Londýnská dohoda o německých patentech. 75/1947 účinný od 31.03.1948

Příloha.
Za vládu australskou:
Za vládu lucemburskou:
A. J. Clasen.
Za vládu belgickou:
G. Walravens.
Za vládu nizozemskou:
Dyckmeester.
Za vládu kanadskou:
N. A. Robertson.
Za vládu norskou:
Reidar Solum.
Za vládu československou:
Max Lobkowicz.
Za vládu Jihoafrické Unie:
Eugene K. Scallon.
30. XI. 1946.
Za vládu dánskou:
E. Schram-Nielsen.
Za vládu francouzské republiky:
R. Monmayou.
E. Mathon.
Za vládu Spojeného království:
Harold L. Saunders.
B. G. Crewe.
Za vládu Spojených států amerických:
Casper W. Ooms.

Článek 1.



S výhradou ustanovení dalších článků, všechny vlády přistoupivší k této dohodě se zavazují, že všechny jimi udělené a v jejich držbě nebo kontrole se nalézající bývalé německé patenty podle všeobecného zákona a ustanovení upravujících německý majetek, které nezanikly nebo se nestaly veřejným majetkem, mají býti věnovány veřejnosti nebo prohlášeny za veřejný majetek, nebo nepřetržitě umožněno státním příslušníkům všech vlád přistoupivších k dohodě získávat k nim bezplatné licence.
Článek 2.



V případech, kdy vláda přistoupivší k této dohodě, umožní svým vlastním státním příslušníkům udělení licencí nebo jinak nabytí práv k patentům, na nichž byla dříve německá účast (jiné než ony patenty stanovené v čl. 1), získání takových práv má býti umožněno státním příslušníkům všech vlád přistoupivších k této dohodě za těchže podmínek jako příslušníkům vlastním.
Článek 3.



S výhradou ustanovení čl. 4, veškeré licence poskytnuté podle čl. 1 a veškeré licence poskytnuté podle čl. 2, pokud vládě není bráněno podmínkami nabytého patentu, licence nebo jiného práva, mají zahrnovat práva vykonávat a provádět vynálezy podle patentů a právo vyrábět, užívat a prodávat výrobky podle vynálezů, pokiaľ také výrobky sú vyrobené v štáte alebo na území, na ktoré sa Dohoda vzťahuje.
Článek 4.



Ustanovení článků 1 a 2 platí s tou výhradou, že všechny vlády mají právo učiniti vhodná opatření k ochraně a zachování práv vlastnických, licenčních a jiných, nebo účastí na takových patentech, které byly pravoplatně uděleny nebo získány ne Němcem před 1. srpnem 1946. Výlučnou licenci udělenou před 1. srpnem 1946 je dovoleno chránit tím, že po dobu trvání takové výlučné licence nebudou uděleny žádné další licence a nevýlučnou licenci je dovoleno chránit tím, že osobám nově oprávněným z licencí budou uloženy stejné podmínky, které byly uloženy existujícím oprávněným z licencí.
Článek 5.



Pro účely této dohody, všechny vlády mohou považovat za Němcům nepatřící patenty nebo dílčí práva k patentům, náležející osobám zvlášt. kategorií (na př. Němcům, sídlícím mimo Německo, něm. uprchlíkům atd.), jejichž majetek tyto vlády vyňaly nebo v budoucnosti vyjmou z dosahu platnosti svých všeobecných ustanovení něm. majetku.
Článek 6.



Za účelem provedení této dohody a zajištění výměny informací prostřednictvím ústřední kanceláře, vláda francouzské republiky učiní potřebná opatření, aby zprávy vlád přistoupivších k této dohodě byly přijímány a rozšiřovány, a aby tyto vlády byly uvědomovány o věcech, které by je mohly zajímat se zřetelem k této dohodě.
Článek 7.



Všechny vlády přistoupivší k této dohodě dodají v nejkratší době ústřední kanceláři zmíněné v článku 6 za účelem rozeslání ostatním vládám přistoupivším k této dohodě seznam všech patentů, které byly dřív německým majetkem zcela nebo zčásti a které nepřicházejí v úvahu pro zevšeobecnění nebo udělování bezplatných licencí příslušníkům těchto států, spolu se seznamem licencí a německých účastí existujících k těmto patentům. Mimo to ony vlády, které tak mohou učiniti bez obtíží, dodají seznam všech dosud platných patentů, k nimž je možno získat bezplatné licence, jakož i všech patentů, které zanikly nebo byly zevšeobecněny.
Článek 8.



Vlády zastoupené na londýnské konferenci mohou přistoupiti k této dohodě podpisem v Londýně do 31. prosince 1946. Vláda Spojeného království oznámí všem ostatním vládám zastoupeným na konferenci jména oněch vlád, které podepsaly tuto dohodu.
Článek 9.



Vláda ktoréhokoľvek iného člena Spojených národov alebo ktorejkoľvek krajiny, ktorá zostala neutrálna za druhej svetovej vojny, môže sa tiež stať smluvnou stranou tejto Dohody tým, že oznámi vláde Spojeného kráľovstva svoj prístup k tejto Dohode najpozdejšie do 31. júla 1947. Vláda spojeného kráľovstva uvedomí všetky vlády, zastúpené na londýnskej konferencii o nemeckých patentoch, alebo ktoré pristúpily k tejto Dohode podľa tohto článku, o všetkých prístupoch takto oznámených.

Každá vláda, ktorá pristúpi k tejto Dohode v čase od 1. januára 1947 do 31. júla 1947, sa zaväzuje, že pri vykonávaní práva, určeného v článku 4., nebude chrániť alebo zachovávať práva alebo účasti, ktoré boly udelené ktorémukoľvek Nemcovi alebo boly ním získané po 1. auguste 1946.
Článek 10.



Vláda přistoupivší k této dohodě může rozšířiti působnost této dohody na kteroukoliv ze svých kolonií, zámořských území nebo na území pod jejím protektorátem nebo pravomocí nebo které spravuje podle mandátu, oznámením zaslaným vládě Spojeného království.

Vláda Spojeného království sdělí všem ostatním vládám přistoupivším k této dohodě oznámení, které obdrží podle tohoto článku.
Článek 11.



Tato dohoda nabude účinnosti, jakmile bude podepsána nebo přijata vládami republiky francouzské, Spojeného království, Spojených států amerických a čtyřmi dalšími zeměmi.

Na důkaz dole uvedení, náležitě zmocnění podepsali tuto dohodu.
Vyhotoveno v Londýně 27. července 1946, v jazyce anglickém a francouzském, při čemž oba texty jsou stejně autentické, v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivu vlády Spojeného království. Vláda Spojeného království zašle ověřené kopie této dohody všem vládám zastoupeným na londýnské konferenci o německých patentech a všem vládám oprávněným přistoupiti k této dohodě podle ustanovení čl. 9.