Zákon o potírání nemocí přenosných na lidi. 60/1948 účinný od 09.06.1949 do 31.08.1955

§ 11.

(1)
Osoby stižené přenosnou nemocí a osoby podezřelé z takové nemoci nebo nákazy se musí podrobiti isolaci nebo dohledu úředního lékaře. Okresní národní výbor může v zájmu zamezení šíření nákazy naříditi těmto osobám, nebo osobám, které o ně pečují, aby se podrobily některým omezením v osobním styku, zejména, aby upustily od školní docházky.
(2)
Osobám bez přístřeší nebo osobám bez stálého bydliště, jakož i osobám, které provozují kočovné živnosti nebo vedou ze zvyku potulný život, může okresní národní výbor za účelem dohledu podle odstavce 1 uložiti omezení ve volbě místa pobytu a místa pracovního.
(3)
Vyžaduje-li toho veřejný zájem zdravotní, mohou býti v ohrožené oblasti isolovány na určitou dobu též osoby zdravé. K provedení takové isolace může si okresní národní výbor, po předchozím vyrozumění zemského národního výboru (na Slovensku pověřenectva zdravotnictví), vyžádati pomoc orgánů vojenských. Krajským národným výborom odpadá súčinnosť prislúchajúca im pri vyžiadaní si pomoci vojenských orgánov na vykonanie izolácie v ohrozenej oblasti.

§ 24.

Vzniknou-li nebo rozšiřují-li se přenosné nemoce v mimořádném rozsahu, může krajský národní výbor v dohodě s ministerstvy vnitra a financí poskytnouti finančně slabým obcím výpomoc na úhradu prokázaných nákladů, které obcím vzniknou provedením opatření podle § 12, odst. 5, § 16, odst. 2 nebo § 17, odst. 3.