Zákon o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských. 51/1948 účinný od 03.08.1948 do 30.06.1950

§ 8

(1)
Národní podniky si nesmějí navzájem poskytovati finanční úvěry ani vyrovnávati své závazky kompensací. Poskytování úvěrů při dodávkách a výkonech je mezi národními podniky, jakož i ve styku s ostatními tuzemskými odběrateli přípustné, avšak jen v rámci obchodních zvyklostí jednotlivých hospodářských odvětví.
(2)
Ve sporných případech rozhoduje příslušný ústřední orgán v dohodě s bankou (§ 7, odst. 2), odpovídají-li smluvní platební lhůty obchodním zvyklostem, a povoluje výjimky z ustanovení odstavce 1. Nedojde-li k dohodě mezi tímto orgánem a bankou (§ 7, odst. 2) nebo jde-li o platební lhůty při dodávkách státu, státním podnikům a ústavům, rozhodne ministr financí v dohodě s věcně příslušným ministrem.

§ 10

(1)
Banka (§ 7, odst. 2) jest povinna kontrolovati podnik po stránce peněžní podle směrnic, které vydá ministr financí v dohodě s věcně příslušným ministrem. Směrnice stanoví v souhlase s předpisy zákona ze dne 16. května 1946, č. 116 Sb., o jednotné organisaci podnikového početnictví, také zásady pro sestavování finanční části rozpočtu a pro kontrolu použití peněžních prostředků určených na investice národních podniků, a určí podklady, které si banka od národních podniků může vyžadovati k provádění peněžní kontroly.
(2)
Výsledky peněžní kontroly jest banka povinna oznámiti neprodleně ústřednímu (oblastnímu) orgánu, který je nadřízen národnímu podniku; ústřední (oblastní) orgán jest povinen oznámiti bance, jaká opatření učinil z podnětu její kontrolní zprávy.