Zákon o Národní bance Československé. 38/1948 účinný od 01.04.1950 do 31.12.1989

§ 24

(1)
Banka jest oprávněna poskytovati zápůjčky na ruční zástavu (lombard) na dobu nejdéle tří měsíců, a to na:
a)
mincované nebo nemincované drahé kovy,
b)
cenné papíry, varanty a konosamenty,
c)
směnky splatné do šesti měsíců, které mají jinak náležitosti stanovené v § 23, a směnky na cizinu se stejnými náležitostmi splatné do šesti měsíců.
(2)
Banka může povoliti prodloužení zápůjčky vždy nejdéle na tři měsíce. Zápůjčku možno splatiti kdykoliv před splatností. Poskytnutí zápůjčky možno odepříti bez udání důvodu.
(3)
Bankovní rada určí a vyhlásí, na které cenné papíry lze zápůjčky poskytovati.
(4)
Sníží-li se cena zastavených věcí, na něž banka poskytla zápůjčku, jest dlužník povinen na vyzvání banky buď zástavu přiměřeně zvýšiti nebo splatiti přiměřenou část zápůjčky. Splatí-li část zápůjčky, vrátí se mu přiměřená část úroků, pokud byly snad předem zaplaceny. Nebude-li zástava přiměřeně zvýšena nebo zápůjčka ve stanovené lhůtě částečně splacena, jest banka oprávněna i před splatností zápůjčky prodati zástavu buď celou nebo zčásti, způsobem pro takové prodeje obvyklým. Zbytek po úhradě pohledávky na kapitálu s úroky a případnými poplatky, s náklady a provisí za prodej ve výši jednoho promile úhrnné pohledávky, uschová banka jako bezúročné depositum pro dlužníka u sebe, nebo složí k soudu na útraty a nebezpečí dlužníkovo. Nestačí-li výtěžek prodeje k úplnému zaplacení pohledávky s příslušenstvím, jest banka oprávněna domáhati se zaplacení na dlužníku samém.
(5)
Nebude-li zápůjčka poskytnutá na zástavu včas splacena, jest banka k zaplacení své pohledávky oprávněna po uplynutí 15 dnů od upozornění dlužníka bez soudního zakročení prodati zástavu buď celou aneb zčásti svrchu uvedeným způsobem. Zůstane-li po úhradě úhrnné pohledávky nějaký zbytek, naloží s ním banka podle ustanovení odstavce 4. Neprodá-li banka zástavy po splatnosti zápůjčky, nepromlčí se její pohledávka s příslušenstvím.
(6)
Banka považuje doručitele zástavního listu jí vydaného za oprávněna prováděti jakoukoli dovolenou změnu se zastavenou věcí i vyplatiti zástavu. Nezkoumá pravost podpisů a neručí za ni. Má však právo totožnost doručitele zkoušeti a může, shledá-li průkaz nepostačitelným, odepříti vydání zástavy.


§ 24.

(2)
Najmä sa zrušujú:
b)
dňom zániku Národnej banky československej (§ 2 ods. 2) zákon č. 38/1948 Sb., o Národnej banke československej.