Nařízení o poskytování dovolené a placení požitků po dobu dovolené ve stavebních a vedlejších stavebních živnostech v roce 1947 podle t. zv. známkového systému. 120/1947 účinný od 01.01.1948 do 31.12.1948

§ 1

(1)
Ustanovení tohoto nařízení se vztahují na zaměstnance ve stavebních a vedlejších stavebních živnostech, podléhající pojištění podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, s výjimkou učňů.
(2)
Stavebními živnostmi podle tohoto nařízení se rozumějí závody a závodní oddělení, provádějící veškeré druhy stavebních prací inženýrských, stavitelských, zednických, tesařských nebo studnařských, jako stavby budov, stavby silniční, mostní, tunelové, železniční, zemní, vodní a vodohospodářské, práce kanalisační, kabelové a podobné.
(3)
Vedlejšími stavebními živnostmi podle tohoto nařízení se rozumějí lomy, štěrkovny a pískovny a závody provádějící práce malířské, natěračské, lakýrnické, štukatérské, dlaždičské, pokrývačské, asfaltérské, kladení desek a obkladaček, práce teracářské, isolační, čítaje v to isolace tepelné, chladící a zvukové, jakož i práce utěsňovací.
(4)
Za závody a závodní oddělení podle odstavců 2 a 3 se považují veškerá pracovní místa, dílny, sklady a ložiště.
(5)
V pochybnostech, zda se ustanovení tohoto nařízení vztahují na zaměstnance závodu nebo závodního oddělení, rozhoduje příslušný okresní úřad ochrany práce.

§ 2

(1)
Zaměstnancům uvedeným v § 1 náleží za rok 1947 dovolená ve výměře podle § 3 zákona po 39 týdnech, po které jim byly vlepovány známky na dovolenou (dále jen „známky“) do lístků na dovolenou (dále jen „lístky“).
(2)
Po 26 týdnech, ve kterých byly zaměstnancům vlepovány známky do lístků, náleží jim dvě třetiny dovolené podle odstavce 1.
(3)
Pro určení výměry dovolené se počítá za jeden rok trvání pracovního poměru kalendářní rok, v němž zaměstnanec byl v pracovním poměru alespoň po dobu 26 týdnů. Trval-li pracovní poměr v některých kalendářních letech kratší dobu, sčítají se v těchto letech týdny, v nichž byl v pracovním poměru ve stavebnictví a součet se dělí 26. Výsledek udává počet let rozhodných pro výměru dovolené. Ke zbytkům týdnů se nepřihlíží. Ustanovení §§ 4 a 5 zákona platí obdobně s tou odchylkou, že rozhoduje stav ke dni 1. ledna 1948.

§ 3

(1)
Zaměstnavatel jest povinen na svůj náklad založiti svým zaměstnancům, kteří dosud lístek nemají, ihned při nastoupení práce tento lístek na tiskopise vydaném podle vzoru uveřejněného v příloze „A“ k tomuto nařízení, pokud nejde o případy uvedené v § 14, odst. 1.
(2)
Lístek se skládá z částí I, II a III; hodnota známek v jednotlivých částech může býti samostatně proplacena.
(3)
Část I je rozvržena na 26 týdnů, části II a III každá na 13 týdnů.
(4)
Částí I a II lístku lze používati bez časového omezení. Části III se použije jedině tehdy, neuplynulo-li ještě ode dne založení lístku 52 týdnů. Byly-li části I a II lístku známkami plně polepeny a uplynulo-li alespoň 52 týdnů ode dne založení lístku, založí se lístek nový bez zřetele na to, zda se části III používalo či nikoliv.

§ 5

(1)
Zaměstnavatel jest povinen opatřiti na svůj náklad a při každé výplatě mzdy vlepiti do lístku za každý mzdový týden známku v příslušné hodnotě (§ 4, odst. 2) a znehodnotiti ji ihned tím, že na ní vyznačí poslední den výplatního období.
(2)
Též při výplatě mzdy nebo její části podle § 1154 b) všeobecného občanského zákoníku nebo podle § 6 zákona ze dne 13. července 1922, č. 244 Sb., kterým se všeobecně upravují právní poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci na Slovensku, nebo podle § 3 zákona ze dne 16. ledna 1946, č. 18 Sb., o pracovních poměrech osob nastupivších presenční službu, jest zaměstnavatel povinen vlepiti do lístku známky v příslušné hodnotě (§ 4, odst. 2).
(3)
Za každý týden, v kterém zaměstnanec za trvání pracovního poměru nekonal práci a neměl nároku na mzdu nebo její část, vlepují se zvláštní známky bez hodnoty. Tyto známky se však nevlepují po dobu výkonu činné služby vojenské, byla-li zaměstnanci proplacena hodnota vlepených známek podle § 9 před nastoupením vojenské služby.
(4)
Známky se vlepují také po dobu dovolené a jejich hodnota se určí podle výše hodnoty proplacených známek z částí I a po případě též II lístku. Tyto známky jest povinen vlepiti zaměstnavatel, který proplácí požitky po dobu dovolené (§ 8, odst. 1).

§ 8

(1)
Zaměstnavatel jest povinen vyplatiti požitky po dobu dovolené (§ 7, odst. 1) zaměstnanci nejpozději den před nastoupením dovolené a sraziti z nich daň ze mzdy.
(2)
Poštovní úřad v sídle okresního úřadu ochrany práce (pobočky) proplácí zaměstnavateli hodnotu známek vlepených do lístků.

§ 9

(1)
Odchylkou od ustanovení §§ 7 a 8 proplatí poštovní úřad zaměstnanci hodnotu vlepených známek, předloží-li lístek, v němž okresní úřad ochrany práce potvrdil, že souhlasí s předčasným proplacením.
(2)
Okresní úřad ochrany práce dá souhlas podle odstavce 1:
a)
potvrdil-li příslušný nositel veřejnoprávního sociálního pojištění, že zaměstnanec jest nezpůsobilým k práci po dobu alespoň 3 měsíců,
b)
byl-li zaměstnanec povolán k výkonu činné služby vojenské, nebo
c)
zjistí-li, že zaměstnanec koná nejméně po dobu 6 měsíců práci v závodě, na nějž se nevztahují ustanovení tohoto nařízení. Ustanovení § 6, odst. 2 zákona zůstává tím nedotčeno.
(3)
Souhlas k proplacení hodnoty známek v případech uvedených v předchozím odstavci jest mimo to podmíněn potvrzením zaměstnavatele, v jehož závodě zaměstnanec je nebo byl posledně zaměstnán, že částka, která má býti proplacena, byla řádně zdaněna daní ze mzdy.
(4)
Okresní úřady ochrany práce mohou výjimečně dáti souhlas k předčasnému proplacení podle odstavce 1 i v jiných případech, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele.