Ústava Československé republiky. 150/1948 účinný od 28.06.1948 do 10.07.1960
| Platnosť od: | 09.06.1948 |
| Účinnosť od: | 28.06.1948 |
| Účinnosť do: | 10.07.1960 |
| Autor: | Ústavodarné národní shromáždení republiky Československé |
| Oblasť: | Ústava, ústavné zákony |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobraziť |
UPOZORNENIE: Znenia §-ov sú skrátené. Na zobrazenie celého znenia musíte byť zaregistrovaní. ZAREGISTRUJTE SA NA 14 DNÍ BEZPLATNE!
ÚSTAVA ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto ústavním zákoně:PROHLÁŠENÍMy, ...
UNDEFINED TYPE - !!! --------------------------------------------------------------------predpis.op-zakladni_clanky_ustavyZÁKLADNÍ ČLÁNKY ÚSTAVY
Článek I.
(1)
Československý stát je lidově demokratická republika.
(2)
Lid je jediným zdrojem veškeré moci ve státě.
Článek II.
(1)
Československá republika je jednotný stát dvou rovnoprávných slovanských národů, Čechů a ...
(2)
Území státu tvoří jednotný a nedílný celek.
Článek III.
(1)
Lidově demokratická republika neuznává výsad. Práce ve prospěch celku a účast na obraně státu ...
(2)
Stát zaručuje všem svým občanům, mužům i ženám, svobodu osobnosti a jejího projevu a pečuje ...
(3)
Všichni občané mají právo na vzdělání, právo na práci, na spravedlivou odměnu za vykonanou ...
Článek IV.
(1)
Svrchovaný lid vykonává státní moc zastupitelskými sbory, které jsou lidem voleny, lidem kontrolovány ...
(2)
Volební právo do zastupitelských sborů je obecné, rovné, přímé a tajné. Volit může každý ...
(3)
K obstarávání věcí veřejných a k uplatňování svých demokratických práv vytváří lid dobrovolné ...
Článek V.
Nejvyšším orgánem moci zákonodárné je Národní shromáždění o jedné sněmovně. Má tři ...
Článek VI.
V čele státu je president republiky, volený Národním shromážděním na dobu sedmi let.
Článek VII.
Nejvyšším orgánem moci vládní a výkonné je vláda. Je odpovědna Národnímu shromáždění. ...
Článek VIII.
(1)
Nositelem a vykonavatelem státní moci na Slovensku a představitelem svébytnosti slovenského národa ...
(2)
Slovenské národní orgány zajišťují v duchu lidové demokracie rovnoprávnost Čechů a Slováků. ...
Článek IX.
(1)
Národním orgánem moci zákonodárné na Slovensku je Slovenská národní rada. Má sto členů (poslanců), ...
(2)
Národním orgánem moci vládní a výkonné na Slovensku je sbor pověřenců. Je odpovědný Slovenské ...
Článek X.
Nositelem a vykonavatelem státní moci v obcích, okresích a krajích a strážcem práv a svobod ...
Článek XI.
(1)
Moc soudcovskou vykonávají nezávislé soudy.
(2)
Soudcové jsou jednak soudci z povolání, jednak soudci z lidu; obojí jsou si při rozhodování rovni. ...
(3)
Soudcové vykonávají svůj úřad nezávisle, jsouce vázáni jen právním řádem lidové demokracie. ...
Článek XII. - (1) Hospodářská soustava Československé republiky je založena
na znárodnění nerostného bohatství, průmyslu, velkoobchodu a peněžnictví;
na vlastnictví půdy podle zásady „půda patří tomu, kdo na ní pracuje“;
na ochraně drobného a středního podnikání a na nedotknutelnosti osobního majetku.
(2)
Všechno národní hospodářství v Československé republice nechť slouží lidu. V tomto veřejném ...
PODROBNÁ USTANOVENÍ ÚSTAVY
Kapitola první
Práva a povinnosti občanů
Rovnost
§ 1.
Všichni občané jsou si před zákonem rovni.
Muži a ženy mají stejné postavení v rodině i ve společnosti a stejný přístup ke vzdělání ...
Svoboda osobní
§ 2.
Osobní svoboda se zaručuje. Může být omezena nebo odňata jen na základě zákona.
§ 3.
Nikdo nesmí být stíhán, leč v případech podle zákona dovolených, a to jen soudem nebo úřadem ...
Nikdo nesmí být zatčen, nebude-li přistižen při činu samém, leč na písemný odůvodněný ...
Nikdo nesmí být úředním orgánem vzat do vazby, leč v případech stanovených zákonem; musí ...
Svoboda domovní
§ 4.
Domovní svoboda se zaručuje. Může být omezena jen na základě zákona.
§ 5.
U nikoho nesmí být provedena domovní prohlídka, leč v případech dovolených podle zákona, a ...
Domovní prohlídka smí být provedena, nestanoví-li zákon jinak, jen na písemný odůvodněný ...
Orgán vykonávající prohlídku nechť se prokáže svým oprávněním a vydá osobě, u které prohlídku ...
Tajemství listovní a tajemství dopravovaných zpráv
§ 6.
Nikdo nesmí porušovat tajemství uzavřených listů ani jiných písemností, ať chovaných v soukromí, ...
Svoboda pobytu
§ 7.
Každý občan se může usazovat nebo pobývat na kterémkoli místě Československé republiky. Omezit ...
Právo vystěhovat se do ciziny může být omezeno jen na základě zákona.
Svoboda majetková
§ 8.
V mezích obecných právních předpisů může každý občan nabývat na kterémkoli místě Československé ...
§ 9.
Soukromé vlastnictví lze omezit jen zákonem.
Vyvlastnění je možné jen na základě zákona a za náhradu, není-li nebo nebude-li zákonem stanoveno, ...
Nikdo nesmí zneužívat vlastnického práva ke škodě celku.
Ochrana rodiny a mládeže
§ 10.
Manželství, rodina a mateřství jsou pod ochranou státu.
Stát pečuje o to, aby rodina byla zdravou základnou rozvoje národa. Rodinám s mnoha dětmi poskytuje ...
§ 11.
Dětem zaručuje stát zvláštní péči a ochranu, zejména činí soustavná opatření v zájmu ...
Původ dítěte nesmí být jeho právům na újmu. Podrobnosti stanoví zákon.
Mládeži zaručuje stát všechny možnosti plného tělesného i duševního rozvoje.
Právo na vzdělání
§ 12.
Všichni občané mají právo na vzdělání.
Stát pečuje o to, aby se každému dostalo vzdělání a výcviku podle jeho schopností a se zřetelem ...
§ 13.
Školy jsou státní.
Základní školní vzdělání je jednotné, povinné a bezplatné.
Podrobnosti a výjimky stanoví zákon.
§ 14.
Veškerá výchova a všechno vyučování buďtež zařízeny tak, aby byly v souladu s výsledky vědeckého ...
Vrchní vedení veškeré výchovy a všeho vyučování, jakož i dozor nad nimi přísluší státu. ...
Svoboda svědomí a vyznání
§ 15.
Svoboda svědomí se zaručuje.
Světový názor, víra nebo přesvědčení nemůže být nikomu na újmu, nemůže však být důvodem ...
§ 16.
Každý má právo vyznávat soukromě i veřejně jakoukoli náboženskou víru nebo být bez vyznání. ...
Všechna náboženská vyznání a bezvyznání jsou si před zákonem rovna.
§ 17.
Každý má volnost provádět úkony spojené s jakýmkoli náboženským vyznáním nebo bezvyznáním. ...
Nikdo nesmí být přímo ani nepřímo nucen k účasti na takovém úkonu.
Svoboda projevu a ochrana kulturních statků
§ 18.
Svoboda projevu se zaručuje.
Každý může v mezích zákona projevovat své mínění slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jakýmkoli ...
§ 19.
Svoboda tvůrčí činnosti duševní se zaručuje. Vědecké bádání a hlásání jeho výsledků, ...
Kulturní statky jsou pod ochranou státu. Stát dbá o to, aby byly přístupny všem, a podporuje ...
§ 20.
Každý má právo uvádět své názory a výsledky své tvůrčí duševní činnosti v obecnou známost ...
Toto právo lze zákonem omezit jen se zřetelem k veřejnému zájmu a ke kulturním potřebám lidu. ...
§ 21.
Svoboda tisku se zaručuje. Není proto v zásadě dovoleno podrobovat tisk předběžné censuře.
Zákon stanoví, kdo má právo vydávat noviny a časopisy a za jakých podmínek, zejména také se ...
Zákon stanoví, jak bude při zachování svobody vědy a umění a se zřetelem k ochraně hodnotných ...
§ 22.
Právo k výrobě, šíření, veřejnému promítání, jakož i k dovozu a vývozu filmu je vyhrazeno ...
Provozovat rozhlas a televisi je výhradním právem státu.
Výkon těchto práv upravují zákony, které také stanoví výjimky.
Právo petiční
§ 23.
Každý má právo předkládat petice kterémukoli veřejnému orgánu.
Svoboda shromažďovací a spolčovací
§ 24.
Právo shromažďovací a spolčovací se zaručuje, pokud se tím neohrožuje lidově demokratické ...
Výkon těchto práv upravují zákony.
§ 25.
K zajištění svých práv mohou se zaměstnanci sdružovat v jednotné odborové organisaci a mají ...
Jednotné odborové organisaci se zaručuje široká účast na kontrole hospodářství a při řešení ...
V jednotlivých závodech a úřadech zastupuje zájmy zaměstnanců jednotná odborová organisace ...
Práva sociální
§ 26.
Všem občanům přísluší právo na práci.
Toto právo se zaručuje zejména organisací práce řízenou státem podle plánovaného hospodářství. ...
Ženy mají se zřetelem k těhotenství, mateřství a péči o děti nárok na zvláštní úpravu ...
Pro mládež stanoví zákon zvláštní pracovní podmínky, přihlížející k potřebám jejího ...
§ 27.
Všem pracujícím přísluší právo na spravedlivou odměnu za vykonanou práci.
Toto právo se zaručuje státní mzdovou politikou, řízenou v dohodě s jednotnou odborovou organisací ...
Při určování odměny za práci rozhoduje jakost i množství práce, jakož i prospěch, který ...
Za týchž podmínek mají muži i ženy za stejnou práci nárok na stejnou odměnu.
§ 28.
Všem pracujícím přísluší právo na odpočinek.
Toto právo se zaručuje zákonnou úpravou pracovní doby a placené dovolené na zotavenou, jakož ...
§ 29.
Každému přísluší právo na ochranu zdraví. Všem občanům přísluší právo na léčebnou ...
Ženy mají nárok na zvláštní péči v těhotenství a v mateřství, děti a mládež pak na zajištění ...
Tato práva jsou zajištěna zákony o národním pojištění, jakož i veřejnou zdravotní a sociální ...
Ochrana života a zdraví při práci je zajištěna zejména státním dozorem a předpisy o bezpečnostních ...
Základní povinnosti občana k státu a ke společnosti
§ 30.
Každý občan je povinen být Československé republice věrný, zachovávat ústavu i zákony a ve ...
Zejména je vlasteneckou povinností každého občana podporovat udržování a zvelebování národního ...
§ 31.
Občané jsou povinni vykonávat veřejné funkce, ke kterým je lid povolal, svědomitě a poctivě ...
§ 32.
Každý občan je povinen pracovat podle svých schopností a svou prací přispívat k prospěchu celku. ...
§ 33.
Daně a veřejné dávky lze ukládat toliko na základě zákona. Rovněž jenom na základě zákona ...
§ 34.
Obrana státu a jeho lidově demokratického zřízení je vrcholnou povinností každého občana. ...
Každý občan je povinen účastnit se branné výchovy, konat vojenskou službu a uposlechnout výzvy ...
Na obranu státu a k její přípravě lze od každého požadovat součinnost a věcné prostředky ...
Úřady a veřejné orgány nechť při výkonu své pravomoci dbají z moci úřední též zájmů ...
Podrobnosti stanoví zákon.
Obecná ustanovení
§ 35.
Jen na základě zákona možno tresty hrozit a je ukládat.
§ 36.
Všechny veřejné orgány jsou povinny spravovat se při výkonu svého úřadu nebo služby zákonem ...
Poruší-li veřejný funkcionář tuto povinnost, budiž potrestán podle zákona.
§ 37.
Projevy a činnost směřující k tomu, aby byla ohrožena samostatnost, celistvost a jednota státu, ...
Zneužívat práv a svobod občanských k těmto záměrům je nepřípustné. Zejména se zakazuje ...
§ 38.
Zákon stanoví, jakým omezením podléhají práva a svobody občanů za války nebo tehdy, dojde-li ...
Kapitola druhá
Národní shromáždění
§ 39.
Sídlem Národního shromáždění je Praha.
Přechodně může být Národní shromáždění svoláno i do jiného místa.
§ 40.
Podrobnosti o podmínkách volebního práva do Národního shromáždění a o jeho výkonu, jakož ...
Zákon určuje, jaká činnost a které veřejné funkce jsou s funkcí poslance neslučitelné.
§ 41.
Národní shromáždění ověřuje platnost volby jednotlivých poslanců a rozhoduje o neslučitelnosti ...
Ověření budiž provedeno nejdéle do šesti měsíců od ustavení sněmovny nebo do tří měsíců ...
§ 42.
V první schůzi Národního shromáždění, které se poslanec zúčastní, složí tento slib: „Slibuji, ...
Odepření slibu nebo slib s výhradou mají samy o sobě za následek ztrátu mandátu.
§ 43.
Poslanci vykonávají svůj mandát osobně. Mohou se ho kdykoli vzdát.
§ 44.
Poslanci nemohou být vůbec stíháni pro své hlasování ve sněmovně nebo v sněmovních výborech. ...
§ 45.
K jakémukoli trestnímu nebo kárnému stíhání poslance pro jiné činy nebo opominutí je třeba ...
Tato ustanovení se nevztahují na trestní odpovědnost, kterou má poslanec jako odpovědný zástupce ...
§ 46.
Bude-li poslanec dopaden a zatčen při trestném činu samém, je soud nebo jiný příslušný úřad ...
Neprojeví-li sněmovna do 14 dnů ode dne zatčení souhlas s další vazbou, budiž poslanec propuštěn ...
Nezasedá-li právě sněmovna, je zapotřebí souhlasu předsednictva Národního shromáždění. ...
§ 47.
Poslanci mají právo odepřít svědectví o věcech, které jim byly svěřeny jako členům Národního ...
§ 48.
Je-li zvolený poslanec v služebním poměru, má nárok na dovolenou od toho dne, kdy složí slib, ...
Poslanci mají po dobu výkonu svého mandátu nárok na náhradu, jejíž výši stanoví zákon.
Další podrobnosti o postavení poslanců, zejména o jejich nároku na služební požitky, jsou-li ...
§ 49.
President republiky je povinen svolat Národní shromáždění ke dvěma řádným zasedáním v roce: ...
President republiky prohlašuje zasedání Národního shromáždění za skončené. Může je odročit ...
President republiky svolává Národní shromáždění podle potřeby k zasedáním mimořádným. ...
§ 50.
President republiky má právo rozpouštět Národní shromáždění. Tohoto práva nesmí použít ...
Uplyne-li volební období Národního shromáždění anebo bude-li Národní shromáždění rozpuštěno, ...
Rozpuštěním Národního shromáždění se nezastavuje trestní řízení zahájené podle §§ 78 ...
§ 51.
Základní zásady jednání Národního shromáždění, jeho styky s vládou a navenek vůbec upravuje ...
§ 52.
Schůze sněmovny řídí předseda Národního shromáždění.
Předsednictvo Národního shromáždění může k obstarávání sněmovních prací ustanovit další ...
§ 53.
Schůze Národního shromáždění jsou zpravidla veřejné.
Schůze neveřejné se mohou konat jen v případech stanovených jednacím řádem.
§ 54.
Národní shromáždění je způsobilé se usnášet, je-li přítomna aspoň třetina poslanců. K ...
Usnesení, kterým se mění ústava, schvaluje ústavní zákon nebo se rozhoduje o vypovědění války, ...
§ 55.
Předseda i ostatní členové vlády mají právo zúčastnit se kdykoli schůzí Národního shromáždění ...
Požádá-li o to Národní shromáždění, jeho předsednictvo nebo kterýkoli jeho výbor, je člen ...
Jinak se člen vlády může dát zastupovat úředníky svého úřadu.
§ 56.
Národní shromáždění je oprávněno interpelovat předsedu i ostatní členy vlády ve věcech ...
Národní shromáždění se může usnášet na adresách a resolucích.
§ 57.
Návrhy zákonů mohou za podmínek stanovených jednacím řádem vycházet buď od vlády, nebo od ...
Ke každému návrhu zákona podanému poslanci budiž přiložen rozpočet o finančním dosahu osnovy ...
§ 58.
President republiky má právo zákon usnesený Národním shromážděním vrátit s připomínkami ...
§ 59.
Setrvá-li Národní shromáždění při hlasování podle jmen nadpoloviční většinou všech poslanců ...
Jde-li o zákon, k jehož přijetí se vyžaduje souhlas třípětinové většiny všech poslanců, ...
Uplyne-li volební období Národního shromáždění anebo bude-li Národní shromáždění rozpuštěno ...
§ 60.
V každém zákoně budiž uvedeno, kterému členu vlády se ukládá jeho provedení.
Zákon podpisuje president republiky, předseda Národního shromáždění, předseda vlády a ministr, ...
Členové vlády se mohou při podpisování zákonů dát zastupovat jinými členy vlády.
§ 61.
K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen, a to způsobem, jak ustanovuje zákon.
Zákony se vyhlašují touto větou: „Národní shromáždění republiky Československé usneslo ...
Zákon budiž vyhlášen do osmi dnů od toho dne, kdy jej president republiky podepíše, anebo ode ...
§ 62.
Národnímu shromáždění přísluší usnášet se na rozpočtovém zákoně a zkoumat státní závěrečné ...
Kontrolu veřejného hospodaření upravuje zákon jednotně pro celé státní území.
Předsednictvo Národního shromáždění
§ 63.
Národní shromáždění si volí ze svého středu předsednictvo o dvaceti čtyřech členech.
Předsednictvo Národního shromáždění se skládá z předsedy Národního shromáždění, místopředsedů ...
Předsedu Národního shromáždění zastupuje některý z místopředsedů podle ustanovení jednacího ...
§ 64.
Předsednictvo Národního shromáždění se volí vždy na dobu jednoho roku. Volba předsedy Národního ...
První volby se vykonají ihned, jakmile se nově zvolené Národní shromáždění ustaví. Při dalších ...
Uprázdní-li se z jakéhokoli důvodu místo člena dříve, než skončí funkční období předsednictva, ...
Národní shromáždění může své předsednictvo nebo jeho jednotlivé členy kdykoli odvolat.
§ 65.
Předsednictvo Národního shromáždění podává, je-li věc sporná, závazný výklad zákonů ...
Provedení upravuje zákon.
§ 66.
V době, kdy Národní shromáždění nezasedá
buď proto, že je jeho zasedání skončeno nebo odročeno,
nebo proto, že uplynulo jeho volební období,
nebo proto, že je rozpuštěno,
nebo konečně proto, že je jeho zasedání znemožněno mimořádnými událostmi,
setrvává předsednictvo Národního shromáždění ve své funkci (§ 64, odst. 2). Pro schůze předsednictva ...
Předsednictvo Národního shromáždění činí v této době neodkladná opatření, i kdyby k nim ...
Nezasedá-li Národní shromáždění proto, že je jeho zasedání znemožněno mimořádnými událostmi ...
volit presidenta republiky ani jeho náměstka;
měnit ústavu ani ústavní zákony.
Nezasedá-li Národní shromáždění z důvodů uvedených v odstavci 1, č. 1 až 3, není předsednictvo ...
volit presidenta republiky ani jeho náměstka;
měnit ústavu ani ústavní zákony;
rozšiřovat brannou povinnost ani trvale zatěžovat státní finance;
usnášet se o vypovědění války.
Jde-li o opatření, ke kterému by jinak bylo třeba zákona, anebo má-li být schváleno vydání ...
Neodkladná opatření, ke kterým by jinak bylo třeba zákona, jsou přípustná jen na návrh vlády. ...
Jakmile se Národní shromáždění opět sejde, podá mu předseda zprávu o činnosti předsednictva. ...
Opatření, která neschválí Národní shromáždění do dvou měsíců od toho dne, kdy se sejde, ...
Kapitola třetí
President republiky
§ 67.
Presidentem republiky může být volen každý občan, který je volitelný do Národního shromáždění ...
Hlavním sídlem presidentovým je Praha.
§ 68.
Presidenta republiky volí Národní shromáždění.
K platnosti volby je třeba, aby v čas volby byla ve schůzi přítomna nadpoloviční většina poslanců. ...
Nevedla-li by k cíli dvojí volba, koná se volba užší mezi těmi kandidáty, kteří při druhé ...
Podrobnosti upravuje zákon.
§ 69.
Volební období trvá sedm let a počítá se od toho dne, kdy nově zvolený president složí slib. ...
Složí-li nově zvolený president slib dříve, než uplyne volební období úřadujícího presidenta, ...
Volba se koná v posledních čtyřech týdnech, než uplyne volební období úřadujícího presidenta. ...
§ 70.
Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát po sobě. Kdo již byl presidentem republiky ve dvou ...
Tato ustanovení se nevztahují na druhého presidenta Československé republiky.
§ 71.
President republiky nesmí být zároveň členem Národního shromáždění nebo členem vlády.
Bude-li zvolen presidentem republiky poslanec nebo člen vlády, přestane ode dne volby vykonávat ...
§ 72.
Zemře-li president nebo vzdá-li se své funkce ve volebním období anebo ztratí-li svůj úřad ...
Dokud není nový president zvolen a nesloží slib, anebo je-li president zaneprázdněn nebo churav ...
§ 73.
Je-li president déle než šest měsíců zaneprázdněn nebo churav (§ 72, odst. 2), zvolí Národní ...
Bude-li náměstkem zvolen člen Národního shromáždění, nesmí dotud, dokud je náměstkem, vykonávat ...
§ 74.
President republiky:
zastupuje stát navenek. Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy. Politické smlouvy a hospodářské ...
přijímá a pověřuje vyslance;
svolává, odročuje a rozpouští Národní shromáždění a prohlašuje jeho zasedání za skončené; ...
podpisuje zákony Národního shromáždění a opatření jeho předsednictva podle § 66; má právo ...
může podávat Národnímu shromáždění ústně nebo písemně zprávy o stavu republiky a doporučovat ...
jmenuje předsedu i ostatní členy vlády, stanoví počet jejích členů a určuje, který z nich ...
má právo být přítomen při schůzích vlády a předsedat jim, zvát vládu nebo její členy k ...
jmenuje všechny vysokoškolské profesory, dále soudce z povolání počínajíc V. stupnicí funkčního ...
propůjčuje vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán, a udílí československým občanům ...
uděluje na návrh vlády čestné dary a čestné platy, jakož i dary a platy z milosti;
má právo udílet amnestii, promíjet nebo zmirňovat tresty a právní následky odsouzení trestními ...
má vrchní velitelství branné moci; prohlašuje na základě usnesení vlády válečný stav a vypovídá ...
Veškerá moc vládní a výkonná, pokud není a nebude ústavou nebo jinými zákony výslovně vyhrazena ...
§ 75.
President republiky skládá před Národním shromážděním tento slib: >>Slibuji na svou čest a ...
§ 76.
President republiky není odpověden z výkonu svého úřadu. Za jeho projevy souvisící s presidentským ...
§ 77.
Jakýkoli presidentův úkon moci vládní nebo výkonné potřebuje k své platnosti spolupodpisu odpovědného ...
§ 78.
Trestně může být president stíhán jen pro velezradu. Žalobu na presidenta podává předsednictvo ...
Podrobnosti upravuje zákon.
§ 79.
Ustanovení o presidentu republiky platí také o jeho náměstkovi.
Kapitola čtvrtá
Vláda
§ 80.
Vláda se skládá z předsedy vlády, z jeho náměstků a z ostatních členů (ministrů a státních ...
Které funkce jsou neslučitelné s funkcí člena vlády, stanoví zákon.
Pravidelným sídlem vlády je Praha.
§ 81.
Členové vlády skládají do rukou presidenta republiky tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, ...
§ 82.
Po svém jmenování presidentem republiky je vláda povinna předstoupit před Národní shromáždění, ...
§ 83.
Vláda je po celou dobu své funkce odpovědna Národnímu shromáždění, které jí může vyslovit ...
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí být podepsán nejméně sto poslanci a přikáže se ...
Vláda může kdykoli podat v Národním shromáždění návrh na vyslovení důvěry. O návrhu se ...
§ 84.
Vláda může odstoupit a podává pak demisi do rukou presidenta republiky.
Vysloví-li Národní shromáždění vládě nedůvěru anebo zamítne-li vládní návrh na vyslovení ...
Dojde-li k demisi vlády v době, kdy vláda vykonává funkci presidenta republiky (§ 72, odst. 2), ...
§ 85.
Vláda, která podá demisi, vede vládní věci zatímně dále až do té doby, kdy Národní shromáždění ...
§ 86.
Člen vlády může odstoupit a podává pak demisi do rukou presidenta republiky.
Národní shromáždění může vyslovit nedůvěru také jednotlivým členům vlády. Stane-li se ...
O návrhu na vyslovení nedůvěry a o hlasování o něm platí obdobně § 83, odst. 2.
§ 87.
Podá-li demisi jednotlivý člen vlády, určí president republiky, který z ostatních členů vlády ...
Dojde-li k demisi člena vlády v době, kdy vláda vykonává funkci presidenta republiky (§ 72, odst. ...
§ 88.
Předseda vlády vede práce vlády, svolává a řídí její schůze a určuje pořad jejich jednání. ...
Předseda vlády se může dát zastupovat některým ze svých náměstků nebo jiným členem vlády. ...
§ 89.
Vláda rozhoduje ve sboru, který je schopen se usnášet, je-li přítomna aspoň polovina členů ...
Vláda rozhoduje ve sboru zejména:
o všech důležitějších věcech politické povahy;
o jmenování soudců, důstojníků, jakož i jiných státních zaměstnanců od 5. platové stupnice, ...
o jmenování a odvolání předsedy sboru pověřenců i jednotlivých pověřenců;
o vládních návrzích pro Národní shromáždění;
o návrzích, aby president užil svého práva vracet zákony s připomínkami (§ 58);
o zákonech Slovenské národní rady, které jí předloží předseda vlády podle § 110, odst. 2; ...
o vládních nařízeních.
§ 90.
K provedení určitého zákona a v jeho mezích může vláda vydávat nařízení. Stejně mohou vydávat ...
Vládní nařízení podpisuje předseda vlády nebo úřadující náměstek a členové vlády pověření ...
Zákon a v jeho mezích vládní nařízení může svěřit bližší úpravu obecným právním předpisům ...
§ 91.
Poruší-li členové vlády úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ústavní nebo jiné zákony v oboru ...
Žalobu podává předsednictvo Národního shromáždění, trestní řízení provádí sněmovna.
§ 92.
Ministerstva se zřizují zákonem, který může podrobnější úpravu, zejména jejich působnosti, ...
Také ostatní orgány, kterým přísluší výkon veřejné správy (§ 124, odst. 2), se zřizují ...
Do oboru moci nařizovací náleží zřizovat veřejné orgány bez výsostné pravomoci a upravovat ...
Kapitola pátá
Slovenské národní orgány
§ 93.
Slovenské národní orgány vykonávají moc zákonodárnou, vládní a výkonnou na území Slovenska ...
§ 94.
Slovenská národní rada vykonává moc zákonodárnou (§ 96) ve věcech národní nebo regionální ...
§ 95.
Sboru pověřenců (pověřencům) přísluší v zásadě veškerá moc vládní a výkonná na Slovensku ...
Pokud nejde o výkon moci vládní a výkonné v oboru zákonodárné pravomoci Slovenské národní ...
obecná správa vnitřní;
správa finanční;
správa zdravotní;
správa sociální a ochrana práce;
správa technická;
spravedlnost;
výživa;
zemědělství;
průmysl;
vnitřní obchod;
školství, osvěta a informace;
doprava a pošty.
Nařízení vlády a ministrů vydávaná k provedení zákonů (§ 90) jsou platná na celém území ...
Slovenská národní rada
§ 96.
Do zákonodárné pravomoci Slovenské národní rady náleží:
péče o rozvoj národní kultury, a to vědy, umění slovesného, dramatického, hudebního a tanečního, ...
péče o národní, střední, odborné a umělecké školství v rámci zákonů; péče o školy mateřské ...
veřejné zdravotnictví a sociální péče vyjímajíc věci, které upravují nebo upraví zákony ...
fondy a nadace, pokud se jejich působnost vztahuje jen na Slovensko;
slučování a rozlučování obcí a okresů a změny i úpravy jejich hranic; věci místopisné;
technické otázky výstavby obcí a měst a stavební předpisy kromě věcí dotčených jednotným ...
zvelebování půdy kromě věcí dotčených jednotným hospodářským plánem; ochrana zemědělství ...
řemeslo a maloobchod, pokud převažuje osobní výkon podnikatele, jakož i věci místních trhů, ...
statistika a výzkumnictví v oboru zvláštních zájmů slovenských;
věci poručenské a sirotčí.
Slovenská národní rada se usnáší na zákonech Slovenské národní rady též ve věcech, jejichž ...
§ 97.
Sídlem Slovenské národní rady je Bratislava.
Přechodně může být Slovenská národní rada svolána i do jiného místa.
§ 98.
Podrobnosti o podmínkách volebního práva do Slovenské národní rady a o jeho výkonu, jakož i ...
Zákon určuje, jaká činnost a které veřejné funkce jsou s funkcí poslance Slovenské národní ...
§ 99.
Slovenská národní rada ověřuje platnost volby jednotlivých poslanců Slovenské národní rady ...
Ověření budiž provedeno nejdéle do šesti měsíců od ustavení Slovenské národní rady nebo ...
§ 100.
V první schůzi Slovenské národní rady, které se poslanec zúčastní, složí tento slib: „Sľubujem, ...
Odepření slibu nebo slib s výhradou mají samy o sobě za následek ztrátu mandátu.
§ 101.
Poslanci Slovenské národní rady vykonávají svůj mandát osobně. Mohou se ho kdykoli vzdát.
Mají po dobu výkonu mandátu nárok na náhradu, jejíž výši stanoví zákon Slovenské národní ...
O výkonu mandátu poslanců Slovenské národní rady, o jejich imunitě a o právu odepřít svědectví, ...
§ 102.
Slovenskou národní radu svolává k zasedání předseda vlády. K prvnímu zasedání je povinen ...
Předseda vlády může odročit zasedání Slovenské národní rady nejdéle na tři měsíce a nejvýše ...
Slovenskou národní radu rozpouští na základě usnesení vlády předseda vlády.
Uplyne-li volební období Slovenské národní rady anebo bude-li Slovenská národní rada rozpuštěna, ...
§ 103.
Slovenská národní rada si volí ze svého středu předsednictvo.
Předsednictvo řídí práce Slovenské národní rady a obstarává její vnitřní věci.
§ 104.
Základní zásady jednání a styky se sborem pověřenců upraví si Slovenská národní rada zákonem ...
Schůze Slovenské národní rady řídí předseda nebo některý z místopředsedů.
Schůze Slovenské národní rady jsou zpravidla veřejné. Schůze neveřejné se mohou konat jen v ...
Slovenská národní rada je způsobilá se usnášet, je-li přítomna aspoň polovina poslanců. K ...
§ 105.
Předseda i ostatní členové vlády mají právo zúčastnit se kdykoli schůzí Slovenské národní ...
§ 106.
Předseda i ostatní členové sboru pověřenců mají právo zúčastnit se kdykoli schůzí Slovenské ...
Požádá-li o to Slovenská národní rada, její předsednictvo nebo kterýkoli její výbor, je člen ...
Jinak se člen sboru pověřenců může dát zastupovat úředníky svého úřadu.
§ 107.
Slovenská národní rada je oprávněna interpelovat předsedu i ostatní členy sboru pověřenců ...
Slovenská národní rada se může usnášet na adresách a resolucích.
§ 108.
Návrhy zákonů Slovenské národní rady mohou za podmínek stanovených jednacím řádem vycházet ...
Ke každému návrhu zákona Slovenské národní rady budiž přiložen rozpočet o finančním dosahu ...
V každém zákoně Slovenské národní rady budiž uvedeno, kterému členu sboru pověřenců se ...
§ 109.
Zákony Slovenské národní rady, pokud odporují ústavě nebo ústavnímu zákonu, jsou neplatné. ...
§ 110.
Zákony Slovenské národní rady podpisuje předseda vlády, předseda Slovenské národní rady, předseda ...
Má-li předseda vlády za to, že zákon, na němž se usnesla Slovenská národní rada a který mu ...
§ 111.
K platnosti zákona Slovenské národní rady je třeba, aby byl vyhlášen, a to způsobem, jak ustanovuje ...
Zákony Slovenské národní rady se vyhlašují touto větou: „Slovenská národná rada usniesla ...
Zákon Slovenské národní rady budiž vyhlášen do osmi dnů od toho dne, kdy jej podepíše předseda ...
§ 112.
Slovenská národní rada podává, je-li věc sporná, závazný výklad zákonů Slovenské národní ...
Sbor pověřenců
§ 113.
Sbor pověřenců se skládá z předsedy a z ostatních členů (pověřenců).
Pravidelným sídlem sboru pověřenců je Bratislava.
Pověřenectva se zřizují zákonem, který může podrobnější úpravu, zejména jejich působnosti, ...
§ 114.
Předsedu i ostatní členy sboru pověřenců jmenuje a odvolává vláda; ona též určuje, který ...
Sbor pověřenců i jeho jednotliví členové mohou podat demisi do rukou předsedy vlády.
§ 115.
Člen sboru pověřenců nemůže být členem vlády.
Které další funkce jsou neslučitelné s funkcí člena sboru pověřenců, stanoví zákon.
§ 116.
Členové sboru pověřenců skládají do rukou předsedy vlády tento slib: „Sľubujem, že budem ...
§ 117.
Sbor pověřenců i jeho členové jsou odpovědni vládě.
Sbor pověřenců i jeho členové jsou povinni dbát směrnic a pokynů vlády, rovněž tak jednotliví ...
Ministr je však oprávněn vykonávat s vědomím příslušného pověřence svou pravomoc na Slovensku ...
§ 118.
V oboru zákonodárné pravomoci Slovenské národní rady je sbor pověřenců ve věcech uvedených ...
§ 119.
Sbor pověřenců (pověřenci) vydává v oboru zákonodárné pravomoci Slovenské národní rady ...
O mezích nařizovací pravomoci sboru pověřenců (pověřenců) a o způsobu podpisování nařízení ...
§ 120.
Sbor pověřenců rozhoduje ve sboru, který je schopen usnášet se, je-li přítomna aspoň polovina ...
§ 121.
Při jmenování vysokoškolských profesorů, soudců a ostatních státních zaměstnanců na Slovensku, ...
Jmenování soudců a ostatních státních zaměstnanců, které jinak jmenuje vláda, přísluší ...
Jmenování zaměstnanců, které jinak jmenuje ministr, přísluší na Slovensku pověřenci, jenž ...
Působnost sboru pověřenců a pověřenců podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na jmenování státních ...
§ 122.
Překročí-li nařízení, usnesení nebo opatření sboru pověřenců (nařízení nebo opatření ...
V případech uvedených v odstavci 1 může ministr zastavit výkon pověřencova opatření až do ...
Kapitola šestá
Národní výbory
§ 123.
Národní výbory jsou podle správní soustavy Československé republiky:
místní,
okresní,
krajské.
§ 124.
Národní výbory vykonávají na území, pro které jsou zvoleny, veřejnou správu ve všech jejích ...
Jiným orgánům přísluší výkon veřejné správy jen výjimečně a na základě zákona.
§ 125.
Národní výbory mají jako orgány jednotné lidové správy zejména tyto úkoly:
§ 126.
Národní výbory jsou při plnění svých úkolů povinny opírat se o přímou účast a iniciativu ...
Způsob, jakým lid provádí kontrolu a uplatňuje tuto odpovědnost, stanoví zákon.
§ 127.
Počet členů národních výborů stanoví zákon.
Podrobnosti o podmínkách i o výkonu volebního práva do národních výborů a o provádění voleb ...
§ 128.
Členové národních výborů skládají před nastoupením tento slib: „Slibuji, že budu zachovávat ...
Odepření slibu nebo slib s výhradou mají samy o sobě za následek ztrátu členství.
§ 129.
Zásady organisace národních výborů, jakož i zásady jejich jednání a řízení před nimi upravuje ...
Organisaci lidové správy v hlavním městě republiky upravuje zvláštní zákon.
§ 130.
Výkon veškeré veřejné správy budiž účelně decentralisován.
Věcná a místní působnost národních výborů budiž podle jejich stupňů upravena tak, aby národní ...
§ 131.
Národní výbory jsou povinny zachovávat zákony a nařízení a v zájmu jednotného výkonu veřejné ...
Národní výbor nižšího stupně je podřízen národnímu výboru vyššího stupně.
Národní výbory jsou podřízeny orgánům moci vládní a výkonné, zejména ministru vnitra.
§ 132.
Národní výbor může být rozpuštěn, zejména neplní-li své úkoly nebo ohrožuje-li jeho činnost ...
Nové volby buďtež vypsány ve lhůtě stanovené zákonem.
§ 133.
Finanční hospodaření národních výborů budiž v rámci veřejného hospodářství a podle potřeb ...
Kapitola sedmá
Soudy
§ 134.
Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.
§ 135.
Soudní moc v právních věcech civilních přísluší soudům občanským, a to buď soudům řádným, ...
Soudní moc ve věcech trestních přísluší soudům trestním, pokud podle obecných předpisů nemají ...
V řízení trestním mohou být zavedeny soudy výjimečné, a to jen na omezenou dobu a jen v případech, ...
§ 136.
Pravomoc trestních soudů vojenských je upravena zvláštním zákonem.
Pravomoc soudů vojenských může být podle zákona rozšířena na obyvatelstvo civilní jen v době ...
§ 137.
Pro celé území Československé republiky jsou zřízeny:
nejvyšší soud;
nejvyšší vojenský soud;
správní soud.
Složení, organisaci a působnost těchto soudů, jakož i řízení před nimi upravuje zákon.
§ 138.
Soudnictví je ve všech stolicích odděleno od správy.
Řešení sporů o příslušnost mezi soudy a správními orgány upravuje zákon.
§ 139.
Organisaci soudů, jejich věcnou i místní příslušnost, jakož i řešení před nimi upravuje ...
§ 140.
Soudy vykonávají svou moc zpravidla v senátech.
Senáty u sborových soudů jsou po celý rok stálé. Výjimky stanoví zákon.
Soudní senáty se skládají zásadně ze soudců z povolání a ze soudců z lidu. Podrobnosti a výjimky ...
§ 141.
Podmínky pro dosažení způsobilosti soudce z povolání, jakož i služební poměry soudců z povolání ...
Soudcové z povolání jsou na svá místa ustanovováni vždy trvale; proti své vůli mohou být přeloženi, ...
Soudcové z povolání nesmějí zastávat jiné funkce placené, ať stálé nebo občasné, nestanoví-li ...
§ 142.
Soudce z lidu povolávají příslušné národní výbory, není-li ve zvláštních případech zákonem ...
Ustanovení o způsobilosti k úřadu soudce z lidu, o povolávání a odvolávání těchto soudců, ...
§ 143.
Soudcové slibují přísahou, že budou zachovávat zákony a nařízení, vykládat je v duchu ústavy ...
§ 144.
Líčení před soudy je zásadně ústní a veřejné. Veřejnost může být při líčení vyloučena ...
Rozsudky se vyhlašují jménem republiky.
Rozsudky v trestních věcech se vyhlašují vždy veřejně.
V řízení před soudy trestními platí zásada obžalovací. Obviněnému se zajišťuje právo obhajoby. ...
§ 145.
Jak ručí stát a soudce za náhradu škody, kterou soudce způsobí tím, že poruší právo při ...
Kapitola osmá
Hospodářské zřízení
§ 146.
Výrobní prostředky jsou buď národním majetkem, nebo majetkem lidových družstev, anebo jsou v ...
§ 147.
Národním majetkem jsou zejména také hospodářské hodnoty znárodněné podle ustanovení zvláštních ...
§ 148.
Nerostné bohatství a jeho těžba;
§ 149.
Národní majetek je zásadně v rukou státu (státní vlastnictví).
Části národního majetku, které nejsou celostátního významu a slouží veskrze nebo převážně ...
§ 150.
Stát spravuje národní majetek buď přímo, nebo prostřednictvím národních podniků (§ 155).
§ 151.
Hospodářské podnikání je buď veřejné (zejména podnikání státu a svazků lidové správy), ...
§ 152.
Státu je vyhrazeno podnikání:
v oboru výhradního národního majetku (§ 148), není-li tento majetek podle zákona v rukou svazků ...
podle zákonů o znárodnění (§ 153);
podle zákonů o úpravě vnitřního a zahraničního obchodu, jakož i mezinárodního zasilatelství. ...
Stát může se zřetelem k veřejnému zájmu a potřebám národního hospodářství přenechat využití ...
§ 153.
Která hospodářská odvětví a které hospodářské nebo jiné hodnoty jsou znárodněny a v jakém ...
Zákonem vymezený rozsah provedeného znárodnění nemůže být omezen.
Znárodněním přechází vlastnictví dotčených podniků a jiných hospodářských objektů a majetkových ...
§ 154.
Znárodněné podnikání organisuje stát zásadně ve formě národních podniků.
V této formě může stát organisovat i jiné státní podnikání, jakož i hospodářské objekty, ...
§ 155.
Národní podniky jsou částí národního majetku a jsou podřízeny vrchnímu vedení a dozoru státu. ...
Národní podniky jsou samostatné osoby právnické.
§ 156.
Hospodářství svazků lidové správy vedou národní výbory. Toto hospodářství nebo jeho části ...
§ 157.
Lidová družstva jsou sdružení pracujících k společné činnosti, jejímž účelem je zvýšit ...
Stát podporuje lidové družstevnictví v zájmu rozvoje národního hospodářství a obecného blahobytu. ...
§ 158.
Soukromé vlastnictví drobných a středních podniků do 50 zaměstnanců je zaručeno.
Osobní majetek občanů je nedotknutelný. Toto ustanovení se týká zejména předmětů domácí ...
§ 159.
Nejvyšší přípustná výměra půdy, která smí být v soukromém vlastnictví jednotlivce nebo ...
Soukromé vlastnictví půdy je u zemědělců, kteří na ní sami pracují, do výměry 50 hektarů ...
Podrobnosti stanoví zákon.
§ 160.
Stát řídí za účasti rolnictva zemědělskou politiku tak, aby se postupně zvyšovala výrobně ...
§ 161.
Soukromé monopolní organisace výdělečné, zejména kartely, trusty a syndikáty, jsou zakázány. ...
Jednotný hospodářský plán
§ 162.
Jednotným hospodářským plánem řídí stát veškerou hospodářskou činnost, zejména výrobu, ...
§ 163.
Jednotný hospodářský plán se vypracovává vždy na určité časové období a vyhlašuje se zákonem. ...
Příprava i provedení jednotného hospodářského plánu přísluší vládě jako jeden z jejích ...
Vláda podává Národnímu shromáždění pravidelné zprávy o provádění jednotného hospodářského ...
§ 164.
Každý, komu připadá jakýkoli úkol při provádění a plnění jednotného hospodářského plánu, ...
Osoby fysické i právnické jsou povinny přizpůsobit svou hospodářskou činnost jednotnému hospodářskému ...
Kapitola devátá
Obecná ustanovení
§ 165.
Státní občanství je v Československé republice jediné a jednotné.
Podmínky, za jakých se nabývá a pozbývá státního občanství, stanoví zákon.
§ 166.
Hranice Československé republiky mohou být měněny jen ústavním zákonem.
§ 167.
Územní správní celky buďtež vytvořeny se zřetelem k potřebám národního hospodářství a ...
Správní soustava republiky je založena na krajském zřízení. Kraje se dělí na okresy, okresy ...
§ 168.
Hlavním městem Československé republiky je Praha.
§ 169.
Barvy republiky jsou bílá, červená a modrá.
Státní znak a vlajky upravuje zákon.
Kapitola desátá
Ustanovení závěrečná a přechodná
§ 170.
Ústava nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 171.
Všechny části této ústavy (prohlášení, základní články a podrobná ustanovení) platí jako ...
Při výkladu jednotlivých ustanovení této ústavy je třeba vycházet z ducha tohoto celku a ze ...
Výklad a používání všech ostatních předpisů právního řádu buďtež vždy v souladu s ústavou. ...
§ 172.
Ústava může býti měněna a doplňována jen zákony, které jsou označeny jako ústavní a usneseny ...
Zákony vydané po dni uvedeném v § 170 jsou, pokud odporují této ústavě nebo ústavním zákonům, ...
§ 173.
Dnem, kdy tato ústava nabude účinnosti, pozbývá platnosti ústavní listina Československé republiky, ...
Týmž dnem pozbývají platnosti všechny ústavní i jiné zákony, pokud odporují ustanovením této ...
Ustanovení předchozího odstavce se netýká zákonů o znárodnění a o pozemkové reformě, které ...
§ 174.
Národní shromáždění zvolené podle ústavního zákona ze dne 16. dubna 1948, č. 74 Sb., jímž ...
Ustaví-li se Národní shromáždění uvedené v předchozím odstavci dříve, než tato ústava ...
Dokud nebude vydán zákon o jednacím řádu Národního shromáždění (§ 51), platí přiměřeně ...
§ 175.
Slovenská národní rada v dosavadním složení nebo doplněná podle výsledků voleb do Národního ...
Pokud nařízení Slovenské národní rady vydaná přede dnem uvedeným v § 170 neodporují ustanovení ...
§ 176.
Dokud nenabudou účinnosti zákony předvídané ústavou, jimiž budou upraveny zásady organisace ...
Národní výbory v dosavadním složení nebo doplněné vykonávají svou pravomoc do té doby, dokud ...
Zákon stanoví den, kdy počnou působit krajské národní výbory a zaniknou dosavadní zemské národní ...
§ 177.
Působnost, kterou podle platných předpisů vykonávalo až dosud předsednictvo vlády, přechází ...
Ústavní zákony upravující věci státního občanství pozbývají tímto dnem povahy ústavních ...
§ 178.
Ústavu provede vláda.
Gottwald v. r., též na místě presidenta republiky podle § 60 ústavní listiny z roku 1920.Široký ...