(1) Tento zákon upravuje postup a podmínky, za nichž správce daně spolupracuje s příslušnými orgány jiných států, a to

(2) Mezinárodní spolupráce při správě daní (dále jen „mezinárodní spolupráce“) se poskytuje nebo přijímá ve formě

(3) Informacemi se pro účely tohoto zákona rozumí informace, u nichž může správce daně důvodně předpokládat jejich význam pro správu daní.

(4) Daní se pro účely tohoto zákona rozumí

(5) Podle tohoto zákona se nepostupuje při

(1) Jiným státem se pro účely tohoto zákona rozumí

(2) Kontaktním místem jiného státu se pro účely tohoto zákona rozumí orgán příslušný k provádění mezinárodní spolupráce

Při provádění mezinárodní spolupráce se postupuje podle daňového řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“) zabezpečuje provádění mezinárodní spolupráce.

(2) Ministerstvo bezodkladně informuje Evropskou komisi o tom, který orgán vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu a působnost kontaktního orgánu; tuto informaci zašle současně příslušným orgánům jiných členských států.

(3) Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji orgán, který vykonává působnost kontaktního orgánu.

Kontaktním místem je ústřední kontaktní orgán nebo kontaktní orgán.

(1) Generální finanční ředitelství vykonává působnost ústředního kontaktního orgánu.

(2) Ústřední kontaktní orgán zajišťuje komunikaci s kontaktními místy jiného státu.

(3) Ústřední kontaktní orgán vede seznam kontaktních orgánů a tento seznam zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Ústřední kontaktní orgán může převzít vyřízení žádosti o poskytnutí mezinárodní spolupráce, i když je k jejímu vyřízení příslušný kontaktní orgán. O tomto postupu uvědomí tento kontaktní orgán a informuje dožadující kontaktní místo jiného státu.

(1) Ministerstvo může pověřit správce daně výkonem působnosti kontaktního orgánu; o tomto pověření informuje bezodkladně ústřední kontaktní orgán a Evropskou komisi.

(2) Kontaktní orgán je při provádění mezinárodní spolupráce podřízen ústřednímu kontaktnímu orgánu.

(3) Kontaktní orgán uvědomí ústřední kontaktní orgán o žádosti odeslané přímo kontaktnímu místu jiného státu nebo o žádosti obdržené přímo od kontaktního místa jiného státu, jakož i o odpovědi na obdrženou žádost.

(4) Pokud kontaktní orgán obdrží žádost o poskytnutí mezinárodní spolupráce, která vyžaduje přijmout opatření, jež nespadají do jeho působnosti, postoupí žádost bezodkladně ústřednímu kontaktnímu orgánu a uvědomí o tom dožadující kontaktní místo jiného státu. Lhůta pro vyřízení žádosti stanovená v § 10 odst. 2 nebo 3 začíná v případě tohoto postupu běžet prvním dnem následujícím po postoupení žádosti ústřednímu kontaktnímu orgánu.

(1) Úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy při poskytování mezinárodní spolupráce provádí správce daně určený kontaktním místem.

(2) Správcem daně je Specializovaný finanční úřad, jde-li o automatickou výměnu informací oznamovaných

(3) Správce daně bezodkladně informuje kontaktní místo o provedených úkonech, dílčích řízeních nebo jiných postupech a předává mu nezbytné podklady pro poskytnutí mezinárodní spolupráce, popřípadě může prostřednictvím kontaktního místa požádat dožadující kontaktní místo jiného státu o doplnění podkladů.

(4) Správce daně může žádat o mezinárodní spolupráci pouze prostřednictvím kontaktního místa, kterému předá zpracovanou žádost, popřípadě doplní podklady nezbytné k provádění mezinárodní spolupráce.

(1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu o poskytnutí informací vztahujících se ke správě daní, pokud vlastní zdroje informací již byly vyčerpány nebo by jejich získání ohrozilo cíl správy daní.

(2) Ode dne odeslání žádosti kontaktního místa do dne obdržení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce v dané věci lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu neběží.

(3) Na žádost kontaktního místa jiného státu poskytne kontaktní místo informace vztahující se ke správě daní, které má k dispozici. V opačném případě provede úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy nezbytné k získání požadovaných informací.

(4) V žádosti podle odstavce 1 nebo 3 lze dožádat provedení určitých úkonů, dílčích řízení nebo jiných postupů nezbytných k získání požadovaných informací; toto dožádání musí být zvlášť odůvodněno.

(5) Pokud se kontaktní místo domnívá, že určité úkony, dílčí řízení nebo jiné postupy, o jejichž provedení bylo podle odstavce 4 dožádáno, není nutné nebo je nelze provést, sdělí to kontaktnímu místu jiného státu bezodkladně včetně uvedení důvodů.

(6) Pokud nelze vyhovět výslovné žádosti kontaktního místa jiného státu o poskytnutí originálu písemnosti, poskytne kontaktní místo její kopii nebo stejnopis.

(1) Kontaktní místo potvrdí obdržení žádosti o poskytnutí informací kontaktnímu místu jiného členského státu bezodkladně, nejpozději však do sedmi pracovních dnů ode dne obdržení žádosti, a to zpravidla prostřednictvím společné sítě elektronických komunikací Evropské unie (dále jen „společná komunikační síť“).

(2) Kontaktní místo poskytne informace podle § 9 bezodkladně, nejpozději do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti, a nemá-li takové informace k dispozici, poskytne je nejpozději do šesti měsíců ode dne obdržení žádosti, nedohodne-li se s kontaktním místem jiného státu na lhůtě delší.

(3) Pokud kontaktní místo nemůže poskytnout informace kontaktnímu místu jiného státu ve lhůtě stanovené podle odstavce 2, vyrozumí jej bezodkladně, nejpozději však do tří měsíců ode dne obdržení žádosti, o důvodech neposkytnutí informací a o datu, kdy lze předpokládat, že požadované informace poskytne.

(1) Kontaktní místo oznámí kontaktnímu místu jiného státu do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti o poskytnutí informací případné nedostatky v žádosti a vyžádá si její doplnění.

(2) Lhůty stanovené v § 10 odst. 2 začínají běžet prvním dnem po obdržení potřebných doplňujících informací.

(1) Kontaktní místo může odmítnout poskytnutí informací, pokud dožadující kontaktní místo jiného státu

(2) Pokud kontaktní místo nemá požadované informace k dispozici a nemůže je žádným způsobem získat nebo odmítne poskytnout informace z důvodů stanovených v odstavci 1, vyrozumí bezodkladně o důvodech neposkytnutí informací dožadující kontaktní místo jiného státu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne obdržení žádosti.

(3) Kontaktní místo nesmí odmítnout poskytnutí informací z důvodu, že tyto informace nemají význam pro účely správy daní v České republice.

Automatickou výměnou informací se rozumí pravidelné a systematické poskytování předem určených informací ústředním kontaktním orgánem kontaktnímu místu jiného státu, které probíhá v pravidelných obdobích bez předchozí žádosti.

(1) Předmětem automatické výměny informací jsou informace

(2) Na základě mezinárodní smlouvy mohou být předmětem automatické výměny informací také informace neuvedené v odstavci 1.

Ústřední kontaktní orgán sdělí jednou ročně Evropské komisi statistické informace o objemu automatických výměn ve vztahu k členským státům. Pokud jsou dostupné, poskytne současně informace o nákladech, přínosech a změnách souvisejících s prováděním této formy mezinárodní spolupráce.

Ústřední kontaktní orgán přijímá a používá informace od kontaktního místa jiného státu.".

(1) Při automatické výměně informací podle druhů příjmu a majetku se poskytují informace týkající se osob, které jsou podle právních předpisů jiného státu podrobeny v tomto jiném státě zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení, a to podle druhů příjmu nebo majetku uvedených v příslušném předpise Evropské unie upravujícím správní spolupráci v oblasti daní2)a stanovených vyhláškou ministerstva.

(2) Informace podle odstavce 1 se poskytují pouze o druzích příjmu nebo majetku, u nichž jsou informace dostupné. Tyto druhy sdělí ústřední kontaktní orgán Evropské komisi a ministerstvu.

(3) Pokud není stanoveno jinak, poskytuje ústřední kontaktní orgán informace podle odstavce 1 alespoň jednou za kalendářní rok, a to nejpozději do šesti měsíců od konce zdaňovacího období, ve kterém informace získal.

(4) Pokud Česká republika poskytuje informace o jiných druzích příjmu nebo majetku, než stanovených vyhláškou podle odstavce 1 jinému členskému státu na základě jejich vzájemné dohody nebo na základě mezinárodní smlouvy, oznámí ústřední kontaktní orgán tuto skutečnost Evropské komisi a poskytne jí tuto dohodu nebo mezinárodní smlouvu.

(5) Ústřední kontaktní orgán může sdělit ústřednímu kontaktnímu orgánu jiného členského státu, že požaduje, aby mu nebyly poskytovány informace týkající se určitého druhu příjmu nebo majetku stanoveného vyhláškou podle odstavce 1; o tomto informuje Evropskou komisi a ministerstvo.

Při automatické výměně informací oznamovaných finančními institucemi se poskytují informace týkající se osob, na které se v jiném státě vztahují daňové povinnosti a o nichž jsou informace oznamovány finančními institucemi.

(1) Pokud je pojem použitý v tomto oddíle vymezen v případě automatické výměny informací

(2) Seznam smluvních států podle odstavce 1 písm. b) a c) zveřejní ministerstvo ve Finančním zpravodaji.

(1) Oznamující českou finanční institucí se rozumí finanční instituce v České republice neuvedená v odstavci 2.

(2) Neoznamující českou finanční institucí se rozumí

(3) Finanční institucí ve státě nebo jurisdikci se rozumí finanční instituce, která je

(4) Seznam neoznamujících českých finančních institucí podle odstavce 2 písm. b) stanoví ministerstvo vyhláškou a oznámí ho Evropské komisi. Ministerstvo Evropskou komisi uvědomí o změnách, k nimž v seznamu dojde.

(1) Oznamovaným účtem se rozumí finanční účet vedený oznamující českou finanční institucí držený oznamovanou osobou nebo pasivní nefinanční entitou, jejíž ovládající osoba je oznamovanou osobou, vyhledaný podle postupů náležité péče nebo jiných srovnatelných postupů stanovených v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Ovládající osobou se rozumí v případě

(3) Pasivní nefinanční entitou se rozumí

(4) Nefinanční entitou se rozumí právnická osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která není finanční institucí.

(5) Pro účely automatické výměny informací s jiným státem se vyňatým účtem rozumí také účet, u něhož je nízké riziko, že jeho prostřednictvím bude ohroženo správné zjištění a stanovení daně nebo zabezpečení její úhrady a má velmi podobné znaky jako kterýkoliv z vyňatých účtů, uvedených v článku C bodu 17 písm. a) až f) přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

(6) Seznam vyňatých účtů podle odstavce 5 stanoví ministerstvo vyhláškou a oznámí ho Evropské komisi. Ministerstvo Evropskou komisi uvědomí o změnách, k nimž v seznamu dojde.

(1) Oznamovanou osobou se rozumí osoba ze zúčastněného státu, která není

(2) Osobou ze zúčastněného státu se rozumí

(3) Zúčastněným státem se rozumí

(4) Zúčastněným státem uplatňujícím společný standard pro oznamování se rozumí

(5) Rezidentem státu nebo jurisdikce se rozumí osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, která podle právních předpisů tohoto státu nebo jurisdikce podléhá v tomto státě nebo jurisdikci zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení.

(6) Pro účely automatické výměny informací se Spojenými státy americkými se rozumí

(7) Seznam smluvních států podle odstavce 4 písm. b) oznámí ministerstvo Evropské komisi a zveřejní ho ve Finančním zpravodaji; ve Finančním zpravodaji se pro jednotlivý smluvní stát uvede také den, od kterého je tento stát zúčastněným státem uplatňujícím společný standard pro oznamování.

Oznamující česká finanční instituce a neoznamující česká finanční instituce mají pro účely tohoto zákona postavení daňového subjektu.

(1) Oznamující česká finanční instituce prověřuje, zda v kalendářním roce vede oznamovaný účet.

(2) Oznamující česká finanční instituce používá při prověřování v případě

(3) Oznamující česká finanční instituce oznámí použití jiných srovnatelných nebo přísnějších postupů podle odstavce 2 správci daně.

(4) Pro účely prověřování podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu se vůči státu nebo jurisdikci, které byly zúčastněným státem ke dni 31. prosince 2015, rozhodným dnem rozumí 31. prosinec 2015; v ostatních případech se rozhodným dnem rozumí 31. prosinec roku, ve kterém se tento stát stane zúčastněným státem.

(5) Seznam rozhodných dnů podle odstavce 4 zveřejní ministerstvo ve Finančním zpravodaji.

(1) Oznamující česká finanční instituce zjišťuje údaje o oznamovaném účtu za kalendářní rok.

(2) Oznamující česká finanční instituce postupuje při zjišťování obdobně jako při prověřování za použití postupů náležité péče, jiných srovnatelných postupů nebo přísnějších postupů.

(3) Údaje se zjišťují o oznamovaném účtu, jehož majitelem je

(4) Zjišťovanými údaji o oznamovaném účtu jsou

(5) Údaje podle odstavce 4 se zjišťují i u ovládající osoby podle odstavce 3 písm. b).

(1) Majitel účtu poskytne oznamující české finanční instituci nebo neoznamující české finanční instituci potřebnou součinnost při prověřování a zjišťování.

(2) Součinnost podle odstavce 1 poskytne i ovládající osoba majitele účtu.

Oznamující česká finanční instituce je povinna uchovávat doklady týkající se prověřování a zjišťování po dobu 10 let od konce kalendářního roku, za který jsou oznamované účty prověřovány a údaje o nich zjišťovány.

(1) Oznamující česká finanční instituce, která v kalendářním roce vede oznamovaný účet, podá správci daně oznámení, ve kterém uvede

(2) Pokud z prověřování vyplyne, že oznamující česká finanční instituce v kalendářním roce nevede žádný oznamovaný účet, oznámí tuto skutečnost správci daně.

(3) Vykonává-li neoznamující česká finanční instituce, která je vládní entitou, mezinárodní organizací nebo Českou národní bankou, jako podnikatel činnost stejného druhu, jakou vykonávají finanční instituce, podává, pokud jde o toto podnikání, oznámení podle odstavce 1.

Oznámení se podává do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je podáváno.

(1) Oznámení se činí datovou zprávou

(2) Formát a strukturu datové zprávy zveřejní ústřední kontaktní orgán způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Správce daně může oznamující české finanční instituci nebo neoznamující české finanční instituci uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy také, pokud poruší povinnost

(2) Správce daně může oznamující české finanční instituci nebo neoznamující české finanční instituci uložit pořádkovou pokutu do 500 000 Kč, pokud poruší povinnost při oznamování.

Správce daně informace získané na základě podaného oznámení předá ústřednímu kontaktnímu orgánu.

(1) Ústřední kontaktní orgán předá informace získané od správce daně kontaktnímu místu členského státu nebo kontaktnímu místu smluvního státu, s nímž je uzavřená mezinárodní smlouva použitelná pro automatickou výměnu informací oznamovaných finančními institucemi, do 30. září kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který byly oznámeny.

(2) Seznam smluvních států podle odstavce 1 zveřejní ministerstvo ve Finančním zpravodaji.

(1) Oznamující česká finanční instituce požádá kontaktní místo Spojených států amerických o přidělení identifikačního čísla.

(2) Neoznamující česká finanční instituce, která vede oznamovaný účet, požádá kontaktní místo Spojených států amerických o přidělení identifikačního čísla, pokud jí má být přiděleno podle mezinárodní smlouvy.

(3) Finanční instituce požádá o identifikační číslo tak, aby ho získala nejpozději do dne předcházejícího dni, ve kterém má podat správci daně ohlášení.

(1) Oznamující česká finanční instituce dále prověřuje, zda v kalendářním roce vede účet, jehož majitelem je neúčastnící se finanční instituce.

(2) Oznamující česká finanční instituce, která v daném kalendářním roce vede účet, jehož majitelem je neúčastnící se finanční instituce, oznámí tuto skutečnost správci daně.

(3) Oznamující česká finanční instituce, která neúčastnící se finanční instituci poukáže nebo zprostředkuje platbu ze zdrojů na území Spojených států amerických,

(1) Oznamující česká finanční instituce informuje oznamovanou osobu, která je fyzickou osobou, o tom, že o ní budou shromažďovány a předávány údaje, a to před učiněním prvního oznámení správci daně obsahující údaje o této osobě, tak, aby tato osoba mohla uplatnit svá práva na ochranu osobních údajů.

(2) V případě narušení bezpečnosti týkající se údajů o oznamované osobě, které zřejmě bude mít dopad na ochranu osobních údajů nebo na soukromí oznamované osoby, ji o této skutečnosti informuje

(3) Oznamující česká finanční instituce oznámí narušení bezpečnosti podle odstavce 2 také ústřednímu kontaktnímu orgánu.

(4) Oznamující česká finanční instituce zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo jiným vhodným způsobem, že uplatňuje

(1) Oznamující česká finanční instituce a neoznamující česká finanční instituce, která vede oznamovaný účet, ohlásí správci daně

(2) Ohlášení podle odstavce 1 se podává do 31. května kalendářního roku, ve kterém má finanční instituce podat první oznámení.

(3) Správce daně určí údaje nutné k technickému zabezpečení oznamování podle odstavce 1 písm. b) a zveřejní je na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Dojde-li ke změně údajů uvedených v odstavci 1, je finanční instituce povinna ohlásit tuto změnu správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala.

Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji sdělení o volbě, kterou učinil příslušný orgán České republiky v souladu s mezinárodní smlouvou.

(1) Při automatické výměně informací o daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem se poskytují informace o

(2) Při automatické výměně informací o daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem poskytuje ústřední kontaktní orgán informace podle odstavce 1 také ministerstvu a Evropské komisi.

(3) Při automatické výměně informací o daňových stanoviscích s přeshraničním prvkem se neposkytují informace o předběžném daňovém rozhodnutí nebo předběžném posouzení převodních cen, která mají vztah výlučně k fyzickým osobám.

(1) Předběžným daňovým rozhodnutím je rozhodnutí správce daně o závazném posouzení související s přeshraniční transakcí.

(2) Předběžným daňovým rozhodnutím je také jiné rozhodnutí než rozhodnutí podle odstavce 1,

(3) Předběžným daňovým rozhodnutím je také dohoda, postup nebo úkon správce daně, které splňují podmínky podle odstavce 2 obdobně.

(4) Přeshraniční transakcí podle odstavců 1 a 2 se rozumí

(5) Pro účely odstavce 4 postačí, pokud má osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, které je předběžné daňové rozhodnutí určeno, k přeshraniční transakci nepřímý vztah.

(1) Předběžným posouzením převodních cen je závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami podle zákona upravujícího daně z příjmů, související s přeshraniční transakcí.

(2) Předběžným posouzením převodních cen je také jiné rozhodnutí než podle odstavce 1, které

(3) Předběžným posouzením převodních cen je také dohoda, postup nebo úkon správce daně, které splňují podmínky podle odstavce 2 obdobně.

(4) Přeshraniční transakcí podle odstavců 1 a 2 se rozumí transakce nebo řada transakcí,

(1) Informace o předběžném daňovém rozhodnutí nebo o předběžném posouzení převodních cen obsahuje

(2) Údaje podle odstavce 1 písm. a), b), h) a k) se nesdělují ministerstvu a Evropské komisi.

(3) Pokud je obsah předběžného posouzení převodních cen dohodnut se smluvním státem, který není jiným členským státem, na základě mezinárodní smlouvy, která nepovoluje poskytnutí informací třetím osobám, obsahuje informace podle odstavce 1 namísto údajů z tohoto předběžného posouzení údaje ze žádosti, která vedla k jeho vydání.

Ústřední kontaktní orgán poskytne informaci o předběžném daňovém rozhodnutí nebo předběžném posouzení převodních cen do 3 měsíců od konce kalendářního pololetí, ve kterém byla tato rozhodnutí vydána, změněna nebo obnovena.

Ústřední kontaktní orgán poskytne na žádost jiného členského státu doplňující informace o předběžném daňovém rozhodnutí nebo o předběžném posouzení převodních cen nebo jejich plné znění. Při vyřízení žádosti se postupuje podle ustanovení o výměně informací na žádost.

Při automatické výměně informací oznamovaných nadnárodními skupinami podniků se poskytují zprávy podle zemí obsahující některé souhrnné informace o nadnárodní skupině podniků a informace o jednotlivých členských entitách této skupiny, které správci daně poskytly české členské entity této skupiny.

(1) Státem vyměňujícím zprávy podle zemí se rozumí

(2) Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji seznam států podle odstavce 1 písm. b).

(1) Skupinu podniků tvoří právnické osoby nebo jednotky bez právní osobnosti, za které

(2) Konsolidovanou účetní závěrkou skupiny podniků se rozumí konsolidovaná účetní závěrka sestavená podle účetních předpisů nebo zásad obecně uplatňovaných ve státě nebo jurisdikci, ve kterých podléhá zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení nejvyšší mateřská entita této skupiny.

(3) Vykazovaným účetním obdobím se rozumí účetní období, za které se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka skupiny podniků podle odstavce 2, nebo za které by se podle odstavce 1 písm. b) povinně sestavovala.

(1) Nadnárodní skupinou podniků se rozumí skupina podniků zahrnující

(2) Skupina podniků není ve vykazovaném účetním období nadnárodní skupinou podniků podle odstavce 1, pokud jsou její celkové konsolidované výnosy uvedené v konsolidované účetní závěrce této skupiny za vykazované účetní období bezprostředně předcházející tomuto vykazovanému účetnímu období nižší než 750 000 000 EUR nebo odpovídající částka v měně, ve které je sestavena tato závěrka, přepočtená podle průměru směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou za leden 2015.

(1) Členskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí samostatná účetní jednotka, která je

(2) Členskou entitou nadnárodní skupiny podniků ze státu nebo jurisdikce se rozumí členská entita této skupiny, která podléhá v tomto státě nebo jurisdikci zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení.

(3) Evropskou členskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí členská entita této skupiny z členského státu Evropské unie.

(4) Českou členskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí členská entita této skupiny z České republiky.

Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků má pro účely tohoto zákona postavení daňového subjektu.

(1) Nejvyšší mateřskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí členská entita této skupiny, pokud

(2) Zastupující mateřskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí členská entita této skupiny, kterou jakákoli členská entita této skupiny ohlásila jako jediného zástupce nejvyšší mateřské entity této skupiny, který v souladu s rozhodnutím této skupiny podá za tuto skupinu zprávu podle zemí.

(3) Zastupující evropskou entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí evropská členská entita této skupiny, kterou jakákoli evropská členská entita této skupiny ohlásila jako evropskou členskou entitu této skupiny, která jako jediná v souladu s rozhodnutím této skupiny podá zprávu podle zemí za tuto skupinu za všechny evropské členské entity této skupiny.

(4) Zastupující entitou nadnárodní skupiny podniků se rozumí zastupující mateřská entita této skupiny a zastupující evropská entita této skupiny.

(1) Systémovým selháním státu vyměňujícího zprávy podle zemí se rozumí stav, kdy

(2) Ministerstvo zveřejní ve Finančním zpravodaji, že došlo k systémovému selhání státu vyměňujícího zprávy podle zemí nebo že tento stav pominul.

(1) Zpráva podle zemí za nadnárodní skupinu podniků obsahuje

(2) Zpráva podle zemí za nadnárodní skupinu podniků se sestavuje za vykazované účetní období, člení se podle jednotlivých států nebo jurisdikcí a obsahuje označení měny, ve které jsou vyjádřeny částky uvedené ve zprávě; všechny částky se uvádějí ve stejné měně.

(3) Při sestavování zprávy podle zemí musí být použity údaje ze stejného zdroje. Použití odchylného zdroje údajů než v předcházejícím vykazovaném účetním období musí být ve zprávě odůvodněno.

(4) Pro účely sestavování zprávy podle zemí se za členskou entitu nadnárodní skupiny podniků považuje také část členské entity této skupiny, prostřednictvím které tato entita vykonává činnost ve stálé provozovně na území státu nebo jurisdikce, ve kterých tato entita nepodléhá zdanění z důvodu svého sídla nebo místa vedení, pokud tato entita sestavuje pro tuto svoji část samostatný finanční výkaz pro účely účetního výkaznictví, regulační účely, účely daňového výkaznictví nebo pro účely vnitřního řízení a kontroly.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor zprávy podle zemí a pokyny k jejímu vyplnění.

Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků, která podává oznámení a není nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, je povinna požádat tuto nejvyšší mateřskou entitu o poskytnutí všech informací nutných pro splnění povinnosti oznámit zprávu podle zemí za tuto skupinu.

Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků je povinna po dobu 10 let od konce vykazovaného účetního období uchovávat doklady

(1) Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků, která je nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, podá správci daně oznámení obsahující zprávu podle zemí za tuto skupinu.

(2) Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků, která není nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, podá správci daně oznámení obsahující zprávu podle zemí za tuto skupinu, pokud nejvyšší mateřská entita této skupiny

(3) Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků nemá povinnost podat oznámení podle odstavce 2, pokud tato skupina podala zprávu podle zemí prostřednictvím zastupující entity této skupiny a

(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije, pokud je zastupující entita nadnárodní skupiny podniků ze státu vyměňujícího zprávy podle zemí, který systémově selhal, a ministerstvo toto systémové selhání zveřejnilo.

(1) Oznámení se podává do 12 měsíců od konce vykazovaného účetního období nadnárodní skupiny podniků.

(2) V případě systémového selhání státu vyměňujícího zprávy podle zemí, ze kterého je nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny podniků nebo zastupující entita této skupiny, neskončí lhůta podle odstavce 1 dříve než 3 měsíce ode dne, kdy ministerstvo toto systémové selhání zveřejnilo.

(1) Česká členská entita nadnárodní skupiny podniků podá správci daně ohlášení, ve kterém uvede

(2) Ohlášení podle odstavce 1 se podává nejpozději do konce prvního vykazovaného účetního období.

(3) Správce daně určí údaje nutné k technickému zabezpečení oznamování podle odstavce 1 písm. a) a zveřejní je na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Dojde-li ke změně údajů uvedených v odstavci 1, je česká členská entita nadnárodní skupiny podniků povinna ohlásit tuto změnu správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala.

(1) Oznámení a ohlášení se podávají na tiskopise vydaném ministerstvem a činí se datovou zprávou

(2) Formát a strukturu datové zprávy zveřejní ústřední kontaktní orgán způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Správce daně může české členské entitě nadnárodní skupiny podniků uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy také, pokud poruší povinnost

(2) Správce daně může české členské entitě nadnárodní skupiny podniků, která je nejvyšší mateřskou entitou této skupiny, uložit pořádkovou pokutu do 1 500 000 Kč, pokud poruší povinnost při oznamování.

(3) Správce daně může české členské entitě nadnárodní skupiny podniků, která je zastupující entitou této skupiny, uložit pořádkovou pokutu do 1 500 000 Kč, pokud poruší povinnost při oznamování.

(4) Správce daně může české členské entitě nadnárodní skupiny podniků uložit pořádkovou pokutu do 600 000 Kč, pokud poruší povinnost při oznamování.

(5) Pořádkovou pokutu podle odstavce 4 nelze uložit české členské entitě nadnárodní skupiny podniků, která

(1) Ústřední kontaktní orgán předá zprávu podle zemí za nadnárodní skupinu podniků kontaktnímu místu státu nebo jurisdikce, ze kterých je členská entita této skupiny uvedená v této zprávě a které byly pro dané vykazované účetní období státem vyměňujícím zprávy podle zemí. Zprávu podle zemí za nadnárodní skupinu podniků předá také kontaktnímu místu státu nebo jurisdikce, na jejichž území vykonává ve stálé provozovně činnost část členské entity této skupiny uvedená ve zprávě, pokud tento stát nebo jurisdikce byly pro dané vykazované účetní období státem vyměňujícím zprávy podle zemí.

(2) Zpráva podle zemí za nadnárodní skupinu podniků se předá do 15 měsíců od konce vykazovaného účetního období této skupiny. V případě, že lhůta pro podání oznámení skončí později, předá ústřední kontaktní orgán zprávu podle zemí za tuto skupinu bezodkladně.

(3) Ústřední kontaktní orgán předá kontaktním místům všech jiných členských států informaci o tom, že nejvyšší mateřská entita nadnárodní skupiny podniků odmítla poskytnout součinnost české členské entitě této skupiny.".

(1) Kontaktní místo poskytne z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici, pokud

(2) Kontaktní místo může poskytnout z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici a které mohou mít význam pro správu daní v tomto jiném státě.

(1) Informace podle § 14 odst. 1 se poskytují bezodkladně, nejpozději však do jednoho měsíce poté, kdy je kontaktní místo získalo.

(2) Kontaktní místo v případě, že mu jsou sděleny informace z vlastního podnětu kontaktního místa jiného členského státu, potvrdí jejich přijetí bezodkladně, nejpozději však do sedmi pracovních dnů ode dne jejich přijetí, a to zpravidla prostřednictvím společné komunikační sítě.

(1) Pokud kontaktní místo poskytne informace na žádost nebo z vlastního podnětu, může požádat kontaktní místo jiného státu o sdělení, jak byly využity.

(2) Na žádost kontaktního místa jiného státu sdělí kontaktní místo, jak byly využity informace, které kontaktnímu místu poskytlo kontaktní místo jiného státu na žádost nebo z vlastního podnětu. Kontaktní místo toto sdělení poskytne bezodkladně, nejpozději však do tří měsíců poté, kdy je mu znám výsledek jejich využití.

Kontaktní místo zasílá kontaktním místům jiných členských států informaci o využití informací získaných automatickou výměnou informací nejméně jednou ročně, a to způsobem stanoveným jejich vzájemnou dohodou.

(1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu, aby v souladu s podmínkami stanovenými jejich vzájemnou dohodou mohl správce daně za účelem provádění mezinárodní spolupráce

(2) Na základě žádosti kontaktního místa jiného státu dohodne kontaktní místo podmínky, za nichž lze umožnit příslušnému orgánu jiného státu spolupráci v rozsahu obdobném jako v odstavci 1. V tomto rozsahu má úřední osoba orgánu jiného státu postavení úřední osoby správce daně.

(3) Úřední osoba podle odstavce 1 nebo 2 se prokazuje pověřením, které obsahuje

(1) Kontaktní místo se může s kontaktním místem jiného státu dohodnout, že koordinovaně provedou každý na svém území souběžnou daňovou kontrolu týkající se jednoho nebo více daňových subjektů, na splnění jejichž daňových povinností mají společný nebo doplňující se zájem.

(2) V návrhu souběžné daňové kontroly podle odstavce 1 se stanoví daňové subjekty, u kterých bude provedena souběžná daňová kontrola, důvody tohoto stanovení a doba provedení souběžné daňové kontroly.

(3) Kontaktní místo vyjádří souhlas s navrhovanou souběžnou daňovou kontrolou nebo v případě jejího odmítnutí sdělí kontaktnímu orgánu jiného státu důvody tohoto odmítnutí.

(4) Kontaktní místo pověří úřední osobu dohledem nad provedením souběžné daňové kontroly v České republice a zajištěním její koordinace se souběžnou daňovou kontrolou v jiném státě.

(1) Kontaktní místo může dožádat kontaktní místo jiného státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se daní. Toto doručení se považuje za doručení podle daňového řádu.

(2) V žádosti podle odstavce 1 uvede kontaktní místo předmět rozhodnutí nebo jiné písemnosti, jméno a místo pobytu, obchodní firmu nebo název a sídlo adresáta, další informace potřebné k jeho identifikaci a případné další údaje potřebné k účinnosti doručení.

(3) Na žádost kontaktního místa jiného státu o doručení rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se daní zajistí kontaktní místo jejich doručení. Rozhodnutí nebo jiné písemnosti týkající se daní nejsou neplatné nebo jejich doručení adresátovi není neúčinné pouze z toho důvodu, že mu byly doručeny v jazyce, kterému nerozumí.

(4) Kontaktní místo bezodkladně informuje dožadující kontaktní místo jiného státu o veškerých skutečnostech souvisejících s doručením, zejména o dni doručení písemnosti.

(5) O doručení nelze dožádat, pokud nebyly vyčerpány možnosti doručení podle vnitrostátních předpisů s výjimkou případů, kdy by takové doručení způsobilo nepřiměřené obtíže.

(6) Orgánu veřejné moci nepřísluší posouzení zákonnosti nebo správnosti

(1) Kontaktní místo může odmítnout poskytnutí mezinárodní spolupráce, která by porušila ochranu obchodního tajemství nebo zákonem uloženou nebo zákonem uznanou povinnost mlčenlivosti, anebo pokud by poskytnutí informací mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.

(2) Důvodem k odmítnutí poskytnutí mezinárodní spolupráce podle odstavce 1 nemůže být pouze skutečnost, že požadované informace

(1) Informace, které byly poskytnuty kontaktnímu místu v rámci mezinárodní spolupráce, lze použít pro zjištění, stanovení nebo zabezpečení úhrady

(2) Informace, které byly poskytnuty kontaktnímu místu v rámci mezinárodní spolupráce, mohou být použity ve správním řízení, soudním řízení, nebo v souvislosti s trestním řízením, pokud se týkají porušení daňových předpisů, aniž jsou dotčeny právní předpisy upravující trestní řízení.

(3) Kontaktní místo udělí na žádost kontaktního místa jiného státu souhlas s užitím poskytnutých informací a písemností i k jinému účelu než uvedenému v odstavci 1 nebo 2, pokud mohou být informace použity k obdobnému účelu v souladu s právními předpisy České republiky.

(4) Informace a písemnosti přijaté v rámci mezinárodní spolupráce mohou být kontaktním místem nebo jiným orgánem veřejné moci, který může využívat obdobné informace v souladu s právními předpisy České republiky, použity k jinému účelu než uvedenému v odstavci 1 nebo 2 pouze se souhlasem kontaktního místa jiného státu, které informace poskytlo.

(5) Informace a písemnosti, které byly poskytnuty kontaktnímu místu v rámci mezinárodní spolupráce, lze uplatnit jako důkazní prostředek v daňovém řízení stejně jako obdobné informace a písemnosti získané při správě daní v České republice.

(1) Pokud kontaktní místo předpokládá, že informace, které získalo od kontaktního místa jiného členského státu, mohou mít význam pro účely podle § 22 odst. 1 nebo 2 v dalším členském státě, uvědomí kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, o svém záměru předat tyto informace kontaktnímu místu dalšího členského státu.

(2) Vyjádří-li kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, nesouhlas s jejich předáním do deseti pracovních dnů ode dne, kdy obdrželo sdělení kontaktního místa o záměru informace předat, kontaktní místo tyto informace nepředá.

(3) Nevyjádří-li kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, svůj nesouhlas s jejich dalším předáním ve lhůtě podle odstavce 2 a pokud je předání informací v souladu s podmínkami pro poskytnutí informací podle tohoto zákona, může kontaktní místo informace předat kontaktnímu místu dalšího členského státu.

(4) Podle odstavců 1 až 3 postupuje kontaktní místo obdobně, pokud poskytlo kontaktnímu místu jiného členského státu informace, které mají být předány dalšímu členskému státu.

(5) Kontaktní místo může, pokud je to v souladu s právními předpisy České republiky, udělit souhlas s tím, aby byly informace jím poskytnuté a předané kontaktním místem jiného členského státu za podmínek stanovených v odstavci 1 použity dalším členským státem k jinému účelu podle § 22 odst. 3.

(1) Pokud kontaktní místo předpokládá, že informace, které získalo od kontaktního místa jiného členského státu, mohou mít význam pro účely podle § 22 odst. 1 nebo 2 pro kontaktní místo smluvního státu, uvědomí kontaktní místo jiného členského státu, které informace poskytlo, o svém záměru předat tyto informace kontaktnímu místu smluvního státu. Kontaktní místo tyto informace předá kontaktnímu místu smluvního státu pouze tehdy, pokud

(2) Pokud kontaktní místo předpokládá, že informace, které získalo od smluvního státu, mohou mít význam pro účely podle § 22 odst. 1 nebo 2 pro kontaktní místo jiného členského státu, může je předat kontaktnímu místu jiného členského státu, pokud to příslušná mezinárodní smlouva a právní předpisy České republiky umožňují.

(3) Pokud kontaktní místo předpokládá, že informace, které získalo od smluvního státu nebo od státu, který informace poskytl na základě svých vnitrostátních předpisů, mohou mít význam pro účely podle § 22 odst. 1 nebo 2 pro kontaktní místo dalšího smluvního státu, může kontaktní místo předat tyto informace kontaktnímu místu dalšího smluvního státu, pokud to příslušná mezinárodní smlouva a právní předpisy České republiky umožňují.

(4) Podle odstavců 1 až 3 postupuje kontaktní místo obdobně, pokud poskytlo kontaktnímu místu smluvního státu informace, které mají být předány dalšímu smluvnímu státu.

(1) Pro účely komunikace s jiným členským státem při provádění mezinárodní spolupráce se použije standardní formulář, jehož náležitosti jsou stanoveny přímo použitelným předpisem Evropské unie; k formuláři mohou být připojeny i jiné písemnosti.

(2) Kontaktní místo uvede ve standardním formuláři alespoň

(3) Pokud je kontaktnímu místu známa osoba, u níž předpokládá, že má požadované informace k dispozici, uvede ve standardním formuláři její jméno a místo pobytu, obchodní firmu nebo název a sídlo. Kontaktní místo může uvést další údaje, které mohou usnadnit kontaktnímu místu jiného státu získání požadovaných informací.

(4) Pro účely automatické výměny informací se použije datový formát stanovený Evropskou komisí.

(5) Kontaktní místo pro účely komunikace ve vztahu ke smluvním státům zpravidla použije standardní formulář podle odstavce 1 a v žádosti o mezinárodní spolupráci uvede alespoň náležitosti podle odstavce 2.

(6) Pro účely automatické výměny informací se smluvními státy se použije datový formát podle odstavce 4; pokud to není možné, použije se formát stanovený vzájemnou dohodou orgánů smluvních států, zejména doporučený formát Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj.

Odpadne-li důvod žádosti o provedení mezinárodní spolupráce, oznámí dožadující kontaktní místo tuto skutečnost bezodkladně kontaktnímu místu jiného státu.

(1) Informace v rámci mezinárodní spolupráce jsou poskytovány zpravidla prostřednictvím společné komunikační sítě.

(2) Ústřední kontaktní orgán odpovídá za to, že mezinárodní spolupráce ze strany orgánů České republiky bude zpravidla prováděna prostřednictvím společné komunikační sítě.

(1) Žádost o poskytnutí mezinárodní spolupráce a k ní připojené písemnosti se vyhotovují v jazyce, na němž se kontaktní místo a kontaktní místo jiného státu dohodnou.

(2) Kontaktní místo může, avšak pouze ve zvlášť odůvodněných případech, požádat kontaktní místo jiného státu o překlad žádosti o poskytnutí mezinárodní spolupráce a k ní připojených písemností do českého jazyka.

(3) Kontaktní místo poskytne, avšak pouze ve zvlášť odůvodněných případech, kontaktnímu místu jiného státu překlad své žádosti o poskytnutí mezinárodní spolupráce nebo k ní připojených písemností do úředního jazyka tohoto jiného státu.

(1) Ministerstvo může dojednat širší mezinárodní spolupráci s jiným státem, pokud to umožňuje příslušný předpis Evropské unie upravující správní spolupráci v oblasti daní1)nebo mezinárodní smlouva. Způsob provádění širší mezinárodní spolupráce dojedná ústřední kontaktní orgán s kontaktním místem jiného státu.

(2) Pokud kontaktní místo poskytuje smluvnímu státu mezinárodní spolupráci širší, než jakou poskytuje jinému členskému státu, nesmí odmítnout poskytnutí takové širší spolupráce tomuto jinému členskému státu, pokud o ni požádá.

V rozsahu nezbytném pro správu společné komunikační sítě a bezpečného centrálního rejstříku členských států pro správní spolupráci v oblasti daní mají osoby pověřené orgánem Evropské komise pro schvalování z hlediska bezpečnosti přístup k informacím, které jsou předmětem provádění mezinárodní spolupráce.

(1) Ministerstvo a ústřední kontaktní orgán spolu s Evropskou komisí vyhodnocují provádění mezinárodní spolupráce a spolupracují na jejím dalším rozvoji.

(2) Ústřední kontaktní orgán sdělí Evropské komisi a ministerstvu informace nezbytné pro vyhodnocení účinnosti provádění mezinárodní spolupráce v boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem.

(3) Ústřední kontaktní orgán předá Evropské komisi a ministerstvu roční vyhodnocení účinnosti automatické výměny informací.

(4) Zprávy a dokumenty zpracované Evropskou komisí na základě informací podle odstavců 2 a 3 lze použít pouze pro analytické účely a nesmějí být bez výslovného souhlasu Evropské komise zveřejněny ani zpřístupněny žádné další osobě nebo orgánu, který není správcem daně.

(1) Žádosti o mezinárodní spolupráci přijaté kontaktním místem, které nebyly vyřízeny před účinností tohoto zákona, se vyřídí podle tohoto zákona. Pro posouzení běhu a délky lhůt u těchto žádostí se použije dosavadní právní předpis.

(2) Předmětem automatické výměny informací podle § 13 odst. 1 písm. a) jsou informace vztahující se ke zdaňovacímu období počínaje zdaňovacím obdobím 2014.

Zrušuje se: