(1) Položka „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“ obsahuje oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně účetní jednotky. V zahajovací rozvaze nástupnické účetní jednotky může být tato položka nebo její část rozdělena na jednotlivé složky vlastního kapitálu v souladu se zvláštními právními předpisy a s příslušným projektem přeměny. Pokud se v souladu s ustanovením § 54a vykazuje v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti celková hodnota položky „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“ před rozdělením, uvede se odděleně, u položky „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“, například ve zvláštním sloupci označeném „Celková hodnota rozdílů při přeměně“. Účetní jednotka doloží provedené rozvahové operace, které ovlivnily zahajovací rozvahu, průkazným účetním záznamem.

(2) Položka „A.II.5. Rozdíly z přeměn společností“ obsahuje u nástupnických účetních jednotek rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek a závazků nebo případné rozdíly plynoucí například z vyloučení aktiv a pasiv, která se v souladu s vyhláškou a zákonem nevykazují. Tato položka neobsahuje rozdíly z rozvahových operací, které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu podle zvláštních právních předpisů. V zahajovací rozvaze nástupnické společnosti může být tato položka nebo její část rozdělena na jednotlivé složky vlastního kapitálu v souladu se zvláštními právními předpisy a s příslušným projektem přeměny. V zahajovací rozvaze nástupnické společnosti se navíc uvádí i celková hodnota této položky před rozdělením, a to odděleně, u položky „A.II.5. Rozdíly z přeměn společností“, například ve zvláštním sloupci označeném „Celková hodnota rozdílů při přeměně“. Účetní jednotka doloží provedené rozvahové operace, které ovlivnily zahajovací rozvahu, průkazným účetním záznamem.“.

Vyžaduje-li zákon o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“) ocenění jmění, pak se rozdíly vzniklé z ocenění reálnými hodnotami u účetních jednotek zanikajících nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením vyúčtují na příslušné majetkové účty a účty závazků souvztažně s příslušnými účty účtové skupiny 41 vykazované v položce „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“ s výjimkou příslušných složek majetku a závazků, u kterých se změny reálných hodnot účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos, anebo složek majetku a závazků, u kterých se změny reálné hodnoty nebo změny ocenění ekvivalencí účtují prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 41 vykazovaného v položce „A.II.3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků“.“.

(1) Je-li vyžadováno zákonem o přeměnách ocenění jmění a nejsou-li u zahraniční zanikající korporace16a)v účetní závěrce vykázány rozdíly vzniklé z ocenění reálnými hodnotami nebo nejsou-li vykázány způsobem stanoveným vyhláškou, vykáže nástupnická účetní jednotka požadované ocenění v zahajovací rozvaze sestavované k rozhodnému dni přeměny společnosti. Oceňovací rozdíly budou vykázány podle vyhlášky v příslušných položkách stanovených pro ocenění reálnou hodnotou, s výjimkou složek majetku a závazků, u kterých se změny reálné hodnoty účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos, a které nebyly zaúčtovány na účty nákladů a výnosů u zanikající zahraniční korporace16a); tyto oceňovací rozdíly se vykáží v položce „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“. Celková hodnota položky „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností“ před rozdělením se vykáže v zahajovací rozvaze v souladu s ustanovením § 14a.

(2) Při vykázání ocenění požadovaného zákonem o přeměnách lze postupovat rovněž metodou stanovenou v § 24 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona. Volbu metody ocenění provede účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

(3) Majetek a závazky nabyté přeměnou společnosti, které jsou vyjádřeny v cizí měně, přepočítá účetní jednotka na českou měnu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou k rozhodnému dni přeměny; u jiných aktiv a pasiv k rozhodnému dni přeměny se postupuje podle ustanovení § 24 odst. 2 věty druhé zákona.

(4) Pokud při přeshraniční fúzi je nástupnickou společností nebo družstvem zahraniční korporace16a), která naplňuje znaky účetní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona, neotevírá tato účetní jednotka ke dni zahájení své činnosti účetní knihy, ale pokračuje ve vedení účetnictví od rozhodného dne po úpravách provedených v souladu s § 17 odst. 3 věta druhá zákona. Pokud při přeshraniční fúzi je nástupnickou společností nebo družstvem zahraniční korporace16a), která ke dni zápisu fúze do Obchodního rejstříku na území České republiky nepodniká nebo neprovozuje jinou činnost podle zvláštních právních předpisů, uzavírá tato zahraniční osoba účetní knihy podle tuzemských právních předpisů ke dni ukončení podnikání nebo neprovozování jiné činnosti podle zvláštních právních předpisů po úpravách provedených od rozhodného dne v souladu § 17 odst. 3 věta druhá zákona.

(1) Stavby [§ 7 odst. 2 písm. a)], byty a nebytové prostory [§ 7 odst. 2 písm. d)], samostatné movité věci a soubory movitých věcí [§ 7 odst. 3 písm. b)] může účetní jednotka s ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky odpisovat metodou komponentního odpisování majetku. Účetní jednotka vymezí druh majetku, u kterého použije metodu komponentního odpisování, průběh používání a způsob určení komponenty včetně jejího ocenění podle svých potřeb a tyto skutečnosti doloží průkazným účetním záznamem.

(2) Komponentou se pro účely této vyhlášky rozumí určená část majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1 nebo určená kontrola výskytu závad, u které je výše ocenění významná v poměru k výši ocenění celého majetku nebo souboru majetku a jejíž doba použitelnosti se významně liší od doby použitelnosti majetku nebo souboru majetku. Určení kontroly výskytu závad jako komponenty účetní jednotka provádí k okamžiku uvedení majetku podle odstavce 1 do užívání (§ 7 odst. 11).

(3) Komponenta se odpisuje v průběhu používání samostatně od ostatních komponent a od zbylé části majetku nebo souboru majetku podle odstavce 1.

(4) Při výměně komponenty se ocenění majetku podle odstavce 1 upravuje tak, že se snižuje o výši ocenění vyřazované komponenty a zvyšuje o výši ocenění nově zařazované komponenty včetně náhradních dílů spotřebovaných na výměnu komponenty a o náklady související s výměnou této komponenty podle ustanovení § 47. Pokud vyřazovaná komponenta není k okamžiku vyřazení odepsána do výše jejího ocenění, provede účetní jednotka odpis zůstatkové ceny vyřazované komponenty do nákladů.

(5) O majetku podle odstavce 1 a jeho oprávkách se účtuje jako o celku; majetek se i jako celek vykazuje. Účetní jednotka prokáže výpočet výše odpisu tohoto majetku jako celku například tím, že metodě komponentního odpisování přizpůsobí účtování o odpisech na analytických účtech.

(6) Při prvním použití metody komponentního odpisování u majetku podle odstavce 1, který byl již uveden do užívání, se na komponenty rozděluje celkové ocenění majetku a celková výše oprávek k majetku; přitom nesmí být součet zůstatkových cen připadajících na jednotlivé komponenty vyšší než zůstatková cena celého majetku. Účetní operace opravující výši vykázaných odpisů a oprávek v předchozích obdobích se neprovádějí.“.