Vyhláška 226/2015 o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře účinný od 01.10.2015
| Schválené: | 12.08.2015 |
| Účinnost od: | 01.10.2015 |
| Autor: | Ministerstva vnitra |
| Oblast: | Krizová situace. Mimořádná opatření. Záchranný systém. Havarijní plán. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 54 odst. 3 zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), (dále jen „zákon“):
§ 1
Úvodní ustanovení
Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje
a) zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a
b) náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho strukturu.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) parametrem L minimální vzdálenost výchozí hranice zóny havarijního plánování od zařízení,
b) typovým scénářem zjednodušený průběh závažné havárie, při jehož realizaci může dojít k smrtelným nebo nevratným účinkům na zdraví nechráněných osob,
c) modifikačním faktorem číselná hodnota, která charakterizuje nebezpečnost látky nebo skupiny látek shodné klasifikace a očekávané následky podle typového scénáře,
d) efektivním množstvím hodnota získaná vynásobením množství látky v zařízení modifikačním faktorem, která se použije k odečtu na grafu příslušného typového scénáře.
§ 3
Zásady pro vymezení zóny havarijního plánování
(1) Zóna havarijního plánování se vymezuje jako plocha ohraničená vnější hranicí zóny havarijního plánování (dále jen „vnější hranice“) s výjimkou území, pro které se zpracovává vnitřní havarijní plán.
(2) Výchozí hranice zóny havarijního plánování (dále jen „výchozí hranice“) se vymezuje jako minimální oblast, ve které se v případě realizace typového scénáře uplatní opatření ochrany obyvatelstva.
(3) Vnější hranice se stanovuje z výchozí hranice jako výsledná hranice zóny havarijního plánování stanovená v § 5.
(4) Výchozí hranicí se rozumí hranice pro stanovení vnější hranice zóny havarijního plánování podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.
§ 4
Určení výchozí hranice
(1) Výchozí hranice se určí
a) jako kružnice soustředná s nejmenší kružnicí opsanou kolem půdorysného průmětu objektu nebo zařízení, přičemž podkladem pro určení jejího poloměru je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 1 a č. 2 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b) jako ohraničení plochy vymezené vzdáleností parametru L na obě strany od osy potrubí v případě, že je zařízením potrubí, přičemž podkladem pro určení vzdálenosti je parametr L stanovený podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; vzor je uveden na obrázku č. 3 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
c) s použitím nejvyšší hodnoty parametru L, zahrnuje-li zařízení různé nebezpečné látky nebo umožňuje-li hodnotit různé typové scénáře; vzor je uveden na obrázku č. 4 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
d) zvětšením parametru L o poloměr nejmenší kružnice opsané kolem půdorysného průmětu zařízení, pokud je tento poloměr větší nebo roven 1/5 parametru L; vzor je uveden na obrázku č. 5 v příloze č. 1 k této vyhlášce,
e) pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynu a provozní sondy podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách a kavernách podle přílohy č. 1 k této vyhlášce a takto stanovené parametry L na území jednoho chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry jsou u jednoho provozovatele považovány za jednu zónu havarijního plánování; vzor je uveden na obrázku č. 6 v příloze č. 1 k této vyhlášce, nebo
f) jako hranice sjednocení více půdorysných ploch určených podle písmen a) až e), nachází-li se ve společném vymezeném prostoru více zařízení jednoho nebo více provozovatelů; vzor je uveden na obrázku č. 7 v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Je-li výchozí hranice shodná nebo menší než plocha území objektu, pro které provozovatel zpracovává vnitřní havarijní plán, zóna havarijního plánování se nestanovuje.
§ 5
Postup při stanovení vnější hranice
(1) Vnější hranice se stanoví z výchozí hranice úpravou podle urbanistických, terénních, demografických nebo klimatických poměrů, případně dalších faktorů hodných zřetele, s tím, že se přihlíží k možnosti domino efektu. Při úpravě se zohlední postupně tyto zásady
a) vnější hranice musí být stanovena tak, aby
1. zohlednila podmínky, které mohou ovlivnit rozptyl nebezpečné látky, šíření tepla nebo tlakové vlny, a
2. nedělila jednotlivé domy ani obytné celky, nebo obydlená území dělila s ohledem na charakter a intenzitu ohrožení a plánovaná opatření ochrany obyvatelstva a
b) vnější hranice sleduje části hranic správních území, případně hranic pozemků, pokud nelze použít hranici správního území či hranici pozemku, vnější hranice respektuje přirozené hranice, jako jsou vodní toky, silnice, dálnice nebo železniční tratě.
(2) Zóna havarijního plánování se vyznačuje do mapového podkladu v měřítku přiměřeném účelu využití mapového podkladu nebo elektronicky v geografickém informačním systému a zpřístupňuje veřejnosti prostřednictvím krajského geoportálu.
§ 6
Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura
(1) Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(2) Podkladem pro vypracování vnějšího havarijního plánu jsou
a) vymezená zóna havarijního plánování,
b) podklady vypracované provozovatelem objektu zařazeného do skupiny B, zejména bezpečnostní zpráva a další podklady od provozovatele,
c) dílčí podklady poskytnuté dotčenými orgány veřejné moci a
d) vyjádření veřejnosti a dotčených obcí k jeho návrhu.
(3) Hasičský záchranný sbor kraje si může, je-li to nezbytné pro vypracování vnějšího havarijního plánu, vyžádat další podklady.
§ 7
Přechodná ustanovení
(1) Zóny havarijního plánování vymezené podle vyhlášky č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu, se považují po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky za zóny havarijního plánování vymezené podle této vyhlášky.
(2) Vnější havarijní plány zpracované podle vyhlášky č. 103/2006 Sb. se po dobu 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky považují za vnější havarijní plány podle této vyhlášky.
§ 8
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2015.
Chovanec v. r.
Ministr
Příloha 1
Shromáždí se informace o všech zařízeních a způsobech dopravy nebezpečných látek v objektu. U jednotlivých zařízení se zjistí další informace potřebné pro posouzení maximálního množství nebezpečné látky, které se může podílet na předpokládaném havarijním účinku, a příslušná kategorie nebezpečných látek podle tabulky I a II přílohy č. 1 zákona. Při tom se vychází z dokumentace provozovatele - podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, bezpečnostní zprávy (zejména posouzení rizik závažné havárie) a vnitřního havarijního plánu a dalších nezbytných údajů vyžádaných krajským úřadem a dále údajů vyžádaných hasičským záchranným sborem kraje podle zákona o integrovaném záchranném systému2). V soupisu zařízení jsou uvedeny i objekty určené podle § 7 odst. 1 zákona. Soupis zařízení s uvedením nebezpečné látky a kategorie nebezpečnosti se uvede do tabulky č. A. 1.
Za zařízení se považuje také potrubí v případech, že spojuje dvě zařízení, u nichž je součet jejich předběžných parametrů l vypočtených podle písmene e) (stanovení předběžného parametru l), menší než jejich vzájemná vzdálenost. U vícenásobných propojení se zvažuje každá dvojice takto propojených zařízení. U potrubí mezi dvěma zařízeními, může být trasa rozdělena na jednotlivé úseky, čímž se rozumí samostatně uzavíratelné části potrubí instalací uzavíracích armatur (automatických a dálkově ovladatelných uzávěrů s nezávislým zdrojem energie, nebo armatur s výchozím stavem zavřeno, které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou silou gravitace, pružiny nebo tlakem).
U jednotlivých zařízení uvedených v soupise zařízení v tabulce č. A. 1 (dále jen "soupis") se uvede množství umístěné nebezpečné látky. Pokud jsou zařízení vzájemně propojená a nemají mezi sebou dostatečně účinnou separaci, je při stanovení množství sloužícího k určení typového scénáře (dále jen "scénáře") použit součet množství nebezpečné látky v těchto zařízeních.
Za účinnou separaci se považuje existence samostatných jímek u jednotlivých nádrží s dostatečnou vzdáleností mezi okrajem jímky a další nádrží, používání automatických dálkově ovládaných uzavíracích armatur s nezávislým zdrojem energie, nebo které se v případě ztráty ovládání samy uzavřou, nebo dostatečně odolná mechanická překážka mezi jednotlivými zařízeními. Za účinnou separaci není považováno použití pouze ručně ovládaných armatur.
V případě potrubí s plynem, kde není možné určit maximální množství nebezpečné látky z dokumentace provozovatele, se maximální množství nebezpečné látky určí pomocí grafu č. 6. Množství látky musí být maximálně tak velké, jak velké je množství látky, která je skladována nebo vyráběna v zařízeních, které potrubí spojuje.
Pro povrchové technologie podzemních zásobníků plynů včetně těžebních sond se místo množství nebezpečných látek uvádí tlak.
Ke každé položce soupisu je na základě nebezpečných látek přítomných v zařízení přiřazen jeden nebo více typových scénářů podle tabulky A. 2. V případě, kdy látka není uvedená v tabulce A. 2, postupuje se na základě kategorie nebezpečných látek podle tabulky A. 3. Jestliže je látce přiřazeno více scénářů, uvedou se tyto scénáře pro stejné zařízení jako oddělené položky soupisu (samostatné řádky).
V případě potrubních rozvodů hořlavých plynů se typový scénář FireBall Z BLEVE nestanovuje, jako typový scénář se posuzuje jen výbuch mraku par (VCE) a předběžný parametr "l" se odečítá z grafu č. 2 EXPL.
V případě těžebních sond podzemních zásobníků plynu se typový scénář nestanovuje.
Efektivní množství nebezpečné látky se vypočte vynásobením maximálního množství látky (sloupec 4 v tabulce A. 1) modifikačním faktorem příslušné nebezpečné látky jmenovitě uvedeným v tabulce A. 2, nebo podle příslušné kategorie nebezpečnosti v tabulce A. 3, a výsledná hodnota se zanese do sloupce 6. Efektivní množství tabulky A. 1.
V případě scénáře BLEVE se množství nebezpečné látky v propojených zařízeních nesčítá.
Stanovení předběžného parametru l je provedeno za pomoci grafu č. 1 až 5, který je vztažen k příslušnému scénáři, a to použitím příslušného typového scénáře závažné havárie. Výsledná hodnota se uvede ve sloupci 7 Předběžný parametr l tabulky A. 1. Předběžný parametr l se stanovuje zvlášť pro každou položku soupisu. V případě, kdy nelze vzdálenost z grafů odečíst pro malou hodnotu efektivního množství, nebo je tak uvedeno v tabulce A. 2, stanoví se pro předběžný parametr l vzdálenost 50 m.
Pro stanovení parametru L se použije předběžný parametr l, kdy parametr L je maximální dosaženou hodnotou všech předběžných parametrů l získaných postupem podle písmene e) (stanovení předběžného parametru l).
Parametr L se vyplní do sloupce 8 Parametr L tabulky A. 1.
Příloha 2
Náležitosti obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktura
Vnější havarijní plán obsahuje textovou a grafickou část. Textová část obsahuje údaje informačního a operativního charakteru a plány konkrétních činností. Grafická část slouží pro názorné zobrazení základních informací textové části a obsahuje mapy, grafy, schémata, rozmístění sil a prostředků, způsoby nasazení a podobně.
Pro potřeby řešení závažné havárie zařízení může být území zóny havarijního plánování členěno na dva nebo více sektorů a jejich úseky. V závislosti na směru nebo způsobu šíření unikající nebezpečné látky a výsledcích monitorování se v těchto sektorech (jejich úsecích) uplatní ochranná opatření stanovená vnějším havarijním plánem. Příslušná opatření se zpracují podle specifických vlastností nebezpečné látky a podle scénářů jejího působení mimo zařízení při havárii pro jednotlivé sektory. V bezprostředním okolí zařízení nebo v blízkosti průniku látky do prostředí (vody, půdy nebo ovzduší) budou zpravidla uplatňována příslušná a předem stanovená opatření bez ohledu na rozsah šíření nebezpečných látek při havárii a bez ohledu na výsledky monitorování situace (dále jen "neodkladná opatření"). Průběh hranic sektorů se přizpůsobí místním urbanistickým, terénním, demografickým a klimatickým poměrům, případně dalším faktorům hodných zřetele.
Ochranná opatření se formou plánů konkrétních činností plánují pro příslušné části zóny havarijního plánování, jejich výběr a způsob zpracování se volí přiměřeně k velikosti zóny a charakteru ohrožení.
V případě, že požadavky na obsah jednotlivých částí vnějšího havarijního plánu jsou pro zónu havarijního plánování obsaženy v minimálně stejném rozsahu v jiné plánovací dokumentaci řešící problematiku ochrany obyvatelstva, lze provést na tuto dokumentaci odkaz a ve vnějším havarijním plánu pouze uvést specifika pro zónu havarijního plánování.
Vnější havarijní plán se člení na:
Operativní část udává přehled připravených opatření, která jsou prováděna po vyrozumění, varování a informování o podezření na vznik nebo o vzniku havárie provozovatelem. Rozpracovává řešení jednotlivých opatření v závislosti na předpokládané situaci a její očekávané časové posloupnosti, včetně dohodami zabezpečených úkolů jednotlivých správních úřadů nebo právnických a podnikajících fyzických osob při realizaci neodkladných opatření. Provedení jednotlivých opatření se zajišťuje podle plánů konkrétních činností v závislosti na charakteru havárie.
Pro potřeby ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla se zpracují zásady, které obsahují možnosti a způsob použití prostředků improvizované ochrany.
Pro potřebu povolání předurčených sil a prostředků se využívá poplachový plán integrovaného záchranného systému kraje7).
Pro potřeby zabezpečení přednemocniční neodkladné zdravotní péče se zpracuje traumatologický plán, který stanovuje způsob její organizace.
Pro potřebu ochrany hospodářských zvířat při havárii se zpracuje v souladu s jiným právním předpisem8)plán veterinárních opatření.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES.
7) § 4 odst. 7 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
8) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.