Vyhláška 220/2007, kterou se pro školy a školská zařízení zřizované Ministerstvem obrany provádějí některá ustanovení školského zákona účinný od 28.08.2007

(1) Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje:

(2) Výroční zprávu o činnosti školy zpracovává škola za období předcházejícího školního roku do 15. října a do 31. října ji předkládá Ministerstvu obrany. Ředitel školy výroční zprávu zveřejní ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Škola vytváří podmínky pro rozvoj nadání žáků a studentů, zejména pořádáním předmětových olympiád, odborně zaměřených soutěží a zájmovou a brannou činností.

(2) Ředitel školy může v organizačním řádu školy stanovit povinnosti pedagogickým pracovníkům k výběru nadaných žáků podle jejich znalostí, schopností a dovedností a může stanovit konkrétní podmínky pro výběr a studium nadaných uchazečů.

(1) Ředitel školy může na žádost žáka nebo studenta, u nezletilého žáka na žádost jeho zákonného zástupce, stanovit žákovi nebo studentovi po zhodnocení jeho znalostí, schopností a dovedností individuální vzdělávací plán.

(2) Individuální vzdělávací plán obsahuje

(3) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem žáka nebo studenta a zákonného zástupce nezletilého žáka. Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy, žákem nebo studentem a zákonným zástupcem nezletilého žáka se stává součástí osobní dokumentace žáka.

(1) Nejnižší počet žáků ve střední škole s plným počtem ročníků je 45. Nejnižší počet studentů ve vyšší odborné škole s plným počtem ročníků je 15.

(2) Nejnižší možný počet žáků ve třídě v jednotlivých ročnících střední školy je 15. Nejvyšší možný počet žáků ve třídě v jednotlivých ročnících střední školy je 30, pokud není dále stanoveno jinak. S přihlédnutím k pedagogickým, hygienickým a prostorovým podmínkám může ředitel školy v odůvodněných případech stanovit vyšší počet žáků ve třídě, zejména při přestupu žáka z jiné střední školy, změně studijního oboru a opakování ročníku; počet žáků ve třídě však nesmí být vyšší než 33.

(3) V jednotlivých ročnících vyšší odborné školy se zřizují studijní skupiny. Nejnižší počet studentů ve studijní skupině je 5 a nejvyšší 15 studentů.

(1) Ředitel školy může v souladu se školními vzdělávacími programy dělit třídy na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině určí podle podmínek školy a charakteru vyučovacího předmětu a v souladu s požadavky na bezpečnost práce a ochranu zdraví žáků, na prostorové a materiální zabezpečení a efektivitu vzdělávání.

(2) Klesne-li počet žáků třídy pod 15, ředitel školy třídu koncem školního roku zruší a žáci budou převedeni do jiných tříd téhož ročníku a odbornosti, pokud má ročník více tříd. Pokud další třídy nejsou, zůstává třída i s menším počtem žáků.

(3) Klesne-li počet studentů studijní skupiny pod 5, ředitel školy studijní skupinu koncem školního roku zruší a studenti se převedou do jiných studijních skupin téhož ročníku a odbornosti, pokud má ročník více studijních skupin. Pokud další studijní skupiny nejsou, zůstává studijní skupina i s menším počtem studentů.

(4) Studijní skupiny mohou být v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem děleny na podskupiny.

(5) Výuka cizích jazyků probíhá vždy ve skupinách tvořených pro příslušný cizí jazyk. Nejvyšší počet žáků nebo studentů ve skupině je 15.

(1) V knize úrazů se evidují všechny úrazy žáků a studentů, ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29 odst. 2 zákona (dále jen "úraz"), a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví.

(2) Kniha úrazů se vede společně pro žáky a studenty. Uvede se v ní:

(3) Osobní údaje, které jsou součástí knihy úrazů, mohou být zpracovávány pouze za účelem evidence úrazů, popřípadě jako podklad pro vyhotovení záznamu o úrazu.

(1) Záznam o úrazu škola nebo školské zařízení vyhotovuje vždy, jde-li o

(2) Na žádost zákonného zástupce nezletilého žáka, zletilého žáka, studenta nebo Ministerstva obrany škola bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v odstavci 1.

(3) Záznam o úrazu se vyhotoví na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze k této vyhlášce.

(4) Záznam o úrazu se vyhotovuje neprodleně, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne zjištění úrazu. Záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc se zasílá nejpozději do pátého dne následujícího měsíce; v případě smrtelného úrazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne jeho zjištění.

(5) Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola zletilému žákovi nebo studentovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.

(6) Záznam o úrazu uvedeném v odstavci 1 se zasílá

(7) Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu aktualizuje záznam o úrazu

(1) O úrazu nezletilého žáka informuje škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu jeho zákonného zástupce.

(2) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s úrazem byl spáchán trestný čin, podá škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu hlášení Vojenské policii.

(3) Škola nebo školské zařízení bez zbytečného odkladu podá hlášení Ministerstvu obrany o úrazu, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka nebo studenta ve škole nebo školském zařízení zasahující alespoň do 2 po sobě jdoucích vyučovacích dnů, a o smrtelném úrazu.

(1) Období školních prázdnin tvoří podzimní prázdniny, vánoční prázdniny, pololetní prázdniny, jarní prázdniny, velikonoční prázdniny a hlavní prázdniny.

(2) Podzimní prázdniny trvají 2 dny a přičleňují se ke státnímu svátku 28. října; jejich počátek je shodný s počátkem podzimních prázdnin stanovených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

(3) Vánoční prázdniny trvají od 23. prosince do 2. ledna následujícího kalendářního roku včetně. Připadne-li 23. prosinec na úterý, začínají prázdniny již předcházejícím pondělím. Jestliže 3. leden připadne na pátek, končí prázdniny tímto pátkem.

(4) Pololetní prázdniny trvají jeden den a připadají na pátek v době od 29. ledna do 4. února.

(5) Jarní prázdniny trvají jeden týden. Termíny jsou shodné s termíny jarních prázdnin stanovených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy podle sídla školy.

(6) Velikonoční prázdniny připadají na pátek, který předchází Velikonočnímu pondělí, a na úterý, které následuje po Velikonočním pondělí.

(7) Hlavní prázdniny trvají od skončení druhého pololetí školního vyučování do zahájení prvního pololetí v novém školním roce, termíny jsou uvedeny v § 21.

(1) Ředitel školy nebo školského zařízení může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické nebo fyzické osoby žákovi nebo studentovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

(2) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících a zaměstnanců školy žákovi nebo studentovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

(3) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi nebo studentovi uložit kromě podmíněného vyloučení ze školy se zkušební dobou až na jeden rok a vyloučení ze školy také

(4) Při porušení povinností stanovených vnitřním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi nebo studentovi uložit kromě podmíněného vyloučení ze školského zařízení se zkušební dobou až na jeden rok a vyloučení ze školského zařízení také

(5) Pravidla pro udělování a ukládání výchovných opatření jsou součástí školního nebo vnitřního řádu.

(6) Třídní učitel, ředitel školy, nebo ředitel školského zařízení neprodleně oznámí udělení nebo uložení výchovného opatření žákovi nebo studentovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci.

(7) Udělení nebo uložení výchovného opatření se zaznamenává do dokumentace školy nebo školského zařízení.

(1) Ředitel školy stanoví v denní formě vzdělávání začátek a konec teoretického vyučování tak, že začíná zpravidla v 8 hodin, nejdříve v 7 hodin, a končí zpravidla nejpozději ve 20 hodin. Nejvyšší počet vyučovacích hodin povinných předmětů v jednom dni s polední přestávkou je osm hodin, výjimečně devět hodin, bez polední přestávky sedm hodin.

(2) Zpravidla po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 15 až 20 minut. Mezi ostatní vyučovací hodiny se zařazuje přestávka zpravidla desetiminutová. Délka polední přestávky je nejméně 30 minut.

Smlouva o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování obsahuje:

(1) Odborný výcvik spočívá v osvojování si základních dovedností, činností a návyků podle rámcového vzdělávacího programu. Vede jej příslušný velitel, učitel nebo instruktor.

(2) Dopolední vyučování začíná nejdříve v 7 hodin a odpolední vyučování končí nejpozději ve 20 hodin. V odůvodněných případech může ředitel školy v denní formě vzdělávání určit počátek dopoledního vyučování žáků druhých, třetích a čtvrtých ročníků od 6 hodin a konec odpoledního vyučování žáků třetích a čtvrtých ročníků ve 22 hodin. Týdenní rozvrh vyučování žáků se upraví tak, aby mezi koncem jednoho vyučovacího dne a začátkem následujícího měli odpočinek alespoň 12 hodin.

(3) Zpravidla po druhé hodině odborného výcviku se zařazuje přestávka v délce 15 až 20 minut. Pokud žáci konají odborný výcvik na pracovištích u vojenských útvarů, mají přestávky shodně se zaměstnanci daného vojenského útvaru. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.

Cvičení se uskutečňuje jako součást předmětů nebo jako samostatný předmět. Při cvičení si žáci ověřují a prohlubují teoretické poznatky, nacvičují a získávají příslušné dovednosti.

(1) Učební praxe a odborná praxe se uskutečňuje v rozsahu stanoveném rámcovým vzdělávacím programem ve školách nebo na pracovištích vojenských útvarů a vojenských zařízení, v případě potřeby specifické praxe i na pracovištích zaměstnavatelů, kteří mají oprávnění k činnosti související s oborem vzdělání.

(2) Učební praxi a odbornou praxi ve školách vyučuje učitel praktického vyučování nebo učitel odborných předmětů. Na pracovištích vojenských útvarů nebo vojenských zařízení může být prováděna i za vedení a dozoru osob, které určí vedoucí pracovišť vojenských útvarů nebo vojenských zařízení.

(1) Školské výchovné a ubytovací zařízení poskytuje žákům a studentům ubytování a výchovně vzdělávací činnost navazující na výchovně vzdělávací činnost střední školy a vyšší odborné školy.

(2) Žáci nebo studenti jsou ve školském výchovném a ubytovacím zařízení zařazováni podle ročníků školy do čet. Každou četu vede velitel čety, který je vojákem z povolání. Čety jsou slučovány do rot, jejichž velitelem je voják z povolání.

(3) Žáci a studenti jsou ubytováni v pokojích odděleně podle pohlaví a podle ročníků školy.

(4) Žáci vzdělávaní v denní formě vzdělávání jsou do školského výchovného a ubytovacího zařízení umisťováni na základě přihlášky podané zákonným zástupcem nezletilého žáka nebo zletilým žákem. Přihláška se podává před zahájením vzdělávání v prvním ročníku školy současně s odevzdáním zápisového lístku. Ředitel školy písemně vyrozumí zákonného zástupce nezletilého žáka nebo zletilého žáka o přijetí přihlášky a o umístění do školského výchovného a ubytovacího zařízení.

(5) Ostatní žáci a studenti jsou do školského výchovného a ubytovacího zařízení umisťováni na základě přihlášky podané zákonným zástupcem nezletilého žáka, zletilým žákem nebo studentem. Ředitel školského výchovného a ubytovacího zařízení stanoví termín pro její podání a zveřejní ho způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Umístění žáka nebo studenta ve školském výchovném a ubytovacím zařízení se ukončí, pokud

(1) Hmotné zabezpečení žáků upravuje zvláštní právní předpis1).

(2) Hmotné zabezpečení žáků a studentů, kteří jsou vojáky z povolání, a studentů, kteří jsou občanskými zaměstnanci2), upravuje zvláštní právní předpis3).

(3) Studentům, kteří nejsou vojáky z povolání nebo občanskými zaměstnanci, se poskytuje ubytování a stravování za úplatu.

Stravování je studentům, kteří nejsou vojáky z povolání nebo občanskými zaměstnanci, poskytováno za cenu, která představuje úhradu pořizovací ceny surovin na přípravu jídla.

(1) Výši úplaty za ubytování v ubytovacím zařízení Ministerstva obrany pro studenty, kteří nejsou vojáky z povolání nebo občanskými zaměstnanci, stanoví Ministerstvo obrany s přihlédnutím k vybavení ubytovacího zařízení a k úrovni poskytovaných služeb.

(2) Výše úplaty za ubytování v ubytovacím zařízení se nemění, i když student není ubytován po všechny dny v kalendářním měsíci. Pokud je student v ubytovacím zařízení ubytován jen část kalendářního měsíce z důvodu organizace školního roku ve škole, jejímž je studentem, stanoví se výše úplaty za ubytování úměrně k počtu dnů, po které je ubytován. Vyúčtování úplaty za ubytování provede ubytovací zařízení Ministerstva obrany nejpozději do konce každého pololetí.

(1) Podmínkou uznání uceleného dosaženého vzdělání je úspěšné ukončení vzdělávání ve střední škole, vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice nebo v zahraničí doložené dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem. Doklad o úspěšném ukončení vzdělávání v zahraničí musí být opatřen nostrifikační doložkou nebo osvědčením o rovnocennosti dosaženého vzdělání4).

(2) Podmínkou uznání částečného vzdělání je absolvování některých ročníků jiné střední školy, vyšší odborné školy nebo vysoké školy v České republice nebo v zahraničí, nebo jiné vzdělávání, zejména v odborných kurzech nebo jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky, doložené dokladem nebo jiným prokazatelným způsobem.

(3) Při zaznamenávání uznání dosaženého vzdělání na vysvědčeních škola do příslušných rubrik pro hodnocení žáka uvádí výraz "uznáno" s odkazem na vysvětlivku, která je na zadní straně vysvědčení. V povinné dokumentaci školy se postupuje obdobně.

(1) Období školního vyučování ve školním roce začíná dnem 1. září a končí dnem 30. června následujícího kalendářního roku; člení se na první pololetí a druhé pololetí.

(2) První pololetí začíná dnem 1. září a končí dnem 31. ledna následujícího kalendářního roku. Druhé pololetí začíná dnem 1. února a končí dnem 30. června téhož kalendářního roku.

(3) Připadne-li začátek prvního pololetí na pátek, začíná vyučování následující pondělí. Připadne-li konec druhého pololetí na pondělí, končí vyučování předcházející pátek.

(4) Pokud se v souladu s rámcovým vzdělávacím programem daného oboru vzdělání koná odborná praxe, branná nebo sportovní příprava v období hlavních prázdnin, končí vyučování ve druhém pololetí před termínem stanoveným v odstavcích 2 a 3; vyučování se v období školního vyučování zkracuje o počet vyučovacích dnů odpovídající délce odborné praxe, branné nebo sportovní přípravy.

(1) V posledním vyučovacím dnu období školního vyučování se předává žákům vysvědčení; po ukončení prvního pololetí může škola vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení. V závěrečném ročníku středního vzdělávání se předává žákům vysvědčení v posledním vyučovacím dnu předposledního týdne před zahájením společné části maturitní zkoušky.

(2) V případě uvedeném v § 21 odst. 4 se žákům vysvědčení předává neprodleně po doložení splnění odborné praxe, branné nebo sportovní přípravy v předepsaném rozsahu.

(1) Součástí přihlášky ke vzdělávání jsou tyto doklady nebo jejich ověřené kopie, pokud není dále stanoveno jinak:

(2) Přihláška nemusí obsahovat doklady nebo jejich ověřené kopie uvedené v odstavci 1 písm. a) a b), pokud je klasifikace z příslušných ročníků na přihlášce ověřena školou, ve které uchazeč splnil nebo plní povinnou školní docházku.

(3) Závěrečné vysvědčení osvědčující ukončení povinné školní docházky předloží uchazeč nejpozději do 31. srpna před zahájením školního roku.

(4) Závěrečné vysvědčení osvědčující získání středního vzdělání s výučním listem, popřípadě středního vzdělání s maturitní zkouškou, předloží uchazeč, pokud není vydáno v době podání přihlášky, nejpozději však do 31. srpna před zahájením školního roku.

Ředitel školy vyhlásí první kolo přijímacího řízení do 31. ledna zveřejněním na veřejně přístupném místě ve škole a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení se konají v pracovním dni v období od 22. dubna do 7. května. Dny konání zkoušky stanoví ředitel školy.

(2) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole v náhradním termínu zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 7 dnů před jejím konáním.

(3) Součástí pozvánky k přijímací zkoušce jsou základní informace o požadavcích k přijímací zkoušce stanovených ředitelem školy, předpokládaném počtu přijímaných uchazečů a kritériích přijímacího řízení.

(4) Při vyhlášení dalších kol přijímacího řízení se vyhlašuje i termín, do kdy nejpozději je možné podávat přihlášky ke vzdělávání.

(1) Uchazeči, kteří byli přijati, se zveřejňují pod registračním číslem. Registrační číslo je přiděleno uchazeči ve škole v den přijímací zkoušky před jejím zahájením.

(2) Pro další kola přijímacího řízení vydá uchazeči na jeho žádost tiskopis přihlášky ředitel školy, který další kolo vyhlásil.

(1) Komisionální zkoušku koná žák v případě, koná-li

(2) Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.

(3) Komise pro komisionální zkoušku je tříčlenná. Komisi jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, členy jsou zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu.

(4) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. Komisionální zkouška se koná formou ústní, písemné nebo praktické zkoušky; formy zkoušky se mohou kombinovat.

(5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. Výsledek zkoušky zveřejní předseda v den konání zkoušky. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí osobní dokumentace žáka.

(6) V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen jen jednou.

(7) Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka může ze závažných důvodů neúčast u komisionální zkoušky písemně omluvit u ředitele školy nejpozději před jejím zahájením, případně může neúčast, zejména ze zdravotních důvodů, písemně omluvit i dodatečně, nejpozději do 3 dnů ode dne uplynutí termínu určeného pro vykonání komisionální zkoušky. Náhradní termín pro konání komisionální zkoušky stanoví ředitel školy. O závažnosti důvodů rozhoduje ředitel školy.

(8) Odstoupí-li žák od komisionální zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke komisionální zkoušce bez omluvy, nebo nebyla-li jeho omluva uznána, anebo poruší-li závažným způsobem pravidla komisionální zkoušky, posuzuje se, jako by komisionální zkoušku vykonal neúspěšně.

(1) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

(2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá dosažená úroveň vzdělání žáka ve vztahu ke stanoveným cílům vzdělávání a k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům.

(3) Chování žáka se v denní formě vzdělávání hodnotí stupni hodnocení:

(4) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

(5) Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 - chvalitebný a průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů není vyšší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.

(6) Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný.

(7) Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 - nedostatečný.

Pravidla hodnocení uvedená ve školním řádu zahrnují

(1) Uchazeč podává přihlášku ke vzdělávání ve vyšší odborné škole řediteli školy do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém chce zahájit vzdělávání.

(2) Obsah a formu přijímací zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s rámcovými vzdělávacími programy poskytujícími střední vzdělání s maturitní zkouškou. Přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení se konají nejdříve 20. května. Poslední kolo přijímacího řízení se uskuteční nejpozději do 30. září.

(3) Pozvánku k vykonání přijímací zkoušky v prvním kole přijímacího řízení zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 14 dnů přede dnem jejího konání, pro další kola přijímacího řízení nejpozději 5 dnů přede dnem jejího konání. Součástí pozvánky jsou informace o požadavcích k přijímací zkoušce, případně o počtu přijímaných uchazečů.

(4) Uchazeči, který se ze závažných důvodů k přijímací zkoušce v určeném termínu nedostaví a svoji neúčast řádně omluví řediteli školy nejpozději do 3 dnů po termínu stanoveném pro přijímací zkoušku, stanoví ředitel školy náhradní termín pro její vykonání. Náhradní termín přijímací zkoušky se musí konat nejpozději do 30. září.

(5) Ředitel školy zveřejní do 7 dnů ode dne konání přijímací zkoušky ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup:

(6) Počet volných míst pro potřebu odvolacího řízení se zveřejní ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Školní vyučování ve školním roce trvá 40 týdnů, z toho 32 týdnů trvá školní výuka, 6 týdnů je určeno pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu a 2 týdny tvoří časová rezerva. Teoretická a praktická příprava v posledním období vzdělávacího programu trvá nejméně 14 týdnů.

(2) Začátek a konec školní výuky v zimním a letním období, období pro samostatné studium a k získání hodnocení v řádném termínu, školních prázdnin, případně další členění školního roku stanoví v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem ředitel školy.

(3) Po dobu školních prázdnin lze konat zejména povinné kurzy, odborné praxe a po dohodě zkoušejícího nebo zkušební komise se studentem i zkoušky. Volný čas studentů v době školních prázdnin nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než 4 týdny.

(4) Teoretická příprava se uskutečňuje formou přednášek, seminářů, konzultací, cvičení a exkurzí v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem.

(5) Konzultační hodina ve všech formách vzdělávání trvá 45 minut.

(6) Začátek a konec teoretické přípravy a praktického vyučování a rozvrh hodin včetně přestávek stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem a zveřejní je ve škole.

(1) Každý vyučující předmětu je povinen zveřejnit před zahájením výuky program vyučovaného předmětu, který obsahuje zejména:

(2) Hodnocení se provádí formou:

(3) Průběžné hodnocení studenta se může uskutečňovat v seminářích, ve cvičeních, v praktickém vyučování, v odborné praxi nebo při exkurzích. Vyučující provádí průběžné hodnocení zejména kontrolními otázkami, zadáváním písemných prací, testy, zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi. Výsledky průběžného hodnocení mohou být příslušným způsobem zohledněny při zkoušce, klasifikovaném zápočtu a zápočtu. Do výkazu o studiu se průběžné hodnocení nezapisuje.

(4) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje program předmětu. Zápočet uděluje vyučující předmětu, za který se zápočet uděluje. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem "započteno", k němuž se připojí datum jeho udělení a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.

(5) Při klasifikovaném zápočtu se navíc hodnotí a způsobem jako u zkoušky klasifikuje, jak student splnil požadavky zápočtu.

(6) Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z předmětu a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem.

(7) Podle způsobu provedení může mít klasifikovaný zápočet a zkouška formu ústní, písemnou, praktickou nebo kombinovanou.

(8) Výsledky klasifikovaného zápočtu nebo zkoušky jsou hodnoceny známkami:

(9) V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a klasifikovaných zápočtů.

(10) Výsledek klasifikovaného zápočtu a zkoušky zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis.

(11) Zkoušející určí termíny pro udělování zápočtů, klasifikovaných zápočtů a konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném počtu a časovém předstihu.

(12) Hodnocení výsledků vzdělávání studentů se může v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem provádět také prostřednictvím kreditů.

(1) Komisionální zkoušku koná student v případě,

(2) Komise pro komisionální zkoušku je tříčlenná. Komisi jmenuje ředitel školy. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, členy jsou zkoušející učitel vyučující studenta danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu.

(3) Komisionální zkouška se koná v termínu stanoveném ředitelem školy tak, aby byl stanovený termín studentovi oznámen alespoň 7 dní přede dnem jejího konání. Pokud je termín dohodnutý se studentem, není předchozí oznámení nutné.

(4) Konkrétní obsah a rozsah komisionální zkoušky stanoví ředitel školy v souladu s akreditovaným vzdělávacím programem. Zkouška může být ústní, písemná nebo praktická podle charakteru vyučovaného předmětu. Formy zkoušky se mohou kombinovat.

(5) Výsledek zkoušky určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí osobní dokumentace studenta. Výsledek zkoušky sdělí předseda komise prokazatelným způsobem studentovi.

(6) Počet komisionálních zkoušek konaných v jednom dnu stanoví ředitel školy po dohodě se studentem.

(7) Student může ze závažných důvodů omluvit svoji neúčast na komisionální zkoušce, avšak nejpozději den před jejím zahájením. Student se může ze zvlášť závažných, zejména zdravotních, důvodů písemně omluvit i dodatečně, avšak nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání zkoušky. O uznání závažnosti a omluvitelnosti důvodu rozhoduje ředitel školy. Ředitel školy stanoví, případně se studentem dohodne náhradní termín zkoušky. Od náhradního termínu zkoušky se lze omluvit jen jednou.

(8) Odstoupí-li student od zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke zkoušce bez omluvy, jeho omluva nebyla uznána, nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.

(9) Komisionální zkouška je veřejná s výjimkou písemné zkoušky a jednání zkušební komise o hodnocení studenta.

(1) Termíny absolutoria stanovuje ředitel školy v období:

(2) Řádné termíny, termíny pro opravné zkoušky a náhradní termíny musejí být zveřejněny nejméně 1 měsíc předem ve škole a způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(1) Přede dnem zahájení konání absolutoria neprobíhá výuka studentů posledního ročníku v rozsahu nejméně 5 po sobě následujících pracovních dnů.

(2) Příprava na zkoušku z odborných předmětů, zkoušku z cizího jazyka a na obhajobu absolventské práce trvá nejméně 20 minut.

(3) Obhajoba absolventské práce trvá nejvýše 20 minut; pokud je její součást virtuální nebo jiná prezentace, trvá nejvýše 40 minut.

(4) Zkouška z odborných předmětů trvá nejvýše 20 minut a zkouška z cizího jazyka trvá nejvýše 20 minut.

(5) Zkouška z odborných předmětů se může skládat nejvýše ze 3 odborných předmětů.

(1) Výsledky jednotlivých zkoušek a obhajoby absolventské práce jsou hodnoceny známkami:

(2) Do celkového hodnocení absolutoria se započítává klasifikace zkoušky z odborných předmětů, zkoušky z cizího jazyka a obhajoby absolventské práce.

(3) Celkové hodnocení studenta u absolutoria se vyjadřuje stupni:

(4) Celkové hodnocení absolutoria včetně hodnocení jeho jednotlivých zkoušek oznámí studentovi předseda zkušební komise v den, ve kterém konal student absolutorium.

Nejvyšší úplata za vyšší odborné vzdělávání (dále jen "školné") se za školní rok stanovuje ve výši 3 000 Kč.

(1) Student uhradí školné ve dvou splátkách:

(2) Při přijetí ke vzdělávání v průběhu školního roku uhradí student poměrnou částku za příslušné období nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o přijetí nabylo právní moci.

(3) Při přerušení studia nebo ukončení vzdělávání v průběhu zimního nebo letního období se školné nevrací.

(1) Nostrifikační zkouškou se ověřuje, zda znalosti a dovednosti žadatele odpovídají cílům a obsahu vzdělávání podle vzdělávacího programu v oblasti vojenství. Nostrifikační zkoušku nařizuje žadateli Ministerstvo obrany.

(2) Nostrifikační zkouška se koná před komisí, která je nejméně tříčlenná a jejíž předseda a ostatní členové jsou jmenováni Ministerstvem obrany.

(3) Obsah, rozsah a termín konání nostrifikační zkoušky určuje Ministerstvo obrany po dohodě s ředitelem školy.

(4) O hodnocení celkového výsledku nostrifikační zkoušky rozhoduje komise hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.

(5) O nostrifikační zkoušce se sepisuje protokol.

Ustanovení upravující střední vzdělávání, s výjimkou ustanovení § 23 odst. 1 písm. a), b) a f), odst. 2 a 3, § 24 odst. 1 a § 25 odst. 2, se vztahují i na nástavbové studium.

Ustanovení § 36 odst. 4 a 5 se nepoužije, pokud učební dokumenty vydané podle dosavadních právních předpisů, které se považují za akreditované vzdělávací programy, stanovují podmínky zkoušky z odborných předmětů odlišně.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.