(1) Advokátní zkoušku (dále jen "zkouška") vykoná uchazeč v těchto oborech:

(2) Česká advokátní komora (dále jen "Komora") vydává seznam předpisů, jejichž znalost je u zkoušky vyžadována, a to s rozlišením předpisů, kde je vyžadována znalost podrobná, a předpisů, u nichž postačí znalost obecná.

(1) Zkouška sestává z písemné části a ústní části.

(2) Písemná část zkoušky se koná ve třech po sobě jdoucích dnech, a to z oborů uvedených v § 1 odst. 1 písm. b), c), d). Ústní část zkoušky se koná v jednom dni s odstupem nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky, a to ze všech oborů uvedených v § 1 odst. 1; ústní část zkoušky může vykonat pouze uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky.

(3) Při ústní části zkoušky se u uchazeče zjišťuje též základní znalost práva Evropských společenství a Evropské unie a orientace v základních pramenech mezinárodního práva.

Zkouška se koná před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise pro advokátní zkoušky, zkoušky způsobilosti a uznávací zkoušky (dále jen "zkušební komise"); senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v § 1 odst. 1 písm. e).

(1) Písemnou žádost o umožnění vykonání zkoušky (dále jen "přihláška") podává uchazeč Komoře; nesplňuje-li uchazeč podmínku uvedenou v § 5 písm. c) zákona nebo v § 7 odst. 4 věta druhá zákona, je zpravidla součástí přihlášky i žádost o uznání jiné právní praxe za praxi advokátního koncipienta (§ 6 odst. 2 a 3 zákona).

(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) až d) zákona a že uchazeč uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.

(1) Předseda zkušební komise ustanoví podle počtu uchazečů, jimž bylo Komorou umožněno vykonání zkoušky, potřebný počet senátů, určí jejich členy pro jednotlivé obory uvedené v § 1 odst. 1, označí senáty čísly a přiřadí k nim uchazeče podle abecedního pořadí jejich příjmení.

(2) Předseda zkušební komise vyrozumí členy senátu a uchazeče o konání zkoušky a o jejím časovém rozvrhu nejméně čtyři týdny přede dnem, kdy se zkouška koná; tuto dobu lze zkrátit pouze se souhlasem uchazeče. Uchazečům předseda zkušební komise současně zašle seznam předpisů uvedený v § 1 odst. 2 a sdělí jim jména členů senátu s poučením, že proti členům senátu mají právo vznést námitku podjatosti.

(3) Členem senátu nemůže být ten, u něhož lze mít důvodnou pochybnost o nepodjatosti pro jeho poměr k uchazeči. O vyloučení člena senátu rozhodne bez odkladu k námitce uchazeče nebo z podnětu člena senátu předseda zkušební komise. Je-li člen senátu vyloučen, ustanoví předseda zkušební komise nového člena senátu.

(1) Písemná část zkoušky spočívá ve vypracování zadané písemné práce na základě obsahu soudních či jiných spisů, popřípadě na podkladě písemné skutkové informace. Zadaným úkolem může být zejména vypracování návrhu na zahájení řízení, opravného prostředku, skutkového a právního rozboru nebo vyjádření, textu obhajovací řeči v trestní věci nebo závěrečného návrhu v řízení občanskoprávním, sepsání listiny, zpracování právního posudku. Písemnou část zkoušky může vykonat více uchazečů současně.

(2) Písemnou část zkoušky zadává, posuzuje a dozor na jejím průběhem vykonává zpravidla člen senátu, který byl určen pro obor, kterého se písemná část zkoušky týká, nebo jiná osoba pověřená předsedou senátu.

(3) Koná-li písemnou část zkoušky více uchazečů současně, zadávají se uchazečům písemné práce losem za přítomnosti osoby vykonávající dozor.

(4) Uchazeč je povinen vypracovat písemnou práci samostatně. Jako pomůcek je oprávněn v průběhu písemné části zkoušky použít sbírky právních a jiných předpisů, sbírky soudních nebo jiných rozhodnutí a časopiseckou nebo knižní právnickou literaturu. Uchazeč je povinen obracet se v průběhu písemné části zkoušky s dotazy pouze na osobu konající dozor. Porušení povinnosti vypracovat písemnou práci samostatně je důvodem k vyloučení uchazeče ze zkoušky; o tom rozhodne senát na základě vyjádření osoby konající dozor.

(5) Doba trvání písemné části zkoušky nesmí přesáhnout osm hodin. Po uplynutí této doby je uchazeč povinen odevzdat písemnou práci osobě konající dozor, a to i v případě, že není dokončena.

(6) Písemná část zkoušky je neveřejná.

(1) Ústní část zkoušky je zaměřena zejména na ověření schopnosti uchazeče aplikovat při výkonu advokacie právní nebo jiné předpisy. Uchazeč může v průběhu ústní části zkoušky nahlížet do pomůcek uvedených v § 6 odst. 4 pouze se souhlasem zkoušejícího.

(2) Ústní část zkoušky se koná za přítomnosti všech členů senátu; mohou ji vykonat současně nejvýše dva uchazeči.

(3) Doba trvání ústní části zkoušky každého uchazeče nemá přesáhnout dvě hodiny.

(4) Ústní část zkoušky je veřejná.

(1) Výsledek zkoušky v jednotlivých oborech uvedených v § 1 odst. 1 senát hodnotí prospěchovými stupni "prospěl výtečně", "prospěl" nebo "neprospěl".

(2) Celkový výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni "advokátní zkoušku složil výtečně", "advokátní zkoušku složil" nebo "advokátní zkoušku nesložil"; přihlíží při tom k výsledku hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech a k jeho celkové teoretické a praktické připravenosti k výkonu povolání advokáta. Prospěchovým stupněm "advokátní zkoušku složil výtečně" lze však hodnotit pouze uchazeče, který byl hodnocen prospěchovým stupněm "prospěl výtečně" alespoň ve třech oborech. Prospěchovým stupněm "advokátní zkoušku nesložil" je vždy ohodnocen uchazeč, který kdykoliv po zahájení písemné části zkoušky od zkoušky odstoupil nebo který byl ze zkoušky vyloučen podle § 6 odst. 4. Nedostaví-li se uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky, k ústní části zkoušky a nerozhodl-li senát podle odstavce 4 jinak, platí, že uchazeč od zkoušky odstoupil.

(3) O hodnocení podle odstavců 1 a 2 rozhoduje senát při neveřejné poradě hlasováním. Členové senátu hlasují podle abecedního pořadí svých příjmení; předseda senátu hlasuje vždy poslední. Hlasuje se nejprve o tom, zda uchazeč prospěl; prospěl-li, hlasuje se poté o prospěchovém stupni. K přijetí rozhodnutí je třeba většiny hlasů; každý člen senátu má jeden hlas. Rozhodnutí senátu je konečné.

(4) Jsou-li pro to důvody hodné zvláštního zřetele, může senát rozhodnout o tom, že uchazeč, který vykonal písemnou část zkoušky, avšak nedostavil se k ústní části zkoušky, je oprávněn vykonat ústní část zkoušky v nejblíže následujícím termínu.

(5) Výsledek zkoušky oznámí předseda senátu uchazeči bezprostředně po poradě senátu podle odstavce 3 za přítomnosti ostatních členů senátu.

(1) Uchazeč, který zkoušku nesložil, avšak byl hodnocen ve čtyřech oborech nejméně prospěchovým stupněm „prospěl“, vykoná opakovanou zkoušku podle § 7 odst. 3 zákona pouze v tom oboru, ve kterém byl při předchozí zkoušce hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“. Druhá opakovaná zkouška se však koná ze všech oborů.

(2) Uchazeč, který zkoušku nesložil s tím, že byl ve dvou a více oborech hodnocen prospěchovým stupněm „neprospěl“, vykoná opakovanou zkoušku podle § 7 odst. 3 zákona ze všech oborů.

(1) O průběhu zkoušky vyhotoví předseda senátu do jednoho týdne od ukončení ústní části zkoušky protokol, ve kterém uvede:

(2) Součástí protokolu jsou:

(3) Protokol podepisují všichni členové senátu; protokol předá předseda senátu do tří dnů ode dne jeho vyhotovení Komoře.

(1) Uchazeči, který byl u zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm "advokátní zkoušku složil výtečně" nebo "advokátní zkoušku složil", vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky (§ 8 odst. 4) osvědčení o složení zkoušky; osvědčení podepisuje předseda senátu.

(2) Stejnopis osvědčení předloží předseda senátu Komoře spolu s protokolem.

(1) Zkoušku způsobilosti vykoná uchazeč ve čtyřech povinných oborech a v jednom ze čtyř volitelných oborů podle své volby.

(2) Povinnými obory jsou:

(3) Volitelnými obory jsou:

(1) Zkouška způsobilosti sestává z písemné části a ústní části.

(2) Písemná část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni, a to z povinných oborů uvedených v § 11a odst. 1 písm. b) a c) a z volitelného oboru, který uchazeč zvolil (dále jen "zvolený obor"). Písemná část zkoušky má formu písemného testu.

(3) Ústní část zkoušky způsobilosti se koná v jednom dni s odstupem nejméně jednoho a nejdéle dvou týdnů od skončení písemné části zkoušky, a to ze všech povinných oborů a ze zvoleného oboru.

Zkouška způsobilosti se koná před pětičlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise; senátu předsedá člen určený pro obor uvedený v § 11a odst. 2 písm. d).

Přihlášku ke zkoušce způsobilosti podává uchazeč Komoře; součástí přihlášky je i označení zvoleného oboru, jakož i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5c písm. a) zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.

(1) Celkový výsledek zkoušky způsobilosti hodnotí senát prospěchovými stupni "zkoušku způsobilosti složil výtečně", "zkoušku způsobilosti složil" nebo "zkoušku způsobilosti nesložil".

(2) Při hodnocení celkového výsledku zkoušky podle odstavce 1 přihlíží senát zejména k tomu, zda hodnocení uchazeče v jednotlivých oborech svědčí o jeho praktické připravenosti k výkonu advokacie.

Uchazeči, který byl u zkoušky způsobilosti hodnocen prospěchovým stupněm "zkoušku způsobilosti složil výtečně" nebo "zkoušku způsobilosti složil", vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení zkoušky způsobilosti; osvědčení podepisuje předseda senátu.

Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2 až 6, § 7, § 8 odst. 1 a 2 vět druhé až čtvrté a odst. 3 až 5, § 9 a 10 se použijí pro zkoušku způsobilosti přiměřeně.

Uznávací zkoušku vykoná uchazeč v těchto oborech:

(1) Uznávací zkouška se koná před tříčlenným senátem ustanoveným z členů zkušební komise; senátu předsedá člen, který je určen pro obor uvedený v § 12 písm. a).

(2) Uznávací zkouška je zpravidla písemná.

(3) Doba trvání uznávací zkoušky nemá přesáhnout dvě hodiny. Cizím jazykem, ve kterém lze uznávací zkoušku vykonat, se rozumí jazyk anglický, francouzský nebo německý.

(1) Přihlášku k uznávací zkoušce podává uchazeč Komoře; součástí přihlášky je volba cizího jazyka, ve kterém uchazeč hodlá zkoušku vykonat (§ 13 odst. 3), pokud uchazeč uznávací zkoušku nevykoná v jazyce českém nebo slovenském.

(2) Součástí přihlášky jsou i doklady prokazující, že uchazeč splňuje podmínky uvedené v § 5 písm. a) a d) až g) a v § 5a odst. 1 písm. a) zákona a že uhradil poplatek za zkoušku stanovený Komorou podle § 7 odst. 1 zákona.

Výsledek zkoušky hodnotí senát prospěchovými stupni "uznávací zkoušku složil" nebo "uznávací zkoušku nesložil".

Uchazeči, který byl u uznávací zkoušky hodnocen prospěchovým stupněm "uznávací zkoušku složil", vydá předseda senátu bezprostředně po oznámení výsledku zkoušky osvědčení o složení uznávací zkoušky; osvědčení podepisuje předseda senátu.

Ustanovení § 1 odst. 2, § 5, § 6 odst. 2, 3, 4 a 6, § 8 odst. 2 věta třetí a odst. 3 až 5 a § 10 se použijí pro uznávací zkoušku přiměřeně.

Pro zkoušku mediátora a zkoušku z rodinné mediace zajišťované Komorou podle § 49a zákona se obdobně použijí ustanovení vyhlášky o zkouškách a odměně mediátora7).

Pro rozhodování senátu podle § 6 odst. 4 a § 8 odst. 4 se přiměřeně použije ustanovení § 8 odst. 3.

Termíny zkoušek podle této vyhlášky vyhlašuje předseda zkušební komise ve Věstníku České advokátní komory a na stránce Komory v síti Internet.

(1) Přihlášku ke zkoušce, protokol, jakož i ostatní písemnosti týkající se zkoušek podle této vyhlášky uloží Komora po dobu 50 let; po uplynutí této doby postupuje Komora podle zvláštního předpisu.1)

(2) Ustanovení odstavce 1 se použije přiměřeně i pro písemnosti týkající se advokátních zkoušek a profesních zkoušek komerčního práva podle dosavadních předpisů,2)které vznikly do dne účinnosti této vyhlášky.

(1) Ustanovení § 9 se použije i pro advokátní zkoušky vykonané podle zákona České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, pokud do dne nabytí účinnosti této vyhlášky neuplynula lhůta, ve které byl kandidát oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.3)

(2) Pro počátek běhu lhůty k podání přihlášky k další zkoušce podle odstavce 1 je rozhodující den, kdy byl kandidátovi oznámen výsledek advokátní zkoušky;4)tato lhůta však neskončí dříve, než uplyne lhůta, ve které byl kandidát oprávněn přihlásit se k opravné zkoušce.3)

(1) Podá-li uchazeč, který neprospěl u profesní zkoušky komerčního právníka vykonané podle zákona České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, a o kterém zkušební komise rozhodla, že bude opakovat jen zkoušku ústní nebo jen zkoušku písemnou,5)přihlášku ke zkoušce do šesti měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky, vykoná jen tu část zkoušky (§ 2), u níž neprospěl; to neplatí, jde-li o profesní zkoušku komerčního právníka opakovanou.6)

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, kdy doba mezi dnem konání profesní zkoušky komerčního právníka a dnem nabytí účinnosti této vyhlášky je delší než šest měsíců.

(3) Lhůta šesti měsíců k podání přihlášky ke zkoušce podle odstavce 1 se zkracuje o dobu, která uplynula ode dne konání profesní zkoušky komerčního právníka do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.