Vyhláška 19/1953 o úplném znění vládního nařízení, jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných ke službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků účinný od 01.04.1953

Sociální zabezpečení podle tohoto nařízení se poskytuje osobám povolaným k službě v branné moci (dále jen "povolané osoby") a jejich rodinným příslušníkům tak, aby se povolané osoby mohly plně věnovat této své vrcholné občanské povinnosti.

Službou v branné moci se podle § 2 odst. 2 zákona rozumí:

(1) Za rodinného příslušníka se v zákoně a v tomto nařízení vyjma jejich část čtvrtou pokládají, žijí-li ve společné domácnosti s povolanou osobou:

(2) Za rodinné příslušníky ve smyslu odstavce 1 se dále pokládají, je-li povolaná osoba zavázána poskytovat jim příspěvek na úhradu osobních potřeb nebo pokud jsou na takovém příspěvku podstatně závislí,

(3) Podmínka společné domácnosti se pokládá za splněnou, i když manželé, děti nebo rodiče žijí odděleně ze závažných důvodů, zejména pro výkon služby v branné moci, výchovu dětí, bytovou tíseň nebo z důvodů zdravotních, hospodářských nebo vzdělávacích.

(1) Zaměstnanci povolanému k základní nebo náhradní službě přísluší v posledním týdnu přede dnem stanoveným povolávacím rozkazem k nastoupení služby den pracovního volna.

(2) Zaměstnanci povolanému k jiné službě v branné moci než k službě základní nebo náhradní, který nemůže splnit odhlašovací povinnost mimo pracovní dobu, přísluší k jejímu splnění pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejdéle však jeden den.

(3) Trvá-li nejkratší cesta z místa trvalého pobytu do místa nastoupení, čítajíc v to i dobu jízdy obvyklými veřejnými hromadnými dopravními prostředky, jichž povolaná osoba je oprávněna použít, déle než 6 hodin, má zaměstnanec, který byl povolán k službě v branné moci, nárok na jeden cestovní den, přímo předcházející dni stanovenému povolávacím rozkazem nebo určovacím lístkem k nastoupení služby; trvá-li uvedená cesta déle než 18 hodin, zvyšuje se nárok podle předchozí věty na dva cestovní dny. Nárok podle těchto ustanovení se zkracuje o cestovní dny, které připadají na dny pracovního klidu.

(1) Zaměstnanec, který konal službu v branné moci po dobu delší než 5 měsíců, je po jejím skončení povinen nastoupit práci ve svém zaměstnání nejpozději do 5 dnů.

(2) Trvala-li služba v branné moci aspoň 4 měsíce, nikoliv však déle než 5 měsíců, je zaměstnanec povinen nastoupit práci ve svém zaměstnání nejpozději druhý den po skončení služby; trvala-li méně než 4 měsíce, je zaměstnanec povinen nastoupit práci první den po jejím skončení.

(3) Lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 se prodlužují o případný cestovní den (dny) na nejkratší cestu z místa, kde zaměstnanec byl ze služby v branné moci propuštěn, do místa jeho trvalého pobytu. O počítání cestovních dnů platí obdobně ustanovení § 4 odst. 3.

(4) Brání-li zaměstnanci po skončení služby v branné moci v nastoupení práce důležitá příčina, kterou nezavinil úmyslně ani hrubou nedbalostí, počínají lhůty k nastoupení práce, stanovené v odstavcích 1 až 3, po pominutí důležité příčiny.

(5) Nastala-li u zaměstnance důležitá příčina podle odstavce 4 teprve během lhůt stanovených v odstavcích 1 až 3 k nastoupení práce, staví se běh těchto lhůt po dobu, po níž trvá důležitá příčina.

(1) Mzda, která zaměstnanci přísluší podle § 7 odst. 2 zákona , se snižuje o částku 150 Kčs týdně.

(2) Byl-li zaměstnanec, který splňuje podmínky pro nárok na sníženou mzdu, povolán na vojenské cvičení v trvání více než 6 týdnů, přísluší mu tato mzda také v pátém a šestém týdnu.

(3) Zaměstnanci, který má nárok na sníženou mzdu, přísluší tato mzda i za případný cestovní den (dny) podle § 5 odst. 4 a § 4 odst. 3.

(4) Nárok na sníženou mzdu nepřísluší zaměstnanci, pokud jeho rodinní příslušníci mají příjem ve výši, při níž jim zaopatřovací příspěvek nepřísluší (§ 19), nebo pokud nejsou bez vážného důvodu zaměstnáni.

(1) Mzdou podle § 7 zákona se rozumějí všechny peněžité a naturální požitky (věcná plnění), které by zaměstnanci příslušely, kdyby pracoval, vyjma náhradu hotových výloh. Za naturální požitky, pokud jich zaměstnanec nemůže užívat, přísluší mu náhrada v penězích podle ocenění stanoveného pro účely národního pojištění. Nedotčeny zůstávají nároky zaměstnanců na sociální dávky na děti.

(2) U zaměstnanců s proměnlivou mzdou se bere ze základ výpočtu podle předchozího odstavce průměrná týdenní mzda, jíž zaměstnanec dosáhl v posledních 6 měsících přede dnem stanoveným k nastoupení služby v branné moci, nebo mzda, jíž by dosáhl, kdyby mu v tom nebránila důležitá jím nezaviněná příčina. Trval-li poslední pracovní poměr méně než 6 měsíců, bere se za základ výpočtu mzda za toto kratší období.

(3) U domáckých dělníků se týdenní mzdou rozumí průměrná týdenní odměna bez příplatku za hotová vydání, dosažená u posledního zaměstnavatele v posledních 12 měsících přede dnem stanoveným k nastoupení služby v branné moci. Trval-li pracovní poměr domáckého dělníka méně než 12 měsíců, bere se za základ výpočtu toto kratší období. Při zjišťování průměrné týdenní odměny se nepřihlíží k době, po kterou domácký dělník nepracoval, poněvadž byl nemocen.

(4) U učňů se rozumí mzdou podle § 7 zákona vychovávací příspěvek.

(1) Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci mzdu za první dva týdny ( § 7 odst. 1 zákona ) nejpozději dva dny přede dnem stanoveným povolávacím rozkazem nebo určovacím lístkem k nastoupení služby, po případě přede dnem pracovního volna nebo před cestovními dny, má-li zaměstnanec na ně nárok. Má-li zaměstnanec nastoupit službu v branné moci okamžitě, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu ihned.

(2) Sníženou mzdu (§ 6) je zaměstnavatel povinen vyplácet v obvyklých mzdových výplatních obdobích.

(1) Povolaným osobám lze z veřejných prostředků poskytnout mimořádný příspěvek, je-li toho třeba ke zmírnění hospodářské újmy, která by jim vzešla výkonem služby v branné moci.

(2) Mimořádný příspěvek lze poskytnout zejména zaměstnancům, kteří bez své viny nemají nárok na placené pracovní volno a na mzdu.

(3) Mimořádný příspěvek lze povolaným osobám poskytnout v případech hodných zvláštního zřetele též k úhradě smluvních závazků, jako např. k úhradě nájemného z bytu.

(4) Mimořádný příspěvek podle odstavce 3 nelze poskytnout povolaným osobám, které mají příjem z výnosu výdělečného podniku nebo jiného majetku aspoň ve výši postačující k úhradě smluvních závazků uvedených v odstavci 3.

(5) Mimořádný příspěvek nesmí v jednotlivém případě přesahovat částku 1 500 Kčs; výjimky může v případech hodných zvláštního zřetele povolit krajský národní výbor.

Žádost o mimořádný příspěvek se podává u místního národního výboru, v cizině u zastupitelského úřadu, v jehož obvodu měla povolaná osoba před nastoupením služby v branné moci poslední trvalý pobyt. O žádosti rozhoduje okresní národní výbor, a jde-li o osobu, která měla poslední trvalý pobyt před nastoupením služby v cizině, obvodní národní výbor pro Prahu I.

(1) Osoby konající

(2) Osobám konajícím některou ze služeb uvedených v odstavci 1, které nebyly v den před nastoupením služby povinně pojištěny podle zákona o národním pojištění pro případ nemoci a mateřství, poskytne Ústřední národní pojišťovna mimoústavní a ústavní ošetřování podle §§ 27 a 28 též zákona , pomoc v mateřství podle jeho § 32 a pohřebné podle jeho § 49 odst. 3. Po uplynutí 3 měsíců ode dne nastoupení služby poskytuje Ústřední národní pojišťovna těmto osobám i ostatní věcné dávky národního pojištění nemocenského uvedené v § 26 odst. 2 zákona o národním pojištění a porodné podle jeho § 44 odst. 1.

(1) Vojenská správa může rozhodnout, že se některé z osob uvedených v § 11 stávají účastníky vojenské nemocenské péče. Takové opatření učiní vojenská správa zejména u osob, jimž nelze poskytovat věcné dávky národního pojištění nemocenského pro zvláštní okolnosti vyplývající z povahy dotčených služeb.

(2) Osoby, o nichž vojenská správa učinila opatření podle odstavce 1, nemají po dobu, po niž jsou účastníky vojenské nemocenské péče, nárok na dávky národního pojištění nemocenského. Místo nemocenského může jim vojenská správa poskytnout peněžitou výpomoc.

(3) Opatření podle odstavce 1 může být odvoláno jen, je-li možno dotčeným osobám poskytovat věcné dávky národního pojištění nemocenského.

(4) O opatřeních učiněných podle odstavců 1 a 3 uvědomí vojenská správa podle možnosti příslušnou okresní národní pojišťovnu.

(1) Rodinným příslušníkům osob uvedených v § 11 odst. 1 poskytuje Ústřední národní pojišťovna dávky národního pojištění nemocenského v dosavadním rozsahu. Dostávají-li však tito rodinní příslušníci zaopatřovací příspěvek, nenáleží jim podpora při ústavním ošetřování podle § 45 odst. 1 zákona o národním pojištění, která by jim jinak příslušela za touž dobu.

(2) Rodinným příslušníkům osob uvedený v § 11 odst. 2 poskytuje Ústřední národní pojišťovna mimoústavní a ústavní ošetřování podle §§ 27 a 28 zákona o národním pojištění a pomoc v mateřství podle jeho § 32. Po uplynutí 3 měsíců ode dne nastoupení služby poskytuje Ústřední národní pojišťovna těmto rodinným příslušníkům i ostatní dávky národního pojištění nemocenského, náležející rodinným příslušníkům, vyjma podporu při ústavním ošetřování podle § 45 odst. 1 uvedeného zákona.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy, stanou-li se osoby uvedené v § 11 účastníky vojenské nemocenské péče podle § 12.

Za osoby uvedené v § 11 odst. 1 se neplatí pojistné národního pojištění.

(1) Rodinní příslušníci povolaných osob (§ 3) mají nárok na zaopatřovací příspěvek (dále jen "příspěvek"), závisí-li jejich zaopatření podstatně na povolaných osobách a není-li o ně v době, kdy tyto osoby vykonávají službu v branné moci, postaráno jinak ( § 17 odst. 1 zákona ).

(2) Je-li více rodinných příslušníků povolané osoby, z nichž některý má podle zákona povinnost poskytovat ostatním úhradu na osobní potřeby, a přesahuje-li jeho příjem výši, při níž mu příspěvek nepřísluší (§ 19), považuje se částka tuto výši přesahující za vlastní příjem rodinných příslušníků s nárokem na úhradu osobních potřeb.

(3) Jako vlastní příjem rodinných příslušníků se posuzuje příjem, který jim plyne z výnosu výdělečného podniku povolané osoby, z rodinného majetku nebo z vlastních příjmů, které má povolaná osoba během služby v branné moci a které převyšují částku 3 500 Kčs měsíčně. Nepřihlíží se však k náležitostem poskytovaným povolané osobě podle zákona č. 88/1952 Sb. , o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

(4) Příspěvek nepřísluší rodinnému příslušníku povolané osoby, který bez vážného důvodu není zaměstnán.

(1) Nárok na příspěvek vzniká oprávněným rodinným příslušníkům zaměstnanců,

(2) Nárok na příspěvek oprávněných rodinných příslušníků ostatních povolaných osob vzniká dnem stanoveným povolávacím rozkazem nebo určovacím lístkem k nastoupení služby v branné moci. Ustanovení o cestovních dnech podle § 4 odst. 3 platí tu obdobně v tom smyslu, že nárok na příspěvek přísluší také za cestovní dny.

(3) Jsou-li předpoklady pro vznik nároku na příspěvek splněny teprve po dni stanoveném k nastoupení služby, vznikne nárok na příspěvek dne, kdy se tak stalo. To platí zejména, jestliže teprve po tomto dni povolaná osoba uzavřela sňatek nebo se jí narodilo dítě anebo zanikl zdroj, z něhož bylo postaráno o zaopatření rodinného příslušníka.

(1) Nárok na příspěvek zaniká dnem, kdy povolaná osoba

(2) Ustanovení § 5 odst. 3 o cestovních dnech platí v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) obdobně v tom smyslu, že nárok na příspěvek přísluší též za cestovní dny.

(3) Nárok na příspěvek zaniká také za dobu, které předchází dobu 6 měsíců před podáním přihlášky o příspěvek; za tuto předcházející dobu může okresní národní výbor poskytnout příspěvek jen v případech hodných zvláštního zřetele.

(4) Nárok na příspěvek zaniká také dnem, kdy pominula některá z podmínek trvání nároku na příspěvek, zejména dnem, kdy oprávněný rodinný příslušník získal zdroj příjmů, z nichž je o jeho zaopatření v době, kdy povolaná osoba koná službu v branné moci, postaráno jinak, nebo kdy oprávněný rodinný příslušník zemřel.

(5) Jestliže povolaná osoba,

(1) Příspěvek se neposkytuje (nárok na příspěvek odpočívá) po dobu, po kterou povolaná osoba odpykává trest odnětí svobody delší jednoho měsíce.

(2) Dále se příspěvek neposkytuje po dobu, po kterou oprávněný rodinný příslušník

(3) Neposkytuje-li se podle ustanovení odstavce 2 příspěvek prvnímu rodinnému příslušníku (§ 19 odst. 5), který žije ve společné domácnosti s jinými oprávněnými rodinnými příslušníky, považuje se na dobu, po kterou se příspěvek dočasně neposkytuje, za prvního rodinného příslušníka nejstarší z ostatních rodinných příslušníků žijících ve společné domácnosti.

(1) Příspěvek činí:

(2) Má-li rodinný příslušník zároveň příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) nebo c), sčítají se tyto příjmy a posuzují se podle písm. a).

(3) Úhrnná částka příspěvků náležejících rodinným příslušníkům téže povolané osoby nesmí přesahovat 4.500 Kčs měsíčně. Přesahoval-li by součet příspěvků náležejících podle odstavce 1 rodinným příslušníkům téže povolané osoby 4.500 Kčs měsíčně, snižuje o příspěvek dalších rodinných příslušníků o stejnou částku.

(4) Rodinní příslušníci uvedení v § 3 odst. 2 mají nárok na příspěvek ve výši částek, které je povolaná osoba povinna platit na úhradu jejich osobních potřeb, nebo ve výši pravidelných podpor, které jim byla zavázána poskytovat nebo které jim bez újmy vlastního zaopatření (své manželky, družky, dětí) skutečně poskytovala, nejvýše však ve výši částek uvedených v odstavcích 1 a 2.

(5) Za prvního rodinného příslušníka se považuje

(1) K příspěvku se poskytne přídavek

(2) Přídavek podle odstavce 1 se poskytne i tehdy, dosáhne-li vlastní příjem rodinného příslušníka výše, při níž mu příspěvek podle ustanovení § 19 odst. 1 č. 1 písm. b) a c) a č. 2 nepřísluší.

(3) Přídavek lze poskytnout i v jiných případech hodných zvláštního zřetele.

(4) Přídavek činí:

(5) Na přídavek poskytnutý podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje ustanovení § 19 odst. 3 první věty o nejvyšší měsíční úhrnné částce příspěvků.

(1) Nárok na příspěvek se uplatňuje přihláškou, kterou mohou podat rodinní příslušníci povolané osoby, jejich zákonní zástupci; povolaná osoba a za nezletilé rodinné příslušníky též příslušný orgán hromadného poručenství.

(2) Přihláška se podává u místního národního výboru, v cizině však u zastupitelského úřadu, v jehož obvodu má rodinný příslušník trvalý pobyt.

(3) Přihláška musí být podána nejpozději v den, jímž nárok na příspěvek zaniká podle ustanovení § 17 odst. 1 , 2 a 4. V případech hodných zvláštního zřetele může okresní národní výbor prominout zmeškání lhůty, bude-li o to požádáno do 6 měsíců od uplynutí lhůty k podání přihlášky. Nastoupení služby musí být aspoň dodatečně prokázáno úředním osvědčením.

(4) O přihlášce rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodu měla povolaná osoba před nastoupením služby v branné moci naposledy trvalý pobyt. Měla-li tento pobyt v cizině, rozhoduje o přihlášce obvodní národní výbor pro Prahu I.

(5) Místní národní výbor předloží přihlášku o příspěvek do 7 dnů od jejího podání okresnímu národnímu výboru. Okresní národní výbor rozhodne o přihlášce nejpozději do 3 týdnů od jejího předložení. Nebude-li o přihlášce v uvedené lhůtě rozhodnuto, poskytne okresní národní výbor na příspěvek přiměřenou zálohu.

(1) Příspěvek se vyplácí měsíčně pozadu, najednou nebo ve dvou splátkách, a to zpravidla 1. a 16. dne měsíce.

(2) Příspěvek se vyplácí oprávněnému rodinnému příslušníku nebo jeho zákonnému zástupci. Je-li takových osob několik, může okresní národní výbor podle okolností případu stanovit, že příspěvek bude pro všechny nebo pro některé z nich vyplácen jedné z nich. Povolané osobě nesmí být příspěvek vyplácen.

(3) Příspěvek vyplácí okresní národní výbor, který o přihlášce rozhodl. Rodinným příslušníkům nebo jejich zákonným zástupcům majícím trvalý pobyt v cizině vyplácí se příspěvek prostřednictvím příslušného zastupitelského úřadu.

(4) V případech hodných zvláštního zřetele může okresní národní výbor, příslušný k rozhodnutí o přihlášce, poskytnout na příspěvek zálohu.

(1) Zanikne-li nárok na příspěvek, zastaví se jeho výplata nejpozději koncem poloviny kalendářního měsíce, do níž připadá den zániku nároku.

(2) Ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele může krajský národní výbor povolit dočasnou další výplatu příspěvku, i když nárok na něj zanikl podle ustanovení § 17 odst. 1.

Cizím státním příslušníkům se příspěvek vyplatí přesto, že není splněna podmínka vzájemnosti, jde-li