(1) Záznam podle § 40 o.s.ř. se pořizuje pomocí záznamového zařízení schopného zajistit automatickou identifikaci řečníka. O úplnost a srozumitelnost záznamu dbá zapisovatel nebo jiný pověřený zaměstnanec soudu.

(2) Záznam se uchovává na trvalém nosiči dat s tím, že není-li jeho připojení ke spisu vedenému v listinné podobě možné, místo jeho uložení se zaznamená do spisu. Záznam se vyřazuje ve skartačním řízení současně se spisem.

(3) Přepis se zapisuje v českém jazyce. Vypovídá-li někdo v jiném než českém jazyce, zapíše příslušnou část v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal, zapisovatel nebo tlumočník.

(1) Soud vyhotovuje rozhodnutí v té podobě, v jaké je veden spis. Opisy (stejnopisy) rozhodnutí se vyhotovují v listinné nebo v elektronické podobě podle způsobu doručování účastníkům nebo jiným osobám.

(2) Listinné opisy (stejnopisy) podepisuje ten, kdo je vyhotovil.

(3) Elektronicky vyhotovené opisy (stejnopisy) rozhodnutí a další písemnosti soudu musí být opatřeny zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“) toho, kdo jej vyhotovil, nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaná elektronická značka“) soudu.“.

Otiskem kulatého úředního razítka opatřuje soud zejména listinné opisy (stejnopisy) vyhotovení soudních rozhodnutí, listiny o pověření výchovou a zastupováním nezletilého, o ustanovení opatrovníkem nebo poručníkem, úřední potvrzení (vysvědčení), nařízení výkonu trestu a ochranných opatření, příkaz k zatčení, příkaz k přijetí do vazby a příkaz k propuštění z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, žádost o vypátrání pobytu osob, opatření o ustanovení obhájce, ledaže se na vyhotovování těchto listin podílí provozovatel poštovních služeb podle § 48 odst. 4 o.s.ř., jakož i všechny písemnosti určené pro soudy nebo jiné orgány v cizině.“.

(1) Na žádost toho, komu bylo elektronické rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí doručeno dříve než toto rozhodnutí nabylo právní moci, vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na listinném výstupu z konverze elektronického rozhodnutí nebo elektronického stejnopisu rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu2a)(dále jen „listinná konvertovaná verze“) doložku o právní moci.

(2) Na žádost toho, komu bylo doručeno elektronické rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí, vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na listinné konvertované verzi doložku vykonatelnosti rozhodnutí.

(3) Soud zašle jako součást datové zprávy na žádost toho, komu bylo doručeno rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí, elektronické rozhodnutí s doložkou o právní moci a vykonatelnosti nebo elektronický stejnopis rozhodnutí, jehož obsahem je doložka o právní moci a vykonatelnosti.

(4) Podání návrhu na doplnění rozsudku není na překážku připojení doložky o právní moci a doložky vykonatelnosti rozhodnutí.

Elektronický spis je možné vést pouze v informačním systému speciálně k tomu určenému.“.

(1) Má-li adresát zpřístupněnou datovou schránku zřízenou podle zvláštního právního předpisu2a)(dále jen „datová schránka“) nebo požádá-li adresát o doručování na elektronickou adresu podle § 46 odst. 2 a § 46a odst. 2 o.s.ř., soud doručí tomuto adresátovi elektronicky vyhotovené rozhodnutí nebo elektronicky vyhotovený stejnopis (opis) rozhodnutí nebo další elektronicky vyhotovené písemnosti soudu, umožňuje-li to povaha dokumentu, prostřednictvím veřejné datové sítě do jeho datové schránky nebo na jeho elektronickou adresu.

(2) Bylo-li podání nebo jiná písemnost účastníka nebo jiné osoby (dále jen „podání“) doručena soudu v listinné podobě, soud jej převede do elektronické podoby a zašle adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě, jako součást datové zprávy.

(3) Bylo-li podání doručeno soudu jako součást datové zprávy, zašle soud adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě, obsah této datové zprávy. Adresátu, kterému se doručuje v listinné podobě, soud zašle listinnou verzi tohoto podání.“.

(1) Soud předá notáři, kterého pověřil provedením úkonů v řízení o dědictví jako soudního komisaře (dále jen „soudní komisař“), bezodkladně příslušný spis.

(2) Pro činnost soudního komisaře se použijí přiměřeně ustanovení částí čtvrté až šesté.

(3) Potřebné úkony ve vztahu k cizině provádí na žádost soudního komisaře soud, který ho provedením úkonů v řízení o dědictví pověřil (dále jen „dědický soud“).

(4) Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny na úřední desce soudu, předá soudní komisař takovou písemnost dědickému soudu k vyvěšení, a to v písemné i elektronické podobě.

(5) Je-li v tomto předpise stanoveno, že úkony provádí soudní komisař, může v případě nebezpečí z prodlení stejný úkon provést kterýkoli soud podle § 175e o.s.ř.

(6) Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 1 nebo 2 notářského řádu ustanoven zástupce, převezme od soudního komisaře nevyřízené věci, v nichž byl soudní komisař pověřen, za součinnosti dědického soudu. Příslušná notářská komora rozhodnutí o ustanovení zástupce předá příslušnému okresnímu soudu.

(7) Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 3 notářského řádu ustanoven náhradník nebo je-li na jeho místo jmenován jiný notář, převezmou tito za součinnosti dědického soudu nevyřízené věci, v nichž byl soudní komisař pověřen. To platí i v případě, že věci přebírá nově jmenovaný notář od náhradníka notáře. Příslušnému okresnímu soudu doručí příslušná notářská komora rozhodnutí o ustanovení náhradníka notáře nebo sdělení, že nově jmenovaný notář zahájil činnost.

(8) Do spisu vedeného v řízení o dědictví se založí listina, z níž vyplývá převzetí věci podle odstavce 6 nebo 7.

(1) Zjišťování v Centrální evidenci závětí vedené Notářskou komorou České republiky (dále jen „Komora“) podle § 175c odst. 1 o.s.ř. provádí soudní komisař neprodleně po převzetí spisu.

(2) Zjišťování v Centrální evidenci manželských smluv vedených Komorou podle § 175c odst. 2 o.s.ř. provádí soudní komisař až na základě výsledku předběžného šetření podle § 175d odst. 1 o.s.ř. Toto zjišťování se provede vždy u zůstavitelů, u nichž v době smrti trvalo manželství, jinak jen odůvodňují-li potřebu zjišťování výsledky řízení.

(3) Výtisk sdělení Komory podle zvláštního právního předpisu13)se založí do spisu.

(1) Zjistí-li se postupem podle § 175c odst. 1 o.s.ř., že zůstavitel zanechal závěť, listinu o vydědění nebo listinu o odvolání těchto úkonů (dále jen „závěť“) nebo listinu o ustanovení správce dědictví, listinu o odvolání ustanovení správce dědictví nebo listinu o odvolání souhlasu s ustanovením do funkce správce dědictví (dále jen „listina o správě dědictví“) a tato závěť nebo listina o správě dědictví je uložena u soudního komisaře, vyhotoví soudní komisař protokol o zjištění jejího stavu a obsahu, k němuž pevně připojí ověřenou kopii této listiny. Je-li závěť nebo listina o správě dědictví uložena u jiného notáře než soudního komisaře, vyhotoví tento notář protokol o zjištění jejího stavu a obsahu, k němuž pevně připojí ověřenou kopii (opis) této listiny. Je-li závěť uložena u soudu, vyhotoví soud na základě žádosti soudního komisaře protokol o zjištění jejího stavu a obsahu, k němuž pevně připojí ověřenou kopii této závěti.

(2) Protokol podle odstavce 1 lze vyhotovit bez přítomnosti účastníků řízení. V protokolu se zejména uvede, zda není listina poškozena nebo opravována, v jaké formě je sepsána, zda neobsahuje skutečnosti zeslabující její věrohodnost, datum listiny a identifikační údaje o osobách uvedených v listině.

(3) Notář, který sepsal protokol o zjištění stavu a obsahu závěti, bezodkladně předá dědickému soudu k uložení do sbírky prohlášených závětí závěť, která byla v jeho úschově.

(1) Je-li v řízení o dědictví zjištěna závěť zůstavitele jiným způsobem než podle § 175c odst. 1 o.s.ř., případně někdo o předložené listině tvrdí, že se jedná o závěť zůstavitele, vyhotoví soudní komisař protokol o zjištění jejího stavu a obsahu, k němuž pevně připojí ověřenou kopii (opis) této listiny. Soudní komisař listinu bezodkladně předá dědickému soudu k uložení do sbírky prohlášených závětí.

(2) Protokol podle odstavce 1 se vyhotovuje za účasti osoby, která listinu předložila. Uvede se v něm její jméno, příjmení, datum narození, bydliště a její prohlášení, kde byla listina uložena nebo nalezena, a dále údaje uvedené v § 76 odst. 2. V protokolu se dále potvrdí převzetí listiny soudním komisařem.

(3) Jedná-li se o vlastnoruční závěť zůstavitele, uvede se v protokolu prohlášení toho, kdo závěť předložil, pokud byl pořízení závěti přítomen, zda byla závěť sepsána a podepsána vlastní rukou zůstavitele.

(4) Jedná-li se o závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, uvede se v protokolu prohlášení toho, kdo závěť předložil, pokud byl pořízení závěti přítomen, zda byla závěť podepsána vlastní rukou zůstavitele, a zjišťuje se, jaké je bydliště svědků závěti a jaký je jejich vztah k závětí povolaným a zákonným dědicům. Pokud svědkové nežijí, zjišťuje se navíc datum jejich smrti.

(5) Jedná-li se o závěť zůstavitele, který v době pořízení závěti nemohl číst nebo psát, zjišťuje se v protokolu, proč nemohl zůstavitel číst nebo psát, jaké je bydliště svědků závěti, pisatelů a předčitatelů a jaký je jejich vztah k závětí povolaným a zákonným dědicům. Pokud tyto osoby nežijí, zjišťuje se navíc datum jejich smrti.

(6) Tomu, kdo předložil soudnímu komisaři závěť zůstavitele, případně listinu, o níž tvrdí, že se jedná o závěť zůstavitele, se vydá jedno vyhotovení protokolu o zjištění jejího stavu a obsahu, pokud o něj požádá.

(1) Bylo-li v řízení o dědictví zjištěno, že zůstavitel zanechal několik závětí nebo listin o správě dědictví, které nejsou totožné, je třeba zjistit stav a obsah všech; jsou-li totožné, sepíše se o stavu a obsahu závěti nebo listiny o správě dědictví jen jeden protokol, v němž se uvede počet jejich vyhotovení.

(2) Jestliže závěť zůstavitele vyjde najevo až po skončení řízení o dědictví, soud zjistí její stav a obsah a seznámí s ní osoby, které by podle ní mohly uplatnit své právo na vydání dědictví. U listiny o odvolání závěti, listiny o vydědění a listiny o odvolání vydědění však soud vyrozumí ty osoby, kterým by dědictví připadlo, kdyby existence těchto listin vyšla najevo v řízení o dědictví.

(1) Účastníci řízení mohou nahlížet do závěti, která nebyla sepsána formou notářského zápisu a jejíž stav a obsah byl zjištěn, a pořídit si z ní opis nebo výpis. Soud nebo soudní komisař, u něhož je závěť uložena, umožní nahlédnutí do závěti jen tehdy, má-li zjištěno, že o to žádá účastník řízení. Pro nahlížení do notářských zápisů platí příslušná ustanovení notářského řádu.

(2) Závěť, která nebyla sepsána formou notářského zápisu, může soud zapůjčit jen jinému soudu nebo znalci ustanovenému k tomu, aby ohledně závěti vypracoval znalecký posudek, a dále státnímu zástupci pro účely trestního řízení. Na místo zapůjčené závěti se do sbírky prohlášených závětí založí její ověřená kopie, na níž se vyznačí doložka obsahující údaje o tom, kdy a komu, popřípadě pod jakou spisovou značkou byla závěť zapůjčena.

(1) Zjistí-li se postupem podle § 175c odst. 2 o.s.ř., že zůstavitel uzavřel smlouvu o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo smlouvu o vyhrazení vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství (dále jen „manželská smlouva“) a tato smlouva je uložena u soudního komisaře, vyhotoví soudní komisař ověřenou kopii (opis) notářského zápisu o manželské smlouvě a založí ho do spisu.

(2) Soudní komisař v řízení zjišťuje, zda zůstavitel uzavřel manželskou smlouvu, která evidenci v Centrální evidenci manželských smluv nepodléhá.

(3) Je-li manželská smlouva uložena u jiného notáře než soudního komisaře, na žádost soudního komisaře tento notář vyhotoví a předá soudnímu komisaři ověřenou kopii (opis) notářského zápisu o manželské smlouvě, kterou soudní komisař založí do spisu.

(1) V rámci provádění předběžného šetření podle § 175d odst. 1 o.s.ř. soudní komisař provede výslech osoby, která je informována o osobních poměrech zůstavitele, jeho majetku a dluzích, a vyhotoví o tom protokol.

(2) Za vyrozumění banky o dni smrti zůstavitele podle § 175d odst. 5 o.s.ř. se považuje i příkaz zaslaný bance podle § 86 odst. 1 a dotaz podle § 88 odst. 1.

(1) Neodkladná opatření podle § 175e o.s.ř. provádí až do předání spisu s pověřením soudnímu komisaři soud, poté je provádí soudní komisař.

(2) Při provádění neodkladných opatření lze v odůvodněných případech požádat o součinnost obecní úřad, městský úřad nebo úřad městské části.

Neodkladné opatření zajištěním motorového vozidla se provede uložením dokladů a startovacího zařízení nezbytného k provozu motorového vozidla do úschovy u soudu nebo u soudního komisaře. Tak se postupuje jen v případě, že motorové vozidlo se nachází na vhodném místě; jinak se umístí u vhodného schovatele.

(1) O neodkladném opatření soupisem na místě musí být známí účastníci řízení předem informováni a také poučeni, že soupisu mohou být přítomni; to neplatí, hrozí-li nebezpečí z prodlení. Nedostaví-li se k soupisu žádný z účastníků, lze soupis provést jen za přítomnosti vhodné a na věci nezúčastněné osoby.

(2) Soupis lze provést jen v domě, bytu nebo jiných prostorách (dále jen „prostory“), do nichž je zajištěn přístup. Násilně lze do prostor vstoupit jen s vědomím vlastníka prostor, nebyl-li jím zůstavitel, a neužívá- li prostory jiná osoba. Po násilném vstupu je třeba učinit opatření k jejich uzamčení.

(3) O provedení soupisu se vyhotoví protokol, ve kterém se uvede adresa místa, kde byl soupis proveden, a seznam věcí, které se v místě nacházejí a které přicházejí v úvahu k projednání v dědictví. Tvrdí-li někdo, že určitá věc, která se v místě konání soupisu nachází, do soupisu nepatří, uvede se to do protokolu s údajem, kdo a jaké nároky na ni uplatňuje.

(4) Koná-li se soupis v prostorách, jejichž vchod byl dříve zapečetěn, uvede se v protokolu, v jakém stavu byly shledány uzávěry. Pokud byl vstup do prostor po skončení soupisu zapečetěn, uvede se to do protokolu.

(5) Má-li se soupis konat v prostorách, kde dříve došlo k zapečetění vstupu někým jiným než soudem nebo soudním komisařem, a je zřejmé, kdo zapečetění provedl, dědický soud nebo soudní komisař ho o potřebě provedení soupisu vyrozumí. Provedla-li zapečetění Policie České republiky, soud nebo soudní komisař provede soupis v součinnosti s ní.

(6) Jsou-li prostory, v nichž má být soupis proveden, ve stavu, který by zúčastněné osoby ohrožoval na životě, zdraví nebo majetku, soupis se neprovede a soud nebo soudní komisař učiní opatření potřebná k tomu, aby bylo možno soupis provést.

(1) Neodkladné opatření zapečetěním prostor užívaných zůstavitelem provede soud nebo soudní komisař u vstupu do prostor uzávěrami tak, aby bylo možno následně zjistit, zda nedošlo k neoprávněnému vniknutí do těchto prostor. Před zapečetěním prostor se zpravidla provede soupis. Jako uzávěra se zpravidla použije lepicí páska a otisky úředního razítka tak, aby bylo možno následně zjistit porušení uzávěry. O zapečetění prostor se vyhotoví samostatný protokol jen v případě, není-li současně proveden soupis.

(2) Zapečetění prostor nelze provést, nebyl-li zůstavitel jejich jediným uživatelem nebo brání-li tomu jiná závažná okolnost. Překážka, která brání zapečetění, se uvede do protokolu nebo poznamená do spisu.

(1) Zákaz výplaty u dlužníka zůstavitele podle § 175e odst. 2 o.s.ř. ohledně vkladu na vkladní knížce nebo zůstatku na účtu u peněžního ústavu, popřípadě jiných pohledávek vůči peněžnímu ústavu, provede soud nebo soudní komisař příkazem opatřeným úředním razítkem. Při provedení zákazu výplaty u jiných dlužníků než peněžních ústavů se postupuje obdobně.

(2) Pominou-li důvody zákazu výplaty, zruší ho soud nebo soudní komisař příkazem opatřeným úředním razítkem.

Neodkladné opatření svěřením věcí manželovi nebo jinému členu domácnosti zůstavitele učiní soudní komisař nebo soud jen tehdy, je-li to vhodné a pokud s tím osoba, které mají být věci svěřeny, souhlasí. O tomto postupu se vyhotoví protokol, který obsahuje soupis svěřených věcí a poučení o odpovědnosti za škodu a o povinnosti vydat věci po skončení řízení dědicům.

(1) Soudní komisař činí v řízení dotazy tak, aby byl zjištěn stav majetku a dluhů v době smrti zůstavitele. V dotazu vždy uvede, kterým soudem byl k provedení úkonů jako soudní komisař pověřen.

(2) Je-li pro to v řízení důvod, soudní komisař provede dálkovým přístupem zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v katastru nemovitostí tak, aby bylo zjištěno vlastnictví zůstavitele k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí. Zjišťování provádí zejména vyhotovením přehledů vlastnictví a výpisů z listů vlastnictví. Nelze-li údaje z katastru nemovitostí získat tímto způsobem bezplatně, požádá soudní komisař o jejich poskytnutí to katastrální pracoviště katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovitosti nacházejí.

Soudní komisař může požádat účastníky řízení, aby složili přiměřenou zálohu na jeho odměnu za prováděné úkony a jeho hotové výdaje.

(1) V usnesení se uvede jméno a příjmení soudního komisaře, popřípadě náhradníka, adresa jeho notářské kanceláře a údaj, že byl v řízení o dědictví dědickým soudem pověřen k provedení úkonů jako soudní komisař. Jako místo k podání odvolání se uvede adresa sídla dědického soudu a adresa notářské kanceláře soudního komisaře. Písemné vyhotovení usnesení podepisuje soudní komisař, popřípadě náhradník, zástupce, společník notáře nebo notářský kandidát, který byl notářskou komorou ustanoven k zastupování notáře při výkonu jeho činnosti.

(2) Stejnopisy usnesení vydaných soudním komisařem se opatří otiskem jeho úředního razítka. Je-li zástupcem nebo náhradníkem soudního komisaře notář, opatří stejnopis usnesení svým úředním razítkem. Je-li zástupcem soudního komisaře notářský kandidát, opatří stejnopis usnesení úředním razítkem notáře, kterého zastupuje.

(3) Při doručování usnesení vydaných soudním komisařem se postupuje obdobně jako při doručování jiných soudních rozhodnutí.

Má-li soudní komisař připravit pro dědický soud návrh usnesení, předá spis a návrh usnesení v elektronické podobě tomuto soudu.

(1) Stejnopis pravomocného usnesení vydaného v řízení o dědictví, které se týká věcných práv k nemovitostem, předá soudní komisař v elektronické podobě katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovitosti nacházejí.

(2) Je-li součástí usnesení, z něhož se vyhotovuje stejnopis podle odstavce 1, geometrický plán, jímž došlo k rozdělení nebo sloučení pozemků nebo k zaměření půdorysu budov, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí, stejnopis pravomocného usnesení s geometrickým plánem se příslušnému katastrálnímu pracovišti katastrálního úřadu předají v listinné podobě.

(3) Doručuje-li soudní komisař stejnopis usnesení podle odstavce 1 nebo 2, připojí k němu vyplněný formulář zveřejněný za tímto účelem na internetové stránce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(4) Po právní moci usnesení, jímž řízení o dědictví končí, sdělí soudní komisař výsledek řízení tomu, kdo uhradil náklady spojené s pohřbem zůstavitele nebo oznámil v řízení svou pohledávku vůči zůstaviteli a požádal o sdělení výsledku řízení.

(1) Pokud soudní komisař rozhodne o likvidaci dědictví, postupuje při zpeněžení zůstavitelova majetku způsoby podle § 175u o.s.ř. tak, aby zpeněžení bylo dosaženo neprodleně.

(2) V rozvrhovém usnesení podle § 175v o.s.ř. soudní komisař rozhodne v prvním výroku, v jaké výši bude zaplacena jeho odměna, hotové výdaje, popřípadě náhrada za daň z přidané hodnoty. Tato pohledávka se uhradí ve skupině podle § 175v odst. 2 písm. a) o.s.ř.

(1) Je-li proti usnesení vydanému soudním komisařem podáno odvolání u soudního komisaře, předá soudní komisař po provedení potřebných úkonů spis dědickému soudu. Je-li odvolání podáno u dědického soudu, předá tento soud odvolání neprodleně soudnímu komisaři k postupu podle věty první.

(2) Vyhoví-li dědický soud zcela odvolání, předá spis soudnímu komisaři s tím, aby rozhodnutí doručil účastníkům řízení a provedl další úkony v řízení.

(3) Nevyhoví-li dědický soud zcela odvolání proti usnesení soudního komisaře, předloží spis příslušnému odvolacímu soudu.

(4) Rozhodne-li o odvolání odvolací soud, předá spis dědickému soudu, který ho předá soudnímu komisaři. Soudní komisař rozhodnutí odvolacího soudu doručí účastníkům řízení a provede další úkony v řízení.

(5) Je-li soudnímu komisaři doručena žaloba na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost nebo dovolání, předá soudní komisař tato podání nejpozději nejbližší následující pracovní den po doručení dědickému soudu.

Po provedení všech potřebných úkonů v řízení o dědictví předá soudní komisař spis bezodkladně dědickému soudu.

(1) Rozvrh pověřování úkony v řízení o dědictví podle § 175za o.s.ř. (dále jen „rozvrh“) se člení na oddíly odpovídající jednotlivým okresním soudům v obvodu krajského soudu.

(2) Každý oddíl rozvrhu obsahuje zejména

Způsob rovnoměrného pověřování soudních komisařů úkony v řízení o dědictví může být založen

(1) Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží nejpozději do 31. října každého kalendářního roku předsedovi krajského soudu návrh rozvrhu na následující kalendářní rok.

(2) Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10. prosince roku předcházejícího kalendářnímu roku, pro který je rozvrh vydán. Rozvrh doručí všem předsedům okresních soudů v obvodu krajského soudu a příslušné notářské komoře.

(1) Pokud ministr spravedlnosti v průběhu kalendářního roku zřídí nebo zruší notářský úřad, předloží příslušná notářská komora nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo toto rozhodnutí oznámeno, předsedovi příslušného krajského soudu návrh na změnu rozvrhu.

(2) Předseda krajského soudu vydá změnu rozvrhu nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byl doručen návrh na jeho změnu. Předseda krajského soudu zašle změnu rozvrhu příslušnému předsedovi okresního soudu a příslušné notářské komoře.

(1) Soudní komisař může písemně pověřit notářského koncipienta, který je u něho v pracovním poměru, a dalšího pracovníka notáře, který je u něho v pracovním poměru a má kvalifikační zkoušku podle § 26 notářského řádu, prováděním přípravných a dílčích úkonů v řízeních o dědictví, zejména činností podle § 175c o.s.ř., sepisováním protokolů o předběžném šetření a protokolů o zjištění stavu a obsahu závěti nebo listiny o správě dědictví.

(2) Soudní komisař může písemně pověřit notářského koncipienta, který je u něho v pracovním poměru a vykonal notářskou praxi delší než 1 rok, dalšího pracovníka notáře, který je u něho v pracovním poměru, který složil kvalifikační zkoušku a jeho pracovní poměr u notáře trval alespoň 5 let, a notářského kandidáta, který je u něho v pracovním poměru, aby prováděli úkony v řízeních o dědictví s výjimkou rozhodování ve věci samé.“.

(1) Soud v rámci jiné činnosti soudu přijímá do úschovy

(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající zkáze a věci, které pro jejich povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u banky a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.

(1) Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být nejpozději následující pracovní den předány do úschovy u banky.

(2) Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu vkladních knížek se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v součtu 20 000 Kč, cenných papírů znějících v jedné věci na hodnotu nepřesahující v součtu 20 000 Kč, drobných movitých věcí nepatrné ceny a peněžní částky, která v jedné věci nepřesahuje hodnotu 20 000 Kč. Výše peněžní hotovosti uložené v kovové skříni soudu nesmí překročit částku 50 000 Kč.

(1) Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani k úschově u banky, se uloží u schovatele. Soud vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.

(2) Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou.

K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.“.

(1) Soudní komisař přijímá do úschovy v souvislosti s prováděním úkonů v řízení o dědictví

(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající rychlé zkáze a věci, které pro jejich povahu, počet nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudního komisaře a nepodaří se pro ně nalézt schovatele.

(3) Peníze v částce přesahující 20 000 Kč v jedné věci lze uložit do trezoru v kanceláři soudního komisaře, pokud je nebylo možno uložit u banky. Následující pracovní den však musí být uloženy způsobem stanoveným v odstavci 1 písm. a).

(4) Do trezoru soudního komisaře v jeho kanceláři nebo do bezpečnostní schránky notáře u banky lze peníze trvale uložit jen do celkové výše 50 000 Kč ve všech věcech řízení o dědictví.

(1) Peníze uložené na běžném účtu soudu u banky vydá soud na základě sdělení podepsaného soudním komisařem opatřeného jeho úředním razítkem.

(2) Pominou-li důvody úschovy, vydá soudní komisař úschovu neprodleně příjemci.

(3) Schovatel úschovu vydá poté, co ho soudní komisař vyzve k vydání úschovy. Soudní komisař schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou, nebudou-li mu při vydání úschovy tyto náklady příjemcem zaplaceny.

(1) Zjistí-li soudní komisař v době, kdy na základě pověření soudu provádí úkony v řízení o dědictví, že věc přijatá do úschovy nepatřila zůstaviteli, vydá úschovu oprávněné osobě sám.

(2) Přijal-li úschovu v řízení o dědictví soud, postupuje podle § 105 až 108.“.