Vyhláška 150/1991 o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací v působnosti federace účinný od 30.04.1991

Touto vyhláškou se řídí finanční hospodaření ministerstev a ostatních ústředních orgánů federace (dále jen "ústřední orgány") a jimi zřizovaných rozpočtových a příspěvkových organizací.1)

(1) Usměrňování mzdových prostředků v rozpočtových a příspěvkových organizacích se řídí příslušným právním předpisem.2)

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace poskytuje své služby a dodává své výrobky bezplatně nebo za cenu nižší nežli jsou skutečné náklady v případě, že na jejich pořízení dostává příslušné prostředky z rozpočtu zřizovatele nebo přímo ze státního rozpočtu. V ostatních případech poskytuje rozpočtová a příspěvková organizace své služby a dodává výrobky fyzickým i právnickým osobám úplatně v souladu s platnými předpisy.3)

(3) Zůstatky fondů rozpočtových a příspěvkových organizací se koncem roku převádějí plně do příštího roku včetně připsaných úroků.4)

(4) Rozpočtová a příspěvková organizace vede účetnictví a zpracovává účetní výkaznictví podle zvláštních předpisů.5)Tyto předpisy rovněž stanoví obsah a způsob předkládání výkazů rozpočtové a příspěvkové organizace a o jejím hospodaření.

(5) Jestliže rozpočtová a příspěvková organizace vznikla ze zákona a nebylo současně stanoveno, kdo vůči ní plní funkci zřizovatele, plní tuto funkci pro účely této vyhlášky příslušný orgán státní správy.

(1) Ústřední orgány hospodaří s rozpočtovými prostředky příslušné rozpočtové kapitoly státního rozpočtu federace (dále jen "kapitola").

(2) Jako správce kapitoly ústřední orgán především:

(3) Finanční hospodaření vlastního aparátu ústředního orgánu se řídí těmi ustanoveními této vyhlášky, která se týkají finančního hospodaření rozpočtových organizací, pokud v této vyhlášce nebo jiných právních předpisech není stanoveno jinak.

Rozpočtová organizace hospodaří se stanovenými rozpočtovými prostředky v rámci svého rozpočtu (§ 5). Dále hospodaří s prostředky přijatými ze státních fondů, od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružování prostředků, s dary od fyzických a právnických osob, s prostředky získanými vedlejší hospodářskou činností a s prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb. Rozpočet příjmů a výdajů sestavuje podle rozpočtové skladby. Veškeré dosažené rozpočtové příjmy jsou příjmem rozpočtu zřizovatele, respektive státního rozpočtu federace a rozpočtová organizace je soustřeďuje na příslušném příjmovém rozpočtovém účtě. Rozpočtová organizace uhrazuje všechny rozpočtové výdaje jen z příslušných výdajových rozpočtových účtů zřízených u banky nebo spořitelny (dále jen "peněžní ústav"). Soustřeďovat rozpočtové příjmy na jiných účtech a uhrazovat rozpočtové výdaje z jiných účtů může rozpočtová organizace v případech stanovených touto vyhláškou.

(1) Finanční vztah mezi zřizovatelem a rozpočtovou organizací je určen těmito závaznými ukazateli stanovenými zřizovatelem:Zřizovatel je oprávněn stanovit organizaci limit na nákup devizových prostředků na zahraniční pracovní cesty.

(2) Finanční vztah mezi státním rozpočtem federace a ústředním orgánem je stanoven zákonem o státním rozpočtu federace pro příslušný rok.

(3) Mzdové prostředky jako závazný ukazatel v rámci neinvestičních prostředků [odstavec 1 písm. d)] se stanoví pro organizace státní správy. O způsobu usměrňování mzdových prostředků pro ostatní rozpočtové organizace rozhoduje zřizovatel v souladu s vyhláškou o usměrňování mzdových prostředků v rozpočtových a příspěvkových organizacích.2)

(1) Rozpočtová organizace financuje investice6)ze svého rozpočtu v rámci stanoveného závazného ukazatele investičních výdajů [§ 5 odst. 1 písm. b)]. V těchto výdajích jsou zahrnuty i prostředky na vybrané investiční akce, které poskytuje státní rozpočet organizaci jmenovitě jako individuální dotaci prostřednictvím rozpočtu zřizovatele.

(2) K posílení těchto prostředků může jako další zdroje použít prostředky svého fondu kulturních a sociálních potřeb,7)prostředky přijaté ke sdružené investiční činnosti (§ 10), prostředky svých vedlejších hospodářství (§ 11), prostředky přijaté od státních fondů, dary a příspěvky od jiných subjektů, pokud jsou poskytnuty k investičním účelům. Zdroje určené pro tento účel převede organizace na zvláštní příjmový účet státního rozpočtu federace a o výši takto převedených prostředků může překročit limit investičních výdajů stanovený podle § 5 odst. 1 písm. b). Nepoužitý zůstatek takto převedených prostředků vrátí rozpočtová organizace zpět na účet, ze kterého byly tyto zdroje poukázány, nejpozději při roční účetní závěrce.

(3) Individuální dotace poskytované ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtu zřizovatele musí být vedeny na samostatném výdajovém rozpočtovém účtu.

(4) Jiný hmotný majetek vymezený zvláštním předpisem8)financují rozpočtové organizace z neinvestičních prostředků.

Rozpočtová organizace zřizuje fond kulturních a sociálních potřeb.7)Další finanční fondy je rozpočtová organizace oprávněna zřizovat jen podle právních předpisů.2)

Odvody a penále uložené podle § 16 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, hradí rozpočtová organizace

Rozpočtová organizace není oprávněna přijímat úvěry a půjčky ani poskytovat úvěry a půjčky jiným organizacím nebo vstupovat do úvěrových vztahů jako ručitel, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

(1) Rozpočtová organizace je oprávněna poskytovat příspěvky podle uzavřené smlouvy o sdružení jen jestliže jsou poskytovány na činnost, pro kterou byly tyto prostředky v rozpočtu určeny.

(2) Přijaté sdružené prostředky vede rozpočtová organizace na zvláštním účtu, jehož nepoužité zůstatky koncem roku se převádějí do dalších let.

Rozpočtová organizace financuje mimo svůj rozpočet na samostatných běžných účtech své vedlejší hospodářství. Rozsah činnosti vedlejšího hospodářství stanoví zvláštní předpisy,9)případně zřizovatel. Rozsah činnosti vedlejšího hospodářství u ústředního orgánu stanoví zvláštní předpisy,9)případně vedoucí ústředního orgánu.

(1) Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky získanými vlastní činností a s prostředky přijatými z rozpočtu zřizovatele, případně ze státního rozpočtu, a to v rámci finančních vztahů, dále s prostředky svých peněžních fondů, s prostředky přijatými od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružení, s prostředky přijatými od státních fondů, s prostředky získanými svou hospodářskou činností a s příspěvky a dary od fyzických a právnických osob.

(2) Příspěvková organizace může vkládat finanční prostředky svého rezervního fondu jako kapitál do činnosti jiných subjektů a nakupovat z něho cenné papíry jiných subjektů (§ 20). Takováto operace však může být realizována pouze ve vztahu k subjektu, jehož činnost bezprostředně souvisí s činností organizace a vkladem kapitálu nebo nákupem cenných papírů organizace získá možnost ovlivňovat činnost subjektu v zájmu činnosti své organizace. Ostatní prostředky na tyto účely může použít příspěvková organizace jen se souhlasem vlády České a Slovenské Federativní Republiky, nebo v případě jejího zmocnění, se souhlasem federálního ministerstva financí.

(1) Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací je určen těmito závaznými ukazateli:Zřizovatel je oprávněn stanovit organizaci limit pro nákup devizových prostředků na zahraniční pracovní cesty.

(2) V návaznosti na závazně stanovené ukazatele v odstavci 1 stanoví zřizovatel příspěvkové organizaci rovněž "hospodářský výsledek" (rozdíl mezi plánovanými náklady a výnosy) jako základ pro výpočet objemu přídělů do peněžních fondů po ukončení hospodářského roku (§ 17).

(1) Zřizovatel poskytuje příspěvkové organizaci příspěvek na činnost, tj. příspěvek k úhradě její provozní činnosti včetně výdajů na opravy a údržbu a odpisů základních prostředků, a to v případě, že tyto potřeby nelze uhradit vlastními příjmy organizace.

(2) Výši příspěvku na činnost a jeho čerpání během roku může zřizovatel vázat na stanovené ukazatele, a to zpravidla na jednotku výkonů nebo kapacit zabezpečovaných příspěvkovou organizací. Pokud není příspěvek vázán na jednotku výkonů, je organizace oprávněna čerpat příspěvek na činnost do výše závazně stanovené zřizovatelem.

(3) Zřizovatel může příspěvkové organizaci krátit či zvýšit stanovený příspěvek při významnější změně podmínek, za nichž finanční vztah ke svému rozpočtu stanovil.

(4) Organizacím vědy a výzkumu stanoví zřizovatel finanční prostředky ve vztahu na jednotlivé smluvní dohodnuté úkoly a činnosti.

(5) Kromě příspěvku na činnost poskytuje zřizovatel příspěvkové organizaci dotace na investice v případě, že finanční prostředky ve fondu reprodukce základních prostředků organizace (§ 19) nestačí na její nezbytné investiční potřeby.

(6) Ze státního rozpočtu federace může být prostřednictvím rozpočtu zřizovatele poskytnuta individuální dotace na vybrané investiční akce. Tyto prostředky se vedou na samostatném výdajovém rozpočtovém účtu.

(1) Zřizovatel může organizaci stanovit odvod ze zisku a odvod z odpisů.

(2) Odvod ze zisku stanoví zřizovatel organizaci individuálně v případě, že její plánované výnosy překračují plánované náklady.

(3) Odvod z odpisů může zřizovatel stanovit individuálně, jestliže nepočítá perspektivně s dalším rozvojem činnosti organizace a postupně omezuje její činnost, nebo jestliže uvažuje se změnou formy organizace, případně s jejím zrušením. Odvod z odpisů může zřizovatel stanovit i v případě, kdy objem odpisů by výrazně převyšoval reálné potřeby organizace v oblasti reprodukce základních prostředků; v tomto případě však nesmí celkový odvod odpisů převyšovat objem odpisů budov a staveb.

(4) Zřizovatel může příspěvkové organizaci uložit neplánovaný odvod ze zisku nebo stanovený odvod ze zisku snížit nebo zvýšit při významnější změně podmínek, za nichž finanční vztah ke svému rozpočtu stanovil.

(5) Příspěvkové organizace provádí odvod ze zisku a odvod z odpisů v průběhu roku zálohově do rozpočtu zřizovatele na jeho příjmový účet, a to nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce ve výši jedné dvanáctiny stanoveného odvodu.

Rozsah investiční činnosti příspěvkové organizace je limitován jejími finančními prostředky, které tvoří:

Základem hmotné zainteresovanosti příspěvkové organizace je dosažený zlepšený hospodářský výsledek v porovnání s hospodářským výsledkem stanoveným ve finančním vztahu k rozpočtu zřizovatele (§ 13 odst. 2). Takto získané finanční prostředky se ponechávají organizaci, která si je přiděluje podle stanovených pravidel do svých finančních fondů (§ 18).

(1) Příspěvková organizace zřizuje tyto finanční fondy:

(2) Příspěvková organizace je oprávněna zřizovat další finanční fondy jen podle právních předpisů.

(3) Zlepšený hospodářský výsledek podle § 17 se rozděluje do jednotlivých finančních fondů tak, že po převodu nevyčerpaných mzdových prostředků do fondu odměn [§ 21 odst. 1 písm. a)] se zbývající částka zlepšeného hospodářského výsledku rozdělí takto:

(4) Převody do finančních fondů provede příspěvková organizace zálohově koncem roku. Zřizovatel potvrdí oprávněnost převodu při schvalování účetní závěrky příspěvkové organizace. Po potvrzení oprávněnosti provede organizace doúčtování rozdílů mezi zúčtovaným zálohovým přídělem a skutečně přiznanou výší.

(1) Zdrojem fondu jsou:

(2) Prostředků fondu se používá:

(3) Prostředky fondu použité pro financování oprav a údržby základních prostředků podle odstavce 2 písm. d) se účtují do výnosů příspěvkové organizace.

(4) Prostředků fondu reprodukce základních prostředků nelze použít na účely hrazené z fondu kulturních a sociálních potřeb.

(1) Zdrojem fondu je příděl ze zlepšeného hospodářského výsledku organizace podle § 18 odst.3 písm. d). Dalšími zdroji mohou být finanční dary včetně devizových.

(2) S prostředky na rezervním fondu může organizace volně disponovat v rámci právních předpisů při dodržení příslušných ustanovení této vyhlášky, především:

(1) Zdrojem fondu odměn jsou:

(2) Hospodaření s fondem odměn se řídí zvláštními předpisy.2). Přednostně se z něho uhrazuje případné překročení mzdového nároku.

(3) Výplaty z fondu odměn se nezahrnují do mzdového nároku pro příslušný rok.

(1) Fond se tvoří jednotným přídělem podle zvláštního předpisu7)a dalším přídělem ze zlepšeného hospodářského výsledku podle § 18 odst. 3 písm. b).

(2) Hospodaření s prostředky fondu se řídí zvláštním předpisem.7)

Příspěvková organizace je oprávněna přijímat úvěry a půjčky na investice i na provozní výdaje, pokud z jejich přijetí nevzniknou nároky vůči zřizovateli a pokud je zajištěna jejich návratnost z výnosu hospodaření organizace, popřípadě z jejího rezervního fondu. Za tyto úvěry a půjčky stát neručí.

(1) Příspěvková organizace hradí příspěvky podle uzavřené smlouvy o sdružení pouze ze zdrojů, jež je oprávněna použít na činnost, k níž je sdružila.

(2) Sdružené prostředky na investice jsou zdrojem fondu reprodukce základních prostředků. Při sdružování prostředků k provozní činnosti převede příspěvková organizace na konci roku rozdíl mezi přijatými a skutečně vynaloženými prostředky na vrub nebo ve prospěch rezervního fondu.

(1) Odvody a penále uložené příspěvkové organizaci podle § 16 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, uhrazuje organizace:

(2) V případě nedostatku prostředků v rezervním fondu se provede odvod snížením příspěvků zřizovatele na činnost, případně zvýšením odvodu ze zisku.

(1) Příspěvková organizace, která provozuje hospodářskou činnost v oblasti mimo hlavní činnost, pro kterou byla zřízena, je povinna využívat prostředky získané touto činností též ke zkvalitňování své hlavní činnosti.

(2) Zřizovatel je oprávněn stanovit příspěvkové organizaci bližší podmínky této činnosti v rámci právních předpisů v případě, je-li potřebné tím zajistit řádné plnění hlavního úkolu, pro který byla příspěvková organizace zřízena.

(3) Hospodářská činnost se realizuje podle platných cenových předpisů.3)

Organizace hospodařící s rozpočtovými prostředky je povinna při plnění rozpočtu dbát, aby dosahovala maximálních příjmů a plnila úkoly hrazené ze státního rozpočtu nejhospodárnějším způsobem a aby efektivně využívala disponibilních prostředků. Rozpočtové prostředky může používat jen k účelům, pro které byly určeny, a to na krytí nezbytných potřeb, na opatření zakládající se na právních předpisech a k zajištění nerušeného chodu organizace; prostředky může čerpat jen do výše stanovené ve státním rozpočtu nebo rozpočtu zřizovatele, a to v mezích závazných ukazatelů.

(1) Ústřední orgán otevírá rozpočtové limity pro vlastní hospodaření, limity rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, jichž je zřizovatelem, a dále limity pro čerpání investičních a limity pro čerpání neinvestičních dotací pro ostatní organizace v jeho působnosti. Organizace, jíž je limit ústředním orgánem otevřen, předloží peněžnímu ústavu tiskopis pro "oznámení limitu výdajů" nejpozději dva dny před začátkem období, v němž má být limit čerpán.

(2) Ústřední orgán otevírá rozpočtové organizaci limity pro čerpání prostředků z rozpočtových výdajových účtů, vedených u peněžního ústavu zvlášť na investiční a zvlášť na neinvestiční výdaje. V rámci limitu investičních výdajů se rovněž stanoví limity čerpání jednotlivých účelových investičních dotací. Příspěvkové organizaci otevírá ústřední orgán limity pro čerpání dotací na investice a limit příspěvku na činnost z výdajových rozpočtových účtů.

(3) Pro financování úkolů v oblasti vědy a výzkumu otevírá rozpočtové limity ústřední orgán státní správy zadávající tyto úkoly. U úkolů plně financovaných ze státního rozpočtu mohou tyto orgány čerpat rozpočtový limit jen k úhradě plnění na základě hospodářských smluv za předpokladu, že si k výsledkům řešení zajistí právo hospodaření. U úkolů financovaných s podílovou účastí rozpočtových prostředků mohou tyto orgány čerpat rozpočtový limit jen na základě hospodářských smluv, kterými se zavázaly k poskytnutí prostředků, za předpokladu, že průběžně prověřují plnění smluvních podmínek. V případě, že zadavatel poskytne nositeli úkolu finanční prostředky na pořízení přístrojů, strojů a zařízení potřebných pro řešení, musí současně s tím stanovit, jak s těmito předměty bude po skončení řešení naloženo, a stanovit způsob finančního vypořádání.

(4) Oznámení limitu se nepředkládá peněžnímu ústavu pro čerpání dávek nemocenského pojištění.

(5) Zřizovatel sníží rozpočtové organizaci limit výdajů nebo jeho část, zejména byl-li limit stanoven nesprávně, jsou-li hrubě porušeny finanční a rozpočtové předpisy (např. nehospodárné provedení výdajů, nesprávné a pozdě prováděné odvody do rozpočtu, neplnění příjmu, opožděné předkládání výkazů o plnění rozpočtu). Obdobně postupuje zřizovatel při uvolňování příspěvku příspěvkové organizaci.

(6) Rozpočtová organizace může v průběhu rozpočtového roku snižovat nebo zvyšovat otevřené limity neinvestičních výdajů na jednotlivá čtvrtletí v rámci částek stanovených jí v rozpočtu.

(7) Federální ministerstvo financí může stanovit podle průběhu plnění příjmů a výdajů státního rozpočtu, že bude otevírat rozpočtové limity neinvestičních výdajů pro ústřední orgány samo, bude-li to vyžadovat zajištění pokladní rovnováhy státního rozpočtu nebo dojde-li v oboru působnosti ústředního orgánu k porušování finančních a rozpočtových předpisů.

(8) Rozpočtová organizace je oprávněna čerpat prostředky svého rozpočtu jen do výše stanovené jí pro dané období rozpočtovým limitem.

(1) Rozpočtové limity na investiční výdaje otevírá rozpočtová organizace podle zásad uvedených v § 28 na celý rozpočtový rok. Organizace otevře limity na tiskopisu "oznámení limitu výdajů".

(2) Příspěvková organizace otevírá pro čerpání dotací na investice výdajové rozpočtové účty na podkladě "oznámení limitu výdajů" potvrzeného zřizovatelem.

(3) Příspěvková organizace může převádět z rozpočtového výdajového účtu prostředky na svůj běžný účet eventuálně podle svého rozhodnutí na investiční účet jen v závislosti na průběhu investiční výstavby a může čerpat finanční prostředky jen úměrně k věcnému plnění.

Limity neinvestičních výdajů pro rozpočtové organizace

(1) Rozpočtová organizace otevírá rozpočtové limity pro neinvestiční výdaje zvlášť na jednotlivá čtvrtletí rozpočtového roku na tiskopisu "oznámení limitu výdajů".

(2) Limit neinvestičních výdajů otevírá rozpočtová organizace i na povolené překročení rozpočtu výdajů.

(3) "Oznámení limitu výdajů" podepisuje a opatří razítkem jak zřizovatel, tak i organizace, která jej předkládá peněžnímu ústavu.

(1) Příspěvková organizace čerpá příspěvek na činnost rozpočtového výdajového účtu na svůj běžný účet do výše limitu stanoveného zřizovatelem.

(2) Příspěvková organizace provede po uplynutí rozpočtového roku zúčtování finančních vztahů se zřizovatelem podle zásad stanovených zvláštními předpisy.

(1) Rozpočtová organizace může ze svého rozpočtu poskytovat příspěvky jiným subjektům jen se souhlasem ústředního orgánu, který je jejím zřizovatelem. Tento souhlas není nutný v případě, že poskytnutí příspěvku stanoví právní předpis nebo usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky.

(2) Organizace požadující příspěvek musí předložit rozpočtové organizaci poskytující příspěvek zdůvodňující podklady. Rozpočtová organizace je povinna přezkoumat účelnost a nutnost poskytnutí příspěvku na podkladě předložených dokladů.

(1) Rozpočtovými opatřeními ve smyslu § 14 zákona č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, se rozumí:

(2) Rozpočtová a příspěvková organizace je povinna vést mimo soustavu účetnictví chronologickou evidenci o všech v průběhu roku provedených rozpočtových opatřeních uvedených v odstavci 1 písm. b) a c).

(3) Ústřední orgány předloží spolu s předepsanými účetními výkazy federálnímu ministerstvu financí přehled o rozpočtových opatřeních provedených podle odstavce 1 písm. b) a c) v rozpočtu kapitoly. Přehled se u příjmů i u výdajů zpracovává podle rozpočtových skupin a seskupení položek.

(4) Ústřední orgány předloží návrhy na rozpočtová opatření vázaná na souhlas federálního ministerstva financí tomuto ministerstvu nejpozději do 15. prosince rozpočtového roku.

(1) Rozpočtová a příspěvková organizace je oprávněna upravovat během roku vnitřní druhové členění svých příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů).

(2) Nemůže-li rozpočtová nebo příspěvková organizace zajistit úhradu nutného výdaje (nákladu), pro který byla do jejího rozpočtu zařazena částka nepostačující, nebo která nebyla rozpočtována, je organizace povinna zajistit úhradu tohoto výdaje (nákladu) přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.

(3) Rozpočtová a příspěvková organizace může provádět přesuny ve vlastní pravomoci nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku.

(4) Rozpočtová a příspěvková organizace nemůže při provádění přesunů rozpočtových prostředků, které jsou v její pravomoci, měnit závazné ukazatele stanovené zřizovatelem.

(1) Rozpočtová organizace je ve vlastní pravomoci oprávněna překročit závazné ukazatele svých rozpočtových výdajů do výše částky rovnající se objemu mimorozpočtových prostředků, tj. získaných vedlejší hospodářskou činností, přijatých od jiných subjektů na základě smlouvy o sdružování prostředků, dotací od státních fondů, prostředků z příspěvků a darů od fyzických a právnických osob a o použité prostředky svých finančních fondů.

(2) Kromě povoleného překročení uvedeného v odstavci 1 může ústřední orgán s povolením federálního ministerstva financí překročit limity výdajů pouze do výše skutečně dosažených vyšších příjmů. Obdobně postupuje ústřední orgán při povolování překročení výdajů rozpočtové organizaci, jíž je zřizovatelem.

(3) Překročení závazných ukazatelů v ostatních případech může rozpočtové nebo příspěvkové organizaci povolit ústřední orgán v rámci svého rozpočtu.

(4) Pokud by překročení mělo být kryto z rezerv státního rozpočtu federace, postupuje se podle § 7 zákona o rozpočtových pravidlech federace.

(5) Má-li dojít k překročení závazných ukazatelů z důvodu delimitace nebo převodu úkolů mezi organizacemi, předloží organizace, kterých se takové opatření týká, svému zřizovateli oboustranně odsouhlasené protokoly obsahující údaje o vzájemných převodech prostředků ze státního rozpočtu a povinnostech ke státnímu rozpočtu. Ústřední orgány předloží tyto doklady federálnímu ministerstvu financí, jestliže z nich vyplývá změna závazných ukazatelů stanovených jim státním rozpočtem federace. Bez odsouhlasených uvedených dokladů federálním ministerstvem financí nelze závazné ukazatele stanovené státním rozpočtem federace překročit.

(1) Ústřední orgán musí ve vlastním rozpočtu a rozpočtu organizace, jíž je zřizovatelem, vázat rozpočtové prostředky v případě, že

(2) Rozpočtová organizace musí vázat rozpočtové prostředky v případech, kdy

(3) Rozpočtová organizace nesmí použít rozpočtové prostředky vázané v rozpočtu k přesunům, ani k uskutečňování rozpočtových výdajů bez souhlasu orgánu, který vázání nařídil.

(4) Ústřední orgány připojí k výkazu o plnění příjmů a výdajů rozpočtových organizací, který zasílají federálnímu ministerstvu financí, přehled o výši rozpočtových výdajů vázaných v rámci svého rozpočtu jako trvalou úsporu.

(1) Finanční prostředky stanovené zřizovatelem rozpočtové organizaci a nevyčerpané do 31. prosince běžného rozpočtového roku se nepřevádějí do příštích let s výjimkou prostředků ve fondech zřizovaných podle této vyhlášky nebo jiných právních předpisů.

(2) Rozpočtová organizace zúčtuje na vrub rozpočtu zřizovatele na běžný rok jen ty výdaje, které se hospodářsky týkají tohoto roku a které peněžní ústav zúčtuje nejpozději s účinností k 31. prosinci běžného roku. Výdaje, které nebudou peněžním ústavem k tomuto dni zúčtovány, zatěžují rozpočet organizace na příští rok, i když se hospodářsky týkají předchozího rozpočtového roku. Výjimky jsou explicitně stanoveny v § 39.

Vzájemná kompenzace příjmů a výdajů je u rozpočtové organizace přípustná jen, jde-li o dodatečnou náhradu dříve vynaložených výdajů v témže rozpočtovém roce, kterou jiný subjekt refunduje rozpočtové organizaci výdaje, které za něho rozpočtová organizace zaplatila.

(1) Rozpočtová organizace může uskutečnit výdaje na vrub předchozího roku ve lhůtě nejdéle do 10. ledna následujícího roku, jde-li o

(2) Dodatkovými úhradami se rozumí platby za práce a dodávky provedené do konce běžného rozpočtového roku, avšak splatné v příštím rozpočtovém roce nejdéle do 10. ledna, popřípadě platby splatné před začátkem příštího roku, avšak z různých důvodů neuhrazené.

(3) Rozpočtové prostředky na úhradu výdajů splatných po uplynutí rozpočtového roku nelze poukazovat předem s výjimkou prostředkůUvedené prostředky se převádějí na účet cizích prostředků. Nevyčerpané prostředky se odvedou na příjmový účet státního rozpočtu.

(1) Ve prospěch rozpočtu zřizovatele na běžný rozpočtový rok se zúčtují jen platby, k jejichž převedení obdrží peněžní ústav platební doklady nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku a k tomuto dni je zúčtuje.

(2) Rozpočtová organizace složí příjmy přijaté v hotovosti nejpozději do 31. prosince běžného rozpočtového roku na svůj příjmový rozpočtový účet u peněžního ústavu.

(3) Nedoplatky příjmů z minulého roku a z let dřívějších vybrané po 1. lednu následujícího rozpočtového roku jsou rozpočtovým příjmem následujícího rozpočtového roku, i když půjde o náhradu rozpočtového výdaje z minulého roku.

(4) Příjmy za realizované práce a výkony v oblasti vědy a výzkumu v průběhu plnění smluvního závazku a příjmy za zbylé a nepotřebné předměty po dokončení smluvního závazku se do rozpočtu zřizovatele převedou v poměru, v jakém se státní rozpočet podílel na financování úkolu. Finanční vypořádání musí řešitelé provést nejpozději do šesti měsíců po ukončení úkolu.

(1) Pokud není stanoveno jinak, hradí rozpočtová a příspěvková organizace (dále jen "organizace") ve vlastních zařízeních a při zabezpečování činností uvedených v této části vyhlášky výdaje na investiční a provozní činnost, pokud nejsou hrazeny od jiných subjektů a s výjimkou těch výdajů, které je organizace oprávněna hradit jen z fondu kulturních a sociálních potřeb.7)

(2) Ustanovení odstavce 1 se netýká rekreačních, kulturních, tělovýchovných a sportovních zařízení, jejich výdaje se hradí podle zvláštních předpisů plně z fondu kulturních a sociálních potřeb.7)

(3) Organizace hradí z neinvestičních prostředků ostatní výdaje uvedené v této části vyhlášky včetně náhrad za dočasné užívání zařízení pro účely upravované touto částí vyhlášky.

(4) Při provozování jiných činností v zařízeních upravených touto částí vyhlášky se provádí poměrná úhrada všech neinvestičních výdajů v rozpočtované výši ze zdrojů stanovených pro uvedené činnosti právními předpisy.

V závodních zdravotnických zařízeních, u nichž jsou splněny podmínky pro jejich zřízení podle zvláštního přepisu,11)hradí organizace ty výdaje, které nejsou hrazeny z rozpočtu orgánu státní správy ve zdravotnictví, případně z rozpočtu obce.

Organizace je oprávněna hradit rozdíl mezi provozními výdaji svých ubytoven a úhradou za ubytování od vlastních zaměstnanců stanovenou cenovými předpisy; obdobně postupuje organizace při ubytování svých pracovníků v ubytovnách jiné organizace.

(1) Organizace, která výjimečně po dohodě s příslušným orgánem provozuje jesle a předškolní zařízení, hradí výdaje na vybavení neinvestiční povahy a provozní výdaje s výjimkou těch výdajů, u nichž povinnost úhrady náleží jiným subjektům.12)

(2) Organizace provozující předškolní zařízení je oprávněna požadovat náhradu poměrné části výdajů neinvestičního vybavení, oprav, udržování a mezd (dále jen "poměrná část výdajů") připadající na děti pracovníků jiných subjektů. Náhradu lze požadovat od subjektů, které jsou zaměstnavatelem matky nebo otce dítěte. Je též možné, aby se na náhradě podíleli oba zaměstnavatelé rodičů dítěte; v takovém případě je však třeba, aby se tito zaměstnavatelé na způsobu placení dohodli s provozovatelem předškolního zařízení.

(3) Organizace, jejíž pracovníci mají umístěny své děti v závodních předškolních zařízeních provozovaných jinými organizacemi, hradí provozovatelům, pokud o úhradu požádají, poměrnou část nákladů připadajících na děti svých pracovníků. Provozovateli územních předškolních zařízení lze úhradu poměrné části nákladů hradit jen na základě uzavřené smlouvy o sdružení.

(4) Poměrná část výdajů se stanoví za dny, po které je dítě v předškolním zařízení zapsáno pro pobyt. Výše náhrady poměrné části výdajů může být dohodou stanovena i paušální částkou.

(1) Organizace hradí

(2) Jako součást příslušného školení lze hradit výdaje nejvýše na dvoudenní tuzemské exkurze, a to pouze v případech jejich zařazení do osnovy školení a za předpokladu, že v rámci této osnovy byly pořadatelem školení schváleny.

Neinvestiční výdaje na závodní stravování hradí organizace podle zvláštního předpisu.9)

(1) Organizace může hradit výdaje spojené s účastí svých pracovníků na vědeckých a odborných sympoziích, kongresech a konferencích (dále jen "konference"), pokud jejich program souvisí s její činností. Pokud se jedná o zahraniční akce, je účast pracovníků podmíněna souhlasem zřizovatele.

(2) Rozpočet konference musí být vyrovnán příspěvky účastníků (organizací, popř. jednotlivců). Pořádající organizace je povinna požadovaný příspěvek rozčlenit na

Organizace hradí nákup odborných knih, brožur, časopisů, mikrofilmů a jiných podobných předmětů (dále jen "publikace") pouze pro své knihovny. Publikace se nakupují v množství nezbytném k řádnému plnění úkolů organizace.

(1) Výdaje na zákonné pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel ústředních orgánů a jimi zřízených rozpočtových organizací uhrazuje federální ministerstvo financí.14)

(2) Rozpočtová organizace může se souhlasem zřizovatele pojistit svůj majetek.

(3) Příspěvková organizace hradí veškeré pojistné v rámci svých nákladů; o pojištění majetku rozhoduje ve své kompetenci.

(4) Příjmy z pojistné události může rozpočtová organizace použít pouze v běžném rozpočtovém roce, a to k likvidaci škod způsobených pojistnou událostí. O příjmy z pojistné události použité k likvidaci škod z pojistné události může rozpočtová organizace překročit výdaje.

Část vyhlášky v § 41 až 44 se vztahuje na činnost zdravotnických, předškolních a ubytovacích zařízení, která slouží vlastním zaměstnancům rozpočtové nebo příspěvkové organizace, popřípadě jejich dětem. Nevztahuje se na celkovou činnost zdravotnických, školských a ubytovacích zařízení, u nichž je poskytování těchto služeb hlavní činností, pro kterou byla zřízena.

Při zřizování nebo zrušení rozpočtové nebo příspěvkové organizace, jakož i při změně jejich podřízenosti a způsobu financování předpokládaným k 1. lednu musí být návrhy na změnu způsobu financování předloženy federálnímu ministerstvu financí k odsouhlasení nejpozději do 30. června předchozího roku; ve stejné lhůtě musí být vzájemně odsouhlaseny připravované delimitace a předloženy delimitační protokoly. V delimitačních protokolech musí být uvedeno, které závazné ukazatele budou měněny.

(1) Organizace, která na základě této vyhlášky bude přecházet z rozpočtové formy na příspěvkovou, může uskutečnit tento přechod výjimečně v průběhu roku 1991, v termínech dohodnutých se zřizovatelem a projednaných s federálním ministerstvem financí.

(2) Pokud bude vytvořena nově příspěvková organizace, která byla součástí hospodářské organizace, převede zůstatky podílů jednotlivých fondů (rezervní fond, fond odměn, fond kulturních a sociálních potřeb) jako počáteční zůstatky těchto fondů příspěvkových organizací. Podíl fondu rozvoje určený k financování reprodukce základních prostředků se převede do stejnojmenného fondu příspěvkové organizace.

(3) Příspěvková organizace, která k 31. prosinci 1990 ukončila experiment podle usnesení vlády Československé socialistické republiky č. 98/1988, převede zůstatky fondů zřízených podle pravidel experimentu do příslušných fondů zřizovaných podle této vyhlášky.

(4) Rozpočtová organizace, která k 31. prosinci 1990 ukončila experiment podle usnesení vlády Československé socialistické republiky č. 98/1988, převede zůstatky jednotlivých fondů zřízených podle pravidel tohoto experimentu do roku 1991. Pokud v průběhu roku 1991 přejde na formu příspěvkové organizace, převede zůstatky do příslušných fondů podle této vyhlášky. K 31. prosinci 1991 se ruší u těchto organizací ty fondy, které byly zřízeny podle uvedeného usnesení vlády a které rozpočtová organizace nezřizuje podle této vyhlášky nebo podle jiného právního předpisu.

(1) Výjimky z ustanovení § 2, 4 až 9, 14 až 16, 18, 20, 23 a 26 této vyhlášky může povolit na návrh zřizovatele v odůvodněných případech federální ministerstvo financí.

(2) Výjimky povolené podle zrušovacích předpisů pozbývají platnosti dnem účinnosti této vyhlášky.