Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 5, § 4 odst. 9 a § 9 odst. 9 písm. a) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění zákona č. 308/2000 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 9/2009 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb.:

Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, v platném znění.

Ve vyhlášce Ministerstva zemědělství č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění vyhlášky č. 401/2004 Sb., vyhlášky č. 209/2005 Sb. a vyhlášky č. 271/2009 Sb., přílohy č. 1 až 3 znějí:

V § 7 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:

„(7) Maximální aplikační dávka popele ze samostatného spalování biomasy je 2 tuny hnojiva.haza 3 roky. V témže roce nesmí dojít k souběhu používání popele ze samostatného spalování biomasy s používáním upravených kalů nebo sedimentů.

(8) Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nad 13 % je 20 tun sušiny.hav průběhu 3 let. Maximální aplikační dávka organických a statkových hnojiv se sušinou nejvýše 13 % je 10 tun sušiny.hav průběhu 3 let.“.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014.

Ing. Jurečka v. r.
Ministr