Sp. zn. Pl. ÚS 17/15 ve věci návrhu na zrušení § 3 odst. 2 a § 4 odst. 2 vyhlášky č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně, ve znění vyhlášky č. 101/2015 Sb. 77/2016 účinný od 14.03.2016
| Schválené: | 09.02.2016 |
| Účinnost od: | 14.03.2016 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Pohledávky právnických a fyzických osob a peněžních ústavů., Majetkový konkurs (úpadek).Vyrovnání.Insolvenční řízení.Insolvence.Bankrot. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 17/15 dne 9. února 2016 v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Radovana Suchánka, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny 21 senátorů, jejímž jménem jedná senátor Petr Bratský, zastoupené prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem se sídlem Botičská 4, 128 00 Praha 2, na zrušení ustanovení § 3 odst. 2 a § 4 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně, ve znění vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 101/2015 Sb., za účasti Ministerstva spravedlnosti jako účastníka řízení, takto:
I. Ustanovení § 3 odst. 2 věta druhá a slova "svou nepřetržitou fyzickou přítomností" v ustanovení § 4 odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 355/2013 Sb., o úředních hodinách provozovny, o označování sídla a provozovny a o činnostech, které je insolvenční správce povinen zajišťovat v provozovně, ve znění vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 101/2015 Sb. se ruší. II. Ve zbytku se návrh zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu a argumentace navrhovatelů
1. stavnmu soudu byl dne 24. července 2015 doručen nvrh skupiny 21 sentorů (dle tž "navrhovatel") na zrušen ustanoven 3 odst. 2 a 4 odst. 2 vyhlšky Ministerstva spravedlnosti č. 355/2013 Sb. ze dne 30. řjna 2013, o řednch hodinch provozovny, o označovn sdla a provozovny a o činnostech, kter je insolvenčn sprvce povinen zajišťovat v provozovně, v platnm zněn (dle tž "vyhlška"). Napaden ustanoven upravuj otzky spojen s ředn dobou provozoven insolvenčnch sprvců a jejich přtomnost v těchto provozovnch.
2. Navrhovatel maj za to, že napaden vyhlška klade naplněn clů revizn novely insolvenčnho zkona zvažn překžky. Stanov, že insolvenčn sprvce mus bt v provozovně vždy osobně přtomen, a proto v tu dobu nemůže vykonvat jinou činnost, např. bt přtomen na soudnch jednnch. Tvůrce vyhlšky dle nzoru navrhovatelů změrně klade na insolvenčn sprvce takov povinnosti, o kterch dopředu v, že je ždn insolvenčn sprvce nebude schopen splnit. Stěžejn npln každho insolvenčnho sprvce dle nich nen a nikdy nebylo nečinn setrvvn v provozovně, ale čast na soudnch jednnch, potažmo kontakt s dlužnky při soupisech majetku, jeho zpeněžovn. Ovšem nikoli v provozovně, ale tam, kde se dlužnk nebo jeho majetek nachz. Plněn povinnosti přtomnosti v provozovně by pr fakticky kolidovalo s plněnm řady jinch povinnost, kter zkon insolvenčnmu sprvci ukld. Dalš limit, kter zkonodrce nestanovil a kter naopak zavd vyhlška, je dle navrhovatelů zkaz překryvu řednch hodin v provozovnch a sdle, což znamen, že insolvenčn sprvce nemůže mt překrvajc se ředn hodiny u vce provozoven současně. Navrhovatel jsou přesvědčeni, že tvůrce vyhlšky tak jen sofistikovanm způsobem sleduje opačn změr, než jak legislativně vyjdřil zkonodrce. Ministerstvo spravedlnosti tuto vůli zkonodrce umožnit svobodn zřizovn provozoven insolvenčnho sprvce dle jejich mněn nahradilo vlastn specifickou vůl, tedy znemožnit insolvenčnm sprvcům zřizovn provozoven. V tto spojitosti navrhovatel poznamenali, že ministr spravedlnosti sice deklaroval, že touto vyhlškou bojuje proti fiktivnm provozovnm, ovšem samotn prava vyhlšky se nijak potrnm fiktivnch provozoven nezabv, ale zabv se pouze provozovnami jako takovmi, tedy s negativnmi dopady i na nikoli fiktivn provozovny.
3. Navrhovatel konkrtně uvděj, že napaden vyhlška vybočuje z kautel stanovench čl. 79 odst. 3 stavy Česk republiky (dle jen "stava"), když normotvorn kompetence Ministerstva spravedlnosti ve vazbě na provozovny insolvenčnch sprvců dle ustanoven 5a odst. 8 zkona č. 312/2006 Sb., o insolvenčnch sprvcch, ve zněn pozdějšch změn, zahrnuje jen a pouze stanoven podrobnost o řednch hodinch provozovny, o označovn sdla a provozovny a o činnostech, kter je insolvenčn sprvce povinen zajišťovat v provozovně. Ministerstvo spravedlnosti ovšem limity tohoto zkonnho zmocněn dle navrhovatelů vrazně překročilo, když v novelizovanm zněn ustanoven 4 odst. 2 napaden vyhlšky totiž nad rmec zkona založilo povinnost fyzick přtomnosti insolvenčnch sprvců v provozovně po celou dobu řednch hodin. Ministerstvo spravedlnosti tudž v rozporu se zkonem stanovilo svou vyhlškou povinnost insolvenčnch sprvců zdržovat se nepřetržitě v době řednch hodin v provozovně. Navrhovatel namtli, že tato povinnost ze zkona o insolvenčnch sprvcch nevyplv, což dle nich jasně dovodila judikatura obecnch soudů, a je to zvěr, s nmž se pr evidentně ztotožňuje i samo Ministerstvo spravedlnosti, jež jako sprvn orgn nadan dohledovou a sankčn pravomoc dosud nepovažuje za porušen zkona o insolvenčnch sprvcch skutečnost, nachz-li se v provozovně osoba odlišn od insolvenčnho sprvce, byla-li jm k předmětnm činnostem řdně pověřena a zmocněna. Ministerstvo spravedlnosti proto zcela vědomě zavd na rovni vyhlšky zcela novou prvn povinnost, o nž v, že nem v zkoně ždnou oporu.
4. Navrhovatel dle tvrd, že vydn vyhlšky je excesem vkonn moci, a to nejen ve vztahu k moci zkonodrn, ale tž moci soudn. Vyhlška je v rozporu s tm, k čemu by měla podzkonn exekutivn normotvorba sloužit. Jej lohou totiž nen a nemůže bt vklad zkona (v danm přpadě zkona o insolvenčnch sprvcch). Tm totiž dochz k nepřpustnmu zsahu tž do moci soudn, kter již vklad zkona podala. Vyhlška dle nzoru navrhovatelů nerespektuje vklad zkona o insolvenčnch sprvcch zaujat Občanskoprvnm a obchodnm kolegiem Nejvyššho soudu prostřednictvm publikace rozhodnut Vrchnho soudu v Olomouci ze dne 27. 6. 2014, č. j. 2 VSOL 358/2014-B-17 (publikovno jako R 91/2014), kter interpretovalo přslušn ustanoven zkona o insolvenčnch sprvcch tak, že skutečn vkon činnosti insolvenčnho sprvce v jeho sdle a provozovně (provozovnch) nen podmněn faktickou přtomnost insolvenčnho sprvce. Podle nzoru Nejvyššho soudu tedy ze zkona o insolvenčnch sprvcch povinnost osobn přtomnosti insolvenčnho sprvce na provozovně nevyplv. Přitom v pojet modern liberln demokracie je soudn moc chrněna před zsahy vkonn moci mimo jin tm, že soudce je vzn jen zkonem, nikoli nařzenmi a vyhlškami, kter přijm moc vkonn. Navrhovatel usuzuj, že pokud tedy nezvisl soud dospěl k zvěru, že vkon činnosti insolvenčnho sprvce v jeho sdle a provozovně (provozovnch) nen podmněn faktickou přtomnost insolvenčnho sprvce, je zakotven povinnosti osobn přtomnosti sprvce pokusem o popřen demokratickho principu, a to ochrany soudn moci před zsahy ze strany vkonnch orgnů sttn moci. K tomu navrhovatel dodvaj, že i kdyby bylo lze zmocňovac ustanoven 5a odst. 8 zkona o insolvenčnch sprvcch vyložit tak, že svěřuje Ministerstvu spravedlnosti kompetenci uložit insolvenčnm sprvcům povinnost osobn přtomnosti v provozovně, jednalo by se o nestavn postup delegujc na exekutivu zkonodrnou pravomoc. Jedině Parlament je totiž povoln k tomu, aby měnil zkon, a v demokratickm prvnm sttě je nemysliteln, aby byl zkon měněn orgny moci vkonn.
5. Navrhovatel jsou tž nzoru, že vyhlška porušuje i čl. 4 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle tž "Listina"), dle kterho mohou bt povinnosti ukldny toliko na zkladě zkona a v jeho mezch a jen při zachovn zkladnch prv a svobod. Nejen že v danm přpadě dle jejich mněn nen splněna formln podmnka v podobě zkonnho zmocněn, ale lze pochybovat i o tom, je-li splněna materiln podmnka zležejc v zachovn zkladnch prv a svobod. Nucen osobn přtomnost insolvenčnch sprvců v provozovnch představuje nadměrn zsah do jejich osobn svobody a svobody pohybu a pobytu dle čl. 8 a čl. 14 Listiny. Sleduje-li se citovanou novelou zkvalitněn a zajištěn potřebn odbornosti při vkonu vešker činnosti insolvenčnho sprvce v průběhu celho insolvenčnho řzen, pak lze mt dle navrhovatelů za to, že prostředky uvedenmi ve vyhlšce (přijmat psemnosti, shromažďovat podklady pro insolvenčn řzen, umožňovat častnkům insolvenčnho řzen nahlžen do seznamu přihlšench pohledvek a do dokladů, na jejichž zkladě byl sestaven apod.) nebude sledovanho čelu docleno. Tyto kony budou činěny na kor nepochybně důležitějš a pro naplněn řdnho čelu insolvenčnho řzen smysluplnějš činnosti spočvajc ve zjišťovn stavu majetku dlužnka v ternu a vyvjen potřebnho sil o zachovn provozu dlužnkova zvodu, osobn časti při soudnch jednnch (kterch se bude moci namsto něj paradoxně častnit jakkoliv svprvn fyzick osoba bez ohledu na dosažen vzděln a kvalifikaci) a osobn časti při jednn s věřitelskmi orgny, orgny veřejn sprvy a plněnm cel řady co do sv podstaty sofistikovanějšch konů. Navrhovatel uzavraj, že kolem insolvenčnho sprvce je vykonvat funkci s odbornou pč a ve společnm zjmu věřitelů ( 36 odst. 1 insolvenčnho zkona) tak, aby došlo k co nejrychlejšmu a co nejvyššmu uspokojen věřitelů uplatňujcch pohledvky za insolvenčnm dlužnkem ( 5 thož předpisu). Dle jejich přesvědčen v rozporu s představou Ministerstva spravedlnosti nen kolem insolvenčnho sprvce obstarvat pomocn administrativn prce vyjmenovan v 4 vyhlšky. Zatžen insolvenčnho sprvce nadměrnou administrativou je ve skutečnosti kontraproduktivn a naplněn clů insolvenčnho řzen vrazně ztěžuje.
6. Zvěrem skupina 21 sentorů navrhla, aby stavn soud svm nlezem ustanoven 3 odst. 2 a ustanoven 4 odst. 2 napaden vyhlšky zrušil.
II.
Vyjdřen častnka řzen
7. Podle 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu byl stejnopis nvrhu zasln Ministerstvu spravedlnosti jako častnku řzen (dle tž "Ministerstvo"). To ve svm vyjdřen vyslovilo nesouhlas s nvrhem na zrušen napadench ustanoven vyhlšky.
8. Ministerstvo nejprve zdůraznilo, že potřeba přijmout vyhlšku, kter by blže specifikovala zkonn povinnosti ohledně činnost, kter je insolvenčn sprvce ve vymezench řednch hodinch ve sv provozovně povinen vykonvat, podrobnosti o řednch hodinch provozoven a pravidla pro jejich označovn, vyvstala v souvislosti s přijetm revizn novely insolvenčnho zkona, kter nabyla činnosti 1. ledna 2014. V důvodov zprvě k revizn novele se dle Ministerstva uvd, že se změnou principu určovn insolvenčnch sprvců a jejich seznamu souvis změna novho vymezen provozovny insolvenčnho sprvce, kter je ve sv podstatě zrovnoprvněna se sdlem. Reakce na vydn nyn napaden vyhlšky ze strany insolvenčnch sprvců pr byla z jejich pohledu pragmatick - zvyšovn počtu provozoven za čelem zvšen objemu npadu kauz. Tento fakt dle Ministerstva ale znamenal jejich větš časov zatžen, nemožnost osobnho vkonu činnosti insolvenčnho sprvce vůči dlužnkům a nrůst nkladů, a to na obou stranch. Z povahy věci pak jednoznačně vyplv, že insolvenčn sprvci s vysokm počtem provozoven nebyli objektivně schopni vešker činnosti, kter podle zkona mus s odbornou pč vykonvat, ve velkm množstv zapsanch provozoven zajišťovat, v důsledku čehož dochzelo nsledně tž k nepřznivmu zsahu do kvality průběhu insolvenčnch řzen, a tm i k porušovn jak zkona o insolvenčnch sprvcch, tak i insolvenčnho zkona.
9. Ministerstvo uvedlo, že pro vyhodnocen naplněn stavnch požadavků je vznamn, že insolvenčn zkon a zkon o insolvenčnch sprvcch obecně obsahuj povinnosti, ze kterch plyne povinnost osobnho vkonu funkce insolvenčnho sprvce, přičemž tam, kde je možn, aby za insolvenčnho sprvce jednala jin osoba, je toto vslovně stanoveno zkonem. Nejedn se tedy o vybočen z principů čl. 2 odst. 3 a odst. 4 stavy a čl. 2 odst. 2 a 3 či čl. 4 Listiny. Ze zkonn pravy, smyslu a čelu zkona a jeho vkladu tak dle nzoru Ministerstva jasně vyplv, že nen-li stanoveno vslovně jinak, existuje v rmci insolvenčnho řzen povinnost osobnho vkonu činnosti insolvenčnho sprvce. Pouze v přpadě vslovn pravy je možn, aby za insolvenčnho sprvce jednala jin osoba. Vyhlška po novele sama nikterak nestanovuje jin či nov povinnosti, kter by již nebyly stanoveny zkonem. Zkon o insolvenčnch sprvcch v 5a odst. 4 zcela jasně stanov, že provozovnou insolvenčnho sprvce je msto, ve kterm ve vymezench dnech a hodinch insolvenčn sprvce skutečně vykonv činnost. V kontextu 36 insolvenčnho zkona a konečně i insolvenčnho zkona obecně zcela jasně vyplv, bez ohledu na podzkonn text vyhlšky, povinnost osobn přtomnosti insolvenčnho sprvce v provozovně. Skutečn vkon činnosti v provozovně přitom dle Ministerstva znamen, že by se ve svch provozovnch měl insolvenčn sprvce (vyjma určitch zkonem předvdanch přpadů, ktermi jsou např. čast na nařzenm soudnm jednn, čast na přezkumnm jednn a schůzi věřitelů apod., kdy je zřejm, že nebude v sdle nebo v řednch hodinch v dan provozovně osobně přtomen) pravidelně fyzicky zdržovat, aby v důsledku zřizovn nepřiměřenho počtu provozoven nedochzelo k porušovn společnho zjmu věřitelů na řdnm (a ve vztahu k provozovnm myšleno tž osobnm) vkonu jeho funkce. Konečně m bt tmto požadavkem předevšm zajištěn kontakt insolvenčnho sprvce s dlužnkem, do jehož řzen byl ustanoven, a svědomit vkon funkce s odbornou pč, tedy v souladu se zkonem.
10. Namtan nedostatek zkonnho zmocněn ve smyslu čl. 79 odst. 3 stavy vzhledem k požadavku fyzick přtomnosti insolvenčnho sprvce v provozovně po dobu řednch hodin pokld Ministerstvo za neopodstatněn. Vyhlška ve zněn po novele dle něj jen popisuje formu, respektive způsob plněn povinnost, nepřikazuje nov povinnosti nad zkonn rmec, což ostatně požaduje i stavn soud (nlez sp. zn. Pl. S 36/11 ze dne 20. 6. 2013, bod 49), když za určit jdro testu zmocňovacho ustanoven lze považovat kladnou odpověď na otzku, zda by zkonn prava byla samostatně aplikovateln i bez provděc vyhlšky. Vzhledem k vše uvedenmu je dle Ministerstva možn na tuto otzku odpovědět kladně, neboť v dan věci materie upraven novelizovanou vyhlškou nepochybně představuje jednu z vkladovch variant samotnho zkona. Vyhlška ve zněn po novele konkretizuje činnosti a způsob jejich vkonu. Obdobně nlez stavnho soudu ze dne 16. 12. 2008, sp. zn. Pl. S 28/06, ve kterm posuzovan vyhlška tak prošla testem zmocňovacho ustanoven a podle kterho předpokladem posouzen, zda podzkonn prvn předpis byl vydn v mezch zkona, je, že ze zkonnho zmocněn vyplv vůle zkonodrce k pravě nad zkonn standard. prava nad zkonn standard je dle Ministerstva v danm přpadě prvě konkretizace povinnost. Pro plnost je nutn připomenout, že podzkonn normotvorba m již ze sv podstaty povahu dotvřen zkonnch pravidel, což dle mněn Ministerstva potvrzuje i stavn soud, např. v nlezu sp. zn. Pl. S 5/01 ze dne 16. 10. 2001. Napaden vyhlška ve zněn po novele byla vydna Ministerstvem spravedlnosti, tedy orgnem zmocněnm v ustanoven 5 odst. 8 zkona o insolvenčnch sprvcch, stanovuje toliko způsob vkonu činnosti primrně stanoven v zkonech (počet hodin přtomnosti v provozovně jako nutnou podmnku vkonu zkonnch povinnost, kter je nutn vykonvat osobně) a v neposledn řadě je i z předmětnho zmocněn zřejm, že jde o sfru, ve kter dal zkonodrce prostor pro pravu formou vyhlšky.
11. Ministerstvo nesouhlas s vvody navrhovatelů tkajc se narušen principu dělby moci, neboť předmětn vyhlška nejde nad rmec zkonnch povinnost, pravidla v n určen vychzej ze smyslu a čelu zkona a pohybuj se v jeho mezch. Vzhledem k tomu, že vyhlška i jej novela byla vydna na zkladě zmocněn zkona o insolvenčnch sprvcch, prošla legislativnm procesem v souladu s Legislativnmi pravidly vldy a byla vyhlšena ve Sbrce zkonů a rozvd povinnosti stanoven zkonem, nelze hovořit o narušen dělby moci. Ministerstvo připoušt, že se Vrchn soud v Olomouci ve věci sp. zn. 2 VSOL 358/2014 neztotožnil se zvěrem soudu prvnho stupně, že skutečn vkon činnosti sprvce v provozovně je nezbytně podmněn jeho faktickou přtomnost v řednch hodinch. Ministerstvo je však přesvědčeno, že při tehdejš absenci posuzovan podzkonn normotvorby tm pouze zaujal jeden z možnch vkladů ustanoven 5a odst. 4 zkona o insolvenčnch sprvcch. Současně však shledal jako možn tak vklad prvostupňovho soudu, byť na zkladě pouhho jazykovho vkladu. Ministerstvo m za to, že pro zpochybněn tohoto vkladu z hlediska čelu a smyslu předmětn normy ovšem nebyly podny přesvědčiv důvody. Vklad soudu prvnho stupně tak nebylo možn považovat stricto sensu za rozporn se zkonem, nanejvše za mně vhodn z hlediska zvolench praktickch zřetelů (jednodušš plněn vybranch povinnost insolvenčnho sprvce). Jinmi slovy řečeno, ani v přpadě, kdy se judikatura obecnch soudů ustl na určitm vkladu zkona, nelze vyloučit (v mezch zkona a k jeho proveden) nslednou podzkonnou konkretizaci provděn normy prostřednictvm vyhlšky. Opačn přstup by totiž dle Ministerstva a priori vylučoval možnost přijet podzkonn pravy v jinm časovm okamžiku než v bezprostřednm souběhu s činnost zkona. Později by totiž jakkoliv aktulně aplikovan vklad pro přijet provděcho předpisu již představoval substantivn překžku, což je však vaha jdouc zcela proti smyslu (provděc) normotvorby. Nutno zroveň připomenout, že v dan věci nen nijak dotčen zkaz retroaktivity prvnho předpisu, neboť vyhlška ve zněn po novele nijak nemodifikuje (nekonkretizuje) rozsah prv a povinnost insolvenčnch sprvců za dobu před jej činnost.
12. K otzce tvrzenho zsahu do subjektivnch zaručench prv Ministerstvo uvedlo, že prvo na podnikn je realizovno v mezch zkonů (čl. 26 odst. 2 Listiny včetně judikatury stavnho soudu na něj navazujc, např. nlez sp. zn. Pl. S 45/2000 ze dne 14. 2. 2001), pokud zkon sm nějak omezen stanov, nelze toto považovat za zsah do onoho prva, ba naopak za jeho legitimn regulaci. Je třeba zdůraznit, že nutnost bt fyzicky přtomen v provozovně po dobu řednch hodin dopad na insolvenčnho sprvce v rozsahu 6 hodin tdně v jedn provozovně, nelze tedy hovořit o nepřijatelnm zsahu do zkladnch prv či omezen, kter by mělo "rdousc" dopad do jeho života či vkonu povoln (to by musel bt předepsan pobyt zaměstnance v rozsahu 40 hodin tdně na pracovišti tak). V nvrhu tvrzen srovnn s trestem domcho vězen tak dle Ministerstva nem racionln zklad. Nen pr tak pravdou, že by byl insolvenčn sprvce za všech okolnost nucen v provozovně po dobu jejch řednch hodin setrvvat. Bude-li mt k tomu zvažn a omluviteln důvod, je samozřejmě možn se po přechodnou dobu fyzicky v provozovně (po dobu jejch řednch hodin) nezdržovat. K tomu Ministerstvo doplnilo, že za současn platn prvn pravy nen možn, aby si sm insolvenčn sprvce "vybral", kter činnosti bude vykonvat osobně (ve smyslu svoj fyzickou přtomnost), a kter nikoli. Uzn-li však, že je vhodn nějakou činnost, k nž je ze zkona aktulně povinen a kterou by osobně vykonat nemusel nebo naopak, je to samozřejmě možn po předchozm oznmen, řdnm odůvodněn a vyznačen tto skutečnosti na informačn tabuli.
13. Zvěrem Ministerstvo navrhlo, aby stavn soud nvrh na zrušen napadench ustanoven vyhlšky jako nedůvodn zamtl.
III.
Replika navrhovatelů
14. Vyjdřen častnka řzen bylo stavnm soudem zaslno navrhovatelům k přpadn replice. Ti ve sv obshl odpovědi setrvali na svm nvrhu na zrušen napaden vyhlšky i na argumentaci v něm obsažen a podrobně v n vyvracej argumenty Ministerstva.
15. Navrhovatel jsou nadle přesvědčeni, že Ministerstvo při vydn novely vyhlšky překročilo zkonn zmocněn vyjdřen v ustanoven 5a odst. 8 zkona o insolvenčnch sprvcch, přičemž vyjdřen Ministerstva tento zvěr nijak nevyvrac, ba naopak lze řci, že Ministerstvo samo ukazuje na vybočen z mantinelů nastavench zmněnm zkonnm ustanovenm pro odvozenou normotvorbu. Navrhovatel namtaj, že Ministerstvo předně neuvd, odkud čerp sv přesvědčen, že jej zkon zmocňuje uložit insolvenčnm sprvcům povinnost nepřetržit osobn přtomnosti na provozovně. Zkonn zmocněn směřujc k podrobnějš pravě činnost, kter je insolvenčn sprvce povinen zajišťovat v provozovně, dle navrhovatelů nezahrnuje stanoven konkrtnho způsobu, jak m insolvenčn sprvce tyto povinnosti zajišťovat. Po negativnch zkušenostech se "zmocňovacmi zkony" je v podmnkch modernho demokratickho prvnho sttu nepřpustn extenzivn vklad zmocňovacch ustanoven. Jestliže zkon Ministerstvo spravedlnosti zmocnil k stanoven okruhu činnost, jež maj bt zajištěny v provozovně, nelze dle jejich nzoru toto zmocněn extenzivně vykldat tak, že je tm dno zmocněn ke stanoven konkrtnho způsobu, jak m bt ta kter činnost zajišťovna. Stanovenm povinnosti nepřetržit fyzick přtomnosti v provozovně po celou dobu řednch hodin nejsou totiž pouze konkretizovny činnosti insolvenčnho sprvce či stanoven způsob jejich vkonu, jak tvrd Ministerstvo. Navrhovatel v tto spojitosti zdůraznili, že z pohledu zkonodrce je podstatn vsledek, jehož m bt dosaženo, tedy aby stanoven okruh činnost byl na provozovně zajištěn, nikoliv však to, jak tohoto vsledku insolvenčn sprvce doshne. Ostatně činnosti, jež m podle vyhlšky insolvenčn sprvce na provozovně zajišťovat, jsou dle mněn navrhovatelů vskutku činnosti administrativn povahy a stanoven povinnosti osobnho vkonu těchto činnost insolvenčnm sprvcem by bylo z hlediska deklarovanch clů insolvenčnho zkona, zkona o insolvenčnch sprvcch a provděcch předpisů kontraproduktivn.
16. Navrhovatel dle zpochybnili odkaz Ministerstva na dle jejich nzoru excesivn a v ostatnch soudnch krajch se nevyskytujc judikaturu Krajskho soudu v Ostravě, kter navc neobstla v odvolacm a dovolacm přezkumu. Pokud by tedy měla bt v tto věci zohledněna relevantn judikatura soudů, pak je zřejm, že napaden vyhlška nerespektuje vklad zkona o insolvenčnch sprvcch v t podobě, ve kter jej vykld Vrchn soud v Olomouci, potažmo Nejvyšš soud. Podle tto interpretace totiž nen skutečn vkon činnosti insolvenčnho sprvce v jeho sdle a provozovně (provozovnch) podmněn faktickou přtomnost insolvenčnho sprvce. Povinnost osobn přtomnosti insolvenčnho sprvce v provozovně tedy ze zkona nevyplv. Podle mněn navrhovatelů tedy nemůže Ministerstvo spravedlnosti nalzt v zkonn pravě oporu pro podzkonnou prvn pravu, pokud v zkoně oporu pro takov vklad neshledv ani relevantn judikatura vrcholnch soudů. Odkaz na regionln rozhodovac praxi prvoinstančnho soudu v tto souvislosti postrd jakoukoliv přesvědčivost, neboť se neopr ani o formln, ani o materiln důvody sprvnosti takov interpretace zkona. Jestliže je tedy převažujc vklad takov, že z ždnho zkona povinnost osobn přtomnosti insolvenčnho sprvce v provozovně neplyne, pak provděc prvn předpis dle navrhovatelů jednak překračuje zkonn zmocněn, jednak vybočuje z mez zkona, tedy ocit se nepřpustně praeter legem v rozporu s dikc čl. 2 odst. 3 a čl. 79 odst. 3 stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny.
17. Navrhovatel jsou přesvědčeni, že novelizovan vyhlška nejen že nevyhovuje formln podmnce, aby byla vydna na zkladě a v mezch zkona, ale tž materilnmu požadavku, aby byly povinnosti ukldny jen při zachovn zkladnch prv a svobod (čl. 4 odst. 1 Listiny), aby meze zkladnch prv a svobod byly za podmnek stanovench Listinou upraveny pouze zkonem (čl. 4 odst. 2 Listiny) a aby omezen zkladnch prv nebyla zneužvna k jinm čelům, než pro kter byla stanovena (čl. 4 odst. 4 Listiny). Stanovenm povinn osobn přtomnosti insolvenčnho sprvce v provozovně po celou dobu řednch hodin (tj. nepřetržitě alespoň 6 hodin denně) je dle nich omezeno prvo na svobodu pohybu a pobytu (čl. 14 Listiny), jež sm bt omezeno zkonem, jestliže je to nevyhnuteln pro bezpečnost sttu, udržen veřejnho pořdku, ochranu zdrav nebo ochranu prv a svobod druhch a na vymezench zemch tž z důvodu ochrany přrody (čl. 14 odst. 3 Listiny). Povinn osobn přtomnost sprvce v provozovně rovněž zasahuje do prva podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost (čl. 26 odst. 1 Listiny), když vkon činnosti insolvenčnho sprvce dle navrhovatelů naplňuje všechny znaky legln definice podnikn, čemuž nasvědčuje i judikatura stavnho soudu ve vztahu k soudnm exekutorům, přičemž podmnky a omezen pro vkon určitch povoln nebo činnost přitom může stanovit pouze zkon (čl. 26 odst. 2 Listiny). V obou přpadech tedy uveden prva mohou bt podle Listiny omezena, stt se tak nicmně může jedině zkonem. Tm jistě nen dle navrhovatelů vyloučeno, aby podzkonn předpisy podmnky a meze realizace stavnch prv upravily podrobněji, vždy se tak ale mus dt secundum et intra legem, tzn. zklad omezen stavnho prva mus vždy vyplvat ze zkona, což v danm přpadě nen splněno. Navrhovatel uzavraj, že Ministerstvo spravedlnosti tudž tuto povinnost svou vyhlškou konstruuje zcela nově a bez zkonn opory.
18. V souvislosti s tm navrhovatel opětovně vyzdvihuj, že insolvenčn zkon ani zkon o insolvenčnch sprvcch neobsahuje obecnou povinnost osobnho (fyzickho) vkonu funkce insolvenčnho sprvce, jak se pr snaž Ministerstvo spravedlnosti stavnmu soudu podsunout. Je třeba si povšimnout, že zkonodrce stanov, že insolvenčn sprvce přslušn činnosti v provozovně jen zajišťuje. Z toho lze dle jejich nzoru dovodit, že je toliko na uvžen insolvenčnho sprvce, zda dan činnosti zajist svou vlastn činnost anebo je svěř svm zaměstnancům, event. jinm osobm. Tomuto konceptu pak odpovdaj tž ustanoven 23, 37 odst. 2 a 40 odst. 3 insolvenčnho zkona, kter vslovně počtaj s využitm zaměstnanců insolvenčnho sprvce, popřpadě i jinch osob při zabezpečovn jeho činnost a kolů. Tak je tomu dle navrhovatelů ostatně při jakkoliv podnikatelsk činnosti ( 430 občanskho zkonku), resp. činnosti prvnick osoby ( 166 a 167 občanskho zkonku). Jinou věc pak je, že insolvenčn sprvce samozřejmě odpovd za řdn vběr osob svch spolupracovnků, řdn vymezen jejich působnosti, jakož i za řdnou kontrolu jejich činnosti tak, aby byl naplněn postult odborn pče. Navenek odpovd osobně vždy sm insolvenčn sprvce, a to ať už jde o soukromoprvn odpovědnost ( 37 insolvenčnho zkona) či o odpovědnost veřejnoprvn ( 36b a 36c zkona o insolvenčnch sprvcch).
19. Osobn vkon funkce insolvenčnho sprvce dle navrhovatelů neznamen, že veškerou činnost vykonv přmo sm insolvenčn sprvce. V rmci agendy insolvenčnho sprvce je třeba provdět řadu činnost administrativnho charakteru, jež běžně zastvaj zaměstnanci insolvenčnho sprvce. Insolvenčn sprvce tak např. přezkoumv přihlšky pohledvek a zaujm k nim stanovisko, konkrtn vytvořen seznamu přihlšench pohledvek je však už psařskou zležitost, jž bv pověřovn administrativn pracovnk. V tomto ohledu nen dle navrhovatelů intern dělba prce v kancelři insolvenčnho sprvce nepodobn intern dělbě prce v jednotlivch oddělench insolvenčnch soudů. Navrhovatel argumentuj ustanovenm 11 psm. m) zkona o vyššch soudnch ředncch, dle něhož je vyšš soudn řednk v insolvenčnm řzen oprvněn vykonvat zsadně všechny činnosti a kony soudu s vhradou vslovně vyjmenovanch vjimek. Obdobně to plat tž pro asistenty soudců ( 13 insolvenčnho zkona). Stejně jako insolvenčn sprvce ani soudce insolvenčnho soudu nevykonv veškerou činnost insolvenčnho soudu sm, neboť by to nebylo fyzicky možn a vzhledem k marněn jeho odbornosti ani ekonomick. Pokud je soudce insolvenčnho soudu schopen dohlžet na vešker soudn apart ve stovkch až tiscch insolvenčnch řzen, kter m přiděleny, nen důvod, proč by totž neměl zvldat insolvenčn sprvce, resp. jeho ohlšen společnk.
20. Za překvapujc, nepřesvědčivou a těžko přijatelnou pak navrhovatel pokldaj zvěrečnou čst vyjdřen Ministerstva, dle kterho nen tak pravdou, že by byl insolvenčn sprvce za všech okolnost nucen na provozovně po dobu jejch řednch hodin setrvvat. Navrhovatel zdůrazňuj, že povinnost osobně se zdržovat v provozovně po celou dobu řednch hodin je pro insolvenčnho sprvce (ohlšenho společnka) vyhlškou stanovena jako bezvjimečn. Jej text s ždnm "zvažnm a omluvitelnm důvodem", pro kter by se mohl insolvenčn sprvce při zajišťovn činnost v provozovně nechat zastoupit, nepočt. Jestliže porušen povinnosti osobn přtomnosti zakld (resp. při splněn dalšch podmnek může založit) spchn sprvnho deliktu, nelze dle navrhovatelů připustit takovou mru neurčitosti a vgnosti prvn pravy, jež neumožňuje insolvenčnmu sprvci ex ante rozlišit, zda jedn v souladu s prvem anebo protiprvně (porušen zsady nullum crimen sine lege certa).
21. Navrhovatel se dle ve sv replice rovněž obshle věnuj otzkm testu proporcionality v relaci k napadenm ustanovenm vyhlšky, zpochybňuj Ministerstvem deklarovan čely vyhlšky i jej důsledky. Zvěrem uvedli, že setrvvaj na svm nvrhu.
IV.
Vyjdřen Veřejnho ochrnce prv
22. Na vzvu stavnho soudu podle 69 odst. 3 zkona o stavnm soudu sdělil Veřejn ochrnce prv, že do řzen o zrušen napadench ustanoven vyhlšky nevstupuje.
V.
Upuštěn od stnho jednn
23. stavn soud v souladu s ustanovenm 44 zkona o stavnm soudu uvžil, že ve věci nen třeba konat stn jednn, neboť by nijak nepřispělo k dalšmu, resp. hlubšmu objasněn věci, než jak se s n seznmil z psemnch konů častnků řzen. Nenařzen stnho jednn odůvodňuje i skutečnost, že stavn soud ani nepovažuje za potřebn provdět jakkoli dokazovn. častnci řzen přitom konn stnho jednn ani nepožadovali.
VI.
Podmnky meritornho posouzen nvrhu
24. stavn soud konstatuje, že je přslušn k projednn nvrhu na zrušen napadench čst vyhlšky a že nvrh skupiny 21 sentorů splňuje všechny zkonem stanoven formln nležitosti a byl podn osobami k tomu oprvněnmi [ 64 odst. 2 psm. b) zkona o stavnm soudu]. Zroveň neshledv ždn z důvodů nepřpustnosti nvrhu nebo pro zastaven řzen. Jsou tedy splněny podmnky pro jeho meritorn posouzen.
VII.
stavn konformita samotnho vydn napadenho prvnho předpisu
25. stavn soud podle 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu nejprve zkoumal, zda napaden vyhlška byla přijata a vydna stavně předepsanm způsobem a v mezch stavou stanoven kompetence.
26. Ustanoven čl. 79 odst. 3 stavy svěřuje ministerstvům a jinm sprvnm řadům pravomoc k vydvn podzkonnch prvnch předpisů, k jejž realizaci však může dojt jen na zkladě a v mezch zkona, jsou-li k tomu zkonem zmocněny. Uveden ustanoven je třeba vykldat restriktivně v tom smyslu, že toto zmocněn mus bt konkrtn, jednoznačn a jasn [srov. nlez ze dne 21. června 2000, sp. zn. Pl. S 3/2000 (N 93/18 SbNU 287; 231/2000 Sb.)]. Pakliže tomu tak je, stavn soud zkoum, zda byl podzkonn prvn předpis vydn sttnm orgnem k tomu oprvněnm a v mezch jeho kompetence, tedy zda se při vkonu tto pravomoci pohyboval v mezch a na zkladě zkona, a nikoliv mimo zkon. Ze zmocňovacho ustanoven mus bt zroveň zřejm vůle zkonodrce k pravě nad zkonn standard. Ani v takovm přpadě ovšem podzkonn prvn předpis nesm zasahovat do věc, k jejichž regulaci může dojt jen zkonem (tj. u nichž se uplatn tzv. vhrada zkona) [srov. např. nlez ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. S 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.) nebo nlez ze dne 25. března 2014 sp. zn. Pl. S 43/13 (N 39/72 SbNU 439; 77/2014 Sb.)].
27. Zmocněn Ministerstva spravedlnosti k vydn vyhlšky, kterou se stanov podrobnosti o řednch hodinch provozovny, o označovn sdla a provozovny a o činnostech, kter je insolvenčn sprvce povinen zajišťovat v provozovně vyplv z ustanoven 5a odst. 8 zkona o insolvenčnch sprvcch. Vzhledem k zmocněn obsaženmu v tomto zkonnm ustanoven je v přpadě dotčen vyhlšky zřejm, že byla vydna sttnm orgnem k tomu oprvněnm. Jinou se ovšem jev situace, pokud jde o posouzen, zda vyhlška v napadench ustanovench 3 odst. 2 a 4 odst. 2 překročila zkonn zmocněn dle 5a odst. 8 zkona o insolvenčnch sprvcch, a ocitla se tak svou regulac mimo zkon, fakticky ho doplňujc či vykldajc, a zda svou pravou neporušila stavn princip vhrady zkona.
28. Zmocňovac ustanoven 5a odst. 8 zkona o insolvenčnch sprvcch zn:
"Ministerstvo stanov vyhlškou podrobnosti o řednch hodinch provozovny, o označovn sdla a provozovny a o činnostech, kter je insolvenčn sprvce povinen zajišťovat v provozovně."
29. Ustanoven 3 odst. 2 dotčen vyhlšky ve zněn vyhlšky č. 101/2015 Sb. zn:
"ředn hodiny každ provozovny mus bt stanoveny tak, aby insolvenčn sprvce v každ provozovně zajišťoval činnosti podle 4. ředn hodiny ždn provozovny nesm bt zroveň stanoveny na pracovn den, kdy insolvenčn sprvce nebo ohlšen společnk, je-li insolvenčnm sprvcem veřejn obchodn společnost, pravidelně zajišťuje činnost v sdle insolvenčnho sprvce."
30. Ustanoven 4 odst. 2 dotčen vyhlšky ve zněn vyhlšky č. 101/2015 Sb. zn:
"Je-li insolvenčn sprvce určen v insolvenčnm řzen postupem podle 25 insolvenčnho zkona, je insolvenčn sprvce nebo ohlšen společnk, je-li insolvenčnm sprvcem veřejn obchodn společnost, povinen svou nepřetržitou fyzickou přtomnost v provozovně po celou dobu řednch hodin zajišťovat alespoň v provozovně umstěn v obvodu soudu rozhodnho pro určen, a nem-li takovou provozovnu, v nejbližš provozovně, činnosti bezprostředně souvisejc s tmto insolvenčnm řzenm, a to zejmna
a) shromažďovn podkladů pro insolvenčn řzen,
b) umožněn častnkům insolvenčnho řzen nahldnout do seznamu přihlšench pohledvek a do dokladů, na jejichž zkladě byl sestaven,
c) jednn s dlužnkem."
31. Z doslovn dikce zmocňovacho ustanoven 5a odst. 8 zkona o insolvenčnch sprvcch je zřejm, že zkonodrce povolal Ministerstvo spravedlnosti toliko k pravě podrobnost tkajcch se řednch hodin provozovny, označovn sdla a provozovny a činnost, kter je insolvenčn sprvce povinen zajišťovat v provozovně. Klčovm k posouzen stavn konformity vše uvedench ustanoven vyhlšky se jev vklad pojmu "podrobnosti" obsaženho ve zmocňovacm ustanoven v kontextu smyslu a čelu celho zmocňovacho ustanoven i předmětn zkonn pravy. Zatmco navrhovatel jsou nzoru, že tento pojem neumožňuje Ministerstvu přijmout pravu regulujc konkrtn způsob vkonu činnost ze strany insolvenčnho sprvce, jež musej bt v provozně zajištěny, a to s odkazem na nepřpustn extenzivn vklad zmocňovacch ustanoven a rozpor se smyslem a čelem zkona, Ministerstvo je přesvědčeno, že z ustanoven 36 i obecně z celho insolvenčnho zkona zcela jasně bez dalšho vyplv povinnost osobn přtomnosti insolvenčnho sprvce v provozovně, a i proto nejde o uložen povinnosti nad rmec zkona.
32. stavn soud se již k požadavkům kladenm na zmocňovac ustanoven zkonů a jejich charakter v minulosti vyjdřil, a sice tak, že "[p]ři respektovn dělby moci (restriktivn vklad zkonnho zmocněn) a principu prvn jistoty je (a m bt) zmocněn pro vydn prvnho předpisu natolik přesn a konkrtn, co do svho rozsahu, obsahu a čelu, že ministerstvo či jin sprvn orgn nem možnost se od zkonnch limitů odchlit, a uplatnit tak např. svou vlastn prvn (politickou) vůli vzdor parlamentu. Takov požadavek na zkonn zmocněn, aby co nejpřesněji vymezovalo obsah, čel a rozsah pravy, lze dovodit z principu předvdatelnosti prva založenho na čl. 1 odst. 1 stavy [srov. např. nlez ze dne 12. března 2008, sp. zn. Pl. S 83/06, publikovan pod č. 116/2008 Sb.]. Nerespektovn některho ze tř prvků zmocňovac normy vede k zvěru o nedostatku zkonnho zmocněn k vydn provděcho předpisu" (bod 60 psm. b/ cit. plenrnho nlezu).
33. Vraz "podrobnosti" v tomto ohledu sm o sobě nepatř k nejvstižnějšm a existuje tu nikoli nevznamn rozdl mezi jeho použvnm v aktech stavnho pořdku (srov. kupř. čl. 25 odst. 1, čl. 32 odst. 6 Listiny aj.) a ve zmocňovacch ustanovench obyčejnch zkonů pro čely odvozen prvotvorby. V prvně uvedenm přpadě nen zkonodrce, inter alia, limitovn taxativnm včtem blže specifikovanch prvků tvořcch předmět zkonn pravy. Ani ve druhm přpadě neznamen jeho použit ve zmocňovacch ustanovench adresovanch orgnům moci vkonn bez dalšho nepřesnost, nekonkrtnost, a v posledku nedostatek zkonnho zmocněn jako takovho. Je však třeba jej vždy vykldat v zk vazbě na konkrtn, zkonodrcem zamšlen a předvdan předmět podzkonnch předpisů, ať už je pojat do samotnho textu zmocňovac normy, anebo vyplv ze zkonn pravy, jež se ke zmocněn vže. Přitom takov vazba mezi zmocněnm a konkrtn zkonnou pravou tu z povahy věci vždy existovat mus, aby takov zmocněn dostlo vše nastněnm požadavkům.
34. Již z textu předmětnho zmocňovacho ustanoven 5a odst. 8 zkona o insolvenčnch sprvcch je patrn, že Ministerstvo spravedlnosti sm v jeho rmci upravit jen podrobnosti majc bezprostředn vztah k otzkm řednch hodin provozovny, označovn sdla a provozovny insolvenčnho sprvce a činnost, kter je insolvenčn sprvce povinen zajišťovat v provozovně. Vychzeje pak pouze z dikce zmocňovac normy, bylo by možno dospět k zvěru, že i prava způsobu, jakou maj bt tyto činnosti zajišťovny, a nikoli jen specifikace těchto činnost v provozovnch, nlež Ministerstvu spravedlnosti. Nicmně nelze vyjt izolovaně jen z textu zkonnho zmocněn. Zohlednit je třeba tak smysl a čel zkonn pravy, kter je se zmocněnm spojena. Pro zhodnocen, zda stanoven nepřetržit fyzick přtomnosti insolvenčnho sprvce po celou dobu řednch hodin provozovny (ne)vybočilo z danho zkonnho zmocněn, je zapotřeb přihldnout tž k smyslu a čelu provozoven, jak je zkonodrce vystihl, jakož i k povaze činnost vykonvanch insolvenčnm sprvcem.
35. Ministerstvo je v prv řadě přesvědčeno, že z ustanoven 36 (odst. 1) insolvenčnho zkona, jakož i z tohoto zkona jako celku bezpochyby vyplv povinnost osobn přtomnosti insolvenčnho sprvce v provozovně. stavn soud tomuto zvěru nemůže přisvědčit. Ustanoven 36 odst. 1 insolvenčnho zkona jen stanov, že insolvenčn sprvce je povinen při vkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou pč a vyvinout vešker sil, kter lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitel byli uspokojeni v co nejvyšš mře. Společnmu zjmu věřitelů je povinen dt při vkonu funkce přednost před zjmy vlastnmi i před zjmy jinch osob. O osobnm vkonu funkce ve smyslu provděn veškerch konů vhradně sebou samm insolvenčn zkon v citovanm ustanoven, ale ani jinde nepojednv a bylo by poněkud v rozporu se smyslem a čelem insolvenčnho řzen a posln insolvenčnho sprvce, kdyby tomu tak i bylo. Naopak, jak i tvrd navrhovatel, zkon vslovně počt s vkonem prce zaměstnanci u insolvenčnho sprvce (srov. 23, 37 odst. 2 a 40 odst. 3 insolvenčnho zkona). Zvlště pak uveden ustanoven 37 odst. 2 a 40 odst. 3 tohoto předpisu zřetelně akcentuj skutečnost, že insolvenčn sprvce může užt jinch osob k plněn svch kolů (kupř. zastupovn sprvce v soudnch řzench apod.), nevyžaduje-li zkon, aby v určitch přpadech provedl dan kon osobně.
36. Ani ze zkona o insolvenčnch sprvcch nevyplv ždn požadavek osobnho vkonu funkce insolvenčnho sprvce. Užv-li pak zkonodrce v tomto zkoně slovn obrat "skutečně vykonv činnost" ( 5a odst. 1 a 4), nen možno je vykldat tak, že se jm rozum osobn vkon činnost samotnm sprvcem, nbrž že je ve svm sdle či provozovně fakticky činn, byť jsou konkrtn činnosti zajišťovny jeho zaměstnanci nebo jinmi pověřenmi, zmocněnmi osobami. Ostatně i samotn zkonn zmocněn v 5a odst. 8 zkona o insolvenčnch sprvcch jednoznačně hovoř toliko o povinnosti "zajistit" realizaci činnost v provozovnch, a nikoli o povinnosti je osobně vykonvat. Již odsud je zřejm, že založenm povinn přtomnosti samotnch sprvců v provozovnch se vyhlška v rozporovanch ustanovench ocit v prostoru mimo zkon (praeter legem), resp. schz zde zřejm vůle zkonodrce k pravě nad zkonn standard.
37. Jestliže stavn soud shledal protistavn stanoven povinnosti "nepřetržit fyzick přtomnosti" po celou dobu řednch hodin, pozbylo tm smysl i ustanoven 3 odst. 2 věty druh napaden vyhlšky. Toto ustanoven ve spojen s povinnost fyzick přtomnosti mělo zajistit, aby insolvenčn sprvce mohl mt nejvce jedno sdlo a čtyři provozovny. Takov omezen je však v rozporu se zkonem o insolvenčnch sprvcch. Tento zkon v 5a odst. 5 stanov, že svoji činnost může insolvenčn sprvce vykonvat i ve vce provozovnch, pokud k nim insolvenčn sprvce m vlastnick nebo užvac prvo. V obvodu jednoho okresnho soudu může mt insolvenčn sprvce pouze jednu provozovnu, přičemž v obvodu jednoho krajskho soudu může mt vce provozoven; tento počet přitom nen zkonem omezen. Jedin omezen tak představuje počet okresnch soudů zřzench v obvodu krajskho soudu. A prvě tento zkonodrcem nastaven limit zmněn ustanoven vyhlšky snižuje. Ustanoven 3 odst. 1 napaden vyhlšky stanov, že provozovna mus bt pro veřejnost otevřena "alespoň šest hodin denně, a to pravidelně alespoň jeden den v tdnu". Vzhledem k tomu, že nutnost bt fyzicky přtomen v provozovně po dobu řednch hodin dopad na insolvenčnho sprvce v rozsahu 6 hodin tdně v jedn provozovně, a to vždy v rozmez od 7:00 do 18:00 hodin bez možnosti překryvu s dobou, kdy se m insolvenčn sprvce zdržovat ve svm sdle, je zcela zřejm, že ždn insolvenčn sprvce nyn nemůže relně zřdit vce než čtyři provozovny, m-li vyhovět podmnkm nastavenm vyhlškou. Tento počet je o poznn nižš než počet okresnch soudů v Česk republice. stavn soud proto nemohl dospět k jinmu zvěru, než že vyhlška stanovenm povinnosti nepřetržit fyzick přtomnosti insolvenčnho sprvce v provozovně vybočila z mez zkonnho zmocněn 5a odst. 8 zkona o insolvenčnch sprvcch, vstoupila do prostoru regulovanho zkonem a zashla do vůle zkonodrce, jejmž odrazem je přslušn zkonn prava zřizovn provozoven insolvenčnm sprvcem. Takov postup je tudž neslučiteln s čl. 79 odst. 3 stavy.
38. Jakkoli stavn soud nemn rozporovat tvrzen Ministerstva spravedlnosti o tom, že ze strany některch insolvenčnch sprvců dochzelo ke zřizovn fiktivnch provozoven, nelze přehldnout, že přijat opatřen v podobě napadench ustanoven vyhlšky postihuje bez jakhokoli rozlišen všechny insolvenčn sprvce, kteř zřdili větš počet provozoven. Tedy i ty, jejichž provozovny fakticky existovaly a skutečně fungovaly. Jakkoli si asi sotva lze představit, že by insolvenčn sprvce dokzal efektivně zřdit provozovnu v obvodu každho okresnho soudu v Česk republice, neznamen to, že lze bez dalšho mantinely nastaven zkonodrcem modifikovat, byť i takto nepřmo. stavn soud naopak souhlas s mněnm navrhovatelů, kteř poukzali na to, že přijetm vyhlšky č. 101/2015 Sb. došlo tž k zsahu do prva na podnikn ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny, neboť v intencch zkona o insolvenčnch sprvcch a souvisejcch předpisů je jen na insolvenčnch sprvcch, aby sami uplatnili sv schopnosti a dovednosti a zhodnotili sv ekonomick možnosti. Prvě tyto jejich možnosti jsou vlastně tm zsadnm a, dlužno řci, přirozenm (neumělm) omezujcm faktorem pro zřizovn nadměrnho počtu provozoven. Skutečnost, že v některch přpadech může jt o provozovny fiktivn, je ovšem zležitost zcela jinou a postih takovch insolvenčnch sprvců bude v přpadě takovho zjištěn nepochybně namstě. Zde přitom plat vhrada zkona, poněvadž podmnky a omezen pro vkon činnost insolvenčnho sprvce může stanovit jen zkon (čl. 26 odst. 2 Listiny). Zkonodrce tyto podmnky v insolvenčnm zkoně a zkoně o insolvenčnch sprvcch pro dotčenou oblast zřizovn provozoven nastavil, avšak Ministerstvo spravedlnosti, jak je z vše uvedenho patrn, nezmocnil k jejich dalšmu přetvřen.
39. Napaden vyhlška vslovně ukld insolvenčnm sprvcům povinnost nepřetržit fyzick přtomnosti na určitm mstě - v provozovně. Takov povinnost by však mohla bt uložena pouze na zkladě zkona a v jeho mezch (člnek 4 odst. 1 Listiny). Ministerstvo spravedlnosti tak nejen stanov podmnky a omezen podnikn, ale bez zkonnho zmocněn ukld insolvenčnm sprvcům i povinnost.
40. Vyhlška se tedy v čsti napadench ustanoven pohybuje mimo hranice zkona a již tento důvod sm o sobě postačuje k jejich derogaci. Za danch okolnost se tedy stavn soud již nezabval dalšmi argumenty, kter častnci řzen ve svch podnch vznesli. Vzhledem k tomu, že někter z napadench ustanoven vyhlšky jsou v rozporu s čl. 79 odst. 3 stavy, čl. 4 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny, vyhověl stavn soud podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu předmětnmu nvrhu a tato ustanoven zrušil. Ve zbvajc čsti nvrh jako nedůvodn zamtl ( 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu).