Sp. zn. Pl. ÚS 15/14 ve věci návrhu na zrušení § 264 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) 71/2016 účinný od 07.03.2016
| Schválené: | 26.01.2016 |
| Účinnost od: | 07.03.2016 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Lichva., Řádné opravné prostředky v trestním právu. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl.ÚS 15/14 dne 26. 1. 2016 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj), Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 8 na zrušení ustanovení § 264 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a vlády České republiky, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Návrh na zrušení ustanovení § 264 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), se zamítá.
Odůvodněn:
I.
Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
1. Nvrhem, kter byl stavnmu soudu doručen dne 24. června 2014, se Obvodn soud pro Prahu 8, za nějž jedn předseda sentu JUDr. Petr Novk (dle tž "navrhovatel"), s poukazem na čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava"), resp. 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, domhal zrušen ustanoven 264 odst. 1 zkona č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), a to pro jeho rozpor s stavnm pořdkem.
2. Předmětn nvrh byl podn v souvislosti s rozhodovnm navrhovatele o obžalobě sttn zstupkyně Obvodnho sttnho zastupitelstv pro Prahu 8 ze dne 11. nora 2009 na obviněnho Jaroslava Hlavčka pro trestn čin lichvy dle 253 odst. 1 alinea druh, odst. 2 zkona č. 140/1961 Sb., trestn zkon, ve zněn činnm do 31. prosince 2009, veden u něho pod sp. zn. 1 T 23/2009. Obviněnmu bylo kladeno za vinu, že jednnm, blže popsanm v obžalobě, zahrnujcm 46 jednotlivch dlčch toků, způsobil ve prospěch společnosti ACM Money Česk republika, a. s., poškozenm škodu v celkov vši nejmně 29 284 456 Kč.
3. Dne 31. května 2010 podala sttn zstupkyně Obvodnho sttnho zastupitelstv pro Prahu 8 na obviněnho Jaroslava Hlavčka v podstatě totožnou obžalobu pro trestn čin lichvy dle 253 odst. 1 alinea druh, odst. 2 trestnho zkona, kter obsahovala popis 12 dlčch toků, jimiž měl obviněn Hlavček ve prospěch v předchozm odstavci uveden společnosti způsobit poškozenm škodu v celkov vši nejmně 6 064 716 Kč. Tuto obžalobu Obvodn soud pro Prahu 8 přijal pod sp. zn. 5 T 35/2010.
4. K tomu navrhovatel ve svm podn podotkl, že z hlediska prvn kvalifikace bylo jednn obžalovanho Hlavčka v obou obžalobch chpno jako jeden trestn čin lichvy dle 253 odst. 1 alinea druh, odst. 2 trestnho zkona, kter byl spchn 58 dlčmi toky (46 dlčmi toky z obžaloby 1T 23/2009 a 12 dlčmi toky z obžaloby 5 T 35/2010), tedy jako tzv. pokračujc trestn čin.
5. Rozsudkem Obvodnho soudu pro Prahu 8 sp. zn. 5 T 35/2010 ze dne 12. řjna 2011 byl obžalovan Hlavček zproštěn obžaloby podle 226 psm. b) trestnho řdu, tj. z důvodu že v žalobnm nvrhu označen skutek nen trestnm činem, a všichni poškozen byli se svmi nroky na nhradu škody odkzni na řzen ve věcech občanskoprvnch. Usnesenm Městskho soudu v Praze sp. zn. 6 To 69/2012 ze dne 7. března 2012 bylo odvoln sttn zstupkyně a jednoho z poškozench zamtnuto, rozsudek Obvodnho soudu pro Prahu 8 sp. zn. 5 T 35/2010 ze dne 12. řjna 2011 tak nabyl prvn moci. Ve věci nebyl podn ždn mimořdn opravn prostředek.
6. V řzen vedenm pod sp. zn. 1 T 23/2009 navrhovatel rozhodl rozsudkem ze dne 22. března 2012, jmž obžalovanho Hlavčka rovněž zprostil obžaloby podle 226 psm. b) trestnho řdu. Proti tomuto rozhodnut podala odvoln sttn zstupkyně a jeden z poškozench, načež usnesenm Městskho soudu v Praze sp. zn. 61 To 335/2012 ze dne 27. zř 2012 byl napaden rozsudek zrušen v celm rozsahu a věc byla vrcena navrhovateli k novmu rozhodnut.
7. Rozsudkem Obvodnho soudu pro Prahu 8 sp. zn. 1 T 23/2009 ze dne 21. března 2013 byl poslze obžalovan Hlavček uznn vinnm 46 dlčmi toky pokračujcho trestnho činu lichvy dle 253 odst. 1 alinea druh, odst. 2 trestnho zkona, za což byl odsouzen k trestu odnět svobody v trvn šesti měsců, jehož vkon byl podmněně odložen na zkušebn dobu v trvn jednoho roku. Poškozen byli se svmi nroky na nhradu škody odkzni na řzen ve věcech občanskoprvnch. V odůvodněn rozsudku navrhovatel uvedl, že mu nezbylo, než uznat obžalovanho vinnm, jak vše uvedeno, neboť je dle 264 odst. 1 trestnho řdu vzn prvnm nzorem odvolacho soudu, vyslovenm v jeho usnesen sp. zn. 61 To 335/2012 ze dne 27. zř 2012, podle něhož obžalovan svm jednnm naplnil všechny znaky skutkov podstaty trestnho činu lichvy dle 253 odst. 1, 2 trestnho zkona. Současně navrhovatel připomněl existenci rozhodnut přijatch v trestn věci veden pod sp. zn. 5 T 35/2010, v nž byl obžalovan za jednn, kter je považovno za pokračovn v tomto řzen projednvanho trestnho činu lichvy, pravomocně zproštěn obžaloby. Jmenovitě odůvodněnm rozhodnut Městskho soudu v Praze sp. zn. 6 To 69/2012 ze dne 7. března 2012 se navrhovatel podle svch slov inspiroval při vydn svho předchozho, odvolacm soudem zrušenho rozsudku ze dne 22. března 2012, domnvaje se tehdy, že v totožn věci mus bt rozhodnuto stejně, neboť opačn postup je v rozporu s stavn zsadou prva na spravedliv proces.
8. Shora zmněn rozsudek navrhovatele sp. zn. 1 T 23/2009 ze dne 21. března 2013 byl nicmně na podkladě odvoln sttn zstupkyně, obžalovanho Hlavčka a několika poškozench zrušen usnesenm Městskho soudu v Praze sp. zn. 61 To 211/2013 ze dne 24. zř 2013 a věc byla vrcena navrhovateli k novmu projednn. Odvolac soud dospěl k zvěru, že skutkov zjištěn soudu prvnho stupně jsou dosud nepln, nemaj oporu v provedenm dokazovn a jsou v rozporu i s použitou prvn kvalifikac. Odvolac soud dle mimo jin podrobil kritice nedůvodnou změnu skutkov věty ze strany nalzacho soudu, jakož i odůvodněn napadenho rozsudku, kter podle jeho nzoru nesplňuje požadavky zakotven v ustanoven 125 odst. 1 trestnho řdu, v důsledku čehož je toto rozhodnut nepřezkoumateln.
9. Navrhovatele, jak uvedl ve svm podn adresovanm stavnmu soudu, prvn argumentace Městskho soudu v Praze obsažen v jeho usnesench sp. zn. 61 To 335/2012 ze dne 27. zř 2012 a sp. zn. 61 To 211/2013 ze dne 24. zř 2013 nepřesvědčila o sprvnosti prvnho nzoru, že 46 dlčch toků z 58 dlčch toků jednoho trestnho činu lichvy, kterho se měl dopustit obžalovan Hlavček, je trestnm činem. Naopak ve věci za přilhavou shledv argumentaci použitou Městskm soudem v Praze v usnesen sp. zn. 6 To 69/2012 ze dne 7. března 2012. V citovanm rozhodnut vyjdřen prvn nzor, že 12 dlčch toků trestnho činu lichvy, kterho se měl dopustit obžalovan Hlavček, nen trestnm činem, pokld navrhovatel za sprvn.
10. Z tohoto důvodu navrhovatel usnesenm sp. zn. 1 T 23/2003 ze dne 20. března 2014 přerušil podle 224 odst. 5 trestnho řdu trestn sthn obžalovanho Hlavčka a věc předložil stavnmu soudu, neboť m za to, že ustanoven 264 odst. 1 trestnho řdu o vzanosti soudu prvnho stupně prvnm nzorem odvolacho soudu je v rozporu s čl. 82 odst. 1 stavy, kter zakotvuje nezvislost soudce při vkonu jeho funkce. Navrhovatel založil svou kritiku na tom, že "m-li bt soudce nezvisl, mus se rozhodovat nezvisle a neměl by bt vzn prvnmi nzory, se ktermi odůvodněně nesouhlas, neboť m bt vzn jen zkonem".
11. Navrhovatel poukzal na praxi odvolacch soudů, kter pojem "prvn nzor" zakotven v ustanoven 264 odst. 1 trestnho řdu velice často chpou a aplikuj přliš široce, nejen jako otzky hmotnho a procesnho prva, nbrž zahrnuj pod něj i otzky ohledně provděn důkazů a jejich hodnocen, přičemž nařizuj soudům prvnho stupně, jak maj jednotliv důkazy hodnotit a k jakm zvěrům maj na jejich podkladě dospět, a to aniž by odvolac soudy předmětn důkazy samy provedly. Popsanm postupem odvolac soudy jednak nahrazuj rozhodovac pravomoc soudů prvnho stupně, jejichž činnost se stv zcela nadbytečnou, a současně ohrožuj jejich nezvislost, neboť "pouze nezvisl soud, kter důkazy provedl, m mt prvo důkazy hodnotit a z toho vyvozovat zvěry, a jeho nestrannost nesm bt ohrožovna nucenm uznat vinnm nebo zprostit obžaloby obžalovan, když hodnotil důkazy podle svho vnitřnho přesvědčen".
12. Navrhovatel dle vyslovil nzor, že ustanoven 264 odst. 1 trestnho řdu v průběhu doby ztratilo sv opodstatněn. Citovan ustanoven je nedlnou součst trestnho řdu od jeho činnosti (tj. od 1. ledna 1962) a do dnešnch dnů nebylo nikdy novelizovno, přestože se společensk, politick a prvn poměry v mezidob radiklně změnily. V době totality soudn moc nevykonvaly nezvisl soudy, ale plně se uplatňovala vedouc loha KSČ vyjdřen v čl. 4 stavy Československ socialistick republiky z roku 1960. Za dan situace bylo tedy ždouc, aby odvolac soudy v trestnch věcech měly prostřednictvm ustanoven 264 odst. 1 trestnho řdu takovou moc nad celm trestnm řzenm, když je obecně znmo, že v t době na vyšš msta, a to nejen v justici, byli dosazovni loajln členov KSČ.
13. Navrhovatel upozornil tž na změny, k nimž došlo v soudn soustavě, kdy v minulosti o opravnch prostředcch proti rozhodnutm krajskho soudu jako soudu prvnho stupně rozhodoval přmo Nejvyšš soud. V současnosti tuto lohu pln vrchn soudy. Dle nhledu navrhovatele postrd logiku, aby poměrně velk počet odvolacch soudů, kter nemohou sjednocovat rozhodovn soudů v trestnm řzen, kteržto činnost je vyhrazena Nejvyššmu soudu, vydvaly zvazn prvn nzory.
14. Předložen nvrh, jak navrhovatel sdělil, nen namřen proti ustanoven 265s odst. 1 trestnho řdu a 270 odst. 4 trestnho řdu, neboť zvazn prvn nzory podle těchto ustanoven přijm Nejvyšš soud jako vrcholn soudn orgn, kter zajišťuje jednotu a zkonnost rozhodovn a kter zaujm stanoviska k rozhodovac činnosti soudů [viz 14 zkona č. 6/2002 Sb., soudech, soudcch, přsedcch a sttn sprvě soudů a o změně některch dalšch zkonů (zkon o soudech a soudcch, ve zněn zkona č. 151/2002 Sb.], ve zněn pozdějšch předpisů]. Krajsk soudy, Městsk soud v Praze ani vrchn soudy jako soudy odvolac však tuto funkci nevykonvaj.
15. Rovněž nen tento nvrh v rozporu s čl. 2 Protokolu č. 7 k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"), tj. prvo obžalovanho podat odvoln proti rozsudku, kterm byl soudem prvnho stupně uznn vinnm trestnm činem, nem bt podle Obvodnho soudu pro Prahu 8 tmto nvrhem dotčeno.
16. Navrhovatel zvěrem vyjdřil přesvědčen, že vyhověn podanmu nvrhu by mělo za nsledek podstatnou změnu ve vkonu trestn soudn moci, těžiště trestnho řzen by se opravdu přesunulo do hlavnho lčen před soud prvnho stupně, kde se provd důkazy, došlo by k decentralizaci trestn soudn moci a i k jejmu zrychlen, neboť průtahy v trestnm řzen jsou mnohdy způsobeny prvě přetahovnm soudů prvnho stupně s odvolacmi soudy, kdy jsou někter trestn věci opakovaně odvolacmi soudy rušeny a přikazovny soudům prvnho stupně k novmu rozhodnut, a to prvě podle ustanoven 264 odst. 1 trestnho řdu. Navc by došlo ke "zvěrohodněn trestn soudn moci", neboť ve sdělovacch prostředcch referovan trestn věci jsou často mezitmně rozhodovny různmi soudnmi stupni odlišně, což spoluobčan bez prvnho vzděln a justičn praxe nechpou.
II.
Vyjdřen častnků řzen a vedlejšho častnka řzen
17. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky (dle jen "Poslaneck sněmovna") ve svm vyjdřen konstatovala, že napaden ustanoven nebylo od přijet trestnho řdu v roce 1961 ani jednou novelizovno. Zkon č. 141/1961 Sb. byl projednvn Nrodnm shromžděnm Československ socialistick republiky v 3. volebnm obdob (12. června 1960 - 12. června 1964) jako sněmovn tisk č. 66. Nvrh zkona byl dne 29. listopadu 1961 jednomyslně schvlen ve zněn psemn zprvy stavně prvnho vboru. Důvodov zprva k nvrhu zkona byla ve srovnn s dnešnm stavem vrazně stručnějš. Zvlštn čst důvodov zprvy neobsahovala odůvodněn k jednotlivm paragrafům, ale vztahovala se k jednotlivm hlavm. Vslovn odůvodněn ustanoven 264 odst. 1 trestnho řdu tak důvodov zprva neobsahuje. Poslaneck sněmovna v zvěru pak uvedla, že ponechv na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem Obvodnho soudu pro Prahu 8 posoudil stavnost napadenho ustanoven a vydal přslušn rozhodnut.
18. Sent Parlamentu Česk republiky (dle jen "Sent") jako častnk řzen uvedl, že nvrhem napaden ustanoven 264 odst. 1 je součst trestnho řdu ode dne přijet tohoto zkona Nrodnm shromžděnm Československ socialistick republiky, tj. od 29. listopadu 1961. Dan ustanoven obstlo v pozdějšch rozshlch revizch trestnho prva procesnho a nebylo nikdy zkonem změněno (novelizovno). Vyjdřen k věci, kter by vychzelo z přmho projednvn a přijet předmětnho ustanoven 264 odst. 1 trestnho řdu, nebo jeho pozdějšch změn, nemohl Sent stavnmu soudu podle svch slov poskytnout, neboť dan legislativn počin se uskutečnil před jeho ustavenm, k němuž došlo až na konci roku 1996. K dispozici nen bohužel (snad s vjimkou diskuse o dalš existenci vrchnch soudů) ani adekvtn prezentace aktulnch nzorů v nějak věcně přbuzn rozpravě Sentu, tkajc se oblasti pravomoci a působnosti soudů v hierarchii soudn soustavy. Shodně jako shora označen častnk, Poslaneck sněmovna, ponechal proto Sent rozhodnut ve věci na vaze stavnho soudu.
19. Vlda Česk republiky (dle jen "vlda") vstoupila do řzen před stavnm soudem jako vedlejš častnk a předložila sv vyjdřen. V jeho vodu poznamenala, že předložen nvrh postrd relevantn stavněprvn argumentaci, respektive zcela pomj zkladn postulty prvn nauky, jakož i zvěry vyplvajc z judikatury stavnho soudu.
20. Nvrhem napaden oprvněn odvolacho soudu vyslovit vůči soudu prvnho stupně zvazn prvn nzor a rovněž tomuto soudu nařdit provst kony a doplněn ( 264 odst. 1 trestnho řdu) vlda označila za jeden ze zsadnch principů trestnho řzen. Tuto zsadu považuje prvn nauka, jakož i stavn soud [viz např. nlez stavnho soudu sp. zn. I. S 615/01 ze dne 20. března 2002(N 35/25 SbNU 273)] za zruku realizace prva na spravedliv proces (čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod) a naopak nerespektovn prvnho nzoru odvolacho soudu za porušen principu dvojinstančnosti soudnho rozhodovn, což ve svm důsledku vede k porušen stavnho pořdku [viz např. usnesen stavnho soudu sp. zn. II. S 3316/09 ze dne 4. listopadu 2010, usnesen sp. zn. I. S 505/02 ze dne 16. dubna 2003, nebo usnesen sp. zn. I. S 211/03 ze dne 17. prosince 2003 (v SbNU nepublikovna, dostupn na http://nalus.usoud.cz)]. stavn soud se vyslovil tž k mezm oprvněn soudu vyššho stupně, přičemž konstatoval, že z hlediska stavnch zruk nesm uplatněn instančn pravomoci kolidovat s ždnou ze zsad spravedlivho procesu a odvolac soud nen oprvněn nařizovat změnu v hodnocen důkazů. Instančn cestou nelze vnutit nižšmu soudu vlastn hodnocen důkazů [viz zejmna nlez stavnho soudu sp. zn. I. S 608/06 ze dne 29. dubna 2008 (N 79/49 SbNU 153), bod 14 a tam uveden judikaturu, obdobně nlez sp. zn. II. S 254/08 ze dne 18. listopadu 2008 (N 197/51 SbNU 393) nebo tak nlez sp. zn. III. S 1104/08 ze dne 19. března 2009(N 65/52 SbNU 635)].
21. Vlda na podkladě vše uvedenho stručnho přehledu relevantnch rozhodnut stavnho soudu uvedla, že nem pochybnost o stavnosti zsady vyjdřen v 264 odst. 1 trestnho řdu s tm, že jej uplatňovn mus dostt stavnm mezm. Ustanoven samotn je tedy nikoliv porušenm prva na spravedliv proces, ale jeho vyjdřenm. Přpadn porušen procesnch prv častnků řzen napřklad prvě nedodrženm stavnch mez uplatňovn zsady podle v 264 odst. 1 trestnho řdu v konkrtnm soudnm řzen nen důvodem pro zrušen tohoto ustanoven. Vlda proto navrhla, aby stavn soud nvrh vyhodnotil jako zjevně neopodstatněn, přpadně jej zamtl.
III.
Replika navrhovatele
22. Navrhovatel ve sv replice k vyjdřen vldy souhlasil, že oprvněn odvolacho soudu přezkoumat rozhodnut soudu nalzacho je součst prva na spravedliv proces. Ke zrušen danho oprvněn jeho nvrh podle něj nesměřuje, nbrž m zamezit situacm, kdy odvolac soud po vrcen věci k novmu projednn a rozhodnut nut nalzacmu soudu, jenž předtm zhodnotil důkazy podle svho nejlepšho přesvědčen, vlastn hodnocen důkazů a z něj vychzejc prvn nzory, kteržto postup prvu na spravedliv proces naopak odporuje.
23. Navrhovatel dovozoval, že těžiště rozhodovn o vině a trestu m bt v hlavnm lčen, nikoliv ve veřejnm či neveřejnm zasedn konanm za čelem projednn odvoln. Argumentoval tm, že je to prvě hlavn lčen, v jehož průběhu se plně uplatn zkladn zsady trestnho řzen, jmenovitě zsady veřejnosti, stnosti, bezprostřednosti a volnho hodnocen důkazů, kter představuj vchoz atributy spravedlivho procesu. U hlavnho lčen je přirozen, že je přtomna veřejnost, že nalzac soud rozhoduje na zkladě stnho přednesu stran a stně provedench důkazů, tedy důkazů, se ktermi se bezprostředně seznmil, v důsledku čehož m nejlepš podmnky pro jejich hodnocen. Naproti tomu odvolac soudy rozhoduj často v neveřejnm zasedn ( 263 trestnho řdu), tj. mimo kontrolu společnosti nad vkonem soudnictv formou tzv. kabinetn justice, a hodnot důkazy, aniž by se s nimi stně a bezprostředně seznmily, což nelze označit za spravedliv proces.
24. Přpadn zrušen ustanoven 264 odst. 1 trestnho řdu by podle navrhovatele vystilo k poslen apelačnho prvku u odvoln. Přestože po novele trestnho řdu z roku 2001 (zkon č. 265/2001 Sb.) je opravn řzen vybudovno na kombinaci principu apelačnho a kasačnho, s důrazem na princip apelačn, je rozhodovac praxe odvolacch soudů jin. Upřednostňuje stle vce kasačn před apelačnm principem, což znamen, že zjist-li odvolac soudy nesprvnost napadenho rozhodnut, věc zruš a odkž ji k novmu projednn a rozhodnut s odůvodněnm, že doplněn dokazovn, kter si vymnily, je rozshl a v odvolacm řzen obtžně provediteln. Pouze v ojedinělch přpadech odvolac soudy doplňuj dokazovn, ač tak mohou činit častěji (viz 259 odst. 1 trestnho řdu). Přpadn zrušen napadenho ustanoven by tedy odvolac soudy přimělo "vce přemšlet, jak o věci rozhodnout". Navrhovatel současně naznačil možn postup odvolacho soudu i pro přpad, že by pochyben nalzacho soudu odůvodňovalo nov rozhodnut ve věci, zejmna by se jednalo o situace, kdy nalzac soud nesprvně zprostil obžalovanho obžaloby, ač ho měl uznat vinnm. Opačn situace nepřichz v vahu, neboť i odvolac soud může obžalovanho viny zprostit. Podle navrhovatele by pak odvolac soud měl v odůvodněn svho rozhodnut nikoliv imperativnm, ale vysvětlujcm způsobem zdůvodnit, proč je rozhodnut nalzacho soudu vadn a nastnit jin v vahu přichzejc možnosti hodnocen důkazů. Pokud by i pot nalzac soud setrval na svm hodnocen důkazů, buď by odvolac soud přesvědčil o sprvnosti svho nzoru, nebo by odvolac soud přikročil k tomu, že podle 262 trestnho řdu nařd, aby věc byla projednna v novm složen sentu, jež by po novm dokazovn provedl vlastn hodnocen důkazů.
IV.
Upuštěn od stnho jednn
25. stavn soud seznal, že stn jednn by nemohlo přinst vznamn posun v objasněn věci, než jak plyne z psemnch konů častnků řzen. S ohledem na ustanoven 44 zkona o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 404/2012 Sb., nen třeba se dotazovat častnků řzen na jejich postoj k tto otzce, proto bylo možno ve věci rozhodnout bez konn stnho jednn.
V.
Dikce napadenho ustanoven
26. Ustanoven 264 odst. 1 trestnho řdu zn:
264
Řzen u soudu prvnho stupně po zrušen rozsudku
(1) Soud, jemuž věc byla vrcena k novmu projednn a rozhodnut, je vzn prvnm nzorem, kter vyslovil ve svm rozhodnut odvolac soud, a je povinen provst kony a doplněn, jejichž proveden odvolac soud nařdil.
VI.
Aktivn legitimace navrhovatele
27. Podle čl. 95 odst. 2 stavy, dojde-li soud k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu. Toto oprvněn je dle konkretizovno v 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, podle něhož může soud u stavnho soudu podat nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven. Podmnkou meritornho projednn takovho nvrhu je naplněn dikce čl. 95 odst. 2 stavy v tom smyslu, že se mus jednat o zkon, jehož m bt při řešen věci použito, tzn. zkon nebo jeho ustanoven, jež je navrhovno ke zrušen, maj bt navrhovatelem přmo aplikovny při řešen konkrtnho sporu. stavn soud shledal tuto podmnku naplněnou, neboť aplikace napadenho ustanoven navrhovatelem je v trestn věci veden pod sp. zn. 1 T 23/2009 po zrušen jm vydanho rozsudku odvolacm soudem a vrcen věci k novmu projednn nevyhnuteln, přičemž na posouzen stavnosti tohoto ustanoven zvis dalš postup navrhovatele v danm trestnm řzen.
VII.
stavn konformita legislativnho procesu přijet napadenho ustanoven
28. stavn soud m v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů povinnost zjišťovat, zda napaden zkon, resp. jeho čst, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Jak vyplv již z vyjdřen častnků řzen, ustanoven 264 odst. 1 bylo součst původnho zněn trestnho řdu z roku 1961 a nikdy nebylo dotčeno ždnou novelizac. Hodnocen legislativnho procesu by tedy znamenalo posuzovat soulad s již neplatnmi stavnmi předpisy platnmi v době přijet zkona. Vychzeje z 66 odst. 2 zkona o stavnm soudu, podle kterho je nepřpustn nvrh, jestliže stavn zkon, s nmž je podle nvrhu přezkoumvan předpis v rozporu, pozbyl před doručenm nvrhu stavnho soudu platnosti, tak stavn soud uvd, že v přpadě prvnch předpisů vydanch před nabytm činnosti stavy dne 1. ledna 1993 je oprvněn přezkoumvat pouze jejich obsahov soulad se stvajcm stavnm pořdkem, nikoliv však stavnost procedury jejich vzniku a dodržen normotvorn kompetence [srov. nlez sp. zn. Pl. S 10/99 ze dne 27. řjna 1999 (N 150/16 SbNU 115; 290/1999 Sb.)]. Z tohoto důvodu stavn soud splněn shora uvedench požadavků nehodnotil.
VIII.
Meritorn přezkum nvrhu
29. Předně je třeba připomenout, že obdobnmi až tměř totožnmi nvrhy se již stavn soud zabval. Svm nlezem sp. zn. Pl. S 37/03 ze dne 11. ledna 2005 (N 5/36 SbNU 35; 93/2005 Sb.) zamtl nvrh Okresnho soudu v st nad Orlic na zrušen ustanoven 226 odst. 1 zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd (dle tž jen "o. s. ř."). Okresn soud podal tento nvrh z podnětu žalobce. Ten na zkladě konkrtn situace v projednvanm spornm řzen tvrdil, že "v přpadě, že by soud prvnho stupně postupoval dle uvedenho (podle 226 odst. 1 o. s. ř. zvaznho) prvnho nzoru, byl by porušen čl. 6 odst. 1 mluvy, neboť by nešlo o rozhodnut spravedliv." Ve vše citovanm nlezu stavn soud dospěl k zvěru, že napaden ustanoven "nen v rozporu s stavnm pořdkem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy ve smyslu čl. 1 a čl. 112 odst. 1 stavy." Při přijet prvě citovanho zvěru se stavn soud neztotožnil "...s nzorem navrhovatele, že by mělo bt zrušeno ustanoven 226 odst. 1 o. s. ř., kter je ustanovenm zcela odpovdajcm kasačnmu principu, kterm se řd odvolac řzen upraven v občanskm soudnm řdu. Pokud by mělo bt zrušeno, pak by toto samo odvolac řzen ztrcelo smysl. Jedn se o ustanoven, kter je po celou dobu existence občanskho soudnho řdu aplikovno bez jakchkoli problmů. V tto souvislosti je třeba upozornit, že kasačn princip je obecnm principem civilnho procesu, kter je využvn i v mnohch ostatnch sttech Evropy. Jde o institut tradičn, zhruba v dnešn podobě se s nm lze setkat již na konci 19. stolet a u ns byl uplatňovn zhruba v dnešnch intencch i cel stolet dvact. K včtu argumentů ve prospěch zachovn stvajc dikce 226 odst. 1 o. s. ř. lze doplnit, že i popisovan institut je tradičnm, prax prověřenm a dosud stavně nezpochybnitelnm stavebnm kamenem civilnho procesu. Ze shora vylčenho vyplv, že vzanost soudu nižšho stupně prvnm nzorem soudu vyššho je provedenm stavnho principu prva na soudn ochranu a spravedliv proces, jeho integrln součst, nikoli překžkou."
30. Tematicky ještě bližš je usnesen stavnho soudu sp. zn. Pl. S 41/2000 ze dne 20. 2. 2001 (U 7/21 SbNU 493). Tmto usnesenm stavn soud odmtl pro zjevnou neopodstatněnost nvrh Krajskho soudu v Plzni na zrušen ustanoven 270 odst. 4 věty druh trestnho řdu, ve zněn pozdějšch předpisů, kter je vymezeno slovy "a je povinen provst procesn kony, jejichž proveden Nejvyšš soud nařdil". Podle navrhujcho sentu Krajskho soudu v Plzni je napaden ustanoven "...v rozporu s stavnm principem nezvislosti soudcovsk moci a v danm přpadě zřejmě i se zsadou presumpce neviny, neboť aplikace tohoto ustanoven v citovanm rozsudku Nejvyššho soudu ČR z 24. 5. 2000 neumožňuje jin rozhodnut než potvrzen viny, tedy potvrzen odsuzujcho rozsudku, snad s přpadnmi drobnějšmi doplněnmi."... stavn soud dovodil, že "...napaden ustanoven je zcela ve shodě s čelem trestnho řdu. Procesn pravidla tak, jak jsou - alespoň ve sv podstatě - shodně vtělena do všech současnch procesnch řdů, jsou historicky vzato vsledkem mnoha zkušenost a ve svch postultech představuj jednotnou a v podstatě i pevnou formu řzen, kter do nemal mry, vždy však vrazně, předurčuje zkonnost konečnho rozhodnut. S ohledem na vše uveden neshledal stavn soud ustanoven 270 odst. 4 trestnho řdu, kter je vymezeno slovy "a je povinen provst procesn kony, jejichž proveden Nejvyšš soud nařdil" v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky."
31. stavn soud považuje za vhodn připomenout, že princip vzanosti soudu nižš instance prvnm nzorem soudu vyšš instance po kasaci prvoinstančnho rozhodnut v trestnch věcech je pravidelně uznvn tž v procesnch pravch zahraničnch demokratickch zem. Jako přklad je možno uvst ustanoven 358 odst. 1 německho trestnho řdu (dStPO) nebo ustanoven 293 odst. 2 rakouskho trestnho řdu (StPO). Tak judikatura zahraničnch stavnch soudů aprobovala tento princip jako stavně souladn [viz např. rozhodnut německho Spolkovho stavnho soudu (BVerfGE 12, 67, 71)].
32. Na svch zvěrech učiněnch ve shora citovanch rozhodnutch stavn soud nem důvod něco měnit. Použitou argumentaci lze plně vzthnout i na tento nvrh. Stejně jako v předchozch dvou přpadech tak i v tomto vedl k podn nvrhu nesouhlas obecnho soudu s rozhodnutm soudu dovolacho (odvolacho). Byl to nesouhlas se zvaznm prvnm nzorem těchto soudů a s jejich pokyny pro dalš postup v řzen. Rovněž z nvrhu navrhovatele - Obvodnho soudu pro Prahu 8 je zřejm nespokojenost navrhovatele s rozhodnutm odvolacho soudu, ktermu se odmt podrobit. Kritizuje toto konkrtn rozhodnut a obecně i praxi odvolacch soudů. Rozpor napadenho ustanoven s stavnm pořdkem pak dovozuje z toho, že m sm rozhodnout podle prvnho nzoru, se kterm nesouhlas nebo kter již zasahuje do jeho vlučnho prva na hodnocen důkazů.
33. S ohledem na vše uveden je vhodn připomenout lohu stavnho soudu. Podle člnku 83 stavy je stavn soud soudnm orgnem ochrany stavnosti. Mezi jeho pravomoci nlež i rozhodovat o zrušen zkonů nebo jejich jednotlivch ustanoven, jsou-li v rozporu s stavnm pořdkem [čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy]. Podle člnku 95 odst. 2 stavy předlož soud věc stavnmu soudu, dojde-li k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem.
34. Skutečnost, že nalzac soud zsadně (a někdy třeba i důvodně) nesouhlas s postupem a se zvěry odvolacho soudu, nezakld protistavnost napadenho ustanoven. To již bylo dostatečně vysvětleno v předchoz shora citovan judikatuře stavnho soudu. Nelze vyloučit, že odvolac soud překroč sv pravomoci a nevhodně zashne do pravomoci soudu nalzacho. Takov postup je však nutno napravit cestou mimořdnch opravnch prostředků. V vahu připad i stavn stžnost. Tyto nstroje jsou však plně v rukou častnků řzen. stavn soud již v minulosti nastnil meze pokynů odvolacho soudu. Zde lze odkzat na velmi přilhav vyjdřen vldy v bodě 20 tohoto usnesen a zejmna na tam citovan nlez stavnho soudu sp. zn. I. S 608/06 (viz vše). Nen kolem stavnho soudu řešit spory mezi jednotlivmi stupni soudů.
35. Prakticky totožnou problematiku již stavn soud řešil a navrhovatel nepředložil v stavn rovině ždnou novou argumentaci. stavn soud neshledal, že by napaden ustanoven bylo v rozporu s stavnm zkonem. Proto v souladu s ustanovenm 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu nvrh zamtl.