Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb. 313/2017 účinný od 25.09.2017
| Schválené: | 18.07.2017 |
| Účinnost od: | 25.09.2017 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | PÉČE O ČISTOTU OVZDUŠÍ. OCHRANA OZÓNOVÉ VRSTVY. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 2/17 dne 18. července 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj), Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, za kterou jedná poslanec Martin Plíšek, zastoupené doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem, se sídlem Optátova 46, Brno, na zrušení ustanovení § 17 odst. 2, § 23 odst. 1 písm. j) a části § 23 odst. 2 písm. a) v textu písmene "j)" zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 369/2016 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Obsah nvrhu na zrušen ustanoven zkona
1. Skupina 41 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky (dle jen "skupina poslanců" nebo "navrhovatel") navrhla stavnmu soudu, aby v zkoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduš, ve zněn zkona č. 369/2016 Sb., (dle tž jen "zkon o ochraně ovzduš") zrušil 17 odst. 2, 23 odst. 1 psm. j) a čst 23 odst. 2 psm. a) v ustanoven psm. "j)". Prvn napaden ustanoven dv obecnmu řadu obce s rozšřenou působnost možnost, aby za čelem kontroly spalovacho stacionrnho zdroje zashl do prva jeho provozovatele na nedotknutelnost obydl podle čl. 12 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Druh napaden ustanoven obsahuje skutkovou podstatu přestupku spočvajcho v nesplněn povinnosti umožnit kontrolujcmu přstup ke spalovacmu stacionrnmu zdroji, jeho přslušenstv a použvanm palivům. V přpadě naplněn tto skutkov podstaty hroz pachateli podle třetho napadenho ustanoven pokuta až do vše 50 000 Kč.
2. Navrhovatel zdůrazňuje, že Listina umožňuje domovn prohldku na přkaz soudce jen pro čely trestnho řzen, nikoliv v přpadě postupu podle zkona o ochraně ovzduš. Omezit nedotknutelnost obydl je možn jen z taxativně vymezench důvodů, kter obyčejnm zkonem nelze rozšřit. Jednm z těchto důvodů je ochrana života nebo prv a svobod druhch. Toho se vslovně v důvodov zprvě dovolvala vlda jako předkladatel zkona. Tyto důvody omezen nedotknutelnosti obydl však na napaden ustanoven nedopadaj. Mus jt o ochranu životů nebo zdrav či prv a svobod konkrtnch lid. Nepostačuje povšechn tvrzen o ochraně zdrav a prv neurčitch osob v neurčit mře. Mus vždy existovat přm vazba mezi vstupem do obydl a zchranou člověka, majetku či naplněn jinho nespornho cle.
3. V tomto přpadě se možnost zsahu do nedotknutelnosti obydl opr o ochranu zdrav a prvo na přzniv životn prostřed. Mezi vstupem do obydl a těmito dajně přznivmi vsledky však nen ždn přm vazba. Zsah do nedotknutelnosti obydl na zkladě imaginrn ochrany života, zdrav a prv jinch osob proto nelze akceptovat. Napaden ustanoven zkona umožňuje orgnu veřejn sprvy kontrolu v obydl, kter se neužv pro hospodřskou činnost. Umožňuje tedy plněn kolů veřejn sprvy. Listina však předvd, že v takovm přpadě bude zkon upravovat zsah do obydl užvanho pro podnikn nebo jinou hospodřskou činnost. Podobn omezen nelze uplatnit vůči obydlm, kter se pro hospodřskou činnost nevyužvaj. Obyčejn zkon nemůže rozšřit možnost zsahu na všechna obydl. Vzhledem k tomu, že zsah do nedotknutelnosti obydl, kde se neprovd hospodřsk činnost, nepokrv ždn stavně chrněn hodnota, kter by odůvodňovala omezen tto svobody, nelze použt ani klasick test proporcionality. Jeho použit přichz v vahu pouze tam, kde dochz ke střetu vce prv či prvem chrněnch hodnot.
4. Napaden ustanoven 23 odst. 1 psm. j) zkona o ochraně ovzduš, kter upravuje skutkovou podstatu přestupku spočvajcho v neumožněn kontroly spalovacho stacionrnho zdroje, nijak nerozlišuje, zda dotčen prostor užv přmo jeho vlastnk, nebo někdo jin, např. njemce. V takovm přpadě nem ani vlastnk prvo zashnout do nedotknutelnosti obydl njemce. Zkonodrce však formuloval skutkovou podstatu přestupku tak, že umožňuje postihnout i vlastnka, kter nemus bt uživatelem dotčench prostor a nemůže ovlivnit splněn vyžadovan povinnosti. V demokratickm prvnm sttě se veřejnoprvn trestn nepodnikajcch osob zakld na zaviněn, tedy subjektivn odpovědnosti. Nen proto legitimn sankcionovat někoho, kdo sankc chrněnou povinnost nemůže provst ani sm vykonat. I pokud by obecně byla akceptovna možnost kontrol topenišť, stavn soud by měl zrušit možnost postihu vlastnka prostor. Pokud je vlastnk současně uživatelem prostor, pak může bt postižen jako uživatel. Nen-li uživatelem prostor, nelze jej trestat za jednn jinho (skutečnho) uživatele. Pokud by stavn soud nezrušil primrn povinnost i přestupkovou sankci, pak skupina poslanců eventulně navrhuje, aby v ustanoven 23 odst. 1 psm. j) zkona o ochraně ovzduš zrušil slova "vlastnk nebo".
II.
Vyjdřen častnků a vedlejšch častnků k obsahu nvrhu
5. stavn soud podle 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, vyzval Poslaneckou sněmovnu a Sent jako častnky řzen a vldu spolu s veřejnou ochrnkyn prv jako vedlejš častnky řzen, aby se tito vyjdřili k obsahu nvrhu. O vyjdřen se k nvrhu podle 48 odst. 2 zkona o stavnm soudu poždal i ministra životnho prostřed.
6. Poslaneck sněmovna i Sent se k nvrhu vyjdřily. Jejich vyjdřen jsou shrnuta nže v čstech II. a) a II. b).
7. stavn soud však musel vyjasnit postup vldy a ministra životnho prostřed. Dne 20. 2. 2017 totiž vlda přijala usnesen č. 136, kterm schvlila svůj vstup do tohoto řzen a navrhla zamtnut nvrhu skupiny poslanců. Současně zmocnila ministra životnho prostřed k zastupovn vldy v řzen před stavnm soudem. Pot však uložila ministru pro lidsk prva, rovn přležitosti a legislativu, aby ve spoluprci s ministrem životnho prostřed vypracoval a ve lhůtě stavnmu soudu zaslal (bez zmocněn k zastupovn v tomto řzen) podrobn vyjdřen vldy.
8. Dne 23. 2. 2017 ministr pro lidsk prva, rovn přležitosti a legislativu zaslal stavnmu soudu vyjdřen vldy. Dne 2. 3. 2017 pak ministr životnho prostřed zaslal stavnmu soudu dalš vyjdřen, kter se obsahově liš od vyjdřen zaslanho ministrem pro lidsk prva, rovn přležitosti a legislativu. Vslovně v něm uvd, že ho podv jako člen vldy pověřen zastupovnm vldy v řzen před stavnm soudem. Ani z jednoho vyjdřen neplyne, že by ho oba ministři vypracovali ve spoluprci. Prvn z nich tedy zaslal nezmocněn člen vldy, kter měl za kol vyjdřen ve spoluprci s ministrem životnho prostřed vypracovat a (bez zmocněn) zaslat stavnmu soudu. Druh z nich zaslal zmocněn (a stavnm soudem tak k vyjdřen vyzvan) člen vldy, kter měl na vyjdřen spolupracovat. Idelnm řešenm by bylo, pokud by stavn soud obdržel od vldy pouze jedno vyjdřen ze strany ministra životnho prostřed, kter jako jedin měl zmocněn před stavnm soudem vystupovat. stavn soud nicmně k tto situaci nehodlal přistupovat formalisticky a obě vyjdřen shrnul v čsti II. c) jako vyjdřen vldy.
9. Veřejn ochrnkyně prv do řzen nevstoupila.
II. a)
Vyjdřen Poslaneck sněmovny
10. Poslaneck sněmovna ve svm vyjdřen pouze popsala průběh legislativnho procesu přijmn napaden pravy. Vldn nvrh zkona byl poslancům rozesln jako tisk č. 678 dne 22. prosince 2015. Dotčen ustanoven vychzej z původnho nvrhu zkona. Pozměňovac nvrhy, kter poslanci předložili v rmci druhho čten, Poslaneck sněmovna nepřijala. Nvrh zkona schvlila dne 7. 9. 2016. Z přtomnch 178 poslanců hlasovalo 115 pro přijet nvrhu zkona, 48 poslanců bylo proti. Souhlas s nvrhem zkona byl vysloven stavně předepsanm způsobem.
II. b)
Vyjdřen Sentu
11. Sent vldn nvrh novely zkona o ochraně ovzduš ve zněn schvlenm Poslaneckou sněmovnou schvlil dne 19. 10. 2016. O namtanch nedostatcch některch ustanoven zkona o ochraně ovzduš, uvedench v podn stavnmu soudu, se vedla debata. Několik sentorů kritizovalo navrhovan prolomen principu nedotknutelnosti obydl při kontrole topenišť v rodinnch domech, v bytech nebo ve stavbch pro rodinnou rekreaci, kter slouž pro soukrom čely. Sent jako celek se však přiklonil k přijet postoupenho nvrhu zkona beze změn. V zvěrečnm hlasovn ždn sentor nehlasoval proti.
II. c)
Vyjdřen vldy
12. Předložen nvrhu, kter vystil v přijet napadench ustanoven, vlda odůvodnila nevyhovujc kvalitou ovzduš na značnm rozsahu zem Česk republiky. Velk vliv na celkovou roveň znečištěn maj zdroje provozovan v domcnostech. Tato zjištěn potvrzuj všechny existujc strategick dokumenty na seku ochrany ovzduš. Proti Česk republice se tak na rovni Evropsk unie vede řzen o porušen povinnosti plynouc z unijnho prva. Jeho předmětem je namtan nesplněn povinnost podle směrnice Evropskho parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšho ovzduš a čistšm ovzduš pro Evropu.
13. Napaden prava představuje reakci na trval překračovn imisnch limitů stanovench přlohou č. 1 k zkonu o ochraně ovzduš pro jemn prachov čstice v ovzduš a pro benzo[a]pyren, kter se na čstice vže. Tyto čstice pronikaj do dchacho traktu, kde se ukldaj a způsobuj onemocněn dchacch cest a rizika dalšch onemocněn. Prachov čstice a benzo[a]pyren ovlivňuj lidsk zdrav i při velmi nzkch koncentracch. Benzo[a]pyren je navc prokzanm karcinogenem. Jednm z nejvznamnějšch zdrojů jemnch prachovch čstic a benzo[a]pyrenu jsou prvě spalovac zdroje na tuh paliva použvan k vytpěn domcnost. Důvodem emisn vydatnosti loklnch topenišť je nejen velk zastoupen zastaralch spalovacch zařzen (70 až 80 % tvoř odhořvac a prohořvac kotle), kter nesplňuj přsnějš emisn parametry, ale zejmna spalovn nepovolench paliv včetně odpadu. Lokln topeniště se nachzej po cel zemi a emituj znečišťujc ltky kvůli sv všce komna přmo do dchac zny člověka (průmyslov zdroje jsou většinou umstěny v průmyslovch znch odděleně od obytn zstavby). Vliv ltek, kter jsou emitovny loklnmi topeništi, na zdrav obyvatel a na imisn situaci v Česk republice je proto v porovnn s ostatnmi zdroji znečišťovn vrazně vyšš.
14. Zkon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduš, ve zněn pozdějšch předpisů, již před přijetm napaden pravy obsahoval nstroje k plošn regulaci emis ze spalovacch zdrojů v domcnostech. Orgny ochrany ovzduš obdržely opakovan stžnosti na přpady vypouštěn emis, ve kterch bylo použito nedovolen palivo. Bez možnosti přm kontroly spalovacch zdrojů, jejichž provozovatel zjevně nepln požadavky zkona, však nemohly neplněn těchto požadavků prokzat. V přestupkovm řzen nebylo možn shromždit dostatek důkazů pro uložen npravnch opatřen. Pokud si občan stěžovali na kouř a zpach z loklnch topenišť v okol svho bydliště, orgny ochrany ovzduš je často odkazovaly na velice obtžn soukromoprvn řešen. Zkon o ochraně ovzduš proto umožnil kontrolu spalovacch stacionrnch zdrojů provozovanch v rodinnm domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užvan pro podnikatelskou činnost. Orgn ochrany ovzduš m oprvněn ke vstupu v přpadě opakovanho důvodnho podezřen na provozovn spalovacho stacionrnho zdroje v rozporu se zkonem stanovenmi povinnostmi. M-li důvodn podezřen poprv, pak pouze psemně upozorn provozovatele na podezřen z porušovn povinnost. Pouč jej o povinnostech spojench s provozem spalovacho zdroje a o důsledcch opakovanho podezřen včetně možn přm kontroly. Pokud vznikne druh důvodn podezřen, pak orgnu ochrany ovzduš vznik oprvněn provst kontrolu zdroje. Kontrola se řd pravidly uvedenmi v zkoně č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontroln řd).
15. K vlastnmu posouzen stavnosti napadench ustanoven vlda uvedla, že zkladn prvo na nedotknutelnost obydl nen neomezen. Napaden prvn prava splňuje podmnku legality (omezen svobody obydl stanov zkon), legitimity (vstup do obydl odůvodňuje zajištěn ochrany zdrav a ochrany prv a svobod druhch) a proporcionality (kontrola kotlů umožňuje zajistit dodržovn zkonnch povinnost ze strany jejich provozovatelů, což zabrn poškozovn zdrav obyvatel). Prokzat porušovn povinnost nelze jinak než na zkladě přm kontroly. Jin opatřen (např. měřen tmavosti kouře anebo přpadn využit dronů) neumožňuj spolehliv a nezpochybniteln prokzn porušovn povinnost provozovatelem zdroje. Provozovatel zdroje m navc povinnost umožnit kontrolnmu orgnu přstup pouze ke stacionrnmu zdroji, jeho přslušenstv a k použvanm palivům. Kontroln orgn nemůže vstupovat do jinch prostor, než ve kterch je umstěn stacionrn zdroj, jeho přslušenstv a použvan palivo. Tm napaden prvn prava db ochrany soukrom provozovatelů stacionrnch zdrojů.
16. Vlda ve svm vyjdřen pro srovnn odkzala na prolomen nedotknutelnosti obydl v některch jinch prvnch předpisech a obdobnou prvn pravu v Německu. Odkzala tak na nlez stavnho soudu sp zn. IV. S 652/06 ze dne 21. 11. 2007 (N 202/47 SbNU 613), ve kterm stavn soud kladně posoudil stavnost ustanoven 60 zkona č. 254/2001 Sb., o vodch a o změně některch zkonů (vodn zkon), kter zakotvuje povinnost vlastnka pozemku umožnit vstup na pozemek. Odkazuje tak na rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 2. 10. 2014 ve věci Delta Pekrny, a. s., proti Česk republice (stžnost č. 97/11; dle jen "rozsudek Delta Pekrny"). Z něj podle vldy plyne, že dotčen osoba mus mt v každm jednotlivm přpadě vstupu do obydl k dispozici dostatečn zruky proti zneužit prva a přstup k soudn ochraně. V přpadě použit 17 odst. 2 zkona o ochraně ovzduš jsou tyto podmnky splněny.
III.
Replika navrhovatelů
17. stavn soud zaslal všechna vše shrnut vyjdřen zstupci navrhovatelů k replice.
18. Navrhovatel uvedli, že vlda odůvodňuje prvo zashnout do soukrom ochranou života a zdrav jinch. Podle jejich nzoru je však nutn dt přednost zužujc interpretaci, podle kter lze zashnout do stavně zaručench prv s clem zchrany života konkrtnch lid v konkrtnm okamžiku, lze-li důvodně předpokldat, že v obydl jsou lid v ohrožen, nemohou jej opustit a vyhledat si pomoc. O takov přpad však v danm přpadě vůbec nejde. Vlda fakticky jen zastr to, že stanovuje povinnost pro potřebu kontroly orgnů veřejn sprvy, kterou by mohla stanovit vůči obydlm podnikatelů vykonvajcch v obydl hospodřskou činnost, ale ne vůči obydlm všech lid. Listina obsahuje speciln ustanoven, kter umožňuje veřejn sprvě možnost zsahu v některch prostorch obydl, kde se provozuje hospodřsk činnost; tuto pravu však nelze užt vůči všem obydlm.
IV.
Aktivn procesn legitimace a podmnky řzen
19. Podle 64 odst. 1 psm. b) zkona o stavnm soudu m prvo podat nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven skupina nejmně 41 poslanců. Tento nvrh podala skupina 41 poslanců. V souladu s 64 odst. 5 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 320/2002 Sb., k němu připojila i podpisovou listinu, na kter každ z nich jednotlivě potvrdil, že se k nvrhu připojuje. Podmnku aktivn legitimace tedy navrhovatel splňuj.
20. Nvrh obsahuje vešker zkonem požadovan nležitosti a je přpustn ve smyslu ustanoven 66 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb. Současně neexistuje ždn z důvodů pro zastaven řzen podle ustanoven 67 thož zkona. stavn soud o nvrhu rozhodl bez nařzen stnho jednn, neboť neprovděl dokazovn ve smyslu 44 věty prvn zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů. Od jednn nebylo možn očekvat dalš objasněn věci.
V.
Legislativn proces přijet napadench ustanoven
21. stavn soud v intencch 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., přezkoumal, zda byla napaden ustanoven zkona o ochraně ovzduš přijata a vydna v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a předepsanm způsobem. Dospěl k zvěru, že v tomto směru nelze zkonodrci nic vytkat. častnci řzen i vedlejš častnk ostatně ždn deficity legislativnho procesu neuvděj. Pro stručnost stavn soud odkazuje na shrnut průběhu legislativnho procesu ve vyjdřench Poslaneck sněmovny a Sentu.
VI.
Dikce napadench ustanoven
22. stavn soud pro přehlednost a doplněn potřebnho kontextu uvd všechna bezprostředně souvisejc ustanoven zkona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduš, ve zněn pozdějšch předpisů, přičemž zvraznil ustanoven, resp. jejich čsti, kter byly do zkona o ochraně ovzduš vloženy na zkladě zkona č. 369/2016 Sb. a kter napad navrhovatel:
17
Povinnosti provozovatele stacionrnho zdroje
(1) Provozovatel stacionrnho zdroje je povinen:
a) uvdět do provozu a provozovat stacionrn zdroj a činnosti nebo technologie souvisejc s provozem nebo zajištěnm provozu stacionrnho zdroje, kter maj vliv na roveň znečištěn, v souladu s podmnkami pro provoz tohoto stacionrnho zdroje stanovenmi tmto zkonem, jeho provděcmi prvnmi předpisy, vrobcem a dodavatelem,
(...)
(2) Vznikne-li důvodn podezřen, že provozovatel spalovacho stacionrnho zdroje umstěnho v rodinnm domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory užvan pro podnikatelskou činnost, porušil některou z povinnost podle odstavce 1, avšak toto porušen nelze prokzat bez proveden kontroly spalovacho stacionrnho zdroje, jeho přslušenstv nebo použvanch paliv, obecn řad obce s rozšřenou působnost provozovatele na tuto skutečnost psemně upozorn a pouč jej o povinnostech provozovatele spalovacho stacionrnho zdroje stanovench v odstavci 1 a o nsledcch opakovanho důvodnho podezřen na jejich porušen v podobě proveden kontroly. Pokud opakovaně vznikne důvodn podezřen, že tento provozovatel nadle nebo opětovně porušuje některou z povinnost podle odstavce 1, je kontrolujc oprvněn vstoupit do jeho obydl za čelem kontroly dodržovn povinnost podle tohoto zkona. Vlastnk nebo uživatel těchto prostor je povinen umožnit kontrolujcmu přstup ke spalovacmu stacionrnmu zdroji, jeho přslušenstv a použvanm palivům.
23
Přestupky
(1) Fyzick osoba se dopust přestupku tm, že:
(...),
b) jako provozovatel stacionrnho zdroje v rozporu s 17 odst. 1 psm. a), neuvede do provozu nebo neprovozuje stacionrn zdroj a činnosti nebo technologie souvisejc s provozem nebo zajištěnm provozu stacionrnho zdroje, kter maj vliv na roveň znečištěn v souladu s podmnkami pro provoz tohoto stacionrnho zdroje stanovenmi tmto zkonem, jeho provděcmi prvnmi předpisy, vrobcem nebo dodavatelem,
c) jako provozovatel stacionrnho zdroje nedodržuje přpustnou tmavost kouře podle 17 odst. 1 psm. b),
d) jako provozovatel stacionrnho zdroje v rozporu s 17 odst. 1 psm. c) spaluje ve stacionrnm zdroji paliva neurčen vrobcem stacionrnho zdroje,
e) jako provozovatel stacionrnho zdroje nepředlož přslušnmu orgnu ochrany ovzduš na vyždn informace podle 17 odst. 1 psm. d),
(...),
g) jako provozovatel stacionrnho zdroje v rozporu s 17 odst. 1 psm. g) provozuje stacionrn zdroj nesplňujc požadavky podle přlohy č. 11 k tomuto zkonu,
h) jako provozovatel stacionrnho zdroje v rozporu s 17 odst. 1 psm. h) neprovede jednou za dva kalendřn roky prostřednictvm odborně způsobil osoby kontrolu technickho stavu a provozu tohoto spalovacho stacionrnho zdroje nebo nepředlož na vyždn obecnmu řadu obce s rozšřenou působnost potvrzen o proveden tto kontroly,
j) jako vlastnk nebo uživatel prostor, v nichž je provozovn spalovac stacionrn zdroj, v rozporu s 17 odst. 2 neumožn kontrolujcmu přstup ke spalovacmu stacionrnmu zdroji, jeho přslušenstv nebo použvanm palivům za čelem kontroly dodržovn povinnost podle tohoto zkona, (...)
(2) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 psm. a), b), c), d), f), g), i), j) nebo k),
(...).
VII.
Meritorn přezkum nvrhu
a) Vchodiska přezkumu napaden pravy - dotčen zkladn prva, test kvality zkona a sledovan legitimn cle
23. Vkon kontroly podle 17 odst. 2 zkona o ochraně ovzduš se přmo dotk stavnch norem garantujcch ochranu nedotknutelnosti obydl, konkrtně čl. 8 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva") a čl. 12 odst. 1 Listiny. Ustanoven čl. 12 odst. 2 Listiny se podle svho smyslu a čelu tk pouze institutu domovnch prohldek v trestnm řzen jako intenzivnějšch zsahů do nedotknutelnosti obydl, než je kontrola podle napaden prvn pravy. Toto ustanoven proto nen v projednvan věci použiteln. stavn soud naopak mus aplikovat čl. 12 odst. 3 Listiny, podle něhož plat, že tzv. jin zsahy do nedotknutelnosti obydl mohou bt zkonem dovoleny, jen je-li to v demokratick společnosti nezbytn pro ochranu života nebo zdrav osob, pro ochranu prv a svobod druhch anebo pro odvrcen zvažnho ohrožen veřejn bezpečnosti a pořdku. Listina dodv, že v přpadech, ve kterch je obydl užvno tak pro podnikn nebo provozovn jin hospodřsk činnosti, mohou bt takov zsahy zkonem dovoleny, tž je-li to nezbytn pro plněn kolů veřejn sprvy.
24. Nedotknutelnost obydl jako stavně zaručen prvo plynouc z čl. 12 Listiny svou povahou a vznamem spad mezi zkladn lidsk prva a svobody. Spolu s osobn svobodou a dalšmi stavně garantovanmi prvy dotvř osobnostn sfru jedince, jehož individuln integritu jako podmnku důstojn existence a rozvoje lidskho života je nutno respektovat a důsledně chrnit. Průlom do tto ochrany, umožněn stavnm pořdkem v přpadě tzv. jinch zsahů do nedotknutelnosti obydl, je třeba chpat jako vjimku, kter vyžaduje restriktivn interpretaci zkonem stanovench předpokladů jej přpustnosti [viz nlez stavnho soudu sp. zn. I. S 2024/15 ze dne 15. 12. 2015 (N 215/79 SbNU 461), bod 12]. Nejobecněji vyjdřeno - čelem zkladnho prva na nedotknutelnost obydl je respekt a zruka prva nebt rušen v soukrom (prostorov) sfře. Prvo na prostorově vymezen soukrom pln funkci svobody (status negativus) a bezpochyby jde o hodnotov rozhodnut stavodrce. Všechny akty veřejn moci (zkonodrn, vkonn, soudn) proto mus respektovat vysokou hodnotu prostorově vymezenho soukrom. Zkonodrci plyne z ochrann funkce čl. 12 Listiny povinnost přijmout odpovdajc prvn pravu souvisejc s různmi aspekty bydlen, kter bude chrnit obsah tohoto prva. Ochrann funkce tohoto prva mus ovlivňovat tvorbu i interpretaci relevantnch prvnch norem (včetně soukromoprvnch) tak, aby byl respektovn a chrněn materiln obsah prva na prostorově vymezen soukrom. Z ochrann funkce zkladnho prva zde tž plyne požadavek adresovan zkonodrci, jenž mus přijetm přslušnch prvnch prav zajistit, aby prostorov soukrom sfra byla chrněna i před zsahy ze strany třetch osob [viz Wagnerov, E. Čl. 12 (Soukrom v prostorov dimenzi). In: Wagnerov, E., Šimček, V., Langšek, T., Pospšil, I. a kol. Listina zkladnch prv a svobod. Komentř. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 330-331].
25. Domovn svobodu chrn i vše zmněn čl. 8 mluvy. Ten podle oficilnho českho překladu stanov prvo každho na respektovn "obydl". Jak ovšem uvd komentřov literatura, nejde o zcela přesn překlad autentickho jazykovho zněn použitch pojmů "home" v angličtině a "domicile" ve francouzštině. Osobn vazbu mezi jednotlivcem a mstem vystihuje tž pojem "domov", kter pro stejn pojmy uvd i oficiln česk překlad čl. 17 odst. 1 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech [blže Kratochvl, J. Prvo na respektovn soukromho a rodinnho života (čl. 8 ELP). In: Kmec, J., Kosař, D., Kratochvl, J., Bobek, M. Evropsk mluva o lidskch prvech. Komentř. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 874-875]. Obecně lze konstatovat, že jde o prostorově chpanou životn sfru, kterou si jednotlivec opatřil; jestliže ji zbavil obecn přstupnosti, pak tato sfra spad pod materiln obsah prva na soukrom (srov. Wagnerov, E., komentř citovan vše, s. 332).
26. Evropsk soud pro lidsk prva definuje domov jako "msto, fyzicky vymezen zem, kde se rozvj soukrom a rodinn život" (viz rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 2. 11. 2006 ve věci Giacomelli proti Itlii, stžnost č. 59909/00, 76). Zda v konkrtnch věcech půjde o domov ve smyslu čl. 8 mluvy, bude zležet na skutkovch okolnostech a existenci "dostatečn a trvajc vazby k danmu mstu" (viz např. rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 18. 11. 2004 ve věci Prokopovich proti Rusku, stžnost č. 58255/00, 36). Pojem "domov" je přitom třeba vykldat extenzivně (viz např. rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 31. 7. 2003 ve věci Demades proti Turecku, stžnost č. 16219/90, 33). Domovem nemus bt pevn přbytek; tento pojem zahrnuje i mobiln domovy, jako např. karavany (viz rozsudek velkho sentu Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 18. 1. 2001 ve věci Chapman proti Spojenmu krlovstv, stžnost č. 27238/95, 73-74).
27. stavn soud dodv, že z hlediska mluvy nezlež na formě prva k danmu bydlen. Ustanoven čl. 8 mluvy nečin rozdl mezi domovem, kter stěžovatel vlastn nebo kter si pronajm (rozhodnut Evropsk komise pro lidsk prva ze dne 1. 7. 1998 ve věci Khatun a dalš proti Spojenmu krlovstv, stžnost č. 38387/97, bod 1) či ve kterm bydl z důvodů rodinnch vazeb (viz rozsudek velkho sentu Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 28. 11. 1997 ve věci Mentes a dalš proti Turecku, stžnost č. 23186/94, 73). Citovan člnek mluvy dokonce chrn i bydlen na neleglnm zkladě (viz rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 29. 9. 1996 ve věci Buckley proti Spojenmu krlovstv, stžnost č. 20348/92, 54). Domovem tak může bt i msto, ke ktermu jeho obyvatel nem platn prvn titul (viz rozsudky Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 13. 5. 2008 ve věci McCann proti Spojenmu krlovstv, stžnost č. 19009/04, 46; a ze dne 21. 4. 2016 ve věci Ivanova a Cherkezov proti Bulharsku, stžnost č. 46577/15, 49; viz tak Kratochvl, J., citovno vše, s. 875).
28. Obsahem prva na respektovn domova je v prvn řadě prvo jej užvat. Toto prvo jde však dle než samotn možnost fyzickho užvn: "Jedinec m prvo na respektovn svho domova, což znamen nejen prvo na samotnou fyzickou oblast, ale i na klidn užvn tto oblasti. Porušen prva na respektovn domova se neomezuje jen na konkrtn nebo fyzick narušen, jako je např. neoprvněn vstup do domova, ale zahrnuje i ta, kter nejsou konkrtn nebo fyzick, jako je hluk, emise, zpachy nebo jin formy zsahu. Zvažn narušen mohou vst k porušen jeho prva na respektovn jeho domova, pokud mu brn v požvn zařzen domova." (viz Giacomelli proti Itlii, citovno vše, 76). Narušenm prva na respektovn domova tak budou vešker zsahy, kter negativně ovlivn jeho řdn a klidn užvn (viz rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 20. 6. 2006 ve věci Babylonov proti Slovensku, stžnost č. 69146/01, 51; tž Kratochvl, J., citovno vše, s. 877).
29. Napaden prvn prava se tk rozsahu zkladnho prva na nedotknutelnost obydl podle čl. 12 Listiny a čl. 8 mluvy. V konkrtnch přpadech může představovat podklad pro zsah do tohoto prva, kter předvd čl. 12 odst. 3 Listiny a čl. 8 odst. 2 mluvy. stavn soud proto mus přezkoumat, zda napaden prava jako "zkonn zklad" pro omezen domovn svobody splňuje stavněprvn požadavky, kter z těchto ustanoven vyplvaj. Ustanoven čl. 12 odst. 3 Listiny stanov zejmna formln podmnku, že prvn prava, na jejmž zkladě může dojt k zsahům do nedotknutelnosti obydl, mus bt obsažena v zkoně jako aktu Parlamentu [viz nlezy stavnho soudu sp. zn. Pl. S 36/11 ze dne 20. 6. 2013 (N 111/69 SbNU 765; 238/2013 Sb.), bod 38; sp. zn. Pl. S 43/13 ze dne 25. 3. 2014 (N 39/72 SbNU 439; 77/2014 Sb.), bod 32; sp. zn. Pl. S 13/12 ze dne 23. 7. 2013 (N 126/70 SbNU 147; 259/2013 Sb.), bod 27; aj.]. Omezen zkladnho prva nesm stanovit až podzkonn prvn předpis.
30. Zkonn prvn prava současně mus splňovat materiln podmnky čl. 8 mluvy, ze kterho Evropsk soud pro lidsk prva dovodil tzv. test kvality zkona. Ten se skld ze tř komponent: 1. požadavku na dostupnost, 2. požadavku na předvdatelnost a 3. požadavku na dostatečn zruky před svvolnou aplikac. Ke splněn kritria dostupnosti postač v přpadě zkonů publikace v oficiln sbrce (srov. např. rozsudek velkho sentu Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 4. 5. 2000 ve věci Rotaru proti Rumunsku, stžnost č. 28341/95, 54). K požadavkům kritria předvdatelnosti Evropsk soud pro lidsk prva uvedl, že prvo mus bt formulovno "s dostatečnou přesnost, aby umožňovalo - v přpadě potřeby s přslušnou pomoc - předvdat, v mře určen okolnostmi přpadu, důsledky, kter dan jednn může mt" (viz rozsudek velkho sentu ze dne 17. 2. 2004 ve věci Gorzelik a dalš proti Polsku, stžnost č. 44158/98, 64). Jinak řečeno, jednotlivci mus mt rozumnou možnost dovodit, jak se maj chovat, aby respektovali prvo. V rmci přezkumu zruk proti svvoli Evropsk soud pro lidsk prva vyžaduje po smluvnch stranch, aby - tam, kde prvo ponechv přslušnm orgnům je aplikujcm určitou diskreci - "dostatečně jasně definova[ly] rozsah diskrece svěřen relevantnm orgnům a způsob vkonu tto diskrečn pravomoci" (viz rozsudek velkho sentu Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 14. 9. 2010 ve věci Sanoma Uitgevers B. V. proti Nizozemsku" stžnost č. 38224/03, 82; srov. rovněž Rotaru proti Rumunsku, citovno vše, 57-62; ke všemu blže Kosař, D., citovno vše, s. 107-109).
31. Podle stavnho soudu obstoj napaden prvn prava po formln strnce v intencch použitho testu. Je cel obsažena v zkoně coby aktu Parlamentu, kter byl vyhlšen ve Sbrce zkonů, čmž naplňuje formln požadavek čl. 12 odst. 3 Listiny i kritrium dostupnosti ve smyslu prvn komponenty testu kvality zkona podle čl. 8 mluvy. Prvn prava tak nepochybně umožňuje provozovateli spalovacho stacionrnho zdroje předvdat, jak se m chovat, aby předešel vkonu kontroly spalovacho stacionrnho zdroje, jeho přslušenstv či použvanch paliv. Ustanoven 23 odst. 1 psm. j) zkona o ochraně ovzduš pak podle stavnho soudu s dostatečnou přesnost upravuje skutkovou podstatu přestupku, kter může provozovatel spalovacho stacionrnho zdroje spchat, pokud proveden kontroly neumožn. U adrestů napadench ustanoven nemohou vzhledem k jejich textu vzniknout pochybnosti o tom, v jakm momentu vznik jejich povinnost umožnit kontrolu či přpadně v jakm momentu vznik jejich odpovědnost za přestupek sankcionovateln pokutou až do 50 000 Kč.
32. Ustanoven 17 odst. 2 zkona o ochraně ovzduš současně obsahuje určit stupňovit mechanismus sv aplikace, kter zabraňuje orgnům ochrany ovzduš, aby jednaly svvolně. Orgn ochrany ovzduš m nejprve povinnost psemně upozornit provozovatele spalovacho stacionrnho zdroje, že pojal důvodn podezřen o jeho neplněn někter z povinnost podle ustanoven 17 odst. 1 zkona o ochraně ovzduš (např. na zkladě nepřpustn tmavosti kouře, video nebo fotodokumentace apod.). Tento orgn m povinnost sv podezřen odůvodnit. Může vyzvat provozovatele k doložen dokladu o proveden kontroly technickho stavu zdroje, kontroly spalinovch cest, přpadně k předložen dalšch dokladů (např. doklad o zakoupen paliva). Napaden prvn prava mu současně ukld povinnost v upozorněn poučit provozovatele spalovacho stacionrnho zdroje o nsledcch opakovanho důvodnho podezřen v podobě proveden kontroly. Tedy až v přpadě vzniku dalšho podezřen, že stejn provozovatel porušuje některou z povinnost podle ustanoven 17 odst. 1 zkona o ochraně ovzduš, může kontrolujc vstoupit do obydl provozovatele a zkontrolovat dodržovn zmněnch povinnost. Jde o krajn řešen (viz Jančřov, I., Vodička, J. Krtk zamyšlen nad přmmi kontrolami spalovacch stacionrnch zdrojů umstěnch v rodinnch domech, bytech a stavbch pro rodinnou rekreaci. Česk prvo životnho prostřed, 2/2016, s. 46). Zkonodrce přitom nešel tak daleko, aby pro přpad neumožněn kontroly spalovacho stacionrnho zdroje za podmnek ustanoven 17 odst. 2 zkona o ochraně ovzduš stanovil domněnku, podle kter by se mělo za to, že provozovatel tohoto zdroje porušuje povinnosti stanoven 17 odst. 1 citovanho zkona.
33. Důvodov zprva k vldnmu nvrhu zkona, na jehož zkladě byla přijata napaden prvn prava, popisuje, jak by kontrola mohla vypadat v praxi. Kontrolujc by si měl nejprve vyždat dokumentaci ke stacionrnmu zdroji a k palivu (pokud nebyly předloženy dřve). Pot ověř sprvnou instalaci stacionrnho zdroje a připojen na spalinov cesty. Nsledně provede optickou kontrolu spalovacho zdroje (kontrolu čistoty vměnkovch ploch, technickho stavu vnějšho oplštěn; pokud nebude zdroj v provozu, tak tž kontrolu spalovacch komor a zatpěcch klapek, vstupnch a čisticch otvorů, přvodnch cest vzduchu a paliva a odvodu odpadnho plynu). Dle zkontroluje funkčnost regulačnch prvků a způsob provozu zdroje. Pak by se měl zaměřit na použvan palivo včetně toho, zda je použvno palivo určen vrobcem spalovacho zdroje. V přpadě potřeby může odebrat vzorky popela, sad ve spalinovch cestch (v přpadě spalovn dřeva) či paliva k proveden nslednch analz (blže viz tak Šedina, P. Ochrana ovzduš na lokln rovni - Problematika kontroly loklnch topenišť. In: Damohorsk, M., Snopkov, P. Role obc v ochraně životnho prostřed z pohledu prva. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Prvnick fakulta, 2015, s. 137). O kontrole mus sepsat protokol, proti ktermu může provozovatel podat nmitky. Cel kontrola se navc řd zkonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontroln řd), ve zněn zkona č. 183/2017 Sb. Provozovatel se tak bude moci brnit proti kontrole buď nmitkou podjatosti kontrolujc osoby či přizvan osoby ( 6 kontrolnho řdu), nebo podnm nmitky proti kontrolnm zjištěnm uvedenm v protokolu o kontrole.
34. stavn soud neshledv z pohledu testu kvality zkona za problematickou ani navrhovateli napadenou konstrukci ustanoven 23 odst. 1 psm. j), kter umožňuje postih vlastnka spalovacho stacionrnho zdroje nebo uživatele prostor, kde se zdroj nachz, za neumožněn kontroly. Předmětn ustanoven je třeba vykldat nsledovně: bude-li vlastnk současně provozovatelem spalovacho zdroje, kter neprovozuje jin uživatel, pak bude postižen jako vlastnk. Nebude-li vlastnk současně provozovatelem spalovacho zdroje v prostorech užvanch někm jinm, pak zkon stanov jako alternativu, že bude postižen uživatel danch prostor.
35. Použiteln prvn prava tak ve svm celku omezuje diskreci orgnů ochrany ovzduš při kontrole povinnost plynoucch z ustanoven 17 odst. 1 zkona o ochraně ovzduš a stanov bližš podmnky tto kontroly, kterou umožňuje až jako krajn prostředek. Dalš zrukou proti svvoli je souvisejc prava v zkoně č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontroln řd), ve zněn zkona č. 183/2017 Sb. stavn soud proto shrnuje, že napaden prvn prava splňuje formln a z hlediska testu legality i materiln podmnky pro zkon, kter umožňuje omezit v konkrtn situaci prvo na nedotknutelnost obydl.
36. Z čl. 12 odst. 3 Listiny i čl. 8 odst. 2 mluvy dle plyne požadavek, aby zkonn prava (i nsledn konkrtn zsahy) omezujc nedotknutelnost obydl (domova) sledovala někter z legitimnch clů, kter tato ustanoven předvdaj. Ustanoven čl. 12 odst. 3 věty prvn Listiny obecně jako legitimn cle vymezuje ochranu života nebo zdrav osob, ochranu prv a svobod druhch a odvrcen zvažnho ohrožen veřejn bezpečnosti a pořdku. Věta druh stejnho ustanoven doplňuje: "Pokud je obydl užvno tak pro podnikn nebo provozovn jin hospodřsk činnosti, mohou bt takov zsahy zkonem dovoleny, tž je-li to nezbytn pro plněn kolů veřejn sprvy." Ustanoven čl. 8 odst. 2 mluvy pak jako možn cle omezen prva na respektovn domova uvd nrodn bezpečnost, veřejnou bezpečnost, hospodřsk blahobyt země, předchzen nepokojům a zločinnosti, ochranu zdrav nebo morlky nebo ochranu prv a svobod jinch.
37. Napaden prvn prava obstoj i v aspektu sv legitimity. Jak uvedla ve svm vyjdřen vlda, občan si u orgnů ochrany ovzduš často stěžuj na kouř a zpach z loklnch topenišť v okol svho bydliště. Tyto stžnosti opakovaně upozorňuj na přpady vypouštěn emis, ve kterch mělo bt použito nedovolen palivo. Jak Listina, tak mluva přitom předvdaj možnost zsahu do nedotknutelnosti obydl z důvodu ochrany prv a svobod jinch. Tmto prvem je zejmna prvo na přzniv životn prostřed, kter se v čl. 35 odst. 1 Listiny garantuje i osobm dotčenm přpadnm porušovnm povinnost podle ustanoven 17 odst. 1 zkona o ochraně ovzduš. Emise z protizkonně použvanho spalovacho stacionrnho zdroje maj nepochybně vliv i na zdrav těchto osob. Prvo na ochranu zdrav zaručuje čl. 31 věta prvn Listiny. V souvislosti s již zmněnm čl. 35 Listiny nelze opomenout tak jeho odstavec 3, podle něhož nesm nikdo při vkonu svch prv ohrožovat ani poškozovat životn prostřed, přrodn zdroje, druhov bohatstv přrody a kulturn pamtky nad mru stanovenou zkonem. Ve stejnm duchu působ i vyjdřen sociln funkce vlastnictv, zejmna stanovenm zkazu takov činnosti, resp. vkonu vlastnickho prva, kter by poškozoval lidsk zdrav, přrodu a životn prostřed na mru stanovenou zkonem (čl. 11 odst. 3 Listiny in fine).
38. Prva osob dotčench emisemi ze spalovacho stacionrnho zdroje lze dovodit i z čl. 8 mluvy, jehož interpretace vede v tomto ohledu k vyššmu standardu ochrany, než je tomu bezprostředně u čl. 31 a 35 Listiny (srov. čl. 41 odst. 1 Listiny). Evropsk soud pro lidsk prva ve sv judikatuře již dřve uvedl, že jevy negativn pro životn prostřed, mezi něž zařadil i emise či zpach, ovlivňuj zroveň zdrav a kvalitu života člověka, a tedy i jeho domov a soukrom a rodinn život (viz rozsudek ze dne 9. 12. 1994 ve věci Lpez Ostra proti Španělsku, stžnost č. 16798/90, 51). Z pohledu mluvy nen ani tak podstatn vliv těchto jevů na životn prostřed, jako na lidi (viz Cook, K. Environmental Rights as Human Rights. European Human Rights Law Review, 2/2002, s. 196). Z mluvy tak pro Českou republiku plyne i povinnost přijmout odpovdajc opatřen chrnc domovy obyvatel před těmito jevy, a to bez zřetele na skutečnost, zdaje ohroženo jejich zdrav či nikoli. Zvažn znečištěn ovzduš zasahuje do prva na respektovn soukromho a rodinnho života a domova již samo o sobě (viz Lpez Ostra proti Španělsku, citovno vše, 51; rozsudek ze dne 27. 1. 2009 ve věci Tatar proti Rumunsku, stžnost č. 67021/01, 107). Evropsk soud pro lidsk prva v environmentlnch přpadech zkoum, zda stt "přijal rozumn a přiměřen opatřen k zajištěn prv stěžovatelů" (rozsudek velkho sentu ze dne 8. 7. 2003 ve věci Hatton a dalš proti Spojenmu krlovstv, stžnost č. 36022/97, 98).
39. Napaden prvn prava tedy sleduje legitimn cl ochrany prv a svobod jinch, kterm je ochrana jejich prva na přzniv životn prostřed, a tak sleduje legitimn cl ochrany zdrav osob, kter mohou bt zasaženy emisemi z nezkonně použvanch spalovacch stacionrnch zdrojů. Oba legitimn cle předvd čl. 12 odst. 3 Listiny i čl. 8 odst. 2 mluvy. Stt přijetm napaden prvn pravy splnil svůj pozitivn zvazek plynouc podle judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva z čl. 8 mluvy, kter spočv v přijet legislativy umožňujc efektivn realizaci prva na respektovn soukromho a rodinnho života, z něhož plyne i prvo na přzniv životn prostřed. Nahlženo touto perspektivou, stavn soud nemůže souhlasit s navrhovateli, že mezi vstupem do obydl a ochranou prva na přzniv životn prostřed neexistuje ždn přm vazba a že zmněn stavn ustanoven předvdaj pouze bezprostředn ochranu životů nebo zdrav či prv a svobod osob v konkrtnch situacch. M-li stt plnit sv pozitivn zvazky v podobě přijet prvn pravy umožňujc efektivn realizaci prv podle čl. 8 mluvy, pak tomu "zrcadlově" odpovd, že takov prvn prava bude (vedena legitimnm clem ochrany prv a svobod jinch) představovat zkonn zklad pro možn omezen jinho prva, jakm je v tomto přpadě nedotknutelnost obydl.
b) Proporcionalita napaden prvn pravy
40. V posledn fzi přezkumu souladu napaden prvn pravy s čl. 12 odst. 3 Listiny a čl. 8 odst. 2 mluvy tak stavnmu soudu zbv přezkoumat, zda napaden prava splňuje v obou dvou ustanovench zmněnou podmnku nezbytnosti v demokratick společnosti. stavn soud připomn, že tento pojem předpokld nalhavou společenskou potřebu existence dan pravy a zejmna vztah přiměřenosti vůči sledovanmu legitimnmu cli. Jinmi slovy, stavn soud se mus zaměřit na to, zda zkonodrce respektoval zsadu proporcionality a doshl spravedliv rovnovhy mezi soupeřcmi zjmy. K tomu lze tradičně použt test proporcionality, kter zahrnuje tři kritria. Prvnm z nich je posouzen způsobilosti naplnit sledovan legitimn cl (kritrium vhodnosti). Zjišťuje se, zda konkrtn opatřen může doshnout zamšlenho cle, kterm je ochrana jinho než omezenho zkladnho prva nebo ochrana veřejnho statku. Dalšm kritriem je posouzen nezbytnosti. V jeho rmci se zkoum, zda byl při vběru vhodnch prostředků použit ten prostředek, kter je k omezenmu zkladnmu prvu nejšetrnějš. Jako posledn je třeba posoudit přiměřenost (v užšm smyslu), tj. zda jma na zkladnm prvu nen nepřiměřen ve vazbě na sledovan legitimn cl. Opatřen omezujc zkladn lidsk prva a svobody nesměj svmi negativnmi důsledky převyšovat pozitiva, kter přinš kolidujc zjem na přijet těchto opatřen.
41. stavn soud již vše vymezil, jak legitimn cle napaden prvn prava sleduje. Nelze přitom pochybovat, že by je nemohla doshnout. Umožněn kontroly spalovacho stacionrnho zdroje v obydl jeho provozovatele a přpadn zjištěn o porušen zkona o ochraně ovzduš z jeho strany směřuje k npravě, kter současně zajist zvšenou ochranu zdrav a přznivho životnho prostřed osob, rušench či zasažench emisemi z takovho zdroje. Předmětn prvn prava proto splňuje podmnku sv vhodnosti.
42. Ve druhm kroku testu proporcionality se zkoum, zda zkonodrce nemohl zvolit řešen, kter by bylo vůči domovn svobodě provozovatelů spalovacch zdrojů šetrnějš. Takov šetrnějš řešen by však současně muselo doshnout sledovanch legitimnch clů v tže či alespoň srovnateln mře. Pokud by je naplňovalo jen čstečně, pak ho nelze považovat za relnou alternativu, kter by měla vst k zvěru, že napaden prvn prava nen nezbytn.
43. Vlda ve svm vyjdřen uvedla, že jin opatřen, nezahrnujc vstup do domova provozovatele stacionrnho zdroje (např. měřen tmavosti kouře anebo přpadn využit dronů), neumožňuj spolehliv a nezpochybniteln prokzn porušovn povinnost provozovatelem zdroje. Důvodov zprva k vldnmu nvrhu zkona č. 369/2016 Sb., kterm se měn zkon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduš, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 634/2004 Sb., o sprvnch poplatcch, ve zněn pozdějšch předpisů, dodv, že ostatn možn nstroje ke snžen celkovho množstv emis ze spalovacch zdrojů použvanch k vytpěn domcnost jsou již využvny. Jsou jimi administrativn nstroje zkona o ochraně ovzduš spočvajc v regulaci trhu se spalovacmi zdroji a v zkazu určitch paliv a zdrojů. Administrativn nstroje jsou kombinovny s ekonomickm nstrojem pozitivn stimulace v podobě dotac na podporu vměny zastaralch spalovacch stacionrnch zdrojů na tuh paliva, kterch bylo v roce 2015 až 80 % z celkovho počtu 660 000 (viz Jančřov, I., Vodička, J., citovno vše, s. 44). Operačn program Životn prostřed přinš dalš systmov opatřen, kter kromě dotac na zmněnou vměnu kotlů zahrnuj i postupn zkaz prodejů kotlů 3. emisn třdy (k 1. 1. 2018), 4. a 5. emisn třdy (k 1. 1. 2020) a k 1. 9. 2022 i zkaz použvn kotlů 1. i 2. emisn třdy (viz Hork, J., Hopan, F., Krpec, K. a Kubesa, P. Co mus splnit nov kotel na tuh paliva po roce 2020? Porovnn emisnch požadavků pro kotle do 300 MW [online], TZB-info, 29. 6. 2015. Dostupn na https://goo.gl/f7F8Jr; blže viz tak tiskovou zprvu Ministerstva životnho prostřed s nzvem "MŽP zveřejnilo zkladn podmnky pro nov ,kotlkov dotace‘ a vyhlsilo vzvy pro kraje. Na vměnu starch kotlů je 9 miliard" na webovch strnkch Operačnho programu Životn prostřed, dostupnou na https: //goo.gl/tj Y mfK).
44. Navrhovatel vzhledem ke konstrukci sv argumentace nevznesli ždn argument tkajc se nezbytnosti napaden pravy. stavn soud mus brt zřetel na respekt k dělbě moci a při posuzovn kroku nezbytnosti v rmci testu proporcionality mus vykazovat větš mru zdrženlivosti vůči legislativnm volbm, kter učinil o možnch jinch řešench informovanějš zkonodrce. Nemůže, obzvlště při chybějc argumentaci navrhovatelů, domšlet alternativy zkonodrcem zvolenho řešen a hodnotit, zda by ve skutečnosti doshly sledovanch legitimnch clů na obdobn rovni. Z argumentace, kterou podv vlda, přitom plyne, že jin doplňujc nstroje byly již v minulosti využity a nadle se využvaj. Nedosahuj však potřebn činnosti. Odborn literatura z přezkoumvan oblasti tak naznačuje někter dalš možn řešen [ad hoc motivačn osvobozen od daně ze staveb a jednotek podle 9 odst. 1 psm. r) zkona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitch věc, ve zněn pozdějšch předpisů; sprvn nastaven poplatků za odpad spojen s osvětou občanů; svěřen pravomoci ke kontrole technikovi spalinovch cest; blže viz Jančřov, I., Vodička, J., citovno vše, s. 46-47]. Vlda však tvrd, že jin (svou podstatou doplňkov) řešen nepostačuj k dosažen sledovanch legitimnch clů na stejn rovni, na jak jich dosahuje napaden prvn prava. Spolehlivho a nezpochybnitelnho prokzn porušovn povinnost provozovatelem zdroje podle n nelze doshnout jinm způsobem. stavn soud nem důvod s těmito argumenty vldy nesouhlasit.
45. Tento zvěr stvrzuje i adekvtn odborn literatura, kter již před přijetm napaden prvn pravy uvděla: "Bylo by možn argumentovat tm, že spalovn nevhodnch materilů se projev i na tmavosti kouře, kterou je možn zjistit (...) i bez vstupu do obydl (...). Měřen přpustn tmavosti kouře v praxi nen vhodnm způsobem kontroly povinnost, ať již pro omezen použit (jen za idelnch podmnek a za světla), nebo pro dokazovac obtže a subjektivitu projevujc se v tto metodě. (...) V současn době česk prvn řd neobsahuje činn nstroj, jak zjistit porušovn povinnost provozovateli, současn metody nejsou dostatečně exaktn, průkazn ani vypovdajc. Uzkoněn kontrol by neznamenalo zjednodušen, nbrž vůbec umožněn zjištěn, zda dochz k porušovn zkona, a tudž i možnost proti němu zakročit, a to efektivně a rychle. Vstup do obydl lze tedy shledat potřebnmi (viz Šedina, P., citovno vše, s. 139). Komentř k zkonu o ochraně ovzduš (vydan bezprostředně po nabyt činnosti zkona) pak dodv: "Vstup do obydl za čelem ochrany ovzduš by s ohledem na faktickou situaci při tepelnm vytpěn domcnost mohl bt považovn za nezbytn jak z důvodu ochrany zdrav osob, tak z důvodu ochrany prv druhch. (...) Je třeba si uvědomit, že možnost vstupu do soukromch obydl za čelem kontroly dodržovn povinnost zkona v oblasti ochrany ovzduš, bezprostředně souvisejc s ochranou zdrav osob, jež může bt vrazně dotčena nevhodnm chovnm provozovatele stacionrnho zdroje (napřklad tm, že pl nevhodn nebo dokonce zakzan palivo či jin materily), je v okolnch modernch demokratickch zemch zcela běžn." (viz Morvek, J., Tomškov, V., Bernard, M., Vcha, O. Zkon o ochraně ovzduš. Komentř. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 224).
46. Prvě na zahraničn pravy ochrany ovzduš lze v tto souvislosti odkzat. Z důvodov zprvy k vldnmu nvrhu zkona, obsahujc mimořdně rozshlou srovnvac pasž, napřklad plyne, že se v Německu dodržovn emisnch limitů loklnch topenišť sleduje, kromě pravidelnch kontrol provděnch kominky a samokontrol provozovatelů na zkladě řednho nařzen, tak skrze kontroly provděn řady podle 52 spolkovho zkona o ochraně před imisemi (Bundes-Immissionsschutzgesetz; dle jen "BImSchG"). Předchoz souhlas vlastnka k proveden tto kontroly nen nutn. Dle 52 odst. 2 BImSchG vlastnci a provozovatel všech spalovacch zařzen, tj. i spalovacch zařzen na pevn paliva, stejně jako vlastnci a držitel pozemků, na kterch se tato zařzen provozuj, maj povinnost umožnit zaměstnancům přslušnch řadů a jinm pověřenm osobm přstup k těmto zařzenm a strpět proveden jejich prohldky. V přpadě nalhav potřeby odvrcen nebezpeč ohrožujcho veřejnou bezpečnost nebo pořdek jsou tito vlastnci povinni umožnit tak vstup do jinch obytnch prostor (viz Jarass, H. Bundes-Immissionsschutzgesetzes: Kommentar. 11. vyd. C. H. Beck, 2015, s. 893.). Ustanoven 1 odst. 3 zkona o kominickm řemesle (Gesetz uber das Berufsrecht und die Versorgung im Schornsteinfegerhandwerk; SchfHwG) doplňuje, že vlastnk pozemků a prostor, kde se provozuje spalovac zařzen, m při splněn zkonnch podmnek povinnost povolit kominkovi, jenž je nositelem přslušnho oprvněn, vstup do obydl. Ten m oprvněn provdět revize ve svm obvodu, jestliže se objev skutečnosti odůvodňujc domněnku, že bezprostředně z určitho zařzen vychzej škodliv emise.
47. V Rakousku je oprvněn vstupu do soukromch objektů na spolkov rovni zakotveno v 26 odst. 1 spolkovho zkona o ochraně ovzduš (Immissionsschutzgesetz - Luft; IG-L) či v 5 odst. 1 zkona o čistotě ovzduš (Bundesluftreinhaltegesetz; BLRG). Zemsk pravy tak svěřuj řadům oprvněn vstupovat do soukromch objektů za čelem kontroly topnho zařzen. Jako přklad lze uvst vdeňsk zkon o topnch a klimatickch zařzench (Wiener Heizungs- und Klimaanlagen gesetz 2015; WHKG), kter v ustanoven 20 vyjmenovv jednotliv povinnosti provozovatele topnho zařzen a k prokzn dodržovn těchto povinnost stanovuje provozovateli tž povinnost zpřstupnit topn zařzen kontrolnm orgnům. Podle 34 uvedenho zkona hroz za porušen povinnost stanovench v ustanoven 20 pokuta až do vše 21 000 eur. Vešker kontroly topnch zařzen v rakouskch domcnostech jsou provděny členy profesnch cechů kominků. Všechny kontroln termny jsou předem hlšeny a majitel nemovitosti mus kontrolnmu orgnu umožnit přstup k zařzen. Německ i rakousk prvo tedy považuj za nezbytn pro ochranu zdrav a prva na přzniv životn prostřed omezit nedotknutelnost domova provozovatelů loklnch topenišť. Ani jedna z uvedench prvnch prav tak nevyžaduje k proveden kontroly předchoz povolen soudu (k tomu viz blže bod 51).
48. Ochrana ovzduš v Polsku je primrně řešena zkonem o ochraně životnho prostřed z roku 2001 (Prawo ochrony srodowiska) a zkonem o odpadech z roku 2012 (Ustawa o odpadach). V přpadě znemožňovn kontroly ze strany provozovatele topeniště vydvaj orgny samosprv obecnm stržnkům nebo pracovnkům řadů oprvněn ke kontrole, kter podle čl. 379 zkona o ochraně životnho prostřed zahrnuje vstup na tern nemovitosti v době od 6-22 hod. (spolu se znalci a nezbytnm měřicm zařzenm) a proveden nezbytnch kontrolnch konů. Přesto je v Polsku obtžn prokzat porušovn zkona. V podstatě lze potrestat pokutou pouze toho, kdo je přmo přistižen při spalovn nepovolench odpadů. To je v přpadě spalovn v kotlch v soukromm objektu fyzick osoby prakticky nemožn, neboť vlastnk nemovitosti nemus povolit vstup do n. V přpadě podezřen se tedy kontrola provd nepřmo a zejmna se zjišťuje, zda dotyčn m uzavřenou smlouvu o odvozu odpadu. V opačnm přpadě je dna indicie, že odpad se likviduje nepovolenm způsobem. Kontroln orgny samosprv nemaj technick zařzen k analze spalin. Existujc zkony a předpisy přesto podobn zkoušky předpokldaj, přičemž nklady zkoušek m nst kontrolovan osoba. Problmem však je zskn věrohodně dokumentovanho vzorku prvě spalovanho odpadu.
49. stavn soud proto s odkazem na všechny zde uveden skutečnosti shrnuje, že prvn prava, kterou navrhovatel napadaj, splňuje kritrium nezbytnosti v rmci druhho kroku testu proporcionality.
50. Zbv posoudit, zda je prvn prava umožňujc kontrolu spalovacho stacionrnho zdroje v obydl provozovatele přiměřen stricto sensu. Co se tče prohldek a kontrol obdobnch těm, kter umožňuje napaden prvn prava (viz body 32-33 vše), Evropsk soud pro lidsk prva při hodnocen jejich přiměřenosti opakovaně zdůraznil, že pokud stty považuj za nutn použt podobn opatřen k zajištěn hmotnho důkazu protiprvnho jednn, pak je třeba, aby prvn systm jako celek a souvisejc praxe v dan oblasti poskytovaly přiměřen a dostatečn zruky zamezujc možnosti, aby sprvn orgny přijmaly svvoln opatřen zasahujc do prv stěžovatelů na respektovn jejich obydl [viz rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 25. 2. 1993 ve věci Funke proti Francii, stžnost č. 10828/84, 57; Socit Canal Plus a ostatn, stžnost č. 29408/08, 54 in fine; mutatis mutandis viz tak rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 26. 4. 2007 ve věci Dumitru Popescu proti Rumunsku (č. 2), stžnost č. 71525/01, 65; rozsudek Delta Pekrny, citovno vše, 84].
51. Tam, kde vnitrosttn prvo opravňuje sprvn orgny k proveden prohldky bez soudnho přkazu, bv Evropsk soud pro lidsk prva obezřetnějš, a to i přes prostor pro uvžen, kter v tto oblasti smluvnm sttům přiznv. Ve věcech tkajcch se ochrany jednotlivců před svvolnmi zsahy veřejn moci do prv zaručench čl. 8 mluvy nicmně několikrt potvrdil, že nedostatek soudnho přkazu k prohldce lze vyvžit činnou soudn kontrolou realizovanou ex post facto (viz rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 15. 2. 2011 ve věci Heino proti Finsku, stžnost č. 56720/09, 45; či rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 7. 6. 2007 ve věci Smirnov proti Rusku, stžnost č. 71362/01, 45 in fine). mluva tedy nevyžaduje v těchto přpadech apriorn soudn povolen. Tento požadavek neplyne ani z čl. 12 odst. 3 Listiny. Je však nutn, aby nsledn soudn kontrola byla činn za konkrtnch okolnost (Smirnov proti Rusku, citovno vše, 45 in fine). V praxi to znamen, že se dotčen osoby mohou domoci po skutkov i prvn strnce činn soudn kontroly předmětnho opatřen a jeho průběhu. Pokud již došlo k postupu, kter byl poslze soudem kvalifikovn jako nesprvn, pak opravn prostředek či opravn prostředky, kter jsou k dispozici, mus dotčen osobě umožnit doshnout odpovdajc npravy (mutatis mutandis rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 21. 2. 2008 ve věci Ravon a ostatn proti Francii, stžnost č. 18497/03, 28; Socit Canal Plus a ostatn, citovno vše, 40). Mus tedy existovat prostředek, kter akcentuje řdn průběh samotnho zsahu do prva na respektovn domova a kterm by bylo možno průběh kontroly napadnout.
52. Pro Českou republiku je v tomto aspektu vznamn vldou zmněn rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ve věci Delta Pekrny. Ten se tk mstnch šetřen vykonvanch řadem pro ochranu hospodřsk soutěže podle 21 odst. 4 zkona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodřsk soutěže a o změně některch zkonů (zkon o ochraně hospodřsk soutěže), ve zněn pozdějšch předpisů. Evropsk soud pro lidsk prva v tto věci shledal, že v souvislosti s prohldkou prostor společnosti Delta Pekrny bylo porušeno jej prvo zaručen člnkem 8 mluvy. Došel totiž k zvěru, že soudn kontrola ex post facto v rmci sprvnho soudnictv tehdy (před 1. 1. 2012; viz bod 53 nže) neposkytovala společnosti Delta Pekrny dostatek zruk proti svvoli, a zsah do jejch prv tedy nebylo možn považovat za striktně přiměřen sledovanmu legitimnmu cli (viz 89-94 citovanho rozsudku). Rozsudek Delta Pekrny se tk obchodn společnosti a soutěžnho prva. Jeho nosn obecn principy ovšem vychzej z vše citovan judikatury, kter řeš zsahy do domovn svobody fyzickch osob, stejně jako ta judikatura Evropskho soudu pro lidsk prva, kter na rozsudek Delta Pekrny navazovala [viz např. rozsudek ze dne 31. 1. 2017 ve věci Rozhkov proti Rusku (č. 2), stžnost č. 38898/04, bod 122]. Z principů rozsudku Delta Pekrny a zejmna z vtky, kterou směřoval vůči (ne)existenci dostatečnch procesnch zruk ochrany prva podle čl. 8 mluvy, lze proto z pohledu stavnho prva vyjt i v tomto přpadě.
53. Podle stavnho soudu česk prvn řd dnes již nabz dostatečn procesn zruky ochrany nedotknutelnosti obydl v přpadech, na něž dopad napaden prava. Tou hlavn bude zejmna tzv. zsahov žaloba podle 82 a nsl. zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, ve zněn zkona č. 303/2011 Sb. Kontrola podle ustanoven 17 odst. 2 zkona o ochraně ovzduš může totiž představovat nezkonn zsah, podobně jako jin mstn šetřen či kontroly, kter zn naše sprvn prvo (srov. rozsudek Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 20. 8. 2008 č. j. 1 Aps 1/2008-59; usnesen rozšřenho sentu Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 31. 8. 2005 č. j. 2 Afs 144/2004-110, publikovan pod č. 735/2006 Sb. NSS; viz tak bod 62 nže). Od 1. 1. 2012 je po novelizaci soudnho řdu sprvnho proveden zkonem č. 303/2011 Sb. navc možn se brnit nejen proti zsahům, kter bezprostředně a přmo hroz nebo trvaj, nbrž i proti zsahům ukončenm. Ustanoven 82 zkona č. 150/2002 Sb., soudn řd sprvn, ve zněn zkona č. 303/2011 Sb., totiž umožňuje domhat se žalobou na ochranu před nezkonnm zsahem určen, že již proveden zsah byl nezkonn. K tto změně v koncepci zsahov žaloby uvd komentřov literatura: "[C]lem bylo rozšřit podmnky pro podn žaloby proti nezkonnmu zsahu a umožnit soudům konstatovn nezkonnosti již odeznělho zsahu, a to s ohledem na možnost domhn se nhrady škody či nemajetkov jmy." (viz Potěšil, L., Šimček, V. a kol. Soudn řd sprvn. Komentř. Praha: Leges, 2014, s. 806). Podle soudnho řdu sprvnho proto bude možn napadnout kontrolu spalovacho stacionrnho zdroje v obydl jeho provozovatele, pokud bude bezprostředně a přmo hrozit nebo trvat, ale i po jejm ukončen nvrhem na vysloven jej nezkonnosti.
54. Při přezkumu proporcionality zsahu Evropsk soud pro lidsk prva v rozsudku Delta Pekrny zdůraznil, že by předmětem soudnho přezkumu měla bt kritria vhodnosti, dlky a rozsahu mstnho šetřen ( 91 citovanho rozsudku). Na to již navzaly sprvn soudy, kter ve sv souvisejc judikatuře vytvořily "Delta test", v jehož rmci se při posuzovn kritria rozsahu šetřen zaměřuj na to, zda "existuje proporcionln vztah (doslova ,rovntko‘) mezi rozsahem podezřen z porušen zkona, rozsahem pověřen k mstnmu šetřen a rozsahem samotnho šetřen. Neexistuje-li, je třeba zkoumat, nakolik se takov stav na průběhu a vsledku mstnho šetřen k jmě žalobce relně projevil" (viz rozsudek Krajskho soudu v Brně ze dne 23. 3. 2017 č. j. 62 A 236/2016-91, jehož zvěry stvrdil navazujc rozsudek Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 24. 5. 2017 č. j. 6 As 113/2017-82).
55. stavn soud přijm vše zmněnou koncepci a dodv, že v řzen o žalobě na ochranu před nezkonnm zsahem, kter bude namřena proti kontrole spalovacho stacionrnho zdroje v obydl jeho provozovatele, se sprvn soudy budou muset při hodnocen přiměřenosti kontroly zaměřit na 1. vhodnost kontroly (ve smyslu adekvtnosti využit tohoto procesnho institutu vzhledem ke konkrtnm skutkovm okolnostem), 2. dlku kontroly a 3. rozsah kontroly. Při hodnocen posledně zmněnho kritria rozsahu kontroly by pak měly akcentovat a) existenci proporcionlnho vztahu mezi rozsahem podezřen z porušen povinnost podle 17 odst. 1 zkona o ochraně ovzduš a rozsahem samotn kontroly. Pokud takov vztah existovat nebude, pak sprvn soudy mus b) zkoumat, nakolik se tento stav na průběhu a vsledku kontroly k jmě žalobce relně projevil.
56. Dostatečn procesn zruky ochrany stavně zaručenho prva na nedotknutelnost obydl podle čl. 12 odst. 3 Listiny a čl. 8 mluvy lze v českm prvu nalzt i pro přpad, že orgn ochrany ovzduš shled provozovatele stacionrnho zdroje vinnm ze spchn přestupku podle 23 odst. 1 zkona o ochraně ovzduš pro porušen povinnost, kter mu ukld 17 odst. 1 stejnho zkona, tedy pokud (zjednodušeně řečeno) nepln sv zkonn povinnosti provozovatele spalovacho stacionrnho zdroje. Za to mu orgn ochrany ovzduš může uložit pokutu. Tuto pokutu může provozovatel zdroje napadnout u sprvnho soudu žalobou proti rozhodnut podle 65 odst. 1 soudnho řdu sprvnho.
57. stavn soud uzavr, že česk prvn řd nepochybně splňuje procedurln podmnky plynouc z čl. 8 mluvy a judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva, protože garantuje provozovatelům spalovacch stacionrnch zdrojů dostatečn procesn zruky ochrany domovn svobody.
58. V posledn fzi přezkumu stavnosti napaden prvn pravy stavn soud tž posuzoval, zda tato prvn prava dosahuje spravedliv rovnovhy mezi kolidujcmi zjmy i po materiln strnce (viz bod 40 vše). Jde konkrtně o střet domovn svobody provozovatelů spalovacch stacionrnch zdrojů (čl. 12 Listiny a čl. 8 mluvy) a ochrany zdrav a prva na přzniv životn prostřed jinch osob (čl. 31 a 35 Listiny spolu s čl. 8 mluvy). Bylo třeba zhodnotit, zda mře omezen prvnho zmněnho zjmu odpovd i mra uspokojen druhho uvedenho zjmu, a zda je tedy omezen prvnho zmněnho zjmu přiměřen.
59. Na stupnici zvažnosti omezen zkladnho prva "podstatn - mrn - nzk" (viz např. Kosař, D. Kolize zkladnch prv v judikatuře stavnho soudu ČR. Jurisprudence č. 1/2008, s. 16) představuje napaden prvn prava podle stavnho soudu mrn omezen nedotknutelnosti obydl. Kontrola, kterou zavd, i souvisejc přestupkov odpovědnost nejsou natolik intenzivnm zsahem, jak představuje např. institut domovn prohldky v trestnm řzen podle čl. 12 odst. 2 Listiny. V přpadě domovn prohldky totiž zsahu v podobě vstupu do obydl dotčen jednotlivec nemůže nijak zabrnit a mus jej strpět. Kontrola podle 17 odst. 2 zkona o ochraně ovzduš však v tomto smyslu představuje mrnějš omezen nedotknutelnosti obydl, protože j provozovatel spalovacho stacionrnho zdroje může (pod hrozbou pokuty) zamezit, a nedopustit tak zsah do svho soukrom. Pokud k n dojde, pak m kontroln orgn prvo přstupu pouze ke stacionrnmu zdroji, jeho přslušenstv a k použvanm palivům. Nemůže vstupovat do jinch prostor, než ve kterch je umstěn stacionrn zdroj, jeho přslušenstv a použvan palivo. Ke kontrole a vstupu do obydl může tak dojt až v přpadě opakovanho podezřen na porušovn povinnost provozovatele spalovacho stacionrnho zdroje, kter m po prvnm upozorněn orgnu ochrany ovzduš možnost na podezřen reagovat, plnit povinnosti ve smyslu 17 odst. 1 zkona o ochraně ovzduš, a kontrole tak předejt. Samotn existence napaden prvn pravy proto v obecn rovině nepředstavuje podstatn omezen domovn svobody. O skutečně podstatnch zsazch do n lze uvažovat v přpadě konkrtnch kontrol, kter by nesplňovaly vše vymezen podmnky vhodnosti, dlky a rozsahu.
60. Oproti mrnmu omezen domovn svobody stoj (na stejn stupnici) podstatn uspokojen zjmu na ochraně zdrav a prva na přzniv životn prostřed jinch osob. Zkonodrce reagoval na nalhavou společenskou potřebu zakotvit činn mechanismus, na jehož zkladě by mohl chrnit zjmy jinch osob, kter může provozovatel spalovacho stacionrnho zdroje neplnc sv povinnosti negativně narušit. Předmětn prava představuje promtnut pozitivnch zvazků plynoucch z čl. 8 mluvy, kter zkonodrce přijetm napaden prvn pravy naplnil. Ve vsledku stt nastavil novou prvn pravu tak, že je schopen v zjmu ochrany zdrav a prva na přzniv životn prostřed snižovat celkovou roveň znečištěn ovzduš a současně zvyšovat jeho kvalitu, pokud bude moci efektivně postihovat provozovatele porušujc sv povinnosti při použvn spalovacch zdrojů v domcnostech. V kombinaci s existenc dostatečnch procesnch zruk ochrany domovn svobody se stavnmu soudu nejev toto omezen domovn svobody jako nepřiměřen. Napaden prvn prava ji totiž omezuje pouze mrně, současně však podstatně uspokojuje zjem na ochraně zdrav jinch osob a jejich prva na přzniv životn prostřed. Nad tmto zjmem ochrana nedotknutelnosti obydl provozovatelů spalovacch stacionrnch zdrojů nepřevažuje. Prvn prava obsažen v ustanovench 17 odst. 2, 23 odst. 1 psm. j) a 23 odst. 2 psm. a) v textu psmene "j)" zkona o ochraně ovzduš proto obstoj v testu proporcionality.
61. Prvo na nedotknutelnost obydl nepředstavuje "jednocestnou" garanci domovn svobody. Z hlediska aktivit, kter jednotlivec vykonv ve svm obydl, obsahuje tak zvazky navenek. Činnosti, kter jinak chrn prvo na respektovn soukromho života, nesm neždoucm způsobem ohrozit zdrav a životy jinch osob a koneckonců ani samotnho uživatele danch prostor. Provozovatel spalovacch stacionrnch zdrojů proto mus zachovvat potřebnou mru solidarity vůči jinm osobm ve sfrch jejich prva na přzniv životn prostřed a zejmna prva na ochranu zdrav. Nelze totiž přehldnout, že nsledky znečištěn ovzduš se promtaj i do nkladů zatěžujcch systm veřejnho zdravotnho pojištěn, kter plynou z poškozen zdrav všech dotčench osob. Nejde pouze o hypotetickou a teoretickou vahu. Jak ostatně uvedla vlda ve svm vyjdřen v tomto řzen, spalovac zdroje na tuh paliva použvan k vytpěn domcnost představuj jeden z nejvznamnějšch zdrojů jemnch prachovch čstic a benzo[a]pyrenu, kter se dokonce považuje za karcinogen. Tyto ltky vytvřej relnou hrozbu onemocněn dchacch cest a rizika dalšch onemocněn. Existuje-li tedy důvodn podezřen, že určit provozovatel spalovacho stacionrnho zdroje napřklad spaluje nepovolen palivo (typicky odpad), ačkoliv ho předtm orgn ochrany ovzduš upozornil na toto sv podezřen a poučil ho o možnch nsledcch, pak mus jeho domovn svoboda ustoupit prvům osob, na kter tento provozovatel eventulně nebere zřetel, aby mohl orgn ochrany ovzduš najisto postavit, zda provozovatel zdroje porušil sv zkonn povinnosti, či nikoli.
62. Zapotřeb je tu dodat, že pohled navrhovatelů na problematiku a jejich argumentace jsou značně zužujc. Opomenuta zůstala skutečnost, že česk sprvn prvo zn hned několik obdobnch kontrol a mstnch šetřen či zsahů spojench s možnm omezenm prva na respektovn soukromho života. Kromě vše uvděnho mstnho šetřen řadu pro ochranu hospodřsk soutěže jde o vstup na pozemky a do staveb podle ustanoven 172 odst. 3 zkona č. 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon); kontrolu orgnu ochrany veřejnho zdrav při vkonu sttnho zdravotnho dozoru podle ustanoven 88 odst. 1 zkona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejnho zdrav a o změně některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů; mstn šetřen v daňovm řzen podle ustanoven 81 odst. 1 zkona č. 280/2009 Sb., daňov řd; vstup do obydl, jinho prostoru nebo na pozemek podle ustanoven 40 zkona č. 273/2008 Sb., o Policii Česk republiky; nvštěvu zaměstnance orgnu socilně-prvn ochrany podle ustanoven 53 odst. 2 psm. c) zkona č. 359/1999 Sb., o socilně-prvn ochraně dět, ve zněn zkona č. 320/2002 Sb.; nebo např. o vstup na pozemky podle ustanoven 60 zkona č. 254/2001 Sb., o vodch a o změně některch zkonů (vodn zkon), ve zněn zkona č. 150/2010 Sb. Jestliže by se stavn soud ztotožnil s argumentac navrhovatelů v tto věci, v obecn rovině by tm zpochybnil i stavnost mnohch z těchto uvedench institutů, kter se tak potencilně dostvaj do kolize s ochranou nedotknutelnosti obydl či obecněji ochranou prva na respektovn soukromho života. Jak v těchto souvislostech namtala vlda, stavnost vstupu na pozemky podle 60 vodnho zkona již stavn soud v minulosti aproboval v nlezu sp. zn. IV. S 652/06 ze dne 21. 11. 2007 (N 202/47 SbNU 613), přičemž součst jeho vah byl i zjem na ochraně životnho prostřed (body 14-21).
63. Nad rmec vše uvedenho stavn soud doplňuje, že napaden ustanoven obstoj mimo jin tak v kontextu sprvnho trestn. Nelze opomjet, že důkazn břemeno k prokzn, že jednn naplňujcho znaky skutkov podstaty přestupku se dopustil obviněn z přestupku, přirozeně nese sprvn orgn (viz např. rozsudek Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 24. 5. 2006 č.j. 2 As 46/2005-55). Obviněn z přestupku se naopak nemus nijak vyviňovat a prokazovat, že se jednn nedopustil (viz Bohadlo, D., Potěšil, L., Potměšil, J. Sprvn trestn z hlediska praxe a judikatury. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 142). Z judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva obecně plyne, že přenos jakkoliv čsti důkaznho břemene na obviněnho by v řzen o trestnm obviněn ve smyslu čl. 6 mluvy představoval porušen prva na spravedliv proces (viz rozsudky ze dne 20. 3. 2001 ve věci Telfner proti Rakousku, stžnost č. 33501/96, 15; či ze dne 8. 2. 1996 ve věci John Murray proti Spojenmu krlovstv, stžnost č. 18731/91, 54). V sankčnm řzen se ve sv krystalicky čist podobě uplatňuje zsada vyšetřovac, kter sprvnmu orgnu vel činit vše potřebn k řdnmu zjištěn skutkovho stavu, a to bez ohledu na mru procesn aktivity, či naopak lhostejnosti častnka řzen (viz např. rozsudek Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 27. 11. 2012 č.j. 1 As 136/2012-23, bod 15). Při tomto rozložen důkaznch povinnost je zcela legitimn, aby orgn ochrany ovzduš, kter mus v řzen o přestupku nst cel důkazn břemeno, měl k dispozici přiměřen a současně činn nstroj, jak tento veřejnoprvn cl vůbec splnit (k tomu viz tak body 43-48 vše). Napaden prava tak nepředstavuje nepřiměřen prostředek ani z hlediska sprvnho prva trestnho.
64. Zvěrem stavn soud shrnuje, že napaden prvn prava, kter představuje omezen zkladnho prva na nedotknutelnost obydl podle čl. 12 odst. 3 Listiny a čl. 8 mluvy, splňuje formln i materiln podmnky pro zkonn omezen tohoto prva a sleduje legitimn cle ochrany zdrav osob a ochrany prv a svobod jinch, přičemž je vůči těmto legitimnm clům přiměřen.
VIII.
Zvěr
65. Ze všech uvedench důvodů neshledal stavn soud důvod ke zrušen napadench ustanoven zkona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduš, ve zněn zkona č. 369/2016 Sb., neboť nevedou k porušen zkladnho prva na nedotknutelnost obydl.
66. stavn soud proto podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, nvrh na zrušen ustanoven 17 odst. 2, 23 odst. 1 psm. j) a čsti 23 odst. 2 psm. a) v textu psmene "j)" zkona o ochraně ovzduš v celm rozsahu zamtl.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujal k rozhodnutí pléna soudce Jaroslav Fenyk.