Ve věci návrhu na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 268/2017 účinný od 22.08.2017

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 22/16 dne 27. června 2017 v plénu složeném z místopředsedkyně soudu Milady Tomkové a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Davida Uhlíře (soudce zpravodaj) a Jiřího Zemánka o návrhu Nejvyššího správního soudu na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Návrh na zrušení § 160 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění účinném do 30. 6. 2017, se zamítá.

Odůvodněn�

I.

Vymezen� věci

1. Nejvyšš� spr�vn� soud (d�le t�ž "navrhovatel") navrhl podle čl. 95 odst. 2 �stavy Česk� republiky (d�le t�ž jen "�stava") a � 64 odst. 3 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, zrušen� � 160 odst. 2 z�kona č. 182/2006 Sb., o �padku a způsobech jeho řešen� (insolvenčn� z�kon).

2. Navrhovatel uvedl, že vede ř�zen� o k�rn�m n�vrhu předsedkyně Krajsk�ho soudu v Ostravě proti soudci tohoto soudu JUDr. Aleši Voln�mu. Podle k�rn�ho n�vrhu se tento soudce měl dopustit k�rn�ho proviněn� spoč�vaj�c�ho v neodůvodněn� nečinnosti celkem v 54 věcech, z toho 40 věcech oddělen� 22 ICm incidenčn�ch sporů. Tyto incidenčn� spory byly soudci přiděleny k vyř�zen� opatřen�m předsedkyně soudu ze dne 27. 1. 2015 na z�kladě � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona. Soudce v 37 z těchto věc� nečinil ž�dn� �kony od doby jejich přidělen� nejm�ně do proveden� prověrky dne 12. 11. 2015. K�rně obviněn� k n�vrhu sdělil, že věci incidenčn�ch sporů mu byly přiděleny mimo rozvrh pr�ce, bez projedn�n� se soudcovskou radou a bez předem dan�ch pravidel. V těchto věcech se tak nec�t� b�t z�konn�m soudcem, o čemž předsedkyni soudu informoval s t�m, že vyčk�v� na rozhodnut� �stavn�ho soudu ve věci sp. zn. Pl. �S 11/15. Obviněn� se nikdy dř�ve insolvenčn� agendě nevěnoval, přednostně tedy projedn�val věci ř�dně přidělen� a s novou agendou se seznamoval (postupuje se podle jin�ch předpisů a využ�v� se jin�ho poč�tačov�ho programu). K�rn� navrhovatelka v lednu 2015 obdobn�m způsobem postupovala vůči dalš�m soudcům, kteř� se insolvenčn� agendě nikdy nevěnovali, a všem jsou nyn� vyt�k�ny průtahy.

3. Nejvyšš� spr�vn� soud při předběžn�m projedn�n� věci dospěl k z�věru, že pro posouzen� skutku vyt�kan�ho v k�rn�m n�vrhu je třeba se zab�vat t�m, zda byly věci insolvenčn� agendy k�rně obviněn�mu přiděleny ř�dně, nebo zda mohl důvodně nam�tat, že nen� z�konn�m soudcem. Toto posouzen� m� v�znam z hlediska kvalifikace takov�ho jedn�n�, rozhodov�n� o vině k�rně obviněn�ho a rozhodov�n� o př�padn�m k�rn�m opatřen�, kter� by odpov�dalo jedn�n� obviněn�ho. Za takov�ho stavu navrhovatel mus� při řešen� věci už�t i � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona. D�le navrhovatel dospěl k z�věru, že toto ustanoven� nelze ve věci k�rně obviněn�ho vyložit způsobem souladn�m s �stavn�m poř�dkem. Podle jeho n�zoru je tato �prava v rozporu s pr�vem na z�konn�ho soudce [čl. 38 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le t�ž jen "Listina")], pr�vem na nez�visl� a nestrann� soud (čl. 36 odst. 1 Listiny), nez�vislost� soudn� moci a soudců (čl. 81 a čl. 82 odst. 1 �stavy). Vedly jej k tomu tyto �vahy:

4. Souč�st� objektivn�ch �stavn�ch z�ruk a souč�st� pr�va �častn�ků ř�zen� na nez�visl� a nestrann� soud je nejen extern� nez�vislost soudce na moci v�konn� a jin�ch subjektech mimo soudcovsk� stav, ale tak� nez�vislost na soudn�ch funkcion�ř�ch a jin�ch subjektech uvnitř soudcovsk�ho stavu. Soudci nesměj� b�t vystaveni tlaku ze strany sv�ch kolegů nebo osob vykon�vaj�c�ch st�tn� spr�vu soudů (zejm�na soudn�ch funkcion�řů). Vůči těmto tlakům mus� tak� existovat dostatečn� z�ruky. Tato v�chodiska plynou z judikatury �stavn�ho soudu i Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va.

5. Přidělov�n� věc� m� v každ�m jednotliv�m př�padě prob�hat na z�kladě jednoznačn�ch pravidel. Rovněž mus� b�t d�ny jasn� z�ruky, jejichž �čelem je zajistit objektivitu a transparentnost a předevš�m předej�t jak�koli možnosti sv�vole ve vztahu k přidělov�n� konkr�tn�ch př�padů soudcům. Algoritmus pro přidělov�n� věc� by měl b�t transparentn�, předv�dateln�, zpětně verifikovateln� a odoln� proti zneužit� ze strany �častn�ků ř�zen� i ze strany předsedy a m�stopředsedy soudu. Soudn� funkcion�ři nemohou m�t v rukou možnost vyb�rat, kter� soudce bude konkr�tn� věc rozhodovat. Prostor pro uv�žen� při přidělov�n� věc� či jejich n�sledn�m přerozdělov�n� by mohl b�t zneužit mj. jako prostředek n�tlaku na řadov� soudce. Nepřijateln� je tedy neomezen� diskrece předsedy soudu při přerozdělov�n� věc�.

6. Napaden� ustanoven� ž�dn� z�ruky proti zneužit� uv�žen� předsedy soudu při přidělov�n� incidenčn�ch sporů neposkytuje. K odebr�n� věci původn�mu soudci určen�mu platn�m rozvrhem pr�ce a jej�mu přidělen� kter�mukoli jin�mu soudci dan�ho soudu může doj�t v libovoln�m počtu incidenčn�ch sporů opatřen�m předsedy soudu, kter� může b�t přijato mimo rozvrh pr�ce, a tud�ž i bez projedn�n� se soudcovskou radou a bez jeho zpř�stupněn� veřejnosti. Napaden� ustanoven� je tedy konstruov�no zcela nevhodně, nesplňuje požadavky na jasnost, transparentnost a předv�datelnost vyžadovan� v takov�ch př�padech Evropsk�m soudem pro lidsk� pr�va i �stavn�m soudem. Nestanov� ž�dn� krit�ria omezuj�c� uv�žen� předsedy soudu a neurčuje ani přesn� podm�nky, za jak�ch může ke změně z�konn�ho soudce doj�t.

7. Podle navrhovatele nen� napaden� ustanoven� plně vhodn� k dosažen� sledovan�ho c�le - urychlen� insolvenčn�ho ř�zen�. Může totiž původně určen�ho z�konn�ho soudce vyb�zet k tomu, aby v incidenčn�ch sporech nečinil ž�dn� �kony s t�m, že n�sledně budou předmětn� spisy přik�z�ny jin�m soudcům. K urychlen�mu vyř�zen� tak� nepřispěje, je-li velk� množstv� incidenčn�ch sporů jednor�zově přik�z�no soudci, kter� se danou agendou dosud nezab�val. Tento probl�m je zřejm� i v projedn�van� věci - podle stanoviska soudcovsk� rady Krajsk�ho soudu v Ostravě se jev� jako "velmi problematick�, že tyto spisy mohou u jin�ch (insolvenčn�ch) soudců ,ležet’ bez �konu t�měř jeden rok, neboť podle zaveden� praxe krajsk�ho soudu věd�, že spisy budou přerozděleny jin�m soudcům, avšak pro konkr�tn�ho soudce (JUDr. Voln�ho) jde o novou agendu přidělenou nikoli podle rozvrhu pr�ce, ale opatřen�m předsedkyně soudu, ale v tomto př�padě je konstatov�n v měs�ci listopadu 2015 průtah".

8. Zneužitelnost napaden�ho ustanoven� je zřejm� i z toho, že předsedkyně krajsk�ho soudu předložila k�rn�mu sen�tu origin�ly spisů, v nichž jsou průtahy vyt�k�ny. Jde přitom o spisy dosud nerozhodnut�ch věc�, v nichž k�rně obviněn� již �kony čin�. Za takov�ho stavu je obvykl�, aby byly předkl�d�ny toliko kopie. Možnost vyv�jet n�tlak ze strany soudn�ch funkcion�řů na řadov� soudce pak do značn� m�ry potvrzuje i k�rn� navrhovatelka, kter� ve sv�m pod�n� na č. 1. 34-35 k�rn�ho spisu naznačila, že na z�kladě napaden�ho ustanoven� přik�zala incidenčn� spory tak� čtyřem soudcům, kteř� jsou dle jej�ho m�něn� probl�mov� a maj� podprůměrnou v�konnost. V�slovně uvedla, že "situace byla v z�sadě podobn� u všech čtyř v�še jmenovan�ch soudců, proto jsem ke konci roku 2015 byla nucena situaci s definitivn� platnost� vyřešit. JUDr. Axmanov� a JUDr. Orel uznali, že jejich dalš� působen� v justici nen� možn�, rozhodli se rezignovat na funkci soudce a odej�t do starobn�ho důchodu. JUDr. Slaběň�kov� odm�tla odej�t do starobn�ho důchodu, proto na ni bude pod�n k�rn� n�vrh v nejbližš�ch dnech, k�rn� ř�zen� vůči JUDr. Voln�mu prob�h�". K�rn� n�vrh vůči soudkyni Slabeň�kov� byl n�sledně pod�n, navrhovatel ř�zen� o něm přerušil do rozhodnut� �stavn�ho soudu v nynějš� věci.

9. Prostřednictv�m � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona tedy může b�t ze strany veden� soudu vyv�jen n�tlak na řadov� soudce, nelze vyloučit ani to, že může b�t tohoto ustanoven� zneužito pro ovlivňov�n� konkr�tn�ch insolvenčn�ch ř�zen�. Napaden� ustanoven� přitom nesk�t� ž�dn� z�ruky, že předseda soudu bude postupovat �stavně souladn�m způsobem. �stavně konformn� v�klad tak nepřich�z� do �vahy. Ve věci k�rně obviněn�ho došlo k přerozdělen� řady dř�ve napadl�ch věc� mezi konkr�tn� soudce. To navrhovatel považuje za souladn� s � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona, avšak z�roveň rozporn� s �stavn�m poř�dkem a mezin�rodn�mi z�vazky Česk� republiky.

II.

Průběh ř�zen� před �stavn�m soudem

10. Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky ve sv�m vyj�dřen� uvedla, že insolvenčn� z�kon byl v Poslaneck� sněmovně projedn�n jako vl�dn� n�vrh z�kona (tisk č. 1120) a byl schv�len ve zněn� komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu a dalš�ch pozměňovac�ch n�vrhů. Zněn� ustanoven� � 160 odst. 2 tohoto z�kona od roku 2006 nebylo novelizov�no. S n�vrhem z�kona vyslovily souhlas obě komory Parlamentu, z�kon byl podeps�n př�slušn�mi �stavn�mi činiteli a byl t�ž ř�dně vyhl�šen.

11. Sen�t Parlamentu Česk� republiky ve sv�m vyj�dřen� uvedl, že schv�lil n�vrh insolvenčn�ho z�kona ve zněn� postoupen�m mu Poslaneckou sněmovnou na sv� 10. schůzi usnesen�m č. 416 ze dne 30. 3. 2006. Pro jeho schv�len� hlasovalo z 54 př�tomn�ch sen�torů 49 a nikdo nebyl proti. Př�mo k obsahu napaden�ho ustanoven� nebyla ž�dn� diskuse. N�vrh z�kona byl tedy schv�len �stavně předepsan�m způsobem.

12. Vl�da ve sv�m vyj�dřen� uvedla, že je sporn�, zda bude napaden� ustanoven� použito v k�rn�m ř�zen� veden�m u navrhovatele. Pochybnosti o tom, zda je k�rně obviněn� z�konn�m soudcem v přidělen�ch věcech incidenčn�ch sporů, nemohou ospravedlnit jeho neodůvodněnou procesn� nečinnost ve věci. Soudce se s přidělenou věc� vždy mus� procesně vypoř�dat tak, aby ve věci nevznikaly průtahy, v ž�dn�m př�padě nemůže b�t odezvou prost� nečinnost, např. s ex post vyj�dřenou protin�mitkou, že v t�to věci nen� z�konn�m soudcem. Napaden� ustanoven� ve věci již bylo aplikov�no, a to ze strany předsedkyně soudu. Nem� b�t aplikov�no ze strany soudu rozhoduj�c�ho v k�rn�m ř�zen�. Hodnocen� neodůvodněn� procesn� nečinnosti jakožto k�rn�ho deliktu proto nez�vis� na posouzen� �stavnosti � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona. Podle n�zoru vl�dy jde o n�vrh podan� zjevně neopr�vněn�m navrhovatelem.

13. K samotn�mu napaden�mu ustanoven� vl�da uvedla, že insolvenčn� z�kon vych�z� ze z�sady jednotnosti insolvenčn�ho ř�zen� před jedin�m soudem, kter� sleduje z�jem na hospod�rnosti a rychlosti tohoto ř�zen�. Z tohoto obecn�ho pravidla z�kon předpokl�d� v�jimku pr�vě v ustanoven� � 160 odst. 2 z důvodu zajištěn� rychlosti. Jeho smyslem je v odůvodněn�ch a v�jimečn�ch př�padech předej�t průtahům v insolvenčn�m ř�zen� a zajistit rychlou a �činnou ochranu pr�v jeho �častn�kům. Podle vl�dy nen� napaden� ustanoven� v rozporu s judikaturou �stavn�ho soudu k ot�zce pr�va na z�konn�ho soudce, neboť umožňuje užit� pravidel předem stanoven�ch v rozvrhu pr�ce. Předsedovi soudu nen�lež� pravomoc vyb�rat konkr�tn�ho soudce, kter� rozhodne konkr�tn� incidenčn� spor. Je tedy možn� �stavně konformn� v�klad napaden�ho ustanoven�.

14. Možnost přik�zat incidenčn� spor jin�mu soudci za předem dan�ch pravidel slouž� k vyv�žen� pr�va na z�konn�ho soudce s požadavkem na rychl� a efektivn� vyř�zen� věci. Již z předchoz� judikatury �stavn�ho soudu plyne implicitn� z�věr, že jde o ustanoven� souladn� s �stavn�m poř�dkem. Pravomoc soudn�ho funkcion�ře přidělit konkr�tn� věc jin�mu soudci než tomu, komu byla původně svěřena, nen� podle judikatury Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va ani v rozporu s �mluvou o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (d�le t�ž jen "�mluva"), pokud je tento postup založen na dostatečně jasn�ch, transparentn�ch a předv�dateln�ch pravidlech, aby se zamezilo sv�voli či zd�n� sv�vole ze strany př�slušn�ho soudn�ho funkcion�ře. Vl�da proto navrhla, aby �stavn� soud n�vrh odm�tl z důvodu chyběj�c� aktivn� procesn� legitimace navrhovatele, př�padně aby jej zam�tl jako nedůvodn�.

15. Nejvyšš� spr�vn� soud v replice odm�tl pochybnosti vl�dy o tom, zda může b�t � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona v k�rn�m ř�zen� použit. Nen� ž�dn� důvod, proč by k�rn� soud nemohl při rozhodov�n� o vině či při rozhodov�n� o uložen� k�rn�ho opatřen� přihl�dnout k tomu, zda byly incidenčn� spory přiděleny k�rně obviněn�mu na z�kladě proti�stavn�ho ustanoven�. V k�rn�m ř�zen� m� b�t ř�dně posouzeno, zda je vyt�kan� nečinnost skutečně nedůvodn� a zda existuj� přitěžuj�c� či polehčuj�c� okolnosti.

16. Veřejn� ochr�nkyně pr�v sdělila, že nevyužije sv�ho pr�va vstoupit do ř�zen�.

Obsah předložen�ch spisů

17. �stavn� soud z předložen�ho spisu navrhovatele sp. zn. 13 Kss 1/2016 a k němu připojen� spisov� dokumentace ověřil, že okolnosti t�to věci odpov�daj� jejich popisu uveden�mu v n�vrhu.

III.

Procesn� předpoklady projedn�n� n�vrhu

18. Podle čl. 95 odst. 2 �stavy plat�, že soud předlož� věc �stavn�mu soudu, pokud dojde k z�věru, že z�kon, jehož m� b�t při řešen� věci použito, je v rozporu s �stavn�m poř�dkem.

19. V dan�m př�padě se jedn� o př�pad tzv. konkr�tn� (incidenčn�), a nikoliv abstraktn� kontroly norem. Obecn� soud je opr�vněn podat n�vrh tehdy, navrhuje-li zrušen� z�kona, resp. jeho jednotliv�ho ustanoven�, jehož aplikace m� b�t bezprostředn�, př�padně je nezbytn� jeho nevyhnuteln� aplikace, a nikoli jen hypotetick� použit�, resp. jin� širš� souvislosti [usnesen� sp. zn. Pl. �S 39/2000 ze dne 23. 10. 2000 (U 39/20 SbNU 353)]. Z �čelu a smyslu konkr�tn� kontroly �stavnosti pr�vn�ch norem plyne, že z�kon (resp. jeho ustanoven�), jehož m� b�t při řešen� věci použito, je pouze ten, jenž přek�ž� tomu, aby bylo dosaženo ž�douc�ho, tj. �stavně konformn�ho v�sledku; nebyl-li by odstraněn, byl by v�sledek prob�haj�c�ho ř�zen� jin� [bod 26 n�lezu sp. zn. Pl. �S 3/06 ze dne 6. 3. 2007 (N 41/44 SbNU 517; 149/2007 Sb.)].

20. Je přitom na navrhovateli, aby jednak snesl adekv�tn� argumentaci, že napaden� z�kon (jeho jednotliv� ustanoven�) je v rozporu s �stavn�m poř�dkem, ale z�roveň pouk�zal a prok�zal, že užit� napaden�ho ustanoven� je nevyhnuteln� a jen jeho zrušen� bude m�t za n�sledek dosažen� ž�douc�ho �stavně konformn�ho v�sledku [bod 19 n�lezu sp. zn. Pl. �S 49/10 ze dne 28. 1. 2014 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.)]. Posouzen� nevyhnutelnosti aplikace napaden�ho ustanoven� však z povahy věci n�lež� předevš�m obecn�mu soudu, jenž vede v�choz� ř�zen�. Jde totiž obvykle o ot�zky pod�stavn�ho pr�va, k jejichž hodnocen� se �stavn� soud jako soudn� org�n ochrany �stavnosti, nikoliv běžn� z�konnosti, setrvale stav� zdrženlivě [n�lez sp. zn. Pl. �S 85/06 ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)]. Z�věr o tom, že užit� napaden�ho ustanoven� nen� pro předkl�daj�c� soud nezbytn�, tak může �stavn� soud učinit předevš�m tehdy, pokud by z�věr navrhovatele byl zjevně neudržiteln� [obdobně v konkr�tn� kontrole norem postupuj� i jin� �stavn� soudy, srov. již BVerfGE 2, 181 (německ� Spolkov� �stavn� soud) či VfSlg 2713/1954 (rakousk� �stavn� soudn� dvůr)].

21. Navrhovatel v projedn�van� věci vystupuje jako k�rn� soud podle � 3 z�kona č. 7/2002 Sb., o ř�zen� ve věcech soudců, st�tn�ch z�stupců a soudn�ch exekutorů, ve zněn� z�kona č. 314/2008 Sb. K�rnou odpovědnost soudců vymezuj� � 86-90 z�kona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudc�ch, př�sed�c�ch a st�tn� spr�vě soudů a o změně někter�ch dalš�ch z�konů (z�kon o soudech a soudc�ch), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen "z�kon o soudech"). K�rn�m proviněn�m soudce je podle � 87 tohoto z�kona zaviněn� porušen� povinnost� soudce, jakož i zaviněn� chov�n� nebo jedn�n�, j�mž soudce narušuje důstojnost soudcovsk� funkce nebo ohrožuje důvěru v nez�visl�, nestrann�, odborn� a spravedliv� rozhodov�n� soudů.

22. K�rn� odpovědnost i z�sady pro ukl�d�n� k�rn�ch opatřen� jsou zjevně konstruov�ny jinak, než je tomu např. v trestn�m z�kon�ku nebo v z�koně č. 200/1990 Sb., o přestupc�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Z�konod�rce t�m ponechal k�rn�mu soudu poměrně širokou m�ru �vahy při hodnocen� toho, co je k�rn�m proviněn�m, a stejně tak mu ponechal prostor i pro �vahu, podle jak�ch hledisek ukl�dat k�rn� opatřen�. Jedin�m vod�tkem tak je pokyn v � 88 odst. 1 z�kona o soudech, aby k�rn� opatřen� byla ukl�d�na podle z�važnosti k�rn�ho proviněn� (srov. oproti tomu např. � 37-39, 41 a 42 trestn�ho z�kon�ku).

23. �stavn� soud setrvale uv�d�, že mu nepř�sluš� vstupovat do hodnocen� konkr�tn�ch skutečnost� v�znamn�ch pro v�ši trestu v konkr�tn�m př�padě proveden�ho obecn�m soudem, nen�-li toto hodnocen� v rozporu s požadavky �stavnosti. To připad� v �vahu toliko v př�padě extr�mn�ho vybočen� z krit�ri� pro tyto �čely z�konem stanoven�ch [např. usnesen� sp. zn. II. �S 243/03 ze dne 15. 4. 2004 (U 17/33 SbNU 395), sp. zn. IV. �S 286/99 ze dne 24. 3. 2000, sp. zn. I. �S 91/08 ze dne 21. 2. 2008 (v SbNU nepublikov�na, dostupn� na http://nalus.usoud.cz)]. Tot�ž �stavn� soud konstatoval i ve vztahu ke k�rn�mu ř�zen� [usnesen� sp. zn. IV. �S 2413/15 ze dne 8. 12. 2015 (v SbNU nepublikov�no, dostupn� na http://nalus.usoud.cz)]. Na rozd�l od trestn� �pravy z�konod�rce bl�že nevymezil polehčuj�c� a přitěžuj�c� okolnosti v�znamn� pro ukl�d�n� k�rn�ch opatřen�, a to ani demonstrativn�m v�čtem. Posouzen� okolnost� v�znamn�ch pro hodnocen� k�rně vyt�kan�ho skutku a pro ukl�d�n� k�rn�ho opatřen� tedy z�vis� na �vaze k�rn�ho soudu ve větš� m�ře, než je tomu u soudů trestn�ch. Přistupuje-li �stavn� soud zdrženlivě k hodnocen� ze strany trestn�ch soudů, jinak tomu nemůže b�t ani v projedn�van� (k�rn�) věci.

24. Odm�tnut� nynějš�ho n�vrhu jako n�vrhu podan�ho zjevně neopr�vněn�m navrhovatelem by znamenalo, že k�rn� soud - podle n�zoru �stavn�ho soudu - nemůže zohlednit �stavnost postupu k�rn� žalobkyně podle napaden�ho ustanoven� při hodnocen� viny k�rně obviněn�ho či při hodnocen� z�važnosti jeho jedn�n�. Takov� z�věr však v projedn�van� věci nelze učinit: důvody, pro něž chce navrhovatel napaden� ustanoven� použ�t, zjevně neudržiteln� nejsou. Naopak plně odpov�daj� širok� m�ře �vahy, kterou dal z�konod�rce k�rn�mu soudu k dispozici podle � 87 a 88 z�kona o soudech. Sama vl�da ostatně zpochybnila v�znam � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona pro hodnocen� viny k�rně obviněn�ho, nikoliv již pro hodnocen� z�važnosti jeho jedn�n� (str. 2 vyj�dřen� vl�dy). Nen� důvod, proč by �stavn� soud měl při vědom� sv�ho �stavně vymezen�ho postaven� a potřeby zachov�vat požadavek sebeomezen� �stavn�ho soudnictv� předčasně vstupovat do tohoto širok�ho prostoru pro uplatněn� pravomoci k�rn�ho soudu, kter� mu poskytl z�konod�rce. Nadto by takov� vstup ani nemohl v�st ke sv�mu �čelu - ovlivněn� rozhodov�n� k�rn�ho soudu. K�rn� soud by totiž nebyl v�z�n pr�vn�m n�zorem �stavn�ho soudu vysloven�m v usnesen� odm�taj�c�m n�vrh pro zjevnou neopr�vněnost navrhovatele [srov. v�klad k z�vaznosti jednotliv�ch forem rozhodnut� �stavn�ho soudu proveden� v n�lezu sp. zn. IV. �S 301/05 ze dne 13. 11. 2007 (N 190/47 SbNU 465)].

25. Z�věrem lze odk�zat i na n�lezy sp. zn. Pl. �S 20/94 ze dne 28. 3. 1995 (N 18/3 SbNU 109; 72/1995 Sb.) a sp. zn. I. �S 30/94 ze dne 6. 6. 1995 (N 26/3 SbNU 189), v nichž �stavn� soud přistoupil k vyd�n� kasačn�ho rozhodnut�. Důvody kasace se vztahovaly k netrestn�m předpisům, kter� však byly v�znamn� pro �vahy o vině a trestu podle �stavně souladn�ch ustanoven� trestn�ho z�kona.

26. Podle přesvědčen� navrhovatele je třeba �stavnost napaden�ho ustanoven� (a s n�m souvisej�c�ho postupu předsedkyně Krajsk�ho soudu v Ostravě) zohlednit při rozhodov�n� o vině k�rně obviněn�ho či alespoň při rozhodov�n� o uložen� přiměřen�ho k�rn�ho opatřen�. Toto přesvědčen� založen� na v�kladu pod�stavn�ho pr�va nen� zjevně neudržiteln�. Je tedy splněn požadavek čl. 95 odst. 2 �stavy, aby napaden� ustanoven� z�kona bylo při řešen� věci použito (a jeho odstraněn� může v�st k jin�mu v�sledku ř�zen� prob�haj�c�ho před navrhovatelem).

27. Protože �stavn� soud neměl ž�dn� pochybnosti ani ohledně splněn� dalš�ch podm�nek ř�zen�, přistoupil k věcn�mu projedn�n� n�vrhu. Podle � 44 věty prvn� z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, upustil od �stn�ho jedn�n�, neboť nebylo lze od tohoto jedn�n� oček�vat dalš� objasněn� věci.

IV.

Vlastn� posouzen�

28. Napaden� ustanoven� � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona stanov�: "Jestliže by projedn�n� a rozhodnut� incidenčn�ho sporu v r�mci insolvenčn�ho ř�zen� mohlo v�st k průtahům v insolvenčn�m ř�zen�, přik�že předseda insolvenčn�ho soudu takov� spor jin�mu soudci insolvenčn�ho soudu."

29. �stavn� soud se podle � 68 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� z�kona č. 48/2002 Sb., zab�val t�m, zda bylo napaden� ustanoven� přijato v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem. Vzhledem k vyj�dřen�m obou komor Parlamentu, dostupn�m popisům legislativn� procedury přij�m�n� př�slušn�ho z�kona i s ohledem na to, že legislativn� procedura nen� ani navrhovatelem zpochybňov�na, nelze než uzavř�t, že podm�nka �stavn� konformity legislativn�ho procesu byla splněna.

Pr�vo na z�konn�ho soudce

30. Pr�vo na z�konn�ho soudce je v�znamnou syst�movou pojistkou pro zajištěn� nez�vislosti soudů a soudců, jak to vyžaduje čl. 81 a čl. 82 odst. 1 �stavy Česk� republiky. Toto pr�vo je �stavně zaručeno v čl. 38 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod, podle něhož "nikdo nesm� b�t odňat sv�mu z�konn�mu soudci. Př�slušnost soudu i soudce stanov� z�kon". Podstatou t�to z�ruky je, že pod�v�n� n�vrhů soudům a přidělov�n� př�padů soudcům se odehr�v� podle předem stanoven�ch pravidel, č�mž m� b�t minimalizov�na možnost jejich ovlivňov�n�, korupce, sv�vole a jin� než�douc� vlivy. Toto pr�vo však nen� vyčerp�no toliko z�konn�m určen�m věcn�, funkčn� a m�stn� př�slušnosti soudu ani pouh�m z�konn�m vymezen�m hledisek rozdělen� soudn� agendy mezi sen�ty a samosoudce, jakož i stanoven�m počtu soudců (př�sed�c�ch) v sen�tech, jak požaduje čl. 94 �stavy Česk� republiky. Nen� vyčerp�no ani požadavkem dalš�m, a to vyloučen�m soudců z projedn�v�n� a rozhodov�n� věci z důvodu jejich podjatosti. Toto pr�vo totiž představuje zcela neopominutelnou podm�nku ř�dn�ho v�konu t� č�sti st�tn� moci, kter� soudům byla �stavně svěřena. Z�sada z�konn�ho soudce tak na jedn� straně dotv�ř� a upevňuje soudcovskou nez�vislost, na straně druh� představuje pro každ�ho �častn�ka ř�zen� z�ruku, že k rozhodnut� jeho věci jsou povol�v�ny soudy a soudci podle předem dan�ch z�sad (procesn�ch pravidel) tak, aby byla zachov�na z�sada pevn�ho přidělov�n� soudn� agendy a aby byl vyloučen - pro různ� důvody a rozličn� �čely - v�běr soudů a soudců ad hoc [srov. n�lezy sp. zn. II. �S 2766/14 ze dne 1. 12. 2015 (N 202/79 SbNU 281), sp. zn. III. �S 293/98 ze dne 21. 1. 1999 (N 11/13 SbNU 71) anebo sp. zn. III. �S 232/95 ze dne 22. 2. 1996 (N 15/5 SbNU 101)].

31. Pravidla pro určen� z�konn�ho soudce obecně upravuje z�kon o soudech. Podle � 41 odst. 1 tohoto z�kona se rozdělen� jednotliv�ch věc�, kter� maj� b�t u soudu projedn�ny a rozhodnuty, ř�d� rozvrhem pr�ce. Jakkoliv rozvrh pr�ce nen� aktem s pr�vn� silou z�kona, je př�pustn� jej použ�t k proveden� z�konn�ch pravidel při přidělov�n� věc� v r�mci jednotliv�ho soudu (bod 26 n�lezu sp. zn. I. �S 2769/15 ze dne 15. 6. 2016). Mezi požadavky, jež vypl�vaj� pro rozvrh pr�ce z čl. 38 odst. 1 Listiny, patř� předv�datelnost a transparentnost obsazen� soudu pro �častn�ky ř�zen� a tak� pro veřejnost. Pravidla rozvrhu pr�ce pro určen� soudců mus� b�t předem dan�, jednoznačn� a měla by br�t v �vahu všechny možn� eventuality [n�lez sp. zn. IV. �S 2053/12 ze dne 1. 11. 2012 (N 183/67 SbNU 219)]. Přidělov�n� soudn� agendy a určen� složen� sen�tů na z�kladě pravidel obsažen�ch v rozvrhu pr�ce jsou tedy d�lč� souč�st� pr�va na z�konn�ho soudce a osoba soudce mus� b�t jista předem, než n�vrh na zah�jen� ř�zen� dojde soudu [n�lez sp. zn. III. �S 200/98 ze dne 17. 12. 1998 (N 155/12 SbNU 423)].

32. Jin� soudce (jin� sen�t či sen�t v jin�m složen�) může věc projednat jen v př�padě, jestliže je absence soudců určen�ch rozvrhem pr�ce důvodn�. Za takov� důvody je třeba považovat zejm�na vyloučen� soudce z důvodu podjatosti a jeho odůvodněnou nepř�tomnost (v důsledku nemoci, dovolen�, pracovn� cesty apod.). Zastoupen� soudců se stejně jako složen� sen�tů mus� ř�dit předem stanoven�mi pravidly určen�mi rozvrhem pr�ce [n�lez sp. zn. III. �S 200/98 (viz v�še); obdobně n�lez sp. zn. II. �S 2029/08 ze dne 28. 5. 2009 (N 125/53 SbNU 565), body 16-19], Rozvrh pr�ce mus� stanovovat i pořad� zastupuj�c�ch soudců [n�lez sp. zn. IV. �S 307/03 ze dne 27. 5. 2004 (N 76/33 SbNU 243)]. �stavn� z�ruka z�konn�ho soudce se tedy vztahuje jak na způsob určen� soudce, kter� bude ve věci rozhodovat, tak na stabilitu obsazen� soudu, projevuj�c� se z�kazem sv�voln� změny v jeho složen�. Tomu na z�konn� �rovni odpov�daj� př�sn� podm�nky pro vyloučen� soudce v jednotliv� věci a z�kaz odnět� již přidělen�ch věc� konkr�tn�mu soudci (sen�tu), byly-li přiděleny před �činnost� (změny) rozvrhu pr�ce (� 42 odst. 4 z�kona o soudech).

33. S ohledem na mezin�rodn� z�vazky Česk� republiky (čl. 1 odst. 2 �stavy) je třeba při hodnocen� konkr�tn�ch z�ruk z�konn�ho soudce dodržet i požadavky čl. 6 odst. 1 �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod, kter� vyžaduje soud "zř�zen� z�konem". Jednoznačnost pravidel použ�van�ch v každ�m jednotliv�m př�padě pro prvotn� přidělen� věc� i pro jejich př�padn� n�sledn� přerozdělen� m� z�sadn� v�znam pro vl�du pr�va, z�ruky soudcovsk� nez�vislosti a pr�vn� jistoty. Tato pravidla tedy maj� zajistit objektivitu a transparentnost a mus� vyloučit jak�koliv zd�n� sv�vole při rozdělov�n� př�padů jednotliv�m soudcům (� 66 rozsudku ESLP ze dne 5. 10. 2010 ve věci DMD GROUP, a. s., proti Slovensku, č. st�žnosti 19334/03). Př�liš širok� diskrece soudn�ch funkcion�řů při prvotn�m přidělov�n� věci i n�sledn�m přerozdělov�n� věc� je v rozporu s pr�vem na nez�visl�, nestrann� soud, neboť se nejedn� o soud (soudce) určen� z�konem (ale funkcion�řem soudn� spr�vy) a chr�něn� před existenc� nevhodn�ho n�tlaku (srov. � 89 rozsudku ESLP ze dne 22. 12. 2009 č. 24810/06 ve věci Parlov-Tkalčič proti Chorvatsku).

34. Vnitrost�tn� pr�vn� ř�d proto mus� poskytovat dostatečn� procesn� z�ruky proti zneužit� diskrece ze strany předsedy soudu (srov. � 89 rozsudku Parlov-Tkalčič proti Chorvatsku č. 24810/06, � 66-70 rozsudku DMD GROUP, a. s., proti Slovensku). Pokud dostatečn� procesn� z�ruky vnitrost�tn� pr�vo neposkytuje, jsou soudci zraniteln� vůči vnějš�mu tlaku ze strany předsedy soudu jako org�nu st�tn� spr�vy soudů (srov. � 86 rozsudku Parlov-Tkalčič proti Chorvatsku), což je neslučiteln� s pr�vem na nez�visl� a nestrann� soud ve smyslu čl. 6 odst. 1 �mluvy.

35. Souč�st� pr�va na nez�visl� a nestrann� soud chr�něn�ho čl. 6 odst. 1 �mluvy je tud�ž nejen nez�vislost na moci v�konn� a jin�ch subjektech stoj�c�ch mimo soudcovsk� stav (tzv. extern� nez�vislost soudce), ale rovněž nez�vislost na soudn�ch funkcion�ř�ch a jin�ch subjektech uvnitř soudcovsk�ho stavu (tzv. intern� nez�vislost soudce). Prostor pro diskreci při prvotn�m přidělov�n� věc� nebo při n�sledn�m přerozdělov�n� totiž může b�t zneužit jako prostředek n�tlaku na individu�ln� soudce formou jejich přetěžov�n�, přidělov�n� pouze nezaj�mav�ch věc� či přidělov�n� politicky citliv�ch věc� pouze vybran�m ("spolehliv�m") soudcům (� 58 rozsudku ze dne 12. 1. 2016 ve věci Miracle Europe Kft proti Maďarsku, č. st�žnosti 57774/13).

36. Přerozdělit již jednou přidělen� věci tud�ž nelze na z�kladě neodůvodněn�ho opatřen� soudn�ho funkcion�ře založen�ho na jeho neomezen�m uv�žen�. T�ž nelze přerozdělit věci konkr�tně (jmenovitě) určen�, ale pouze věci určen� podle obecn�ch a přezkoumateln�ch pravidel. Tato pravidla přitom mus� b�t v z�kladu stanovena z�konem a soudn�mu funkcion�ři mohou ponechat pouze minim�ln� prostor pro vlastn� uv�žen� při jejich aplikaci (� 69-70 rozsudku DMD GROUP, a. s., proti Slovensku, � 58 a 62-63 rozsudku Miracle Europe Kft proti Maďarsku).

37. Lze tedy shrnout n�sleduj�c� �stavn� požadavky na rozvrh pr�ce: mus� obsahovat transparentn� předem stanoven� obecn� pravidla pro určen� konkr�tn�ho soudce nebo soudců v sen�tu, kteř� ve věci budou rozhodovat, pravidla pro jejich zastupov�n� v př�padě jejich důvodn� kr�tkodob� absence či podjatosti i pravidla pro přerozdělov�n� věc� pro př�pad dlouhodob� absence soudce. Rozvrh pr�ce nemůže prvotn� přidělen� věci či jej� přerozdělen� přenechat na rozhodnut� soudn�ho funkcion�ře, neboť takov� uspoř�d�n� ohrožuje nez�vislost soudců a důvěru veřejnosti v soudn� moc a zbavuje �častn�ky ř�zen� �činn� ochrany proti �čelov� manipulaci. Soudce, kter� byl povol�n na z�kladě takov�ho rozhodnut� soudn�ho funkcion�ře, nen� z�konn�m soudcem ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny a nesplňuje požadavky stanoven� pr�vem na nez�visl� a nestrann� soud ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 �mluvy (srov. již citovan� n�lez sp. zn. I. �S 2769/15).

�stavnost � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona

38. �stavn� soud v ř�zen� o kontrole norem upřednostňuje �stavně konformn� interpretaci před derogac�. V situaci, kdy určit� ustanoven� pr�vn�ho předpisu umožňuje dvě různ� interpretace, přičemž jedna je v souladu s �stavn�m poř�dkem a druh� je s n�m v rozporu, nen� d�n důvod zrušen� tohoto ustanoven�. Tento postup vych�z� z principu dělby moci a s n�m spojen�ho principu zdrženlivosti, tj. z principu, dle něhož, lze-li zajištěn� �stavnosti dos�hnout alternativn�mi prostředky, �stavn� soud vol� ten, jenž moc z�konod�rnou omezuje v m�ře nejmenš� [např. n�lez sp. zn. Pl. �S 69/06 ze dne 29. 1. 2008 (N 22/48 SbNU 243; 269/2008 Sb.)], přičemž �stavně konformn�mu v�kladu může svědčit i v�klad extenzivn� [n�lez sp. zn. Pl. �S 33/10 ze dne 23. 4. 2013 (N 62/69 SbNU 177; 154/2013 Sb.)].

39. Možnost �stavně konformn�ho v�kladu � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona �stavn� soud již naznačil v usnesen� sp. zn. Pl. �S 11/15 ze dne 9. 2. 2016 (v SbNU nepublikov�no, dostupn� na http://nalus.usoud.cz), s ohledem na povahu tohoto rozhodnut� se j�m však nemohl věcně zab�vat. Tato možnost je ovšem d�na v projedn�van� věci.

40. Z insolvenčn�ho z�kona plyne, že insolvenčn�m ř�zen�m se rozum� soudn� ř�zen�, jehož předmětem je dlužn�kův �padek nebo hroz�c� �padek a způsob jeho řešen�, a incidenčn�m sporem se rozum� spory vyvolan� insolvenčn�m ř�zen�m, o kter�ch tak stanov� tento z�kon, projedn�van� v r�mci insolvenčn�ho ř�zen� [� 2 p�sm. a) a d)]. Insolvenčn� ř�zen� mus� b�t vedeno tak, aby ž�dn� z �častn�ků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zv�hodněn a aby se dos�hlo rychl�ho, hospod�rn�ho a co nejvyšš�ho uspokojen� věřitelů [� 5 p�sm. a)]. Věcně př�slušn�mi jsou v tomto ř�zen� krajsk� soudy [� 7a p�sm. b)] a jejich m�stn� př�slušnost se z�sadně ř�d� obvodem obecn�ho soudu dlužn�ka (� 7b odst. 1).

41. Rozdělen� věc� mezi jednotliv� soudn� oddělen� uvnitř konkr�tn�ho insolvenčn�ho soudu pak stanov� rozvrh pr�ce tohoto soudu. Na ten by se měla uplatnit obecn� pravidla stanoven� � 41-44 z�kona o soudech, ledaže by existovala zvl�štn� �prava pro rozdělov�n� insolvenčn�ch věc�. Obecnou �pravou je předevš�m přidělov�n� podle specializace jednotliv�ch soudců a rovnoměrn� zatěžov�n� jednotliv�ch soudn�ch oddělen� (� 42 odst. 2 z�kona o soudech). Zvl�štn� �pravou je např�klad uplatněn� pravidla jednotnosti insolvenčn�ho ř�zen� před jedin�m soudem. Podle tohoto pravidla by incidenčn� spory měl projednat a rozhodnout tent�ž soud (a soudce), kter� vede insolvenčn� ř�zen� (� 160 odst. 1 insolvenčn�ho z�kona).

42. Insolvenčn� z�kon zde tedy zav�d� přidělov�n� věc� (incidenčn�ch sporů) podle jejich souvislosti soudci, jemuž byla přidělena kmenov� insolvenčn� věc. To je pravidlo, kter� by v obecn� rovině bylo možn� zav�st rozvrhem pr�ce. Z�konod�rce se však v z�jmu hospod�rnosti a rychlosti ř�zen� rozhodl neponechat zaveden� takov�ho pravidla na �vaze předsedy soudu, ale zavedl je s�m (srov. důvodovou zpr�vu k tisku č. 1120, 4. volebn� obdob� Poslaneck� sněmovny). Uveden� pravidlo jednotnosti insolvenčn�ho ř�zen� nicm�ně obecn� pravidla z�kona o soudech platn� pro rozvrh pr�ce nenahrazuje, pouze doplňuje (určuje dalš� pravidlo, kter� již nemůže b�t upraveno jinak v rozvrhu pr�ce). Ve v�sledku tedy maj� b�t incidenčn� spory přiděleny tomu soudci, kter�mu byla dř�ve přidělena kmenov� insolvenčn� věc. Ta mu mus� b�t přidělena podle srozumiteln�ch a jasn�ch pravidel, jež byla předem d�na a kter� splňuj� dalš� požadavky z�kona o soudech.

43. Napaden� � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona podle sv�ho zněn� i systematick�ho zařazen� slouž� předevš�m jako v�jimka ze z�konn�ho pravidla jednotnosti insolvenčn�ho ř�zen� před jedn�m soudem a soudcem podle � 160 odst. 1 t�hož z�kona. Na jeho z�kladě tedy může předseda za splněn� z�konn� podm�nky (jestliže by projedn�n� a rozhodnut� incidenčn�ho sporu v r�mci insolvenčn�ho ř�zen� mohlo v�st k průtahům v insolvenčn�m ř�zen�) přik�zat incidenčn� spor soudci, kter� nevede kmenov� ř�zen�. Jin�mi slovy, incidenčn� spor může b�t přidělen bez věcn� souvislosti s kmenov�m ř�zen�m.

44. V obecn� rovině lze přet�žen� soudce řešit zastaven�m přidělov�n� dalš�ch věc� do t� doby, než dojde k n�pravě. Nov� věci pak budou přidělov�ny podle obecn�ch pravidel rozvrhu pr�ce do všech ostatn�ch soudn�ch oddělen�. Toto řešen� ovšem nen� předsedovi soudu k dispozici v př�padě přet�žen�ho insolvenčn�ho soudce, kter� např�klad mus� projednat a rozhodnout insolvenčn� věc s velk�m množstv�m incidenčn�ch sporů. Prost� �prava rozvrhu pr�ce totiž nemůže vyloučit uplatněn� z�konn�ho pravidla jednotnosti, podle něhož jsou přidělov�ny incidenčn� spory. Zastaven� přidělov�n� nov�ch věc� tak dopadne na nov� kmenov� insolvenčn� věci, nikoliv na nov� incidenčn� spory vztahuj�c� se k insolvenčn� věci již přidělen�. V�jimečn� přidělen� incidenčn�ho sporu jin�mu soudci je tedy při existenci � 160 odst. 1 insolvenčn�ho z�kona možn� pr�vě a jen na z�kladě � 160 odst. 2 tohoto z�kona.

45. Vyjasněn� vz�jemn�ho vztahu jednotliv�ch ustanoven� přidělov�n� insolvenčn�ch věc� však pro posouzen� věci nestač�. Z�sadn� je způsob, jak�m může přidělen� ("přik�z�n�") věci podle napaden�ho ustanoven� proběhnout. Podle přesvědčen� navrhovatele pro toto přidělen� nejsou stanovena ž�dn� pravidla, � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona tedy m� sloužit jako ucelen� zvl�štn� �prava vylučuj�c� celou �pravu přidělov�n� věc� podle z�kona o soudech. Pro tento z�věr však nen� důvod.

46. Text napaden�ho ustanoven� v�slovně uplatněn� z�kona o soudech nevylučuje a jeho vyloučen� nelze dovodit ani implicitně, systematick�m či teleologick�m v�kladem. Stanov�-li napaden� ustanoven�, že předseda insolvenčn�ho soudu přik�že spor jin�mu soudci insolvenčn�ho soudu, nijak t�m neurčuje, jak m� b�t tento soudce vybr�n. Samotn� z�konn� vyj�dřen� je přitom neutr�ln�, neobsahuje neurčit� pr�vn� pojem a ned�v� předsedovi soudu možnost pro uv�žen� při přidělov�n� věci. V�běr soudce jednoduše neřeš�. V tom př�padě nelze dospět k z�věru, že předseda soudu může tohoto soudce vybrat libovolně. V�raz "jin�mu soudci" totiž bez dalš�ho nelze ch�pat jako "jak�mukoliv jin�mu soudci".

47. Systematick� souvislost zvl�štn� �pravy někter�ch ot�zek přidělov�n� věc� podle � 160 insolvenčn�ho z�kona a obecn� �pravy v z�koně o soudech vede k z�věru, že pravidla z�kona o soudech se uplatn� do t� m�ry, do kter� je to při postupu podle � 160 insolvenčn�ho z�kona možn�. Pravidlo jednotnosti (� 160 odst. 1) slouž� jako zvl�štn� pravidlo pro přidělov�n� věc�, kter� se uplatn� souběžně s obecn�mi pravidly přidělov�n� podle z�kona o soudech. V�jimka z pravidla jednotnosti (� 160 odst. 2) pak vylučuje užit� pr�vě a jen tohoto zvl�štn�ho pravidla, nikoliv však užit� pravidel obecn�ch.

48. Dojde-li tedy k situaci, kdy by projedn�n� a rozhodnut� incidenčn�ho sporu v r�mci insolvenčn�ho ř�zen� mohlo v�st k průtahům v insolvenčn�m ř�zen� (� 160 odst. 2), neuplatn� se z�sada jednotnosti (� 160 odst. 1) a předseda soudu incidenčn� věc přik�že jin�mu soudci. Toho urč� podle obecn�ch pravidel přidělov�n� věc�, tedy podle rozvrhu pr�ce (� 41-44 z�kona o soudech).

49. Pro posouzen� věci je ovšem z�sadn�, že se napaden� ustanoven� může uplatnit dvěma způsoby: do budoucna pro nov� incidenčn� spory, kter� doposud nebyly nikomu přiděleny (prvotn� přidělen�), či do minulosti pro incidenčn� spory již přidělen� (přerozdělen�). K naplněn� hypot�zy napaden�ho ustanoven� totiž může doj�t v obou př�padech.

50. Jak bylo již uvedeno, pro prvotn� přidělen� věci i jej� přerozdělen� plat� tent�ž způsob: soudce, kter� m� věc projednat a rozhodnout mus� b�t určen podle pravidel rozvrhu pr�ce. Problematick� je nicm�ně určen� podm�nek, za nichž se m� � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona uplatnit, tedy jin�mi slovy, kdy nast�v� situace, že by projedn�n� a rozhodnut� incidenčn�ho sporu v r�mci insolvenčn�ho ř�zen� mohlo v�st k průtahům v insolvenčn�m ř�zen�. Insolvenčn� z�kon v � 160 odst. 2 jasn� hlediska pro přidělov�n� a přerozdělov�n� věc� nestanov�, jeho obecn� pravidlo "jestliže by projedn�n� a rozhodnut� incidenčn�ho sporu v r�mci insolvenčn�ho ř�zen� mohlo v�st k průtahům v insolvenčn�m ř�zen� " tak mus� b�t pro poměry jednotliv�ho soudu provedeno v rozvrhu pr�ce. Proveden�m je přitom třeba rozumět stanoven� jasn�ch a konkr�tn�ch pravidel s ohledem na rozhodovac� poměry toho kter�ho soudu [srov. n�lez sp. zn. I. �S 2769/15 (viz v�še)], nikoliv jen převzet� textu napaden�ho ustanoven� do rozvrhu pr�ce či jeho nahrazen� pravidlem obdobně obecn�m [�stavn� soud již dř�ve odm�tl zastupov�n� soudců podle "pracovn�ho vyt�žen�", srov. n�lez sp. zn. IV. �S 307/03 ze dne 27. 5. 2004 (N 76/33 SbNU 243)].

51. Naplněn� těchto požadavků je v ruk�ch předsedy insolvenčn�ho soudu (v součinnosti se soudcovskou radou podle � 41 odst. 2 z�kona o soudech), jehož osoba tak m� pro uplatněn� � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona z�sadn� roli: v rozvrhu pr�ce vymezuje pravidla pro přidělov�n� a přerozdělov�n� incidenčn�ch sporů (tedy pravidla pro zodpovězen� ot�zek "kdy?" a "jak?") a rozhoduje o jejich uplatněn�.

52. V tomto ohleduje nejasnost pravidla založen�ho na potenci�ln� hrozbě průtahů nevhodn� (nikoliv nutně proti�stavn�) pro prvotn� přidělen� věci. Předseda soudu totiž podle sv�ho uv�žen� rozhoduje o uplatněn� v�jimky ze z�konem stanoven�ho pravidla jednotnosti insolvenčn�ho ř�zen� (ovšem pouze o uplatněn�, nikoliv již o způsobu přidělov�n� věc�). Čin�-li tak pro futuro pro dosud nepřidělen� věci a za dodržen� ostatn�ch pravidel pro přidělov�n� věc� (transparentnost, specializace, rovnoměrn� zat�žen�), je t�m naplněn hlavn� �čel z�ruk pr�va na z�konn�ho soudce - ochrana �častn�ků ř�zen� před v�běrem soudců ad hoc a ochrana soudců před šikanou ze strany st�tn�ho org�nu spr�vy soudu. V takov�m př�padě se v�gnost hypot�zy "jestliže by mohlo v�st k průtahům" nevhodně projev� pouze ve vztahu k pravidlu vyj�dřen�mu v � 160 odst. 1 insolvenčn�ho z�kona, nikoliv ve vztahu k čl. 38 odst. 2 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod či čl. 81 a čl. 82 odst. 1 �stavy. Samotn� pravidlo jednotnosti insolvenčn�ho ř�zen� totiž souč�st� �stavn�ch z�ruk nen� (a z�kon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovn�n�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, jej ostatně ani neznal).

53. Uplatněn� pravidel pro prvotn� přidělen� tedy v z�sadě nen� problematick� - dojde při něm k zastaven� přidělov�n� nov�ch incidenčn�ch sporů konkr�tn�mu soudci a ty budou přiděleny dalš�m soudcům podle pravidel rozvrhu pr�ce. V t�to souvislosti si lze představit např�klad pravidlo dosažen� určit�ho předem stanoven�ho nomin�ln�ho počtu přidělen�ch incidenčn�ch sporů, počtu přidělen�ch věc� ve vztahu k ostatn�m soudcům projedn�vaj�c�m insolvenčn� věci či pravidlo určit� d�lky ř�zen�.

54. Z�sadn� je ovšem vymezen� předpokladů pro užit� postupu podle napaden�ho ustanoven� při přerozdělen� věci. V takov�m př�padě byl již z�konn� soudce jednou ř�dně určen a k odnět� věci může doj�t pouze ve v�jimečn�ch, z�konem jasně předv�dan�ch př�padech. Z toho důvodu se ostatně i obecn� zastupov�n� soudců mus� ř�dit předem stanoven�mi pravidly určen�mi rozvrhem pr�ce. Nahrazov�n� soudců, jimž je věc ř�dně přidělena, je možn� jen při jejich odůvodněn� nepř�tomnosti [v důsledku nemoci, dovolen�, pracovn� cesty a podobně; srov. n�lezy sp. zn. IV. �S 307/03 ze dne 27. 5. 2004 (N 76/33 SbNU 243), sp. zn. II. �S 2029/08 ze dne 28. 5. 2009 (N 125/53 SbNU 565) či sp. zn. I. �S 2769/15 (viz v�še)].

55. Pr�vě �stavn� přijatelnost nahrazen� soudce z důvodu jeho legitimn� nepř�tomnosti může posloužit jako vod�tko při v�kladu a uplatňov�n� napaden�ho ustanoven�. Z dosud uveden�ho totiž plyne, že 1. použit� � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona pro prvotn� přidělen� je z �stavn�ho hlediska možn� za podm�nky, že je založeno na předem stanoven�ch a předv�dateln�ch pravidlech rozvrhu pr�ce (srov. bod 52), a 2. samotn� přerozdělen� věci na z�kladě z�konem předv�dan�ho důvodu konkretizovan�ho v rozvrhu pr�ce je podle obecn� �pravy z�kona o soudech možn� (srov. bod 54).

56. Nen� tedy důvod, proč by přerozdělen� již přidělen� věci nemělo b�t možn� podle � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona za obdobn�ch podm�nek, tedy bude-li v rozvrhu pr�ce provedeno předem stanoven�m a předv�dateln�m pravidlem. Toto pravidlo urč�, za jak�ch podm�nek (povahou a z�važnost� odpov�daj�c�ch z�važnosti důvodů pro nahrazov�n� soudců při jejich nepř�tomnosti) mohou b�t věci přet�žen�mu soudci odňaty a jak�m způsobem budou přik�z�ny dalš�m soudcům. Potřeba přerozdělen� totiž může vyvstat tam, kde zat�žen� insolvenčn�ho soudce nebylo řešeno zastaven�m prvotn�ho přidělov�n� incidenčn�ch sporů s �činky pro futuro (tzv. zastaven� n�padu), ať již z důvodu opožděn� reakce předsedy soudu, či na z�kladě toho, že obt�žnost, rozsah a počet přidělovan�ch incidenčn�ch sporů nebude možn� v době jejich prvotn�ho přidělen� odhadnout (samotn� incidenčn� spor přitom může b�t složitějš� než samotn� insolvenčn� věc, z n�ž vzešel).

57. S ohledem na pr�vě uveden� důvody dospěl �stavn� soud k z�věru, že z�konn� pravidlo � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona nen� v rozporu se z�kazem odnět� věci z�konn�mu soudci podle čl. 38 odst. 1 Listiny, a to jak pro př�pady prvotn�ho přidělen�, tak i přerozdělen� již přidělen�ch věc�.

58. Tento z�věr však nedostačuje pro zam�tnut� n�vrhu Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu, neboť je třeba se zab�vat t�ž z�rukami nez�visl�ho soudce z hlediska jeho intern� nez�vislosti plynouc�mi z čl. 82 odst. 1 �stavy Česk� republiky, čl. 36 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod a čl. 6 odst. 1 �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (bl�že srov. v�še citovan� n�lez sp. zn. I. �S 2769/15). Jejich podstatou je ochrana nez�vislosti soudců na soudn�ch funkcion�ř�ch a jin�ch subjektech uvnitř soudcovsk�ho stavu - prostor pro diskreci při prvotn�m přidělov�n� věc� nebo při n�sledn�m přerozdělov�n� může b�t zneužit jako prostředek n�tlaku na jednotliv� soudce např�klad formou jejich přet�žen� či přidělov�n�m pouze nezaj�mav�ch věc�, př�padně přidělov�n�m politicky citliv�ch věc� pouze určit�m soudcům.

59. Pokud by předseda soudu upravil pravidla pro přidělov�n� věc� způsobem, kter� by nesledoval �čel napaden�ho ustanoven�, ale �čel jin� (předch�zen� si někter�ch soudců, šikana soudců, ovlivněn� rozhodov�n� v konkr�tn�ch věcech), šlo by o porušen� jak � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona, tak pravidla rovnoměrn�ho zat�žen� soudců (� 42 odst. 2 z�kona o soudech) a př�padně i �stavn�ho požadavku nez�vislosti soudců podle čl. 82 odst. 1 �stavy. Takov� zlovoln� jedn�n� by bylo porušen�m povinnost� spojen�ch s funkc� předsedy soudu, kter� může b�t k�rn�m proviněn�m podle � 87 odst. 2 z�kona o soudech a za něž hroz� až odvol�n� z funkce [� 88 odst. 2 p�sm. d) z�kona o soudech], V souvislosti s přidělov�n�m věc� podle � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona tedy existuj� z�ruky proti zneužit� pravomoci předsedy soudu (obdobně � 89 rozsudku ve věci Parlov-Tkalčič proti Chorvatsku).

60. Z hlediska ochrany soudců před zneužit�m � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona ze strany předsedy soudu tedy současn� pr�vn� �prava obsahuje z�ruky, kter� Evropsk� soud pro lidsk� pr�va považuje za v�znamn� pro splněn� požadavků čl. 6 odst. 1 �mluvy: rozhodov�n� o k�rn� odpovědnosti soudců je svěřeno soudu, předseda soudu je k�rně odpovědn�. Bez dalš�ho tedy nelze doj�t k z�věru, že současn� z�ruky intern� nez�vislosti insolvenčn�ch soudců jsou proti�stavn�m způsobem nedostatečn�.

V.

Z�věr

61. �stavn� soud dospěl k z�věru, že � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona sv�m zněn�m, systematickou souvislost� a �čelem slouž� jako v�jimka ze z�sady jednotnosti insolvenčn�ho ř�zen� před jedn�m soudcem. Nevylučuje plně souběžn� užit� z�kona o soudech. Z�kon o soudech obsahuje obecnou �pravu pro přidělov�n� věc� ("podle předem dan�ch pravidel") a jejich př�padn� přerozdělov�n� ("je-li soudce nedostupn�"), insolvenčn� z�kon stanov� někter� zvl�štn� pravidla pro přidělov�n� ("incidenčn� spory jednomu soudci, ledaže hroz� průtahy") a přerozdělov�n� věc� ("hroz�-li průtahy, lze odebrat a přidělit jin�mu soudci").

62. K uplatněn� � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona tedy může doj�t pouze podle pravidel stanoven�ch v rozvrhu pr�ce a za splněn� dalš�ch požadavků � 41-44 z�kona o soudech. Z�roveň může b�t toto ustanoven� použito jen k naplněn� jeho z�konn�ho �čelu - odstraněn� nebezpeč� průtahů v insolvenčn�m ř�zen�. To plat� jak pro prvotn� přidělen� věci, tak i pro jej� v�jimečn� přerozdělen�. Z �pravy insolvenčn�ho z�kona a z�kona o soudech lze dovodit obecn� z�konn� pravidla a limity pro způsob, jak�m maj� b�t věci přidělov�ny a přerozdělov�ny, i obecn� stanoven� podm�nek pro uplatněn� napaden�ho ustanoven�. Ty mus� b�t pro poměry a potřeby jednotliv�ch insolvenčn�ch soudů provedeny konkr�tn�mi pravidly stanoven�mi v rozvrhu pr�ce.

63. �stavn� soud posuzoval napaden� ustanoven� za situace, kdy již byl přijat, ale dosud nenabyl �činnosti z�kon č. 64/2017 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 182/2006 Sb., o �padku a způsobech jeho řešen� (insolvenčn� z�kon), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a někter� dalš� z�kony. Nov� zněn� � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona podmiňuje možnost rozhodnut� incidenčn�ho sporu jin�m soudcem insolvenčn�ho soudu skutečnost�, že tak stanov� rozvrh pr�ce. Na tuto �pravu a jej� budouc� aplikaci lze vzt�hnout argumentaci uvedenou v tomto n�lezu, zejm�na v bodě 56.

64. �stavn� soud v souvislosti s pr�vn�m n�zorem vyj�dřen�m v odůvodněn� rozhodnut� v projedn�van� věci připom�n�, že j�m proveden� �stavně konformn� v�klad napaden�ho ustanoven� insolvenčn�ho z�kona nem� (srov. � 71 z�kona o �stavn�m soudu a contrario) bez dalš�ho dopad na n�sledn� hodnocen� z�konnosti přik�z�n� incidenčn� věci jin�mu soudci, při němž bylo napaden� ustanoven� aplikov�no. Věci dosud přidělen� jin�mu soudci podle � 160 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona v rozporu s požadavky vyj�dřen�mi v tomto n�lezu tud�ž přerozdělov�ny (opětovně odn�m�ny a přidělov�ny) nebudou.

65. Z těchto důvodů �stavn� soud neshledal � 160 odst. 2 z�kona č. 182/2006 Sb., o �padku a způsobech jeho řešen� (insolvenčn� z�kon), v rozporu s �stavn�m poř�dkem. N�vrh na jeho zrušen� tud�ž zam�tl dle � 70 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu.

Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a Milada Tomková.