Ve věci návrhu na zrušení § 139 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 96/2000 účinný od 21.04.2000
| Schválené: | 22.03.2000 |
| Účinnost od: | 21.04.2000 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Územní plánování, investiční výstavba., Stavební úřady., Stavební řízení. Stavební řád., Povolení stavby., Kolaudace., Vstup na pozemky. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 22. března 2000 v plénu o návrhu M. M. na zrušení § 139 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů se zrušuje ustanovení § 139 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Odůvodněn
I.
Dne 20. května 1999 podala M. M. stavn stžnost proti usnesen Krajskho soudu v Hradci Krlov ze dne 4. března 1999 č. j. 30 Ca 3/99-19. Tmto rozhodnutm soud zastavil řzen o jejm nvrhu na přezkoumn rozhodnut Okresnho řadu v Chrudimi, kterm bylo potvrzeno rozhodnut odboru vstavby a zemnho plnovn Městskho řadu v Hlinsku. Ve sv sprvn žalobě stěžovatelka uvedla, že nesouhlas s rozhodnutmi, ktermi byla dodatečně povolena stavba řadovch garž na pozemku, se kterm soused jej pozemek. Ač původně bylo řzen zahjeno za čelem odstraněn garže (tzv. čern stavby), bylo nakonec vydno dodatečn povolen ke stavbě řadovch garž, přitom nebylo dbno jejch nmitek, že nebude mt přstup na vlastn pozemek a nebude moci s nm naložit tak, jak původně zamšlela, tj. darovat ho vnukovi ke stavbě domu. Obdobn byly i nmitky druhho žalobce, třet pak namtal, že nebyl k stavebnmu řzen vůbec přizvn, ač je vlastnkem pozemku, kter je oddělen od pozemků určench pro stavbu garž pouze potokem.
Krajsk soud v Hradci Krlov řzen zastavil s odůvodněnm, že podle 250 odst. 2 občanskho soudnho řdu (dle jen "o.s.ř.") je k podn žaloby ve sprvnm soudnictv legitimovn pouze ten, kdo byl častnkem již proběhlho sprvnho řzen (ať již s nm tak bylo skutečně zachzeno, či nikoliv). Z ustanoven 88 a 97 odst. 1 zkona č. 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon), (dle jen "stavebn zkon") sice vyplv, že častnky řzen o odstraněn stavby jsou mj. osoby, kter maj vlastnick nebo jin prva k sousednm pozemkům a stavbm na nich, pokud jejich prva mohou bt rozhodnutm přmo dotčena, avšak to, co se rozum pod pojmem "sousedn pozemek" vymezuje stavebn zkon v 139 psm. c) tak, že se tm rozum pouze "pozemky, kter maj společnou hranici s pozemkem, kter je předmětem sprvnho řzen vedenho podle tohoto zkona, a stavby na těchto pozemcch". Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že mezi pozemky žalobců a parcelami, na nichž byly stavby řadovch garž dodatečně povoleny, je ještě parcela ve vlastnictv obce, nejde o sousedstv ve smyslu uvedenho ustanoven stavebnho zkona, a proto žalobci nebyli častnky sprvnho řzen a nejsou tedy legitimovni k podn žaloby. Podle nzoru soudu na tom nic nemůže změnit ani okolnost, že jejich pozemky jsou od hranice pozemku, na kterm byla provděna stavba, vzdleny pouze 40 cm. Z tohoto důvodu bylo řzen o žalobě zastaveno podle 250d odst. 3 o.s.ř.
S ohledem na uveden skutečnosti podala stěžovatelka spolu s stavn stžnost nvrh na zrušen 139 psm. c) stavebnho zkona. Čtvrt sent stavnho soudu po konstatovn, že napaden usnesen vychz z tohoto ustanoven stavebnho zkona, rozhodl usnesenm ze dne 8. řjna 1999 sp. zn. IV. S 248/99 o přerušen řzen o stavn stžnosti a postoupen nvrhu na zrušen uvedenho ustanoven stavebnho zkona plnu stavnho soudu.
II.
Navrhovatelka ve svm nvrhu na zrušen zkonnho ustanoven uvedla, že ustanoven 139 psm. c) stavebnho zkona bylo doplněno novelizac provedenou zkonem č. 83/1998 Sb. a že tato novelizace zredukovala častnky stavebnho řzen pouze na vlastnky pozemků hraničcch. Tato redukce vyloučila ze stavebnho řzen okruh osob, kter se prvem mohou ctit bt stavbou dotčeny ve svch prvech. Tm byly i vyloučeny z prva napadnout stavebn rozhodnut u nezvislho soudu. Navrhovatelka uvd, že takov omezen častnků stavebnho řzen považuje za nestavn, neboť nen sporu o tom, že častnkem by měl bt každ, jehož prva mohou bt zamšlenou stavbou dotčena, omezena, přpadně i zrušena. Napaden ustanoven navc přmo vybz ke zneužit, neboť pokud vlastnk pozemku, na kterm m bt zřzena kontroverzn stavba, převede např. ps v minimln šři na někoho jinho (např. obec), a tm se odděl od souseda, vylouč ze stavebnho řzen tohoto bvalho souseda, a tm mu i znemožn uplatňovat jakkoliv nmitky již ve stavebnm řzen a tak ho vylouč z prva obrtit se na nezvisl soud. Z těchto důvodů považuje stěžovatelka napaden ustanoven za rozporn s čl. 11 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), jakož i s prvem na soudn ochranu podle čl. 36 a 38 tto Listiny, resp. s prvy vyplvajcmi z čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva``), jakož i s čl. 1 Dodatkovho protokolu k n.
III.
Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen uvedla, že pojem "sousedn pozemky a stavby na nich" se vyskytuje ve stavebnm zkoně ve spojen s vce ustanovenmi. Vzhledem k tomu, že z 140 stavebnho zkona vyplv, že tam, kde stavebn zkon stanov vslovně něco jinho, nelze použt zkon č. 71/1967 Sb., o sprvnm řzen (sprvn řd), je zřejm, že pokud jde o definici častnků jednotlivch řzen podle stavebnho zkona, je třeba vychzet z tohoto zkona, a nikoliv ze sprvnho řdu. čelem vymezen pojmu "sousedn pozemky a stavby na nich" byla eliminace neměrnho a neždoucho počtu častnků stavebnho řzen. Jde tedy o legln vymezen pojmu, a nikoliv o změr vyloučit z řzen osoby, jejichž zjmy mohou bt tmto řzenm dotčeny. Zkon navc umožňuje, aby stavebn řad přizval k řzen i jin osoby než častnky, přičemž je dokonce povinen v rmci tohoto řzen řdně posoudit jejich připomnky a vypořdat se s nimi. Každ vlastnk stavby nebo pozemku, jehož vlastnick prva jsou přmo dotčena, se pak může dovolat ochrany prostřednictvm soudu, což mu umožňuje jeho zkladn prvo zakotven v Listině. Pak již nen rozhodujc charakter jeho procesn způsobilosti v probhajcm sprvnm (stavebnm) řzen, ale povaha porušen jeho prv. V tomto kontextu tedy podle nzoru Poslaneck sněmovny prava 139 stavebnho zkona nen pravou bezprostředně zasahujc či omezujc zkladn lidsk prva nebo svobody. V zvěru svho podn Poslaneck sněmovna potvrdila, že zkon č. 83/1998 Sb., kterm se měn zkon č. 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, a o změně a doplněn některch dalšch zkonů, byl schvlen potřebnou většinou poslanců zkonodrnho sboru, podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů, a současně vyjdřila stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou Česk republiky, stavnm pořdkem a našm prvnm řdem, je však na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem posoudil stavnost napadenho ustanoven zkona a vydal přslušn rozhodnut.
Sent Parlamentu Česk republiky na vzvu stavnho soudu k věci uvedl, že jednm z hlavnch důvodů rozshl novely stavebnho zkona, proveden s činnost od 1. července 1998 zkonem č. 83/1998 Sb., byla snaha o snžen administrativn nročnosti některch procesnch konů a postupů souvisejcch s řzenm o stavbch. V čsti zkona upravujc stavebn řd byla proto provedena řada změn a zjednodušen zaměřench na formlně byrokratickou strnku tohoto předpisu. Pro dosažen tohoto cle byl zkon doplněn o vklad pojmu "sousedn pozemek", čmž došlo i ke zpřesněn včtu častnků stavebnho řzen uvedench v 59 a 97 stavebnho zkona. Změr přesnho vymezen okruhu častnků jako vlastnků pouze sousednch pozemků a staveb na nich byl proveden předevšm s clem zjednodušit průběh stavebnho řzen tm, že takto vymezen okruh častnků bude určovn podle stavu v katastru nemovitost. Tento způsob by neměl vyvolvat nutnost dalšho vyhledvn vlastnků jinch pozemků. Toto jasn vymezen častnků by mělo zabezpečit definitivn okruh častnků stavebnho řzen a mělo by se pozitivně odrazit na prvn jistotě a prvn moci rozhodnut. Sent tak vyjadřuje pochybnosti o tom, zda v danm přpadě bylo stěžovatelčino vlastnick prvo porušeno v rozsahu chrněnm Listinou. Stěžovatelka nen omezena ve svm prvu něco vlastnit ani nen ve vztahu k jinm vlastnkům diskriminovna, neboť jej pozice je stejn jako v přpadě jinch vlastnků, jejichž pozemek nehranič s jinm pozemkem. Nejde zde ani o přpad vyvlastněn, ani o omezen vlastnickho prva. V vahu přichz možnost, že stěžovatelka je ve vkonu svho vlastnickho prva nějakm způsobem rušena a mohlo by tedy jt podle čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o zsah do pokojnho užvn majetku. Toto posouzen však zvis na konkrtnch okolnostech přpadu, neboť čl. 11 Listiny, stejně jako jej ostatn ustanoven, upravuje obdobně jako mluva vztahy mezi veřejnou moc a jedincem, a nikoliv mezi fyzickmi osobami navzjem. K nmitce stěžovatelky, že ustanoven stavebnho zkona o vymezen sousednch pozemků a z toho vyplvajc určen častnků stavebnho řzen lze lehce obejt a vyloučit tak možnost činn obrany některch vlastnků, se ve vyjdřen uvd, že předmětn novela stavebnho zkona vložila do 32 stavebnho zkona s včtem zemnch rozhodnut i rozhodnut o dělen nebo scelovn pozemků. Tm, že k dělen nebo scelovn pozemků je třeba zemnho rozhodnut, ke ktermu je přslušn stavebn řad, je dna zruka, že nebude dochzet ke spekulativnmu dělen nebo scelovn pozemků ve prospěch jednotlivch vlastnků pozemků. Takov dělen nebo scelovn by vždy mělo bt provedeno v souladu se změry a cli zemnho plnovn nebo k zajištěn přstupu k pozemkům a stavbm. Sent při projednvn zkona neshledal důvody, pro kter by s touto novelou stavebnho zkona nemohl vyslovit souhlas.
Ve stanovisku Ministerstva pro mstn rozvoj se uvd, že stavebn zkon jako norma veřejnho prva zavazuje každho, kdo chce stavět, aby až na zkonem povolen vjimky měl rozhodnut o umstěn stavby a stavebn povolen. Pokud někdo poruš zkonem stanovenou povinnost a provede stavbu bez stavebnho povolen a bez ohlšen, stavebn řad mu nařd jej odstraněn. Odstraněn se nenařd jen tehdy, pokud stavebnk prokže, že stavba je v souladu s veřejnmi zjmy, zejmna s zemně plnovac dokumentac, cli a změry zemnho plnovn, obecnmi technickmi požadavky na vstavbu, technickmi požadavky na stavby, zjmy chrněnmi zvlštnmi předpisy, a jestliže stavebnk v řzen o odstraněn stavby požd o jej dodatečn povolen a předlož podklady a doklady vyždan stavebnm řadem ve stanoven lhůtě a rozsahu jako k ždosti o stavebn povolen. Vymezen okruhu častnků řzen ve stavebnm zkoně [ 34 odst. 1, 59 odst. 1 psm. b) a 97 odst. 1] souvis tak s vymezenm pojmu "sousedn pozemky a stavby na nich" v 139 psm. c) stavebnho zkona. Pro čely řzen vedench podle stavebnho zkona byl tento pojem vslovně definovn zkonem č. 83/1998 Sb. Novela vychzela z ustlenho vkladu a destky let trvajc prvn a soudn praxe, že sousednm pozemkem je pozemek, kter m společnou hranici s pozemkem, na němž se m stavět. Uveden vklad podle nzoru ministerstva nezpochybnil ani stavn soud, když svm usnesenm z 10. března 1996 sp. zn. IV. S 53/95 odmtl stavn stžnost podanou vlastnky nemovitost nachzejcch se v Rakousku směřujc proti rozhodnut bvalho Ministerstva hospodřstv z 3. června 1994 č. j. MH-482/94 tkajc se stavebnho povolen na mezisklad vyhořelho paliva v Dukovanech a usnesen Vrchnho soudu v Praze z 30. prosince 1994 sp. zn. 6 A 121/94, kterm bylo zastaveno řzen o žalobě stěžovatelů proti tomuto rozhodnut. Z důvodu větš prvn jistoty byl tento ustlen vklad vslovně vyjdřen v zkonu. Tato skutečnost nesnižuje v řzench vedench podle stavebnho zkona ochranu před zsahem do prv a prvem chrněnch zjmů a povinnost. Vlastnick prvo a jin prva a zjmy fyzickch a prvnickch osob odlišnch od stavebnka a dalšch častnků řzen chrn svmi instituty stavebn zkon sm již tm, že ke stavbě je třeba povolen (dodatečn povolen). Prva těchto osob jsou chrněna i souvisejcmi předpisy veřejnho prva (a to předběžně, když se posuzuje přpustnost stavby vůbec a dopad navrhovan stavby před jej realizac) tm, že stavebn řad nemůže umstit či povolit stavbu bez souhlasu nebo dohody s orgny veřejn sprvy, kter hj veřejn zjem podle těchto předpisů. Sledovnm veřejnch zjmů v řzench vedench stavebnmi řady podle stavebnho zkona je dna ochrana před zsahem do prv a prvem chrněnch zjmů nad přpustnou mru zakotvenou ve veřejnoprvnch předpisech ( 4 odst. 1 vyhlšky č. 132/1998 Sb., kterou se provděj někter ustanoven stavebnho zkona) i osobm, kter častnky řzen nejsou, tedy i těm, kdo nemaj vlastnick nebo jin prva k sousednm pozemkům a stavbm na nich. Přpustn mra zsahů do prv a prvem chrněnch zjmů a povinnost je dna veřejnoprvnmi normami a spočv v určitm obtěžovn, kter je nutnm důsledkem hromadnho soužit vce osob. Povaha a předmět hmotněprvnch prav ve sprvnm prvu - různorodost situac, kter mus řešit - objektivně vyžaduje adekvtn procesn řešen včetně vymezen okruhu častnků řzen, tedy tak osob, kterm zkon přiznv veřejn subjektivn sousedsk prva. Okruh osob, kter před umstěnm a povolenm stavby mohou ve veřejnoprvnch řzench vedench stavebnm řadem uplatňovat sv nmitky, ani nemůže mt takovou šři, kterou přiznv občansk zkonk v soukromoprvn sfře (každho proti každmu), kde se lze dovolvat ochrany proti již existujcm zsahům do vkonu vlastnickho prva nad mru přiměřenou poměrům ( 127 občanskho zkonku). Zrušen ustanoven 139 psm. c) stavebnho zkona by ztžilo vymezen okruhu častnků řzen vedench stavebnm řadem. Směřovalo by k přiznn prvnho postaven častnka řzen o umstěn stavby, stavebnho řzen, řzen podle 85 až 96 stavebnho zkona blže neohraničenmu, neomezenmu a neurčitmu okruhu osob, kter by tvrdily, že rozhodnutmi by mohla bt dotčena jejich prva a prvem chrněn zjmy nebo povinnosti. To by vyvolvalo prvn nejistotu jak stavebnka, resp. těch osob, kterm bylo přiznno rozhodnutm určit prvo nebo uložena povinnost, tak stavebnho řadu. Kromě toho by nutně přineslo průtahy v řzen a zvyšovn jeho nkladů. Proto Ministerstvo pro mstn rozvoj navrhovan zrušen ustanoven 139 psm. c) stavebnho zkona nedoporučuje.
IV.
Navrhovatelčin nvrh směřuje ke zrušen ustanoven 139 psm. c) stavebnho zkona, kter je pro poměry stavebnho zkona legln definic pojmu "sousedn pozemky a stavby na nich". Z hlediska legislativn techniky je možno konstatovat, že použvn tzv. leglnch definic m jistě sv opodstatněn. Je však třeba respektovat (a tomu koresponduj i obecně teoretick zvěry - srov. Knapp, V.: Teorie prva, C. H. Beck, Praha 1995), že je třeba je použvat s mrou a vždy po zvžen jejich vhod a nevhod v konkrtn situaci, tj. jen tehdy, lze-li spolehlivě soudit, že definice je v danm přpadě potřebn, aby odstranila eventuln nejasnost, aniž by však zroveň hrozila vyvolnm jin a aniž by způsobila neždouc přlišnou rigidnost prvn normy. I pod tmto zornm hlem bylo třeba posoudit dopady vyplvajc z legln definice obsažen de lege lata v 139 psm. c) stavebnho zkona.
Definice "sousedn pozemky a stavby na nich" byla do stavebnho zkona vložena novelou provedenou zkonem č. 83/1998 Sb. a je prvně relevantn ve vztahu k těm ustanovenm stavebnho zkona, kter vymezuj okruhy častnků řzen.
Stavebn řzen představuje souhrn řzen vce druhů, z nichž nejvznamnějš jsou řzen zemn ( 32 až 42), řzen o povolen staveb, změn staveb a udržovacch prac ( 54 až 70), řzen o odstraněn staveb ( 88 až 97) a řzen o vyvlastněn ( 108 až 116). Přitom častenstv osob, kter maj vlastnick nebo jin prva k sousednm pozemkům a stavbm na nich, je připuštěno ve všech těchto řzench ( 34, 59 a 97), s vjimkou řzen vyvlastňovacho, a to při splněn společn podmnky, že konkrtnm rozhodnutm mohou bt dotčena jejich prva, prvem chrněn zjmy nebo povinnosti. Problm, kter vyvstval v praxi ještě před novelizac, byl v tom, koho považovat za "dotčenho souseda". Praxe - jak na to poukazuje ve svm stanovisku i Ministerstvo pro mstn rozvoj - se již před novelou klonila k tomu, že takovm sousedem je pouze vlastnk či uživatel mezujcho pozemku. [Jako přklad lze uvst rozsudek Krajskho soudu v Ostravě 22 Ca 104/94 publikovan ve Sprvnm prvu 4/95, str. 220 a nsl., podle kterho je sousednm pozemkem podle 34 odst. 1 stavebnho zkona pouze takov pozemek, kter m s pozemkem, jehož se zemn rozhodnut tk, společnou hranici (mezujc pozemek). Současně soud vyslovil, že podle 250 odst. 2 o.s.ř. nen k podn sprvn žaloby legitimovn ten, jemuž sprvn orgn nad rmec zkona přiznal postaven častnka řzen].
Je však třeba uvst, že v odborn literatuře se již před novelizac vyskytovaly nzory, že uveden postup se přč dobrm mravům, když např. soused, kterho dělil půlmetrov potůček či metrov pěšina od pozemku, na kterm se mělo stavět, byl vyloučen z možnosti uplatnit sv oprvněn nmitky. Současně bylo uvděno, že stavnost takovho postupu je přinejmenšm sporn (viz doc. JUDr. P. Průcha, CSc.: K některm procesnm aspektům stavebně-prvnho režimu, Bulletin Stavebn prvo č. 3/1996). Proto již v době před novelizac lze zaznamenat nzory, že nen vyloučeno subsidirn použit definice častenstv podle sprvnho řdu ( 14 odst. 1), kter je podstatně širš, přičemž bylo argumentovno tm, že vyloučen použit sprvnho řdu tak, jak je upraveno v 140 stavebnho zkona, tedy slovy "nen-li stanoveno vslovně jinak``, by mělo bt vykldno restriktivně, a to kdykoli by takov vklad byl bližš relnmu životu. Z novelizace a leglnho vymezen pojmu "sousedn pozemky a stavby na nich" však je zřejm, že zkonodrce takov vahy vyloučil, neboť při současnm zněn stavebnho zkona by širš a pro "souseda" vhodnějš interpretace narazila přinejmenšm na pravidla formln logiky.
Na tomto mstě je třeba připomenout i praxi prvorepublikovho Nejvyššho sprvnho soudu (dle jen "NSS"), kter (a to dokonce s použitm judikatury bvalho Nejvyššho sprvnho soudu rakouskho) vykldal pojem "soused`` ve stavebnm řzen daleko liberlněji. Např. v nlezu z 22. června 1938 (Boh. A 14314/38) NSS vyslovil, že sousedem je nejen ten, jehož nemovit majetek bezprostředně souvis se staveništěm, ale i majitel vzdlenějš nemovitosti, zejmna tak pozemku ležcho naproti projektovan stavbě přes cestu, jestliže projekt může mt na jeho nemovit majetek stavebně-policejn reflex. V tomto přpadě NSS přiznal stěžovateli legitimaci k odvoln ve sprvnm řzen. Stejně tak v nlezu Boh. A 9764/32 judikoval NSS, že sousedy podle stavebnho řdu jsou nejen majitel nemovitost sousedcch bezprostředně se staveništěm, ale i majitel objektů vzdlenějšch, jsou-li tyto objekty v takovm vztahu ke staveništi, že stavba může mt na zjmy vlastnka onoho objektu činky, kter požvaj ochrany stavebnho řdu. Je ovšem třeba uvst, že NSS měl i ustlenou judikaturu o tom, že ne každ nmitka sousedova může bt považovna za způsobilou soudn ochrany ("sprvn soud je povoln chrnit jen subjektivn veřejn prva" - Boh. A 7679/29).
Je tedy zřejm, že současn stav vymezen častnků stavebnho řzen v době, kdy jsou, či maj bt ctěna lidsk prva, je pro "sousedy" podstatně horš nežli stav na začtku stolet. Tento stav nen ovšem dn jen napadenm ustanovenm 139 psm. c) stavebnho zkona, ale tak vymezenm aktivn legitimace k podn sprvn žaloby podle 250 odst. 2 o. s. ř. Z tohoto ustanoven totiž vyplv, že ne každ "kdo tvrd, že byl na svch prvech zkrcen rozhodnutm orgnu veřejn sprvy" se může obrtit na soud. K podn sprvn žaloby je oprvněn podstatně užš okruh fyzickch či prvnickch osob - žalobce musel bt častnkem sprvnho řzen (a to de lege, nikoli de facto). S ohledem na specifickou povahu sprvnho procesu tm ovšem dochz k situaci, že zdaleka ne všechny osoby, kter mohou bt pravomocnm sprvnm rozhodnutm dotčeny v prvech či povinnostech, mohou bt v soudnm řzen častnky.
Je evidentn, že důvodem zařazen předmětn legln definice do stavebnho zkona bylo poslen principu rychlosti a hospodrnosti přslušnch řzen podle stavebnho zkona, a to pevnm uzavřenm okruhu osob, kter se častenstv domhaj s odkazem na vlastnick nebo jin prva k sousednm pozemkům a stavbm na nich. Jakkoli lze tomuto změru rozumět, nelze z pohledu stavnho soudu pominout, že uzavřen legln definice, absolutně vylučujc možnost pojmout za častnky řzen i vlastnky jinch sousednch pozemků než pozemků, kter maj společnou hranici s pozemkem, kter je předmětem řzen (tedy i vlastnky pozemku "za potokem", "za cestou", "za zjevně bagatelnm co do vměry vklněnm pozemkem ve vlastnictv jin osoby"), jejichž prva mohou bt v řzench dotčena, omezuje prostor pro sprvn uvžen sprvnch orgnů tam, kde je zjevn, že i přes neexistenci společn hranice mohou bt prva nemezujcho souseda dotčena.
Napaden ustanoven tm, že vymezuje pojem "soused" přmo v zkoně, bere sprvnmu orgnu možnost, aby jako s častnkem řzen zachzel tž s osobou, kter očividně může bt rozhodnutm vydvanm ve stavebnm řzen dotčena ve svch prvech, a to i v prvech stavně chrněnch, jako je prvo na pokojn užvn majetku, přpadně prvo vlastnick (čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě, čl. 11 Listiny). To, že je možno takovou osobu přizvat k řzen (nikoliv však jako častnka) podle 59 odst. 3 stavebnho zkona, je nedostatečn, neboť s ohledem na dikci 250 odst. 2 o. s. ř. vyřazuje napaden ustanoven takovou osobu z prva obrtit se na nezvisl soud. V tomto smyslu tedy je napaden ustanoven 139 psm. c) stavebnho zkona zcela evidentně v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny, neboť z prva na přstup k soudu a soudn ochranu vylučuje toho, kdo nejen tvrd, že může bt sprvnm rozhodnutm dotčen ve svch prvech, ale kde takov dotčen může bt zcela zřejm.
stavn soud si je vědom možnch interpretačnch problmů v tom směru, "až kam" - do jak šře či vzdlenosti - mohou tzv. sousedn pozemky, pokud nebude platit podmnka společn hranice, sahat. Nezbv však než konstatovat, že posouzen tto otzky bude vždy věc individulnch přpadů (zřejmě s přihldnutm k povaze zamšlench staveb a z n plynoucch možnch neždoucch dopadů), a to jak na rovni rozhodovac praxe stavebnch řadů, tak na rovni rozhodovn o přezkoumvn těchto rozhodnut v rmci sprvnho soudnictv. Samotn nročnost takovho posuzovn nemůže však bt dostatečnm důvodem pro postup opačn, kter by spočval (a tak tomu de lege lata je) v koncipovn legln definice, kter nebude sice činit ždn interpretačn problmy, nicmně jej existence může zužovat prostor pro ochranu stavně zaručench prv.
Z uvedench důvodů bylo nvrhu na zrušen 139 psm. c) stavebnho zkona pro jeho rozpor s čl. 36 odst. 2 Listiny vyhověno a napaden ustanoven bylo dnem vyhlšen tohoto nlezu ve Sbrce zkonů zrušeno ( 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu).
Pro plnost stavn soud k odkazu Ministerstva pro mstn rozvoj na usnesen stavnho soudu z 10. března 1996 sp. zn. IV. S 53/95 dodv, že v uveden věci, specifick tm, že se tkala stavebnho řzen, jehož předmětem byla stavba nikoliv standardn, hrla roli při posouzen otzky častenstv tehdejšch stěžovatelů i prostorov působnost stavebnho zkona.