Ve věci návrhu na zrušení zákona č. 217/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze, jeho částí nebo jím provedených změn v zákonech č. 1/1992 Sb. a č. 143/1992 Sb. 95/2002 účinný od 11.03.2002
| Schválené: | 12.02.2002 |
| Účinnost od: | 11.03.2002 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Práce v neděli a o svátcích., Změna pracovního poměru. Převedení na jinou práci., Základní předpisy o mzdách a platech., Průměrný výdělek., Mzdy pracovníků národních výborů, obecních a okresních úřadů., Kolektivní smlouva. Kolektivní vyjednávání. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 12. února 2002 v plénu o návrhu skupiny senátorů na zrušení "zákona č. 217/2000 Sb., jeho částí nebo jím provedených změn v zákoně č. 1/1992 Sb. a č. 143/1992 Sb.", takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
A.
Podan nvrh napad v prv řadě zkon č. 217/2000 Sb., kterm se měn zkon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovn pohotovost a o průměrnm vdělku, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 10/1993 Sb., o sttnm rozpočtu Česk republiky na rok 1993, o změně a doplněn některch zkonů Česk nrodn rady a některch dalšch předpisů, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušen některch zkonů souvisejcch se zkonem o krajch, zkonem o obcch, zkonem o okresnch řadech a zkonem o hlavnm městě Praze. Důvodem podn nvrhu je skutečnost, že tento zkon (resp. přinejmenšm jeho čst) pr nebyl přijat formlně sprvnm postupem, kter stanov stava Česk republiky (dle jen "stava").
Navrhovatel se nejprve odvolvaj na ustanoven 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, podle něhož je možno přezkum stavnosti napadenho zkona rozdělit na posouzen (I.) jeho obsahovho souladu s stavnmi zkony a s mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy a (II.) stavnosti přijet takovhoto zkona. Navrhovatel zdůrazňuj, že svm podnm nehodlaj zpochybňovat obsahov soulad napadenho zkona s nadzkonnmi předpisy, nbrž toliko způsob jeho schvlen, kter považuj za protistavn.
Protistavnost procesu přijet předmětnho zkona spatřuj navrhovatel v tom, že Sentu byla odňata možnost nvrh zkona řdně a v souladu s stavou projednat a usnst se k němu. Podle čl. 42 odst. 2 stavy totiž nvrh zkona o sttnm rozpočtu projednv a usnš se na něm jen Poslaneck sněmovna. Sent se tedy v tomto přpadě na legislativnm procesu nemůže podlet. Stejn pravidlo pr plat tž pro přpad novely zkona o sttnm rozpočtu (argument a maiori ad minus).
V danm přpadě obdržel Sent jako součst napadenho zkona i nvrh na novelizaci čsti zkona o sttnm rozpočtu. Za tto situace mohl postupovat v zsadě trojm způsobem:
- Ve lhůtě 30 dnů se tmto nvrhem vůbec nezabvat. Tento postup by sice zřejmě byl nejmně kontroverzn (a proto jej tak Sent zvolil v přpadě zkona č. 362/1999 Sb., o sttnm dluhopisovm programu na hradu schodku sttnho rozpočtu za rok 1998 a o změně zkona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 22/1999 Sb., o sttnm rozpočtu Česk republiky na rok 1999), nicmně by pr mohl vst k vytvořen jaksi budouc stavn zvyklosti (precedentu), kdy by navrhovatel zkona, popř. Poslaneck sněmovna z obav z předpokldanho neschvlen určitho nvrhu zkona v Sentu připojil k tomuto nvrhu i nvrh novelizace vysloveně formln a nepodstatn čsti zkona o sttnm rozpočtu, a tmto způsobem by Sent "vyřadil ze hry" v rmci legislativnho procesu.
- Usnst se, že se Sent předmětnm nvrhem zkona nebude zabvat. K tomu však je pr nutno uvst, že se v přslušnm vboru podle ustanoven 102 odst. 1 zkona č. 107/1999 Sb., o jednacm řdu Sentu, přistoup k hlasovn o tto otzce "po ukončen podrobn rozpravy". Pojem "podrobn rozprava ve vboru" by přitom bylo možno chpat jako "projednn" podle čl. 42 odst. 2 stavy, kter toto prvo v přpadě zkona o sttnm rozpočtu přiznv toliko Poslaneck sněmovně. Navrhovatel se proto domnvaj, že i kdyby Sent usnesenm rozhodl, že se podanm nvrhem zkona nebude vůbec zabvat, dopustil by se - ve vztahu k novele zkona o sttnm rozpočtu - protistavnho pochyben, neboť by se o tomto zkonu usnesl, přpadně jej dokonce projednal, ačkoli čl. 42 odst. 2 stavy stanov, že o nvrzch zkona o sttnm rozpočtu se usnš a tyto nvrhy projednv jen Poslaneck sněmovna. V tomto přpadě by rovněž mohlo hrozit riziko "vyřazen Sentu ze hry" v rmci legislativnho procesu, jak je uvedeno v předchozm bodě.
- Postavit se k věci tak, že se o jeden zkon jedn toliko formlně, nikoliv však fakticky, a že lze proto projednvn jednotlivch čst předloženho zkona oddělit v tom smyslu, že by Sent projednal cel nvrh s vjimkou čsti tkajc se zkona o sttnm rozpočtu. Tato varianta je podle nzoru navrhovatelů toliko teoretick, jelikož i tehdy, když je jednm zkonem změněno současně několik zkonů, se stricto sensu jedn o zkon jedin a ani stava, ani jednac řd Sentu (srov. 98 a nsl.) nedvaj prostor pro zmněn "rozdělen" předloženho nvrhu zkona.
Sent nakonec - s přihldnutm k potřebě vyjdřit se zejmna k zkonu o mzdě - zkon projednal a vrtil Poslaneck sněmovně ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů.
Navrhovatel se domnvaj, že situace vznikl při projednvn napadenho zkona nen ojediněl, a i v tto skutečnosti spatřuj jej zvažnost a skutečnou stavněprvn intenzitu. Již v přpadě zkona č. 362/1999 Sb. totiž Poslaneck sněmovna vyslovila souhlas se zkonem, jehož součst byla vedle zkona o sttnm dluhopisovm programu a novely zkona o dluhopisech i novelizace zkona o sttnm rozpočtu. Sent se v přpadě zkona o sttnm dluhopisovm programu na hradu schodku sttnho rozpočtu za rok 1998 přiklonil k řešen vůbec se nvrhem nezabvat, jelikož v rozpravě bylo patrno, že se sentoři obvali svm postupem vědomě porušovat stavu a rovněž nechtěli zavdat možnost napadnout zkon - s jehož obsahem se tměř všichni ztotožňovali - před stavnm soudem. Sent proto v souvislosti se vzniklou situac přijal "pouze" usnesen (č. 217 ze 12. schůze ze dne 8. 12. 1999), kterm konstatoval, že mu bylo "znemožněno nvrh zkona projednvat", a ohradil se jm tedy proti popsanmu postupu. Toto usnesen zjevně mělo mt za cl předejt opakovn podobn situace.
Navrhovatel se domnvaj, že legislativn postup, kdy je součst zkona o sttnm rozpočtu ještě novelizace dalšho zkona (resp. součst novelizace jinho zkona je i změna zkona o sttnm rozpočtu), by mohl bt označen za stavně konformn toliko v přpadě, kdyby pojem "zkon" nebyl chpn formlně jako prvn předpis společně projednvan a uveřejněn v rmci jednoho textu pod jednm čslem ve Sbrce zkonů, ale ryze materilně jako prvn norma upravujc určitou oblast prvn problematiky s tm, že pod jednm čslem ve Sbrce zkonů či v rmci jednoho celku označenho jako zkon a společně projednvanho může bt vce zkonů upravujcch samostatně určitou materii. V takovm přpadě by bylo možno dospět k zvěru, že Sent fakticky projednal a usnesl se nějakm způsobem jenom o některch čstech napadenho zkona, nikoli však o novele zkona o sttnm rozpočtu. Pojem "zkon" podle čl. 41 až 48 stavy by neznamenal jeden zkon publikovan ve Sbrce zkonů pod jednm čslem a společně projednvan, ale zkon ve smyslu prvn normy upravujc určit okruh vztahů tak, že pod jednm čslem může bt publikovno i vce zkonů. Tento způsob vkladu však navrhovatel považuj pouze za teoretick a zjevně nekorespondujc se stvajc stavněprvn a zkonnou pravou legislativnho procesu, v jehož rmci je zcela běžn, že se jednm zkonem sice provd novelizace několika zkonů jinch, nicmně z formlnho hlediska - a tedy i z hlediska legislativnho procesu - se jedn o zkon jedin, kdy se např. samostatně nehlasuje o jednotlivch novelch, nbrž pouze o zkonu jako celku.
Navrhovatel proto tvrd, že v přpadě napadenho zkona se formlně jedn o jeden zkon jako celek, byť jm došlo k novelizaci současně několika zkonů, a protože jeho součst byla i novelizace zkona o sttnm rozpočtu, o čemž Sentu nepřsluš vůbec rozhodovat, byl tento zkon přijat jako celek protistavnm způsobem, a je proto důvod (i bez dalšho zkoumn obsahu zkona) k jeho zrušen.
Navrhovatel nicmně nevylučuj ani takov vklad, kter by vychzel z myšlenky, že protistavnm způsobem byl novelizovn pouze zkon o sttnm rozpočtu, a nikoliv jin zkony (resp. jejich dlč novely), a že tedy důvod ke zrušen je dn toliko u novely zkona o sttnm rozpočtu, a nikoliv u novely zkonů dalšch.
Navrhovatel tvrd, že dochz k opakovanmu navrhovn zkonů, kter v rmci jednoho textu upravuj novelizaci zkona, kter podlh projednn Sentem, a zkona o sttnm rozpočtu, kter projednv vlučně Poslaneck sněmovna. Dosavadn praxe byla ze strany Sentu shledna jako nevhodn, avšak Poslaneck sněmovna dle projednv zkony (na nvrh vldy) shora popsanm způsobem. V dan situaci je proto třeba autoritativně - z pohledu stavnosti legislativnho procesu - posoudit, zda je popsan praxe přijmn zkonů sprvn, a dle konstatovat, jakm stavně aprobovanm způsobem m Sent v přpadech shora popsanch postupovat.
Protože si navrhovatel jsou vědomi skutečnosti, že stavn soud nen nadn kompetenc autoritativně vykldat stavu, pokldaj za potřebn, aby se k tto otzce vyjdřil v rmci řzen o abstraktn kontrole norem, k nž je podle čl. 87 odst. 1 psm. a) a b) stavy přslušn.
B.
Protistavnost přijet napadenho zkona spatřuj navrhovatel předevšm v nsledujcch směrech:
- Rozpor s čl. 42 odst. 2 stavy. Nvrh zkona o sttnm rozpočtu je oprvněna projednvat a schvalovat jen Poslaneck sněmovna, avšak v přpadě napadenho zkona jej projednval a schvaloval i Sent, což stava nepřipoušt.
- Rozpor s čl. 33 odst. 2 stavy. Podle tohoto ustanoven Sent nen oprvněn přijmat zkonn opatřen ve věcech sttnho rozpočtu. Vkladem tohoto člnku navrhovatel dovozuj, že když stavodrce neumožňuje přijmat zkonn opatřen ani v přpadě rozpuštěn Poslaneck sněmovny, tm mně lze uvažovat o schvalovn těchto nvrhů zkona Sentem v přpadě, kdy Poslaneck sněmovna normlně funguje.
- Rozpor s čl. 1 a s čl. 15 odst. 2 stavy. Podle čl. 1 stavy je Česk republika demokratick prvn stt. Člnek 15 odst. 2 stavy garantuje bikameralismus. S principy bikameralismu za existence prvnho sttu koresponduje předevšm jasn rozložen působnosti mezi obě komory Parlamentu. Stavu, kdy horn komora o určitm nvrhu zkona vslovně nesm podle stavy jednat a usnšet se, zjevně odporuje situace, k nž došlo v souvislosti s projednvnm napadenho zkona, kdy Sent byl postaven do shora popsan pozice, tzn. buď nvrh zkona zcela ignorovat, a vědomě tm rezignovat na sv prvo podlet se na legislativnm procesu při schvalovn "běžnch" zkonů, nebo o něm jednat a hlasovat, a zroveň tm riskovat protistavnost přijet tohoto zkona.
S ohledem na tyto argumenty skupina sentorů navrhuje, aby stavn soud nlezem jako protistavn zrušil:
1. Cel zkon č. 217/2000 Sb.
Protože si však jsou navrhovatel vědomi toho, že každ novela zkona momentem nabyt činnosti přestv prvně existovat, neboť se stv součst novelizovanho zkona, a protože i praxe stavnho soudu je v tomto směru poněkud nejednotn (např. usnesen ze dne 7. 2. 1995 sp. zn. Pl. S 10/94, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 3, str. 324, a nlez ze dne 17. 12. 1997 sp. zn. Pl. S 33/97, tamtž, svazek 9, str. 399 a nsl.; vyhlšen pod č. 30/1998 Sb.), pak z důvodu procesn jistoty (aby se vyvarovali rozhodnut podle ustanoven 67 odst. 2 zkona o stavnm soudu, tzn. zastaven řzen) navrhli rovněž "eventuln petity", a to zrušen nsledujcch ustanoven:
2. Ustanoven 2, 4 odst. 4, 4 odst. 5, čsti 4 odst. 6 "nebo zkonku prce", 4a, 5, 6 odst. 1 a 2, 7, 8 odst. 1, 8 odst. 4, 10, 11 odst. 1, 11 odst. 2, 11 odst. 3, čsti 11 odst. 6 "na svůj nklad a nebezpeč na jeden čet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraničn banky nebo spořitelnho či věrnho družstva, a to nejpozději v pravidelnm termnu vplaty mzdy, pokud se zaměstnancem nesjedn psemně jin termn", 11 odst. 7, 12, 13 odst. 3, 14 odst. 1 posledn věty, 14 odst. 2, čsti 15 "20 % průměrnho hodinovho vdělku při pracovn pohotovosti na pracovišti nebo 10 % průměrnho hodinovho vdělku při pracovn pohotovosti mimo pracoviště", 16, 17 odst. 7, 17 odst. 9, 18 odst. 1 prvn věty, 18 odst. 2, 19 a 22 zkona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovn pohotovost a o průměrnm vdělku. Ustanoven 1, čsti 2 "zaměstnanec", 3 odst. 3 a 4, 3 odst. 5, 3 odst. 6, 4, čsti 5 odst. 1 "v organizačn složce sttu, kterou je sprvn řad", čsti 5 odst. 1 "Kancelř Veřejnho ochrnce prv, řad pro ochranu osobnch dajů", 9, čsti 10 odst. 2 "v rozsahu 150 hodin v kalendřnm roce", 11 odst. 3, 14, 15 odst. 1 psm. b), 16, čsti 17 odst. 5 "na svůj nklad a nebezpeč na jeden čet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraničn banky nebo spořitelnho či věrnho družstva, a to nejpozději v pravidelnm termnu vplaty mzdy, pokud se zaměstnancem nesjedn psemně jin termn", 17 odst. 6 a 7, 18, 19 odst. 1 a 2, 20 prvn věty, 20a, 21, 21a druh věty, 22, 22a, 23 odst. 1 psm. i), 23 odst. 2, 25 a přlohy zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, ve zněn pozdějšch předpisů.
3. Čsti třet zkona č. 217/2000 Sb., kterou se měn zkon č. 10/1993 Sb., o sttnm rozpočtu Česk republiky na rok 1993, o změně a doplněn některch zkonů Česk nrodn rady a některch dalšch předpisů, ve zněn pozdějšch předpisů.
II.
častnci řzen psemně oznmili stavnmu soudu, že souhlas s upuštěnm od stnho jednn. stavn soud usoudil, že od tohoto jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, a proto od něho upustil ( 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.).
III.
stavn soud se podle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. nejprve zabval způsobem přijet a vydn napadenho zkona č. 217/2000 Sb. V tomto směru z těsnopiseck zprvy z 24. schůze Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky a z usnesen č. 974 ze dne 18. 4. 2000 vyplv, že Poslaneck sněmovna většinou hlasů 123 pro a 58 proti (z celkovho počtu 182 přtomnch poslanců) schvlila zmiňovan nvrh zkona (sněmovn tisk č. 475). Z těsnopiseck zprvy z jednn 19. schůze Sentu Parlamentu Česk republiky, konan ve dnech 17. - 18. 5. 2000, stavn soud dle zjistil, že Sent usnesenm č. 367 ze dne 18. 5. 2000 většinou hlasů 39 pro a 3 proti (z celkovho počtu 65 přtomnch sentorů) vrtil předmětn nvrh zkona Poslaneck sněmovně ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů. Z těsnopiseck zprvy z 26. schůze Poslaneck sněmovny konečně vyplv, že Poslaneck sněmovna usnesenm č. 1070 ze dne 27. 6. 2000 většinou 113 hlasů pro a 55 proti (z celkovho počtu 183 přtomnch poslanců) přijala předmětn nvrh zkona ve zněn pozměňovacch nvrhů přijatch Sentem.
IV.
stavn soud shledal, že podan nvrh splňuje všechny zkonn procesn nležitosti a předpoklady, a že tedy nic nebrn projednn a rozhodnut věci sam. Proto podle 69 zkona o stavnm soudu poždal o vyjdřen k nvrhu častnky řzen - Poslaneckou sněmovnu a Sent Parlamentu Česk republiky.
Poslaneck sněmovna ve svm vyjdřen k nvrhu předevšm uvedla, že napaden zkon č. 217/2000 Sb. měnil ze zkona č. 10/1993 Sb. čst netkajc se přmo sttnho rozpočtu, a z obsahovho hlediska pr proto ke změně zkona o sttnm rozpočtu nedošlo, byť jevově tento zkon novelizovn byl. Protože čl. 42 stavy hovoř o "nvrhu zkona o sttnm rozpočtu", a nikoliv o "změně zkona o sttnm rozpočtu", domnv se častnk řzen, že předmětn zkon pod čl. 42 nespad. Proto pr napaden zkon nen v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky, byl řdně schvlen předepsanm počtem poslanců Poslaneck sněmovny, byl podepsn stavnmi činiteli a řdně publikovn ve Sbrce zkonů.
Sent k nvrhu uvedl, že předmětn nvrh zkona projednal dne 18. 5. 2000, přijal k němu někter pozměňovac nvrhy a vrtil jej zpět Poslaneck sněmovně ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů, když pro tento nvrh bylo z 65 přtomnch sentorů 39 a 3 byli proti. Poslaneck sněmovna schvlila nvrh zkona ve zněn vrcenm Sentem dne 27. 6. 2000. K otzce stavnosti legislativnho procesu Sent konstatoval, že je nutno rozlišovat mezi přpadem, kdy (I.) zkon vedle jin prvn pravy obsahuje rovněž vlastn pravu sttnho rozpočtu (např. zkon o sttnm dluhopisovm programu na hradu schodku sttnho rozpočtu za rok 1998, jehož součst byla i změna zkona č. 22/1999 Sb., o sttnm rozpočtu Česk republiky na rok 1999), a projednvnm takovho nvrhu zkona by Sent projednval rovněž věcnou materii sttnho rozpočtu, a kdy (II.) navrhovan zkonn změna se vlastn pravy sttnho rozpočtu netk, což je dan přpad.
V souzen věci se pr novelizace zkona č. 10/1993 Sb. meritorně netkala pravy sttnho rozpočtu, kter je upraven pouze v ustanovench 1 až 5, nbrž čsti druh "prava platů a dalšch požitků stavnch funkcionřů a některch pracovnků střednch orgnů sttn sprvy a dalšch orgnů", kde v nvaznosti na navrhovan změny zkona č. 143/1992 Sb. měla bt zrušena rovněž někter ustanoven tkajc se platovch nležitost určitho okruhu zaměstnanců, což je prava nležejc do působnosti Sentu. Proto v Sentu převžil nzor, že projednvn předmětnho nvrhu zkona Sentem nen v rozporu s čl. 42 odst. 2 stavy. Sent však dodal, že v budoucnu by měla bt vzata v vahu skutečnost, že Sentu nepřsluš se usnšet o sttnm rozpočtu, a že by proto neměla bt věcn prava sttnho rozpočtu spojovna se zkonnou pravou jin materie do jednoho zkona.
V.
stavn soud v prvn řadě považuje za potřebn vymezit v souzen věci způsob a mru stavněprvnho přezkumu. Vychzel přitom z nsledujcch vah:
1. stavn soud předevšm konstatuje, že navrhovatel vslovně nezpochybnili meritorn podstatu napadenho zkona, nbrž toliko způsob jeho přijet, a protože stavn soud pr nen oprvněn autoritativně vykldat stavu, je nutno, aby předmětnou otzku vyložil alespoň v rmci řzen o kontrole norem. Za těchto okolnost proto ani stavn soud v tomto konkrtnm a značně specifickm přpadě neshledal důvod zabvat se věcnou podstatou citovanho zkona a soustředil se vhradně na stavnost jeho přijet, byť v obecn rovině plat, že je vzn toliko petitem, a nikoliv odůvodněnm nvrhu na kontrolu norem. Při řzen o kontrole norem podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy se totiž posuzovn stavnosti napadenho prvnho předpisu podle 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu děl na obsahov posouzen jeho souladu s stavnmi zkony a s mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy a na zjištěn, zda byl napaden zkon přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
2. Podan nvrh (petit) je zformulovn alternativnm způsobem, kdy navrhovatel - z důvodu procesn jistoty - napadli v prvn alternativě cel zkon č. 217/2000 Sb. a zroveň i jednotliv čsti vše citovanch zkonů, novelizovan zkonem č. 217/2000 Sb. K tto otzce stavn soud odkazuje na svůj dřve vyjdřen prvn nzor, podle něhož ustanoven zkona, ktermi jsou novelizovny jin zkony, se stvaj součst těchto novelizovanch zkonů (usnesen ze dne 15. 8. 2000 sp. zn. Pl. S 25/2000, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 19, str. 271 a nsl.; obdobně tž nlez ze dne 13. 3. 2001 sp. zn. Pl. S 51/2000, tamtž, svazek 21, str. 369; vyhlšen pod č. 128/2001 Sb.) a samostatně již nejsou součst prvnho řdu Česk republiky. Proto stavn soud musel jako nedůvodnou zamtnout tu čst petitu, kterou navrhovatel broj proti celmu novelizujcmu zkonu č. 217/2000 Sb., jelikož ustanoven tohoto zkona novelizujc zkony jin již přestaly bt součst zkona č. 217/2000 Sb.; samostatn vznam maj toliko ustanoven čl. V (zmocněn předsedy vldy k vyhlšen plnho zněn zkona č. 1/1992 Sb. a zkona č. 143/1992 Sb.) a čl. VI (prava činnosti zkona), kter však - dle obsahu podanho nvrhu - nejsou navržena ke zrušen a kter s ohledem na svoji povahu ani zrušena bt nemohou.
stavn soud se proto dle zabval vhradně tou čst nvrhu, kter směřuje proti jednotlivm novelizovanm ustanovenm vše citovanch zkonů.
3. Dalš otzkou, kterou stavn soud musel s ohledem na podan nvrh posoudit, bylo to, zda je důvodn se zabvat všemi novelizovanmi ustanovenmi zkona č. 1/1992 Sb., zkona č. 143/1992 Sb. a zkona č. 10/1993 Sb. (poznmka: zkonem č. 217/2000 Sb. byl sice novelizovn i zkon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušen některch zkonů souvisejcch se zkonem o krajch, zkonem o obcch, zkonem o okresnch řadech a zkonem o hlavnm městě Praze, nicmně v tomto přpadě spočvala novelizace toliko v derogaci čl. II čsti druh, takže ani navrhovatel vslovně nenavrhuj zrušit některou čst tohoto zkona), nebo zda je namstě věnovat se vhradně novelizaci zkona č. 10/1993 Sb. V tto souvislosti je nutno vychzet z čl. 42 odst. 2 stavy, podle něhož nvrh zkona o sttnm rozpočtu a nvrh sttnho zvěrečnho čtu projednv na veřejn schůzi a usnš se o nich jen Poslaneck sněmovna. To v souzen věci předevšm znamen, že když Sent projednval a schvaloval nvrh zkona č. 217/2000 Sb. a když jeho součst byla novelizace čtyř zkonů, z nichž tři zkony (č. 1/1992 Sb., č. 143/1992 Sb. a č. 132/2000 Sb.) nelze považovat za zkony, kter se ve formlnm či alespoň v materilnm smyslu bezprostředně tkaj zkona o sttnm rozpočtu, nen možno u těchto tř novel citovanch zkonů důvodně tvrdit, že Sent o nich nebyl oprvněn spolurozhodovat. Takov stanovisko by totiž zjevně odporovalo smyslu i zněn čl. 42 odst. 2 stavy. stavn soud proto dospv k zvěru, že v souzen věci je opodstatněn zabvat se toliko nvrhem na zrušen novelizovan čsti zkona č. 10/1993 Sb., a nikoliv nvrhem na zrušen novelizovanch ustanoven zkonů č. 1/1992 Sb. a č. 143/1992 Sb. Je sice nesporně sprvn vaha navrhovatelů, že zkon č. 217/2000 Sb. představuje z formlnho hlediska jedin zkon (byť novelizujc několik zkonů jinch), o němž bylo v Sentu rozhodovno jedinm hlasovnm, nicmně kolem stavnho soudu je v danm přpadě posouzen otzky, zda Sent byl, či nebyl oprvněn projednvat a schvalovat tž změnu jinch zkonů než zkona o sttnm rozpočtu, byť provedenou jedinm zkonem. Na takto položenou otzku mus bt dna odpověď kladn; v opačnm přpadě by totiž mohlo dochzet k situaci, kter se obvaj i navrhovatel, že novelizac zkona o sttnm rozpočtu spojenou se změnou (přpadně i přijetm) dalšch zkonů by byl Sent z legislativnho procesu ohledně těchto dalšch zkonů vyloučen. Takov vklad by zjevně neodpovdal smyslu čl. 42 odst. 2 stavy ani podstatě bikameralismu, zakotven v stavnm pořdku Česk republiky, a je proto nutno jej považovat za vklad nestavn.
Rovněž druhou čst alternativnho petitu musel stavn soud jako nedůvodnou zamtnout, neboť k projednvn a schvalovn v n uvedench změn zkonů Sent oprvněn byl.
stavn soud se proto dle zabval toliko tou čst podanho nvrhu, kter směřuje proti novelizaci zkona č. 10/1993 Sb. proveden zkonem č. 217/2000 Sb.
VI.
stavn soud shledal, že při rozhodovn tto věci je předevšm nutno zabvat se interpretac čl. 42 odst. 2 stavy ve vztahu k danmu přpadu. Přitom je zřejm, že vklad citovanho člnku je možn a smyslupln toliko v kontextu stavn pravy celho legislativnho procesu z hlediska kompetence Sentu Parlamentu Česk republiky.
1. Podle stavy lze jednotliv typy zkonů - z uvedenho hlediska zkoumn - rozdělit na (1.) takov, s nimiž mus vyslovit souhlas jak Poslaneck sněmovna, tak i Sent, a to buď kvalifikovanou nebo pouze prostou většinou hlasů. Do tto skupiny spadaj stavn zkony a dle zkony uveden v čl. 40 stavy, tzn. volebn zkon, zkon o zsadch jednn a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zkon o jednacm řdu Sentu. (2.) Druhou skupinu zkonů tvoř "běžn zkony", tzn. zkony, u nichž nesouhlas Sentu lze překlenout novm hlasovnm Poslaneck sněmovny. Ke schvlen nvrhu zkona ve zněn pozměňovacch nvrhů přijatch Sentem je zapotřeb prost většiny poslanců; ke schvlen původnho zněn zkona (tzn. zněn, ve kterm byl nvrh postoupen Sentu) je nutn absolutn většina všech poslanců (čl. 47 stavy). V tomto přpadě tedy Sent disponuje vůči Poslaneck sněmovně prvem suspenzivnho veta. (3.) Třetm přpadem je nvrh zkona o sttnm rozpočtu (poznmka: totž plat o nvrhu sttnho zvěrečnho čtu, kter však nem formu zkona), kter projednv a usnš se o něm jen Poslaneck sněmovna (čl. 42 odst. 2 stavy).
2. stavnmu soudu nepřsluš hodnotit opodstatněnost tto stavn pravy. Podle čl. 88 odst. 2 stavy jsou totiž soudci stavnho soudu stavnmi zkony vzni, takže stavn soud nen oprvněn ustanoven obsažen v stavnch zkonech přezkoumvat (přpadně dokonce rušit); jeho kolem je toliko - v konkrtnch přpadech - jejich interpretace. Přestože je tedy v dan věci stavn soud nucen konstatovat, že koncepce, podle nž Sent nen oprvněn spolurozhodovat o nvrhu zkona o sttnm rozpočtu, je z hlediska komparace s jinmi demokratickmi evropskmi stty s bikamerlnm systmem ojediněl, nezbv mu než tuto pravu respektovat a v souladu s n tž existujc praxi hodnotit. (Z komparativnho hlediska, srovnaj-li se kupř. stavy všech sttů Evropsk unie s dvoukomorovm parlamentem, je totiž horn komora parlamentu vyloučena ze spolurozhodovn o nvrhu zkona o sttnm rozpočtu pouze v přpadě Belgie a Rakouska, zatmco ve Francii, Irsku, Itlii, Spolkov republice Německo, Nizozem a Španělsku se na přijmn zkona tohoto typu horn komora podl.)
3. Stvajc stavn prava schvalovn zkona o sttnm rozpočtu v Česk republice vychz z toho, že nvrh zkona může podat vhradně vlda, neboť sttn rozpočet je nejdůležitějšm nstrojem sttn politiky, a tedy i vrazem odpovědnosti vldy za sprvu sttu. Protože koncepce stavnho systmu Česk republiky je - mimo jin - založena na tom, že kontrola vldy nlež toliko Poslaneck sněmovně, a nikoliv Sentu, zvolil stavodrce řešen, podle něhož schvalovn zkona o sttnm rozpočtu nlež vlučně Poslaneck sněmovně (viz i shora). Zkon o sttnm rozpočtu je tedy podle stvajc stavn pravy přijat již okamžikem schvlen v Poslaneck sněmovně a Sentu do něj nepřsluš jakmkoliv způsobem ingerovat.
4. V danm přpadě však došlo k tomu, že jednm zkonem bylo současně novelizovno několik zkonů, jednm z nichž byl i zkon o sttnm rozpočtu. Dlužno dodat, že tato praxe, kdy jednm zkonem je současně novelizovno několik různch zkonů, je v legislativn praxi relativně čast. K tomu stavn soud v obecn rovině uvd, že tato praxe je v zsadě stavně konformn, leč pouze tehdy, jestliže novelizovan zkony vzjemně meritorně souvis. Naopak za neždouc jev, nekorespondujc se smyslem a zsadami legislativnho procesu, je nutno označit situaci, kdy jednm zkonem jsou novelizovny zkony vzjemně obsahově bezprostředně nesouvisejc, k čemuž dochz např. z důvodu urychlen legislativn procedury, a to začast formou podanch pozměňovacch nvrhů. (Jako zřejmě nejmarkantnějš přklad, kdy tak Poslaneck sněmovna zcela čelově a nevhodně učinila, bylo přijet zkona č. 170/2001 Sb., o sttnm dluhopisovm programu na hradu zvazků plynoucch ze Smlouvy mezi vldou Česk republiky, vldou Slovensk republiky a vldou Spolkov republiky Německo o ukončen vzjemnho zčtovacho styku v převoditelnch rublech a vypořdn vzjemnch zvazků a pohledvek, kter vznikly jako saldo v převoditelnch rublech ve prospěch Spolkov republiky Německo, o změně zkona č. 407/2000 Sb., o sttnm dluhopisovm programu na čstečnou nhradu škod zemědělskm subjektům postiženm suchem v roce 2000, a o změně zkona č. 424/1991 Sb., o sdružovn v politickch stranch a v politickch hnutch, ve zněn pozdějšch předpisů, do kterho byla zcela nesystmově zahrnuta tž změna zkona č. 424/1991 Sb.) Takov postup totiž neodpovd zkladnm principům prvnho sttu, mezi kter patř zsada předvdatelnosti zkona, jeho srozumitelnosti a zsada jeho vnitřn bezrozpornosti. Jestliže totiž jednm zkonem (ve formlnm smyslu) je zasahovno do materie upravovan několika zkony jinmi a tyto zkony spolu nejsou obsahově a systematicky provzny, vznik nezřdka značně nepřehledn prvn stav, kter princip předvdatelnosti, srozumitelnosti a vnitřn bezrozpornosti zkona již nerespektuje.
5. Protože stava ve vztahu k zkonu o sttnm rozpočtu neumožňuje ingerenci Sentu do legislativnho procesu a tento zkon může bt - na nvrh vldy - projednvn a schvalovn pouze Poslaneckou sněmovnou, je zřejm, že jedin možn stavně konformn postup je takov, kdy je tento zkon projednvn a schvalovn zcela samostatně. Proto tak jednac řd Poslaneck sněmovny (zkon č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny) v ustanoven 101 odst. 3 vslovně stanov, že "Součst zkona o sttnm rozpočtu nemohou bt změny, doplněn nebo zrušen jinch zkonů." (Poznmka: Zkon č. 10/1993 Sb. byl ovšem schvlen ještě před nabytm činnosti citovanho zkona č. 90/1995 Sb.) Podle nzoru stavnho soudu lze z tto zkonn dikce dovodit, že ani součst "běžnho" zkona nemůže bt změna, doplněn nebo zrušen zkona o sttnm rozpočtu. Situace, kdy společně s nvrhem zkona o sttnm rozpočtu jsou navrhovny tž zkony jin, přpadně kdy jednm zkonem je novelizovn zkon o sttnm rozpočtu i zkony dalš, je tedy - jak již bylo řečeno - stavem, kter nen v souladu ani s stavou, ani se zkonem (viz citovan zkon č. 90/1995 Sb.).
6. Pro plnost stavn soud uvd, že s nutnost samostatnho projednvn a rozhodovn zkonů, pro kter stava stanov rozdlnou legislativn proceduru (tzn. včetně stavnch zkonů, viz bod V. 1), by měl počtat rovněž zkon o zsadch jednn a styku komor mezi sebou, jakož i navenek, předpokldan čl. 40 stavy.
VII.
1. V souzen věci stavn soud předevšm konstatuje, že zkonem č. 217/2000 Sb. byl sice novelizovn zkon č. 10/1993 Sb., nicmně tato novelizace spočvala vhradně v derogaci 6 čl. V odst. 1, 3 a 4 tohoto zkona a ve zrušen označen odstavce 2 a odstavce 1. Navc zkon č. 10/1993 Sb. je rozdělen na dvě relativně samostatn čsti, z nichž prvn je nadepsna (a obsahově tak upravuje) "Sttn rozpočet Česk republiky na rok 1993", zatmco druh čst - kam spad předmětn 6 - je nadepsna "prava platů a dalšch požitků stavnch funkcionřů a některch pracovnků střednch orgnů sttn sprvy a dalšch orgnů". Dalš čsti zkona č. 10/1993 Sb. se již tkaj samostatnch zkonů, kter tento zkon novelizuje.
2. stavn soud v prv řadě shledal, že ani sami navrhovatel neoznačili v zkoně č. 10/1993 Sb. ždn ustanoven, kter by chtěli z důvodu protistavn procedury jeho přijet či z věcnch důvodů zrušit, byť - jak vyplv z vše uvedenho - proti změnm provedenm v tomto zkoně broj. Zrušit v tomto konkrtnm přpadě některou čst zkona č. 10/1993 Sb. novelizovanou zkonem č. 217/2000 Sb. totiž "technicky" ani nelze, jelikož ždn ustanoven tohoto zkona nebylo zkonem č. 217/2000 Sb. doplněno nebo změněno, nbrž toliko zrušeno. Protože však stavn soud hodnot každ nvrh z hlediska jeho obsahu a nikoliv jen formy, musel se i v tomto konkrtnm přpadě vypořdat s otzkou, jak důsledky by mělo vyhověn nvrhu na zrušen zkona č. 217/2000 Sb., pokud jde o novelizaci zkona č. 10/1993 Sb. stavn soud totiž zastv prvn nzor, podle něhož zrušenm napadenho protistavnho ustanoven zkona neožv ustanoven dřvějš, kter bylo protistavnm ustanovenm zrušeno či změněno. stavn soud totiž v řzen o kontrole norem vystupuje jako tzv. negativn zkonodrce, oprvněn v přpadě vyhověn nvrhu napaden prvn předpis toliko derogovat. Proto tak zrušenm napadenho předpisu může dojt vhradně k jeho "vyřazen" z prvnho řdu Česk republiky, a nikoliv k faktickmu konstituovn nov pravy formou "ožvn" předpisu již dřve zrušenho. Opačn nzor by podle přesvědčen stavnho soudu mohl vst ke vzniku značn prvn nejistoty a k překračovn stavně vymezench kompetenc stavnho soudu. Proto lze uzavřt, že k "ožvn" dřve zrušenho či změněnho prvnho předpisu v důsledku nlezu stavnho soudu v uvedenm smyslu by mohlo dojt pouze tehdy, jestliže by to stavn předpisy přmo umožňovaly (viz např. čl. 140 odst. 6 stavy Rakouska).
3. stavn soud proto konstatuje, že pokud by (za danho stavu) někter ustanoven zkona č. 10/1993 Sb. bylo Sentem schvleno za situace, kdy tento nvrh Sent nebyl oprvněn projednat a rozhodnout o něm - musel by (stavn soud) zroveň logicky dospět k prvnmu nzoru, že tato změna nen způsobil vyvolat jakkoliv prvn nsledky. Jinak řečeno, protože dle čl. 42 odst. 2 stavy Sent nen oprvněn k projednn a schvalovn zkona o sttnm rozpočtu (arg. a maiori ad minus ani k jeho novelizaci), musely by bt jakkoliv jeho zsahy do tohoto zkona chpny jako zsahy subjektu, kter k nim nen vůbec oprvněn. Protože zkon o sttnm rozpočtu může projednat a schvlit vhradně Poslaneck sněmovna, je tento zkon přijat již schvlenm v Poslaneck sněmovně, tzn. zcela nezvisle na jeho přpadnm dalšm projednvn a schvalovn v Sentu. Pokud je současně se zkonem o sttnm rozpočtu (resp. s jeho novelou) projednvn a schvalovn jin (tzn. "běžn") zkon (zkony), přpadně jeho novela (novely) - což však odporuje zkonu o jednacm řdu Poslaneck sněmovny - je nutno tuto situaci interpretovat tak, že Sent může projednvat a schvalovat toliko "běžn" zkony a jejich novely, a jeho rozhodnut m proto prvn vznam jen u těchto zkonů, nikoliv však u zkona o sttnm rozpočtu.
4. V souzen věci je nicmně relevantn ta skutečnost, že změna zkona č. 10/1993 Sb. se tkala toliko čsti, kter se svou materi i formlnm začleněnm k otzce sttnho rozpočtu bezprostředně nevztahuje. Jestliže totiž čl. 42 odst. 2 stavy hovoř o "zkonu o sttnm rozpočtu", je nutno tento pojem chpat nikoliv ve formlnm, nbrž v materilnm smyslu. Jinak řečeno, nikoliv každ zkon - označen jako zkon rozpočtov (resp. nikoliv každ jeho čst) - se bezprostředně tk problematiky sttnho rozpočtu, a naopak je možno si představit situaci, kdy materie zkona o sttnm rozpočtu bude upravena zkonem, kter takto označen nebude. Na podporu tohoto nzoru lze poukzat na komparaci s stavami některch jinch zem, kter rovněž pojem "zkon o sttnm rozpočtu" chpou v materilnm smyslu, když jasně vymezuj, co je pod takovmto zkonem nutno spatřovat. Jako přklad může sloužit čl. 51 odst. 3 rakousk stavy, kter stanov, že "Spolkov finančn zkon mus obsahovat nvrh přjmů a vdajů Spolku (spolkov rozpočet), rozvržen položek na budouc rozpočtov rok, jakož i dalš podstatn nležitosti pro sttn rozpočet v přslušnm rozpočtovm roce.". Rovněž lze odkzat na čl. 134 odst. 2 španělsk stavy, podle něhož "Sttn rozpočet se sestavuje na jeden rok; obsahuje souhrn vdajů a přjmů veřejnho sektoru a vyznač v nich podl přjmů, jejichž zdrojem jsou daně stanoven sttem.".
5. Lze tedy shrnout, že při posuzovn toho, zda je možn v konkrtnm přpadě nvrh zkona chpat jako "zkon o sttnm rozpočtu" podle čl. 42 odst. 2 stavy, nepostačuje omezit se na formln označen takovho nvrhu (zkona). Tento postup by totiž ve svch důsledcch mohl vst k tomu, že by byl v přpadě některch důležitch zkonů Sent vyloučen ze zkonodrnho procesu tm, že by byl nvrh zkona nazvn "zkon o sttnm rozpočtu", byť by ve skutečnosti tento zkon upravoval materii se sttnm rozpočtem přmo nesouvisejc. Na druh straně považuje stavn soud za nutn zdůraznit, že materiln chpn pojmu "zkon o sttnm rozpočtu" nesm v praxi vst ani k jeho přliš extenzivnmu vkladu, jelikož je zřejm, že se sttnm rozpočtem přmo či alespoň zprostředkovaně souvis prakticky každ nvrh zkona, již jen z toho důvodu, že jeho realizace m zpravidla dopady na sttn rozpočet (na jeho přjmovou nebo vdajovou čst). Pojem "zkon o sttnm rozpočtu" je nutno interpretovat v souladu s normativn pravou rozpočtovch pravidel sttu obsažench v zkonu Česk nrodn rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodařen s rozpočtovmi prostředky Česk republiky a obc v Česk republice (rozpočtov pravidla republiky), kter platil v době vydn citovanho zkona č. 10/1993 Sb. i zkona č. 217/2000 Sb. Podle ustanoven 3 zkona č. 576/1990 Sb. ("Obsah sttnho rozpočtu republiky") "Sttn rozpočet republiky zahrnuje očekvan přjmy, jakož i vdaje na zabezpečen kolů a kryt potřeb Česk republiky v danm rozpočtovm roce. Obsahuje i finančn vztahy k rozpočtům obc, okresnch řadů a k rozpočtům sttnch fondů republiky.". Jinmi slovy pojem "zkon o sttnm rozpočtu" v materilnm pojet je nutno interpretovat takovm způsobem, že se jedn o zkon bezprostředně upravujc plnovanou přjmovou a vdajovou složku rozpočtu veřejnho sektoru Česk republiky souvisejc s vkonem funkc sttu vždy na nsledujc časov obdob (tzn. rozpočtov roky). Pouze takto koncipovan zkon je nutno podřadit pod čl. 42 odst. 2 stavy, a pouze takovto nvrh zkona proto Sent nen oprvněn projednvat a schvalovat.
6. stavn soud považuje za ždouc - nad rmec posuzovan věci - zdůraznit, že materiln pojet pojmu zkona o sttnm rozpočtu v čl. 42 stavy m i jin rozměr. Vytvořenm specifick stavn kategorie zkona o sttnm rozpočtu stavodrce zdůraznil zvlštn msto a vznam tohoto zkona v prvnm řdu Česk republiky, podobně jako to učinil v přpadech volebnho zkona či "stykovho" zkona podle čl. 40 stavy. Tm, že vyňal nvrh zkona o sttnm rozpočtu z režimu schvalovn nvrhů "běžnch" zkonů, vyjdřil svou vůli směřujc k tomu, aby zkonodrce posuzoval materii sttnho rozpočtu uceleně a odděleně od materi, kter se sttnm rozpočtem přmo nesouvisej. Jinmi slovy, předmětem pravy zahrnut do nvrhu zkona o sttnm rozpočtu se mohou stt vhradně pravidla vztahujc se materilně k problematice sttnho rozpočtu, nikoli pravidla jin. Včleňovat do nvrhu zkona o sttnm rozpočtu ustanoven, jež materilně s materi sttnho rozpočtu přmo nesouvisej, je z hlediska stavy nepřpustn. Takov přstup k materilnmu pojet zkona o sttnm rozpočtu lze ostatně dokumentovat např. i v stavě Irsk republiky, jejž čl. 22 odst. 1 stanov, že "Nvrhem finančnho zkona (a Money Bill) je takov nvrh zkona, kter obsahuje pouze ustanoven (contains only provisions) tkajc se některch nebo všech nsledujcch věc: uložen, zrušen, snžen, změny nebo pravy zdaněn, uložen dvek z prostředků občanů určench na splcen sttnho dluhu nebo na jin fiskln čely, vydvn peněz, dle přidělovn, přijmn, sprvy, vydvn nebo revize čtů veřejnch prostředků, vypsn nebo zruky na jakoukoli půjčku nebo jej splacen, věci s vše uvedenm spojen nebo některm z nich podřzen.".
Na tomto mstě je však třeba konstatovat, že uveden zsadn zvěr stavnho soudu nelze vzthnout na posuzovan přpad, neboť schvalovac procedura zkona č. 10/1993 Sb. byla ukončena dřve, než stava vstoupila v platnost, a proběhla podle tehdy platn československ prvn pravy.
7. Proto stavn soud dospv k zvěru, že napaden zsah do zkona o sttnm rozpočtu č. 10/1993 Sb. (takto formlně označenho) proveden novelizujcm zkonem č. 217/2000 Sb. zjevně nelze považovat za zsah do zkona o sttnm rozpočtu v materilnm smyslu. Jak totiž vyplv již z vše uvedenho textu - a jak sprvně ve svch vyjdřench k nvrhu uvděj častnci řzen - materie vlastnho zkona č. 10/1993 Sb. je rozdělena do dvou relativně samostatnch čst, kdy problematiku sttnho rozpočtu Česk republiky na rok 1993 přmo upravuje pouze čst prvn; čst druh ( 6 čl. V), kter je napadenm zkonem č. 217/2000 Sb. čstečně derogovna, se tk již problematiky odlišn (prava platů a požitků některch vedoucch pracovnků a dalšch funkcionřů). Sent tedy nepochybil, když v danm přpadě projednal nvrh celho zkona č. 217/2000 Sb. a tak jej - ve zněn pozměňovacch nvrhů - schvlil. Napaden zkon totiž novelizoval zkony č. 1/1992 Sb., č. 143/1992 Sb. a č. 132/2000 Sb., jež nelze považovat za zkony o sttnm rozpočtu ani ve formlnm, ani v materilnm smyslu, a novelizace zkona č. 10/1993 Sb. se tkala toliko t jeho samostatn čsti, kter materii sttnho rozpočtu neupravovala.
Ze všech uvedench důvodů stavn soud nvrh skupiny sentorů jako nedůvodn zcela zamtl.