Ve věci návrhu na zrušení § 78 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 95/2000 účinný od 21.04.2000
| Schválené: | 22.03.2000 |
| Účinnost od: | 21.04.2000 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Územní plánování, investiční výstavba., Stavební úřady., Stavební řízení. Stavební řád., Povolení stavby., Kolaudace., Vstup na pozemky. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 22. března 2000 v plénu o návrhu Krajského soudu v Hradci Králové na zrušení § 78 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem 31. prosince 2000.
Odůvodněn
Krajsk soud v Hradci Krlov přerušil řzen ve věci žaloby proti rozhodnut Okresnho řadu v Pardubicch, kterm bylo zamtnuto jako nepřpustn odvoln občana proti kolaudačnmu rozhodnut Magistrtu města Pardubic. V žalobě občan namtal, že nov komunikace vybudovan zčsti na pozemcch, kter jsou jeho vlastnictvm, byla schvlena k užvn ve stavu, kdy natolik převyšuje tern, že znemožňuje přstup na čst jeho pozemků, resp. jsou tyto pozemky přstupn jen z jinho msta a přes pozemky třetch osob. Kromě toho nebyly splněny ani dalš podmnky stanoven v řzen o umstěn stavby. Stavba proto podle nzoru občana byla zkolaudovna se zvadami, kter brnily kolaudaci dle 81 odst. 1 zkona č. 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "stavebn zkon"), což stavebnmu řadu opakovaně sdělil. Ten však jeho připomnky, stejně jako odvolac orgn, odmtl s odůvodněnm, že nen častnkem kolaudačnho řzen podle 78 odst. 1 stavebnho zkona.
Krajsk soud v Hradci Krlov po přerušen řzen předložil věc podle čl. 95 odst. 2 stavy stavnmu soudu. Nzor, že ustanoven 78 odst. 1 stavebnho zkona, kter je pro posouzen věci rozhodujc, je v rozporu s čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), odůvodnil nsledujcm způsobem.
Stavebn zkon označuje v 78 odst. 1 za častnka kolaudačnho řzen vslovně jen stavebnka, vlastnka stavby a přpadně tž uživatele (provozovatele), pokud je v době zahjen řzen znm. Přitom před novelizac, kter byla provedena zkonem č. 83/1998 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, a o změně a doplněn některch dalšch zkonů, tedy v době rozhodn pro posuzovanou věc, bylo zněn tohoto ustanoven takov, že za častnka řzen byl označen pouze stavebnk, popřpadě uživatel (provozovatel), byl-li v době zahjen řzen znm. Je tedy zřejm, že zkonodrce si byl vědom nedostatečnosti tehdejš pravy, novelizac však rozšřil častenstv v kolaudačnm řzen pouze v tom směru, že vzal na zřetel skutečnost, že stavebnkem může bt i jin osoba než vlastnk stavby - např. njemce ( 58 odst. 3 stavebnho zkona). Ani novelizovan zněn zkona však nepamatuje na to, že stejně tak je možn, aby stavebnkem byla osoba odlišn od vlastnka pozemku. Vlastnk pozemku je sice častnkem řzen o povolen stavby, vyloučenm z kolaudačnho řzen však ztrc možnost, aby v kolaudačnm řzen mohl přmo uplatnit nmitky proti eventulnmu nerespektovn svch požadavků a připomnek uplatněnch v řzen o povolen stavby. Takov situace nastala i v konkrtnm přpadě, kdy byla kolaudovna komunikace situovan na pozemcch ve vlastnictv občana, kter sice dal souhlas ke stavbě, stanovil si však jako podmnku takov řešen sjezdů z komunikace na přilehl pozemky, kter by mu umožnilo jejich obhospodařovn.
Podle nzoru soudu se vyloučenm z kolaudačnho řzen vlastnk pozemků ocit v nerovnoprvnm postaven, když bez rozumnch důvodů je mu přiznno mně prv než stavebnkovi. Znamen to, že vlastnk pozemků, kter vyhov požadavkům stavebnka a souhlas se stavbou (neboť bez tohoto souhlasu by stavba zahjena bt nemohla), ztrc možnost častnit se řzen, ve kterm, mimo jin, m bt orgnem sttu kvalifikovaně posouzeno, zda stavba byla provedena v souladu s dokumentac. Takov prava navc znamen, že majitel pozemku je vyloučen tž z prva domhat se soudn ochrany, neboť nen-li častnkem sprvnho řzen, nen ani aktivně legitimovn k podn sprvn žaloby [ 250 odst. 2 občanskho soudnho řdu (dle jen "o.s.ř.")]. Takov stav je dle nzoru soudu v rozporu s principem rovnosti v prvech dle čl. 1 Listiny.
Ve vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky se připomn zněn důvodov zprvy k 78 až 80 stavebnho zkona, ve kterm se zdůrazňuje nezbytnost odchylnho vymezen častnků kolaudačnho řzen od obecn pravy častenstv dle 14 odst. 1 zkona č. 71/1967 Sb., o sprvnm řzen (sprvn řd), přičemž jako důvod je uvděno, že kolaudačn řzen mus probhat tak, aby se zbytečně nezdržovalo zahjen užvn stavby. Uplatňuje se proto zsada koncentrace řzen a kolaudačn řzen by mělo u staveb provděnch dodavatelsky bezprostředně navazovat na odevzdn a převzet stavby.
Dle se ve vyjdřen Poslaneck sněmovny upozorňuje, že napaden ustanoven 78 odst. 1 je třeba chpat v kontextu cel čsti druh stavebnho zkona - Stavebn řd. Kolaudačnmu řzen totiž vždy předchz řzen, u něhož zkonn prava klade důraz na ochranu prv a zjmů osob, kter mohou bt zamšlenou stavbou dotčeny. Stavebn řzen probh podle projednan a schvlen zemně plnovac dokumentace a jeho vsledkem je vydn rozhodnut o povolen stavby. Kolaudačn řzen pak je, na rozdl od řzen předchzejcch, řzenm, jehož čelem je ověřit, zda byla splněna kritria, kter stavebn řad určil v řzen předchzejcm, tedy v řzen o povolen stavby (resp. v zemnm rozhodnut). Těchto řzen se častn vždy i vlastnk pozemku, kter m možnost se k věci vyjdřit. Vzhledem k tomu, že v kolaudačnm řzen jde předevšm o kontrolu splněn podmnek stanovench pravomocnm rozhodnutm stavebnho řadu, je předevšm věc tohoto orgnu sttn sprvy, aby splněn svho rozhodnut ověřil. Rozšřen okruhu častnků kolaudačnho řzen tedy nepovažuje zkonodrce za čeln, neboť by mohlo zdržovat užvn dokončench staveb. Kromě toho se ve vyjdřen připomn, že zkon stavebnmu řadu umožňuje, aby podle povahy věci přizval k řzen i jin osoby než jen vslovně určen častnky řzen. Vyjdřen Poslaneck sněmovny je zakončeno vyslovenm nzoru, že napaden ustanoven stavebnho zkona nen pravou ohrožujc nebo bezprostředně omezujc zkladn lidsk prva nebo svobody.
Sent Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen vyslovil pochybnost o tvrzenm rozporu napadenho ustanoven stavebnho zkona s čl. 1 Listiny. Blže pak uvd, že vlastnk pozemku je častnkem řzen o povolen stavby a v rmci tohoto řzen m dostatečn prostor k uplatněn svch připomnek. Tyto připomnky se stanou součst stavebnho povolen. Stavebn řad vykonvajc sttn sprvu podle 81 stavebnho zkona mimo jin zkoum, zda při realizaci stavby byly podmnky stanoven v zemnm rozhodnut a ve stavebnm povolen dodrženy. Tato koncepce by měla dostatečně garantovat ochranu prv vlastnka pozemku, kter nen stavebnkem, aniž by tento vlastnk nutně musel bt častnkem kolaudačnho řzen. Proto tak Sent při projednvn nvrhu zkona č. 83/1998 Sb., kterm byla provedena i změna ustanoven 78 odst. 1 stavebnho zkona, neshledal důvody, pro kter by s novelou nesouhlasil. Ponechv proto na uvžen stavnho soudu, jak posoud tvrzen rozpor tohoto ustanoven s stavnm pořdkem.
Ministerstvo pro mstn rozvoj, do jehož kompetence otzky stavebnho řzen spadaj, ve stanovisku, kter bylo stavnm soudem vyždno, předevšm zdůraznilo, že u některch staveb předchz stavebnmu povolen ještě zemn rozhodnut o umstěn stavby, kter je vsledkem sprvnho řzen, jehož se častn kromě navrhovatele i dalš častnci. častnkem tohoto řzen je i vlastnk pozemku, na kterm se stavba umisťuje a realizuje. M tedy dostatečn prostor činně hjit sv prva a prvem chrněn zjmy, a to v řzen prvoinstančnm a odvolacm, ale i s využitm dalšch prostředků, kter mu prvn řd poskytuje.
Podle stanoviska ministerstva stavebn zkon respektuje zsady vztahu obecnho a zvlštnho prvnho předpisu, podle nichž je zvlštn prvn prava přijmna tam, kde ji vyžaduje samotn hmotněprvn povaha upravovanch vztahů. Kolaudačnm rozhodnutm se povoluje užvn stavby k určenmu čelu, a je-li to zapotřeb, stanov se podmnky pro užvn stavby. Tento deklaratorn akt je vsledkem sprvnho řzen, ve kterm je (podle 81 odst. 1 stavebnho zkona) stavebn řad povinen zkoumat, zda stavba byla provedena podle dokumentace ověřen ve stavebnm řzen a zda byly dodrženy podmnky stanoven v zemnm rozhodnut a stavebnm povolen. Povinnost stavebnho řadu je zkoumat i to, zda skutečn proveden stavby nebo jej užvn nebude ohrožovat veřejn zjmy. Zjištěn těchto skutečnost nen zvisl na častncch řzen. Pokud stavebnk postupoval v souladu se zkonem, m na kolaudaci stavby nrok a v kolaudačnm rozhodnut mu nelze ukldat podmnky, kter by překračovaly rmec dan stavebnm povolenm. Z tohoto pohledu nen čelem kolaudačnho řzen, aby v něm byly opakovny nmitky vlastnka pozemku, o kterch již bylo pravomocně rozhodnuto ve stavebnm řzen, nebo aby sv požadavky nad jejich rmec rozšiřoval. Stavba nen podle 120 odst. 2 občanskho zkonku součst pozemku, stavba proveden na cizm pozemku tedy zůstv i po kolaudaci ve vlastnictv stavebnka, přpadně jeho prvnch nstupců. Tyto osoby mus plnit všechny povinnosti, kter stavebn zkon s vlastnictvm stavby spojuje. Odpovdaj např. za technick stav stavby, nesou nklady na jej držbu i odstraněn, jim se nařizuj a na jejich nklady se provděj nezbytn pravy a zabezpečovac prce na stavbě, jsou povinny uchovvat dokumentaci stavby, jim nařizuje stavebn řad pořzen dokumentace skutečnho proveden stavby nebo pasportu stavby. Vlastnku pozemku, na kterm je stavba umstěna, stavebn zkon ždn takov povinnosti neukld; nen vlastnkem kolaudovan stavby, nem k n ždn prva, a proto jej kolaudac nemohou bt ani jeho prva omezena, uvd se dle ve stanovisku ministerstva. Z těchto důvodů byl do okruhu častnků kolaudačnho řzen novelou zařazen vlastnk stavby v přpadech, kdy stavebnkem je jin osoba. Jestliže napřklad njemce stavby se souhlasem jejho vlastnka (pronajmatele) provede stavebn pravy nebo nstavbu, neměn se tm nic na vlastnictv stavby ani na povinnostech jejho vlastnka. Postaven vlastnka pozemku, na kterm se kolauduje ciz stavba, proto nelze srovnvat s postavenm vlastnka kolaudovan stavby. Kromě toho stavebn zkon upravuje prva častnků řzen v přpadech, kdy byla stavba provedena v rozporu se stavebnm povolenm. Nejenže takov jednn trest citelnmi pokutami [ 105 odst. 2 psm. b) a odst. 3 psm. a) a 106 odst. 2 psm. b) a odst. 3 psm. a)], ale v řzench, ve kterch se rozhoduje o těchto změnch, přiznv postaven častnka i dalšm osobm, jejichž prv a oprvněnch zjmů či povinnost by se povolen dotklo. Ochrana jejich prv je zajištěna a vůči stavebnkovi nejsou v nerovnm postaven.
Dle stanoviska ministerstva je nvrhu Krajskho soudu v Hradci Krlov dle třeba vytknout, že posuzuje izolovaně pouze ustanoven odstavce 1 78 stavebnho zkona a přehlž ustanoven odstavce 2, kter zajišťuje v kolaudačnm řzen čast a ochranu prv i dalšm osobm. V přpadech, kdy stavba byla provedena s nepodstatnmi odchylkami oproti dokumentaci ověřen ve stavebnm řzen a stavebn řad sloučil řzen o jejich povolen s řzenm kolaudačnm, jsou častnky řzen tak ti, kterm nleželo toto postaven ve stavebnm řzen. Změny, kter jsou větš než nepodstatn, mohou vst i k odstraněn stavby dle 88 odst. 1 psm. b) stavebnho zkona. Okruh častnků tohoto řzen je vymezen v 97 odst. 1 stavebnho zkona a vlastnci pozemků a staveb jsou do něj vslovně zahrnuti.
Uveden skutečnosti vedou ministerstvo k zvěru, že nejsou dny důvody pro zrušen 78 odst. 1 stavebnho zkona, neboť nen v rozporu s čl. 1 Listiny. V přpadě zrušen tohoto ustanoven by byl okruh častnků kolaudačnho řzen dn pouze 14 sprvnho řdu. Takovou situaci považuje ministerstvo vzhledem k čelu kolaudačnho řzen za nepřijatelnou, zbytečně byrokratizujc sprvn řzen, zatěžujc veřejnou sprvu neodůvodněnmi vdaji a nijak nepřispvajc k ochraně prv.
Na uveden vyjdřen a stanovisko reagoval navrhovatel replikou, ve kter zejmna uvedl, že se nelze ztotožnit se stanoviskem, že by kolaudačn řzen bylo jen řzenm ověřovacm, ke ktermu by vlastnk pozemku zastavěnho ciz stavbou neměl co řci. Navrhovatel upozornil, že při vstavbě dojde tměř vždy k řadě změn různho vznamu. Vyhlška č. 132/1998 Sb., kterou se provděj někter ustanoven stavebnho zkona, v 32 odst. 1 psm. c) stanov, že stavebn řad sepše při kolaudačnm řzen protokol, kter obsahuje porovnn skutečnho proveden dokončen stavby s projektovou dokumentac ověřenou stavebnm řadem a soupis zjištěnch odchylek, nedostatků a nedodělků. Podle 81 odst. 4 stavebnho zkona může bt s kolaudačnm řzenm spojeno řzen o změně stavby (dle 68), pokud se skutečn proveden podstatně neodchyluje od dokumentace. Zkon ani provděc předpisy však nestanov, co je "nepodstatn odchylka", a tento neurčit prvn pojem je pak na zkladě voln vahy stavebnho řadu aplikovn na konkrtn stav. Zvis tedy jen na jeho uvžen, zda změny vezme jako nepodstatn pouze na vědom, nebo zda o nich nařd řzen, např. i řzen o odstraněn stavby. Stavebn řad je tedy v konkrtn věci vždy postaven před řešen řady možnch situac, a m-li z nich vyvodit adekvtn zvěry, nemůže se podle navrhovatelova nzoru obejt bez součinnosti s vlastnkem pozemku. Proto tvrzen, že kolaudac stavby nemohou bt dotčeny prva a povinnosti vlastnka pozemku, považuje navrhovatel za nepřijateln. V zvěru repliky navrhovatel připomn, že nvrhem na zrušen 78 odst. 1 stavebnho zkona nesleduje navozen stavu, kdy by okruh častnků řzen byl vymezen obecnm ustanovenm 14 sprvnho řdu, ale jde mu o vytvořen podmnek pro novelizaci tohoto ustanoven.
Po zvžen obsahu nvrhu, vyjdřen častnků řzen a po posouzen odbornho stanoviska Ministerstva pro mstn rozvoj, jakož i po zvžen přednesů stran učiněnch při jednn dne 22. března 2000 dospělo plnum stavnho soudu k zvěru, že nvrhu je třeba vyhovět, a to z nsledujcch důvodů.
stavn soud si předevšm byl nucen položit otzku, zda specifick definice okruhu častnků určitho veřejnoprvnho řzen vylučuje obecn vymezen častnků sprvnho řzen podle 14 odst. 1 sprvnho řdu. Na tuto otzku pak odpověděl kladně a v tomto směru tedy plnum stavnho soudu korigovalo nzor vysloven v nlezu I. S 279/95 publikovanm pod č. 73, sv. 8 Sbrky nlezů a usnesen S ČR. Každ jin vklad by totiž někter sprvn řzen činil nepřehlednmi a mnohdy i časově neohraničenmi. Obecnou definici častnka sprvnho řzen podle sprvnho řdu lze tedy aplikovat pouze v těch přpadech, kde to zvlštn prava zcela nepochybně nevylučuje.
Uveden zvěr o poměru obecn a zvlštn definice častnků sprvnho řzen pak nutně mus vst k zvěru, že je třeba trvat na tom, aby zkonodrce při specifickm vymezen častenstv nevyloučil a priori subjekty, u kterch lze možnost zsahu do jejich prv z povahy řzen důvodně předpokldat. Pokud jde o zde projednvan řzen kolaudačn, nutno souhlasit s nzorem, že je zležitost vsostnho uvžen stavebnho řadu, zda bude konstatovat, že podmnky zemnho rozhodnut a rozhodnut o povolen stavby byly splněny. Pak užvn stavby k určenmu čelu povol, a je-li to zapotřeb, stanov podmnky pro užvn stavby. Zjist-li nedostatky, urč přiměřenou lhůtu k jejich odstraněn. Kolaudačn rozhodnut nem vydat, pokud jde o nedostatky, kter by ohrožovaly zdrav a bezpečnost osob či brnily ve svm souhrnu řdnmu a nerušenmu užvn stavby k určenmu čelu. V přpadě zjištěn nedostatků brncch užvn stanov stavebn řad lhůtu k jejich odstraněn a řzen přeruš. Již z tohoto popisu možnch faktickch situac vyplv, že vlastnk pozemku, na kterm stavba stoj, může pouze spolhat na to, že orgn veřejn sprvy bude ochraňovat nejen zjmy veřejn, ale i zjmy jeho. Přitom dle nzoru stavnho soudu se zd bt nesporn, že připuštěn časti vlastnka pozemku by nemohlo řzen nikterak vžně komplikovat a přpadně i nedůvodně prodlužovat. Předevšm by takov čast byla čeln z důvodů praktickch, poněvadž patrně nelze očekvat, že ten, kdo o kolaudaci žd, bude sm upozorňovat na něco, co mu nevad. Pohled sttnch orgnů pak může bt samozřejmě jin než pohled vlastnka pozemku, přpadně jin dotčen osoby, aniž by se muselo jednat ze strany tohoto orgnu o změr či nedbalost. Jinak řečeno, pokud stavebn řad zkolauduje něco, co zkolaudovat neměl, či co měl zkolaudovat s konstatovnm drobnch zvad a s určenm lhůt pro jejich odstraněn, nen zde nikdo legitimovn k podn odvoln ani k vyvoln přpadnho soudnho řzen. Z těchto důvodů tedy stavn soud tak na otzku, zda vlastnk pozemku, na kterm je zhotovena stavba, může bt ve svch subjektivnch prvech dotčen kolaudačnm rozhodnutm, odpověděl pozitivně. Jinmi slovy to, že vlastnk pozemků je vyloučen z řzen sprvnho, a v důsledku toho tž z prva na soudn ochranu, považuje stavn soud za pochyben zkonodrce, kter m stavn rozměr.
Takov pochyben lze v zsadě zhojit, s ohledem na platnou prvn pravu, dvojm způsobem. Buď změnou ustanoven 250 odst. 2 o.s.ř., kter by přiznala legitimaci k podn sprvn žaloby nejen častnkům sprvnho řzen, anebo přmou derogac ustanoven čsti konkrtnho hmotněprvnho předpisu veřejnho prva, ve kterm je častenstv vymezeno způsobem rozpornm s uvedenmi principy. stavn soud považuje za zjevně racionlnějš postup druh, tedy derogaci konkrtnho ustanoven hmotnho veřejnho prva, kter umožn (zpravidla za předpokladu nsledujc aktivn činnosti zkonodrce) ochranu prv určitch osob již v řzen sprvnm. Cesta prvn, tedy pouh přiznn prva podat sprvn žalobu, by mohla v řadě přpadů znamenat, že přpadn zrušujc soudn rozhodnut by mohlo bt vydvno v době, kdy by nastal stav nemohl mnohdy bt změněn, resp. by mohl bt napraven jen za cenu neměrnch obět či ztrt na straně jin, a soudn vrok by tak mohl mt jen vznam spše akademick.
V tto souvislosti považuje stavn soud za čeln dodat, že již v praxi prvorepublikovho Nejvyššho sprvnho soudu lze zaznamenat tendenci přiznat ve sprvnm řzen ochranu tž tzv. zvlštnmu zjmu (např. zvlštnmu postaven vlastnků pozemků sousedcch s veřejnmi statky, tedy např. s komunikacemi). Slovy tehdejš judikatury "je třeba in concreto jemnho odlišen, žd-li se od soukromnka opravdu zvlštn oběť ve prospěch celku". Podle nzoru stavnho soudu je těžko přijateln, aby v době dominance zkladnch lidskch prv a svobod bylo kogentn prvn pravou vymezeno postaven některch subjektů ve veřejnoprvnm řzen nepřznivěji, než bylo vymezeno soudn judikaturou v předvlečnm obdob. Navc nelze odhldnout od faktu, že tendence k zdnlivě precisn a detailn pravě de facto vylučuje interpretaci, kter by mohla v konkrtnm přpadě nalzt řešen bližš zsadě slušnosti a rozumnosti.
Argumentace, že zkon umožňuje, aby stavebn řad přizval i jin osoby než častnky (viz vyjdřen Poslaneck sněmovny), neměn nic na tom, že takov přizvn z nich nečin častnky řzen se všemi popsanmi důsledky.
Uveden nepřzniv postaven některch subjektů je umocněno vymezenm subjektů aktivně legitimovanch k podn sprvn žaloby podle 250 odst. 2 o.s.ř. Praktick dopad je takov, že ač čl. 36 odst. 1 Listiny dv každmu prvo domhat se stanovenm postupem svch prv u soudu či jinho orgnu a odstavec 2 thož člnku vymezuje okruh osob oprvněnch obrtit se na soud ve sprvnch věcech tak, že to může učinit každ "kdo tvrd, že byl na svch prvech zkrcen rozhodnutm orgnu veřejn sprvy", může zjevně v některch přpadech, v tto věci konkrtně v přpadě kolaudačnho rozhodnut, nastat situace, kdy ani při zřejmm dopadu rozhodnut na prva třetch osob nebudou mt tyto osoby k dispozici ždn prostředek ke zvrcen takovho rozhodnut (s vjimkou podnětu k přezkoumn rozhodnut mimo odvolac řzen dle 65 sprvnho řdu, na což ovšem nen prvn nrok). Jinak řečeno, kogentn prava neodvratně znemožňuje realizovat zsadu "nechť si každ střež sv prva", kterou stavn soud opakovaně připomněl (např. nlez č. 32, sv. 13, Sbrka nlezů a usnesen S ČR).
Ze všech uvedench důvodů plnum stavnho soudu přijalo rozhodnut, kterm se ustanoven 78 odst. 1 stavebnho zkona zrušuje, a to pro rozpor s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny. Současně stavn soud rozhodl o odkladu vykonatelnosti svho rozhodnut, vědom si toho, že k odstraněn nestavnho stavu je nezbytn pozitivn zsah zkonodrce (ať již pouhm doplněnm okruhu častnků kolaudačnho řzen o vlastnka pozemku, či obecnějš pravou).