Sp. zn. Pl. ÚS 55/10 ve věci návrhu na zrušení zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí 80/2011 účinný od 25.03.2011

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 55/10 dne 1. března 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem Mgr. Bohuslavem Sobotkou, se sídlem Praha 1, Sněmovní 4, na zrušení zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:

Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, se ruší uplynutím dne 31. prosince 2011.

Odůvodněn�

I.

Rekapitulace n�vrhu

1. Skupina 45 poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky se ř�dn�m n�vrhem [srov. čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy Česk� republiky a � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu], doručen�m �stavn�mu soudu dne 9. 12. 2010, dom�hala zrušen� z�kona č. 347/2010 Sb., kter�m se měn� někter� z�kony v souvislosti s �sporn�mi opatřen�mi v působnosti Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch věc�, (d�le t�ž jen „napaden� z�kon“).

2. Podstatu n�mitek navrhovatel� sami shrnuli tak, že napaden� z�kon nebyl přijat �stavně předepsan�m způsobem. Každ� jednotliv� postup vl�dn� většiny v Poslaneck� sněmovně a Sen�tu, konkr�tně a) zneužit� institutu legislativn� nouze, b) nepředv�dateln� svol�n� mimoř�dn� schůze Poslaneck� sněmovny, c) neodůvodněn� vypuštěn� obecn� rozpravy a d) odepřen� pr�va hlasovat zvolen�m sen�torům, dle n�zoru navrhovatelů nepřiměřen�m, nedostatečně odůvodněn�m a sv�voln�m způsobem porušuje z�kladn� pr�va, �stavn� principy a hodnoty, jmenovitě čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 5, 6, 26 a 36 �stavy Česk� republiky a čl. 4 odst. 2 a 4, čl. 21 odst. 1 a 4 a čl. 22 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le t�ž jen „Listina“). Razance takov�ho z�sahu do uveden�ch z�kladn�ch pr�v a principů je dle navrhovatelů o to z�važnějš�, že se tak ud�lo v r�mci přij�m�n� z�kona, kter� s�m v�znamně zasahuje do sf�ry z�kladn�ch pr�v jednotlivců, zejm�na pr�v soci�ln�ch. Svou argumentaci navrhovatel� předně zaměřili na obecn� vymezen� principů ovl�daj�c�ch legislativn� proces, s nimiž n�sledně konfrontovali konkr�tn�, v n�vrhu podrobně vyl�čen� způsob a okolnosti procesu přij�m�n� napaden�ho z�kona, kter� považovali za proti�stavn�, a proto se dom�hali jeho zrušen�.

I. A) �stavn� normy a principy ovl�daj�c� legislativn� proces

3. Při obecn�m vymezen� z�kladn�ch principů a hodnot ovl�daj�c�ch legislativn� proces navrhovatel� vych�zeli jednak z poznatků pr�vn� teorie, jednak ze z�věrů vypl�vaj�c�ch z judikatury �stavn�ho soudu, př�p. zahraničn�ch soudů. Zejm�na pak obs�hle citovali z�věry, k nimž �stavn� soud dospěl v n�lezu sp. zn. Pl. �S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), kde �stavn� soud zřetelně vymezil n�roky a minim�ln� požadavky, kter� současn� demokratick� pr�vn� st�t klade na parlamentn� projedn�v�n� n�vrhů z�konů. Za z�kladn� princip navrhovatel� označili zejm�na př�tomnost veřejn� kontradiktorn� parlamentn� debaty, neboť z�konod�rstv� by mělo m�t charakter racion�ln�ho pr�vn�ho diskursu, v němž „(...) všichni z�častněn� dostali př�ležitost se s projedn�vanou materi� podrobně sezn�mit a informovaně se k n� vyj�dřit. N�ležit�m je tak takov� proces, kter� umožňuje otevřenou diskusi mezi zast�nci konkurenčn�ch n�zorů, včetně n�zorů menšinov�ch.“ (srov. citovan� n�lez sp. zn. Pl. �S 77/06, bod 38).

4. Navrhovatel� odkazem na poznatky pr�vn� teorie předestřeli n�zor, že parlamentn� projedn�v�n� a parlamentn� rozprava pln� přinejmenš�m dvoj� funkci, funkci kreačn� a funkci legitimizačn�. Kreačn� funkce je založena na předpokladu, že v parlamentarismu politick� rozhodnut� vznik� skrze debatu nebo aspoň debata takov� rozhodnut� umožňuje. Politick� rozhodnut� tak vznik� v konfrontaci argumentů a protiargumentů v parlamentn� debatě, kter� takto umožňuje t�ž vyrovn�n� či kompromisn� zohledněn� konkuruj�c�ch z�jmů. I když je vl�dn� koalice s poměrně v�raznou sněmovn� většinou aktu�lně schopna v Poslaneck� sněmovně hladce prosadit i politick� rozhodnut� re�lně učiněn� i mimo Parlament, přesto je podle navrhovatelů třeba ch�pat jako minim�ln� požadavek vypl�vaj�c� z čl. 15 �stavy Česk� republiky re�lnou (i časově) možnost opozice připravit a předložit k vl�dn�m n�vrhům z�konů sv� pozměňovac� n�vrhy. Jen tak může opozice dost�t sv�m funkc�m v demokratick�m politick�m syst�mu.

5. V kontextu �stavn�ho přezkumu je však podle navrhovatelů ještě podstatnějš� legitimizačn� funkce parlamentn� rozpravy. I kdyby re�ln� politick� rozhodnut� bylo učiněno mimo Parlament, zůst�v� parlamentn� rozpravě �čel legitimizačn�, tj. veřejně vyložit argumenty pro a proti, kter� hr�ly roli v politick�m rozhodnut�. Veřejnost je tak sezn�mena a konfrontov�na s podstatn�mi hledisky dan�ho rozhodnut�, což j� umožňuje si učinit o věci vlastn� �sudek, přeb�rat či odm�tat předložen� argumenty a odpov�daj�c�m způsobem v�sledku přizpůsobit sv� budouc� chov�n� - ať už při volb�ch, nebo jin� formě politick� participace. Debata tak ve sv� legitimizačn� funkci nevede k rozhodnut�, ale již učiněn� rozhodnut� odůvodňuje a legitimizuje, čin� transparentn�mi důvody př�znivců i odpůrců onoho rozhodnut�. Zprostředkov�n� �myslu z�konod�rce a �čelu z�kona parlamentn� rozpravou je rovněž v�znamn� pro pr�vn� vědom� občanů a napom�h� jako jeden z prvků interpretace pr�va t�ž pr�vn� jistotě jako jednomu z principů pr�vn�ho st�tu, jež chr�n� čl. 1 odst. 1 �stavy Česk� republiky. Navrhovatel� sv� tvrzen� opětovně podpořili z�věry z citovan�ho n�lezu sp. zn. Pl. �S 77/06 (body 55 a 56) a rovněž i z�věry uveden�mi v odlišn�m stanovisku soudce zpravodaje E. Wagnerov� k n�lezu sp. zn. Pl. �S 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.).

6. Nadto navrhovatel� ve způsobu přijet� napadan�ho z�kona shledali selh�n� citovan�m n�lezem sp. zn. Pl. �S 77/06, body 57 až 60, vymezen�ch pojistek �stavně konformn�ho v�konu legislativn�ho procesu (jimiž jsou postupně předseda Poslaneck� sněmovny, resp. předsedaj�c� jej� schůze, Sen�t a prezident republiky), neboť v pořad� prvn� a třet� z nich (tj. předsedkyně Poslaneck� sněmovny a prezident republiky) zas�hnout nechtěli a druh� (Sen�t) v důsledku n�že rozveden�ho urychlen� legislativn�ho procesu zas�hnout nemohl.

I. B) Proces přij�m�n� napaden�ho z�kona a jeho �stavn� vady

7. Ve světle v�še uveden�ho je podle navrhovatelů třeba interpretovat ustanoven� z�kona č. 90/1995 Sb., o jednac�m ř�du Poslaneck� sněmovny, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le t�ž jen „JŘPS“) a z�kona č. 107/1999 Sb., o jednac�m ř�du Sen�tu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen „JŘS“), kter� byla použita při projedn�v�n� n�vrhu napaden�ho z�kona, přičemž navrhovatel� konstatovali, že v n�vrhu podrobně rozveden� okolnosti př�j�m�n� i samotn� legislativn� proces u napaden�ho z�kona byly zcela nepochybně v rozporu s v�še předestřen�mi �stavn�mi principy a hodnotami. Tento rozpor navrhovatel� spatřovali konkr�tně a) ve zneužit� institutu legislativn� nouze [viz I. B.a)], b) v nepředv�dateln�m svol�n� mimoř�dn� schůze Poslaneck� sněmovny [viz I. B.b)], c) v neodůvodněn�m odepřen� obecn� rozpravy [viz I. B.c)] a d) v odepřen� pr�va hlasovat zvolen�m sen�torům [viz I. B.d)]. U všech těchto postupů navrhovatel� shledali nepřiměřenost z�sahu, nedostatečn� odůvodněn� a rysy sv�vole. Podle n�zoru navrhovatelů by měly v�še uveden� kroky v r�mci rozhodov�n� o vyhl�šen� stavu legislativn� nouze i v průběhu jeho trv�n� proj�t tř�stupňov�m testem proporcionality, kter� už�v� �stavn� soud pro posuzov�n� kolize �stavně chr�něn�ch hodnot. Stav legislativn� nouze a zkr�cen� jedn�n� maj� br�nit ohrožen� z�kladn�ch pr�v a svobod občanů, ohrožen� bezpečnosti st�tu nebo značn�m hospod�řsk�m škod�m (legitimn� c�l), což ale čin� z�sahem do v�še uveden�ch pr�v sněmovn� menšiny (narušen� hodnota). Takov� z�sah je �stavně možn� jen tehdy, je-li z�roveň vhodn�, potřebn� a přiměřen�.

I. B.a) Zneužit� legislativn� nouze

8. Ve vztahu k institutu legislativn� nouze a podm�nk�m jej�ho vyhl�šen� dle � 99 odst. 1 JŘPS navrhovatel� nam�tali, že vyhl�šen� legislativn� nouze a zkr�cen� jedn�n� bez splněn� podm�nek podle � 99 odst. 1 JŘPS by bylo nejen porušen�m z�kona, ale kvůli časov�mu „presu“ rovněž v�razn�m okleštěn�m �stavně chr�něn� svobody parlamentn� rozpravy a pr�va poslance pod�vat pozměňovac� n�vrhy, a t�m jeho pr�va ř�dně vykon�vat svou volenou funkci, jakož i rovnosti poslanců, neboť vl�dn� poslanci jsou ve zjevn� v�hodě. V t�to souvislosti odk�zali na č�st n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 12/10 ze dne 7. 9. 2010 (269/2010 Sb.; body 17 a 18), v němž �stavn� soud posuzoval i obecn� předpoklady pro vyhl�šen� stavu legislativn� nouze a jejich naplněn�. Z n�zoru �stavn�ho soudu lze dle navrhovatelů usuzovat, že ch�pe rozhodnut� o legislativn� nouzi do značn� m�ry jako rozhodnut� politick�, varuje však před jeho využ�v�n�m jako n�stroje ke kr�cen� pr�v sněmovn� menšiny. V tomto př�padě lze dle navrhovatelů m�t z�važn� pochybnosti, zda vyhl�šen� stavu legislativn� nouze a zkr�cen� jedn�n� bylo způsobil� zabr�nit značn�m hospod�řsk�m škod�m st�tu; vl�dě se, na rozd�l od dř�vějš�ch př�padů vyhl�šen� stavu legislativn� nouze, nepodařilo přesvědčit opozičn� poslance o nutnosti schv�lit dan� změny souvisej�c� s přij�m�n�m z�kona o st�tn�m rozpočtu tak, aby nabyly �činnosti nejpozději 1. ledna 2011. Nepřesvědčila opozici, že deklarovan� �spora necel�ch 24 miliard Kč, kter� představuje zhruba 2 % pl�novan�ch rozpočtov�ch v�dajů, byla podstatou n�vrhu sp�še než z�sadn� politick� rozhodnut� o omezen� někter�ch soci�ln�ch pr�v.

9. Na �rovni potřebnosti, tedy zjištěn�, zda se skutečně jednalo o minim�ln� z�sah do svobody parlamentn� rozpravy a pr�v poslanců, nezbytn� k dosažen� sledovan�ho c�le zabr�něn� značn�m hospod�řsk�m škod�m st�tu, je dle navrhovatelů třeba vidět, že vl�da měla k dispozici alternativn� postup, předevš�m mohla takov�ho c�le dos�hnout včasn�m předložen�m n�vrhu z�kona. Z posloupnosti kroků vl�dn� většiny lze ale dovozovat sledov�n� paraleln�ch politick�ch c�lů: nejprve neprojedn�n� nepopul�rn�ho n�vrhu z�kona na pl�nu Poslaneck� sněmovny před obecn�mi a sen�tn�mi volbami a pot� projedn�n� n�vrhu z�kona v Sen�tu ještě před z�nikem mand�tů sen�torů zvolen�ch před šesti lety. Tyto c�le, z nichž zvl�ště druh� efektivně br�n� �časti na rozhodov�n� nově zvolen�m sen�torům, však za legitimn� považovat nelze. O potřebnosti vyhl�šen� stavu legislativn� nouze pro br�něn� značn�m hospod�řsk�m škod�m st�tu lze tedy dle navrhovatelů rovněž pochybovat.

10. Stejně tak navrhovatel� zpochybňovali přiměřenost samotn�ho vyhl�šen� stavu legislativn� nouze a zkr�cen�ho jedn�n�. Zat�mco m�ra rizika značn�ch hospod�řsk�ch škod je dosti sporn�, m�ra okleštěn� svobody parlamentn� rozpravy a pr�v poslanců je nesporn�. Ve stavu legislativn� nouze, kter� umožňuje schv�len� n�vrhu z�kona v Poslaneck� sněmovně během jedin�ho dne, poslanec nemůže ř�dně n�vrh z�kona prostudovat a fundovaně se k němu vyj�dřit. Nem� čas na př�pravu pozměňovac�ch n�vrhů; nemůže konzultacemi s odborn�ky z�skat přesnějš� znalost o obsahu n�vrhu z�kona a o jeho rozmanit�ch dopadech a rovněž nemůže na parlamentn� půdě zprostředkovat n�zory sv�ch voličů a př�padně legitimn�ch z�jmov�ch skupin, kter� mohou b�t na parlamentn� půdě slyšeny jedině �sty poslanců. Kromě kr�cen� pr�v poslance jsou kr�cena i pr�va občanů vyslechnout v adekv�tn� š�ři argumenty pro a proti k přijat�mu z�konu, kdy v dan�m př�padě doch�z� k omezen� a k z�žen� z�konn�ho rozsahu soci�ln�ch pr�v minim�lně v podobě sn�žen� sazby nemocensk�ho, zrušen� soci�ln�ho př�platku, sn�žen� př�spěvku na p�či, z�žen� n�roku na podporu v nezaměstnanosti u někter�ch skupin či odnět� porodn�ho většině rodin s nově narozen�m d�tětem.

I. B.b) Nepředv�dateln� svol�n� mimoř�dn� schůze Poslaneck� sněmovny

11. V�še naznačen�mu tř�stupňov�mu testu proporcionality navrhovatel� podrobili i způsob svol�n� mimoř�dn� schůze Poslaneck� sněmovny, kde rovněž doch�z� ke kolizi pr�v či chr�něn�ch hodnot. Na jedn� straně stoj� z�jem na urychlen�m projedn�n� n�vrhu z�kona z důvodu čelen� značn�m hospod�řsk�m škod�m, na druh� straně pak v�še zm�něn� svoboda parlamentn� rozpravy, pr�va poslanců i občanů pod�let se na spr�vě veřejn�ch věc� a nadto i, při extr�mn� kr�tkosti lhůty, pr�vo poslance vůbec se z�častnit schůze Poslaneck� sněmovny.

12. Dle ustanoven� � 51 odst. 6 JŘPS o svol�n� schůze Sněmovny mus� b�t poslanci vyrozuměni nejm�ně pět dnů předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může poslanec navrhnout odročen� jedn�n�, kdy o takov�m n�vrhu rozhodne Sněmovna hlasov�n�m bez rozpravy. Z�kon tedy s nedodržen�m pětidenn� lhůty spojuje jako n�sledek jedině pr�vo navrhnout odročen� jedn�n�, o němž pak rozhodne Sněmovna. Sněmovn� většina tak mimoř�dnou schůzi prosad� i při nedodržen� z�konn� lhůty. Navrhovatel� jsou však přesvědčeni, že ustanoven� � 51 odst. 6 JŘPS je třeba interpretovat s ohledem na �stavn� principy a hodnoty a ve smyslu čl. 22 Listiny, podle kter�ho z�konn� �prava všech politick�ch pr�v a svobod a jej� v�klad a použ�v�n� mus� umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politick�ch sil v demokratick� společnosti. Pětidenn� lhůta dle navrhovatelů v � 51 odst. 6 JŘPS slouž� k tomu, aby se poslanci mohli sezn�mit s navržen�m pořadem schůze a připravit na jeho body a aby se, v extr�mn�m př�padě (např. pln�-li pr�vě sv� povinnosti poslance na pracovn� cestě, ale projedn�v�n� n�vrhu napaden�ho z�kona se rozhodně chtěj� �častnit), vůbec o kon�n� schůze dozvěděli. Z�kon umožňuje se souhlasem Poslaneck� sněmovny tuto lhůtu kr�tit, nepochybně v z�jmu včasn� a efektivn� reakce na aktu�ln� politickou situaci. Navrhovatel� by ale považovali za sv�voln�, pokud by byla pětidenn� lhůta kr�cena bez uveden� důvodu, přičemž č�m kratš� je doba mezi svol�n�m schůze a jej�m zač�tkem, t�m z�važnějš� důvody mus� b�t pro takov� zkr�cen�, nicm�ně na schůzi Poslaneck� sněmovny nezazněl ž�dn� argument či důvod, proč je tak rychl� svol�n� schůze potřebn�.

13. V prvn�m kroku, v testu vhodnosti, navrhovatel� odk�zali na v�še uveden�; připust�-li se, že přijet� z�kona do 1. 1. 2011 br�n� hroz�c�m značn�m hospod�řsk�m škod�m, rychl� svol�n� mimoř�dn� schůze Poslaneck� sněmovny je způsobil�m n�strojem k jejich odvr�cen�.

14. V testu potřebnosti ovšem podle navrhovatelů rychl� svol�n� mimoř�dn� schůze Poslaneck� sněmovny již neobstoj�. T�hož c�le by totiž bylo dosaženo i projedn�n�m n�vrhu z�kona 3. 11., 4. 11. nebo 5. 11. 2010, aniž bylo potřebn� svol�vat mimoř�dnou schůzi za 40 minut. Takov� z�sah, tedy projedn�n� a schv�len� n�vrhu z�kona na takto pochybně svolan� schůzi, už je podle navrhovatelů sv�voln�m pošlap�n�m politick�ch pr�v opozičn�ch poslanců podle čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny a občanů podle čl. 21 odst. 1 Listiny. Takov� spěch se jev� jako potřebn� leda vzhledem k jin�mu možn�mu sledovan�mu c�li, a sice k projedn�n� přijat�ho n�vrhu z�kona v Sen�tu do 13. 11. 2010, tedy do dne z�niku mand�tu sen�torů zvolen�ch před šesti lety. Tento c�l, vylučuj�c� z �časti na rozhodov�n� Sen�tu již zvolen� sen�tory, navrhovatel� nicm�ně považuj� za nelegitimn�.

15. Protože svol�n� a kon�n� mimoř�dn� schůze Poslaneck� sněmovny podle n�zoru navrhovatelů jednoznačně selh�v� v testu potřebnosti, nen� nutn� se již zab�vat testem přiměřenosti. Nadto však navrhovatel� zdůraznili, že z�sah do pr�v a chr�něn�ch hodnot je tu enormn�. Zvl�ště poslancům, kteř� byli ř�dně omluveni z jedn�n� 7. schůze Poslaneck� sněmovny dne 2. 11. 2010, bylo pošlap�no jejich legitimn� oček�v�n�, že toho dne se dotčen� čtyři n�vrhy z�konů včetně napaden�ho nebudou projedn�vat. Ale toto legitimn� oček�v�n� bylo dotčeno i u poslanců, kteř� se již tak v časov� t�sni seznamovali s předložen�mi n�vrhy z�konů, konzultovali je a připravovali k nim pozměňovac� n�vrhy. Svol�n� mimoř�dn� schůze s lhůtou 40 minut, odporuj�c� zvyklostem i smyslu � 51 odst. 6 JŘPS, tak v�razně zhoršilo dopady samotn�ho vyhl�šen� stavu legislativn� nouze a vedlo ve sv�m důsledku k tomu, že mezi předložen�m n�vrhu z�kona a jeho schv�len�m uplynuly jen čtyři dny, z toho dva pracovn�. Toto čtyřdenn� projedn�v�n� n�vrhu z�kona nav�c ještě na zač�tku čtvrt�ho dne nebylo předv�dateln�.

I. B.c) Neodůvodněn� odepřen� obecn� rozpravy

16. Navrhovatel� zpochybňovali rovněž i postup, jak�m bylo znemožněno kon�n� obecn� rozpravy při př�j�m�n� napaden�ho z�kona. Podle � 99 odst. 7 JŘPS může Sněmovna rozhodnout ve stavu legislativn� nouze, že od obecn� rozpravy ve druh�m čten� se upoušt�. T�m se může vešker� projedn�v�n� n�vrhu z�kona v pl�nu Sněmovny redukovat na podrobnou rozpravu druh�ho čten� a bezprostředně n�sleduj�c� třet� čten�, zakončen� z�věrečn�m hlasov�n�m. Citovan� ustanoven� � 99 odst. 7 JŘPS je podle n�zoru navrhovatelů třeba rovněž interpretovat s ohledem na �stavn� principy a hodnoty a ve smyslu čl. 22 Listiny. D�le je třeba přihl�dnout k odlišn� funkci obecn� a podrobn� rozpravy podle � 93 a 94 JŘPS, kdy obecn� rozprava je ch�p�na jako prostor pro politickou diskusi a podrobn� rozprava jako prostor již jen pro pod�v�n� pozměňovac�ch n�vrhů se stručn�m odůvodněn�m. Tuto praxi navrhovatel� dokl�dali obs�hl�mi citacemi z vyj�dřen� a přednesů b�val�ch i současn�ch funkcion�řů předsedaj�c�ch schůz�m Poslaneck� sněmovny, kter� dokazuj�, že skutečně vyžaduj� odlišen� obecn� a podrobn� rozpravy. Upuštěn� od obecn� rozpravy tedy dle navrhovatelů znamen� dalš� v�znamn� zkr�cen� svobody projevu poslance a svobody parlamentn� rozpravy, protože vede poslance (s v�jimkou poslanců s přednostn�m pr�vem hovořit) k tomu, aby hovořili jen v souvislosti s předkl�d�n�m pozměňovac�ho anebo jin�ho n�vrhu a svou řeč omezili na odůvodněn� takov�ho n�vrhu. Jinak se vystavuj� z�sahu předsedaj�c�ho Poslaneck� sněmovny, jako tomu bylo i v posuzovan�m př�padě a k němuž došlo pouh� den pot�, co byl Poslaneckou sněmovnou přijat napaden� z�kon. Postup sněmovn� většiny, kter� rozhodla, že od obecn� rozpravy ve 2. čten� se upoušt�, ačkoli v�bor pro soci�ln� politiku doporučil projedn�vat tento n�vrh z�kona ve 2. čten� jak v obecn� rozpravě, tak všechny i v rozpravě podrobn�, tedy znamen� z�sah do �stavně zaručen�ch pr�v poslanců podle čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny a občanů podle čl. 21 odst. 1 Listiny. Proto i tento z�sah navrhovatel� podrobili testu jeho vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti.

17. Upuštěn� od obecn� rozpravy je sice dle n�zoru navrhovatelů způsobil� jedn�n� Sněmovny zrychlit, ale opět sp�še ve vztahu k z�jmu na projedn�n� n�vrhu z�kona ještě „star�m“ Sen�tem, protože ve vztahu k nabyt� �činnosti z�kona k 1. 1. 2011 je takto z�skan� časov� �spora naprosto margin�ln�. Postup sněmovn� většiny však dle navrhovatelů selh�v� v testu potřebnosti. Omezen� parlamentn� debaty upuštěn�m od obecn� rozpravy se jev� jako naprosto bezdůvodn�, neboť kon�n� obecn� rozpravy nikterak neohrožovalo dosažen� deklarovan�ho c�le, tedy nabyt� �činnosti z�kona k 1. 1. 2011 z důvodu zamezen� značn�m hospod�řsk�m škod�m. Na okraj navrhovatel� poznamenali, že opozičn� poslanci nikterak nezavd�vali př�činu k vl�dn�mi představiteli artikulovan�m obav�m, že se uch�l� k obstrukci, tedy ke zdržov�n� či znemožňov�n� parlamentn�ho jedn�n�. Př�padn� obava z obstrukc� dnešn� opozice tak nebyla nič�m podložen�.

I. B.d) Odepřen� pr�va hlasovat zvolen�m sen�torům

18. Navrhovatel� v neposledn� řadě nam�tali, že kvůli užit� zkr�cen�ho jedn�n� podle � 118 JŘS na n�vrh vl�dy a rozhodnut� sen�tn� většiny nepřipustit odročen� a čerp�n� zbyl�ch 21 dnů z třicetidenn� lhůty podle čl. 46 odst. 1 �stavy Česk� republiky byl n�vrh napaden�ho z�kona projedn�n v Sen�tu již 12. 11. 2010, tedy v mezidob� mezi sen�tn�mi volbami, v nichž vznikl mand�t nov�m sen�torů, a okamžikem z�niku mand�tu sen�torů zvolen�ch před šesti lety. Přestože se v minul�ch funkčn�ch obdob�ch v takov�ch mezidob�ch obvykle jedna schůze Sen�tu konala (pouze v letech 1998 a 2004 nikoliv) a podle praxe i poznatků pr�vn� nauky nově zvolen� sen�toři na takov� schůzi nemohou hlasovat, navrhovatel� se domn�vali, že kon�n� již druh� schůze Sen�tu v dan�m mezidob�, nav�c 12. 11. 2010, tedy v předposledn� den mand�tu sen�torů zvolen�ch v roce 2004, již vykazuje rysy sv�vole vl�dn� většiny, kter� m� upř�t nově zvolen�m sen�torům pr�vo hlasovat, popř�padě zajistit hlasov�n� v posledn�m možn�m okamžiku, kdy m� vl�dn� t�bor v Sen�tu většinu.

19. Zkr�cen� jedn�n� podle � 118 JŘS je totiž dle navrhovatelů třeba vn�mat v kontextu v�še zm�něn�ch vad legislativn�ho procesu napaden�ho z�kona. Neb�t kumulace nestandardn�ch postupů vl�dn� většiny, tedy vyhl�šen� stavu legislativn� nouze bez konsenzu a přesvědčiv�ho odůvodněn�, svol�n� mimoř�dn� schůze Poslaneck� sněmovny s drastick�m kr�cen�m pětidenn� lhůty a projedn�n� n�vrhu z�kona bez obecn� rozpravy ve večern�ch hodin�ch jedin�ho dne, nebylo by možno n�vrh z�kona projednat v Sen�tu před z�nikem mand�tu sen�torů zvolen�ch v roce 2004. Ze sekvence kroků vl�dy a vl�dn� většiny v Poslaneck� sněmovně a Sen�tu se navrhovatelům jev� jako hlavn� c�l znemožnit ř�dn� projedn�n� n�vrhu na schůzi Sen�tu, kter� by se již mohli �častnit nově zvolen� sen�toři, popř. na n�ž už by vl�dn� t�bor neměl většinu. Tento postup ale dle navrhovatelů zasahuje do �stavn�ho pr�va sen�tora vykon�vat svůj mand�t, kter� vznik� již zvolen�m. Toto pr�vo sen�tora je v t�to konstelaci nutno poměřovat s protichůdn�mi �stavn�mi hodnotami, jimiž jsou jednak možnost Sen�tu vyj�dřit se k n�vrhu z�kona v �stavou Česk� republiky stanoven� třicetidenn� lhůtě, jednak z�jem na nezpochybnitelnosti usnesen� Sen�tu př�padn�m rozhodnut�m Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu o neplatnosti volby. Dosavadn� praxe jedin� schůze Sen�tu v dan�m mezidob�, na n�ž jsou projedn�v�ny n�vrhy z�konů, u nichž uplyne třicetidenn� lhůta před prvn� schůz� nov�ho funkčn�ho obdob�, je v tomto ohledu dle n�zoru navrhovatelů rozumn�m a vyv�žen�m řešen�m t�to kolize.

20. Naopak projedn�n� n�vrhu napaden�ho z�kona na 25. schůzi Sen�tu dne 12. 11. 2010 navrhovatel� hodnotili jako zřejm� z�sah do pr�va sen�tora na nerušen� v�kon jeho mand�tu, aniž jsou prima facie patrn� rozumn� důvody pro takov� postup. Navrhovatel� rovněž tento z�sah podrobili v�še naznačen�mu testu proporcionality, přičemž dospěli k z�věru, že jedin�m deklarovan�m legitimn�m c�lem opět může b�t br�něn� značn�m hospod�řsk�m škod�m, kter� �dajně hrozily, pokud by z�kon nenabyl �činnosti nejpozději 1. 1. 2011. V rovině vhodnosti navrhovatel� připustili, že projedn�n� n�vrhu napaden�ho z�kona podle � 118 JŘS již 12. 11. 2010 je způsobil� urychlit legislativn� proces.

21. Nicm�ně dle n�zoru navrhovatelů již v testu potřebnosti takto urychlen� sen�tn� projedn�v�n� n�vrhu napaden�ho z�kona selh�v�. To navrhovatel� dokl�dali i na v�roku m�stopředsedy Sen�tu P. Pitharta na zač�tku inkriminovan� schůze: „Nen� pravda, že pokud nebudeme postupovat ve zkr�cen�m jedn�n�, nemohou navrhovan� změny z�konů vstoupit v platnost od prvn�ho dne př�št�ho roku. Mohou. Jen mus� dalš� kroky všichni ti, od kter�ch se budou oček�vat, učinit je dř�ve než v nejzazš�m z�věru z�konn� lhůty. Demokracie se zač�n� vyprazdňovat, když se z vl�dy většiny, korigovan� ochranou menšin a pr�vy jednotlivce, st�v� pouh� vl�da většiny.“. Navrhovatel� v t�to souvislosti připomněli, že třicetidenn� lhůta Sen�tu na projedn�n� n�vrhu napaden�ho z�kona končila 3. 12. 2010. Tehdy již se mohli projedn�v�n� z�častnit nově zvolen� sen�toři a mohla proběhnout ř�dn� rozprava, na niž by se mohli připravit. Pokud by Sen�t n�vrh z�kona zam�tl nebo vr�til s pozměňovac�mi n�vrhy až 3. 12. 2010, Poslaneck� sněmovna by o něm v ř�dn�m režimu (tj. neb�t stavu legislativn� nouze) znovu mohla jednat po deseti dnech (srov. � 97 odst. 3 nebo 4 JŘPS), tj. již v t�dnu od 13. 12. 2010. Vzhledem k veřejn�m vyj�dřen�m prezidenta republiky se navrhovatelům jevilo př�padn� použit� jeho veta podle čl. 50 �stavy Česk� republiky jako zcela nepravděpodobn� a oček�v�n�, že bude napaden� z�kon prezidentem brzy podeps�n se naplnilo, když ten tak učinil již čtvrt� den pot�, co mu byl postoupen. Vyhl�šen� z�kona ještě před koncem roku by tak dle navrhovatelů nest�lo nic v cestě ani v př�padě jeho projedn�n� Sen�tem a pot� i Poslaneckou sněmovnou o několik dnů později, což by umožnilo Sen�tu naplněn� jeho �lohy a opozici efektivn� uplatněn� jej�ch pr�v v z�konod�rn�m procesu. Způsob projedn�n� a přijet� napaden�ho z�kona v Sen�tu je tak dle navrhovatelů nepřiměřen�m z�sahem do pr�va sen�torů zvolen�ch v roce 2010 na v�kon jejich mand�tu podle čl. 21 odst. 4 Listiny ve spojen� s čl. 4 odst. 4 Listiny; sen�tor může vykon�vat svůj mand�t až složen�m slibu, ale z�měrn� a sv�voln� posunut� z�sadn�ho politick�ho rozhodnut� proti parlamentn�m zvyklostem před okamžik možn�ho složen� slibu nešetř� podstatu a smysl takov�ho omezen� v�konu sen�torova mand�tu. V důsledku takto uměle zachovan� vl�dn� sen�tn� většiny bylo usnadněno schv�len� už po obecn� rozpravě (� 108 odst. 2 JŘS), a tak opozičn� sen�toři nemohli pozměňovac� n�vrhy (na rozd�l od poslanců, kteř� jen neměli na jejich př�pravu adekv�tn� čas) pod�vat vůbec.

I. C) Popis okolnost� legislativn� procedury přij�m�n� napaden�ho z�kona

22. Tvrzen� uveden� v n�vrhu �stavn� soud konfrontoval rovněž se stenoz�znamy z jedn�n� Poslaneck� sněmovny, Sen�tu a jejich v�borů, d�le s jejich usnesen�mi a sněmovn�mi tisky volně dostupn�mi v digit�ln� knihovně na webov�ch str�nk�ch Poslaneck� sněmovny a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky na www.psp.cz a www.senat.cz.

23. Dne 5. 10. 2010 předložila vl�da Poslaneck� sněmovně n�vrh z�kona, kter�m se měn� někter� z�kony v souvislosti s �sporn�mi opatřen�mi v působnosti Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch věc�, schv�len�ho usnesen�m vl�dy č. 672 ze dne 22. 9. 2010, přičemž navrhla projedn�v�n� n�vrhu z�kona tak, aby Poslaneck� sněmovna s n�m mohla vyslovit souhlas již v prv�m čten� (� 90 odst. 2 JŘPS). Tento n�vrh byl dne 8. 10. 2010 rozesl�n poslancům jako sněmovn� tisk č. 120/0 - Vl. n. z. v souvislosti s �sporn�mi opatřen�mi v působnosti MPSV. N�vrh z�kona o 26 stran�ch novelizoval 18 dalš�ch z�konů, k n�vrhu byla připojena důvodov� zpr�va v d�lce 80 stran. Organizačn� v�bor dne 14. 10. 2010 projedn�n� n�vrhu z�kona doporučil, určil zpravodaje a navrhl přik�zat k projedn�n� v�boru pro soci�ln� politiku (usnesen� č. 32). 1. čten� bylo započato v 16:00 hodin dne 26. 10. 2010 na 7. schůzi, kde byl n�vrh projedn�n v obecn� rozpravě. V jeho průběhu Poslaneck� sněmovna nesouhlasila s projedn�v�n�m tak, aby mohla s n�vrhem z�kona vyslovit souhlas již v prv�m čten�, a n�sledně, pot� co se v tisku objevily informace o chystan�m n�vrhu vl�dy na vyhl�šen� stavu legislativn� nouze, pož�dal poslaneck� klub ČSSD v 17:20 hodin o přest�vku. T�to ž�dosti bylo vyhověno a projedn�v�n� n�vrhu bylo přerušeno do 9:00 hodin dne 27. 10. 2010. Vl�da skutečně na z�kladě usnesen� č. 758 ze dne 26. 10. 2010 tento n�vrh z�kona (spolu s dalš�mi třemi vl�dn�mi n�vrhy z�konů) vzala dne 27. 10. 2010 v průběhu 1. čten� zpět. Samotn� 7. schůze Poslaneck� sněmovny pokračovala až do 14:02 hodin dne 29. 10. 2010, kdy byla přerušena do 2. 11. 2010 do 14:00 hodin.

24. V mezidob� vl�da na z�kladě usnesen� č. 759 ze dne 26. 10. 2010 jednak navrhla předsedkyni Poslaneck� sněmovny, aby vyhl�sila stav legislativn� nouze na obdob� od 1. 11. do 5. 11. 2010 pro projedn�n� t�hož vl�dn�ho n�vrhu z�kona (společně se zm�něn�mi třemi vl�dn�mi n�vrhy z�konů), jednak ž�dala předsedkyni Poslaneck� sněmovny, aby rozhodla, že uveden� vl�dn� n�vrhy z�konů budou projedn�ny ve zkr�cen�m jedn�n� v r�mci vyhl�šen�ho stavu legislativn� nouze, a předsedu Sen�tu, aby Sen�t uveden� vl�dn� n�vrhy z�konů projednal ve zkr�cen�m jedn�n�. Z�roveň pověřila předsedu vl�dy, aby uveden� vl�dn� n�vrhy z�konů znovu předložil předsedkyni Poslaneck� sněmovny k dalš�mu projedn�n�, stejně tak jako n�vrhy přijat� na z�kladě citovan�ho usnesen� vl�dy.

25. Vl�dn� n�vrh napaden�ho z�kona tak byl vl�dou dne 29. 10. 2010 opětovně předložen Poslaneck� sněmovně a tent�ž den byl rozesl�n poslancům jako sněmovn� tisk č. 155/0 - Vl. n. z. v souvislosti s �sporn�mi opatřen�mi v působnosti MPSV (stejně tak i zbyl� tři zm�něn� vl�dn� n�vrhy z�konů - sněmovn� tisky č. 156 až 158).

26. N�sledně předsedkyně Poslaneck� sněmovny na z�kladě v�še zm�něn�ho n�vrhu vl�dy rozhodnut�m č. 7 ze dne 29. 10. 2010 vyhl�sila dle � 99 odst. 1 JŘPS stav legislativn� nouze na dobu od 1. 11. do 15. 11. 2010. V rozhodnut� mimo jin� uvedla, že ž�dost předsedy vl�dy P. Nečase byla odůvodněna „hrozbou značn�ch hospod�řsk�ch škod.“. Ihned pot� předsedkyně Poslaneck� sněmovny rozhodnut�m č. 8 z t�hož dne rozhodla dle � 99 odst. 2 JŘPS, že předmětn� vl�dn� n�vrh z�kona (společně s ostatn�mi třemi) bude projedn�n ve zkr�cen�m jedn�n� (bez 1. čten�) a podle � 99 odst. 3 JŘPS přik�zala sněmovn� tisk č. 155 v�boru pro soci�ln� politiku, přičemž k jeho projedn�n� stanovila „nepřekročitelnou lhůtu pro předložen� usnesen� do 2. 11. 2010 do 12:00 hodin.“.

27. Dne 2. 11. 2010 ve 14:02 hodin byla zah�jena přerušen� 7. schůze Poslaneck� sněmovny, kde Poslaneck� sněmovna nejprve přistoupila k posouzen�, zda nad�le trvaj� podm�nky pro stav legislativn� nouze. Z tvrzen� navrhovatelů i ze stenoz�znamů z dan� schůze je zřejm�, že v obecn� rozpravě proti tomuto postupu předsedkyně Poslaneck� sněmovny nam�talo několik opozičn�ch poslanců, že jde o porušen� JŘPS, neboť podle � 99 odst. 4 JŘPS Poslaneck� sněmovna m� posoudit trv�n� stavu legislativn� nouze vždy „před projedn�n�m n�vrhu pořadu schůze“, přičemž pořad prob�haj�c� 7. schůze Poslaneck� sněmovny byl schv�len již dne 26. ř�jna 2010 a sněmovn� tisk č. 155 do něj nebyl (a ani nemohl b�t) zařazen. Naopak předseda poslaneck�ho klubu ODS P. Tluchoř v jej�m průběhu (v 15:19 hodin) ozn�mil, že předkl�d� n�vrh koaličn�ch poslanců na svol�n� tzv. mimoř�dn� schůze Poslaneck� sněmovny a doporučil svol�n� t�to schůze na tent�ž den od 16:00 hodin. Předsedkyně Poslaneck� sněmovny tomuto n�vrhu ihned vyhověla (v 15:20 hodin) a přerušila jedn�n� 7. schůze do 16:00 hodin, kdy bude zah�jena 8. schůze Poslaneck� sněmovny. Jak navrhovatel� zdůraznili, mezi přerušen�m 7. schůze a započet�m takto svolan� 8. schůze Poslaneck� sněmovny uplynula doba 40 minut.

28. 8. schůze, kterou předsedkyně Poslaneck� sněmovny svolala podle � 51 odst. 4 JŘPS, a to na z�kladě ž�dosti 108 poslanců, byla zah�jena v 16:01 hodin. Navrhovatel� v t�to souvislosti upozornili na skutečnost, že předsedkyně Poslaneck� sněmovny nerespektovala JŘPS, kter� j� v ustanoven� � 51 odst. 6 ukl�d� vyrozumět o svol�n� každ� schůze Poslaneck� sněmovny všechny poslance nejm�ně 5 dnů předem, což bylo nam�t�no poslancem V. Filipem. Dle tvrzen� navrhovatelů byla pozv�nka na 8. schůzi Poslaneck� sněmovny organizačn�m odborem Kancel�ře Poslaneck� sněmovny rozesl�na poslancům elektronickou cestou pouh�ch 7 minut před zah�jen�m takto svolan� schůze a opozice nejenže neměla možnost se na tuto schůzi ř�dně připravit, ale někteř� z opozičn�ch poslanců tak� neměli možnost se na ni ani dostavit. Na nedodržen� lhůty reagoval i předseda poslaneck�ho klubu ČSSD podle t�hož ustanoven� JŘPS pod�n�m n�vrhu na odročen� jedn�n� do druh�ho dne, tj. do 3. 11. 2010 do 9:00 hod., což odůvodnil t�m, aby se všichni poslanci mohli na tuto schůzi ř�dn�m způsobem připravit. Tento n�vrh přijat nebyl (viz hlasov�n� č. 2).

29. Po zah�jen� 8. schůze Poslaneck� sněmovny znovu v rozpravě vystoupili opozičn� poslanci, kteř� poukazovali na nenaplněn� podm�nek pro vyhl�šen� stavu legislativn� nouze, resp. na zneužit� tohoto institutu vl�dn� většinou v neprospěch pr�v politick� menšiny. Předseda poslaneck�ho klubu ČSSD pot� pož�dal o přest�vku v jedn�n� pl�na v rozsahu dvou hodin za �čelem porady poslaneck�ho klubu ČSSD. Tato ž�dost byla zam�tnuta (hlasov�n� č. 3). N�sledně předložil předseda poslaneck�ho klubu ODS procedur�ln� n�vrh, „aby Poslaneck� sněmovna jednala a hlasovala o z�konech i po 19., 21. a nult� hodině z�třejš�ho dne“. Poslaneck� sněmovna tento n�vrh v hlasov�n� č. 4 schv�lila a přistoupila k posouzen�, zda nad�le trvaj� podm�nky pro stav legislativn� nouze k projedn�n� sněmovn�ch tisků č. 155 až 158, přičemž přijala usnesen� č. 111, j�mž bylo potvrzeno trv�n� stavu legislativn� nouze (hlasov�n� č. 5, v poměru hlasů: z př�tomn�ch 151 poslanců pro hlasovalo 105, proti 46). N�sledně byl schv�len pořad 8. schůze (hlasov�n� č. 6), a mohlo tak b�t přistoupeno k projedn�v�n� jednotliv�ch bodů pořadu.

30. Před samotn�m projedn�v�n�m n�vrhu napaden�ho z�kona bylo Poslaneckou sněmovnou tentokr�te zkoum�no, zda jsou d�ny podm�nky pro projedn�n� n�vrhu napaden�ho z�kona ve zkr�cen�m jedn�n�, přičemž Poslaneck� sněmovna přijala usnesen� č. 112, j�mž konstatovala, že podm�nky pro projedn�n� n�vrhu napaden�ho z�kona ve zkr�cen�m jedn�n� nad�le existuj� (hlasov�n� č. 7 v poměru hlasů: z př�tomn�ch 134 poslanců pro hlasovalo 90, proti 39). Tak mohlo b�t přistoupeno k projedn�n� n�vrhu napaden�ho z�kona ve 2. čten�. Navrhovatel� v t�to souvislosti upozornili na skutečnost, že od pod�n� n�vrhu z�kona do zah�jen� jeho projedn�v�n� v Poslaneck� sněmovně tak uplynuly pouh� čtyři dny, tj. od 29. 10. 2010 (p�tek), včetně soboty a neděle, přičemž projedn�v�n� n�vrhu z�kona již 2. 11. 2010 nebylo pro opozičn� poslance dostatečně předv�dateln�, nedostali př�ležitost se s projedn�vanou materi� podrobně sezn�mit a informovaně se k n� vyj�dřit, zvl�ště s ohledem na skutečnost, že v�še popsan�m způsobem byl zařazen a projedn�n nejen n�vrh napaden�ho z�kona, n�brž ještě tři dalš� n�vrhy z�konů (sněmovn� tisky č. 156 až 158).

31. Na z�kladě v�še uveden�ho rozhodnut� předsedkyně Poslaneck� sněmovny č. 8 určen� v�bor pro soci�ln� politiku n�vrh z�kona projednal a dne 2. 11. 2010 vydal usnesen� doručen� poslancům jako tisk č. 155/1 (pozměňovac� n�vrhy), v němž Poslaneck� sněmovně jednak doporučil, aby n�vrh „projednala v obecn� rozpravě; projednala všechny jeho č�sti i v rozpravě podrobn�, a to do p�tku 5. listopadu 2010 do 16:00 hodin“; jednak Poslaneck� sněmovně doporučil n�vrh z�kona s uveden�mi doplňky schv�lit. Jak navrhovatel� zdůraznili, navzdory t�to skutečnosti bylo na z�kladě hlasov�n� č. 8 rozhodnuto o nekon�n� obecn� rozpravy v r�mci 2. čten� přij�m�n� n�vrhu napaden�ho z�kona a byla ihned otevřena podrobn� rozprava, v n�ž vystoupilo šest poslanců a ministr J. Dr�bek jako zpravodaj n�vrhu. Bezprostředně pot� bylo ve smyslu � 99 odst. 7 JŘPS zah�jeno 3. čten� n�vrhu napaden�ho z�kona, kde bylo nejdř�ve hlasov�no o pozměňovac�ch n�vrz�ch zpravodaje v�boru a někter�ch poslanců a n�sledně hlasov�no o samotn�m přijet� n�vrhu napaden�ho z�kona ve zněn� schv�len�ch pozměňovac�ch n�vrhů, přičemž n�vrh napaden�ho z�kona byl přijat (usnesen� č. 113) pot�, co s n�m Poslaneck� sněmovna vyslovila souhlas, když z př�tomn�ch 156 poslanců a poslankyň pro n�vrh hlasovalo 108, proti 47 (hlasov�n� č. 17 ve 20:45 hodin).

32. Poslaneck� sněmovna postoupila dne 3. 11. 2010 n�vrh napaden�ho z�kona Sen�tu, kdy jej organizačn� v�bor t�hož dne jako tisk č. 363/0 přik�zal v�boru pro zdravotnictv� a soci�ln� politiku jako garančn�mu v�boru. V�bor pro zdravotnictv� a soci�ln� politiku n�vrh projednal a dne 11. 11. 2010 přijal usnesen� č. 76, j�mž doporučuje Sen�tu n�vrh schv�lit a kter� bylo rozesl�no jako tisk č. 363/1. Sen�t zařadil tento tisk na svou 25. schůzi, kter� byla svol�na předsedou Sen�tu v souladu s � 118 odst. 3 JŘS na 12. 11. 2010. Bezprostředně po jej�m zah�jen� bylo hlasov�no o v�še zm�něn� ž�dosti vl�dy ze dne 26. 10. 2010, aby Sen�t n�vrh napaden�ho z�kona (společně se zbyl�mi třemi) projednal ve zkr�cen�m jedn�n� ve smyslu � 118 JŘS, přičemž na z�kladě hlasov�n� č. 3 bylo t�to ž�dosti vl�dy vyhověno a n�vrh napaden�ho z�kona byl projedn�n ve zkr�cen�m jedn�n�. Po ukončen� rozpravy (dle � 108 JŘS se již nekonala podrobn� rozprava s možnost� pod�vat pozměňovac� n�vrhy) bylo přijato usnesen� č. 601, j�mž Sen�t schv�lil n�vrh z�kona ve zněn� postoupen�m mu Poslaneckou sněmovnou. Pro usnesen� hlasovalo 42 sen�torů a sen�torek ze 77 př�tomn�ch, proti bylo 30, zdrželo se 5.

33. Z�kon byl dne 19. 11. 2010 doručen k podeps�n� prezidentovi republiky, kter� jej dne 23. 11. 2010 podepsal. Schv�len� z�kon byl pot� dne 30. 11. 2010 doručen k podpisu premi�rovi. Z�kon byl dne 8. 12. 2010 vyhl�šen ve Sb�rce z�konů pod č. 347/2010 Sb. s �činnost� od 1. 1. 2011 s v�jimkou ustanoven� čl. XXIX bodu 1, kter� nab�v� �činnosti dnem vyhl�šen� z�kona. Navrhovatel� pouk�zali v t�to souvislosti na kontrast mezi rychlost� legislativn�ho procesu (n�vrh z�kona byl předložen 29. 10. 2010, schv�len Poslaneckou sněmovnou 2. 11. 2010, schv�len Sen�tem 12. 11. 2010 a podeps�n prezidentem republiky 23. 11. 2010, tedy pouh�ch 25 dn� po pod�n� n�vrhu z�kona) a pomalost� vyhlašov�n� přijat�ho z�kona ve Sb�rce z�konů (8. 12. 2010, tedy 15 dn� po prezidentově podpisu). Ačkoliv dle navrhovatelů neobvykl� rychlost legislativn�ho procesu byla vl�dou odůvodňov�na mimoř�dn�mi okolnostmi, kdy st�tu hroz� značn� hospod�řsk� škody (� 99 odst. 1 JŘPS), vyhlašov�n� z�kona po jeho podpisu prezidentem exekutivě naopak trvalo d�le, než je obvykl�. Takto pozdržen� vyhl�šen� přijat�ho z�kona jednak kr�t� legisvakančn� lhůtu, a tedy možnost občanů se s novou pr�vn� �pravou včas sezn�mit, jednak v�razně ztěžuje možnost �stavn�ho přezkumu, neboť dle navrhovatelů lze re�ln�m �činkům proti�stavně přijat�ho z�kona efektivně zabr�nit jen tehdy, bude-li napaden� z�kon �stavn�m soudem zrušen ještě přede dnem jeho �činnosti. V důsledku postupu org�nů v�konn� moci, kter� vedl k vyhl�šen� z�kona č. 347/2010 Sb. až 8. 12. 2010, tak mohl b�t n�vrh na zrušen� tohoto z�kona pod�n pouh�ch 24 dnů přede dnem jeho �činnosti.

I. D) Shrnut�

34. V z�věru navrhovatel� svůj n�vrh ve stručnosti zrekapitulovali tak, že v důsledku v�še popsan�ch postupů byl n�vrh napaden�ho z�kona schv�len Poslaneckou sněmovnou již v druh� pracovn� den po jeho předložen�, přičemž teprve během tohoto druh�ho dne se stalo zjevn�m, že tento den bude dnem posledn�m. Kvůli kr�tkosti času nebylo možno k n�vrhu ř�dně připravit a konzultovat pozměňovac� n�vrhy a kvůli kumulaci kr�tkosti času a vypuštěn� obecn� rozpravy byla z�sadně zt�žena možnost proti n�vrhu z�kona argumentovat v parlamentn� rozpravě v Poslaneck� sněmovně. Vl�dn� koalice se dle navrhovatelů rovněž z�měrně vyhnula důkladn� kritick� diskusi v Sen�tu, možnosti předkl�dat tam pozměňovac� n�vrhy i potenci�ln�mu využit� pravomoc� Sen�tu obnoven�ho ve volb�ch zam�tnout či vr�tit n�vrh z�kona Poslaneck� sněmovně. Dos�hla toho kumulac� zneužit� stavu legislativn� nouze, nepředv�dateln�ho svol�n� mimoř�dn� schůze Poslaneck� sněmovny, jakož i zkr�cen�m času pro projedn�v�n� n�vrhu z�kona v Sen�tu jen na devět dnů z �stavn� třicetidenn� lhůty. U z�kona, kter� nikoli nepodstatně omezuje z�kladn� pr�va a svobody tak Parlament naprosto selhal ve sv� �stavn� �loze legitimizačn� instance. Navrhovatel� upozornili, že nenapadaj� všechny z�kony přijat� Parlamentem v průběhu listopadu 2010 ve stavu legislativn� nouze, ačkoliv i u nich lze konstatovat většinu z n�že uveden�ch vad. Přijet� napaden�ho z�kona však prov�zela extr�mn� sv�vole vl�dn� většiny a z širš�ho hlediska navrhovatel� ve způsobu přijet� napaden�ho z�kona spatřovali pokračov�n� tendence, jež je velmi nebezpečn� pro v�voj demokracie v Česk� republice. Je to tendence vedouc� k marginalizaci Parlamentu a parlamentn�ch debat, což připomněli i poukazem na okolnosti př�j�m�n� z�kona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejn�ch rozpočtů, kdy způsob jeho přijet�, stejně jako způsob přijet� napaden�ho z�kona ukazuj� tendenci vl�dn� většiny oklešťovat možnosti svobodn� diskuse v obou komor�ch Parlamentu. Parlamentn� debata tak ztr�c� svůj kontradiktorn� charakter tak v�znamn� pro naplňov�n� jej�ch funkc�. To vše jsou projevy tendence degradovat obě komory Parlamentu na pouh� hlasovac� stroj, kter� m� co možn� nejrychleji bez zbytečn�ch řeč� přetavit politick� rozhodnut� vl�dn� většiny do podoby přijat�ho z�kona. Pokud nebude napaden� z�kon zrušen, a nebude tak jasně pouk�z�no na proti�stavnost takov�ho vytěsňov�n� parlamentn� rozpravy, může se dle navrhovatelů st�t takov� způsob přij�m�n� z�sadn�ch z�konů, znamenaj�c�ch z�konn� omezen� z�kladn�ch pr�v a svobod, velmi brzy pravidlem a norm�ln�m jevem, čemuž chtěli navrhovatel� sv�m n�vrhem zabr�nit.

II.

Rekapitulace vyj�dřen� �častn�ků ř�zen�

35. �stavn� soud podle ustanoven� � 42 odst. 4 a � 69 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen „z�kon o �stavn�m soudu“) zaslal předmětn� n�vrh na zrušen� napaden�ch ustanoven� Poslaneck� sněmovně a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky.

36. Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky zastoupen� předsedkyn� Miroslavou Němcovou ve sv�m vyj�dřen� ze dne 22. 12. 2010 zejm�na podrobně popsala proceduru přijet� z�kona č. 347/2010 Sb., kter�m se měn� někter� z�kony v souvislosti s �sporn�mi opatřen�mi v působnosti Ministerstva pr�ce a soci�ln�ch věc�. V z�věru pot� konstatovala, že napaden� z�kon byl přijat po ř�dně proveden�m z�konod�rn�m procesu a je na �stavn�m soudu, aby posoudil jeho �stavnost.

37. Sen�t Parlamentu Česk� republiky zastoupen� předsedou Milanem Štěchem ve vyj�dřen� ze dne 22. 12. 2010 rovněž předestřel podrobn� popis procedury posouzen� napaden�ho z�kona č. 347/2010 Sb. Sen�tem, doplněn� o kopii těsnopiseck� zpr�vy z 25. schůze Sen�tu ze dne 12. 11. 2010.

38. Nadto Sen�t k n�vrhu skupiny poslanců, konkr�tně k n�mitce odepřen� pr�va hlasovat nově zvolen�m sen�torům, předestřel pr�vn� rozbor problematiky ověřov�n� platnosti volby sen�torů, přičemž dospěl k z�věru, že sen�torům nově zvolen�m v ř�jnov�ch volb�ch do Sen�tu nemohl b�t umožněn př�stup a hlasov�n� (tj. v�kon mand�tu) na schůzi Sen�tu konan� v předchoz�m 7. funkčn�m obdob� od 12. listopadu 2010, protože v t� době nebylo potvrzeno, že jejich mand�t sen�tora skutečně vznikl. Mand�ty sen�torů zvolen�ch v ř�jnov�ch volb�ch do Sen�tu totiž mand�tov� a imunitn� v�bor Sen�tu ověřil až na sv� schůzi konan� dne 24. listopadu 2010, po předložen� jejich osvědčen� o zvolen�. T�hož dne začala prvn� schůze Sen�tu v nov�m 8. funkčn�m obdob�, na n�ž nově zvolen� sen�toři složili �stavou Česk� republiky předepsan� slib a započali vykon�vat svůj mand�t vznikl� zvolen�m.

39. �stavn� soud si dopisem ze dne 18. 1. 2011 vyž�dal vyj�dřen� předsedy vl�dy P. Nečase ke konkr�tn�m důvodům přijet� usnesen� vl�dy č. 759 ze dne 26. 10. 2010, j�mž vl�da navrhla předsedkyni Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky, aby vyhl�sila stav legislativn� nouze, a z�roveň ji pož�dala o rozhodnut�, že mj. i vl�dn� n�vrh napaden�ho z�kona bude projedn�n ve zkr�cen�m jedn�n� v r�mci vyhl�šen�ho stavu legislativn� nouze (viz bod 24).

40. Předseda vl�dy P. Nečas ve sv�m vyj�dřen� doručen�m �stavn�mu soudu dne 28. 1. 2011 nejdř�ve zrekapituloval okolnosti legislativn� procedury přij�m�n� původn�ch n�vrhů vl�dn�ch z�konů, kter� předch�zela přijet� předmětn�ho usnesen� vl�dy č. 759 (viz bod 23). N�sledně nad r�mec ž�dan�ho obs�hle předestřel sv� stanovisko k problematice vyhlašov�n� stavu legislativn� nouze obecně, k pr�vn� �pravě tohoto institutu i jeho použit� v minulosti. K samotn�m důvodům, pro kter� vl�da vyhl�šen� stavu legislativn� nouze v dan�m př�padě navrhla, předseda vl�dy konstatoval, že v př�padě nepřijet� uveden�ch vl�dn�ch n�vrhů z�konů by Česk� republice hrozily značn� hospod�řsk� škody. Nadto uvedl, že opatřen� obsažen� ve všech reformn�ch z�konech by měla přin�st ročn� �sporu ve v�ši až 45 mld. Kč, naopak jejich včasn� nepřijet� by vedlo ke značn�m hospod�řsk�m ztr�t�m ve v�ši jednotek až des�tek miliard Kč a rovněž k daňov�m a �četn�m probl�mům. S ohledem na skutečnost, že všechny uveden� vl�dn� n�vrhy z�konů navazovaly na n�vrh z�kona o st�tn�m rozpočtu, jejich nepřijet� by buď znamenalo vyšš� schodek st�tn�ho rozpočtu, kdy by se dle rozpočtov�ho provizoria samotn� hospodařen� ř�dilo objemem př�jmů a v�dajů rozpočtu schv�len�ho pro rok 2010, anebo by se sn�žil v�hled Česk� republiky vyj�dřen� pod�lem deficitu veřejn�ch rozpočtů na HDP z 4,6 % na 5,5 %. Obě situace by znamenaly pro Českou republiku značn� škody, rozpočtov� provizorium by bylo sign�lem vnitřn� nestability a sign�lem o tom, že vl�da nen� schopna prosadit takov� reformy, aby udržela deficit veřejn�ch financ� na �nosn� m�ře, což by sn�žilo důvěryhodnost vl�dy i cel� Česk� republiky. To by v konečn�m důsledku mělo dle n�zoru předsedy vl�dy dopad i na změnu postoje ratingov�ch agentur a tržn�ch �častn�ků v hodnocen� �věrov�ho rizika Česk� republiky na dom�c�m i zahraničn�m kapit�lov�m trhu, a došlo by tak k v�razn�mu zv�šen� n�kladů na obsluhu st�tn�ho dluhu, což předseda vl�dy ve sv�m vyj�dřen� bl�že popsal na konkr�tn�m př�kladu v�voje ratingu dlouhodob�ch zahraničn�ch z�vazků Česk� republiky dle hodnocen� ratingov�ch agentur. V z�věru sv�ho vyj�dřen� předseda vl�dy konstatoval, že „již v době, kdy vl�da na sv� schůzi dne 22. 9. 2010 uveden� soubor reformn�ch z�konů schvalovala, byla si vědoma toho, že jejich pozdn� přijet� může Česk� republice způsobit v�žn� hospod�řsk� škody a že pr�vě i v důsledku relativně omezen�ho časov�ho prostoru pro přijet� uveden�ch z�konů jsou d�ny mimoř�dn� okolnosti, srovnateln� s mimoř�dn�mi okolnostmi, za nichž byl stav legislativn� nouze vyhlašov�n v minulosti. K n�vrhu na vyhl�šen� stavu legislativn� nouze se však vl�da rozhodla přistoupit teprve v okamžiku, kdy bylo zřejm�, že využit� jin�ch procesn�ch n�strojů, kter� jednac� ř�d Poslaneck� sněmovny poskytuje (zejm�na vysloven� souhlasu s n�vrhem již v prv�m čten� či zkr�cen� lhůt k projedn�n� n�vrhu tak, aby bylo zajištěno nabyt� �činnosti reformn�ch z�konů současně se z�konem o st�tn�m rozpočtu Česk� republiky na rok 2011), v důsledku postoje opozice nelze efektivně využ�t. K využit� institutu stavu legislativn� nouze tak byla vl�da fakticky donucena postojem opozice.“ (viz str. 9 až 10). Proto předseda vl�dy sv� vyj�dřen� uzavřel konstatov�n�m, že vl�da při rozhodov�n� o využit� postupu podle � 99 odst. 1 JŘPS postupovala plně v souladu se z�konem jak ve věci zpětvzet� n�vrhů reformn�ch z�konů, tak i s ž�dost� o vyhl�šen� stavu legislativn� nouze na obdob� od 1. 11. do 5. 11. 2010 pro jejich projedn�n�.

41. Dne 4. 2. 2011 obdržel �stavn� soud nevyž�dan� osobn� vyj�dřen� předsedkyně Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky. V něm předevš�m uv�d�, že bylo jej� povinnost� vyhl�sit stav legislativn� nouze podle � 99 JŘPS s t�m, že nen� opr�vněna sama přezkoum�vat a rozhodovat o tom, zda jsou d�ny podm�nky pro jeho vyhl�šen� a zda stav legislativn� nouze vyhl�s�. D�le předsedkyně Poslaneck� sněmovny rekapituluje proces přij�m�n� předmětn�ho z�kona, a to od f�ze, kdy byl předložen původn� n�vrh vl�dn�ho z�kona až po schvalov�n� předmětn�ho n�vrhu napaden�ho z�kona v r�mci legislativn� nouze na mimoř�dn� schůzi Poslaneck� sněmovny. N�mitky skupiny poslanců stran nedodržen� pětidenn� lhůty pro svol�n� schůze Poslaneck� sněmovny předsedkyně odm�t� poukazem na č�st věty druh� za středn�kem � 51 odst. 6 JŘPS s t�m, že JŘPS nestanov� ž�dnou minim�ln� lhůtu, kter� mus� b�t dodržena a pod kterou by nebylo možno z�kladn� pětidenn� lhůtu kr�tit. Opozičn� poslanci měli možnost vyj�dřit se k n�vrhu z�kona a vzn�šet sv� pozměňovac� n�vrhy, neboť n�vrh z�kona projednal v�bor pro soci�ln� politiku za �časti i opozičn�ch poslanců a přijal k němu sv� pozměňovac� n�vrhy, kter� opozičn� poslanci d�le předkl�dali i př�mo na schůzi Poslaneck� sněmovny v r�mci 2. čten�. Pokud se Poslaneck� sněmovna rozhodla upustit od obecn� rozpravy ve 2. čten�, postupovala v souladu s � 99 odst. 7 JŘPS a nav�c se i přes nekon�n� obecn� rozpravy mohli vyj�dřit poslanci opozice s přednostn�m pr�vem vystoupen�. Předsedkyně Poslaneck� sněmovny odm�t� nerovnoměrnost doby, kter� byla věnov�na n�vrhu z�kona v Parlamentu ve srovn�n� s dobou, kter� byla zapotřeb� pro jeho vyhl�šen� ve Sb�rce z�konů. Předsedkyně Poslaneck� sněmovny tak odm�t�, že by v dan�m př�padě došlo ke zneužit� institutu legislativn� nouze a svol�n� mimoř�dn� schůze bylo dle jej�ho n�zoru uskutečněno v r�mci z�konn�ch pravidel. Ve sv�m vlastn�m postupu ani v postupu Poslaneck� sněmovny předsedkyně nespatřuje nam�tan� rysy sv�vole, resp. selh�n� pojistek �stavně konformn�ho legislativn�ho procesu. Rovněž se neztotožňuje s n�zorem (navrhovateli ovšem nijak neprezentovan�m), podle něhož by s vyhl�šen�m stavu legislativn� nouze měla souhlasit v�razn� většina poslanců, aby bylo možn� hovořit o jeho souladu se z�konem, resp. odm�t� n�zor, podle něhož, je-li poměr hlasov�n� nižš�, tj. odpov�daj�c� skutečn�mu poměru politick�ch sil v Poslaneck� sněmovně, jde o postup nez�konn�. M� za to, že �stavn� soud by měl danou věc podrobit testu přiměřenosti mezi �dajn�m porušen�m pr�v menšin v Poslaneck� sněmovně a př�padn�mi z�važn�mi n�sledky souvisej�c�mi s eventu�ln�m zrušen�m předmětn�ho z�kona, a to i se zřetelem k principu minimalizace sv�ho z�sahu. V z�věru vyslovuje předsedkyně Poslaneck� sněmovny podiv nad t�m, že ač byly v r�mci legislativn� nouze přij�m�ny čtyři z�kony, navrhovatel� u �stavn�ho soud napadli pouze dva z nich.

III.

Zjištěn� z m�di� a z veřejn�ch zdrojů

42. Pro zajištěn� si dostatečn�ho přehledu o politick�ch souvislostech a okolnostech vyhl�šen� stavu legislativn� nouze �stavn� soud učinil z veřejně dostupn�ch zdrojů a m�di� n�že uveden� zjištěn�:

- Dne 18. 10. 2010 v souvislosti s v�sledky 1. kola voleb do Sen�tu ze dnů 15. a 16. 10. 2010 předseda vl�dy P. Nečas poskytl m�di�m rozhovor, v němž na ot�zku v�skytu komplikac� pro vl�dn� reformy při možn�m z�sk�n� většiny ČSSD v Sen�tu po 2. kole voleb (konan�ch ve dnech 22. a 23. 10. 2010) mimo jin� konstatoval: „(...) ačkoliv by to na reformn�m �sil� vl�dy nic nezměnilo, znamenalo by to ohromnou destruktivn� komplikaci, protože by to přineslo prodloužen� cel�ho legislativn�ho procesu a konflikty“ (zdroj: Lidov� noviny, 18. 10. 2010), „(...) soci�ln� demokracie neum� b�t st�totvornou opozic�, je naprosto negativn� vlnou, kter� zkomplikuje a zkaz�, co může. Oranžov� Sen�t by byl obrovskou negativn� silou, kter� by jen zvyšovala potenci�l politick�ch konfliktů. To by naprosto zbytečně polarizovalo tuto společnost.“ (zdroj: MF Dnes, 18. 10. 2010).

- Bezprostředně po schv�len� usnesen� vl�dy o pod�n� n�vrhu na vyhl�šen� stavu legislativn� nouze k projedn�n� napaden�ho n�vrhu vl�dn�ho z�kona (i zbyl�ch tř� n�vrhů) předseda vl�dy P. Nečas tento krok v m�di�ch komentoval n�sledovně: „(...) Šlo to udělat pouze tou cestou, kterou jsme šli my. To znamen� jejich stažen� a jejich nov� posl�n� i s ž�dost� o vyhl�šen� legislativn� nouze. (...) Jednoznačně se ukazuje, že tyto normy vzhledem k obstrukc�m, kter� děl� soci�ln� demokracie, jsou neschvaliteln�. Respektive s vysok�m rizikem schvalitelnosti do konce letošn�ho roku tak, aby byly �činn� od 1. ledna př�št�ho roku, na což je v�z�n n�vrh st�tn�ho rozpočtu. Znamen� to, že tady je v�razn�m způsobem na finančn�ch trz�ch ohrožena pověst Česk� republiky, je tady riziko zhoršen� ratingu, je tady riziko zv�šen� dluhov� služby, je tady riziko zv�šen� deficitu st�tn�ho rozpočtu a dokonce v někter�ch aspektech riziko daňov�ch �niků. To všechno vytv�ř� nebezpeč� velk�ch hospod�řsk�ch škod a za t�to situace je povinnost� vl�dy zabr�nit velk�m hospod�řsk�m škod�m a vyhl�sit stav legislativn� nouze.“ (zdroj: ČT 24 - Ud�losti, koment�ře, 26. 10. 2010, obdobně tak� viz ČRo R�dio Česko - Rozhovor na aktu�ln� t�ma, 27. 10. 2010). „Neměli jsme na v�běr. (...) Vzhledem k absolutně obstrukčn�mu a destruktivn�mu chov�n� soci�ln� demokracie. (...) Nepřijet� z�konů, na nichž stoj� rozpočet na př�št� rok, by Česk� republice způsobilo hospod�řsk� škody.“ (zdroj: „Škrty a zase škrty. Koaličn� lavina smetla opozici“, Lidov� noviny, 3. 11. 2010).

- K důvodům vyhl�šen� stavu legislativn� nouze se rovněž vyj�dřil předseda poslaneck�ho klubu ODS P. Tluchoř: „(...) No, protože Česk� republice hroz� z�sadn� hospod�řsk� škody. Z�sadn� hospod�řsk� �jma, pokud by z�kony, kter� Poslaneck� sněmovně byly předloženy vl�dou, nebyly do 1. ledna přijaty. Nebylo by možn� přijmout rozpočet v t� podobě, jak byl předložen. A z toho by se odv�jela cel� řada dalš�ch kroků. My jsme se snažili, ještě v ponděl� a v �ter� jsme to jasně nab�zeli, projednat ty z�kony v rozumn�m standardn�m režimu. Nab�zeli jsme zkr�cen� t� lhůty na 15 dnů. Což by na jedn� straně bohatě umožňovalo projedn�n� ve v�borech, na druh� straně by to umožňovalo přijet� těch z�konů nebo jejich �činnost k 1. lednu 2011. Tedy st�le mluv�m o t� situaci, kdy soci�ln� demokracie avizovala absolutn� blok�du v Sen�tu, kdy soci�ln� demokracie se rozhodla tyhle ty z�kony blokovat. Čili ten důvod je jasn�.“ (zdroj: ČRo 1 - Radiožurn�l - Stalo se dnes, 29. 10. 2010).

- Předsedkyně poslaneck�ho klubu VV K. Koč� k dan�mu t�matu konstatovala, že „(...) Stav legislativn� nouze byl v minulosti v Poslaneck� sněmovně využit již v�cekr�t, jeho �čelem je umožněn� rychlejš�ho projedn�v�n� n�vrhů z�konů. J� pochopitelně preferuji klasick� legislativn� proces, ale destruktivn� chov�n� opozice nedalo koalici jinou možnost. (...) My jsme nechtěli a j� osobně považuju stav legislativn� nouze za až to krajn� řešen�. J� jsem byla opravdu pro to, abychom to schvalovali klasick�m způsobem. Nicm�ně opozice n�m minul� t�den neumožnila schv�lit tyto kl�čov� z�kony ve zkr�cen�m ř�zen� tak, abychom to stihli, už jasně deklarovala, že v Sen�tu, ve kter� m� většinu po těchto sen�tn�ch volb�ch, že n�m hnedka všechny ty z�kony zavetuje a vr�t�, to znamen�, nebylo by možn� to opravdu stihnout v t� ř�dn� době do konce tohoto roku. Proto tedy onen stav legislativn� nouze.“. Z�roveň vyj�dřila přesvědčen�, že n�vrhy z�konů mohly j�t do Sněmovny dř�ve a pak by stav legislativn� nouze nebylo nutn� použ�t. „(...) Je to prostě faktem, že někteř� ministři t�to vl�dy ať už z důvodu voleb, nebo z něčeho jin�ho, nechci ř�ci, �plně zaspali, ale přece jenom to nepředali do Poslaneck� sněmovny.“ (zdroj: ČT 24, 3. 11. 2010, anebo „Koč�: zahnali n�s do kouta. Proto jsme s�hli po legislativn� nouzi“, Parlamentn� listy, 8. 11. 2010, dostupn� na http://www.parlamentnilisty.cz/parlament/180705.aspx).

- Ve stejn�m duchu se vyj�dřila i m�stopředsedkyně Poslaneck� sněmovny K. Klasnov�: „(...) jakkoliv se mohu domn�vat, že naši koaličn� partneři možn� s předložen�m nepopul�rn�ch škrtů čekali až na dobu po ř�jnov�ch volb�ch, mrzela mě hysterie, kterou stav legislativn� nouze vyvolal.“ (zdroj: „Listopad ve sněmovně očima jej� m�stopředsedkyně“, 9. 12. 2010, dostupn� na http://katerinaklasnova.cz/komentare-23- listopad-ve-snemovne-ocima-jeji-mistopredsedkyne).

- Ze stejn�ho přesvědčen� pak vych�zel i otevřen� dopis koaličn�ch poslanců, v čele s předsedy poslaneck�ch klubů koaličn�ch politick�ch stran, j�mž se obr�tili na jednotliv� ministry vl�dy s apelem k urychlen� př�prav reformn�ch z�konů. „(...) S ohledem na znalost sněmovn�ch lhůt a procedur chceme ministry pož�dat, aby o nich bylo možn� v klidu debatovat na klubech a aby vše od poč�tku roku 2012 mohlo platit (...) Nechceme, aby tak z�sadn� z�kony byly schvalov�ny v časov�m presu, např�klad ve stavu legislativn� nouze.“ (zdroj: HN.Ihned.cz, 8. 12. 2010).

IV.

�stn� jedn�n� před �stavn�m soudem

43. Při �stn�m jedn�n� před �stavn�m soudem, kter� se konalo dne 8. 2. 2011, �častn�ci ř�zen� ve sv�ch vyj�dřen�ch odk�zali na sv� stanoviska, jež byla obsahem jejich p�semn�ch pod�n� doručen�ch �stavn�mu soudu. Sen�t Parlamentu Česk� republiky, zastoupen� m�stopředsedkyn� A. Gajdůškovou, nadto zdůraznil okolnosti legislativn� procedury přij�m�n� napaden�ho z�kona v Sen�tu a konstatoval, že pokud byl předmětn� n�vrh z�kona v Poslaneck� sněmovně projedn�n ve zkr�cen�m jedn�n� v r�mci vyhl�šen�ho stavu legislativn� nouze, z dikce ustanoven� � 118 JŘS jednoznačně vypl�v� povinnost Sen�tu projednat postoupen� z�kon v Poslaneckou sněmovnou nastaven�m legislativn�m procesu, tj. ve zkr�cen�m jedn�n�. Jin�mi slovy, rozhodnut� Poslaneck� sněmovny projednat předmětn� n�vrh z�kona v r�mci legislativn� nouze předurčilo i charakter legislativn�ho procesu v Sen�tu a rovněž jeho samotn� v�sledek.

44. �stavn� soud si jako svědka předvolal předsedu vl�dy Česk� republiky P. Nečase, aby se vyj�dřil ke skutkov�m okolnostem přijet� usnesen� vl�dy, j�mž vl�da navrhla předsedkyni Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky, aby vyhl�sila stav legislativn� nouze, a z�roveň ji pož�dala o rozhodnut�, že mj. i vl�dn� n�vrh napaden�ho z�kona bude projedn�n ve zkr�cen�m jedn�n� v r�mci vyhl�šen�ho stavu legislativn� nouze. K dotazu předsedy �stavn�ho soudu P. Rychetsk�ho, co konkr�tně vedlo vl�du k přijet� takov�ho rozhodnut�, P. Nečas odpověděl, že z chov�n� opozice zde panovala re�ln� hrozba, že uveden� n�vrh napaden�ho z�kona spolu s ostatn�mi reformn�mi z�kony nebude přijat před 1. 1. 2011, č�mž Česk� republice vzniknou značn� hospod�řsk� škody a mělo by to za n�sledek i změnu postoje ratingov�ch agentur a tržn�ch �častn�ků v hodnocen� �věrov�ho rizika Česk� republiky na dom�c�m i zahraničn�m kapit�lov�m trhu. K dotazu m�stopředsedkyně �stavn�ho soudu E. Wagnerov�, zda by P. Nečas mohl vyslovit n�zor, do kdy by v př�padě dodržen� ř�dn�ho legislativn�ho procesu v Parlamentu Česk� republiky bylo re�ln� schv�len� napaden�ho n�vrhu z�kona, P. Nečas uvedl, že pravděpodobně v průběhu ledna či �nora roku 2011. K dalš�mu dotazu m�stopředsedkyně �stavn�ho soudu, aby P. Nečas vyj�dřil stanovisko, jakou č�stku (v absolutn�ch č�slech) navyšuj�c� schodek st�tn�ho rozpočtu oproti původně pl�novan�mu již považuje za značnou hospod�řskou škodu, P. Nečas za pomoci analogie s v�š� hospod�řsk�ch škod způsoben�ch např. povodněmi uvedl č�stku okolo 45 miliard Kč. N�sledně se m�stopředsedkyně �stavn�ho soudu dot�zala, zda by P. Nečas byl s to konkr�tně vyč�slit hospod�řsk� škody, kter� by vznikly přijet�m napaden�ho z�kona za podm�nek ř�dn�ho legislativn�ho procesu, kter� by dle jeho n�zoru skončil v průběhu ledna, př�p. �nora 2011. K tomu P. Nečas uvedl, že by se měs�čně jednalo o hospod�řsk� škody v rozsahu jednotek miliard Kč. N�zor P. Nečase ohledně předpokl�dan� hrozby změny postoje ratingov�ch agentur v hodnocen� �věrov�ho rizika Česk� republiky na dom�c�m i zahraničn�m kapit�lov�m trhu m�stopředsedkyně �stavn�ho soudu konfrontovala se statistick�mi �daji zveřejněn�mi Českou n�rodn� bankou i samotn�mi ratingov�mi agenturami, z nichž mimo jin� vypl�v�, že kupř�kladu ani v�razn� nav�šen� schodku st�tn�ho rozpočtu oproti pl�novan�mu schodku u rozpočtu pro rok 2009 ve skutečnosti neznamenalo ono avizovan� sn�žen� ratingu a změnu postoje ratingov�ch agentur v hodnocen� �věrov�ho rizika Česk� republiky, a proto nad touto hrozbou vyj�dřila pochybnosti. K dotazu soudce V. G�ttlera a na něj navazuj�c�mu dotazu m�stopředsedkyně �stavn�ho soudu ke zvolen�mu postupu vl�dy, konkr�tně proč byly reformn� z�kony přijaty až po přijet� n�vrhu st�tn�ho rozpočtu, resp. proč nebyly změny v podobě škrtů předv�dan� napaden�m n�vrhem z�kona přij�m�ny v podobě jednotliv�ch novel dotčen�ch z�konů, P. Nečas uvedl, že přij�m�n� reformn�ch n�vrhů z�konů i hodnocen� jejich dopadů představuje velmi složit� a komplexn� proces, kter� mus� b�t projedn�n jako celek, v jednom bal�ku, aby nedošlo k neoček�van�m a nepředv�dan�m z�sahům do jeho struktury. Obdobn�m způsobem reagoval P. Nečas i na dotaz soudce S. Bal�ka, zda vl�da zv�žila možnost a jej� dopady, kdy by k přijet� napaden�ho n�vrhu z�kona došlo v r�mci ř�dn�ho legislativn�ho procesu a zbyl� reformn� z�kony by byly přijaty v režimu legislativn� nouze. K dotazům z�stupce navrhovatelů na někter� konkr�tn� okolnosti a důvody postupu zvolen�ho vl�dou (nevyhl�šen� mimoř�dn� schůze Poslaneck� sněmovny dř�ve či znalost stanoviska opozice) P. Nečas reagoval obdobně jako ve sv�m p�semn�m vyj�dřen� ze dne 28. 1. 2010. K dalš�mu dotazu z�stupce navrhovatelů, zda vl�da pro sv� rozhodnut� navrhnout předsedkyni Poslaneck� sněmovny vyhl�šen� stavu legislativn� nouze z důvodu hrozby značn�ch hospod�řsk�ch škod měla nějak� konkr�tn� anal�zy či podklady, P. Nečas konstatoval, že celou řadu odborn�ch n�zorů a stanovisek, pochopitelně v podobě předpověd� a pravděpodobn�ch sc�n�řů a odhadů. K dotazu soudkyně I. Janů, zda se domn�v�, že z�častněn� poslanci mohli m�t pochybnosti o tom, o čem v př�padě opětovně předložen�ho n�vrhu napaden�ho z�kona jednaj�, a př�p. na z�kladě čeho jim tyto pochybnosti byly vyvr�ceny, P. Nečas konstatoval, že se domn�v�, že každ� poslanec musel m�t povědom� o konkr�tn�m obsahu projedn�van� materie, o čemž je několikr�t ujišťovali i samotn� předkladatel� n�vrhu.

45. V průběhu �stn�ho jedn�n� z�stupce navrhovatelů B. Sobotka přednesl n�vrh na doplněn� dokazov�n� v podobě v�slechu svědka - předsedkyně Poslaneck� sněmovny M. Němcov�. �stavn� soud za t�mto �čelem odročil jedn�n� na 22. 2. 2011.

46. V době před kon�n�m odročen�ho �stn�ho jedn�n� bylo �stavn�mu soudu dne 14. 2. 2011 doručeno vyj�dřen� navrhovatelů k p�semn�mu vyj�dřen� předsedkyně Poslaneck� sněmovny M. Němcov� ze dne 4. 2. 2011, d�le k p�semn�mu vyj�dřen� předsedy vl�dy P. Nečase ze dne 27. 1 2011 a k jeho v�povědi před �stavn�m soudem ze dne 8. 2. 2011.

47. Ve vztahu k p�semn�mu vyj�dřen� předsedkyně Poslaneck� sněmovny navrhovatel� opětovně předestřeli argumentaci, kterou uplatnili již ve sv�m n�vrhu, a konfrontovali ji s konkr�tn�mi tvrzen�mi předsedkyně Poslaneck� sněmovny, zejm�na, že poslanci měli dostatek času se s projedn�van�mi n�vrhy sezn�mit, a to i s ohledem na skutečnost, že předmětn� vl�dn� n�vrhy z�konů byly předkl�d�ny již podruh�. Nadto nesouhlasili s tvrzen�m předsedkyně Poslaneck� sněmovny, že k dan� problematice se i přes nekon�n� obecn� rozpravy mohli vyj�dřit poslanci opozice s přednostn�m pr�vem vystoupen�, neboť okleštěn� rozpravy k n�vrhu z�kona jen na řečn�ky s pr�vem na přednostn� udělen� slova považuj� za diskriminačn�, což ostatně bylo kritizov�no i v citovan�m n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 24/07. V t�to souvislosti upozornili i na skutečnost, že oproti minul�mu volebn�mu obdob� maj� opozičn� poslanci v�razně omezeny možnosti prezentovat sv� postoje prostřednictv�m osob s pr�vem přednostn�ho slova v důsledku sn�žen� počtu funkcion�řů Poslaneck� sněmovny. V neposledn� řadě navrhovatel� zdůraznili, že předsedkyně Poslaneck� sněmovny vyhl�sila stav legislativn� nouze v rozporu s � 99 odst. 1 JŘPS, podle něhož předseda Sněmovny vyhl�s� stav legislativn� nouze na n�vrh vl�dy na určitou dobu, neboť v rozporu s n�vrhem vl�dy vyhl�sila stav legislativn� nouze na dobu od 1. 11. 2010 až do 15. 11. 2010 (nikoliv do 5. 11. 2010, jak navrhovala vl�da).

48. Rovněž p�semn� vyj�dřen� předsedy vl�dy navrhovatel� konfrontovali s argumentac� předestřenou již ve sv�m n�vrhu. Konkr�tně nesouhlasili s tvrzen�m předsedy vl�dy ohledně obstrukčn�ho jedn�n� opozice, j�mž se snaž� ospravedlnit postup vl�dy a vl�dn� většiny v Poslaneck� sněmovně a za kter� přitom označuje použit� n�mitky podle � 90 odst. 3 JŘPS, zabraňuj�c� schv�len� n�vrhu z�kona již v prvn�m čten�, a n�mitky podle � 91 odst. 2 JŘPS, zabraňuj�c� zkr�cen� z�konn� lhůty pro projedn�n� n�vrhu z�kona ve v�borech o v�ce než 30 dnů. Navrhovatel� jsou přesvědčeni, že uplatňov�n� pr�v, jež JŘPS v těchto dvou ustanoven�ch přizn�v� sněmovn� menšině, rozhodně nelze považovat za obstrukci, tedy za zneuž�v�n� jednac�ho ř�du ke zdržov�n� parlamentn�ho jedn�n�. Smyslem těchto ustanoven� je garantovat sněmovn� menšině minim�ln� časov� prostor pro ř�dn� posouzen� n�vrhů z�konů, přičemž u institutu schv�len� z�kona již v prvn�m čten� (� 90 odst. 2 až 6 JŘPS) je zjevn�, že je určen jen pro schvalov�n� jednoduch�ch a nekontroverzn�ch n�vrhů z�konů. Navrhovatel� dle sv�ho tvrzen� podali n�mitku podle � 90 odst. 3 JŘPS proto, aby mohli vůči předložen�m n�vrhům z�konů uplatnit pozměňovac� n�vrhy, a realizovat tak �lohu opozice spoč�vaj�c� v nab�zen� alternativ. Institut schv�len� z�kona již v prvn�m čten� pod�v�n� pozměňovac�ch n�vrhů neumožňuje. Navrhovatel� jsou přesvědčeni, že i jejich z�jem na zkr�cen� šedes�tidenn� lhůty na projedn�n� n�vrhů z�konů ve v�borech nejv�še o 30 dnů byl legitimn� s ohledem na z�važnost politick�ch rozhodnut� v n�vrz�ch obsažen�ch, spoč�vaj�c�ch zejm�na v omezen� z�konn�ho rozsahu hospod�řsk�ch a soci�ln�ch pr�v garantovan�ch Listinou. „Jsme přesvědčeni, že n�š z�jem na ř�dn�m a důkladn�m projedn�n� předložen�ch n�vrhů z�konů byl snadno předv�dateln�, a tud�ž nemůže b�t legitimně použ�v�n předsedou vl�dy jako důvod pro vyhl�šen� stavu legislativn� nouze.“ (s. 5)

49. V z�věru navrhovatel� polemizovali i s někter�mi vyj�dřen�mi předsedy vl�dy přednesen�mi při �stn�m jedn�n� před �stavn�m soudem. K tvrzen�, že neb�t postupu opozice, kter� vetovala jak postup podle � 90 JŘPS, tak zkr�cen� lhůt pro jedn�n� v�boru na 15 dn�, „proběhlo by plnohodnotně druh� čten� a i z hlediska lhůt by projedn�val tento n�vrh Sen�t již v nov�m složen�“, navrhovatel� podotkli, že pokud u původn�ho n�vrhu z�kona poč�tal předseda vl�dy s t�m, že jej po schv�len� v Poslaneck� sněmovně projedn� Sen�t v nov�m složen�, jev� se nelogick�m, že po jeho zpětvzet� a znovupředložen� tento n�vrh z�kona projednal Sen�t ještě ve star�m složen�, ač byl předložen Sněmovně o tři t�dny později než původn� vl�dn� n�vrh z�kona. Navrhovatel� rovněž podrobili kritice odpověď předsedy vl�dy ohledně dopadů předmětn�ho vl�dn�ho n�vrhu z�kona na st�tn� rozpočet a důsledků jeho nepřijet�, přičemž konstatovali, že již důvodov� zpr�va k n�vrhu napaden�ho z�kona vyč�slovala jeho dopady do st�tn�ho rozpočtu pro rok 2011 odlišně, a to tak, že na straně v�dajů dojde k poklesu o 11,283 mld. Kč a na straně př�jmů k n�růstu o 12,22 mld. Kč. Do ročn� bilance st�tn�ho rozpočtu na rok 2011 tak m� tato novela celkov� dopad ve v�ši cca 23,5 mld. Kč. Prom�t�-li se tedy dle navrhovatelů celkov� dopad napaden�ho z�kona do ročn� bilance st�tn�ho rozpočtu č�stkou cca 23,5 mld. Kč, pak v situaci, kdy by tento z�kon nabyl �činnosti později než k 1. lednu 2011, představovalo by to pro st�tn� rozpočet dopad do jeho bilance ve v�ši cca 1,96 mld. Kč měs�čně. Pokud by tedy napaden� z�kon nabyl �činnosti např. až k 1. �noru 2011, což by při jeho ř�dn�m projedn�n� bez vyhl�šen� stavu legislativn� nouze bylo zcela re�ln�, prom�tlo by se to do bilance st�tn�ho rozpočtu č�stkou 1,96 mld. Kč, při �činnosti z�kona k 1. březnu 2011 č�stkou cca 3,92 mld. Kč atd. Ani takov� časov� odklad by tedy rozhodně nebyl způsobil� zv�šit deficit veřejn�ch financ� „v ř�dech několika des�tek miliard“, jak uv�děl předseda vl�dy. Předsedou vl�dy uv�děn� �daje, kter� dopady všech předmětn�ch z�konů do st�tn�ho rozpočtu o v�ce než třetinu navyšuj�, nelze dle navrhovatelů považovat za podložen�. Navrhovatel� rovněž upozornili na skutečnost, že dle tvrzen� předsedy vl�dy vl�da při předložen� ž�dosti o projedn�n� napaden�ho n�vrhu z�kona ve stavu legislativn� nouze nedisponovala ke zjištěn� stavu hrozby značn�ch hospod�řsk�ch škod jakoukoliv anal�zou či jin�m podkladem zpracovan�m k tomu kompetentn�mi org�ny. Takovou anal�zu si nenechala zpracovat ani v době př�pravy napaden�ho n�vrhu z�kona, přitom vl�da v takov� situaci měla, resp. mohla dle n�zoru navrhovatelů vyžadovat zpracov�n� takov�ch podkladů, zejm�na Ministerstvem financ� a Českou n�rodn� bankou. V neposledn� řadě se navrhovatel� neztotožnili ani s opakovan�mi odkazy předsedy vl�dy na hodnocen� ratingov�ch agentur, neboť dle navrhovatelů stanoviska ratingov�ch agentur nemaj� ž�dn� vztah k přijet� či nepřijet�, resp. ke způsobu projedn�n� a t�m i k době �činnosti napaden�ho n�vrhu z�kona, t�m m�ně pak ke konkr�tn�m rozpočtov�m dopadům j�m zav�děn�ch opatřen� z hlediska zamezen� vzniku možn�ch značn�ch hospod�řsk�ch škod.

50. D�le dne 17. 2. 2011 poskytla �stavn�mu soudu předsedkyně Poslaneck� sněmovny přehled stavů legislativn� nouze vyhl�šen�ch v Poslaneck� sněmovně od roku 1995 do současnosti. Z tohoto přehledu, jak uv�d�, m� �stavn� soud z�skat přehled o tom, v kolika a v jak�ch př�padech byl v minulosti stav legislativn� nouze vyhlašov�n a ve kter�ch př�padech byly z�kony projedn�van� v tomto režimu zařazov�ny na pořad pr�vě prob�haj�c� schůze Poslaneck� sněmovny. Z přehledu se pod�v�, že ve zm�něn�m obdob� byl stav legislativn� nouze vyhlašov�n 23kr�t.

51. Dne 22. 2. 2011 �stn� jedn�n� před �stavn�m soudem pokračovalo v�slechem svědka - předsedkyně Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky M. Němcov�, jež byla k n�vrhu navrhovatelů �stavn�m soudem předvol�na, aby se předevš�m vyj�dřila ke skutkov�m okolnostem přijet� sv�ch rozhodnut� ze dne 29. 10. 2010, jimiž vyhověla n�vrhům vl�dy a vyhl�sila stav legislativn� nouze a z�roveň rozhodla o projedn�n� mj. i vl�dn�ho n�vrhu napaden�ho z�kona ve zkr�cen�m jedn�n� v r�mci vyhl�šen�ho stavu legislativn� nouze.

52. Předsedkyně Poslaneck� sněmovny se nejprve k dotazům m�stopředsedy �stavn�ho soudu P. Holl�ndera vyjadřovala k argumentům a důvodům, jež ji konkr�tně vedly k přijet� jej�ch rozhodnut�, přičemž zdůraznila, že na z�kladě doslovn�ho zněn� � 99 odst. 1 JŘPS a z dosavadn� praxe Poslaneck� sněmovny je patrn�, že nen� opr�vněna posuzovat a hodnotit důvody, kter� vedly vl�du k pod�n� n�vrhu na vyhl�šen� stavu legislativn� nouze. Tento jej� n�zor byl n�sledně m�stopředsedou �stavn�ho soudu konfrontov�n se skutečnost�, že ve sv�m rozhodnut� č. 7 ze dne 29. ř�jna 2010 vyhl�sila stav legislativn� nouze na dobu delš�, než navrhovala vl�da, což předsedkyně Poslaneck� sněmovny opět odůvodnila dosavadn� prax� z minulosti a rovněž poskytnut�m dostatku času na ř�dn� projedn�n� všech vl�dn�ch n�vrhů z�konů v legislativn� nouzi, přičemž sv� stanovisko konzultovala s pr�vn�m odborem Poslaneck� sněmovny a s legislativn�m odborem.

53. K dotazu m�stopředsedkyně �stavn�ho soudu E. Wagnerov�, zda a jak předsedkyně Poslaneck� sněmovny zdůvodňovala přijet� sv�ho rozhodnut� o projedn�n� mj. i vl�dn�ho n�vrhu napaden�ho z�kona ve zkr�cen�m jedn�n� v r�mci vyhl�šen�ho stavu legislativn� nouze, přijat�ho dle � 99 odst. 2 JŘPS, kter� j� určitou m�ru uv�žen� poskytuje, předsedkyně Poslaneck� sněmovny uvedla, že vych�zela z dosavadn�ho průběhu projedn�v�n� tohoto z�kona v Poslaneck� sněmovně a z vyj�dřen� předsedy vl�dy o možn�ch hospod�řsk�ch škod�ch, kter� mohou v důsledku jeho včasn�ho nepřijet� nastat, přičemž vyj�dřila přesvědčen�, že v důsledku již opětovn�ho předložen� napaden�ho n�vrhu z�kona byli všichni poslanci s projedn�van�m obsahem dostatečně sezn�meni. Jej� stanovisko bylo posl�ze m�stopředsedkyn� �stavn�ho soudu konfrontov�no se skutečnost�, a to jednak s konkr�tn�mi, v�še v n�lezu popsan�mi okolnostmi přij�m�n� napaden�ho n�vrhu z�kona, jednak s vyj�dřen�mi poslance ODS M. Bendy či TOP 09 F. Laud�ta, uveden�mi v m�di�ch, kter�mi reagovali na skutečnost, že přijet�m novely z�kona o dan�ch z př�jmů byly poslancům zdaněny funkčn� požitky, a tedy sn�žen př�jem, což jim při projedn�v�n� nebylo nijak sděleno ani to nebylo zřejm�. Proto se m�stopředsedkyně �stavn�ho soudu opětovně dot�zala, zda předsedkyně Poslaneck� sněmovny trv� na sv�m stanovisku o dostatečn�m povědom� a znalosti všech poslanců obsahu nyn� posuzovan�ho, nepochybně komplikovanějš�ho n�vrhu z�kona a jeho možn�ch dopadech, přičemž předsedkyně Poslaneck� sněmovny zdůraznila, že se jedn� jen o subjektivn� vyj�dřen� jednotliv�ch poslanců. N�sledně m�stopředsedkyně �stavn�ho soudu odkazem na čl. 68 odst. 1 �stavy Česk� republiky, zakotvuj�c� odpovědnost vl�dy Poslaneck� sněmovně, zpochybnila předsedkyn� Poslaneck� sněmovny prezentovan� postoj o jej� v�zanosti n�vrhy předložen�mi j� vl�dou, kter� sp�še napov�d� o opačn�m postoji, tj. že parlamentn� většina je odpovědn� vl�dě.

54. K dotazu předsedy �stavn�ho soudu P. Rychetsk�ho, zda v dosavadn� praxi Poslaneck� sněmovny při vyhlašov�n� stavu legislativn� nouze došlo k obdobn� situaci, tj. zpětvzet� vl�dn�ho n�vrhu z�kona v průběhu jeho ř�dn�ho projedn�v�n� a jeho znovupředložen� ve stavu legislativn� nouze, jako v nyn� posuzovan�m př�padě, předsedkyně Poslaneck� sněmovny uvedla, že si na takov� př�pad nevzpom�n�.

55. Soudce �stavn�ho soudu V. G�ttler sv� dotazy směřoval k 8. mimoř�dn� schůzi, kterou předsedkyně Poslaneck� sněmovny svolala, a k okolnostem jej�ho svol�n� a průběhu, na něž předsedkyně Poslaneck� sněmovny reagovala vyj�dřen�m, že co se t�če samotn� formy jej�ho svol�n�, vše proběhlo ř�dn�m způsobem, a co se t�če jej�ho pořadu a projedn�van� materie, pro všechny poslance dostatečně předv�dateln�m způsobem.

56. Soudce �stavn�ho soudu J. Musil se předsedkyně Poslaneck� sněmovny dotazoval zejm�na na jej� subjektivn� motivy a důvody, jimiž si jako poslankyně odůvodnila svůj souhlas s navržen�m postupem vl�dy, přičemž předsedkyně Poslaneck� sněmovny odk�zala na argumentaci vl�dy, předkladatelů předmětn�ho n�vrhu z�kona i na vyj�dřen� předsedy vl�dy z �stn�ho jedn�n� před �stavn�m soudem ze dne 8. 2. 2011, kter� pro ni byly určuj�c�. K dotazu, zda si jako předsedkyně Poslaneck� sněmovny pro sv� rozhodnut� o vyhl�šen� stavu legislativn� nouze opatřila nějak� odborn� podklady a stanoviska (např. ČNB), uvedla, že nikoliv, neboť posuzov�n� a hodnocen� důvodů, jež vl�du vedly k pod�n� n�vrhu na vyhl�šen� stavu legislativn� nouze n�lež� Poslaneck� sněmovně jako celku.

57. K dotazu soudce �stavn�ho soudu S. Bal�ka, zda m� Poslaneck� sněmovna či jednotliv� poslanci nějak� procesn� prostředky, kter�mi se lze br�nit proti jej�mu rozhodnut� o zam�tnut� vyhl�šen� stavu legislativn� nouze či pro př�pad jej� nečinnosti, předsedkyně Poslaneck� sněmovny uvedla, že takov� situace nastat nemůže, neboť dle JŘPS mus� konat a tento n�vrh schv�lit. N�sledně se S. Bal�k dot�zal, zda před projedn�n�m napaden�ho z�kona byl jej� n�vrh na vyhl�šen� stavu legislativn� nouze odůvodněn stanoviskem vl�dy, např. že pokud proběhne ř�dn� legislativn� procedura a z�kon by byl přijat až na konci �nora, tak vznikne nikoliv škoda přibližně 24 miliard Kč za rok, ale škoda „jen 1,96 miliard“. Předsedkyně Poslaneck� sněmovny uvedla, že nikoliv.

58. N�sledně předsedkyně Poslaneck� sněmovny čelila cel� řadě dotazů ze strany z�stupce navrhovatelů, B. Sobotky, směřuj�c�ch k důvodům jej�ho rozhodnut� o svol�n� mimoř�dn� schůze, určen� nepřekročiteln� lhůty v�boru k předložen� stanoviska i ke konkr�tn�m procedur�ln�m rozhodnut�m v r�mci projedn�v�n� napaden�ho n�vrhu z�kona. Na tyto dotazy předsedkyně Poslaneck� sněmovny konstantně reagovala vyj�dřen�mi, že se jednalo o standardn�, v minulosti hojně už�van� postup, kter� je v souladu s jednac�m ř�dem. N�sledně byla předsedkyně Poslaneck� sněmovny B. Sobotkou dotazov�na k okolnostem, kter� měly za n�sledek, že před svol�n�m mimoř�dn� schůze došlo ke změně předsedaj�c�ho, kdy m�stopředseda L. Zaor�lek, jenž předt�m, tent�ž den předsedal ř�dn� 7. schůzi Poslaneck� sněmovny, byl před zah�jen�m 8. mimoř�dn� schůze nahrazen pr�vě j�, na což předsedkyně Poslaneck� sněmovny reagovala, že je to věc� „intern�“ dohody a jedn� se o běžn� postup, kter� byl v posuzovan�m př�padě nadto nutn� z toho důvodu, že původn� předsedaj�c� m�stopředseda L. Zaor�lek by z důvodu věnov�n� se stranick�m z�ležitostem nedodržel stanoven� čas, kdy mělo b�t po pauze v jedn�n� Poslaneck� sněmovny pokračov�no, a nechtěla tak čelit kritice poslanců.

59. N�sledně se soudce �stavn�ho soudu V. Kůrka dotazoval z�stupce navrhovatelů, zda při projedn�v�n� n�vrhu z�kona, kter� byl posl�ze přijat a publikov�n pod č. 120/2010 Sb. a t�kal se zdaněn� zaměstnaneck�ch benefitů - stravenek (z�kon č. 120/2010 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 235/2004 Sb., o dani z přidan� hodnoty, ve zněn� pozdějš�ch předpisů), jenž byl projedn�v�n v Poslaneck� sněmovně od 26. �nora 2010 do 2. března 2010 ve stavu legislativn� nouze a jehož zpravodajem byl pr�vě B. Sobotka, i on s�m tehdy hlasoval či jinak oponoval proti takov�mu postupu, a pokud nikoliv, z jak�ch důvodů. Dotazovan� měl uv�st konkr�tn� důvod, kter� je předv�dan� � 99 odst. 1 JŘPS, a v čem spatřoval jeho naplněn�. Z�stupce navrhovatelů uvedl, že neoponoval, neboť se jednalo o jinou situaci než v nyn� posuzovan�m př�padě. V tehdejš� situaci prob�halo již delš� dobu jedn�n� mezi vl�dou a z�stupci odborů a byla zde možnost st�vky v dopravě, kter� by podle n�zorů z�stupců vl�dy mohla v�st k v�žn�m hospod�řsk�m škod�m, a d�le se jednalo o řešen� mimoř�dn�ho soci�ln�ho konfliktu mezi z�stupci odborů a vl�dou, kdy vl�da na z�kladě tohoto jedn�n� přišla do Poslaneck� sněmovny s n�vrhem zm�něn�ho postupu. Existence oněch značn�ch hospod�řsk�ch škod vl�dou doložena konkr�tně nebyla a hlasov�n� dotazovan�ho se op�ralo pouze o stanovisko vl�dy. Tento n�zor byl ze strany soudce V. Kůrky konfrontov�n s nyn� projedn�van�m př�padem a navrhovateli vznesen�mi n�mitkami, tj. že vl�da důvody vyhl�šen� stavu legislativn� nouze a existenci hospod�řsk�ch škod nedoložila kvalifikovan�m způsobem. Na to z�stupce navrhovatelů opětovně reagoval tak, že šlo o odlišn� situace a jako předkladatel nyn� projedn�van�ho n�vrhu je vn�m� odlišně, neboť v prvn�m př�padě se řešil mimoř�dn� soci�ln� konflikt, zat�mco v posuzovan�m př�padě se připravoval st�tn� rozpočet na rok 2011 tak, jako se připravuje každ� rok, a tak byly jasně kvantifikovateln� dopady jak�hokoliv rozhodnut� Poslaneck� sněmovny. V prv�m př�padě se škody nedaly přesně kvantifikovat, neboť nebylo možn� v okamžiku, kdy st�vka teprve hrozila, přesně kvantifikovat jej� ekonomick� dopady. K dotazu soudce V. Kůrky, zda by i s odstupem doby dospěl k t�muž z�věru - tj. že tehdejš� stav legislativn� nouze byl vyhl�šen v souladu s pr�vem, i kdyby na něj uplatnil ta hlediska, kter� jsou obsažena v nyn� posuzovan�m n�vrhu, z�stupce navrhovatelů uvedl, že ano, neboť v tehdejš� situaci nedošlo k takov� kumulaci n�vrhem kritizovan�ch kroků ze strany vl�dn� většiny jako v tomto př�padě.

60. N�sledně �častn�ci ř�zen� ve sv�ch z�věrečn�ch vyj�dřen�ch zopakovali a shrnuli sv� stanoviska, jež byla obsahem jejich p�semn�ch pod�n� doručen�ch �stavn�mu soudu.

V.

Referenčn� hlediska pro posouzen� n�vrhu

V. A) Prameny parlamentn�ho pr�va a demokratick� principy legislativn�ho procesu

61. V čl. 1 odst. 1 �stavy Česk� republiky, kter� Českou republiku charakterizuje jako demokratick� pr�vn� st�t založen� na �ctě k pr�vům a svobod�m člověka a občana, je obsažen normativn� princip demokratick�ho pr�vn�ho st�tu. �cta k pr�vům a svobod�m jedince je proto tak� jedn�m z principů konceptu pr�vn�ho st�tu, kter� přijala �stava Česk� republiky, resp. je �čelem fungov�n� st�tu a st�tn� moci. Respekt ke stejn�mu �čelu se odr�ž� i v čl. 2 odst. 3 �stavy Česk� republiky, podle něhož lze st�tn� moc uplatňovat jen v př�padech, v mez�ch a způsoby, kter� stanov� z�kon. Z uveden�ho plyne, že ani Parlament, resp. jeho obě komory nemohou při přij�m�n� z�konů postupovat libovolně, n�brž jsou v�z�ny pr�vem (�stavn�m poř�dkem a v jeho světle přij�man�m a vykl�dan�m parlamentn�m pr�vem - viz n�že).

62. �stavn� soud se v minulosti ve sv� judikatuře zab�val celou řadou �stavn�ch aspektů, kter� mus� z�konod�rce, př�padně dalš� �stavn� org�ny, dodržet v různ�ch f�z�ch legislativn�ho procesu [viz např. n�lez sp. zn. Pl. �S 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), n�lez sp. zn. Pl. �S 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.), n�lez sp. zn. Pl. �S 12/02 ze dne 19. 2. 2003 (N 20/29 SbNU 167; 83/2003 Sb.), n�lez sp. zn. Pl. �S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), n�lez sp. zn. Pl. �S 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.)]. V citovan�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 5/02 �stavn� soud opakovaně vyložil z�sady, pro kter� - mimo jin� t�ž jako požadavek plynouc� z konceptu pr�vn�ho st�tu - je respekt k procesn�m (procedur�ln�m) pravidlům nezbytn�: „jen v procesně bezchybn�m procesu (�stavně souladn�m ř�zen�) lze dospět k z�konn�mu a �stavně souladn�mu v�sledku (rozhodnut�), a proto procesn� čistotě rozhodovac�ho procesu (ř�zen�) je nezbytn� věnovat zv�šenou pozornost a poskytnout j� důraznou ochranu. Jestliže takto připomenut� z�sady vztahuj� se k �stavnosti ř�zen� před org�ny veřejn� moci a k jejich v něm vydan�m rozhodnut�m (ke stanoven�mu postupu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod), nen� nijak�ho rozumn�ho důvodu se od těchto z�sad odch�lit ve věcech kontroly z�konod�rn�ho procesu a v něm přijat�ch aktů (pr�vn�ch norem), neboť, byť se rozhodovac� proces v z�konod�rn� činnosti do jist� m�ry liš� od rozhodovac�ch procesů v ř�zen�ch před jin�mi org�ny veřejn� moci - a v tomto smyslu jej lze ch�pat jako rozhodovac� proces sui generis - vůdč� z�sady rozhodov�n�, v němž se dospěje ke konečn�mu v�sledku, jsou v obou př�padech identick�; nadto nelze ztr�cet ze zřetele, že důsledky plynouc� ze z�konod�rn�ch aktů jsou pro svůj celospolečensk� dopad zajist� v�znamnějš�, než je tomu v př�padech jednotliv�ch (vadn�ch) rozhodnut� jin�ch org�nů veřejn� moci. Vystupuje tedy - v z�konod�rn�m procesu - do popřed� požadavek st�losti, přesvědčivosti a nezbytnosti pr�vn�ch aktů, na nichž pr�vn� st�t, a souvztažně tak� život občanů v něm, spoč�v�; takov�chto aktů a tak� dosažen� potřebn� autority z�konod�rn�ch sborů nelze však dos�ci jinak než respektem k pravidlům (z�sad�m legislativn� činnosti), kter� si ostatně Poslaneck� sněmovna jako v�znamn� nositel z�konod�rn� moci pro tuto svou činnost z�konem sama stanovila.“.

63. Zm�něn� pravidla legislativn�ho procesu jsou obsažena v různ�ch pramenech (parlamentn�ho) pr�va, mezi kter� n�lež� předevš�m �stava Česk� republiky; d�le s n� konformně vykl�dan� jednac� ř�dy obou komor Parlamentu (JŘPS a JŘS); podrobnějš� pravidla jedn�n� přijat� usnesen�m jednotliv�ch komor Parlamentu na z�kladě � 1 odst. 2 jejich jednac�ch ř�dů (tzv. autonomn� usnesen�); a rovněž ust�len� praxe parlamentn� komory a jej�ch org�nů, „kterou lze d�ky dlouhodob�mu opakov�n� považovat za nepsanou č�st legislativn� procedury, lze-li ji shledat za souladnou s vyšš�mi hodnotami tvorby pr�va, demokratick�ho politick�ho syst�mu apod.“ (viz bod 38 citovan�ho n�lezu sp. zn. Pl. �S 77/06) - tzv. nepsan� pravidla, kter� jsou způsobil� řešit ot�zky v�slovně neupraven� jednac�mi ř�dy a kter� „optimalizuj� sebeorganizaci parlamentu.“ [Schneider, H. P. - Zeh, W. (eds.): Parlamentsrecht und Parlamentspraxis in der Bundesrepublik Deutschland, Berlin 1989, s. 385, citov�no dle Wintr, J. Česk� parlamentn� kultura, Praha 2010, s. 43.].

64. Posledn� tři zm�něn� prameny parlamentn�ho pr�va jsou projevem autonomie Parlamentu, resp. jeho komor, spoč�vaj�c� v samoregulaci parlamentn�ch procedur, kter� je do jist� m�ry nezbytn�, neboť �stava Česk� republiky pochopitelně upravuje pravidla legislativn�ho procesu (působnost a role obou komor Parlamentu, jejich z�kladn� organizačn� strukturu, kvorum a potřebn� většiny pro jednotliv� druhy usnesen�, poslaneckou imunitu, z�kladn� pravidla pro průběh zased�n� obou komor apod.) toliko obecně a sama předpokl�d� přijet� podrobnějš�ch pravidel legislativn�ho procesu ve formě z�konů o jednac�ch ř�dech jednotliv�ch komor Parlamentu. Německ� Spolkov� �stavn� soud v jednom ze sv�ch rozhodnut� (rozsudek ze dne 21. 7. 2000, 2 BvH 3/91, dostupn� v elektronick� podobě na http://www.bverfg.de/entscheidungen/hs20000721_2bvh000391.html ) uvedl, že za předmět samoregulace parlamentn� komory považuje i �pravu z�konod�rn�ho procesu, nen�-li obsažena v �stavě samotn�, jakož i funkci, složen� a způsob pr�ce v�borů, d�le uskutečňov�n� pr�v v�konu z�konod�rn� iniciativy, informac� a kontroly, rovněž i vytvořen� a �pravu pr�v politick�ch frakc� a v�kon parlamentn�ho pr�va svobodn�ho projevu a parlamentn� rozpravy. Z�roveň soud zdůraznil, že tento katalog obsahuj�c� předměty samoregulace a instrumenty parlamentn� autonomie nen� konečn�. To proto, že onen katalog mus� b�t znovu a znovu konkretizov�n s ohledem na měn�c� se politick� poměry tak, aby umožnil přizpůsoben� se změněn�m pracovn�m podm�nk�m. Tak může z�skat parlamentn� autonomie oproti dř�vějš�m �stavn�m epoch�m novou aktu�lnost skrze tu okolnost, že již proti sobě nestoj� parlament a vl�da, jak předpokl�d� klasick� teorie, n�brž hranice prob�h� např�č parlamentn�m pl�nem, přičemž vl�da a ji podporuj�c� parlamentn� většina tvoř� oproti opozici politickou jednotu. Parlament tak� mus� reagovat na vzrůstaj�c� komplexitu regulačn�ch potřeb. Proto mus� modern� parlament rozv�jet strategie pr�ci rozděluj�c�ho spolupůsoben� a koordinace politick� tvorby vůle, nechce-li přij�t o svou akceschopnost. Tato samoregulačn� pravomoc parlamentu vztahuj�c� se k jeho vlastn�m z�ležitostem nesm� b�t ovšem bezbřeh� a podl�h� �stavn�m omezen�m, z nichž plynou n�roky na podobu a interpretaci předevš�m jednac�ch ř�dů parlamentn�ch komor [srov. odlišn� stanovisko soudkyně E. Wagnerov� k n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.)].

65. Z�sadn� �stavněpr�vn� v�chodiska parlamentn�ch a legislativn�ch procedur �stavn� soud zformuloval zejm�na v navrhovateli hojně citovan�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 77/06, kde �stavn� soud opětovně zdůraznil nutnost dodržov�n� pravidel legislativn�ho procesu, neboť element�rn�m požadavkem i jen form�lně ch�pan�ho pr�vn�ho st�tu je vyloučen� libovůle z rozhodov�n� org�nů veřejn� moci, kdy nedodržen� pravidel může v�st nejen ke zpochybněn� legitimity přijat�ho rozhodnut� (z�kona), n�brž i jeho legality, což v dan�m př�padě skutečně vedlo ke zrušen� napaden�ch ustanoven� z�kona, a to pro rozpor procedury jejich přijet� s �stavn�mi z�sadami demokratick�ho pr�vn�ho st�tu. „Dodržov�n� procedur�ln�ch pravidel obsažen�ch v uveden�ch pramenech pr�va je třeba vyžadovat proto, že ač adres�tem těchto norem nejsou soukrom� osoby, jejich nedodržen� se v konečn�m důsledku může v�znamně dotknout jejich z�kladn�ch pr�v.“ (viz bod 38).

66. �stavn� soud tak nejen důrazně apeloval na Parlament Česk� republiky ve smyslu nutnosti dodržov�n� principů tvorby souladn�ho, přehledn�ho a předv�dateln�ho pr�va jako jednoho z atributů materi�lně ch�pan�ho pr�vn�ho st�tu, n�brž �stavně odůvodnil nutnost respektov�n� demokratick�ch principů v legislativn�m procesu (s oporou v čl. 1 odst. 1 �stavy Česk� republiky), kter� je třeba zohledňovat jak při �pravě, tak i při samotn�m v�konu procedury přij�m�n� z�konů. Jin�mi slovy - z těchto principů plynou jist� n�roky na podobu a interpretaci předevš�m jednac�ch ř�dů parlamentn�ch komor. Tyto principy je třeba nal�zat ve spojen� principu dělby moci s principy a funkcemi moci z�konod�rn�, a to zejm�na v �stavně zakotven�m principu reprezentativn� demokracie, založen� na svobodn�m v�konu mand�tu členů Parlamentu, na rovnosti členů Parlamentu jako reprezentantů lidu, ve svobodě projevu a ve svobodn� parlamentn� rozpravě (čl. 15, čl. 23 odst. 3 a čl. 26 �stavy Česk� republiky).

67. �stavn� soud v citovan�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 77/06 označil za z�kladn� princip parlamentn�ho rozhodov�n� i princip pluralismu, kter� dovodil z principu svobodn� soutěže politick�ch sil (čl. 22 Listiny) a kter� jako charakteristika a znak každ� svobodn� společnosti tvoř� jednu z podstatn�ch n�ležitost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu ve smyslu čl. 9 odst. 2 �stavy Česk� republiky. "Adres�ti pr�vn�ch norem maj� nepochybně pr�vo legitimně oček�vat, že př�padn� omezen� jejich z�kladn�ch pr�v proveden� z�konem jsou v�sledkem diskursu veden�ho např�č politick�m spektrem, a to diskursu, v němž všichni z�častněn� dostali př�ležitost se s projedn�vanou materi� podrobně sezn�mit a informovaně se k n� vyj�dřit. N�ležit�m je tak takov� proces, kter� umožňuje otevřenou diskusi mezi zast�nci konkurenčn�ch n�zorů, včetně n�zorů menšinov�ch. Proto vystupuj� do popřed� procedury zajišťuj�c� jednak slyšen� stran�m, jednak form�ln� kvalitu z�konod�rn�ho d�la. Z�konod�rn� procedura se v t�to optice st�v� „skutečn�m zdrojem legitimity z�kona.“" (viz bod 38).

68. Skrze bohat� odkazy na českou i zahraničn� literaturu zab�vaj�c� se problematikou parlamentn�ho rozhodov�n� i z hlediska jeho srovn�n� s rozhodov�n�m soudn�m �stavn� soud v posledně citovan�m n�lezu zdůvodnil požadavek konceptu v�konu z�konod�rstv� formou racion�ln�ho pr�vn�ho diskursu. „Parlamentn� rozhodov�n� se t�k� př�padů obecn�ch; v jeho prospěch vyzn�v� v�hrada z�sadn�ch rozhodnut� přij�man�ch v parlamentn� proceduře, kter� zajišťuje zvažov�n� předmětu, o němž je rozhodov�no, za �časti politick�ch stran, kter� představuj� organizovan� z�jmy občansk� veřejnosti. Z�kon jako v�sledek parlamentn� deliberace je kompromisem mezi z�jmy, do něhož se projektuje společensk� konsenzus, kter� je třeba považovat za krit�rium akceptace z�kona. Každ� z instituc� tvoř�c�ch či aplikuj�c�ch pr�vo je definov�na form�ln�mi znaky, mj. procedurami, jež slouž� naplňov�n� �čelu dan� instituce. Procedury se dot�kaj� i forem jedn�n� parlamentu, jakož i dělby pr�ce mezi jeho org�ny, a maj� garantovat demokracii, legitimizaci autority, racionalitu z�konod�rstv�, procedur�ln� spravedlnost (slyšen� stran, debatu) apod. (Kysela, J. Z�konod�rn� proces v Česk� republice jako forma racion�ln�ho pr�vn�ho diskursu?, Pr�vn�k, 2005, č. 6). Parlamentn� procedury jsou ostatně t�ž v�znamn�m prvkem dotv�řen� podoby dělby moci a podm�nek politick� soutěže ve st�tě (Kabele, J. Z kapitalismu do socialismu a zpět. Teoretick� vyšetřov�n� přerodů Československa a Česk� republiky. Praha : Karolinum, 2005, s. 205). (...) Konečně pro C. Schmitta je parlamentarismus jako forma vl�dy otevřenou argumentativn� diskus�, v n�ž jsou konfrontov�ny rozd�ly a n�zory - politick� moc je t�m nucena k diskusi, kter� umožňuje veřejnou kontrolu (Schmitt, C. The Crisis of parliamentary Democracy, London, 1994, cit. dle Kysela, J. Z�konod�rn� proces v Česk� republice jako forma racion�ln�ho pr�vn�ho diskursu? Pr�vn�k, 2005, č. 6).“ (viz body 41 a 43).

69. Podobně jako v soudn�m rozhodov�n� i v parlamentn�m rozhodov�n� vyžaduje idea „spravedliv�ho rozhodnut�“, kter� je imanentn� pr�vn�mu st�tu, dodržen� přirozenopr�vn� z�sady slyšet všechny strany. Transparentn� slyšen� stran reprezentuj�c�ch veřejnost přisp�v� k jej� identifikaci s produktem rozhodovac�ho procesu, v tomto př�padě se z�konem. Za určuj�c� charakteristiku parlamentn�ho rozhodov�n� je tak rovněž třeba považovat princip veřejnosti z�sadně uplatňovan� při projedn�v�n� z�konů, kter� směřuje jak dovnitř, tak i vně parlamentn� komory. Působen� směrem dovnitř slouž� ke svobodn� tvorbě n�zorů členů parlamentn� komory, působen� směrem ven slouž� k informov�n� veřejnosti.

70. V neposledn� řadě je třeba mezi demokratick� principy legislativn�ho procesu zahrnout i princip většinov�ho rozhodov�n� a od něj neodděliteln� princip ochrany menšin (čl. 6 �stavy Česk� republiky), jež jsou na parlamentn� půdě představov�ny parlamentn� opozic�. Mezi jej� z�kladn� funkce patř� zejm�na artikulace menšinov�ch n�zorů, předkl�d�n� alternativn�ch n�vrhů k většinov�m stanoviskům a rozhodnut�m a kontrola vl�dnouc� většiny, to vše před zraky veřejnosti, tedy občansk� společnosti, kter� si i t�mto způsobem tvoř� a upřesňuje svůj n�zor. Tyto charakteristiky se up�naj� k z�kladn�m znakům demokratick�ho pr�vn�ho st�tu (viz n�že).

71. Uveden� v�čet demokratick�ch principů legislativn�ho procesu a s nimi souvisej�c� n�roky na f�rovost použ�v�n� pravidel upravuj�c�ch proces tvorby politick� vůle lze podřadit pod podstatn� n�ležitosti demokratick�ho pr�vn�ho st�tu, resp. samotnou jeho esenci a ve sv�m souhrnu vykresluj� obraz „parlamentarismu naz�ran�ho materi�lně, tj. ch�pan�ho jako institucionalizovan� v�měna n�zorů mezi reprezentanty n�zorově si konkuruj�c�ch uskupen� př�tomn�ch ve společnosti s c�lem nal�zt kompromis, kter� by uspokojil většinu původně n�zorově fragmentarizovan� společnosti.“ (srov. citovan� odlišn� stanovisko soudce zpravodaje k n�lezu sp. zn. Pl. �S 24/07).

V. B) Role parlamentn� opozice v legislativn�m procesu

72. Ačkoliv zm�něn� princip většinov�ho rozhodov�n� (čl. 6 �stavy Česk� republiky) patř� mezi z�kladn� definičn� znaky demokracie a demokratick�ho rozhodov�n� a většina vl�d parlamentn�ch demokraci� je odk�z�na pr�vě na podporu (důvěru) parlamentn� většiny, složen� ze z�stupců jedn� či v�ce politick�ch stran zastoupen�ch v Parlamentu, nen� Parlament org�nem t�to většiny, n�brž je založen na svobodn�m v�konu mand�tu všech sv�ch členů, na jejich rovnosti, neboť všichni jsou reprezentanty lidu, d�le na svobodě projevu všech a na svobodě parlamentn� rozpravy (čl. 15, čl. 23 odst. 3, čl. 26 a čl. 27 odst. 2 �stavy Česk� republiky), a to bez ohledu na to, k jak� politick� frakci či k n�zorov�mu proudu jednotliv� členov� Parlamentu n�lež�. Z�stupcům parlamentn� opozice, kter� b�v� složena ze z�stupců politick�ch stran zastoupen�ch v Parlamentu, na v�konu vl�dn� moci se však př�mo nepod�lej�c�ch a co do počtu zpravidla se ocitaj�c�ch v početn� menšině, mus� b�t s ohledem na �stavně garantovan� princip ochrany menšin (viz shora) umožněn v r�mci legislativn�ch procedur nerušen� v�kon jejich �stavně garantovan�ch pr�v a nesm� jim b�t libovolně znemožňov�no plnit v�še zm�něn�, pro demokracii nezastupiteln� funkce parlamentn� opozice [srov. rezoluci Parlamentn�ho shrom�žděn� Rady Evropy (PACE) č. 1601 (2008) on „Procedural guidelines on the rights and responsibilities of the opposition in a democratic parlament“ ze dne 23. 1. 2008]. „Př�tomnost opozice (a m�di�) nut� i koherentn� vl�dn� většinu vysvětlovat a zdůvodňovat sv� rozhodnut� - garantov�na je tak z�sada kontradiktornosti, vych�zej�c� ze svobodn� v�měny n�zorů a stanovisek za �čelem hled�n� širš� shody a př�padně i odstraňov�n� nedostatků navrhovan�ho z�kona. Tato z�sada je vlastně ideologick�m z�kladem činnosti parlamentu jako m�sta v�měny n�zorů, přesvědčov�n� oponentů o pravdě a spravedlnosti a rovněž jako m�sta vyjedn�v�n�. Parlamentarismus je v tomto smyslu pokusem o vl�du diskus�.“ (citov�no dle Kysela, J.: Z�konod�rstv� bez parlamentů, Praha 2006, s. 23).

73. Mezi nejz�kladnějš� pr�va parlamentn� opozice anebo jej�ch jednotliv�ch členů, kter� by měla b�t v demokratick�m pr�vn�m st�tě �stavně garantovan�, lze zařadit zejm�na pr�va zaručuj�c� parlamentn� menšině �čast na parlamentn�ch procedur�ch; pr�va umožňuj�c� parlamentn� opozici v�kon dozoru a kontrolu vl�dnouc� většiny i vl�dy samotn�. D�le se jedn� o pr�va umožňuj�c� parlamentn� opozici blokovat či oddalovat rozhodnut� přij�man� většinou, jakož i o pr�va umožňuj�c� opozici dom�hat se �stavn�ho přezkumu většinou přijat�ch rozhodnut� (z�konů), a konečně jde v neposledn� řadě i o pr�va chr�n�c� parlamentn� opozici i jej� jednotliv� členy před pron�sledov�n�m a zvůl� ze strany většiny. M�ra (hloubka) a �roveň �pravy zm�něn�ch pr�v parlamentn� opozice v dan�m syst�mu, jakož i š�ře prostoru, v němž je parlamentn� opozici umožněno plnit jej� nezastupiteln� funkce, jsou nejen zn�mkou �rovně politick� a parlamentn� kultury dan� společnosti, n�brž vyjadřuj� i stupeň demokratičnosti dan�ho politick�ho syst�mu. Jednou z nezbytn�ch podm�nek dostatečn� pr�vn� �pravy zm�něn�ch pr�v a opr�vněn� parlamentn� opozice či menšin by měl b�t v každ�m př�padě požadavek, aby tato pr�va byla upravena tak, že vl�dnouc� většině znemožn� rušit je či je z�sadn�m způsobem měnit pouze na z�kladě vlastn�ho uv�žen�, anebo j� alespoň zabr�n� v tom, aby tak činila bez dostatečn�ho časov�ho odstupu od n�stupu k moci. [srov. zpr�vu Ben�tsk� komise CDL-AD(2010)025 „Report on the role of the opposition in a democratic parliament“ ze dne 15. 11. 2010].

74. Na evropsk� a mezin�rodn� �rovni (evropsk� �mluva o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod, Mezin�rodn� pakt o občansk�ch a politick�ch pr�vech) jsou pr�va parlamentn� opozice chr�něna skrze ochranu z�kladn�ch a politick�ch pr�v př�slušn�ků parlamentn�ch menšin. Jde např. o jejich pr�vo na svobodn� a f�rov� volby, na svobodu projevu, na svobodu sdružovac� či shromažďovac� aj. Obdobně tomu tak je i v Česk� republice. �stava Česk� republiky sice v�slovně nezmiňuje institut parlamentn� opozice a z jednac�ch ř�dů se o parlamentn� opozici (pod term�nem „nevl�dn� politick� strany“) zmiňuje pouze JŘPS, a to v ustanoven� � 78 odst. 4. Přesto lze s oporou v �stavně normativn�m demokratick�m principu, uplatňuj�c�m se i v požadavku na demokratičnost vnitřn�ch parlamentn�ch procesů a procedur, učinit z�věr, že v�še zm�něn� pr�va parlamentn� opozice, tj. pr�va nevl�dn�ch parlamentn�ch politick�ch frakc� či jednotliv�ch poslanců a sen�torů, jsou v �stavě Česk� republiky a v �stavně konformně interpretovan�ch jednac�ch ř�dech obou parlamentn�ch komor buď explicitně vyj�dřena [viz např. čl. 27, 28, 30 či čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy Česk� republiky prom�tnut� do � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona o �stavn�m soudu], anebo jsou v �stavě Česk� republiky imanentně př�tomna pr�vě pro normativn� působen� demokratick�ho principu. Za pomoci �stavně konformn� interpretace jednotliv�ch ustanoven� jednac�ch ř�dů ve světle v�še zm�něn�ch požadavků vyvěraj�c�ch z aplikace principů, kter� mus� ovl�dat ř�dn� legislativn� proces, lze i z aktu�ln� podoby jednac�ch ř�dů obou komor seznat, že jejich �čelem je tato pr�va garantovat. Form�lně tak poskytuj� dostatečnou pr�vn� oporu pro jejich v�kon, a tak umožňuj� i naplňov�n� funkc� opozice jako takov�.

75. Jak již bylo v�še konstatov�no, za n�ležit� lze považovat jen takov� legislativn� proces, kter� umožňuje racion�ln� diskurs, slyšen� stran a otevřenou diskusi mezi zast�nci konkurenčn�ch n�zorů, včetně n�zorů menšinov�ch, podpořen�ch možnost� aktivn� participace �častn�ků v jeho průběhu (srov. lapid�rn�, avšak pregnantn� cit�t: „The principle underlying parliamentary procedure is that the minority should have its say and the majority should have its way“ - Laundy, P. Parliaments in the Modern World, Aldershot 1989, s. 95). Proto je třeba vymezit a konkretizovat v�še předestřen� pr�va parlamentn� opozice, kter� garantuj� parlamentn� menšině aktivn� i pasivn� �čast v parlamentn�ch procedur�ch. To proto, že jejich garance a realizace jsou jednou z nezbytn�ch podm�nek naplněn� požadavků kladen�ch na ř�dn� a f�rov� demokratick� legislativn� proces. Citovan� rezoluce Parlamentn�ho shrom�žděn� Rady Evropy zahrnuje do okruhu těch pr�v parlamentn� opozice, kter� se poj� s jej� �čast� na legislativn�ch procedur�ch, kromě garance jej� prost� �časti v parlamentn�m projedn�n� spojen� s možnost� hlasovat i pr�vo aktivně vystoupit v rozpravě a vyj�dřit se k projedn�van�mu bodu či interpelovat z�častěn�ho člena vl�dy, d�le i garanci možnosti ovlivnit samotnou projedn�vanou agendu (pořad) n�sleduj�c� parlamentn� schůze, kter� by tak neměla b�t pouze v rukou vl�dnouc� většiny, včetně možnosti vyvolat mimoř�dn� schůze, doc�lit zařazen� nov�ho bodu na pořad jedn�n�, či naopak možnosti jej� blokace nebo odd�len� projedn�v�n� určit�ho bodu programu cestou tzv. obstrukc�. Rovněž je nezbytn�, aby do tohoto v�čtu bylo zahrnuto i pr�vo �časti parlamentn� opozice ve v�borech a kontroln�ch komis�ch dan� parlamentn� komory, což opozici umožn� efektivn� v�kon jej� dozorov� a kontroln� funkce nad rozhodov�n�m parlamentn� většiny i nad rozhodov�n�m vl�dy. V neposledn� řadě je nutn� do tohoto okruhu zařadit i pr�vo opozice aktivně participovat na z�sadn�ch politick�ch a organizačn�ch rozhodnut�ch dan� parlamentn� komory.

76. Při rozhodov�n� o v�ši �rovně a o š�ři garance kter�hokoliv z uveden�ch pr�v parlamentn� opozice, stejně jako při jejich samotn�m v�konu, je vždy nezbytn� hledat a posoudit rovnov�hu mezi legitimn�mi z�jmy vl�dnouc� většiny a parlamentn� opozice či menšiny. Na straně jedn� totiž nepřizn�n� někter�ch z v�še uveden�ch pr�v opozici, resp. faktick� znemožňov�n� jejich ř�dn�ho a nerušen�ho v�konu v důsledku jedn�n� vl�dnouc� většiny, může v�st nejen k oslaben� legitimity v�konu moci, n�brž neust�l� omezov�n� či dokonce porušov�n� z�kladn�ch demokratick�ch principů může v�st i k ohrožen� demokratičnosti samotn�ho politick�ho syst�mu. Na straně druh�, př�lišn� m�ra a š�ře garance jednotliv�ch pr�v parlamentn� opozici může v�st k jejich čast�mu naduž�v�n� až zneuž�v�n� ze strany opozice, což může m�t za n�sledek oslaben� či znemožněn� efektivn�ho v�konu moci vl�dnouc� většinou (srov. citovanou zpr�vu Ben�tsk� komise). Proto je nezbytn�, aby jednotliv�m pr�vům a opr�vněn�m garantovan�m parlamentn� opozici korespondovaly i určit� povinnosti a odpovědnost za jejich v�kon. Parlamentn� opozice je tak při už�v�n� pr�v vedle nezbytn�ho respektu k pr�vn�mu ř�du povinov�na (nejen vůči sv�m voličům) k plněn� role tzv. odpovědn� a konstruktivn� opozice. Ačkoliv se jedn� sp�še o mor�ln� apel, z�visej�c� na celkov� �rovni politick� kultury panuj�c� v dan� společnosti, nezbytnou podm�nkou ř�dn�ho a efektivn�ho plněn� funkc� parlamentn� opozice je pr�vě skutečnost, že je prov�děna konstruktivn�m a odpovědn�m způsobem, kter� odpov�d� legitimn�m funkc�m opozice jako skutečn� alternativy k vl�dn� většině, resp. odpov�d� funkc�m dozoru a kontroly nad činnost� vl�dnouc� většiny. Tento požadavek je mimo jin� i projevem principu vl�dy na čas, kdy by jak současn� vl�dnouc� většina, tak i menšina měly m�t na paměti, že do jedn� či druh� skupiny nen�ležej� navždy a současn� vl�dnouc� většina se může brzy ocitnout v pozici parlamentn� menšiny a naopak. Proto by nemělo doch�zet k přij�m�n� takov�ch rozhodnut�, kter� by fakticky znemožňovala v�kon pr�v garantovan�ch jedn� či druh� skupině (k časov�m aspektům vytv�řen� parlamentn�ch většin a menšin se �stavn� soud vyj�dřil v citovan�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 21/01).

V. C) �stavn� krit�ria pro vyhl�šen� stavu legislativn� nouze a projedn�n� n�vrhu z�kona ve zkr�cen�m jedn�n� podle � 99 JŘPS

77. Institut vyhl�šen� stavu legislativn� nouze je z�konn�m institutem, jehož c�lem je za mimoř�dn�ch okolnost� urychlit projedn�n� vl�dn�ch n�vrhů z�konů ve zkr�cen�m jedn�n�. Obsahov�m smyslem či �čelem tohoto institutu je zabr�něn� nevratn�m nebo obt�žně reparovateln�m škod�m na z�kladn�ch z�jmech členů společnosti anebo zabr�něn� re�ln�m značn�m škod�m na majetku (st�vaj�c�m či oček�van�m) st�tu.

78. Způsob vyhl�šen� stavu legislativn� nouze, jeho důvody i samotn� projedn�v�n� n�vrhů z�konů ve stavu legislativn� nouze je upraveno zejm. v � 99 JŘPS („Z�konod�rn� proces ve stavu legislativn� nouze“). Stav legislativn� nouze je možno vyhl�sit „za mimoř�dn�ch okolnost�, kdy jsou z�sadn�m způsobem ohrožena z�kladn� pr�va a svobody občanů ... nebo kdy st�tu hroz� značn� hospod�řsk� škody“ (� 99 odst. 1 JŘPS). Stav legislativn� nouze vyhlašuje sv�m rozhodnut�m předseda Poslaneck� sněmovny, a to na n�vrh vl�dy. Z�roveň na ž�dost vl�dy může rozhodnout o tom, že předložen� vl�dn� n�vrh z�kona bude projedn�n ve „zkr�cen�m jedn�n�.“ (� 99 odst. 2 JŘPS). V takov�m př�padě přik�že tento n�vrh jednomu z v�borů a stanov� mu nepřekročitelnou lhůtu pro jeho rozhodnut�. Poslaneck� sněmovna projedn� n�vrh z�kona př�mo ve druh�m čten�, přičemž je opr�vněna rozhodnout o upuštěn� od obecn� rozpravy, jakož i o omezen� řečnick� doby na pět minut a na n�vrh př�slušn�ho v�boru t�ž o omezen� podrobn� rozpravy pouze na někter� č�sti z�kona. Bezprostředně nato se může konat třet� čten� n�vrhu z�kona. Ve stručnosti řečeno, Poslaneck� sněmovna jako celek m� stav legislativn� nouze i samotn� zkr�cen� jedn�n� plně ve sv�ch rukou - m� pr�vo při projedn�v�n� programu schůze stav legislativn� nouze zrušit nebo se rozhodnout, že se nebude jednat ve zkr�cen�m jedn�n�, pokud usoud�, že podm�nky pro jeho vyhl�šen� pominuly nebo podm�nky pro zkr�cen� jedn�n� nejsou d�ny. Samotn� procedura přijet� n�vrhu z�kona ve zkr�cen�m jedn�n� v r�mci vyhl�šen�ho stavu legislativn� nouze je pak podrobně upravena v � 99 odst. 3 až 9 JŘPS.

79. Vzhledem k okolnosti, že se jedn� o institut zkracuj�c� proceduru přijet� vl�dn�ch n�vrhů z�konů, nezbytně doch�z� nejen k omezen� či zkr�cen� v�še zm�něn�ch pr�v parlamentn� opozice (zejm�na vynech�n�m prv�ho čten� a možnost� vynechat obecnou rozpravu, jakož i možnost� zkr�tit řečnickou dobu až na 5 minut, resp. znemožněn�m činit někter� procedur�ln� n�vrhy ve vztahu k programu schůze i k jej�mu průběhu atd.), n�brž v konečn�m důsledku doch�z� i k narušen� či relativizov�n� v�še vyložen�ch demokratick�ch principů ovl�daj�c�ch legislativn� proces. To proto, že z důvodu rychlosti přij�m�n� předkl�dan�ch vl�dn�ch n�vrhů z�konů je znemožněna důkladn� př�prava a sezn�men� se s projedn�vanou materi� a celkově jsou omezeny a zkr�ceny parlamentn� procedury i rozpravy. Proto je �stavn� požadavek, dle kter�ho se m� st�t z�konod�rn� procedura ovl�dan� v�še uveden�mi demokratick�mi principy „skutečn�m zdrojem legitimity z�kona“, v r�mci vyhl�šen�ho stavu legislativn� nouze a v něm aplikovan�ho zkr�cen�ho projedn�n� vl�dn�ch n�vrhů z�konů z�važn�m způsobem relativizov�n a narušen. Doch�z� tak totiž k v�razn�mu omezen� potřebn� parlamentn� rozpravy a debaty a Poslaneck� sněmovna se v takov� situaci může snadno st�t pouh�m schvalovatelem vl�dou předložen�ch n�vrhů z�konů, aniž by tyto byly podrobeny důkladn�mu zkoum�n� a rozvažov�n�, př�p. aniž by čelily kritice či přednesen� alternativn�ch n�vrhů, a to nejen ze strany opozice. Zm�něn� nedostatek se st�v� o to z�važnějš�m, jedn�-li se o tzv. reformn� vl�dn� n�vrhy z�konů s dopady nejen na rozpočet st�tu, n�brž zejm�na s dopady do sf�ry z�kladn�ch pr�v a svobod adres�tů takto přij�man�ho z�kona. Byť se tedy jedn� o v�hradně z�konn� institut, upraven� pouze jednac�m ř�dem Poslaneck� sněmovny, je zřejm�, že důsledky jeho aplikace zřetelně přesahuj� z�konnou �roveň.

80. �stavn� soud musel v t�to souvislosti přihl�dnout i k tomu, že �stavn� poř�dek explicitně připoušt� možnost projednat vl�dn� n�vrh z�kona ve zkr�cen�m jedn�n� pouze na z�kladě čl. 8 �stavn�ho z�kona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti Česk� republiky, a to v době stavu ohrožen� st�tu nebo v�lečn�ho stavu. Stanov�-li tedy �stavn� poř�dek takovouto možnost pouze v jedin�m př�padě, je zřejm�, že za jin�ch situac� to obecně možn� nen�. Nejde přitom o mezeru v �stavě Česk� republiky, pokud �stavn� poř�dek možnost projednat n�vrh z�kona ve zkr�cen�m jedn�n� zn�. �stavod�rce se toliko rozhodl tuto možnost připustit jen v extr�mn�ch a mimoř�dn�ch situac�ch. Lze sice připustit, že na �rovni z�kona (jednac�ho ř�du) se zakotv� dalš� př�pady, kdy lze z�kony projednat ve zkr�cen�m ř�zen� (legislativn� nouze), avšak protože jde o �pravu praeter constitutionem a protože smyslem �stavněpr�vn� reglementace zkr�cen�ho projedn�v�n� je ochrana pr�v a principů ovl�daj�c�ch legislativn� proces v demokratick�m pr�vn�m st�tě, využit� institutu legislativn� nouze je možn� jen za předpokladu širok�ho konsenzu v Parlamentu (aklamace, př�padně alespoň takov� většina, kter� je srovnateln� s většinou vyžadovanou k přijet� �stavn�ho z�kona) anebo (a) jen tehdy, kdy typov� z�važnost situac�, v nichž bude legislativn� nouze použita, odpov�d� z�važnost� situac�m, s nimiž poč�t� zstavn� poř�dek pro zkr�cen� projedn�n� n�vrhu z�kona (stav ohrožen� st�tu, v�lečn� stav).

81. �stavn� soud se problematiky přij�m�n� z�konů ve stavu legislativn� nouze dotkl v n�lezu sp. zn. Pl. �S 12/10 ze dne 7. 9. 2010 (269/2010 Sb.). �stavn� soud zde formuloval tezi, že nen� povinnost� z�konod�rce „poměřovat naplněn� předpokladů pro vyhl�šen� stavu legislativn� nouze v podobě hroz�c� značn� hospod�řsk� škody s n�vrhem konkr�tn�ho z�kona, kter� m� hrozbu značn�ch hospod�řsk�ch škod odvr�tit. Rozhodnut� o tom, zda hroz� hospod�řsk� škody, nen� rozhodov�n�m o škod�ch v pr�vn�m slova smyslu, ale vych�z� z �vah o širš�ch politick�ch konsekvenc�ch. Rozhodnut�, zda st�tu hroz� značn� hospod�řsk� škody ve smyslu � 99 odst. 1 JŘPS, posouzen� ve vazbě k tomu, do jak� m�ry m� předložen� n�vrh z�kona vzniku hroz�c� značn� hospod�řsk� škody v jak�si analogii k ustanoven� � 417 odst. 1 občansk�ho z�kon�ku zabr�nit či redukovat hroz�c� škodu, nemus� obsahovat.“ (bod 17). K tomu �stavn� soud dodal, že »v posuzovan� věci nelze přehl�dnout, že při hlasov�n� k potvrzen� stavu legislativn� nouze se pro vždy vyslovila v�razn� majorita poslanců, že se během projedn�v�n� z�kona v Poslaneck� sněmovně ani v jej�ch v�borech nezformovala v�razn� menšina, jej�ž pr�va by se mohla jevit jako zkr�cen�, a že i při hlasov�n� ve třet�m čten� i při hlasov�n� po postoupen� n�vrhu z�kona Sen�tem byla pro v�razn� většina poslanců. V tomto konkr�tn�m př�padě tak �stavn� soud, maje na zřeteli i princip minimalizace z�sahu, přik�vl stanovisku Poslaneck� sněmovny, že „n�vrh z�kona projednala ve stavu legislativn� nouze za dodržen� z�konn�ch podm�nek.“« (bod 18).

82. V uveden�m n�lezu �stavn� soud zdůraznil, že při posouzen� ot�zky důvodnosti vyhl�šen� stavu legislativn� nouze disponuje Poslaneck� sněmovna širokou m�rou uv�žen�. Tato m�ra je d�na již samotn�m �čelem tohoto institutu, kter�m je umožněn� bezprostředn� reakce z�konod�rce na určitou mimoř�dnou okolnost, v jej�mž důsledku hroz� z�konem předpokl�dan� z�važn� důsledky pro z�kladn� pr�va a svobody, bezpečnost st�tu nebo majetkov� hodnoty. Posouzen� povahy hroz�c�ch škod nen� exaktně kontrolovateln�, jejich vznik a rozsah se pohybuje jen v rovině pravděpodobn�ch tendenc� a vyžaduje v�žen� řady skutečnost� nebo souvislost� - např. z�jmů jednotliv�ch dotčen�ch subjektů, dopady z hlediska veřejn�ch financ�, vnitropolitick� a zahraničněpolitick� souvislosti. Z povahy věci přitom může b�t v řadě př�padů nezbytn� reagovat bezprostředně bez toho, aby byly zn�my všechny relevantn� informace, jež by jinak mohly př�padn� z�věr o důvodnosti přijet� z�kona ve zkr�cen� proceduře relativizovat. Pr�vě s ohledem na tyto souvislosti je posouzen� uveden�ch okolnost� svěřeno v prvn� řadě vl�dě, jej�ž ž�dost� je vyhl�šen� stavu legislativn� nouze podm�něno, protože lze předpokl�dat, že pr�vě vl�da je s ohledem na svoji působnost a rozsah kompetenc� nejvhodnějš�m org�nem pro to, aby dok�zala dostatečn�m způsobem a v relativně kr�tk�m obdob� vyhodnotit z�važnost určit�ch okolnost�, a to i při př�padn�m omezen�m rozsahu informac�, a na jejich z�kladě posoudit důvodnost urychlen�ho projedn�n� určit�ho n�vrhu z�kona ve stavu legislativn� nouze.

83. Zat�mco však v citovan�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 12/10 �stavn� soud, zejm�na odkazem na m�ru politick�ho konsenzu ve vztahu k hodnocen� důvodnosti vyhl�šen�ho stavu, neshledal důvod bl�že definovat meze takov�ho uv�žen�, v nyn� posuzovan�m př�padě to naopak považuje za nezbytn�. Jak již bylo uvedeno, byť je institut vyhl�šen� stavu legislativn� nouze v�hradně z�konn�m institutem, je třeba jej vykl�dat prizmatem principů, kter� jsou odvoditeln� od normativn�ho principu demokracie (čl. 1 odst. 1 �stavy Česk� republiky), a proto mus� b�t podm�nky vyhl�šen� stavu legislativn� nouze interpretov�ny velmi restriktivně. Důvody jeho aplikace mus� b�t nesporně legitimn� a �stavně aprobovateln�, jejich hodnocen� mus� podl�hat nejpř�snějš�m měř�tkům. Za �čelem zamezen� sv�vole (či zvůle) vl�dnouc� většiny mus� b�t takov� důvody podrobně, ř�dně a přezkoumatelně vyloženy tak, jak to vyžaduje doktr�na omezov�n� z�kladn�ch pr�v a jak plyne z idej� n�roků kladen�ch na spravedliv� rozhodov�n�. Stejně př�sn�mi měř�tky, jsou-li již konkr�tn� důvody vyhl�šen� stavu legislativn� nouze posouzeny jako legitimn� a �stavně aprobovateln�, je pak nezbytn� poměřovat i respektov�n� všech svrchu zm�něn�ch pr�v a principů ovl�daj�c�ch legislativn� proces tentokr�t již v r�mci procedury předv�dan� pro stav legislativn� nouze. Zejm�na proto, že v jej�m r�mci doch�z� jednak ke zřeteln�mu zkr�cen� legislativn�ch procedur a omezen� pr�v parlamentn� opozice, jakož i k relativizov�n� demokratick�ch principů ř�dn�ho legislativn�ho procesu, a proto jak�koliv jejich dalš� kr�cen� či omezov�n� pr�v a principů je třeba považovat za mimoř�dně z�važn�, neboť hroz� popřen� pr�v opozice, jakož i demokratick�ho principu, což by mohlo ovlivnit v�žně a trvale samu kvalitu demokracie přinejmenš�m v jej� soci�ln� percepci občanskou společnost�.

84. Konkr�tně je třeba zdůraznit, že podm�nkou vyhl�šen� stavu legislativn� nouze nen� jen hrozba určit�ch negativn�ch důsledků, ale předevš�m existence mimoř�dn� okolnosti, kter� m� potenci�l ohrozit z�kladn� pr�va a svobody z�sadn�m způsobem anebo kdy st�tu hroz� značn� hospod�řsk� škody (� 99 odst. 1 JŘPS). Za mimoř�dnou okolnost (posuzov�no prizmatem �stavn�ch principů) je možno považovat jen takovou okolnost, kter� se zjevně vymyk� běžn�mu průběhu politick�ch procesů vnitřn�ch i vnějš�ch, anebo může j�t o okolnost, kterou představuj� př�rodn� katastrofy. Pr�vě ona mimoř�dnost odůvodňuje nezbytnost bezprostředn� reakce ze strany z�konod�rce a s t�m souvisej�c� omezen� �stavn�ch principů, jež se vztahuj� k parlamentn� proceduře. Z�věr o existenci t�to mimoř�dn� okolnosti tak mus� m�t rozumn� z�klad a mus� b�t podložen skutkov�mi okolnostmi. Jej� typov� z�važnost mus� b�t přitom srovnateln� s čl. 8 �stavn�ho z�kona o bezpečnosti Česk� republiky.

85. Samotnou důvodnost vyhl�šen� stavu legislativn� nouze je nezbytn� posuzovat s ohledem na dobu rozhodov�n� a rozsah informac�, jež byly v t�to době k dispozici. D�le je nezbytn� poměřovat t�ž intenzitu důvodů stavu legislativn� nouze ve vztahu k omezen� dotčen�ch �stavn�ch principů, neboť z�jem na zabr�něn� nebo odstraněn� jej�ch důsledků by měl s ohledem na chr�něn� hodnoty podle � 99 odst. 1 JŘPS v konkr�tn�m př�padě přev�žit nad z�jmem na ř�dn�m průběhu legislativn� procedury. Mus� b�t zřejm�, jak� konkr�tn� důsledky hroz� podle vl�dy pro hodnoty vymezen� v tomto ustanoven�, tedy co odůvodňuje z�věr o hrozbě značn�ch hospod�řsk�ch škod nebo ohrožen� z�kladn�ch pr�v a svobod nebo bezpečnosti st�tu. Tyto důvody přitom nesm� b�t sv�voln� a konkr�tn� n�vrh z�kona, jehož projedn�n� ve zkr�cen�m jedn�n� vl�da navrhuje, mus� představovat vhodn� prostředek k zamezen� vzniku či trv�n� předmětn�ho ohrožen� veřejn�ho z�jmu.

86. Nadto nelze ponechat bez povšimnut� ani tu skutečnost, že na rozd�l od podobn�ch institutů, kter� tak� zkracuj� legislativn� procedury (procedura schv�len� n�vrhu z�kona v prv�m čten� dle � 90 odst. 2 JŘPS nebo zkr�cen� jedn�n� podle �stavn�ho z�kona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti Česk� republiky), nemaj� v př�padě použit� institutu stavu legislativn� nouze kvalifikovan� menšiny prakticky ž�dnou možnost zabr�nit využit� t�to procedury. Je totiž vyhlašov�na na ž�dost vl�dy, kter� tak jedn� s vědom�m podpory ze strany sv� parlamentn� většiny. Je adresov�na předsedovi Poslaneck� sněmovny, volen�mu Poslaneckou sněmovnou, ovl�danou stejnou parlamentn� většinou, kter� sv�m rozhodnut�m takov� ž�dosti vyhov� (či nikoliv) a př�p. př�mo urč� garančn� v�bor s nepřekročitelnou lhůtou k vyd�n� usnesen�. Existenci podm�nek pro vyhl�šen� stavu legislativn� nouze pak obecně a n�sledně i podm�nek pro projedn�n� dan�ho n�vrhu z�kona ve zkr�cen�m jedn�n� v době před projedn�v�n�m jednotliv�ch bodů pořadu schůze posuzuje Poslaneck� sněmovna, opět ovl�dan� touž parlamentn� většinou (srov. Syllov�, J. a kol. Parlament Česk� republiky, 2. vyd. Praha 2008, s. 244). Př�padn� souhlas v�razn� většiny poslanců, ačkoliv mu nelze upř�t v�znam ve vztahu k přezkumu důvodnosti stavu legislativn� nouze (srov. citovan� n�lez sp. zn. Pl. �S 12/10, bod 18), nen� podm�nkou projedn�n� n�vrhu z�kona ve zkr�cen�m jedn�n�. �čelem tohoto institutu je totiž zkr�cen� parlamentn� procedury z důvodu v�skytu mimoř�dn� okolnosti, nikoliv z důvodu dosažen� konsenzu v parlamentu, byť třeba dosažen�ho i např�č politick�m spektrem. Přek�žkou př�padn�ho zneužit� postupu tak zůst�v� pouze z�konn� vymezen� důvodů, na jejichž z�kladě lze stav legislativn� nouze vyhl�sit, kter� jsou nesporně legitimn�, �stavně aprobovateln� a přezkoumateln�.

87. Praxe Poslaneck� sněmovny je nicm�ně takov�, že důvody pro vyhl�šen� stavu legislativn� nouze jsou formulov�ny velmi obecně a vykl�d�ny poměrně široce. Samotn� stav legislativn� nouze nen� rozhodně už�v�n v�jimečně a s respektem jak k pr�vům opozice, tak k z�kladn�m demokratick�m principům ovl�daj�c�m legislativn� proces [zejm�na ve 2. volebn�m obdob� v letech 1996-1998 a ve 3. volebn�m obdob� v letech 1998-2002 byla ve stavu legislativn� nouze projedn�na cel� řada v�znamn�ch n�vrhů z�konů, např. novela z�kona č. 247/1995 Sb., o volb�ch do Parlamentu Česk� republiky a o změně a doplněn� někter�ch dalš�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, rozpočtov� pravidla republiky, z�kony o st�tn�ch dluhopisov�ch programech, novela z�kona č. 168/1999 Sb., o pojištěn� odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů (z�kon o pojištěn� odpovědnosti z provozu vozidla), či novely z�konů č. 483/1991 Sb., o Česk� televizi, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, č. 484/1991 Sb., o Hesk�m rozhlasu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a č. 468/1991 Sb., o provozov�n� rozhlasov�ho a televizn�ho vys�l�n�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů]. Stav legislativn� nouze je sice vyhlašov�n na určitou dobu, avšak důvodem bylo přijet� takov�ho n�vrhu z�kona, kter� měl �dajně zabr�nit vzniku značn� hospod�řsk� škody, popř. měla b�t v př�padě nepřijet� ohrožena bezpečnost st�tu [např. v listopadu roku 2001 vl�da takto prosadila zachov�n� dosavadn�ch platov�ch předpisů, aby se vyhnula rozpočtov�mu provizoriu s odůvodněn�m bezpečnostn� hrozby pro př�pad nepřijet� rozpočtu v době po 11. z�ř�, což bylo v rozpravě v pl�nu Poslaneck� sněmovny konan�m dne 15. 11. 2001 kritizov�no celou řadou tehdejš�ch opozičn�ch poslanců. Např. do jejich řad tehdy n�ležej�c� současn� ministr financ� a nyn� i poslanec z řad vl�dnouc� většiny, M. Kalousek, tyto argumenty vl�dy označil za „překračuj�c� meze“, „�čelov�“, „nemravn�“ a skr�vaj�c� „vlastn� neschopnost (vl�dy)“; současn� soudce �stavn�ho soudu M. V�born� pl�doval pro důkladn� zdůvodněn� předložen�ho n�vrhu vl�dy na vyhl�šen� stavu legislativn� nouze - srov. Wintr, J. Česk� parlamentn� kultura, Praha 2010, s. 157 nebo Syllov�, J. a kol. Parlament Česk� republiky, 2. vyd. Praha 2008, s. 243].

88. Institut stavu legislativn� nouze nen�, obecně viděno, česk�m specifikem. Obdobn� instituty jsou zakotveny v �stav�ch (!) Spolkov� republiky Německo (čl. 81 GG) a Rakouska (na spolkov� �rovni v čl. 18 odst. 3 až 5 B-VG). Při komparaci těchto institutů v dan�ch zem�ch je zcela zřejm�, že jejich �čel, �prava jejich využit�, �stavněpr�vn� limity i četnost aplikace se od institutu legislativn� nouze upraven�ho v JŘPS značně odlišuj�. Jak řečeno, ve Spolkov� republice Německo je vyhl�šen� stavu legislativn� nouze upraveno v čl. 81 GG. Ten umožňuje přij�m�n� z�konů, aniž by k tomu bylo zapotřeb� ř�dn�ho usnesen� Spolkov�ho sněmu (Bundestagu, doln� komory parlamentu). [Od přij�m�n� z�konů ve stavu legislativn� nouze je třeba odlišit přij�m�n� z�konů za stavu ohrožen� st�tu, resp. za stavu obrany st�tu (Verteidigungsfall) ve smyslu čl. 115a-115l GG] Stav legislativn� nouze vyhlašuje pouze spolkov� prezident k n�vrhu spolkov� vl�dy s předchoz�m souhlasem Spolkov� rady (Bundesrat, horn� komory parlamentu). Prezident ovšem nen� povinen vyhovět n�vrhu na vyhl�šen� stavu legislativn� nouze, disponuje jako koncov� hr�č vlastn�m politick�m uv�žen�m. �stavněpr�vn� a �stavněsoudn� kontrola takov�ho rozhodnut� se pak mus� omezit jen na přezkum splněn� form�ln�ch požadavků na vyhl�šen� stavu legislativn� nouze či na přezkum eventu�ln�ho zneužit� prezidentova uv�žen� (viz Schmidt-Bleibtreu, B., Klein, F. Kommentar zum Grundgesetz, 9. Auflage, Kristel 1999, s. 1251). Stav legislativn� nouze je časově omezen na dobu 6 měs�ců od jeho vyhl�šen�, přičemž po uplynut� t�to lhůty již nesm� b�t dalš� stav legislativn� nouze vyhl�šen, a to po dobu funkčn�ho obdob� toho kancl�ře, kter� o vyhl�šen� pož�dal. Ustanoven� čl. 81 GG nebylo nikdy v historii Spolkov� republiky Německo aplikov�no, neboť jeho aplikace je prakticky nadbytečnou, a to s ohledem na bezprobl�mov� demokratick� v�voj ve Spolkov� republice Německo, v jej�mž politick�m syst�mu hovoř� vše pro to, aby byly politick� strany nuceny ke hled�n� vz�jemn�ho konsenzu, eventu�lně aby řešen� hledaly v nov�ch parlamentn�ch volb�ch [srov. Kunig, P. (Hrsg.): Grundgesetz - Kommentar, Band 3, 3. Auflage, M�nchen 1996, s. 311].

89. V Rakousku je institut legislativn� nouze na spolkov� �rovni předv�d�n čl. 18 odst. 3 až 5 Spolkov�ho �stavn�ho z�kona (B-VG). Tato ustanoven� tvoř� pr�vn� z�klad řešen� v�jimečn�ch situac� (net�kaj� se nicm�ně stavu ohrožen� st�tu, jež jsou řešeny v čl. 9a a 79 a n�sl. B-VG), kdy z�konod�rn� org�n na spolkov� �rovni nen� z různ�ch důvodů usn�šen�schopn�. Stav legislativn� nouze je v čl. 18 odst. 3 B- VG vymezen jako situace, kdy si odvr�cen� zřejm� a neodčiniteln� škody pro společnost ž�d� dle �stavy okamžit� přijet� usnesen� N�rodn� rady (Nationalrat, horn� komory parlamentu), kter� však v rozhodn� době nezased�, nemůže se včas sej�t k jedn�n� nebo j� vyšš� moc br�n� v činnosti. V takov�m př�padě může spolkov� prezident na n�vrh spolkov� vl�dy přijmout na odpovědnost svou a spolkov� vl�dy tzv. prozat�mn� nař�zen� (Notverordnung), j�mž může změnit z�kon a přijmout opatřen� k odvr�cen� škody. N�vrh na přijet� opatřen� dle věty prvn� může spolkov� vl�da podat jen se souhlasem St�l�ho podv�boru Hlavn�ho v�boru N�rodn� rady (upraven v čl. 55 odst. 3 B-VG) a takov� nař�zen� mus� spolkov� vl�da spolupodepsat (srov. Mayer, H. Bundes-Verfassungsrecht. Kurzkommentar. 2. Auflage. Wien 1997, s. 212). Každ� vydan� prozat�mn� nař�zen� spolkov� vl�da neprodleně předlož� N�rodn� radě svolan� buď spolkov�m prezidentem (v př�padě, že N�rodn� rada pr�vě nezased�), nebo předsedou N�rodn� rady (pokud pr�vě zased�) do osmi dnů od předložen� prozat�mn�ho nař�zen�. Ve lhůtě 4 t�dnů od předložen� n�vrhu je N�rodn� rada povinna buď přijmout nam�sto nař�zen� př�slušn� spolkov� z�kon, nebo usnesen�m ž�dat po spolkov� vl�dě, aby nař�zen� ihned zrušila. N�vrhu na zrušen� mus� spolkov� vl�da ihned vyhovět. V př�padě, že spolkov� vl�da prozat�mn� nař�zen� zruš�, vstupuj� dnem �činnosti zrušen� nař�zen� opět v platnost z�konn� předpisy zrušen� nař�zen�m. �stavněpr�vn� limity prozat�mn�ch nař�zen� určuje čl. 18 odst. 5 B-VG. Prozat�mn� nař�zen� nesměj� měnit ustanoven� spolkov�ho �stavn�ho z�kona a nesměj� představovat trval� finančn� zat�žen� st�tu, spolkov�ch zem�, okresů nebo obc� ani finančn� z�vazek občanů. D�le se nesměj� t�kat zcizen� st�tn�ho majetku, činit opatřen� ve věcech dle čl. 10 odst. 1 bodu 11 B-VG (jedn� se o oblast pracovn�ho pr�va, pr�va soci�ln�ho a smluvn�ho pojištěn� a dělnick�ch a zaměstnaneck�ch komor) nebo v oblasti spolčovac�ho pr�va a ochrany n�jemn�ků. Z dostupn�ch zdrojů vypl�v�, že stav legislativn� nouze v podobě předv�dan� čl. 18 odst. 3 až 5 B- VG v novodob� historii Rakouska nikdy nenastal. Je nicm�ně nutn� upozornit, že z �stavněhistorick�ho hlediska byla prozat�mn� nař�zen� v době vl�dy spolkov�ho kancl�ře E. Dollfu�e (1933-1934) využita k nastolen� diktatury a odstraněn� prakticky všech atributů demokratick�ho pr�vn�ho st�tu (k tomu srov. Hoke, R. �sterreichische und deutsche Rechtsgeschichte. Wien 1996, s. 474-476).

VI.

Vlastn� přezkum

90. �stavn� soud přistoupil k posouzen� důvodnosti vyhl�šen� stavu legislativn� nouze, v němž byl napaden� n�vrh z�kona projedn�n. Rozhodnut� předsedkyně Poslaneck� sněmovny č. 7 ze dne 29. 10. 2010, jakož i usnesen� vl�dy č. 759 ze dne 26. 10. 2010 odůvodňuj� vyhl�šen� stavu legislativn� nouze stručně „hrozbou značn�ch hospod�řsk�ch škod“. Bližš� zdůvodněn� vyhl�šen� stavu legislativn� nouze je možn� vyvodit z vyj�dřen� předsedy vl�dy P. Nečase na 7. schůzi Poslaneck� sněmovny dne 27. 10. 2010 a na jej� 8. schůzi dne 2. 11. 2010, jež jsou bl�že rozvedena ve v�še rekapitulovan�m vyj�dřen� předsedy vl�dy ze dne 27. 1. 2011. Z uveden�ch vyj�dřen� vypl�v�, že důvodem vyhl�šen� stavu legislativn� nouze byla nezbytnost přijet� všech předmětn�ch vl�dn�ch n�vrhů z�konů do konce roku, protože n�vrh z�kona o st�tn�m rozpočtu Česk� republiky na rok 2011 vych�zel z toho, že tyto z�kony nabudou �činnosti dne 1. 1. 2011. Hrozba značn�ch hospod�řsk�ch škod st�tu tedy měla spoč�vat v tom, že st�tn� rozpočet by vych�zel z neexistuj�c�ho pr�vn�ho stavu, v čehož důsledku by došlo k prohlouben� deficitu veřejn�ch financ�. Tato skutečnost by měla z�roveň vliv na hodnocen� důvěryhodnosti Česk� republiky na finančn�ch trz�ch, což by se projevilo ve sn�žen� ratingu a zdražen� dluhov� služby. Mimoř�dn� okolnost byla spatřov�na s ohledem na �dajnou „obstrukci“ ze strany parlamentn� opozice, kter� za situace, kdy nebylo možn� projednat všechny předmětn� n�vrhy vl�dn�ch z�konů běžnou procedurou tak, aby nabyly �činnosti nejpozději ke konci roku, neumožnila jejich urychlen� projedn�n� již v prvn�m čten� (� 90 odst. 2 JŘPS) nebo při zkr�cen� lhůty pro jejich projedn�n� v př�slušn�ch v�borech na 15 dnů (� 91 odst. 2 JŘPS). Obdobně tyto důvody předseda vl�dy formuloval i při �stn�m jedn�n�, konan�m dne 8. 2. 2011 (viz v�še), kde byl vyslechnut jako svědek. Z jeho vyj�dřen� vypl�v�, že pr�vě v uveden� „obstrukci“ ze strany parlamentn� opozice spatřovala vl�da stěžejn� důvod, pro kter� musela přistoupit ke zpětvzet� původn�ch n�vrhů z�konů a k přijet� usnesen�, jimiž navrhla jejich nov� projedn�n� ve stavu legislativn� nouze ve zkr�cen�m jedn�n�.

91. �stavn� soud se zab�val předevš�m ot�zkou, zda v�še vymezenou „obstrukci“ opozičn�ch poslanců lze považovat za mimoř�dnou okolnost ve smyslu � 99 odst. 1 JŘPS. Podle � 90 odst. 3 JŘPS mohou dva poslaneck� kluby nebo skupina 50 poslanců uplatnit n�mitku proti n�vrhu, aby Poslaneck� sněmovna vyslovila souhlas s n�vrhem z�kona již v prvn�m čten�. Uplatněn�m t�to n�mitky je takov� způsob projedn�n� n�vrhu z�kona znemožněn. Obdobn� n�mitka může ze strany stejn�ch subjektů b�t podle � 91 odst. 2 JŘPS uplatněna i ve vztahu k n�vrhu, aby byla zkr�cena 60denn� lhůta pro projedn�n� n�vrhu z�kona v určen�m v�boru podle odstavce 1 tohoto ustanoven� pod 30 dnů. Obě ustanoven� jsou projevem ochrany pr�v parlamentn� opozice (menšiny), v tomto př�padě ochrany před z�sadn�m omezen�m struktury a doby trv�n� z�konod�rn� procedury, neboť pr�vn� �prava takov� zkr�cen� umožňuje pouze za souhlasu v�razn� většiny poslanců přesahuj�c� tři čtvrtiny jejich celkov�ho počtu.

92. Pokud při projedn�v�n� n�vrhu napaden�ho z�kona byly uplatněny n�mitky, kter� směřovaly toliko k dodržen� ř�dn� legislativn� procedury při projedn�n� n�vrhu z�kona, nelze podle n�zoru �stavn�ho soudu v takov�m postupu parlamentn� opozice spatřovat ž�dn� prvek mimoř�dnosti. Jednalo se o využit� pr�va, kter� jednac� ř�d Poslaneck� sněmovny svěřuje kvalifikovan� menšině poslanců k ochraně jejich pr�v. Tento postup opozice nelze považovat za mimoř�dnou okolnost ani v kontextu toho, že n�vrh z�kona o st�tn�m rozpočtu Česk� republiky na rok 2011, kter� vl�da předložila Poslaneck� sněmovně současně s původn�mi n�vrhy z�konů, předpokl�dal z hlediska struktury jeho př�jmů a v�dajů přijet� všech předmětn�ch vl�dn�ch n�vrhů z�konů nejpozději do konce roku 2010. V t�to souvislosti vych�zel �stavn� soud ze specifik z�kona o st�tn�m rozpočtu z hlediska jeho obsahov�ch n�ležitost�, jakož i z jeho funkce v r�mci �stavn�ho a politick�ho syst�mu. Z�kon o st�tn�m rozpočtu obsahuje souhrn oček�van�ch př�jmů a odhadovan�ch v�dajů st�tn�ho rozpočtu v rozpočtov�m roce. Z obsahov�ho hlediska se jedn� pouze o z�kon ve form�ln�m smyslu (srov. n�lez ze dne 10. 9. 2009 sp. zn. Pl. �S 27/09; 318/2009 Sb.), neboť jeho obsahem nemůže b�t stanoven� pr�v a povinnost�. Navzdory tomu m� tento z�kon z�sadn� politick� v�znam, neboť z�vazn�m způsobem stanovuje předevš�m strukturu v�dajů st�tn�ho rozpočtu, a umožňuje tak prostřednictv�m přerozdělen� př�jmů ze st�tn�ho rozpočtu uskutečňovat vl�dě jej� politick� priority (srov. citovan� n�lez sp. zn. Pl. �S 21/01). Avšak ani v tomto směru nen� uv�žen� vl�dy a Poslaneck� sněmovny neomezen�, neboť při stanoven� v�še a struktury př�jmů a v�dajů st�tn�ho rozpočtu mus� vych�zet z platn�ch pr�vn�ch předpisů, kter� zakotvuj� pr�va a povinnosti maj�c� dopad na st�tn� rozpočet v podobě mandatorn�ch v�dajů. Prosazen� priorit vl�dy v z�koně o st�tn�m rozpočtu tak zpravidla prov�z� i nezbytn� změna zvl�štn�ch z�konů umožňuj�c� dosažen� požadovan�ch změn na př�jmov� nebo v�dajov� str�nce st�tn�ho rozpočtu.

93. Odůvodňuje-li vl�da potřebu přijet� n�vrhu napaden�ho z�kona ve zkr�cen�m jedn�n� negativn�mi důsledky vypl�vaj�c�mi ze skutečnosti, že jej� n�vrh z�kona o st�tn�m rozpočtu s těmito změnami poč�t�, nelze takovou argumentaci z hlediska z�konem vymezen�ch důvodů pro vyhl�šen� stavu legislativn� nouze považovat za přijatelnou. Je zodpovědnost� každ� vl�dy, aby při sestavov�n� n�vrhu z�kona o st�tn�m rozpočtu vych�zela z platn�ch pr�vn�ch předpisů, a v př�padě, že považuje za �čeln� dos�hnout jejich změny, aby včas realizovala sv� opr�vněn� podat odpov�daj�c� n�vrh z�kona, jehož prostřednictv�m by dos�hla požadovan�ch změn (k tomu srov. v�še uveden� vyj�dřen� někter�ch koaličn�ch poslanců). Mimoř�dnou okolnost� nen� ani situace, kdy s ohledem na určit� politick� souvislosti by nedošlo k přijet� samotn�ho z�kona o st�tn�m rozpočtu před prvn�m dnem rozpočtov�ho roku. V takov�m př�padě by se až do jeho přijet� ř�dilo hospodařen� st�tu podle pravidel rozpočtov�ho provizoria ve smyslu � 9 z�kona č. 218/2000 Sb., o rozpočtov�ch pravidlech a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů (rozpočtov� pravidla), ve zněn� pozdějš�ch předpisů. I v těchto př�padech se tedy jedn� o pravidelně se opakuj�c� proces přij�m�n� st�tn�ho rozpočtu a standardn� způsob prosazov�n� rozpočtov� politiky vl�dy prostřednictv�m př�slušn�ch legislativn�ch změn.

94. Nesouhlas parlamentn� opozice se zkr�cen�m procedury proto nezakl�d� prvek mimoř�dnosti ani v kontextu pochopiteln�ho z�jmu vl�dy na přijet� napaden�ho z�kona před zač�tkem rozpočtov�ho roku. Pokud by �stavn� soud v posuzovan�m př�padě vl�dou formulovan� důvod pro vyhl�šen� stavu legislativn� nouze posoudil jako �stavně aprobovateln�, mohlo by to do budoucna m�t neblah� důsledky, kdy by prakticky bylo možn� kdykoliv z�sadn�m způsobem omezit (nebo dokonce vyloučit) parlamentn� diskusi, a znemožnit tak projedn�n� n�vrhů z�konů v ř�dn� legislativn� proceduře, a to pouze s odkazem na to, že vlastn� n�vrh z�kona o st�tn�m rozpočtu na př�št� rok přijet� těchto pr�vn�ch norem předv�d� a je na jejich existenci v�z�n. Do př�jmů nebo v�dajů st�tn�ho rozpočtu se přitom prom�t� t�měř každ� n�vrh z�kona, pročež by takov�to postup znemožnil parlamentn� opozici vyj�dřit se k n�vrhům z�konů a učinil by ji zcela z�vislou na vůli parlamentn� většiny.

95. V�še uveden� z�věry nelze interpretovat t�m způsobem, že �stavn� soud jakkoliv snižuje nebo relativizuje opr�vněn� z�jem vl�dy na důvěryhodnosti Česk� republiky na finančn�ch trz�ch, projevuj�c� se v př�zniv�ch ratingov�ch hodnocen�ch. Naopak si je vědom v�znamu uveden�ch skutečnost� pro stav veřejn�ch financ�, jakož i pro možnost Česk� republiky prosazovat sv� z�jmy i z�jmy jej�ch občanů. Uveden� z�jem, kter� se dlouhodobě prom�t� do rozpočtov� a ekonomick� politiky jednotliv�ch vl�d, však nezbavuje org�ny veřejn� moci povinnosti postupovat při jeho prosazov�n� na z�kladě z�kona a v jeho mez�ch (čl. 2 odst. 3 �stavy Česk� republiky). Ot�zky t�kaj�c� se snižov�n� nebo zvyšov�n� př�jmů a v�dajů veřejn�ch rozpočtů, v�še dan� a odvodů, jakož i soci�ln�ch d�vek nebo n�roků ze st�tn�ho rozpočtu nejsou a obvykle neb�vaj� předmětem společensk�ho konsenzu. Hled�n� způsobu a n�strojů jejich řešen� je vždy podm�něno politicko-ideov�m směřov�n�m vl�dy, resp. parlamentn� většiny. �lohou �stavn�ho soudu nen� hodnotit napaden� z�kony měř�tkem jejich �čelnosti, a zasahovat tak do politick� soutěže. �stavn� soud je povol�n k tomu, aby poskytoval ochranu politick� soutěži demokratick�ch sil, jakož i ostatn�m, v�še vyložen�m �stavn�m principům, kter� se vztahuj� k proceduře stanoven� pro přij�m�n� n�vrhů z�konů. �stavn� soud na svoji funkci ochrany �stavnosti nemůže rezignovat pouze z důvodu obecn�ho a hypotetick�ho rizika, nepodložen�ho ž�dn�mi konkr�tn�mi daty, že by jeho n�lez vydan� v ř�zen� o kontrole norem mohl m�t negativn� dopad na hodnocen� Česk� republiky ze strany ratingov�ch agentur, resp. že vyvol� negativn� reakci ze strany finančn�ch trhů.

96. �stavn� soud si je vědom toho, že v citovan�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 12/10 akceptoval přijet� z�kona č. 418/2009 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 236/1995 Sb., o platu a dalš�ch n�ležitostech spojen�ch s v�konem funkce představitelů st�tn� moci a někter�ch st�tn�ch org�nů a soudců a poslanců Evropsk�ho parlamentu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a z�kon č. 201/1997 Sb., o platu a někter�ch dalš�ch n�ležitostech st�tn�ch z�stupců a o změně a doplněn� z�kona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn� pohotovost v rozpočtov�ch a v někter�ch dalš�ch organizac�ch a org�nech, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, ve stavu legislativn� nouze, ačkoliv jeho předmět, kter�m bylo sn�žen� platů veřejn�ch činitelů, rovněž směřoval ke sn�žen� v�dajů st�tn�ho rozpočtu. Tento př�pad se však v�znamn�m způsobem odlišoval od nyn� projedn�van� věci. Z�kon h. 418/2009 Sb. byl společně se z�konem č. 362/2009 Sb., kter�m se měn� někter� z�kony v souvislosti s n�vrhem z�kona o st�tn�m rozpočtu Česk� republiky na rok 2010, přijat za mimoř�dn�ch politick�ch okolnost� (zrušen� předčasn�ch voleb citovan�m n�lezem sp. zn. Pl. �S 27/09) a pod vlivem hrozby z�sadn�ho a nepl�novan�ho zv�šen� deficitu veřejn�ch financ� v důsledku hospod�řsk� krize, kdy o nal�havosti situace a o potřebě přijet� rychl�ch opatřen� panovala, a to s ohledem na trvaj�c� hospod�řskou krizi, shoda např�č politick�m spektrem, čemuž �stavn� soud implicitně přiznal relevanci (srov. n�lez sp. zn. Pl. �S 12/10, bod 18).

97. Z�věr o mimoř�dnosti okolnost� odůvodňuj�c�ch vyhl�šen� stavu legislativn� nouze v posuzovan�m př�padě koneckonců zpochybňuje i skutečnost, že, jak potvrdil při sv�m v�slechu i předseda vl�dy, z�měry vl�dy obsažen� ve všech čtyřech vl�dn�ch n�vrz�ch z�konů projednan�ch ve zkr�cen�m jedn�n� byly již dlouhodobě dopředu dostatečně zn�my. V t�to souvislosti lze pouk�zat na to, že k předložen� původn�ho vl�dn�ho n�vrhu z�kona došlo nejprve dne 4. ř�jna 2010, přičemž prv� čten� z�kona se konalo až 26. ř�jna 2010. Z důvodov� zpr�vy k n�vrhu z�kona ani z př�slušn� rozpravy na 7. schůzi Poslaneck� sněmovny konan� dne 26. ř�jna 2010 pak neplyne, že by vl�da přijet� předkl�dan�ho n�vrhu z�kona zdůvodňovala existenc� mimoř�dn�ch okolnost�. Naopak předkladatelem tohoto z�kona i z�stupci vl�dn� většiny byla opakovaně zdůrazňov�na toliko obava, že legislativn� proces t�kaj�c� se všech vl�dn�ch n�vrhů z�konů, kter� byly posl�ze projedn�ny ve stavu legislativn� nouze, nebude ukončen do konce roku 2010.

98. Na z�kladě v�še uveden�ho proto i �stavn� soud dovodil, že jedin�m důvodem projedn�n� a schv�len� napaden�ho z�kona Poslaneckou sněmovnou ve stavu legislativn� nouze ve zkr�cen�m jedn�n� bylo ohrožen� jeho včasn�ho přijet� tak, aby nabyl �činnosti nejpozději ke konci roku 2010, což bylo znemožněno postupem opozice podle � 90 odst. 3 a � 91 odst. 2 JŘPS. Zjištěn� důvod ovšem nelze považovat za legitimn� a �stavně aprobovateln� důvod umožňuj�c� vyhl�šen� stavu legislativn� nouze podle � 99 odst. 1 JŘPS. Proto �stavn� soud dospěl k z�věru, že v posuzovan�m př�padě všechna rozhodnut� org�nů Poslaneck� sněmovny činěn� k n�vrhu vl�dy, jakož i samo rozhodnut� o trv�n� stavu legislativn� nouze a o trv�n� podm�nek pro projedn�n� napaden�ho z�kona ve zkr�cen�m jedn�n� (při vypuštěn� prvn�ho čten� ve smyslu � 99 odst. 6 JŘPS - viz usnesen� č. 112 z 8. schůze Poslaneck� sněmovny - hlasov�n� č. 7), byla učiněna v rozporu se shora vysvětlen�mi aspekty charakterizuj�c�mi �stavn� demokratick� princip. Proto bylo možn� �stavn� přezkum uzavř�t již v t�to f�zi konstatov�n�m, že v procesu přij�m�n� napaden�ho z�kona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 �stavy Česk� republiky a čl. 22 Listiny (t�m sp�še v situaci, kdy n�mitky k obsahu z�kona nebyly relevantně uplatněny).

99. Za t�to situace nebylo třeba se zab�vat dalš�mi nam�tan�mi vadami procesu, kter� prob�hal již v podm�nk�ch legislativn� nouze a ve zkr�cen�m jedn�n�. Zejm�na nebylo třeba zkoumat kompetenci Sen�tu v n�vaznosti na složen�, v němž hlasoval o napaden�m z�konu. Přesto �stavn� soud považuje za nutn� dodat, toliko jako obiter dictum, že vady n�sledn�ho procesu v Poslaneck� sněmovně tkvěly jednak v tom, že nebyla dodržena lhůta pro svol�n� mimoř�dn� schůze, když n�vrh z�kona předkl�dan� vl�dou k projedn�n� v režimu legislativn� nouze a ve zkr�cen�m jedn�n� byl dod�n poslancům v takov� časov� t�sni, že nejen opozičn�, ale i vl�dn� poslanci nebyli re�lně schopni zkontrolovat byť jen totožnost předlohy s předchoz� předlohou vl�dn�ho n�vrhu z�kona, natož pak sezn�mit se podrobně s jeho obsahem, a posoudit tak jeho možn� dopady (že se nejedn� o pouhou hypot�zu lze doložit i na vyj�dřen�ch někter�ch koaličn�ch poslanců prezentovan�ch v m�di�ch po přijet� jednoho z předmětn�ch vl�dn�ch n�vrhů z�konů v r�mci legislativn� nouze - viz v�še rekapitulovan� �stn� jedn�n� před �stavn�m soudem ze dne 22. 2. 2011). D�le byla bezpochyby kr�cena demokratičnost již omezen� procedury přij�m�n� napaden�ho z�kona vypuštěn�m obecn� rozpravy v r�mci 2. čten�, a to navzdory usnesen� č. 16, kter� bylo přijato v�borem pro soci�ln� politiku na jeho 4. schůzi konan� dne 2. 11. 2010, kter� Poslaneck� sněmovně doporučil projednat n�vrh napaden�ho z�kona i v obecn� rozpravě (viz bod 31).

100. Projedn�n� t�to věci, jakož i zkušenosti s vyhlašov�n�m stavu legislativn� nouze v minulosti, mj. v�žen� m�ry omezen� a zkr�cen� pr�v moment�ln� parlamentn� opozice, a předevš�m z�sah do demokratick�ch principů ovl�daj�c�ch legislativn� proces vedou �stavn� soud k v�žn�m pochybnostem o �stavnosti aktu�ln� �pravy institutu stavu legislativn� nouze. Aprobovat by bylo možno dosavadn� z�konnou �pravu jen za předpokladu, že bude vykl�d�na maxim�lně restriktivně, �stavně vstř�cně a odpovědně. To se však v dan�m př�padě a mnohdy ani v minulosti nedělo. �stavn� soud m� za to, že by Poslaneck� sněmovna měla zv�žit novelizaci sv�ho jednac�ho ř�du v naznačen�m směru tak, aby se do JŘPS prom�tly �stavn� principy vyložen� shora.

VII.

V�rokov� č�st n�lezu a odklad vykonatelnosti

101. �stavn� soud se již v minulosti vyj�dřil, že „př�padn� posuzov�n� (...) porušen� z�sad legislativn�ho procesu v minulosti spoj� s testem proporcionality ve vazbě na principy ochrany opr�vněn� důvěry občanů v pr�vo, pr�vn� jistoty a nabyt�ch pr�v, př�padně ve vazbě na dalš� �stavn�m poř�dkem chr�něn� principy, z�kladn� pr�va, svobody a veřejn� statky.“ (n�lez ze dne 27. 3. 2008 sp. zn. Pl. �S 56/05; N 60/48 SbNU 873, 257/2008 Sb., bod 44). V tomto n�lezu �stavn� soud pouk�zal na nezbytnost toho, aby při posuzov�n� procedur�ln�ch pochyben� při přij�m�n� z�konů, aniž by byla současně zpochybněna i jejich materi�ln� �stavnost, byly vzaty v �vahu a v�ženy i důsledky př�padn�ho zrušen� z�kona pro jin� �stavn�m poř�dkem chr�něn� hodnoty. Pokud by �stavn� soud začal vyhovovat n�vrhům odůvodněn�m „pouze z uveden�ch procedur�ln�ch důvodů na pomez� �stavn�ho poř�dku a reglementovan�ho pr�va, vytvořil by se stav značn� pr�vn� nejistoty zejm�na tam, kde by jinak napaden�mu z�konu nebylo z hlediska obsahov�ho možno nic vytknout“ (bod 44 n�lezu), přičemž pouk�zal i na to, že „form�ln� zrušen� pr�vn� �pravy ... (nic jin�ho by v dan�m př�padě nepřich�zelo do �vahy) znamenalo nebezpeč�, kdy totožn� �prava bude přijata znovu, pouze s t�m rozd�lem, že budou dodrženy všechny požadavky z�konod�rn�ho procesu.“ (bod 45 n�lezu).

102. Uveden� pr�vn� z�věry je třeba vz�t v �vahu i při rozhodov�n� �stavn�ho soudu v dan� věci, je však nezbytn� je bl�že objasnit. �lohou �stavn�ho soudu při posuzov�n� toho, zda byl pr�vn� předpis přijat z�konem předepsan�m způsobem, nen�, aby byl konečn�m arbitrem ve sporech o tom, zda došlo „jen“ k porušen� jednac�ch ř�dů obou komor Parlamentu nebo jin�ch procesn�ch předpisů. Funkc� �stavn�ho soudu je ochrana �stavnosti, a proto mus� posoudit, zda v procesu přij�m�n� pr�vn�ho předpisu byly dodrženy �stavou Česk� republiky stanoven� požadavky pro přijet� z�kona (srov. n�lez ze dne 18. 8. 2004 sp. zn. Pl. �S 7/03; N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.). Tak posuzuje �stavnost toliko procedury, nikoliv obsahu fin�ln� podoby pr�vn�ho předpisu.

103. Logick�m důsledkem doslovn�ho převzet� v�še uveden�ch z�věrů obsažen�ch v n�lezu sp. zn. Pl. �S 56/05 by bylo, že porušen� �stavn�ch kautel legislativn�ho procesu by nikdy nemohlo v�st k derogačn�mu n�lezu. Takov� z�věr by však odňal v�znam těm �stavn�m principům, jež dopadaj� na průběh z�konod�rn� procedury, neboť by tak přestaly b�t referenčn�m krit�riem pro přezkum �stavnosti pr�vn�ch předpisů. Nadto by se stal obsoletn�m a nefunkčn�m př�kaz plynouc� �stavn�mu soudu ze z�věru � 68 z�kona o �stavn�m soudu (zkoumat, zda z�kony byly přijaty předepsan�m způsobem), přičemž k algoritmu přezkumu se �stavn� soud již vyj�dřil v citovan�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 77/06, bodu 61. To však s ohledem na čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy Česk� republiky nen� akceptovateln�, neboť zm�něn� ustanoven� z�kona o �stavn�m soudu je jeho proveden�m. �stavn� soud se tak musel v dan� věci v�slovně vypoř�dat s ot�zkou, zda jsou d�na určit� materi�ln� omezen�, kter� by za určit�ch okolnost� br�nila zrušen� pr�vn�ho předpisu pouze z důvodů proti�stavnosti legislativn� procedury. V t�to souvislosti je nezbytn� rozlišovat mezi t�m, zda s ohledem na předmětnou vadu legislativn�ho procesu vůbec byly splněny podm�nky pro přijet� určit�ho z�kona (např. z důvodu absence souhlasu jedn� z komor) nebo zda se jedn� o vadu, v jej�mž důsledku byla zasažena �stavn�m poř�dkem garantovan� pr�va jednotliv�ch �častn�ků z�konod�rn�ho procesu, jejichž využit� je plně v jejich dispozici.

104. �stavn� soud v předmětn� věci rozhoduje o n�vrhu, kter�m se skupina opozičn�ch poslanců dom�h� zrušen� napaden�ho z�kona bezprostředně po jeho přijet� z důvodu, že byla zkr�cena na sv�ch �stavně garantovan�ch pr�vech v r�mci legislativn�ho procesu. Jin� situace by však nastala, pokud by skupina poslanců podala obdobn� n�vrh s delš�m časov�m odstupem, tj. až po několika měs�c�ch nebo i dokonce letech po přijet� z�kona. Takov�to časov� odstup by bylo možn� posuzovat jako (dodatečn�, mlčky dan�) souhlas dotčen�ch poslanců s postupem parlamentn� většiny. Současně by takov� postup již neumožňoval re�lnou ochranu porušen�ch pr�v dotčen�ch poslanců, neboť Parlament by o n�vrhu z�kona rozhodoval za změněn�ch okolnost�, př�padně v jin�m poměru sil v jeho komor�ch. �stavn� soud by současně musel mnohem v�ce br�t zřetel na z�sadu opr�vněn� důvěry občanů v pr�vo, pr�vn� jistoty a na z�sadu nabyt�ch pr�v (srov. n�lez ze dne 2. 12. 2009 sp. zn. Pl. �S 4/07; 10/2010 Sb.; bod 28). Zrušen� takov�ho pr�vn�ho předpisu by totiž dopadlo v důsledku plynut� času na st�le se zvětšuj�c� množiny jeho adres�tů, a přitom jeho dosavadn� aplikace by nebyla z obsahov�ho hlediska zat�žena nalezen�m proti�stavnosti.

105. Z uveden�ch důvodů nemůže �stavn� soud setrvat na doslovn�m zněn� dř�ve vysloven�ho z�věru, podle něhož nelze ke zrušen� z�kona přistoupit pouze z důvodů vadn� z�konod�rn� procedury (viz n�lez sp. zn. Pl. �S 56/05, body 44 a 45). Takto ostře formulovan� z�věr nen� ani kompatibiln� s ust�lenou judikaturou �stavn�ho soudu vztahuj�c� se k t�to ot�zce. Nen� �lohou �stavn�ho soudu zkoumat, zda by projedn�n� n�vrhu z�kona �stavně konformn� procedurou vedlo k jin�mu v�sledku (obsahu z�kona), než tomu bylo na z�kladě vadn� procedury. Jeho �kolem je chr�nit �stavn� principy, kter� se k předepsan� proceduře vztahuj� (srov. citovan� n�lez sp. zn. Pl. �S 5/02). Je však vždy povinen br�t zřetel i k dalš�m souvislostem, předevš�m vz�t v �vahu možn� dopady na soukrom� osoby z hlediska respektu k principu pr�vn� jistoty a dobr� v�ry v platnost pr�va. Poněvadž však v dan�m př�padě podala skupina poslanců n�vrh na zrušen� napaden�ho z�kona vz�pět� pot�, co byl publikov�n ve Sb�rce z�konů, a ve sv�m n�vrhu uplatnila relevantn� n�mitky k průběhu z�konod�rn� procedury, nic nebr�nilo tomu, aby �stavn� soud přistoupil ke zrušen� z�kona, a to pro v�še popsan� procedur�ln� pochyben� parlamentn� většiny dosahuj�c� �stavn� relevance.

106. �stavn� soud považuje za nutn� vysvětlit, proč přistoupil toliko ke zrušen� novelizuj�c�ho z�kona, nikoliv z�kona novelizovan�ho, jak odpov�d� jeho přev�žn� praxi [srov. n�lez sp. zn. Pl. �S 5/96 ze dne 8. 10. 1996 (N 98/6 SbNU 203; 286/1996 Sb.), usnesen� sp. zn. Pl. �S 25/2000 ze dne 15. 8. 2001 (U 27/19 SbNU 271), n�lez sp. zn. Pl. �S 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.) či n�lez sp. zn. Pl. �S 33/01 ze dne 12. 3. 2002 (N 28/25 SbNU 215; 145/2002 Sb.)]. Je třeba podotknout, že navrhovatel� učinili n�vrh jen ve vztahu k novelizuj�c�mu z�konu a �stavn� soud se, jak zn�mo, setrvale c�t� b�t v�z�n petitem n�vrhu. K tomu ovšem přistupuje ta okolnost, že byl zpochybněn toliko proces přij�m�n� napaden�ho z�kona, ž�dn� relevantn� n�mitky ve vztahu k jeho obsahu vzneseny nebyly. T�m se projedn�van� věc zřetelně odlišuje od věc� projedn�van�ch �stavn�m soudem v minulosti a s odkazem na bod 98 tohoto n�lezu nebylo možno vykonat přezkum ustanoven� novelizovan�ch. Nicm�ně je třeba zdůraznit, že novelizovan� ustanoven� z hlediska jejich platnosti a vykonatelnosti sd�lej� osud nyn� posuzovan�ho novelizuj�c�ho z�kona.

107. Vzhledem k tomu, že �stavn� soud shledal rozpor napaden�ho z�kona s čl. 1 odst. 1, čl. 6 �stavy Česk� republiky a čl. 22 Listiny, rozhodl podle � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu o jeho zrušen� uplynut�m dne 31. prosince 2011. �stavn� soud při stanoven� data zrušen� napaden�ho z�kona vzal v �vahu negativn� důsledky, kter� by mohly nastat v př�padě zrušen� z�kona ke dni vyhl�šen� n�lezu ve Sb�rce z�konů, resp. při jeho zrušen� s �činky ex tunc, a to jak z hlediska pr�vn� jistoty adres�tů dotčen�ch pr�vn�ch norem, tak i s ohledem na dopad takov�ho postupu na st�tn� rozpočet. Je ovšem třeba dodat, že pokud nebude do okamžiku nabyt� �činnosti derogačn�ho v�roku tohoto n�lezu přijata nov� �prava, obživne dnem 1. ledna 2012 �prava obsažen� v pr�vn�m ř�du přede dnem �činnosti z�kona č. 347/2010 Sb., zrušen�ho t�mto n�lezem.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha a Michaela Židlická.