Ve věci návrhu na zrušení části některých ustanovení zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů 80/2000 účinný od 31.03.2000
| Schválené: | 15.03.2000 |
| Účinnost od: | 31.03.2000 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND., Převody vlastnictví a práva hospodaření., Privatizace národního majetku., Zástavní právo. Hypotéka., Ceny. Obchodní přirážky a srážky. Tvorba cen. Tarify. Oceňování., Předkupní právo., Užívání lesního fondu. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Jménem České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 15. března 2000 v plénu o návrhu skupiny poslanců na zrušení části ustanovení § 4 odst. 2 věty za středníkem vyjádřené slovy "tato právnická osoba může nabýt pouze zemědělský pozemek uvedený v § 5 odst. 4", části ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) vyjádřené slovy "písm. a)" a části ustanovení § 8 odst. 1 vyjádřené slovy "písm. a), b) a d)" zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Dne 14. června 1999 podala skupina 54 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, zastoupen v řzen před stavnm soudem JUDr. Zdeňkem Koudelkou a Ing. Ladislavem Skopalem, nvrh na zrušen čsti ustanoven 4 odst. 2 věty za střednkem ve slovech "tato prvnick osoba může nabt pouze zemědělsk pozemek uveden v 5 odst. 4", čsti ustanoven 7 odst. 1 psm. d) ve slovech "psm. a)" a čsti ustanoven 8 odst. 1 ve slovech "psm. a), b) a d)" zkona č. 95/1999 Sb., o podmnkch převodu zemědělskch a lesnch pozemků z vlastnictv sttu na jin osoby a o změně zkona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovm fondu Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů. Zkon byl publikovn ve Sbrce zkonů dne 25. května 1999. Skupina poslanců ve svm nvrhu tvrd, že zkon porušuje stavně zaručenou rovnost vlastnickch forem nepřpustnou a stavně neodůvodněnou preferenc zemědělskho podnikn samostatně hospodařcch rolnků a diskriminuje podnikn prvnickch osob, zaručen čl. 11 a 26 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Navrhovatel poukazuj na skutečnost, že zkon zakotvuje podmnku, že sttn půda může bt prodna jen fyzick osobě nebo obci s velmi omezenou vjimkou prodeje zastavěnch pozemků tž prvnickm osobm. Dle 7 odst. 1 zkona Pozemkov fond může prodat zemědělsk pozemky oprvněnm osobm (dle zkona o půdě), dle samostatně hospodařcm rolnkům, kteř prokazatelně provozuj zemědělskou vrobu minimlně dva roky na pozemcch o rozloze nejmně 10 hektarů v katastrlnm nebo přilehlm zem obce, k nž patř i pozemky určen k prodeji, členům družstev, resp. společnkům obchodnch společnost, kter provozuj zemědělskou vrobu nejmně dva roky na pozemcch v katastrlnm nebo přilehlm zem obce, a konečně fyzickm osobm česk sttn přslušnosti, kter vlastn nejmně 10 hektarů zemědělsk půdy na uvedenm zem. Dle důvodov zprvy k zkonu jedn se o prodej cca 500 000 ha zemědělsk půdy v rmci privatizace sttnho zemědělskho majetku.
Podle nzoru navrhovatelů je samozřejmě ve voln dispozici vlastnka prodat svůj majetek komukoliv v rmci soukromoprvnch vztahů, v tomto přpadě upravench občanskm zkonkem. Je zřejm, že stejnou smluvn volnost m i stt, kter v soukromoprvnch vztazch vystupuje jako prvnick osoba ( 21 občanskho zkonku). Jin situace však nastv, pokud stt chce upravit prodej svho majetku zvlštnm zkonem, kter jako veřejnoprvn předpis vstupuje do smluvn svobody garantovan občanskm zkonkem. Tato jin situace podle navrhovatelů nastane, když stt cestou zkona direktivně reguluje podmnky kupn smlouvy na straně kupujcho, kter nen veřejnoprvn korporac. Stt samozřejmě může omezit nabvn vlastnictv, ale jen při prokzn veřejnho zjmu. Jinak nepřpustně použv veřejnoprvn typ regulace v klasicky soukromo-prvn oblasti. Zde odkazuj navrhovatel na nlezy stavnho soudu, kter obdobně vyslovily nepřpustnost zsahů obc formou obecně zvaznch vyhlšek do soukromoprvnch vztahů (nlezy sp. zn. Pl. S 14/93 a Pl. S 29/93).
V danm přpadě stt omezil prvo uchzet se o koupi sttn zemědělsk půdy a vyloučil z přstupu ke sttnmu majetku prvnick osoby. Uveden postup sttu však je v rozporu s čl. 11 Listiny, kter připoušt vlučnost vlastnictv pro tuzemce a omezuje někter vlastnictv jen na určen osoby. Podmnkou takovho omezen je však ochrana veřejnho zjmu sttem. Stt m sice volnost v rmci soukromoprvnch vztahů vybrat si dobrovolně druhou stranu pro uzavřen kupn smlouvy na prodej půdy dle občanskho zkonku, přistoup-li však k zkonn regulaci a selekci osob, kterm je umožněno uchzet se o převod sttnho majetku, nemůže tak činit libovolně, ale jen v odůvodněnch přpadech, přičemž důvody mus mt trval charakter a vzat se i na třet osoby, kter mohou v budoucnu dan předmět vlastnictv nabt, či nenabt.
Ustanoven 4 zkona, kter v odstavci 1 připoušt k nabyt vlastnictv všechny sttn občany, ale v odstavci 2 se fakticky vylučuj prvnick osoby s velmi omezenou vjimkou, je podle nzoru navrhovatelů porušenm rovnosti vlastnickch forem. K nabyt vlastnictv se připouštěj pouze prvnick osoby, jež jsou vlastnky těch budov na zkonem dotčench pozemcch, jež patř k původn zemědělsk usedlosti nebo slouž zemědělsk vrobě a s n souvisejcmu vodnmu hospodřstv - a to prvě jen pro nabyt těchto zastavěnch pozemků. Nepřevede-li Pozemkov fond postupem dle 6 a 7 zkona všechny pozemky podle cenovho předpisu, může zbyl pozemky prodat ve veřejn obchodn soutěži na zkladě voln tvorby cen osobm dle 4 odst. 1 psm. a), b) a d), tj. nikoli prvnickm osobm. Zcela stavn by podle nich bylo připuštěn těch prvnickch osob, kter maj sdlo na zem Česk republiky nebo jejichž členy či společnky nejsou cizinci či bezdomovci, tak, aby byla zaručena rovnost mezi fyzickmi osobami a osobami prvnickmi. V důvodov zprvě zkona nen diskriminačn postoj ani dobře zdůvodněn. V obecn čsti důvodov zprvy k nvrhu zkona se tomuto zsadnmu prvku v zkoně tměř nevěnuje pozornost, v čsti zvlštn se pak k tto problematice předkladatel vyjadřuje nedůsledně.
V zvěru svho nvrhu navrhovatel uvděj, že neusiluj o plnou volnost prodeje sttn půdy všem prvnickm osobm, ale jen těm, kter již dnes vlastn zemědělsk usedlosti a stavby sloužc k zemědělsk vrobě nebo souvisejcmu vodnmu hospodřstv, přičemž vlastnictv nemovitost u ns je s vjimkou děděn omezeno na tuzemsk osoby. Nerovnost formln je spojena i s nerovnost materiln, když prodej půdy podle tohoto zkona bude provděn ve velkm měřtku a za vhodnch podmnek.
II.
Po zjištěn, že neexistuj důvody ani pro odmtnut nvrhu podle 43 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, ani pro zastaven řzen podle 67 thož zkona, byl nvrh v souladu s 69 tohoto zkona zasln Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky s vzvou k vyjdřen.
Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky prostřednictvm svho předsedy ve svm vyjdřen uvedla, že v důvodov zprvě k zkonu se uvd, že zkladnm clem zkona nen finančn efekt z prodeje sttn zemědělsk půdy, ale privatizace těchto pozemků ve prospěch fyzickch osob podnikajcch v zemědělsk vrobě a rovněž převod pozemků prostřednictvm obc na veřejně prospěšn čely a bydlen. Pouze v přpadě prodeje zastavěnch pozemků vlastnkům staveb se umožňuje prodej i prvnickm osobm. Důvodem je sjednocen vlastnictv pozemků a staveb. Clem napadench ustanoven v těchto přpadech pak bylo pro prvnick osoby omezit nabvn sttn půdy a preferovat fyzick osoby, kter již provozuj zemědělskou vrobu buď osobně nebo prostřednictvm prvnickch osob, jichž jsou členy nebo společnky. K tomu zkon stanovil i dalš podmnky odůvodněn potřebou efektivnho hospodařen v zemědělstv. V tomto přpadě je možno se tak ztotožnit s chpnm stavnho principu rovnosti, jak je vyjdřen v rozhodnut č. 11/1992 Sbrky rozhodnut stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky: "Je jistě věc sttu, aby v zjmu zajištěn svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Ani zde však nesm postupovat zcela libovolně. Pokud zkonodrce určuje prospěch jedn skupiny a zroveň tm stanov neměrn povinnosti jin, může se tak stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty." Proto se lze oprvněně domnvat, že zkonem stanoven omezen v nabvn vlastnickho prva nen v rozporu s ustanovenmi čl. 11 a 26 Listiny.
Za tohoto stavu věci nelze, podle nzoru Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, než vyjdřit stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem Česk republiky a našm prvnm řdem. Jak dle vyplv z vyjdřen častnka řzen, zkon byl schvlen potřebnou většinou poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky dne 1. dubna 1999 a dne 28. dubna 1999 byl schvlen potřebnou většinou sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen.
Sent Parlamentu Česk republiky se k nvrhu skupiny poslanců vyjdřil prostřednictvm sv předsedkyně. Uvedl, že vyloučen tuzemskch prvnickch osob zabvajcch se zemědělskou vrobou z možnosti nabvat sttn zemědělskou půdu bylo předmětem obshlch diskus při projednvn nvrhu zkona v Sentu. V průběhu projednvn předlohy nvrhu zkona byly tto předloze vytkny nedostatky prvnho a legislativně technickho charakteru, zejmna neprovzanost a nesoulad jednotlivch ustanoven nvrhu zkona i neprovzanost s ostatnmi prvnmi předpisy; zkon byl poslze nicmně Sentem schvlen.
Dle nzoru Sentu vyloučenm prvnickch osob (až na dvě vjimky) z možnosti nabvat sttn zemědělsk pozemky bezplatnm převodem a vyloučenm prvnickch osob z možnosti koupě sttnch zemědělskch pozemků (pokud nejde o vlastnky, resp. spoluvlastnky budov nebo obytnch, hospodřskch nebo jinch staveb patřcch k původn zemědělsk usedlosti nebo sloužcch zemědělsk vrobě nebo s n souvisejcmu vodnmu hospodřstv) a s tm souvisejc preferenc fyzickch osob, kter již provozuj zemědělskou vrobu nebo jsou členy nebo společnky prvnickch osob provozujcch zemědělskou vrobu nebo již vlastn určitou vměru zemědělsk půdy, zkonodrce určil svůj strategick zjem, komu přednostně a ze sv svrchovan vůle bude stt vlastnictv k předmětnm pozemkům převdět.
Sent Parlamentu Česk republiky nvrh zkona schvlil na sv 4. schůzi, a to v hlasovn, při kterm ze 67 přtomnch sentorů se vyslovilo 40 pro nvrh zkona. Nelze tedy než vyjdřit stanovisko, že druh komora Parlamentu Česk republiky jednala v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu jak s stavou Česk republiky, tak s stavnm pořdkem Česk republiky a našm prvnm řdem.
III.
Po přezkoumn nvrhu dospěl stavn soud k zvěru, že nejsou dny důvody pro zrušen napadench ustanoven zkona č. 95/1999 Sb.
Navrhovatel argumentuj rozporem s čl. 11 Listiny a tuto argumentaci specifikuj poukazem na zaručenou rovnost vlastnickch forem, kter však podle jejich nzoru byla porušena tm, že z možnosti nabvn sttn půdy jsou fakticky, až na mal vjimky, vyloučeny prvnick osoby. Uvedenm omezenm podle nzoru navrhovatelů jsou nestavně diskriminovny prvnick osoby v podnikn v zemědělstv.
Tento obecn odkaz na čl. 11 Listiny vystihuje však smysl stavn pravy vlastnickho prva pouze čstečně. V odstavci prvnm čl. 11 Listiny je obsažena genereln klauzule zaručujc prvo nabvat majetek, jakož i ochranu vlastnickch prv již nabytch. Ve druhm, třetm a čtvrtm odstavci thož člnku pak je vyjdřen obsah, způsob a rozsah omezen vlastnickho prva tam, kde to veřejn zjem, resp. obecn zjem opodstatňuje, a v tto souvislosti tž vyjdřena i možnost zkonem stanovit, že určit věci mohou bt pouze ve vlastnictv občanů nebo prvnickch osob se sdlem na zem sttu.
Zvolen postup zkonodrce, tj. rozhodnut, že stt jako vlastnk bude zemědělsk a lesn pozemky převdět na zkonem vymezen subjekty, nen v rozporu s stavnmi principy čl. 11 odst. 1 Listiny, jmž je chrněno vlastnick prvo toliko tehdy, jde-li o vlastnick prvo již existujc, a nikoli pouze o tvrzen nrok na ně, ať již byl tento nrok opřen o jakkoli prvn důvod. Z toho vyplv, že pouh spor o vlastnictv, v němž vznik vlastnickho prva m bt teprve umožněn nebo takov prvo samo m bt teprve konstituovno, stavně chrněn nen. Zkon o podmnkch převodu zemědělskch a lesnch pozemků z vlastnictv sttu na jin osoby ždn subjekty včetně prvnickch osob z možnosti vlastnit tyto pozemky jednou provždy nevylučuje a prvnickm osobm takov pozemky vlastnit generelně nezakazuje. Jde pouze o vůli sttu jako svrchovanho vlastnka tto půdy rozhodnout, na koho přednostně sv vlastnictv bezplatně převede či komu půdu prod.
V dalš argumentaci navrhovatel sice připouštěj, že stt jako každ vlastnk m prvo nakldat volně se svm majetkem, a dokonce připouštěj, že m plnou volnost upravit postup před uzavřenm kupn smlouvy ze sv strany. Podle jejich nzoru však nesm takov podmnky stanovit zkonem, ale pouze normou nižš prvn sly v rmci platn zkonn pravy. V tto souvislosti navrhovatel odkazuj na nlezy stavnho soudu sp. zn. Pl. S 14/93 a Pl. S 29/93 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 1, str. 83 a nsl. a str. 95 a nsl.), v nichž stavn soud vyslovil nzor, že obecně zvaznmi vyhlškami nemohou obce stanovenm prv a povinnost nad rmec zkona zasahovat do soukromoprvnch vztahů. Nastněn analogie těchto nlezů stavnho soudu s projednvanou věc je však nepřilhav. Uveden nlezy se tkaly obecně zvaznch vyhlšek obc, o nichž stavn soud rozhodoval podle čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy Česk republiky, a již vzhledem k tomu, že jimi byla řešena zcela odlišn situace, nelze je při řešen dan problematiky analogicky použt, jak se o to navrhovatel pokoušej. V danm přpadě se zdaleka nejedn pouze o pravu postupu před uzavřenm kupn smlouvy, ale celkově o převod vlastnictv se zřetelem na podmnky stanoven Listinou. Podle odstavce 2 čl. 11 Listiny zkon může stanovit, že určit věci mohou bt pouze ve vlastnictv občanů nebo prvnickch osob se sdlem v Česk republice. Stt jistě může nižš prvn normou v rmci zkona upravit to, co navrhovatel nazvaj postupem před uzavřenm kupn smlouvy. To však nen v rozporu s tm, že je to prvě jen zkonodrce, kter může cestou zkona obecnm způsobem zasahovat do pravy vlastnickch vztahů při respektovn veřejnho zjmu stanovenho čl. 11 odst. 2, 3, 4 Listiny, což se v danm přpadě stalo. Ve stejnm smyslu se vyjadřuje i odstavec 2 čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, podle něhož maj člensk stty prvo " ... přijmat zkony, kter považuj za nezbytn, aby upravily užvn majetku v souladu s obecnm zjmem."
Stt m nepochybně prvo při převodu, resp. prodeji svho majetku ve velkm rozsahu se řdit nikoli pouze obecnmi principy občanskho zkonku v jednotlivch přpadech, ale tak zkonem upravit obecn specifick podmnky převodu vlastnictv pro všechny přpady, a to se zřetelem na obecn zjmy cel společnosti, jejichž respektovn čl. 11 odst. 2, 3 a 4 Listiny vyžaduje. Z důvodov zprvy k zkonu i ze stenografickho zznamu z jednn Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky vyplv, že nvrh zkona byl odůvodněn tm, že prodej sttn půdy m se zřetelem na obecn zjem za cl "nalezen odpovědnějšho vlastnka v naději, že bude dobrm hospodřem". Nvrh vychzel z představy, že je v obecnm zjmu, aby se půda dostala přednostně do rukou těch, kteř na n pracuj a kteř maj osobn zjem na vybudovn vlastn hospodřsk existence a dosažen vlastn prosperity. Naproti tomu voln prodej jakmkoli prvnickm osobm otevr přednostně prostor spekulativnm nkupům finančně silnch skupin. Proto zkon stanov, že Pozemkov fond může prodat zemědělsk pozemky oprvněnm osobm dle zkona o půdě, dle samostatně hospodařcm rolnkům a členům družstev, resp. obchodnch společnost, kteř splňuj zkonem stanoven podmnky, jakož i osobm, kter v dan oblasti vlastn nejmně 10 hektarů zemědělsk půdy a jimž nležej stavby na pozemcch určench k prodeji.
Přednostn převod zemědělsk půdy na fyzick osoby, samostatně hospodařc rolnky, odůvodňuje tedy stt snahou zabezpečit řdn obdělvn půdy a omezit možnosti spekulac s pozemky. Tento cl je stavně konformn, i když prostředek zvolen k jeho naplněn nemůže jistě eventuelnm spekulativnm převodům v budoucnosti zabrnit zcela. Zkon nevylučuje koneckonců ani dalš prodej půdy do vlastnictv jinch subjektů než v zkoně vymezench, tedy i do vlastnictv prvnickch osob.
Argumenty navrhovatelů, kter se dotkaj prva na podnikn (čl. 26 odst. 1 Listiny) a dajn diskriminace prvnickch osob podnikajcch v zemědělstv, je nutno rovněž odmtnout. Čl. 26 odst. 1 Listiny zaručuje každmu "prvo podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost". Ze zněn napadench ustanoven zkona však nelze ždnm vkladem dospět k zvěru, že někter subjekty jsou v tomto prvu nějakm způsobem omezeny. Prvo podnikat neobsahuje v sobě nrok na poskytnut prostředků a materilnho vybaven nezbytnho pro zvolen druh podnikn.
Čl. 11 Listiny stejně jako čl. 26 odst. 2 Listiny jsou vrazem celkovho pojet prvnho sttu v Česk republice. I když se vslovně v ždnm stavnm dokumentu Česk republika neprohlašuje za "sociln prvn stt", ve skutečnosti, stejně jako v řadě zpadoevropskch zem, cel jej stavn a prvn systm vychz z principu, že vlastnictv zavazuje a je omezeno zkonem chrněnmi obecnmi zjmy (čl. 11 odst. 3 Listiny), a z možnosti sttnho zsahu do pravy vlastnickch prv ve veřejnm, resp. obecnm zjmu. Jestliže k takov pravě ve veřejnm zjmu dojde, nejedn se v ždnm přpadě o zsah do "rovnosti vlastnickch forem", jak tvrd navrhovatel. stavn systm a prvn řd Česk republiky odmt odlišnou hodnotovou klasifikaci a odlišn stupeň prvn ochrany toho, co bylo v totalitnm režimu označovno za "různ typy a formy vlastnictv". Již z tohoto důvodu neshledv stavn soud snahu navrhovatelů po "rovnosti vlastnickch forem" za přiměřenou současnmu stavnmu pořdku. Ten vychz z jednoho univerzlnho pojmu vlastnictv, jehož prava podlh zkonem chrněnm obecnm zjmům.
stavn soud tedy neshledal, že by napadenmi ustanovenmi zkona byly porušeny zkladn prva a svobody obsažen v Listině či mezinrodnch smlouvch podle čl. 10 stavy. Proto stavn soud nvrh na zrušen některch ustanoven zkona č. 95/1999 Sb., o podmnkch převodu zemědělskch a lesnch pozemků z vlastnictv sttu na jin osoby a o změně zkona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovm fondu Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 357/1992 Sb., o dani dědick, dani darovac a dani z převodu nemovitost, ve zněn pozdějšch předpisů, zamtl ( 82 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb.).