Ve věci návrhu na zrušení § 44 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů 77/2001 účinný od 23.02.2001
| Schválené: | 31.01.2001 |
| Účinnost od: | 23.02.2001 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | PRAVOMOC A PŘÍSLUŠNOST SOUDU., TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ., ZÁKLADNÍ ZÁSADY TRESTNÍHO ŘÍZENÍ., STRANY V TRESTNÍM ŘÍZENÍ. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 31. ledna 2001 v plénu o návrhu na zrušení § 44 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn
I.
Krajsk soud v Praze svm usnesenm v trestn věci obžalovanho L. Š. nepřipustil podle 44 odst. 2 zkona č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), čast poškozench - Komerčn banky, Banky Bohemia, M. Č., Ing. R. V. a stěžovatelky N. K. - u hlavnho lčen.
V odůvodněn tohoto usnesen Krajsk soud v Praze zejmna uvedl, že Krajsk sttn zstupce v Praze podal na L. Š. obžalobu pro čtyři trestn činy podvodu podle 250 odst. 1 a 4 trestnho zkona, jichž se měl dopustit - mimo jin - tm, že si od stěžovatelky dne 25. 3. 1993 vypůjčil čstku 25 000 Kč proti slibu zajistit půjčku zastavenm z n pořzench pozemků v katastrlnm zem Karlovy Vary. Tuto půjčku však nezajistil a pozemky dal poslze do zstavy Agrobance, a. s. Přbram k zajištěn dalšch věrů.
Protože však usnesenm Krajskho obchodnho soudu v Praze ze dne 8. 11. 1996 sp. zn. 92 K 39/96 ve spojen s usnesenm Vrchnho soudu v Praze ze dne 2. 4. 1997 sp. zn. 4 Ko 396/96 byl na majetek dlužnka L. Š. prohlšen konkurz a v konkurznm řzen sv pohledvky v postaven konkurznch věřitelů přihlsili všichni uveden poškozen, nepřipustil Krajsk soud v Praze jejich čast u hlavnho lčen s ohledem na 14 zkona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů. [Pozn.: z ustanoven 14 odst. 1 psm. c) tohoto zkona o prohlšen konkurzu plyne - mimo jin - že řzen o nrocch, kter se tkaj majetku patřcho do konkurzn podstaty nebo kter maj bt uspokojeny z tohoto majetku, jejichž častnkem je padce, se přerušuj, ledaže jde o trestn řzen, "v němž však nelze rozhodnout o nhradě škody"].
II.
V stavn stžnosti proti uvedenmu usnesen stěžovatelka zejmna namtla, že jm byla porušena jej stavn prva vyplvajc z čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a z čl. 1 stavy Česk republiky (dle jen "stava"). K protistavnosti pr došlo "v důsledku ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu", kter je s uvedenmi ustanovenmi Listiny a stavy v rozporu.
Stěžovatelka v prv řadě poukzala na ustanoven 43 odst. 1 trestnho řdu, podle něhož ten, komu bylo trestnm činem ublženo na zdrav, způsobena majetkov, morln nebo jin škoda (poškozen), m prvo činit nvrhy na doplněn dokazovn, nahlžet do spisů, zčastnit se hlavnho lčen a veřejnho zasedn konanho o odvoln a před skončenm řzen se k věci vyjdřit. Podle odstavce 2 thož ustanoven je poškozen oprvněn tak navrhnout, aby soud v odsuzujcm rozsudku uložil obžalovanmu povinnost nahradit škodu. Podle (napadenho) ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu v řzen o trestnch činech nležejcch do přslušnosti krajskho soudu rozhodne o časti poškozenho soud podle povahy projednvan věci.
Z ždnho ustanoven trestnho řdu pr nelze zjistit, proč zkon "umožňuje soudu ve věcech nležejcch do přslušnosti krajskho soudu libovolnm a nepřezkoumatelnm způsobem rozhodovat o tom, zda připust, či nepřipust čast poškozenho v trestnm řzen, což se děje bez předem stanovench jakchkoliv kritri pro takov rozhodnut, navc bez možnosti opravnho prostředku" ( 141 odst. 2 trestnho řdu). Stěžovatelka v napadenm ustanoven spatřuje i určitou nekonzistentnost, neboť možnost nepřipustit čast poškozenho se tk toliko řzen před krajskm soudem po podn obžaloby, zatm co do podn obžaloby nelze prva poškozenho omezovat.
Stěžovatelka připoušt, že podle 14 odst. 1 psm. c) zkona o konkurzu a vyrovnn (pozn.: jehož se krajsk soud v napadenm usnesen dovolal) po prohlšen konkurzu nelze v trestnm řzen rozhodnout o nhradě škody, nicmně "toto omezen se nijak nedotk ostatnch prv poškozenho podle 43 odst. 1 trestnho řdu, kter takovm rozhodnutm zůstvaj nedotčena". Prva podle tohoto ustanoven totiž přsluš každmu poškozenmu bez ohledu na to, zda může uplatňovat nrok na nhradu škody. I když tedy poškozen neučin nvrh na nhradu škody, mus mu bt soudem poskytnuta pln procesn možnost (srov. Sbornk NS č. II/62, R 8/74 Sb. tr. r.).
Napaden usnesen krajskho soudu pr neobsahuje ždn přesvědčiv důvody, pro kter by poškozen v souzen věci nemohli vykonvat prva uveden v ustanoven 43 odst. 1 trestnho řdu, a to navc za situace, kdy zkon toto rozhodnut vylučuje z možnosti přezkumu soudem vyššho stupně na zkladě řdnho opravnho prostředku.
Proto stěžovatelka navrhla, aby uveden usnesen Krajskho soudu v Praze bylo zrušeno, a současně navrhla i zrušen 44 odst. 2 zkona č. 141/1961 Sb., trestn řd, ve zněn pozdějšch předpisů.
III.
Podle 74 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, může bt spolu s stavn stžnost podn nvrh na zrušen zkona nebo jinho prvnho předpisu anebo jejich jednotlivch ustanoven, jejichž uplatněnm nastala skutečnost, kter je předmětem stavn stžnosti, jestliže podle tvrzen stěžovatele jsou v rozporu s stavnm zkonem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy, popř. se zkonem, jedn-li se o jin prvn předpis.
Vzhledem k tomu, že stěžovatelka spolu s stavn stžnost podala podle tohoto zkonnho ustanoven i nvrh na zrušen ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu a že uplatněnm tohoto ustanoven nastala skutečnost, kter je předmětem stavn stžnosti, stavn soud podle 78 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. řzen o stavn stžnosti přerušil a nvrh na zrušen tohoto ustanoven zkona postoupil plnu stavnho soudu k rozhodnut podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy.
IV.
K nvrhu na zrušen zkonnho ustanoven se vyjdřil častnk řzen, jmž je podle 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky, kter uvedla, že podle 44 odst. 2 trestnho řdu by krajsk soud - v praxi - neměl připustit poškozenho k řzen jen z důležitho důvodu, např. je-li to nutn v zjmu ochrany utajovanch skutečnost nebo jedn-li se o věc, v nž mohou bt stovky nebo tisce poškozench, a jestliže by respektovn všech procesnch prv poškozench mohlo nepřiměřeně ztžit nebo až zmařit průběh celho trestnho řzen. Určitch problmů s aplikac uvedenho ustanoven v praxi si je pr vědoma i vlda, neboť ve svm nvrhu novely trestnho řdu navrhla, aby bylo zrušeno omezen vztahujc se k časti poškozenho ve věcech projednvanch v prvnm stupni krajskm soudem. Podle tohoto nvrhu by o uvedenm omezen mohlo bt rozhodnuto pouze v řzench s mimořdně vysokm počtem poškozench, kde by tito poškozen mohli sv prva vykonvat pouze prostřednictvm omezenho počtu společnch zmocněnců. Proto Poslaneck sněmovna připoušt, že napaden ustanoven "vyžaduje určit změny", jež by však měly bt eventulně provedeny až v nvaznosti na přijet odpovdajc nov prvn pravy tto problematiky.
Ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu bylo podle sdělen Poslaneck sněmovny schvleno potřebnou většinou poslanců zkonodrnho sboru, zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů.
Zvěrem Poslaneck sněmovna uvd, že je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem na zrušen uvedenho ustanoven posoudil jeho stavnost a vydal o tom přslušn rozhodnut.
Podle 48 odst. 2 a 49 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. poždal stavn soud o vyjdřen k nvrhu Ministerstvo spravedlnosti - legislativn odbor. Ministerstvo uvedlo, že stěžovatelka svůj nvrh na zrušen 44 odst. 2 trestnho řdu blže nezdůvodnila, takže pr "lze na toto obecn tvrzen reagovat pouze tak, že 44 odst. 2 trestnho řdu nen s uvedenmi člnky Listiny v rozporu a neodporuje tak ani čl. 1 stavy". Adhezn řzen je součst trestnho řzen a projednv se v něm nrok poškozenho proti obžalovanmu na nhradu škody způsoben trestnm činem. Podstata adheznho řzen spočv v tom, že poškozen může uplatňovat sv nroky na nhradu škody v trestnm řzen a soud může tento nrok přiznat nebo poškozenho odkzat na řzen ve věcech občanskoprvnch, nikoliv však nrok zamtnout. Jestliže tedy soud podle 44 odst. 2 trestnho řdu rozhodne o časti poškozenho zporně, nemůže sice poškozen již v dalšm řzen vystupovat jako strana, nijak mu to však nebrn v uplatněn nroku na nhradu škody v občanskoprvnm nebo jinm řzen. Poškozenmu je při tom stle v pln mře zachovno prvo domhat se stanovenm postupem svho prva u nezvislho a nestrannho soudu podle čl. 36 Listiny a je zachovna rovněž rovnost častnků řzen (čl. 37 odst. 3 Listiny) a zsada veřejnosti (čl. 38 odst. 2 Listiny). Proto se Ministerstvo spravedlnosti domnv, že nvrh na zrušen 44 odst. 2 trestnho řdu nen důvodn.
V.
Ještě předtm, než se stavn soud zabval podanm nvrhem meritorně, se zaměřil na otzku, zda jsou pro to dny všechny předpoklady po strnce formln.
stavn soud shledal, že v danm přpadě byl dn důvod k zahjen řzen o tzv. konkrtn kontrole norem ve smyslu ustanoven 64 odst. 1 psm. d) ve spojen s ustanovenm 74 zkona č. 182/1993 Sb., neboť napaden zkonn ustanoven bylo v dan věci obecnmi soudy skutečně aplikovno, tedy jeho uplatněnm nastala skutečnost, kter je předmětem stavn stžnosti. stavn soud dle shledal, že v danm přpadě byl zkon vydn dřve, než stava nabyla činnosti, a že mu proto nepřsluš přezkoumvat stavnost procedury jeho vzniku a dodržen normotvorn pravomoci, nbrž toliko jeho obsahov soulad se soudobm stavnm pořdkem (srov. usnesen stavnho soudu sp. zn. Pl. S 5/98 Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu ČR, sv. 14, str. 309 nebo nlez stavnho soudu č. 261/2000 Sb.).
VI.
stavn soud konstatuje, že mu nic nebrn v meritornm projednn a rozhodnut věci sam.
1. Navrhovatelka uvd, že napaden ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu je v rozporu s čl. 36 odst. 1, s čl. 37 odst. 3, s čl. 38 odst. 2 Listiny a s čl. 1 stavy.
Člnek 36 odst. 1 Listiny stanov, že každ se může domhat stanovenm postupem svho prva u nezvislho a nestrannho soudu a ve stanovench přpadech u jinho orgnu. Člnek 37 odst. 3 Listiny stanov, že všichni častnci jsou si v řzen rovni. Člnek 38 odst. 2 Listiny prav, že každ m prvo, aby jeho věc byla projednna veřejně, bez zbytečnch průtahů a v jeho přtomnosti a aby se mohl vyjdřit ke všem provděnm důkazům. Veřejnost může bt vyloučena jen v přpadech stanovench zkonem. Člnek 1 stavy prav, že Česk republika je svrchovan, jednotn a demokratick prvn stt, založen na ctě k prvům a svobodm člověka a občana.
stavn soud se proto soustředil na otzku, zda napaden ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu nen s citovanmi stavnmi kautelami v rozporu. V souvislosti s tm považoval za nezbytn zabvat se - alespoň v zkladnch rysech - otzkou postaven poškozenho v trestnm řzen a smyslem napadenho ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu.
2. A) V tomto směru stavn soud v prvn řadě konstatuje, že napaden ustanoven umožňuje soudu v řzen o trestnch činech nležejcch do přslušnosti krajskho soudu rozhodnout o časti poškozenho podle povahy projednvan věci. Přitom trestn činy nležejc do přslušnosti krajskho soudu vymezuje trestn řd ( 17) jako takov trestn činy, za něž zkon stanov trest odnět svobody, jehož doln hranice čin nejmně pět let, anebo za něž lze uložit vjimečn trest. O trestnm činu teroru, zškodnictv, sabotže a o trestnch činech podle zkona na ochranu mru kon v prvnm stupni řzen krajsk soud i tehdy, je-li doln hranice trestu nižš. Je tedy zřejm, že řzen o trestnch činech nležejcch do přslušnosti krajskho soudu se tk těch trestnch činů, kter je možno charakterizovat vyššm stupněm společensk nebezpečnosti. Proti rozhodnut o nepřipuštěn časti poškozenho v trestnm řzen nen přpustn stžnost (srov. 141 odst. 2 trestnho řdu a contrario).
B) stavn soud se dle věnoval - se zřetelem na napaden ustanoven trestnho řdu - vlastnmu postaven poškozenho v trestnm řzen. V tomto směru je určujc zejmna ustanoven 43 trestnho řdu, jež poškozenho definuje jako osobu, kter bylo trestnm činem ublženo na zdrav, způsobena majetkov, morln nebo jin škoda. Poškozen m prvo činit nvrhy na doplněn dokazovn, nahlžet do spisů, zčastnit se hlavnho lčen a veřejnho zasedn konanho o odvoln a před skončenm řzen se k věci vyjdřit. Poškozen, kter m podle zkona proti obviněnmu nrok na nhradu škody, jež mu byla trestnm činem způsobena, je oprvněn tak navrhnout, aby soud v odsuzujcm rozsudku uložil obžalovanmu povinnost nahradit tuto škodu. Navc trestn sthn některch taxativně uvedench činů lze zahjit a v již zahjenm trestnm sthn pokračovat pouze se souhlasem poškozenho, přičemž souhlas s trestnm sthnm může poškozen vslovnm prohlšenm vzt kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolac soud odebere k zvěrečn poradě ( 163a trestnho řdu).
C) Koncepce trestnho řzen v Česk republice tedy - ohledně postaven poškozenho - vychz z toho, že poškozen je samostatnou stranou řzen s poměrně širokmi procesnmi prvy ( 12 odst. 6 trestnho řdu). Přitom je třeba mt na zřeteli, že poškozen neztrc sv postaven v trestnm řzen tm, že mu byla již škoda plně nahrazena (např. před zahjenm trestnho sthn nebo v jeho průběhu), a pojem poškozenho je proto širš než pojem subjektu adheznho řzen, neboť zahrnuje i takovho poškozenho, kter nen oprvněn uplatnit nrok na nhradu škody v trestnm řzen. Přestože tedy adhezn řzen, v němž se projednv nrok poškozenho na nhradu škody, je součst trestnho řzen a splv s nm (srov. Šmal/Krl/Baxa/Pry: Trestn řd - komentř, 1. vyd., C. H. Beck, 1995, str. 171 a nsl.), je možno učinit dlč zvěr, že procesn prva poškozenho, jakožto strany trestnho řzen, se neredukuj toliko na prvo na nhradu škody.
Komentř k napadenmu ustanoven trestnho řdu uvd (cit. dlo, str. 185), že důvody umožňujc krajskmu soudu rozhodnout o nepřipuštěn poškozench - a tedy i smysl ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu - mohou spočvat např. v tom, že se v řzen projednvaj otzky sttnho tajemstv, jedn se o zvažnou, složitou a rozshlou trestn věc, kde rozhodovn o nhradě škody může přesahovat rmec čelu trestnho sthn nebo kde krajsk soud může mt potže s doručovnm s ohledem na velk počet poškozench, kteř jsou jako osoby fyzick cizmi sttnmi přslušnky nebo cizmi prvnickmi osobami, čmž by mohlo dojt k porušen zsady rychlosti řzen apod.).
2. Na zkladě uvedench vchodisek dospěl stavn soud k nsledujcm zvěrům.
A) stavn soud při svch vahch vychzel v prvn řadě ze skutečnosti, že postaven poškozenho je rozdlně upraveno v řzen o trestnch činech nležejcch do přslušnosti krajskho soudu oproti řzen o trestnch činech nležejcch do přslušnosti okresnho soudu. Jestliže totiž v prvnm přpadě krajsk soud m podle ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu možnost o časti poškozenho v trestnm řzen rozhodnout "podle povahy projednvan věci", v řzen o trestnch činech v kompetenci okresnho soudu trestn řd soudu takovouto pravomoc nepřiznv. Rozdlnost postaven poškozenho v řzen před uvedenmi soudy - v tomto směru - nepovažuje stavn soud za odůvodněnou a smysluplnou, neboť stejně jako v řzen před krajskm soudem může tak v řzen před soudem okresnm dojt např. k tomu, že se v něm projednvaj otzky sttnho tajemstv, jedn se o zvažnou, složitou a rozshlou trestn věc, kde rozhodovn o nhradě škody může přesahovat rmec čelu trestnho sthn nebo kde soud může mt potže při doručovn s ohledem na velk počet poškozench, kteř jsou jako osoby fyzick cizmi sttnmi přslušnky nebo cizmi prvnickmi osobami, čmž by mohlo dojt k porušen zsady rychlosti řzen apod. Předevšm z tohoto důvodu dospěl stavn soud k zvěru, že napaden ustanoven je protistavn, neboť ve svch důsledcch vyvolv neodůvodněnou nerovnost častnků řzen při uplatňovn jejich prv v řzen před okresnm a krajskm soudem. Tm porušuje čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny ve spojen s čl. 36 odst. 1 Listiny.
B) stavn soud dle vychzel z toho, že poškozen je podle prvn pravy trestnho řzen Česk republiky samostatnou stranou řzen s poměrně rozshlmi procesnmi prvy, jež se neomezuj pouze na prvo na nhradu škody. Z toho vyplv, že m prvo se trestnho řzen častnit a v jeho rmci uplatňovat procesn prva vymezen trestnm řdem. Ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu dv krajskmu soudu prvo o časti poškozenho rozhodovat "podle povahy projednvan věci". Přestože v konkrtnm přpadě jistě může nastat situace, kdy čast poškozenho (poškozench) v trestnm řzen skutečně může ohrožovat jeho samotn smysl a vst k negativnm důsledkům, nen možn - z stavněprvnho hlediska - bez pochybnost plně akceptovat takovou zkonnou pravu, kter umožňuje krajskmu soudu rozhodnout o nepřpustnosti časti poškozenho v trestnm řzen i v těch přpadech, kdy jeho čast ždn z čelů trestnho řzen ohrožen bt nemůže. Nelze totiž přehldnout ani skutečnost, že proti usnesen, kterm je krajsk soud oprvněn o nepřipuštěn poškozenho rozhodovat, nelze podat stžnost a toto usnesen je tedy nepřezkoumateln.
I tato okolnost - podle nzoru stavnho soudu - zakld protistavnost napadenho ustanoven trestnho řdu.
Jestliže je totiž podle čl. 1 stavy Česk republika demokratick prvn stt, znamen to - mimo jin - že jej prvn řd m odpovdat principu předvdatelnosti důsledků prvnho předpisu a jeho určitosti a srozumitelnosti. Pouze takov zkon, u něhož lze jeho důsledky jasně předvdat, totiž odpovd uvedenmu pojet demokratickho prvnho sttu. V přpadě ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu však dodržen principu předvdatelnosti zkona nen nezpochybniteln, jelikož toto ustanoven umožňuje krajskmu soudu rozhodnout o nepřipuštěn časti poškozenho v trestnm řzen prakticky bez jakchkoliv blže specifikovanch kritri. Možn riziko je umocněno i tm, že přslušn rozhodnut nen přezkoumateln soudem vyššho stupně. Protistavnost napadenho ustanoven proto spatřuje stavn soud i v tom, že porušuje prvo poškozenho (jakožto strany a tedy častnka trestnho řzen) na spravedliv proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Blže nespecifikovanou možnost vyloučen časti poškozenho v řzen je porušovn rovněž stavn princip rovnosti častnků řzen podle čl. 37 odst. 3 Listiny a ve svch důsledcch tak čl. 38 odst. 2 Listiny zaručujc každmu, aby jeho věc byla projednna v jeho přtomnosti a aby se mohl vyjdřit ke všem provděnm důkazům.
C) stavn soud tak nemohl přehldnout (a ve svm vyjdřen k nvrhu na to ostatně upozorňuje i Poslaneck sněmovna), že i sama vlda Česk republiky - jsouc si zřejmě vědoma nedostatků ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu - v rmci nvrhu novely trestnho řdu předložila Poslaneck sněmovně (sněmovn tisk č. 383) nov zněn tohoto ustanoven v tto dikci: "Je-li počet poškozench mimořdně vysok a jednotlivm vkonem jejich prv by mohl bt ohrožen rychl průběh trestnho sthn, rozhodne předseda sentu a v přpravnm řzen na nvrh sttnho zstupce soudce, že poškozen mohou sv prva v trestnm řzen uplatňovat pouze prostřednictvm společnho zmocněnce, kterho si zvol. Rozhodnut oznm v řzen před soudem soud a v přpravnm řzen sttn zstupce poškozenm, kteř již uplatnili nrok na nhradu škody; ostatnm poškozenm rozhodnut oznm při prvnm konu trestnho řzen, ke ktermu se předvolvaj nebo o kterm se vyrozumvaj. V řzen nesm vystupovat vce než pět společnch zmocněnců poškozench. Společn zmocněnec vykonv prva poškozench, kter zastupuje, včetně uplatněn nroku na nhradu škody v trestnm řzen." Je tedy zřejm, že vlda v citovanm nvrhu hodlala odstranit zmněn stavněprvn nedostatky dosavadnho zněn ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu. stavn soud, jestliže citovan ustanoven shledv protistavnm a z tohoto důvodu je zrušuje, tedy sleduje i legislativn trend v tto oblasti. Na tom nemůže nic změnit ani fakt, že vldn nvrh Poslaneck sněmovna neschvlila.
Z uvedench důvodů stavn soud ustanoven 44 odst. 2 trestnho řdu pro jeho rozpor s čl. 1 stavy a s čl. 36 odst. 1, s čl. 37 odst. 3 a s čl. 38 odst. 2 Listiny ke dni vyhlšen ve Sbrce zkonů zrušil.
Podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zaujali k rozhodnutí odlišná stanoviska soudci JUDr. Vlastimil Ševčík a JUDr. Pavel Varvařovský.