Sp. zn. Pl. ÚS 1/12 ve věci zrušení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některých ustanovení zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), a návrhu na zrušení některých dalších zákonů 437/2012 účinný od 10.12.2012
| Schválené: | 27.11.2012 |
| Účinnost od: | 10.12.2012 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Zabezpečení v nezaměstnanosti., Zprostředkování zaměstnání. Zprostředkování práce., Léčebná a preventivní péče. Lázně., Zdravotnická zařízení. Nemocnice. Polikliniky.. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 1/12 dne 27. listopadu 2012 v plénu složeném z předsedy soudu a soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Jeronýmem Tejcem, na zrušení zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, zákona č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, zákona č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákona č. 366/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákona č. 367/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákona č. 369/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zákona č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě, zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, a zákona č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, eventuálně na zrušení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., § 18a odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., ve slovech "a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání54)", a § 121 odst. 1 a 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), eventuálně o návrhu vedlejšího účastníka na zrušení § 70 až 78, § 114 odst. 1 písm. g), § 117 odst. 1 písm. e), f), g), n) a r) a odst. 3 písm. d), e), f), g), h), i) a m) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), eventuálně o návrhu vedlejšího účastníka na zrušení § 4 odst. 5, § 14, § 28 odst. 2, § 35, § 36 odst. 3, 5 a 6, § 45 až 47, § 48 odst. 1 a 2, § 50, § 52 až 54 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. J. M., advokátem, a skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
I. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. II. Ustanovení § 121 odst. 1 ve slovech "a to po dobu nejdéle 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak", včetně čárky jim předcházející, odst. 4 věty první ve slovech "nejpozději však uplynutím 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona", včetně čárky jim předcházející, odst. 4 věty druhé a odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. III. Ustanovení § 76 a 77 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. IV. Ustanovení § 36 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), se ve slovech "Platnost dříve vysloveného přání je 5 let." ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů. V. Ve zbývající části se návrh zamítá.
Odůvodněn
I.
Předmět řzen
1. Dne 6. ledna 2012 byl stavnmu soudu doručen nvrh skupiny 45 poslanců, za kterou jedn poslanec Mgr. Bohuslav Sobotka, od 12. listopadu 2012 zastoupen poslancem JUDr. Jeronmem Tejcem (dle tž „navrhovatel“), na zrušen v zhlav uvedench čtrncti zkonů. Podle navrhovatelů došlo k jejich přijet způsobem, kter nebyl v souladu s některmi stavnmi principy vztahujcmi se k zkonodrnmu procesu, neboť pot, co byly nvrhy těchto zkonů zamtnuty nebo vrceny Sentem, je Poslaneck sněmovna projednala ve sloučen rozpravě ke všem z nich a v rmci tto rozpravy omezila řečnickou dobu jednotlivch poslanců na deset minut a počet jejich vystoupen na nejvše dvě.
2. Pro přpad, že by stavn soud tomuto nvrhu nevyhověl, se navrhovatel dle domhali zrušen 30 odst. 2 psm. d) zkona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněn napadenho zkona č. 367/2011 Sb., a 18a odst. 1 zkona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotn nouzi, ve zněn napadenho zkona č. 366/2011 Sb., ve slovech „a osobami vedenmi v evidenci uchazečů o zaměstnn54)“. Těmito ustanovenmi byla rozšřena možnost vkonu veřejn služby i na osoby veden v evidenci uchazečů o zaměstnn s tm, že odmtnut jejho vkonu v rozsahu nejvše 20 hodin tdně bez vžnho důvodu je důvodem vyřazen z tto evidence, pokud v n byl uchazeč veden nepřetržitě dle než 2 měsce. Současně navrhli zrušen přechodnch ustanoven 121 odst. 1 a 5 zkona č. 372/2011 Sb., o zdravotnch službch a podmnkch jejich poskytovn (zkon o zdravotnch službch), ktermi byla stanovena povinnost nov registrace poskytovatelů zdravotnch služeb.
3. V průběhu řzen obdržel stavn soud dalš dva nvrhy jinch aktivně legitimovanch subjektů, jež směřovaly proti původnm nvrhem napadenmu zkonu o zdravotnch službch, resp. některm jeho ustanovenm. Skupina 20 sentorů, za kterou jedn sentorka MUDr. Alena Dernerov, podala dne 9. ledna 2012 nvrh na zrušen 70 až 78 zkona o zdravotnch službch, obsahujcch novou prvn pravu Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu. Jej nvrh však směřoval i proti 114 odst. 1 psm. g), 117 odst. 1 psm. e), f), g), n) a r) a odst. 3 psm. d), e), f), g), h), i) a m) zkona o zdravotnch službch, jež vymezuj skutkov podstaty některch přestupků v oblasti poskytovn zdravotnch služeb a sankce za ně, jakož i proti vše uvedenm přechodnm ustanovenm 121 odst. 1 a 5 zkona o zdravotnch službch, jichž se tkal i nvrh skupiny poslanců.
4. Nvrh na zrušen zkona o zdravotnch službch jako celku, jenž byl stavnmu soudu doručen 13. nora 2012, nakonec podala i dalš, od navrhovatelů odlišn skupina 41 poslanců, za kterou jedn poslanec JUDr. Vojtěch Filip. Tito poslanci formulovali v prvn řadě obecn nmitky ve vztahu ke způsobu přijet tohoto zkona a určitosti jeho obsahu. Pokud jde o jeho jednotliv ustanoven, poslanci namtali porušen prva občanů na zdravotn pči, jež je nově ve smyslu 28 odst. 2 ve spojen s 4 odst. 5 zkona o zdravotnch službch poskytovna toliko „s ohledem na konkrtn podmnky a objektivn možnosti.“ Za jsouc v rozporu s stavnm pořdkem ale považovali i omezen činků tzv. „předem vyslovenho přn“ podle 36 odst. 3, 5 a 6, povinnost souhlasu zkonnch zstupců s poskytnutm zdravotnch služeb nezletilm pacientům nebo pacientům zbavenm způsobilosti k prvnm konům podle 35, vymezen prv a povinnost poskytovatelů zdravotnch služeb podle 45 až 47, možnosti ukončen pče o pacienta podle 48 odst. 1 a 2 a 50, možnost nakldn s rodnm čslem pacienta podle 52, pravu veden zdravotn dokumentace podle 53 a 54 a pravu postaven odbornho zstupce podle 14 zkona o zdravotnch službch. Pokud by stavn soud neshledal důvody pro zrušen napadenho zkona jako celku, navrhli zrušen alespoň těchto ustanoven.
5. Řzen o nvrhu skupiny sentorů bylo vedeno pod sp. zn. Pl. S 2/12 a o nvrhu posledně uveden skupiny poslanců pod sp. zn. Pl. S 7/12. stavn soud svmi usnesenmi ze dne 24. ledna 2012 sp. zn. Pl. S 2/12 a ze dne 6. března 2012 sp. zn. Pl. S 7/12 postupně odmtl nvrhy skupiny sentorů a skupiny poslanců. O zrušen zkona o zdravotnch službch jako celku již totiž bylo zahjeno řzen, v důsledku čehož se podle 35 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, staly oba nvrhy nepřpustnmi. Protože však jinak splňovaly formln nležitosti stanoven tmto zkonem, zskaly skupina sentorů i skupina poslanců prvo zčastnit se řzen o původnm nvrhu jako jeho vedlejš častnci s tm, že nvrh na zrušen zkona o zdravotnch službch bude v rozsahu jimi uplatněnch nmitek podroben řdnmu přezkumu z hlediska jejich souladu s stavnm pořdkem. To znamen, že předmět tohoto řzen byl vymezen nvrhy a nmitkami všech tř vše uvedench aktivně legitimovanch subjektů.
II.
Argumentace navrhovatelů a vedlejšch častnků
6. Ve prospěch svch nvrhů uplatnili navrhovatel a vedlejš častnci nsledujc argumentaci.
II./a
Omezen prv opozičnch poslanců v rozpravě k napadenm čtrncti zkonům
7. Navrhovatel maj za to, že při projednvn nvrhů napadench zkonů byla za čelem jejich rychlho přijet použita někter opatřen, jež měla jako celek za nsledek porušen stavnch principů vztahujcch se k zkonodrnmu procesu. Mělo k tomu dojt konkrtně tm, že:
a) Předsedkyně Poslaneck sněmovny zařadila nvrhy zkonů, jež byly zamtnuty nebo vrceny Sentem, na pořad probhajc 25. schůzi Poslaneck sněmovny proti nmitce nejmně 20 poslanců. Podle navrhovatelů tm postupovala v rozporu s 97 odst. 3 a 4 ve spojen s 54 odst. 4 větou prvou, odst. 5 a 6 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „jednac řd“).
b) V rmci jejich opětovnho projednvn sloučila Poslaneck sněmovna rozpravu ke všem čtrncti nvrhům zkonů. Současně byla jejm usnesenm omezena řečnick doba poslanců na deset minut a počet jejich vystoupen ve sloučen rozpravě na nejvše dvě. I v tomto přpadě spatřuj navrhovatel porušen jednacho řdu, a to konkrtně jeho 59 odst. 2 ve spojen s 54 odst. 8 větou prvou.
c) Po celou dobu jejich opětovnho projednvn nebyl k řzen schůze Poslaneck sněmovny připuštěn jej mstopředseda Lubomr Zaorlek, kter byl v tto době jako jedin člen veden Poslaneck sněmovny zstupcem parlamentn opozice. Předsedkyně Poslaneck sněmovny se v tomto směru ani nepokusila o dohodu, což navrhovatel hodnot jako porušen 30 odst. 3 jednacho řdu.
d) V přpadě jedencti napadench zkonů - konkrtně zkonů č. 341/2011 Sb., 365/2011 Sb., 369/2011 Sb., 370/2011 Sb., 372/2011 Sb., 373/2011 Sb., 374/2011 Sb., 375/2011 Sb., 426/2011 Sb., 427/2011 Sb. a 428/2011 Sb. - byly podstatně zkrceny lhůty pro jejich projednvn. Lhůta pro projednvn nvrhu zkona ve vborech podle 91 odst. 1 jednacho řdu byla zkrcena o 20, přpadně až 30 dnů. Rovněž došlo ke zkrcen lhůty podle 95 odst. 1 jednacho řdu, jež vymezuje obdob mezi doručenm pozměňovacch nvrhů poslancům a zahjenm třetho čten, na meznch 48 hodin, přičemž v přpadě zkona č. 364/2011 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s spornmi opatřenmi v působnosti Ministerstva prce a socilnch věc, k tomu mělo dojt v rozporu s uvedenm ustanovenm na nvrh poslance, a nikoliv navrhovatele. Tento postup byl zvolen navzdory tomu, že v usnesench vborů k nvrhům zkonů byly zpravidla obsaženy rozshl a podstatn pozměňovac nvrhy zahrnujc v některch přpadech i destky stran textu.
e) V přpadě zkonů tkajcch se důchodov reformy, tj. zkonů č. 426/2011 Sb., 427/2011 Sb. a 428/2011 Sb. došlo ke sloučen rozpravy již ve druhm čten, tedy nejen po jejich zamtnut Sentem.
8. Clem všech uvedench opatřen bylo rychl prosazen vldnch nvrhů zkonů na půdě Poslaneck sněmovny, aby mohly nabt činnosti co možn nejdřve, zpravidla již k 1. lednu 2012. Prostředkem dosažen tohoto cle však bylo takov využit ustanoven jednacho řdu, kter eliminovalo nebo alespoň podstatně ztžilo možnosti opozice kritizovat jednotliv nvrhy zkonů, předkldat k nim pozměňovac nvrhy nebo se přpadně pokusit jejich přijet oddlit. Tm byla dle oslabovna možnost opozice, kter již tak byla v informačn nevhodě oproti vldnm poslancům, důsledně využt prostředky hjen zjmů a prv politick menšiny, kter j dvaj k dispozici stava Česk republiky (dle jen „stava“) a jednac řd.
9. Z stavnho principu demokratickho prvnho sttu vyplvaj i minimln požadavky na možnost a kvalitu parlamentn debaty, přičemž jednm z nich je, že k přijmn zkonů m dochzet formou racionlnho diskurzu. Navrhovatel v tto souvislosti poukazuj na prvn zvěry stavnho soudu obsažen v nlezu ze dne 15. nora 2007 sp. zn. Pl. S 77/06 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.), podle nichž mus zkonodrn proces umožnit otevřenou diskusi mezi zastnci konkurenčnch nzorů. Parlamentn rozprava pln legitimačn funkci ve vztahu k přijmanm politickm rozhodnutm, neboť prvě v n jsou veřejně vyloženy argumenty pro a proti, kter hrly roli při jejich přijmn. Jejm prostřednictvm je pak s těmito argumenty seznmena a konfrontovna veřejnost, jež si o věci může učinit vlastn sudek a přizpůsobit vsledku tto debaty sv chovn.
10. Požadavek dostatečn diskuse v zkonodrnm sboru v souvislosti s omezenm volebnho prva vězňům vyslovil rovněž Evropsk soud pro lidsk prva v rozsudku ze dne 6. řjna 2005 ve věci stžnosti Hirst proti Spojenmu krlovstv č. 74025/01, a lze jej dovodit i z nedvnho rozhodnut německho Spolkovho stavnho soudu ze dne 9. nora 2010 sp. zn. 1 BvL 1/09 (BVerfGE 125, 175 - Hartz IV), jež rovněž klade na zkonodrce obrovsk nroky, aby sv normativn rozhodnut přesvědčivě a transparentně zdůvodnil. Tmto rozhodnutm bylo zrušeno stanoven životnho minima pro někter skupiny lid, protože německ zkonodrce veřejnosti nepředložil transparentn kalkulaci, jak dospěl k některm čstkm.
11. Ve sv dalš argumentaci navrhovatel shrnuj někter obecn principy, jež ve vztahu k zkonodrnmu procesu formuloval stavn soud ve svch nlezech tkajcch se přijmn zkonů ve stavu legislativn nouze. Jde předevšm o vzanost Parlamentu prvem při vkonu sv působnosti a jeho povinnost respektovat pravidla, kter si jako představitel moci zkonodrn sm stanovil. Zroveň se i na něj vztahuje elementrn požadavek formlně chpanho prvnho sttu, kterm je vyloučen libovůle z rozhodovn orgnů veřejn moci. Nedodržen těchto pravidel může vst nejen ke zpochybněn legitimity přijatho zkona, nbrž i jeho legality. Podoba i interpretace jednacch řdů parlamentnch komor proto mus bt založena na principu reprezentativn demokracie, na svobodnm vkonu mandtu členů Parlamentu, na jejich rovnosti jako reprezentantů lidu, na svobodě projevu a na svobodn parlamentn rozpravě. Mus bt dodržena přirozenoprvn zsada nechat slyšet všechny strany.
12. Mezi vše uveden principy je třeba řadit i princip ochrany menšin, kterou na parlamentn půdě představuje parlamentn opozice. Jejm zstupcům mus bt v rmci legislativnch procedur umožněn nerušen vkon jejich stavně garantovanch prv, jež se neomezuj toliko na prvo časti na nich, nbrž lze mezi ně řadit i prva umožňujc parlamentn opozici blokovat či oddalovat rozhodnut přijman většinou. Za nejvžnějš porušen prv parlamentn opozice považuj navrhovatel prvě sloučen rozpravy k Sentem zamtnutm nebo vrcenm nvrhům zkonů. Opozičn poslanci během projednvn napadench zkonů vyhověli postultu odpovědn a konstruktivn opozice, když z jejich strany nedochzelo k nadužvn či zneužvn těchto prv, a tm ani k oslaben či znemožněn efektivnho vkonu moci ze strany vldn většiny. Přiznvaj sice, že po vyčerpn všech možnost, kter měla opozice k dispozici při projednvn předmětnch vldnch nvrhů zkonů na půdě komor Parlamentu, přistoupili k obstrukci vyznačujc se několikerm předloženm většho množstv procedurlnch nvrhů na změny v pořadu schůze a většm počtem přihlšek do rozpravy, tento přstup však nebyl veden primrně myšlenkou obstrukce, nbrž věcnou kritikou jejich obsahu. Předmětn sloučen rozpravy tak bylo zjevně trestem za to, že opozice předtm způsobila dvoudenn projednvn jinho nvrhu zkona (poslze publikovanho jako zkon č. 353/2011 Sb., kterm se měn zkon č. 96/1993 Sb., o stavebnm spořen a sttn podpoře stavebnho spořen a o doplněn zkona Česk nrodn rady č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn zkona Česk nrodn rady č. 35/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů; sněmovn tisk č. 378, 6. volebn obdob). Důvodem tohoto omezen naopak nemohl bt časov tlak na přijet napadench zkonů, neboť i kdyby jejich projednvn trvalo obdobně dlouho, Poslaneck sněmovna by je nepochybně všechny schvlila do konce listopadu 2011. Takovto časov tlak by navc ve smyslu nlezu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. S 55/10 (N 27/60 SbNU 279; 80/2011 Sb.) nebylo možn ani jinak považovat za legitimn a stavně aprobovateln důvod omezen rozpravy.
13. Vedle uvedench stavněprvnch aspektů nelze opominout ani to, že ke sloučen rozpravy ke čtrncti napadenm zkonům došlo v rozporu s 54 odst. 8 jednacho řdu, ačkoliv prvě o toto ustanoven oprala vldn většina svůj postup. Navrhovatel odkazuj na stanovisko legislativnho odboru Poslaneck sněmovny, jež si v průběhu předmětn schůze vyždal mstopředseda Poslaneck sněmovny Lubomr Zaorlek. Podle tohoto v nvrhu obshle citovanho stanoviska je sloučen rozprav obvykl pouze u bodů, kter spolu logicky a obsahově souvis (např. u nvrhů zkona o zdravotnch službch, zkona o specifickch zdravotnch službch a souvisejcho „změnovho“ zkona). Prvě tato souvislost je důvodem sloučen, neboť nem smysl, aby byla opakovaně vedena rozprava k obsahově tměř totožn nebo velmi podobn věci. Tento čel však nemůže bt naplněn v přpadě sloučen rozprav k jakmkoliv obsahově nesouvisejcm zkonům. Uveden stanovisko připoušt, že důvodem sloučen rozpravy by mohla bt snaha o omezen počtu vystoupen poslanců na celkově dvě vystoupen po deseti minutch, vzhledem k dikci 59 odst. 2 jednacho řdu, podle něhož se může Sněmovna bez rozpravy usnst, že „k tže věci“ může poslanec vystoupit nejvše dvakrt, by však i v takovmto přpadě musel mt každ poslanec možnost vystoupit dvakrt ke každ věci, tj. ke každmu jednotlivmu tisku, resp. bodu schůze.
14. K postupu mstopředsedkyně Poslaneck sněmovny Kateřiny Klasnov, kter jako řdc schůze vymazvala třet a dalš přihlšky poslanců do rozpravy, se legislativn odbor nevyjadřoval, poukzal však na to, že mezi běžně akceptovan prvn principy se řad i zkaz zneužit prv, tvořc součst principu prvnho sttu ve smyslu čl. 1 odst. 1 stavy. V souladu s tmto principem přitom lze za určitch situac omezit vkon prva tomu, kdo jej pouze prokazatelně zneužv, k čemuž by mohlo dojt i v přpadě, kdy by při provděn tzv. obstrukc byla překročena nosn mra. Pokud by totiž zkonem stanoven prvo poslance muselo bt vždy a za všech okolnost formalisticky vykonvno, mohlo by to znamenat materiln popřen smyslu činnosti Sněmovny, potažmo parlamentarismu jako takovho. Legislativn odbor se však nedomnv, že by v předmětn situaci k překročen tto mry došlo.
15. Nvrh na zrušen napadench zkonů navrhovatel odůvodňuj i znehodnocenm stavn role Sentu v zkonodrnm procesu. Sent svm oprvněnm zamtnout nvrh zkona nebo jej vrtit s pozměňovacmi nvrhy pln funkci korektivu Poslaneck sněmovny. Prvě v tto skutečnosti spočv i důvod, pro kter jednac řd vyžaduje, aby Sentem zamtnut nebo vrcen předlohy byly předloženy až na nejbližš schůzi Poslaneck sněmovny, tj. zjevně nikoli na schůzi probhajc, a to nejdřve za deset dnů od doručen usnesen Sentu, resp. jeho pozměněn verze. Smysl tto minimln lhůty spočv v zajištěn potřebnho času k tomu, aby se poslanci mohli s usnesenm Sentu a jeho důvody seznmit, a rozhodovat tak s plnou znalost jeho postoje. Z těchto důvodů se navrhovatelům jev předmětn omezen rozpravy jako nepřiměřen a neodpovdajc stavnm principům našeho parlamentarismu. Nvrh zkona po svm zamtnut nebo vrcen s pozměňovacmi nvrhy již nen projednvn ve vborech, čmž podstatně vzrůst vznam rozpravy konan na plnu Poslaneck sněmovny. Ta se totiž stv jedinm frem, na němž mohou poslanci využt argumentů zazněvšch při jeho projednvn v Sentu a pokusit se přesvědčit většinu Poslaneck sněmovny ke změně jejho stanoviska, přpadně ke schvlen sentn pozměněn verze nvrhu zkona. Důsledky omezen rozpravy přitom nelze relativizovat ani poukazem na již proběhl tři čten nvrhu zkona, neboť po přijet usnesen Sentu o zamtnut nebo vrcen nvrhu zkona vstupuj do parlamentnho diskurzu jeho nov argumenty coby opravn instituce a polemickho prvku k druh parlamentn komoře. V tom ostatně spočv samotn smysl dvoukomorov parlamentn soustavy.
16. V dan věci se navrhovatel obracej na stavn soud jako představitel parlamentn opozice, aby vzhledem k vžnm pochybnostem o stavnosti rozhodnut parlamentn většiny otevřeli cestu k projednn věci stavnm soudem, a tm i k přenesen sporn otzky do stavněprvnho diskurzu, jenž je pro soudob demokratick prvn stt podstatn. Jsou přesvědčeni, že s vjimkou Sentu selhaly v přpadě napadench zkonů ostatn pojistky stavně konformnho vkonu legislativnho procesu, mezi něž stavn soud řad i předsedu Poslaneck sněmovny, resp. předsedajc jej schůze, a prezidenta republiky. V přpadě nejzvažnějšho porušen pravidel demokratickho legislativnho procesu, tj. sloučen rozpravy k nesouvisejcm nvrhům zkonům, totiž nechtěly zashnout, zatmco Sent vzhledem k tomu, že ke sloučen došlo až po zamtnut nebo vrcen předmětnch předloh, již zashnout nemohl. Shrnuj tak, že přijetm napadench zkonů došlo k zsahu do prv, principů a zruk zakotvench v čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 5, 6, 15, 26 a 36 stavy a v čl. 4 odst. 2 a 4, čl. 21 odst. 1 a 4 a čl. 22 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“). Kumulac opatřen omezujcch demokratickou diskusi na půdě Poslaneck sněmovny, zejmna krcenm lhůt pro projednvn napadench zkonů, omezenm řečnick lhůty a počtu vystoupen a nakonec i sloučenm sněmovn rozpravy pot, co Sent nvrhy napadench zkonů zamtl či vrtil s pozměňovacmi nvrhy, došlo k zsahu do prv řady poslanců (předevšm opozičnch), kteř neměli možnost proti nvrhům těchto zkonů argumentovat v parlamentn rozpravě. Jednalo se o extrmn přpad svvole vldn většiny. U zkonů, kter nikoli nepodstatně omezuj zkladn prva a svobody podle čl. 26, 28, 30, 31 a čl. 32 odst. 5 Listiny, tak Parlament naprosto selhal ve sv stavn roli legitimačn instance.
17. Způsob projednvn napadench zkonů označuj navrhovatel za projev pokračovn tendence vedouc k marginalizaci Parlamentu a parlamentnch debat, jež se projevila již v minulosti v souvislosti s projednvnm zkona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, nebo přijmnm zkonů ve stavu legislativn nouze v listopadu 2010. Mezi jej dalš projevy lze zařadit i častou nečast vldn většiny během parlamentnch debat k vznamnm tmatům nebo považovn každ kritiky vldnch předloh za zdržovn a obstrukce. Důsledkem tto tendence tak je, že se Parlament stv pouhm hlasovacm strojem, pouhou fasdou.
II./b
Svvoln postup při schvalovn zkona o zdravotnch službch v Poslaneck sněmovně
18. Nesprvn postup při přijmn nvrhu zkona, tentokrt však pouze v přpadě nvrhu zkona o zdravotnch službch, vytk Poslaneck sněmovně i skupina poslanců, jež m v tomto řzen postaven vedlejšho častnka. Důvodem je předevšm skutečnost, že nebyl reflektovn vznam tohoto zkona, jenž m charakter kodexu a svm obsahem vymezuje novou terminologii, zkladn podmnky poskytovn zdravotnch služeb, postaven sttu, poskytovatelů zdravotnch služeb a pacienta a jejich vztahy. Vzhledem k jeho obsahu bylo proto namstě očekvat, že k jeho projednn dojde v nležitm časovm rmci, a to pokud možno při dosažen širšho konsenzu na jeho obsahu, zahrnujcho vedle koalice alespoň čst parlamentn opozice, aby byla zachovna kontinuita tto prvn pravy i po dalšch volbch. K tomu však nedošlo.
19. Způsob schvalovn byl podle vedlejšch častnků zcela mimo rmec jednacho řdu a zvyklost projednvn. O tom nesvědč jen sloučen rozpravy k nesouvisejcm nvrhům zkonů, kter provzela řada nočnch jednn, nbrž i skutečnosti předchzejc tto rozpravě. Jde např. o to, že nvrh předmětnho zkona byl poslancům rozesln 1. července 2011, tedy v obdob dovolench, a to aniž by byl v tto době k dispozici i nvrh novely zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o veřejnm zdravotnm pojištěn"), kter s tmto zkonem po věcn strnce zce souvis. Ten byl dn do připomnkovho řzen až v průběhu řjna, a to původně jen na 10 dnů, později na 20 dnů, za současnho vnitřnho připomnkovho řzen k novele zkona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejnho zdrav a o změně některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů. Takto krtk lhůty znemožnily uplatněn kvalifikovanch připomnek ze strany odborn veřejnosti, byť se jedn o kodex dotkajc se rozshl oblasti lidskch prv. Většina uplatněnch připomnek a nmitek odborn veřejnosti k nvrhu zkona navc nebyla vůbec akceptovna. V tomto postupu spatřuj vedlejš častnci prvky svvole a v jejich důsledku porušen čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 23 odst. 3 a čl. 44 odst. 3 stavy.
20. Předmětem jejich nmitek je nakonec i skutečnost, že přijmn nvrhu zkona se neobešlo bez tzv. přlepků, když do něj byly zařazeny např. pasže o instalaci veden Všeobecn zdravotn pojišťovny či prava systmu tvorby hrad a cen lčivch přpravků a potravin pro zvlštn lkařsk čely o regulaci cen lků. Takovto postup nen v souladu ani s legislativnmi pravidly vldy ani s judikaturou stavnho soudu, konkrtně nlezem sp. zn. Pl. S 77/06.
II./c
Porušen zkazu nucench prac a některch dalšch zkladnch prv v důsledku podmněn nroku na podporu v nezaměstnanosti vkonem veřejn služby
21. Napadenm zkonem č. 366/2011 Sb., kterm se měn zkon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotn nouzi, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 108/2006 Sb., o socilnch službch, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoře, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, byla s činnost od 1. ledna 2012 novelizovna prvn prava institutu veřejn služby podle 18a odst. 1 zkona o pomoci v hmotn nouzi. Předmětn institut, jenž sm byl do prvnho řdu zaveden s činnost od 1. ledna 2009, původně sledoval čel motivovat přjemce dvek pomoci v hmotn nouzi, aby si svou aktivn činnost navšili přspěvek na živobyt. K tomu postačoval vkon veřejn služby v minimln dlce 20 hodin měsčně, přičemž navšen bylo možn doshnout i vkonem vdělečn činnosti či vkonem dobrovolnick služby. Nov prvn prava přinesla zsadn změny tohoto institutu. Veřejn služba již nen vykonvna jen osobami v hmotn nouzi, nbrž tž osobami vedenmi v evidenci uchazečů o zaměstnn, a to na zkladě psemn smlouvy, obsahujc vedle zkladnch dajů o těchto osobch i msto, předmět a dobu vkonu veřejn služby. Tato smlouva se uzavr s krajskou pobočkou řadu prce Česk republiky (dle jen „řad prce“) po dohodě s obc nebo dalšm subjektem, v jejichž prospěch m bt poskytovna, přičemž za ni nenlež odměna. Ostatn podmnky vkonu veřejn služby jsou obdobn podmnkm pracovněprvnm.
22. Stejnm dnem nabylo činnosti i souvisejc doplněn 30 odst. 2 zkona o zaměstnanosti. Podle novho zněn psmene d) tohoto ustanoven je krajsk pobočka řadu prce oprvněna a povinna vyřadit z evidence uchazečů o zaměstnn takovho uchazeče, jenž bez vžnho důvodu odmtne nabdku vykonvat veřejnou službu v rozsahu nejvše 20 hodin tdně v přpadě, že je v tto evidenci veden nepřetržitě dle než 2 měsce.
23. Navrhovatel maj za to, že obě napaden ustanoven jsou v rozporu s prvem svobodně si zvolit zaměstnn a zkazem nucench prac. Prvně uveden prvo je zakotveno v čl. 23 odst. 1 Všeobecn deklarace lidskch prv, čl. 6 odst. 1 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, vyhlšenho pod č. 120/1976 Sb., a čl. 6 odst. 1 deklarace Valnho shromžděn OSN o pokroku a rozvoji v sociln oblasti z roku 1969, jakož i v čl. 1 odst. 1 Evropsk sociln charty, vyhlšen pod č. 14/2000 Sb. m. s., a čl. 1 odst. 1 mluvy o politice zaměstnanosti [mluva Mezinrodn organizace prce (dle tž jen "MOP") č. 122], vyhlšen pod č. 490/1990 Sb., z nichž pro Českou republiku vyplvaj zvazky, aby clem sv politiky učinila možnost každho mt přležitost zskat prostředky ke svmu živobyt prac, kterou si svobodně zvol. Pokud jde o zkaz nucench prac, ten stanovuj předevšm čl. 9 Listiny a čl. 4 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"), v nichž je zroveň vymezeno, co nelze považovat za nucenou prci. Jej pozitivn vymezen se naopak nachz v mluvě o nucen nebo povinn prci (mluva MOP č. 29), vyhlšen pod č. 506/1990 Sb., pro jejž čely se podle jejho čl. 2 odst. 1 označuje vrazem "nucen nebo povinn prce" každ prce nebo služba, kter se na kterkoliv osobě vymh pod pohrůžkou jakhokoliv trestu a ke kter se řečen osoba nenabdla dobrovolně. Podle navrhovatelů je třeba trestem rozumět jakoukoliv jmu, kter by se tkala zbaven nebo omezen některho prva či svobody dotyčn osoby, přičemž zkaz se vztahuje jak na orgny veřejn moci, tak i soukrom subjekty. V čl. 2 odst. 2 tto mluvy jsou stanoveny vjimky, na kter se tento zkaz nevztahuje.
24. Namtan rozpor se v prvn řadě tk toho, že 18a zkona o pomoci v hmotn nouzi zahrnul mezi veřejn prce i pomoc jinm subjektům než obcm. Ty tak mohou bt vykonvny ve prospěch sttu, zemně samosprvnch celků, neziskovch organizac, nebo dokonce podnikatelskch subjektů. Takovto vymezen je však podle navrhovatelů problematick. Veřejn služba by měla bt vykonvna ve veřejnm zjmu, tj. ve prospěch širšho okruhu osob, k charitativnm nebo humanitrnm čelům, nikoliv však k dosažen zisku podnikatelskch subjektů. Tomu odpovd i čl. 2 odst. 2 psm. e) mluvy o nucen nebo povinn prci, jenž jako vjimku ze zkazu nucench prac připoušt menš obecn služby vykonvan členy obce v jejm přmm zjmu, pokud mohou bt považovny za obvykl občansk povinnosti připadajc na členy obce a tito nebo jejich přm zstupci maj prvo vyjdřit se ohledně potřeby takovch služeb. Je zřejm, že tyto podmnky vkon veřejn služby ve prospěch soukromch společnost nesplňuje. Napaden ustanoven jsou z tohoto důvodu zroveň ve zjevnm rozporu s čl. 4 odst. 1 mluvy o nucen nebo povinn prci a čl. 4 odst. 3 psm. d) mluvy. Pokud se k tomu vezme v vahu skutečnost, že zkon nestanov ani ždnou hranici pro dlku trvn vkonu veřejnch služeb, lze konstatovat, že vaha řadu prce při jejich zprostředkovn nen nijak omezena, a je tedy namstě obava z možnho zneužvn tohoto institutu k podnikatelskm čelům. Vyloučit ale nelze ani jeho zneužit pro čely hospodřskho rozvoje, včetně pomoci v oblastech zlepšovn životnho prostřed, přpadně jako prostředku pracovn kzně, ačkoliv využvn nucen nebo povinn prce za těmito čely zakazuje čl. 1 psm. b) a c) mluvy o odstraněn nucen prce (mluva MOP č. 105), vyhlšen pod č. 231/1998 Sb.
25. Vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn m rovněž sankčn charakter, s nmž je spojena řada dalšch negativnch důsledků. Jde o odnět podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, vznik povinnosti hradit pojistn na veřejn zdravotn pojištěn a neposkytnut dvek pomoci v hmotn nouzi. Zkon předpokld, že vkon veřejn služby m charakter vkonu zvisl činnosti podle pracovněprvnch předpisů, což navrhovatel dokldaj včtem jednotlivch dlčch aspektů prvn pravy. Vše uveden sankce proto působ, resp. uchazeč o zaměstnn ji vnm jako vyhrůžku pro přpad, že by vkon veřejn služby odmtl, v důsledku čehož je k jejmu vkonu nucen. Tento zvěr odpovd i způsobu, jakm pohrůžku v souvislosti se zkazem nucench prac vnm Evropsk soud pro lidsk prva, tedy jako jakoukoliv citelnou sankci (tj. trest v oblasti trestnho prva a sprvnho trestn) nebo jin citeln zsah do prvn sfry dotčen osoby. Rovněž orgny Mezinrodn organizace prce ve svch stanoviscch upozorňuj, že postih může mt tž formu ztrty prv či vhod. Nedobrovolnost, jak dle uvd navrhovatel, předpokld jednn proti vůli dotčen osoby, přičemž přpadn formlně udělen souhlas je nutno zkoumat podle okolnost, zda byl poskytnut dotčenou osobou svobodně, a nikoliv pod nepřpustnou pohrůžkou trestu. stavn soud sm v minulosti znak donucen konkretizoval jako donucen k prci, jež je „administrativn povahy“, „s pohrůžkou sankce vyplvajc z poměru nadřzenosti a podřzenosti“, a to v situacch typově srovnatelnch s negativnm včtem toho, co zakzanou nucenou prac ve smyslu čl. 9 odst. 2 Listiny nen [srov. nlez ze dne 22. března 1994 sp. zn. Pl. S 37/93 (N 9/1 SbNU 61; 86/1994 Sb.); nlez ze dne 7. července 1994 sp. zn. I. S 2/93 (N 37/1 SbNU 267)]. Všechny tyto znaky platn zkonn vymezen veřejn služby splňuje.
26. Judikatura Evropskho soudu pro lidsk prva i stavnho soudu vyžaduje posouzen tživosti břemene spočvajcho ve vkonu nucen prce nebo služby pro dotčenou osobu, tj. zda se jedn o zjevnou nespravedlnost, tlak, přpadně zbytečnou, neodůvodněnou tvrdost či trpen. V souladu s čl. 4 mluvy, jakož i prvnmi zvěry obsaženmi v bodech 33 a 37 rozsudku Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 23. listopadu 1983 ve věci stžnosti Van der Mussele proti Belgii č. 8918/80, je tedy třeba posoudit proporcionalitu přijatho opatřen. Jde-li totiž o břemeno zanedbateln či běžn, tedy způsobujc povinn osobě nulovou, zanedbatelnou, přp. zcela standardn a běžnou jmu, lze s použitm variace na argument de minimis aprobovat i prci, kter by jinak všechny ostatn znaky zakzan nucen prce naplňovala. Pokud by se však naopak jednalo o břemeno mimořdně tživ a nesnesiteln, může tm bt zpochybněna dobrovolnost převzet povinnosti takovou prci vykonvat. Tato vchodiska se podle navrhovatelů uplatn i v dan věci. Vezme-li se do vahy, že vkon veřejn služby může bt nařzen až na polovinu stanoven tdenn pracovn doby, tj. 20 hodin, přičemž za vkon tto prce nen pracujc ždnm způsobem odměněn, lze soudit, že břemeno vkonu tto služby pro něj může bt velmi tživ, protože za vkon sv prce neobdrž přiměřenou odměnu. V průběhu vkonu veřejn služby navc dotčen osoba nen důchodově pojištěna, což se může značně negativně odrazit na jejm postaven při nslednm rozhodovn o jej důchodov dvce, zejmna při rozhodovn o invalidnm důchodu.
27. Dalš nmitka se tk rozporu napaden prvn pravy s prvem na přiměřen hmotn zabezpečen v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny, jež představuje jeden z podstatnch aspektů prva na prci, jak je upraveno v řadě mezinrodnch dokumentů, včetně mezinrodnch smluv o lidskch prvech a zkladnch svobodch. Tyto smlouvy ukldaj Česk republice povinnost poskytovat dvky v nezaměstnanosti. Jde o mluvu o minimln normě socilnho zabezpečen (mluva MOP č. 102), vyhlšenou pod č. 461/1991 Sb., a Evropsk zkonk socilnho zabezpečen (mluva Rady Evropy č. 48), vyhlšen pod č. 90/2001 Sb. m. s., kter definuj pojem kryt sociln udlosti a vymezuj okruh chrněnch osob i dobu poskytovn dvek. Uveden pojem zahrnuje podle jejich čl. 20 zastaven vdělku, jak je stanoveno vnitrosttnmi prvnmi předpisy, způsoben nemožnost zskat přiměřen, resp. vhodn zaměstnn, pokud chrněn osoba je schopna prce a ochotna pracovat. Poskytovn dvek v nezaměstnanosti může bt podle těchto smluv omezeno pouze ze dvou důvodů, kter tyto smlouvy taxativně stanov ve svch čl. 24 odst. 1. Důvod vymezen v napadenm ustanoven 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti však pod ně podřadit nelze.
28. Odmtnut vykonvat veřejnou službu bude mt u osoby, kter dosud pobr podporu v nezaměstnanosti, za nsledek jej odnět. Tato podpora je přitom dvkou socilnho zabezpečen, jejž poskytovn je podmněno předchozm odvděnm pojistnho z vdělečn činnosti. Osoby vykonvajc vdělečnou činnost si tak prostřednictvm těchto odvodů hrad pojistn pro přpad vzniku nepřzniv sociln udlosti, kterou je nezaměstnanost. Vzhledem k tomu, že poskytovn podpory v nezaměstnanosti je navzno na pojistn princip, měla by osoba, kter odvděla po stanovenou dobu pojistn, obdržet při vzniku pojistn udlosti pojistn plněn na zkladě předem zkonem stanovench podmnek postrdajcch prvek nahodilosti. V přpadě osob, kterm bude řadem prce nabdnuta veřejn služba, se však dalš poskytovn podpory v nezaměstnanosti stane po dvou měscch evidence podmněnm prvě vkonem veřejn služby, aniž by bylo možn dopředu určit, zda a kdy tuto nabdku dostanou, jak prce bude předmětem veřejn služby a jak bude mt rozsah a dlku trvn. Po dvou měscch tak k zkonnm podmnkm pro poskytnut podpory v nezaměstnanosti přibude dalš, kter zlež pouze na libovůli krajsk pobočky řadu prce, na čemž vzhledem k širok mře uvžen nic neměn ani možnost podn opravnho prostředku. Nelze přehldnout ani přstup Ministerstva prce a socilnch věc, podle něhož si uchazeči o zaměstnn mus „odpracovat“ podporu v nezaměstnanosti vyplcenou z „kapes ns všech“, kter zcela přehlž, že tyto osoby již při vkonu sv vdělečn činnosti platily na přpadnou budouc dvku v nezaměstnanosti. U naprost většiny vdělečně činnch osob přitom dojde v průběhu jejich aktivnho života k odvodu vrazně vyšš čstky, než jim je vyplacena v tto formě. Někteř uchazeči, typicky absolventi střednch a vysokch škol, jichž se napaden ustanoven rovněž dotkaj, navc dostvaj pouze čstku pojistnho na veřejn zdravotn pojištěn, jež v minulm roce činila 723 Kč měsčně.
29. Navrhovatel se neztotožňuj ani s jinm prezentovanm argumentem ministerstva, podle něhož je veřejn služba nabzena osobm dlouhodobě nezaměstnanm, tj. dle než jeden rok. Dlouhodob nezaměstnanost je totiž spojena s několika typickmi skupinami, což je doložiteln ze statistickho sledovn. Buď jde o osoby, jež jsou ztrtou zaměstnn ohrožen vce než jin (např. osoby zdravotně postižen, osoby ve vyššm produktivnm věku nebo rodiče malch dět), nebo osoby, kter se skutečně prci vyhbaj. Sankčn vyřazen osob, kter dostatečně neusilovaly o nalezen zaměstnn, přitom umožňovala i dosavadn prvn prava. V přpadě důsledn kontroly u těch clovch skupin, kter by evidenci zneužvaly, tak existovaly nstroje pro postižen takovho jednn. Nov prvn prava již ale nespojuje institut veřejn služby toliko s dlouhodobě nezaměstnanmi a osobami zvislmi na dvkch pomoci v hmotn nouzi, ale pouze a jedině se samotnou evidenc uchazečů o zaměstnn, a to v dlce pouhch dvou měsců, tj. s krtkodobou nezaměstnanost.
30. Veřejn služba byla původně jednm z aktivizačnch prvků v systmu pomoci v hmotn nouzi, tj. byla součst pomoci nezbytn k zajištěn zkladnch životnch podmnek zakotven v čl. 30 odst. 2 Listiny. Jejm hlavnm clem bylo zachovn nebo obnoven pracovnch nvyků osoby, kter se dlouhodobě nachzela v hmotn nouzi. V důsledku předmětnch změn se však tento institut stal součst zkonnho vymezen prva na přiměřen hmotn zabezpečen v nezaměstnanosti ve smyslu čl. 26 odst. 3 a čl. 41 odst. 1 Listiny. Již z dikce těchto ustanoven je nepochybn, že „přiměřen hmotn zabezpečen“ garantuje mnohem vyšš mru ochrany než „zajištěn zkladnch životnch podmnek“. Platn zkonn prava ale tyto dvě kategorie, resp. stavn prva směšuje. Prvo na přiměřen hmotn zabezpečen je v jejm důsledku v podstatě negovno posunutm na roveň zajištěn zkladnch životnch podmnek, což je realizace jinho socilnho prva. Uchazeči o zaměstnn, kteř pobraj podporu v nezaměstnanosti, mohou na zkladě vše uvedenho vnmat nabdku veřejn služby jako citeln zsah do svho prva na lidskou důstojnost ve smyslu čl. 1 a čl. 10 odst. 1 Listiny.
31. Zvěrem navrhovatel uvděj, že napaden ustanoven jsou v rozporu s prvem na spravedlivou odměnu za prci podle čl. 28 Listiny, neboť rozsah vkonu veřejn služby může dosahovat až 20 hodin tdně, aniž by za to osoba vykonvajc tyto služby obdržela odměnu. Nesoulad nakonec spatřuj i s prvem na pomoc v hmotn nouzi podle čl. 30 odst. 2 Listiny. Skutečnost, že osoba odmtne vykonvat veřejnou službu, způsob, že v nsledujcch šesti měscch po vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn nen podle 3 zkona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotn nouzi, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon o pomoci v hmotn nouzi") považovna za osobu v hmotn nouzi, a tedy nem nrok na poskytnut dvek pomoci v hmotn nouzi, byť by ostatn podmnky pro jejich přiznn splňovala. U mnoha nezaměstnanch proto vžně hroz jejich vrazn zadlužen či sociln vyloučen. Navrhovatel vyslovuj pochybnost, zda by odmtnut vkonu veřejn služby mělo bt důvodem pro vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn, resp. pro to, aby stt odňal osobě, kter se fakticky nachz v hmotn nouzi, prvo na pomoc k zajištěn jejch zkladnch životnch podmnek. Ustanoven 3 odst. 3 zkona o pomoci v hmotn nouzi sice dv krajsk pobočce řadu prce v odůvodněnch přpadech možnost považovat i takovouto osobu za osobu v hmotn nouzi, ta však na takovto uznn nem prvn nrok.
32. Ze všech uvedench důvodů považuj navrhovatel napaden ustanoven za jsouc v rozporu s čl. 1, čl. 9, čl. 10 odst. 1, čl. 26 odst. 3 a čl. 30 odst. 2 ve spojen s čl. 41 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 Listiny, jakož i vše zmněnmi ustanovenmi mezinrodnch smluv o lidskch prvech a zkladnch svobodch.
II./d
Nepřpustn retroaktivn činek povinnosti nov registrace poskytovatelů zdravotnch služeb
33. Navrhovatel se nakonec domhaj zrušen přechodnch ustanoven 121 odst. 1 a 5 zkona o zdravotnch službch, stanovujcch povinnost nov registrace provozovatelů nesttnch zdravotnickch zařzen podle dosavadnho zkona č. 160/1992 Sb., o zdravotn pči v nesttnch zdravotnickch zařzench, ve zněn pozdějšch předpisů.
34. vodem sv argumentace uznvaj, že zkonodrce m prvo stanovit nov, třeba i přsnějš podmnky pro provozovn podnikatelsk činnosti a současně zkonem uložit těm, kdo tuto podnikatelskou činnost vykonvaj, aby tyto podmnky do určit zkonem stanoven lhůty splnili. Jejich přpadn nesplněn by přitom mohlo bt důvodem k odnět podnikatelskho oprvněn v přslušnm řzen. Neztotožňuj se však s řešenm, podle něhož pozbv podnikajc fyzick nebo prvnick osoba dosavadn oprvněn ze zkona, tedy bez jakhokoli sprvnho řzen, aniž by nesplnila některou z nově stanovench podmnek.
35. Podle napadench ustanoven mohou provozovatel nesttnch zdravotnickch zařzen provozovat podnikatelskou činnost, k nž zskali oprvněn na zkladě dosavadn prvn pravy, pouze 36 měsců od nabyt činnosti zkona o zdravotnch službch. Chtěj-li tyto služby poskytovat i po uplynut tto lhůty, mus do 9 měsců od nabyt činnosti tohoto zkona podat ždost o nov oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb, v důsledku čehož mus znovu předkldat již jednou předložen doklady o sv odborn způsobilosti k vkonu povoln, o splněn podmnek pro věcn a technick vybaven zdravotnickho zařzen nebo o schvlen již jednou schvlenho provoznho řdu zdravotnickho zařzen přslušnm orgnem ochrany veřejnho zdrav. Rovněž mus opětovně dokldat svou bezhonnost, zdravotn způsobilost i oprvněn užvat prostory, ve kterch poskytuj zdravotn služby.
36. Důsledky napadench ustanoven mohou bt v některch přpadech mnohem zvažnějš než pouh "zcela zbytečn" administrativn obtěžovn dosavadnch provozovatelů nesttnch zdravotnickch zařzen. Tuto skutečnost navrhovatel demonstruj na přkladu lkaře provozujcho soukromou lkařskou praxi, jenž zskal registraci nesttnho zdravotnickho zařzen na zkladě toho, že absolvoval atestaci druhho stupně, tedy svho času zkoušku opravňujc k vkonu funkce primře, např. v oboru internho lkařstv. Sprvn orgn dospěl oprvněně a v souladu s tehdy platnmi prvnmi předpisy k zvěru, že tato kvalifikace opravňuje tohoto lkaře vykonvat i soukromou lkařskou praxi v oboru kardiologie, byť přslušn lkař neměl v tomto oboru bvalou nstavbovou atestaci, nbrž pouze atestaci druhho stupně z oboru internho lkařstv. Je totiž všeobecně znmo a vyplv to z kvalifikačnch programů t doby, že lkař s atestac druhho stupně musel zvldnout všechny nstavbov obory internho lkařstv (včetně kardiologie) ve stejnm rozsahu, jako kdyby z těchto oborů absolvoval nstavbovou atestaci. V současn době však podle novch prvnch předpisů, mj. zkona č. 95/2004 Sb., o podmnkch zskvn a uznvn odborn způsobilosti a specializovan způsobilosti k vkonu zdravotnickho povoln lkaře, zubnho lkaře a farmaceuta, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon č. 95/2004 Sb."), je obor kardiologie samostatnm zkladnm oborem. Soukrom lkař, kter se bude nově uchzet o oprvněn poskytovat zdravotn služby v oboru kardiologie, proto nebude splňovat nově stanoven kvalifikačn předpoklady pro vkon povoln v tomto oboru, neboť nebude mt tzv. specializovanou způsobilost v oboru kardiologie podle posledně uvedenho zkona. Může přitom jt o soukromho lkaře, kter je velmi zkušen a dlouh lta spěšně vykonv soukromou praxi ke spokojenosti svch pacientů jak v oboru internho lkařstv, tak i v oboru kardiologie, a to na zkladě dnes již zrušen atestace druhho stupně z internho lkařstv, aniž v minulosti absolvoval nstavbovou atestaci z oboru kardiologie. Jej dodatečn absolvovn ve lhůtě 36 měsců navc může bt pro věkově starš soukrom lkaře nesmrně obtžn, protože kvalifikačn a vukov program pro specializačn průpravu z oboru kardiologie, stejně jako z jinch atestačnch lkařskch oborů, vyžaduje nejen složen zkoušky před komis, ale rovněž absolvovn stže na klinikch a dalšch vyššch pracovištch v rozsahu řady měsců. Nepochybně by za tmto čelem museli dlouhodobě přerušit svou praxi.
37. Z uvedenho je podle navrhovatelů zřejm, že jde o retroaktivn zsah do již dřve nabytch prv takovhoto soukromho lkaře. Podobn situace přitom nastv i v dalšch lkařskch oborech, kdy na zkladě atestace druhho stupně byla udělena registrace nesttnho zdravotnickho zařzen pro původně nstavbov a nyn zkladn lkařsk obor, což však nově již nestač pro splněn podmnky k provozovn soukrom lkařsk praxe v přslušn odbornosti. Dotčen lkař tak pozbv svho oprvněn pouze na zkladě změny zkona, aniž by se jakkoliv provinil. Z těchto důvodů napaden ustanoven porušuj podstatu prva na podnikn zakotvenho v čl. 26 odst. 1 Listiny a představuj nepřpustn retroaktivn zsah do již jednou nabytch prv, odporujc principu prvn jistoty, kter je součst konceptu demokratickho prvnho sttu podle čl. 1 odst. 1 stavy.
38. Předmětn nmitky proti napadenm přechodnm ustanovenm zkona o zdravotnch službch, jež současně uzavraj argumentaci navrhovatelů, byly se stejnm odůvodněnm uplatněny i skupinou sentorů, majc v tomto řzen postaven vedlejšho častnka.
II./e
Neurčit čel nov prvn pravy Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu a nepřpustn rozsah osobnch dajů zveřejňovanch o zdravotnickch pracovncch
39. Skupina sentorů dle navrhuje zrušit ustanoven 70 až 78 zkona o zdravotnch službch, jež obsahuj novou prvn pravu Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu. Ve srovnn s dosud platnou prvn pravou (tj. předevšm 67c až 67i zkona č. 20/1966 Sb., o pči o zdrav lidu, ve zněn pozdějšch předpisů, a vyhlškou č. 552/2004 Sb., o předvn osobnch a dalšch dajů do Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu pro potřeby veden nrodnch zdravotnch registrů) nepředstavuje tato databze pouh propojen dosud existujcch registrů, kter maj zkonem přesně stanoven a limitovan čely, nbrž umožňuje předvn dajů i pro čely jin. Nen již však stanoveno, jak m bt databze technicky vytvořena ani jakm způsobem a kdy maj bt kdovny v n umstěn daje a kter z nich maj bt anonymizovny. čel tto databze, vymezen v 70 odst. 1 zkona o zdravotnch službch, je navc velmi obecn, vgn a všezahrnujc. Nijak neomezuje jej budouc podobu a využvn, čmž se napaden prava dostv do rozporu nejen se směrnic Evropskho parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. řjna 1995 o ochraně fyzickch osob v souvislosti se zpracovnm osobnch dajů a o volnm pohybu těchto dajů (dle jen "směrnice Evropskho parlamentu a Rady 95/46/ES"), podle kter mohou bt takovto daje shromažďovny jen pro stanoven a vslovně vyjdřen čely, ale tž s čl. 10 odst. 3 Listiny a čl. 10 odst. 1 mluvy na ochranu lidskch prv a důstojnosti lidsk bytosti v souvislosti s aplikac biologie a medicny: mluvy o lidskch prvech a biomedicně, vyhlšen pod č. 96/2001 Sb. m. s., (dle jen "mluva o lidskch prvech a biomedicně").
40. Součst Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu je podle 72 odst. 1 psm. d) zkona o zdravotnch službch i Nrodn registr zdravotnickch pracovnků. Jak vyplv z 76 tohoto zkona, tento registr obsahuje strukturovan daje o zdravotnickch pracovncch, včetně hostujcch osob a osob, kter způsobilost k vkonu zdravotnickch povoln zskaly mimo zem Česk republiky. Jde o rodn čslo, adresu obvyklho pobytu, datum a msto zskn odborn či specializovan způsobilosti nebo zvlštn odborn způsobilosti, daje o zahjen, přerušen nebo ukončen vkonu zdravotnickho povoln a daje o ztrtě oprvněn k vkonu zdravotnickho povoln, jakož i o ztrtě zdravotn způsobilosti, ztrtě bezhonnosti a dlce obdob, na kter je vkon činnosti zakzn. S vjimkou dajů o rodnm čsle a adresy msta trvalho pobytu m bt tento registr veřejně přstupn na internetovch strnkch Ministerstva zdravotnictv.
41. V takto vymezenm rozsahu zveřejněnch dajů spatřuj vedlejš častnci nesoulad posledně uvedenho ustanoven se smyslem a čelem čl. 10 odst. 3 Listiny, podle něhož m každ prvo na ochranu před neoprvněnm shromažďovnm, zveřejňovnm nebo jinm zneužvnm dajů o sv osobě, jakož i s prvem na ochranu před zasahovnm do soukromho života ve smyslu čl. 10 odst. 2 Listiny. Maj za to, že neexistuje důvod, pro kter m bt veden takovto seznam všech zdravotnickch pracovnků v Česk republice, včetně některch diskrtnch osobnch dajů. V přpadě lkařů, zubnch lkařů a farmaceutů jsou duplicitn seznamy již vedeny, a to jejich komorami podle 6a odst. 9 zkona č. 220/1991 Sb., o Česk lkařsk komoře, Česk stomatologick komoře a Česk lkrnick komoře, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „zkon č. 220/1991 Sb.“). Tyto veřejn seznamy ale neobsahuj někter zvažn osobn daje o evidovanch osobch, např. daje o zdravotn způsobilosti, zdravotnm stavu nebo přerušen vkonu zdravotnickho povoln, kter budou muset bt nově rovněž zveřejněny, což lze považovat za nepřpustn a nedůvodn zsah do soukrom občanů vykonvajcch zdravotnick povoln.
42. Vedlejš častnci ve sv argumentaci odkazuj i na vyjdřen ředitele prvnho odboru řadu pro ochranu osobnch dajů (dle tž „řad“) z listopadu 2011, podle něhož předmětn (tehdy ještě jen navrhovan) prvn prava nen konformn s prvem Evropsk unie ani se standardn prvn pravou ochrany osobnch dajů v zemch Evropsk unie. Veden duplicitnho veřejnho seznamu lkařů, zubnch lkařů a lkrnků podle něj odporuje zsadě, že m-li bt veden nějak veřejn seznam osob, měl by bt veden pouze jedenkrt na jedinm mstě. Za situace, kdy již jsou vedeny seznamy zdravotnickch pracovnků jednotlivmi komorami, by proto stačil Nrodn registr nelkařskch zdravotnickch pracovnků, tedy osob uvedench v zkoně č. 96/2004 Sb., o podmnkch zskvn a uznvn způsobilosti k vkonu nelkařskch zdravotnickch povoln a k vkonu činnost souvisejcch s poskytovnm zdravotn pče a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o nelkařskch zdravotnickch povolnch), ve zněn pozdějšch předpisů. Podle tohoto vyjdřen nebyla předloha zkona o zdravotnch službch s řadem projednna. Ten přitom namtal nedůvodn, duplicitn a zvažn zsahy do soukrom fyzickch osob, kter vznikaj na zkladě veden předmětnho registru.
II./f
Neurčitost a rozpornost vymezen sprvnch deliktů v oblasti poskytovn zdravotnch služeb a nepřiměřenost vše sankc za jejich spchn
43. V dalš čsti svho nvrhu se sentoři domhaj zrušen některch ustanoven zkona o zdravotnch službch, jež vymezuj skutkov podstaty sprvnch deliktů. Jde předevšm o sprvn delikt podle 117 odst. 3 psm. d) zkona o zdravotnch službch, jehož se dopust poskytovatel zdravotnch služeb tm, že poruš povinnost mlčenlivosti podle 51 tohoto zkona, a za jehož spchn lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. Vedlejš častnci spatřuj protistavnost napadenho ustanoven v nepřiměřenosti uveden sankce, kterou odůvodňuj skutečnost, že se tento sprvn delikt mus vzhledem ke skutkov podstatě 180 trestnho zkonku tkat jen mně zvažnch přpadů porušen povinn mlčenlivosti zdravotnickch pracovnků. Rovněž však poukazuj na vgnost mnoha ustanoven zkona o zdravotnch službch, jež zdravotnickho pracovnka často stav před prvn vklad otzky, kdy je povinen zachovat mlčenlivost a kdy naopak poskytnout informace. Tk se to napřklad jeho ustanoven 33 odst. 3. Za situace, kdy jde o pacienta, jenž s ohledem na svůj zdravotn stav nemůže určit osoby majc prvo na informace o jeho aktulnm zdravotnm stavu a pořzen vpisů a kopi zdravotnick dokumentace veden o pacientovi, je pro poskytovatele zdravotnch služeb a jeho jednotliv zdravotnick pracovnky nesmrně obtžn posoudit, kdo je a kdo nen osobou pacientovi blzkou, nebo si tuto informaci ověřit. Na jedn straně je tak povinen tyto informace pod sankc podat, na straně druh je však nesm podat osobě k tomu neoprvněn. Zejmna v přpadech, kdy se někdo domh informac na zkladě toho, že by jmu, kterou pociťuje pacient, prvem pociťoval jako jmu vlastn, např. z titulu družby, přtele či podobně, což jsou situace obvykle značně emočně vypjat, může dojt k tomu, že někter informace jsou podny osobě, u nž se později ukže, že osobou blzkou nebyla. Už jen sankce nachzejc se třeba v polovině zkonnho rozpět (tj. 500 000 Kč) by proto byla nepochybně zcela zjevně nepřiměřen.
44. Vedlejš častnci ale v tto souvislosti poukazuj i na 51 odst. 2 psm. d) zkona o zdravotnch službch, podle něhož se za porušen mlčenlivosti nepovažuje sdělovn dajů nebo jinch skutečnost pro potřeby trestnho řzen, způsobem stanovenm prvnmi předpisy upravujcmi trestn řzen. Nzory na vklad tohoto ustanoven se rozchzej. Podle jednoho nzoru je každ povinen sdělit na vyždn orgnům činnm v trestnm řzen skutečnosti, o kter ždaj, i bez souhlasu pacienta, byť jde o přpady nepodlhajc oznamovac povinnosti nebo povinnosti překazit trestn čin. Existuje ale i nzor odlišn, podle něhož tyto informace nelze bez dalšho orgnům činnm v trestnm řzen podat, neboť podle specilnho ustanoven 8 odst. 5 trestnho řdu lze tyto informace podat pouze se souhlasem soudce. Zdravotnickmu pracovnkovi tak hroz v přpadě neoprvněnho nepodn informac pokuta do 50 000 Kč od orgnu činnho v trestnm řzen, pokud by se však uplatnil odlišn prvn vklad a k předn těchto dajů by došlo např. Polici Česk republiky bez souhlasu soudce, hrozila by poskytovateli zdravotnch služeb pokuta do 1 000 000 Kč. Vzhledem k nejasně a vgně formulovanmu ustanoven zkona je velmi nebezpečn stanovit takto přsně sankce za jeho porušovn, a to zvlště za situace, kdy pracovnk mnohdy ani při nejlepš vůli nedokže jednat tak, aby se vždy vyhnul nebezpeč, že někter informace poskytne neoprvněně, nebo je naopak neposkytne, ač je poskytnout měl.
45. Nmitku nepřiměřenosti vše sankce uplatňuj vedlejš častnci i ve vztahu k dalšm sprvnm deliktům, jichž se mohou dopustit poskytovatel zdravotnch služeb. Jde o poskytnut zdravotn služby pacientovi bez jeho souhlasu podle 117 odst. 1 psm. n) zkona o zdravotnch službch, za jehož spchn lze uložit pokutu do 500 000 Kč. Vedlejš častnci poukazuj na to, že je velmi obtžn rozhodnout, zda již nastala situace, kdy lze zdravotn služby poskytnout občanovi i bez jeho souhlasu a kdy ještě tato situace nenastala. Mohou se vyskytnout nejasn a nepřehledn přpady, např. kdy osoba sice ohrožuje sebe nebo sv okol, ale neděje se tak „bezprostředně“, nebo kdy zdravotnk m za to, že je třeba poskytnout neodkladnou pči nezletilmu dtěti nutnou k zchraně života a zdrav bez ohledu na stanovisko zkonnho zstupce, a poslze je soudem přpad vyhodnocen jinak.
46. Za porušen povinnosti vst nebo uchovvat zdravotnickou dokumentaci nebo nakldat se zdravotnickou dokumentac podle ustanoven 53 odst. 1, neumožněn přstupu do zdravotnick dokumentace podle ustanoven 64 odst. 1 a nahlžen do n podle ustanoven 65, umožněn nahlžet do zdravotnick dokumentace v rozporu s ustanovenm 65 a nepořzen vpisu nebo kopi zdravotnick dokumentace podle ustanoven 66 odst. 1 nebo 2, tedy za sprvn delikty podle 117 odst. 3 psm. e), f), g), h) a i) zkona o zdravotnch službch, hroz poskytovateli zdravotnch služeb pokuta ve vši do 500 000 Kč. Podle navrhovatelů se i zde dostv poskytovatel zdravotnch služeb do stejně svzeln situace jako v přpadě, kdy hroz sankce za porušen povinn mlčenlivosti. To plat zvlšť tehdy, kdy otzku, kdo je a kdo nen blzkou osobou pacienta nebo komu je pod vysokou sankc povinen zpřstupnit zdravotnickou dokumentaci a pořdit kopie a komu naopak vyhovět nesm, je někdy velmi složit posoudit.
47. Pokud jde o nesplněn oznamovac povinnosti, nezveřejněn informace a nezajištěn předn kopie zdravotnick dokumentace nebo vpisu ze zdravotnick dokumentace jinmu poskytovateli zdravotnch služeb, tedy sprvn delikty podle 117 odst. 1 psm. e), f) a g) zkona o zdravotnch službch, někteř pacienti vůbec nemaj registrujcho praktickho lkaře a nen ani stanovena zkonn povinnost registrujcho praktickho lkaře mt. Z tohoto důvodu bv pro ambulantnho specialistu poměrně složit zajistit zkonnou povinnost předat informace o pacientovi registrujcmu poskytovateli zdravotnch služeb. Za nesplněn těchto povinnost nicmně hroz sankce ve vši až 300 000 Kč. V přpadě nezajištěn těla zemřelho podle ustanoven 84 odst. 2 psm. a), c) a d), což je sprvn delikt ve smyslu ustanoven 117 odst. 3 psm. m), zas bv problm pro registrujcho všeobecnho praktickho lkaře splnit tuto povinnost za situace, kdy je nucen předevšm zajistit pči o pacienty, kteř se dostavili k ošetřen do jeho zdravotnickho zařzen, a poslze zajistit nvštěvn službu u pacientů, kteř s ohledem na svůj zdravotn stav nemohou přijt do zdravotnickho zařzen. Všechny tyto přpady pče o živ osoby by přitom měly mt přednost před situac, kdy m registrujc praktick lkař pro dospěl provst ohledn a prohldku těla zemřelho. Pokud by tedy došlo k tomu, že povinnost nespln, sankce ve vši 300 000 Kč se jev jako zcela neměrn, přičemž i sankce ve vši jen 100 000 Kč by byla pro běžnho soukromho praktickho lkaře velmi citelnou.
48. Nmitku nepřiměřenosti sankce nakonec vedlejš častnci uplatňuj i ve vztahu ke sprvnm deliktům podle ustanoven 117 odst. 1 psm. r) a 114 odst. 1 psm. g), jichž se poskytovatel dopust neopatřenm zdravotnickho zařzen označenm podle 45 odst. 2 psm. d) zkona o zdravotnch službch nebo nepřednm dajů do Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu, za což hroz v prvnm přpadě sankce ve vši 200 000 Kč a ve druhm až 100 000 Kč.
49. Vedlejš častnci zastvaj nzor, že napaden ustanoven nejsou v souladu s pravidly přiměřenosti a čelnosti podle čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny. Jsou si vědomi toho, že nen lohou stavnho soudu přezkoumvat vši jednotlivch sankc za jednotliv sprvn delikty nebo přestupky, jakož i toho, že zkon stanov pouze horn hranici těchto sankc, přičemž k určen přiměřen vše sankce v konkrtnm přpadě takovhoto proviněn bude třeba sprvnho uvžen. stavn soud by však měl zvžit velmi vysok hrozc sankce pro poskytovatele zdravotnch služeb za delikty, u nichž pravidlo chovn nen zkonem stanoveno jasně a umožňuje několik možnch prvnch vkladů. Z tohoto důvodu vedlejš častnci navrhuj, aby byla předmětn ustanoven zkona zrušena s tm, že zkonodrci bude stanovena lhůta ke stanoven přiměřench sankc a specifikaci pravidel chovn, za jejichž porušen lze sankce ukldat.
II./g
Omezen prva občanů na zdravotn pči a svobody pacientů rozhodovat o vlastnch prvech
50. Posledn okruh nmitek ve vztahu k zkonu o zdravotnch službch, jimiž se stavn soud zabval v tomto řzen, ve svm nvrhu uplatnila skupina poslanců, jež v něm m postaven vedlejšho častnka. vodem svho nvrhu poslanci uvděj, že napaden zkon lze podle jeho důvodov zprvy charakterizovat jako zkon kodexovho typu, obsahujc obecnou pravu poskytovn zdravotnch služeb, jehož důvodem přijet byla skutečnost, že dosavadn prava nezaručovala rovnost podmnek provozovn zdravotnickch zařzen pro všechny subjekty, neumožňovala efektivn postih v přpadě porušen prvnch povinnost při provozovn zdravotnickch zařzen, byla nepln a věcně i prvně překonan a k tomu zcela opomjela kvalitu a bezpečnost poskytovan zdravotn pče jako zkladn požadavek sttu kladen na provozovatele zdravotnickch zařzen. Navzdory sledovanm clům považuj vedlejš častnci novou prvn pravu za jsouc v rozporu s stavou, Listinou i řadou mezinrodnch smluv. Pacient se totiž v jejm důsledku stv jen pasivnm častnkem s omezenmi prvy rozhodovat o tom, kter pče, v jakm zařzen a na jak rovni mu m bt poskytnuta.
51. Pokud jde o konkrtn nedostatky, napaden zkon nově upravuje zdravotn služby, a nikoliv dosud užvanou zdravotn pči, na kterou se odvolvaj stava i Listina. To samo o sobě představuje porušen stavnch norem. Podle 28 odst. 2 zkona o zdravotnch službch je pacientovi zaručeno prvo na poskytovn zdravotnch služeb na nležit odborn rovni, kterou se podle jeho 4 odst. 5 rozum "poskytovn zdravotnch služeb podle pravidel vědy a uznvanch medicnskch postupů, při respektovn individuality pacienta, s ohledem na konkrtn podmnky a objektivn možnosti." Důsledkem tto změny je podle vedlejšch častnků omezen zkladnho prva pacienta na pči poskytovanou podle 11 odst. 1 zkona č. 20/1966 Sb., o pči o zdrav lidu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon o pči o zdrav lidu") v souladu se současnmi dostupnmi poznatky lkařsk vědy, jakož i snžen důvěry pacienta k lkařům a k rovni jimi poskytovanch služeb. Rovněž j došlo ke snžen prvn jistoty pacientů, že budou lčeni řdně a nejlpe, jak to ve zdravotnictv v 21. stolet jde. Lčba pacienta by měla vždy vychzet z aktulnch vědeckch poznatků, pokud však zkon umožňuje poskytovat zdravotn služby s "ohledem na konkrtn podmnky a objektivn možnosti", tak tm aprobuje "lčbu" i nedostatečně přstrojově a personlně vybavenmi a podfinancovanmi subjekty. Pacient se přitom proti takovmu postupu nemůže brnit.
52. Uveden ustanoven je současně v rozporu s čl. 4 mluvy o lidskch prvech a biomedicně, jež stty zavazuje k zajištěn toho, že jakkoliv zkrok v oblasti zdrav bude v souladu s přslušnmi profesnmi povinnostmi a standardy. Tato mluva ve svm čl. 24 rovněž upravuje prvo osob, kter byly poškozeny, na spravedlivou nhradu, kterou však nov prvn prava s odkazem na „konkrtn podmnky a objektivn možnosti“ přslušnho zařzen vylučuje.
53. Vlda se msto toho, aby komplexně a na zkladě vyjednanho politickho konsensu a po projednn s odbornky systematicky řešila dlouhodob problmy ve zdravotnictv, snaž snžit kvalitu (a tm současně i cenu) poskytovan pče. Svm obsahem zkon porušuje čl. 31 Listiny, podle něhož m každ prvo na ochranu zdrav a bezplatnou zdravotn pči. Pokud se tak razantně zvyšuje spolučast pacientů na lčbě a současně se zdravotnick zařzen při čerpn sttnch i mezinrodnch dotac zaštiťuj snahou o kvalitnějš a modernějš lčbu, potom mus bt dopřna všem občanům. Ustanoven 45 až 47 zkona o zdravotnch službch ale ždnou povinnost lčit pacienta co nejlpe a včas neupravuje.
54. Proti prvu občanů svobodně se rozhodnout o svch prvech, zdrav a budoucm životě působ prava podle 36 odst. 5 zkona o zdravotnch službch. Tmto ustanovenm je zavděn dlouho očekvan institut „předem vyslovenho přn“, kter pacientovi umožňuje rozhodovn o tom, jak lkařsk zkroky si přeje nebo nepřeje v budoucnu podstoupit v přpadě, kdy již o nich později nebude sm schopen rozhodnout. Uveden ustanoven (vedlejš častnci zde měli na mysli pravděpodobně 36 odst. 3 zkona o zdravotnch službch) však omezuje jeho přn pouze na 5 let, což je proti čelu tohoto institutu. Napřklad u lid trpcch Alzheimerovou chorobou se schopnost racionlně uvažovat postupem času zcela vytrc. Prvě pro ně může mt dřve vysloven přn smysl, s ohledem na dlku trvn nemoci však nakonec nemus bt respektovno.
55. Za nejasnou považuj vedlejš častnci i prvn pravu obsaženou v 36 odst. 6 zkona o zdravotnch službch, podle nž „dřve vysloven přn nelze uplatnit, jde-li o nezletil pacienty nebo pacienty zbaven způsobilosti k prvnm konům.“ V tomto přpadě zcela chyb upřesněn myslu zkonodrce, zda se m jednat o přn vysloven v době, kdy byl pacient již zbaven způsobilosti k prvnm konům, a lze předpokldat, že tto nepřesnosti by bylo možn zneužt proti vůli nemocnch. Vzhledem k procesu strnut populace a zhoršujcm se mezilidskm vztahům se tato chyba může tkat stle většho počtu lid, pročež je jej nprava veřejnm zjmem.
56. Stejně zsadn dopad na svobodu rozhodovn se o vlastnch prvech m i 35 zkona o zdravotnch službch, jenž znemožňuje všem pacientům zbavenm způsobilosti k prvnm konům, jakož i nezletilm pacientům bez ohledu na věk a vyspělost navštěvovat lkaře bez souhlasu zkonnch zstupců. V jeho odstavci 1 je sice stanovena povinnost zjistit nzor nezletilho pacienta, kter je s ohledem na svůj věk schopen vnmat situaci a vyjadřovat se, jakož i pacienta zbavenho způsobilosti k prvnm konům, tento nzor se však pouze zaznamen do zdravotnick dokumentace, aniž by bylo zřejm, jak m uveden zznam vznam pro jeho dalš lčbu. To plat i o přpadnm zaznamenn důvodů, pro kter nemohl bt jeho nzor zjištěn.
57. Opomjenm faktick způsobilosti nezletilch k udělovn souhlasu se zdravotn pč se zkon dostal do rozporu s mluvou o lidskch prvech a biomedicně, kter stanov, že s narůstajcm věkem a stupněm vyspělosti nezletilho se zvyšuje zvaznost jeho nzoru. V tto mluvě i v bodě 45 vysvětlujc zprvy k n se mimo jin uvd, že nzor nezletilch se m pokldat za rozhodujc faktor, jehož vznam vzrůst měrně s jejich věkem a stupněm vyspělosti. To znamen, že v určitch situacch, kdy se bere v vahu povaha a zvažnost zkroku, jakož i věk nezletilho a jeho schopnost chpat, se m nzoru nezletilch vzrůstajc měrou přisuzovat zvažnost při konečnm rozhodovn. To by dokonce mohlo vst k zvěru, že by měl bt souhlas nezletilho pro někter zkroky nezbytn nebo alespoň postačujc. Zkon je v rozporu i s dosud platnm a s nově schvlenm občanskm zkonkem, kter přiznv nezletilm způsobilost k takovm prvnm konům, kter jsou svou povahou přiměřen rozumov a voln vyspělosti odpovdajc jejich věku. Tak dosud platn zkon č. 66/1986 Sb., o umělm přerušen těhotenstv, umožňuje přerušen těhotenstv ženě ve věku od šestncti do osmncti let s tm, že jej zkonn zstupce je o tomto zkroku pouze vyrozuměn.
58. Dalš zvažn dopad do zkladnho prva pacienta m prava obsažen v 48 odst. 1 a 2 zkona o zdravotnch službch. Poskytovatel může ukončit pči o pacienta např. v přpadě, že "pacient vyslov nesouhlas s poskytovnm veškerch zdravotnch služeb", což je sm o sobě velmi vgn a zavdějc důvod, a to zejmna za situace, kdy důvody odmtnut přijet pacienta nebo ukončen pče posuzuje prvě poskytovatel. Ten sice o svch důvodech mus vydat pacientovi psemnou zprvu, pacient však nem ždnou možnost brnit se proti takovmu rozhodnut, a to ani v přpadě, pokud by bylo lkaři nebo poskytovateli zneužvno. Již nyn navc dochz v praxi k odmtn pče onkologickm pacientům, kteř z určitch důvodů nechtěj podstoupit veškerou navrhovanou lčbu. Napaden zkon tuto nepřpustnou praxi legalizuje, čmž dochz nejen k porušen mluvy o lidskch prvech a biomedicně, ale i čl. 1, čl. 4 a čl. 7 odst. 1 Listiny. Rozpor lze přitom konstatovat i s povinnostmi zdravotnickch pracovnků podle přslušnch zkonů a s obsahem lkařsk přsahy.
59. Podle 50 odst. 1 zkona o zdravotnch službch může zdravotnick pracovnk neposkytnout zdravotn služby i v přpadě, pokud by při jejich poskytovn došlo k přmmu ohrožen jeho života nebo k vžnmu ohrožen jeho zdrav. Kromě toho, že je pacient zcela bez sv viny vystaven riziku, že mu nebude lkařsk pče poskytnuta včas nebo vůbec, naplňuje schvlen prava podle vedlejšch častnků i skutkovou podstatu trestnho činu neposkytnut pomoci podle 150 trestnho zkonku. Zkon kromě tolerance k vystaven pacienta myslnmu riziku ohrožen zdrav navd ke spchn trestnho činu. Jde o vrazn prvn a etick průlom, o kterm navc nebyla veřejnost předem informovna, ani se o tto plnovan pravě nevedla diskuse. Dosud platilo, že zdravotnk poskytuje pomoc bez ohledu na vlastn riziko. Pokud např. zdravotnci odmtnou pomoc při rozšřen neznm epidemie se slovy, že by se mohli nakazit a zemřt, nebude zdravotn pče vůbec poskytovna a tisce lid budou umrat bez pomoci. Vedlejš častnci ale zpochybňuj i 50 odst. 2 zkona o zdravotnch službch, podle něhož může dojt k odmtnut poskytnut zdravotnch služby i z důvodu svědom nebo nboženskho vyznn. Každ občan m sice prvo zcela svobodně se rozhodnout o svm budoucm povoln, pokud si však zvol zdravotnictv, čin tak s vědomm, že bude jeho povinnost lidsk životy zachraňovat i na kor vlastnho života. Z toho vychz i lkařsk přsaha, Etick kodex lkaře, přijat na sjezdu Česk lkařsk komory, nebo Etick kodex zdravotnickho pracovnka nelkařskch oborů, zveřejněn ve Věstnku Ministerstva zdravotnictv č. 7/2004. Např. podle 2 Etickho kodexu lkaře se lkařům ukld povinnost v přpadech ohrožen života a bezprostřednho vžnho ohrožen zdrav neodkladně poskytnout lkařskou pomoc, a to i v situacch veřejnho ohrožen a při katastrofch přrodn či jin povahy.
60. Vedlejš častnci upozorňuj i na nesoulad prvn pravy veden zdravotnick dokumentace a zpracovn osobnch dajů pacientů s čl. 4 odst. 1 a 4, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 1, čl. 10 odst. 1, 2, 3 a čl. 13 Listiny a čl. 8 odst. 1 mluvy. Konkrtně vytkaj 52 zkona o zdravotnch službch, že při zpracovn osobnch dajů umožňuje nakldat s rodnm čslem pacienta v jeho zdravotnick dokumentaci a v Nrodnm zdravotnickm informačnm systmu, pokud se shromažďovn nebo zpracovn dajů anebo jejich uchovvn vztahuje ke konkrtnmu pacientovi. V 53 a 54 je zas podrobně řešen způsob zpracovn a uchovvn zdravotnick dokumentace, aniž by však byla sebemenšm způsobem ošetřena povinnost chrnit dokumentaci v listinn podobě.
61. Zdrav občanů a tak plněn čl. 31 Listiny nakonec ohrožuje i 14 zkona o zdravotnch službch, jenž poměrně podrobně vymezuje prva a povinnosti odbornho zstupce, kter odborně řd poskytovn zdravotnch služeb. Nen již však zřejm, za co je skutečně odpovědn, resp. zda se jeho odbornost a odpovědnost tk poskytovn zdravotnch služeb nebo odbornho řzen poskytovn těchto služeb. Odpověď neplyne ani z jeho odstavce 3, podle něhož mus odborn zstupce vykonvat svou funkci v rozsahu nezbytnm pro řdn odborn řzen poskytovanch zdravotnch služeb. Rozpor zakld i skutečnost, že určit osoba může vykonvat funkci odbornho zstupce až pro dva poskytovatele. Pokud by přitom např. dvě velk nemocnice měly pouze jednoho odbornho zstupce, tedy jednu osobu s klčovou funkc kontroly kvality služeb, byla by zcela zsadnm způsobem ohrožena kvalita poskytovan zdravotn pče.
62. Zvěrem svho podn vedlejš častnci formuluj někter obecn vhrady k zkonu jako celku. Poukazuj na to, že se v něm na mnoha mstech objevuj nepřesnosti, kter nejenže povedou k rozdlnm vkladům, ale tak se mohou stt zkladem pro různě zvažn nezkonn jednn. Zkon popr principy legitimnho očekvn nroku, kter byl již individualizovn prvnm aktem nebo je individualizovateln na zkladě prvn pravy, neboť nezohledňuje dosavadn prvn stav. Změny mus bt provděny citlivě a jen v mře nezbytn pro dosažen cle regulace, neboť pouze tm se garantuje stabilita sfry svobodnho jednn. Zkon navc obsahuje i diskriminačn ustanoven. Jestliže Listina přiznv každmu prvo na život a na pomoc v přpadě, kdy si ji nen schopen zajistit sm, je povinnost demokratickho sttu a systmu zdravotnictv, jenž je financovn veřejnm zdravotnm pojištěnm, aby mu byla nležit pče poskytnuta na nejvyšš možn rovni. Ze všech těchto důvodů navrhuj vedlejš častnci zrušit zkon jako celek nebo jeho čsti, jichž se jimi uplatněn argumentace tk.
III.
Vyjdřen častnků řzen a amicorum curiae
63. stavn soud podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, poždal častnky řzen, ktermi jsou Poslaneck sněmovna a Sent, o vyjdřen ke všem třem nvrhům.
64. Vzhledem ke specifičnosti problematiky dle považoval za čeln vyždat si k těmto nvrhům i stanoviska jinch subjektů, jež by k nim vzhledem ke sv působnosti mohly uvst relevantn skutečnosti a argumentaci. Konkrtně poždal stavn soud o vyjdřen Ministerstvo prce a socilnch věc a veřejnho ochrnce prv k nvrhu na zrušen nov prvn pravy institutu veřejn služby, Ministerstvo zdravotnictv, Českou lkařskou komoru, Českou stomatologickou komoru a Českou lkrnickou komoru k nvrhu na zrušen zkona o zdravotnch službch a řad pro ochranu osobnch dajů k nmitkm tkajcm se nov prvn pravy Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu. Ke způsobu přijet napadench zkonů obdržel stavn soud stanovisko předsedy vldy.
III./a
Vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu
65. Poslaneck sněmovna ve svch vyjdřench z 24. nora 2012 a 29. března 2012, podepsanch jej předsedkyn Miroslavou Němcovou, a Sent ve svch vyjdřench z 21. nora 2012 a 12. dubna 2012, podepsanch jeho předsedou Milanem Štěchem, shrnuly průběh legislativnho procesu ve vztahu ke všem napadenm zkonům nebo ustanovenm.
III./b
Vyjdřen předsedy vldy
66. stavn soud obdržel dne 27. nora 2012 vyjdřen předsedy vldy RNDr. Petra Nečase k nvrhu skupiny poslanců na zrušen čtrncti zkonů, jež se tkalo argumentace navrhovatelů zpochybňujc stavnost procedury jejich přijet. Z jeho obsahu vyplv, že vlda předložila Poslaneck sněmovně nvrhy napadench zkonů již v obdob od 8. dubna 2011 do 30. června 2011. Je tedy zřejm, že byl dn dostatečn prostor k jejich projednn v obou komorch Parlamentu při dodržen veškerch standardnch lhůt legislativnho procesu. Vlda neiniciovala vysloven souhlasu s přijetm těchto zkonů již v prvnm čten ani jejich projednvn ve stavu legislativn nouze a ve zkrcenm řzen. Naopak postupovala způsobem, aby legislativn proces vyhovoval všem požadavkům vyplvajcm z judikatury, v nž se stavn soud zabval rol a postavenm parlamentn opozice a některmi principy ovldajcmi legislativn procedury v obou komorch Parlamentu. Byl tedy vytvořen časov prostor pro veřejnou diskusi nad projednvanmi nvrhy, jakož i k jejich posouzen a prodiskutovn v řdnm, plnohodnotnm a racionlnm parlamentnm diskursu. Rovněž dlka legisvakančn doby byla měrn rozsahu a vznamu změn, kter předmětn nvrhy prvnch předpisů přinšej. Parlamentn diskuse k těmto zkonům proto mohla dostt sv legitimizačn funkci a mohlo dojt k naplněn veškerch pojmovch znaků nležitho, stavně konformnho zkonodrnho procesu.
67. Dle uvedl, že pot, co byly nvrhy zkonů řdně a standardnm způsobem projednny Poslaneckou sněmovnou, dostaly se opětovně na pořad jejho jednn v důsledku vrcen nebo zamtnut ze strany Sentu. V rmci projednvn nvrhů zkonů podle 97 jednacho řdu již nebylo možn na jejich obsahu nic měnit, pouze bylo třeba rozhodnout, zda nvrhy maj bt opravdu přijaty, resp. zda maj bt přijaty ve zněn konkrtnch Sentem přijatch pozměňovacch nvrhů. Až v tto fzi legislativnho procesu došlo k navrhovateli napadenmu sloučen rozpravy a omezen řečnick doby v tto rozpravě. Na rozdl od navrhovatelů se však předseda vldy domnv, že ke sloučen rozpravy došlo v souladu s 54 odst. 8 jednacho řdu Poslaneck sněmovny stavně konformnm způsobem, když toto rozhodnut bylo přijato formou autonomnho procesnho usnesen Poslaneck sněmovny, kter bylo racionlně odůvodněno a přijato potřebnm počtem hlasů. Ždnmu koaličnmu nebo opozičnmu poslanci nebyla v tto fzi projednvn nvrhů odepřena možnost vyjdřit se k projednvan materii. Omezenm řečnick doby na dvakrt 10 minut proto nedošlo k podstatnmu porušen zkladnch principů parlamentarismu, neboť parlamentn diskurs fakticky proběhl, byť na jeho roveň a obsah lze mt rozdln nzory.
68. Parlamentn diskuse by neměla bt samočeln, neboť jejm smyslem je vměna nzorů poslanců, resp. jednotlivch politickch frakc, k tmatům, jež jsou v parlamentnm procesu aktulně projednvna. Takovouto racionln diskus byla vměna nzorů na to, zda m Poslaneck sněmovna projednvan nvrhy vůbec přijmout, resp. zda tak m učinit ve zněn, na němž se již dřve usnesla, anebo ve zněn pozměňovacch nvrhů přijatch Sentem. Ždnmu poslanci sice nelze upřt prvo, aby se od takto racionlně vymezenho obsahu diskuse odchlil. Pokud tak však učin, popř. zvol-li obstrukčn přstup, na kter m rovněž prvo, je legitimn, pokud parlamentn většina přiměřenm způsobem využije procesnch nstrojů, kter j dv jednac řd, aby při respektovn prva každho poslance na vystoupen a vysloven svho nzoru nedopustila pln ochromen činnosti dan komory, kter by bylo v rozporu s poslnm Parlamentu jako zkonodrnho sboru. Posouzen přpustnosti opatřen k omezen obstrukc je pak vždy otzkou posouzen proporcionality a toho, zda byla respektovna prva jednotlivch obstruujcch poslanců na čast v parlamentn diskusi, resp. prvo na ochranu parlamentn menšiny jako takov.
69. V souvislosti s otzkou proporcionality, resp. otzkou posouzen mry „jmy“, jež měla bt způsobena parlamentn opozici sloučenm rozpravy a omezenm řečnick doby v tto rozpravě, poukzal na argumentaci a zvěry, ke kterm dospěl stavn soud při posuzovn stavnosti ad hoc rozhodnut většiny sentorů vůbec se nezabvat nvrhem zkona o stabilizaci veřejnch rozpočtů [srov. čst X/b nlezu ze dne 31. ledna 2008 sp. zn. Pl. S 24/07 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.)]. V situaci, kdy bylo jednno o nvrzch buď vrcench Sentem s pozměňovacmi nvrhy, nebo kdy se jednalo o jedin hlasovn k nvrhům zamtnutm Sentem, byla ochrana prv parlamentn opozice naplněna, pročež nmitky navrhovatelů k průběhu zkonodrn procedury nejsou z hlediska možnho konstatovn jeho protistavnosti důvodn, a navrhovatel proto neunesli důkazn břemeno tvrzen jejich protistavnosti. Minimlně z tohoto důvodu nelze než považovat nvrh za rozporn s ustanovenm 34 odst. 1 zkona o stavnm soudu, a tedy nezpůsobil meritornho projednn.
III./c
Vyjdřen Ministerstva prce a socilnch věc
70. Ministr prce a socilnch věc Dr. Ing. Jaromr Drbek vodem svho obshlho vyjdřen ze dne 6. nora 2012 podrobně popsal důvody, pro kter byl institut veřejn služby zakotven s činnost od 1. ledna 2009 v 18a zkona o pomoci v hmotn nouzi, jakož i dosavadn zkušenosti s jeho využvnm ze strany obc. Lze shrnout, že smyslem tohoto institutu bylo podpořit vlastn aktivitu osob v hmotn nouzi při řešen jejich momentln životn situace a současně pomoci všem obcm v Česk republice v činnostech, kter jsou v jejich zjmu (např. zlepšovn životnho prostřed v obci, udržovn čistoty ulic a jinch veřejnch prostranstv). Většina obc, jež zřdila veřejnou službu, tak učinila pot, co byl systm pomoci v hmotn nouzi od července 2009 vedle motivačnch opatřen doplněn i o sankčn opatřen ke zvšen aktivity u osob, kter pobraj dle než šest měsců přspěvek na živobyt a pro nrok na tuto dvku maj povinnost zvyšovat si přjem vlastn prac, avšak ždnou nevyvjej. Vkon veřejn služby odůvodňoval zachovn vše tohoto přspěvku i nad tuto dobu, aniž by došlo k jeho poklesu na roveň životnho minima. Vznamnm přnosem tohoto institutu ale byla předevšm aktivizace osob v hmotn nouzi, jež zskaly přležitosti k navzn novch socilnch vazeb a jejich dalšmu rozvoji a k udržen či k znovuzskn pracovnch nvyků. S tm je spojeno i zskn novch vědomost, zkušenost a dovednost, kter zvyšuj šance při hledn trvalho zaměstnn.
71. Nov prvn prava vychz ze zkušenost s dosavadn aplikac institutu veřejn služby, přičemž sleduje za cl jeho rozšřen i na uchazeče o zaměstnn, kteř jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnn veden řadem prce. Ministerstvo tudž s tmto institutem pracovalo a počtalo s nm jako se součst komplexn politiky zaměstnanosti, resp. jako s nstrojem umožňujcm opětovn začleňovn nezaměstnanch osob do pracovnho procesu. Organizovat veřejnou službu bylo umožněno nejen obcm, ale i dalšm subjektům, přičemž demonstrativn včet okruhu vhodnch činnost zůstal zachovn v původn podobě. V zjmu zjednodušen plněn administrativnch povinnost byla jej organizace přenesena na řad prce, resp. na jeho jednotliv krajsk pobočky, a to i v souvislosti s tm, že pod něj byla sjednocena agenda nepojistnch socilnch dvek. Zroveň byl vytvořen prostor pro zvšen spolučasti řadu prce na některch nkladech spojench s organizac veřejn služby.
72. Ve vztahu k ustanoven 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti, jehož zrušen se navrhovatel rovněž domhaj, zdůraznil, že jm stanoven důvod vyřazen uchazeče z evidence uchazečů o zaměstnn nen důvodem jedinm, nbrž zkon takovto důsledek spojuje i s jinmi důvody (např. když odmtne nastoupit do vhodnho zaměstnn zprostředkovanho řadem prce). I v těchto přpadech přitom uchazeč o zaměstnn ztrc prvo na podporu v nezaměstnanosti a nen za něho hrazeno zdravotn pojištěn. Jen v roce 2011 bylo z vše uvedench důvodů vyřazeno z evidence uchazečů o zaměstnn přibližně 85 000 uchazečů o zaměstnn z celkovch 657 000 zaevidovanch. řad prce však mus vždy přihldnout k přpadnm vžnm důvodům uchazeče o zaměstnn, pro kter nemohl svoji povinnost splnit. Zmiňovan důvody hodn zvlštnho zřetele jsou taxativně vyjmenovny v 5 psm. c) uvedenho zkona, přičemž v přpadě jejich existence (nikoliv uznn) nemůže k vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn dojt. Prvnch pět důvodů je zcela jasně danch a snadno prokazatelnch, např. pče o dtě do věku 4 let, pče o zvislou fyzickou osobu nebo zdravotn důvody. V poslednm bodě, kde se hovoř o „jinch vžnch osobnch důvodech“, je však ponechn čstečn prostor pro sprvn uvžen, aby mohly bt zohledněny přpadn skutečnosti, kter zkon nemůže předvdat a kter zpravidla tkv v osobě, o jejchž povinnostech, prvech a nrocch se rozhoduje. Nen tedy pravda, že by osobm zvlště ohroženm na trhu prce hrozilo vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn. Naopak, tyto osoby jsou zvlště chrněn a napaden ustanoven se na ně nevztahuje. Důvody zahrnut v ustanoven 5 psm. c) tak plně pokrvaj okolnosti, jejichž překročen by mohlo znamenat porušen důstojnosti člověka, pročež nen veřejn služba v rozporu ani s tmto požadavkem. Pokud dojde k vyřazen prvě z důvodu odmtnut nabdky veřejn služby, fyzick osoba může opětovně poždat o zařazen do evidence uchazečů o zaměstnn až po uplynut 6 měsců ode dne vyřazen z evidence.
73. Aplikačn praxe řadu prce ve věci veřejn služby je od 1. ledna 2012 nsledujc. Uchazečům o zaměstnn je vkon veřejn služby nabzen jako jedna z aktivit v rmci individulnho akčnho plnu, jehož obsahem je stanoven postupu a časovho harmonogramu plněn jednotlivch opatřen, kter jsou zaměřena na zvšen možnosti uplatněn uchazeče o zaměstnn na trhu prce. Mezi jeho ostatn aktivity patř zejmna zpracovn životopisu a jeho nabdky prostřednictvm informačnch systmů služeb zaměstnanosti, seznmen se s technikami vyhledvn zaměstnn prostřednictvm tzv. job klubů a dalšch poradenskch programů k zskn techniky vyhledvn zaměstnn, vysln do specifickch a nespecifickch rekvalifikac nebo zabezpečen pracovnho umstěn v rmci aktivn politiky zaměstnanosti, včetně společensky čelnho pracovnho msta. Individuln akčn pln je koncipovn s přihldnutm k dosažen kvalifikaci, zdravotnmu stavu, možnostem a schopnostem uchazeče o zaměstnn, kter se podl na jeho vypracovn, přičemž jeho čelem je zvšen možnosti jeho uplatněn a jeho aktivizace. Je vypracovvn vždy, pokud je uchazeč v evidenci uchazečů o zaměstnn nepřetržitě dle než 5 měsců. Od 1. ledna 2012 ale může bt individuln akčn pln na ždost uchazeče vypracovn i před uplynutm tto doby. Průběžně dochz rovněž k jeho aktualizaci, jejž součst je i zhodnocen plněn v něm obsažench opatřen a nvrh dalšho postupu.
74. Veřejn služba nebyla nikdy masovou zležitost ani se takovm nstrojem nem stt. Např. v roce 2010 veřejnou službu vykonvalo v průměru 11 400 lid v danm měsci, kdy celkov počet nezaměstnanch osob činil přibližně 500 000. To znamen, že do veřejn služby bylo zapojovno mně než 2,5 % evidovanch nezaměstnanch osob. Jej vkon přitom nikdy nebyl a nen podmnkou pro přiznn podpory v nezaměstnanosti. Odmtnut veřejn služby může vst k vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn, jedn se však o jeden z mnoha důvodů, přičemž v přpadě ostatnch zkonnch důvodů může k vyřazen dojt kdykoliv, tedy i v kratš než dvouměsčn lhůtě.
75. Z hlediska mezinrodnho srovnn nen institut veřejn služby ojedinělm, a to i pokud jde o země, jež jsou signatři mezinrodnch smluv uvedench navrhovateli v jejich podn. Plat to i pro ekonomicky a politicky blzk země Visegrdsk skupiny.
76. V mnoha ohledech tvrdš prvn prava byla 11. července 2011 přijata v Maďarsku. Nezaměstnan maj prvo pobrat sociln dvky pouze po dobu 90 dnů, přičemž pro dalš přjem dvek mus splňovat podmnky, z nichž jednou je i čast na programu veřejn služby. Může se jednat např. o zajišťovn klidu veřejnch prostor, budovn infrastruktury, ale tž manuln prce při vstavbě stadionů či vodnch děl. Neberou se přitom ždn ohledy na vzdlenost msta vkonu tto prce od bydliště nezaměstnanho a veřejn služba může mt tž podobu prce pro soukrom subjekty. Odmtnut znamen ztrtu možnosti zskat jakoukoliv podporu v nezaměstnanosti i pomoc v hmotn nouzi. Vkon veřejn služby ale nepředstavuje jedinou podmnku dalšho přjmu dvek, nbrž mezi ty patř (s totožnmi důsledky porušen) i např. povinnost udržovat v čistotě dům či zahradu. Uveden prava je v Maďarsku funkčn, ačkoliv se dočkala čstečn kritiky ze strany levice. Obdobně jako domc prvn prava je orientovna na prevenci socilnho vyloučen nezaměstnanch.
77. Tak v Polsku vykazuje prvn prava podobn rysy s pravou domc, neboť řad prce může nezaměstnanmu nařdit vykonvat veřejn prce (tzn. prce organizovan a financovan veřejnou sprvou nebo tž nevldnmi organizacemi) až po dobu 12 měsců. Pokud přitom nezaměstnan bez vžnho důvodu vkon veřejn prce odmtne, nem nrok na dalš podporu v nezaměstnanosti. Polsk prava nen považovna za problematickou a je plně funkčn.
78. Na Slovensku je aktuln prvn prava do jist mry obdobou původn domc pravy veřejn služby, činn do 31. prosince 2011. Pomoc v hmotn nouzi m totiž vce složek, z nichž zkladn nlež všem a přplatek jen těm, kdo vykonvaj veřejnou službu. Z odbornch vyjdřen však vyplv, že poměr zkladn vše pomoci v hmotn nouzi a přplatku je nevyvžen, a cel prava je proto dlouhodobě neudržiteln. Kritici zejmna poukazuj na to, že nzk vše přspěvku za veřejnou službu fakticky podporuje pasivitu a nezaměstnanost, pročež se plnuje snžen zkladn vše pomoci v hmotn nouzi až do vše, jež pokryje pouze nklady na jedno tepl jdlo denně. Vyšš přspěvek bude nležet jen těm nezaměstnanm, kteř vykonvaj veřejnou službu, čmž dojde k faktick konvergenci slovensk pravy s pravami vše uvedench zem.
79. Z jinch vyspělch sttů poukazuje na řešen aplikovan v nizozemskm Rotterdamu, kde byl pro přjemce socilnch dvek zaveden projekt veřejně prospěšnch prac. Obdobně jako u současn prvn pravy nen hlavn myšlenkou donucen k prci, ale reintegrace nezaměstnanch do pracovnho života a zabrněn socilnmu vyloučen. V praxi tak mus nezaměstnan, jenž m zjem o sociln dvky, přijmout prci u soukromho subjektu dotovanho pro tento čel městem. Ve Spojenm krlovstv zas došlo v roce 2011 k zaveden tzv. povinn pracovn činnosti, kter je vykonvna až po 30 hodin tdně, a odmtnut časti na n znamen tž odmtnut přspěvku pro uchazeče o zaměstnn. Ještě dřve zavedla podobn systm tak Austrlie, kde nezaměstnan museli po dobu vce než 6 měsců pracovat jako dobrovolnci, aby měli nrok na sociln dvky. Jin vyspěl země (např. Německo, Francie, Belgie, Rakousko nebo někter stty Spojench sttů americkch) zaveden podobnch systmů zvažuj.
80. Opominout nakonec nelze ani to, že česk prvn prava vychz z nezvaznch dokumentů Evropsk unie, jmenovitě doporučen Komise ze dne 3. řjna 2008 č. 2008/867/ES o aktivnm začleňovn osob vyloučench z trhu prce, podle něhož by v rmci strategie aktivnho začleňovn uchazečů o prci mělo bt prvo na dostatečn prostředky kombinovno s aktivn připravenost pracovat nebo se častnit odborn přpravy pro čely zskn zaměstnn v přpadě osob, jejichž situace tuto aktivn připravenost umožňuje. Napaden ustanoven rovněž implementuj hlavn směry podle rozhodnut Rady ze dne 21. řjna 2010 č. 2010/707/EU o hlavnch směrech politik zaměstnanosti členskch sttů. Hlavn směr č. 7 mimo jin stanov klčov charakter motivace k ekonomick aktivitě. Člensk stty by proto měly zavst odpovdajc systmy socilnho zabezpečen, kter jasně stanov prva a povinnosti nezaměstnanho tak, aby aktivně hledal prci.
81. Na zkladě uvedenho přehledu tak ministr konstatuje několik celosvětovch trendů, mezi kter patř, že bt nezaměstnan se nem vyplcet a prvo na sociln dvky bv spojeno s aktivitou na trhu prce, přičemž ta může zahrnovat tž povinnost vkonu veřejně prospěšn prce. Dle mezi ně lze řadit skutečnost, že veřejn prce brn socilnmu vyloučen nezaměstnanch a pozitivně ovlivňuje jejich setrvn v zavedench socilnch vazbch a naučench morlně přijatelnch vzorcch chovn. Každ stt nakonec může poskytovat jen takov sociln dvky, jak odpovdaj stupni jeho ekonomickch možnost a schopnost, a to i s přihldnutm k aktuln situaci. Těmto trendům odpovd i novelizovan prvn prava, jež je ve svm jdru pouze důslednou implementac principu, podle něhož sociln dvky nlež socilně potřebnm, a nikoliv těm, kdo pracovat nechtěj a spolhaj na systm socilnch dvek.
82. Předmětem zkona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "zkon o zaměstnanosti") je zabezpečovn sttn politiky zaměstnanosti, jejmž clem je dosažen pln zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. V přpadě zkona o pomoci v hmotn nouzi je tmto clem poskytovn pomoci k zajištěn zkladnch životnch podmnek fyzickm osobm nachzejcm se v hmotn nouzi. Oba uveden zkony je tak třeba chpat jako bezprostředně provdějc čl. 26 odst. 3 a čl. 30 odst. 2 Listiny, jež obsahuj prva, jichž se lze ve smyslu čl. 41 Listiny domhat jen zkonem. Text těchto člnků obsahuje principy, kter mus bt zkonem rozvedeny. V přpadě čl. 26 odst. 3 Listiny to znamen, že zkonodrce mus stanovit podmnky přiměřenho rozsahu hmotnho zajištěn občanů, kteř bez sv viny nemohou prostředky pro sv životn potřeby zskvat prac, přičemž pokud by tak neučinil nebo by stanovil podmnky nesplniteln nebo odporujc nějakmu stavnmu principu, vznikl by protistavn stav. To plat i pro přpad, kdy by byly stanoveny podmnky, s jejichž splněnm by byly spojeny nepřiměřen postupy nebo kter by měly nepřiměřen (rdousc, likvidačn) nsledky. Obdobně je v Listině konstituovn i jej čl. 30 odst. 2 tkajc se pomoci, kter je nezbytn pro zajištěn zkladnch životnch podmnek osoby, kter je v hmotn nouzi. Je tedy zřejm, že pro stanoven podmnek hmotnho zajištěn, resp. zajištěn zkladnch životnch podmnek, m zkonodrce relativně "voln pole působnosti". Jejich rozsah a obsah se mohou v čase velmi vznamně měnit zejmna s ohledem na hospodřsk a sociln vvoj v dan zemi, přičemž v tto souvislosti nelze přehlžet ani aktuln bezprecedentn hospodřskou krizi. Konkrtn řešen tak zlež předevšm na politickch preferencch zkonodrce, nesm ovšem vybočit ze zkladnho stavnho rmce, což ale nen přpad předmětn prvn pravy.
83. Zkonnou pravu institutu veřejn služby ministr konfrontoval i s čl. 28 Listiny, podle kterho maj zaměstnanci prvo na spravedlivou odměnu za prci a na uspokojiv pracovn podmnky, a to s ohledem na to, že za vkon veřejn služby nenlež odměna. V čl. 28 Listiny nen explicitně stanoveno, co m bt považovno za odměnu, resp. nen vslovně stanoveno, že m jt o peněžitou odměnu, byť ta je zřejmě nejobvyklejš a nejtradičnějš formou odměny za prci. Napaden ustanoven zkona o zaměstnanosti toto prvo uchazečům neodpr. Evidovanmu uchazeči bude, spln-li zkonn podmnky, vyplacena dvka, tedy mu budou sttem poskytnuty prostředky k zajištěn zkladnch životnch podmnek. Sama Listina garantuje prvo na odměnu za prci, a je tudž zcela legitimnm požadavkem, aby vyplacen prostředků (peněz) bylo vzno na vykonn určit prce, v danm přpadě veřejn služby. Tato konstrukce samozřejmě plat, pokud vyjdeme z extenzivnho vkladu, že i evidovan uchazeč o zaměstnn je zaměstnanec ve smyslu čl. 28 Listiny. Pokud by tomu tak nebylo, nebyl by evidovan uchazeč nositelem zkladnho prva podle tohoto ustanoven a konfrontace 18a odst. 1 zkona o pomoci v hmotn nouzi v čsti, podle kter za vkon veřejn služby nenlež odměna, s tmto prvem by nebyla nutn. Každopdně ani v čl. 28 Listina nestanov limity a bližš vymezen pro zkon, kter m stanovit podrobnosti.
84. K namtanmu rozporu napadench ustanoven s některmi mezinrodněprvnmi dokumenty ministr uvedl, že posuzovan prava se z podstatn čsti nedotk prva na svobodnou volbu zaměstnn, neboť cl na zcela jin situace. Použije se totiž až tam, kde si člověk na sv živobyt svobodně zvolenou prac již vce než dva měsce nevydělv. Gramatickm a logickm vkladem mezinrodnch mluv upravujcch toto prvo (srov. bod 23 tohoto nlezu) lze rozlišit pozitivn složku tohoto prva, kterou tvoř prvo svobodně si hledat zaměstnn, vyhledan zaměstnn svobodně přijmout a prci v něm vykonvat, a negativn složku, kter je tvořena prvem bt bez zaměstnn. Oběma složkm odpovdaj povinnosti sttu nebrnit lidem ve svobodnm vyhledn zaměstnn, chrnit pracovn poměr a jeho slabš smluvn stranu (zaměstnance) a vykonvat aktivn politiku zaměstnanosti. V tto souvislosti připomenul, že maximln rozsah veřejn služby je pro čely 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti stanoven na 20 hodin tdně, přičemž zbvajc čas zůstv uchazeči o zaměstnn k dispozici k tomu, aby využil svho prva svobodně si hledat zaměstnn, chce-li jej využt. Pro srovnn lze uvst, že zaměstnanec ve vpovědn době, kter chce využt svho prva aktivně hledat nov zaměstnn, m k dispozici pouze pracovn volno v rozsahu jedn poloviny pracovnho dne tdně, tedy nejmně pětkrt menš. Argumentem a maiori ad minus lze dospět k zvěru, že jestliže zaměstnanci, jehož pracovn poměr se chl ke konci, a žije tak v nejistotě o sv dalš budoucnosti, na vkon jeho popsanho prva stač 4 hodiny tdně, tm spše stač uchazeči o zaměstnn k vkonu tohoto prva 20 či vce hodin tdně. Je tedy namstě zvěr, že povinnost vykonvat veřejnou službu se nijak nedotk prva svobodně si hledat zaměstnn a vyhledan zaměstnn přijmout. Omezena přitom nen ani negativn složka prva na svobodnou volbu zaměstnn, neboť uchazeč může veřejnou službu kdykoliv odmtnout a dobrovolně zůstat bez zaměstnn.
85. Napaden ustanoven 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti je možn konfrontovat i se zkazem nucench prac nebo služeb podle čl. 9 Listiny a některch mezinrodněprvnch dokumentů. Jejich ustanoven obsahuj předevšm negativn vymezen nucen prce. Pozitivn lze nalzt pouze v čl. 2 mluvy o nucen nebo povinn prci, kter pro potřeby tto mluvy definuje nucenou prci tak, že se j rozum prce nebo služba, a) kter se na kterkoli osobě vymh pod pohrůžkou jakhokoliv trestu a b) ke kter se řečen osoba nenabdla dobrovolně. Tyto podmnky mus bt splněny zroveň. Při absenci jin definice z n lze vyjt i při posuzovn souladu napadench ustanoven se zkazem nucench prac podle mezinrodnch mluv.
86. V posuzovan prvn pravě chyb již prvn z podmnek, neboť veřejn služba nen vymhna pod pohrůžkou trestu. Je třeba důsledně odlišovat trest jakožto sankci za spchan trestn čin, přestupek nebo jin sprvn delikt, spočvajc v odebrn nebo omezen existujcho prva nebo svobody (např. prva na osobn svobodu při trestu odnět svobody, prva vlastnit majetek při peněžitm trestu, prva svobodně podnikat při trestu zkazu činnosti) od stanoven podmnek pro přiznn nroku na sociln dvku, o kter jde i v danm přpadě. Vzhledem k tomu, že včet těchto podmnek je taxativn a srozumiteln, každ uchazeč předem v, co mus splňovat pro veden v evidenci uchazečů o zaměstnn a pro přiznn podpory v nezaměstnanosti. Předmětn prvn prava proto nen překvapiv ani neumožňuje širok sprvn uvžen. Zroveň nelze přisvědčit ani tvrzen, že by měl uchazeč vnmat vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn jako jmu. Uchazeči nelze v důsledku tohoto kroku uložit ždnou pokutu či podobnou sankci, pročež mu vyřazenm z evidence nevznik ani ždn materiln jma. V tto souvislosti neobstoj poukaz na nutnost hradit si sm zdravotn pojištěn, neboť tato povinnost tž i osoby bez zdanitelnch přjmů. V přpadě nezaměstnanch je jeho hrazen ze strany sttu určitm benefitem. Rovněž nelze hovořit ani o ušlm zisku. Uchazeč totiž dopředu v, jak podmnky mus splnit, pokud chce bt veden v předmětn evidenci a pobrat podporu v nezaměstnanosti. To, že je svobodně odmtne splnit, jde k jeho tži a nejedn se o zaviněn třetch osob nebo snad o vyšš moc. Vznik přpadn nemateriln jmy nakonec vylučuje skutečnost, že je v silch uchazeče o zaměstnn splnit všechny tyto podmnky a nrok zskat.
87. Uvedenou argumentaci lze doplnit i gramatickm vkladem 30 zkona o zaměstnanosti, z něhož vyplv, že toto ustanoven zcela zjevně stanovuje podmnky, jejichž porušen vede k vyřazen osoby z evidence uchazečů o zaměstnn krajskou pobočkou řadu prce. Společnm rysem těchto podmnek je, že na krajsk pobočce řadu prce nelze spravedlivě ždat, aby takovou osobu dle vedla v evidenci uchazečů o zaměstnn. Nejedn se však o trest, ale pouze o nevyhnuteln nsledek nedostatečn spoluprce osoby veden v evidenci uchazečů o zaměstnn, jako je tomu i v přpadě nesplněn jinch podmnek, např. v důsledku mařen stanoven součinnosti, odebrn souhlasu s poskytnutm osobnch dajů, vkonem nelegln prce či odmtnutm nstupu do vhodnho zaměstnn. Z uvedench přkladů dle vyplv, že pokud m za porušen podmnek pro veden v evidenci uchazečů o zaměstnn nsledovat trest, zkonodrce zcela sprvně vytvořil navazujc skutkovou podstatu přestupku. Odmtnut vkonu veřejn služby ale přestupkem nen. I z hlediska systematickho vkladu lze poukzat na to, že předmětn ustanoven je součst hlavy II čsti druh zkona o zaměstnanosti, zatmco přestupky a jin sprvn delikty jsou upraveny zcela samostatně v čsti sedm tohoto zkona. Zvěr, podle něhož by nesplněn podmnek pro přiznn určitho nroku mělo bt považovno za trest, lze označit za absurdn.
88. Za naplněnou ale nelze považovat ani druhou z podmnek nucen prce, a sice rys nedobrovolnosti. Prvnm zkladem vkonu veřejn služby je totiž psemn smlouva (tj. dvoustrann projev vůle), uzavřen mezi osobou v hmotn nouzi nebo osobou evidovanou jako uchazeč o zaměstnn a krajskou pobočkou řadu prce po dohodě s obc nebo jinm subjektem. Je jen na konkrtnm uchazeči, zda ji uzavře, nebo nikoliv. Nen přitom podstatn, že zkon spojuje s neuzavřenm smlouvy vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn. Ačkoliv lze uznat, že vůle uchazeče uzavřt smlouvu nen z tohoto důvodu zcela svobodn, v našem prvnm řdu je mnoho obdobnch vztahů, kdy postaven smluvnch stran sice je procesně rovn, oferta však vychz z fakticky silnějšho (zejmna ekonomicky) postaven oferenta. Pokud bychom za nucenou prci nebo službu označili každou prci nebo službu, kter je „vynucena“ potřebou zskat penze, byla by nucenou prac zřejmě drtiv většina všech pracovněprvnch vztahů, do kterch lid vstupuj primrně proto, aby si vydělali penze, neboli slovy Listiny, „aby zskali prostředky pro sv životn potřeby“. Smluvn charakter veřejn služby vyplv jasně z 18a zkona o pomoci v hmotn nouzi, podle něhož m uchazeč možnost nabdku odmtnout. Vzhledem k tto smluvn svobodě nemůže bt institut veřejn služby a jeho využit jako podmnka pro ponechn v evidenci uchazečů o zaměstnn ve vztahu k čl. 9 Listiny považovn za protistavn.
89. Už předchoz zkonn prava zkona o zaměstnanosti znala v 30 odst. 2 vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn, a to z mnoha důvodů, kter se svou podstatou ani svmi důsledky neodlišuj od napadenho ustanoven. Nov prvn prava tak nově nezavedla ani institut veřejn služby ani bližš specifikovan podmnky pro vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn. Nezměnila podstatu a smysl danho ustanoven, jmž je umožnit vyřazen uchazeče z předmětn evidence, nbrž pro toto vyřazen stanovila dalš důvod. Z stavnho hlediska nen zsadn rozdl mezi odmtnutm nastoupit do vhodnho zaměstnn nebo na dohodnutou rekvalifikaci, což napadno pro nestavnost nebylo a nen, a mezi odmtnutm nabdky vykonvat veřejnou službu podle zkona. Napaden ustanoven neměn kvalitativn pravu, přidv pouze dalš podmnku pro vyřazen z evidence, jež nen ani nesplniteln ani vyžadujc od uchazečů o zaměstnn nepřiměřen postupy. Nelze ji považovat ani za „rdousc“ ve smyslu zvěrů obsažench v nlezu ze dne 20. května 2008 sp. zn. Pl. S 1/08 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.). Vkon veřejn služby ve smyslu napadench ustanoven rozhodně nezhoršuje sociln postaven fyzickch osob nebo osob jim blzkch. Na tuto činnost evidovan uchazeči o zaměstnn nemus vynakldat ždn finančn ani materiln prostředky.
90. Ze všech vše uvedench důvodů je zřejm, že veřejn služba nen ani vymhna pod pohrůžkou trestu ani nen prac nedobrovolnou. Za nucenou prci by ji však nebylo možn považovat ani v přpadě, že by tyto znaky splňovala, neboť by byla kryta prostřednictvm vjimek stanovench relevantnmi mezinrodnmi smlouvami. Veřejn služba by konkrtně spadala pod vjimku ve smyslu čl. 4 odst. 3 psm. c) mluvy, podle nž se zkaz nucench prac nevztahuje na služby vyžadovan v přpadě nouze nebo pohromy ohrožujc blaho společenstv. Současn ekonomick situace, vyznačujc se značnou nejistotou a balancovnm několika evropskch zem na hraně bankrotu, je za poslednch 80 let zcela nevdan, přinš s sebou stav hospodřsk nouze a ohrožuje blaho společenstv. Za tto situace je veřejn služba zcela legitimnm prostředkem boje s hospodřskou kriz, tak jako byla legitimnm prostředkem např. ve Spojench sttech americkch ve 30. letech 20. stolet. Za použit naprosto obdobnch argumentů lze dospět k tomu, že je naplněna tž vjimka dle čl. 2 odst. 2 psm. d) mluvy o nucen nebo povinn prci, protože současn ekonomick situace je mimořdnou okolnost, kter ohrožuje nebo může ohrozit normln životn poměry veškerho obyvatelstva nebo jeho čsti.
91. Neobstl by ani argument tkajc se čl. 4 posledně uveden mluvy, podle něhož je zakzno dovolovat ukldn nucen prce ve prospěch soukromch subjektů. Nelze totiž směšovat, pro koho je veřejn služba vykonvna, s tm, v č prospěch je veřejn služba vykonvna. Citovan člnek je zaměřen pouze na to, že z nucen prce nesm mt prospěch soukrom osoby. Posuzovan prvn prava je s tmto požadavkem v souladu, protože z vymezen veřejn služby je patrn, že z n bude mt prospěch cel společenstv, a nikoliv jednotlivci, když všichni budou profitovat ze zlepšenho životnho prostřed, čistch ulic a veřejnch prostranstv, rozvinut kultury a sportu a kvalitn sociln pče. Naopak je zcela nerozhodn, pro koho je veřejn služba vykonvna. Na posouzen, zda se jedn o nucenou prci, totiž nem vliv, že se o životn prostřed nebo čistotu ulic a veřejnch prostranstv staraj na zkladě smluv uzavřench s přslušnmi sprvnmi orgny soukrom subjekty. V praxi je navc vkon veřejn služby pro soukrom subjekty spše ztěž než přnosem, což se projevuje mj. tm, že soukrom subjekty umožňujc vkon veřejn služby jsou za to sttem dotovny.
92. Konečně by nebyla naplněna ani jedna ze zakzanch forem nucen prce dle čl. 1 mluvy o odstraněn nucen prce. O nucenou prci dle čl. 1 psm. b) citovan mluvy se jednat nemůže, protože čelem nen hospodřsk rozvoj. V aktuln ekonomick situaci je čelem z hospodřskho hlediska nanejvš zmrněn dopadů recese na podstatnou čst obyvatelstva, ale pravm čelem posuzovan prvn pravy od počtku deklarovan je prevence socilnho vyloučen a pomoc uchazečům o zaměstnn. Sekundrnm čelem je pak zlepšen kvality v oblastech lidsk činnosti, k nimž je veřejn služba určena. Z včtu uvedenho v 18a zkona o pomoci v hmotn nouzi rozebranho vše je patrn, že se jedn o oblasti lidsk činnosti ve veřejnm zjmu bez přmch hospodřskch dopadů. Nejedn se ani o nucenou prci ve smyslu čl. 1 psm. c) tto mluvy, protože nejde o prostředek pracovn kzně. V takovm přpadě by muselo bt možn vkon veřejn služby uložit i proti vůli osoby, kter ji konat nechce, a to za čelem utužen jej pracovn kzně. Zkon ale krajskou pobočku řadu prce nevybavuje prostředky umožňujcmi nutit k vkonu veřejn služby uchazeče o zaměstnn, kter ji vykonvat nechce.
93. Nesoulad nen dn ani s prvem na přiměřen zabezpečen v nezaměstnanosti, jež je pozitivně upraveno v mluvě o minimln normě socilnho zabezpečen a v Evropskm zkonku socilnho zabezpečen. Toto prvo lze definovat jako prvo chrněn osoby (resp. občana podle dikce Listiny) na poskytnut podpory v nezaměstnanosti, pokud je nezaměstnanost způsoben nemožnost zskat přiměřen zaměstnn a chrněn osoba je schopna a ochotna pracovat. Podle přslušnch ustanoven zkona o zaměstnanosti m na poskytnut podpory v nezaměstnanosti nrok pouze evidovan uchazeč o zaměstnn, přičemž na veden v předmětn evidenci m nrok každ fyzick osoba, kter splňuje zkonem stanoven podmnky. O nezařazen nebo vyřazen z evidence mus krajsk pobočka řadu prce vydat sprvn rozhodnut, čmž je rovněž zajištěna možnost využit opravnch prostředků proti němu, včetně možnho přezkumu ve sprvnm soudnictv. Tato prvn prava je tak v souladu s čl. 70 odst. 1 uveden mluvy i s čl. 69 odst. 1 Evropskho zkonku socilnho zabezpečen.
94. Nezaměstnan osoby lze rozdělit do tř kategori, a to na a) osoby neschopn pracovat, b) osoby schopn, ale neochotn pracovat a c) osoby schopn a ochotn pracovat, přičemž citovan dokumenty zavazuj signatřsk stty zaopatřit v nezaměstnanosti pouze posledn skupinu osob. Neobstoj tak argument navrhovatelů, že omezit poskytovn podpory v nezaměstnanosti lze pouze z důvodů uvedench v čl. 24 mluvy o minimln normě socilnho zabezpečen a čl. 23 Evropskho zkonku socilnho zabezpečen. Obě tyto smlouvy omezuj okruh oprvněnch chrněnch osob již definic ve svch čl. 20, jež prvn dvě vše uveden skupiny osob nezahrnuj. Tomu odpovd i prvn prava podle zkona o zaměstnanosti, když osoby neschopn pracovat nejsou zařazeny do evidence uchazečů o zaměstnn, a před socilnm vyloučenm a hmotnou nouz je chrn jin dvky než podpora v nezaměstnanosti. V přpadě osob schopnch, ale neochotnch pracovat umožňuje domc prvn prava vyřazen z evidence sprvnm rozhodnutm pot, co jejich neochota pracovat vyjde najevo. Jestliže pak jednm z "rozpoznvacch" znaků tto neochoty je odmtnut nstupu do vhodnho zaměstnn, lze za použit argumentu a simili dovodit, že podobnm stavně konformnm znakem je tž odmtnut nabdky vkonu veřejn služby. Rysů, pro kter uchazeč o zaměstnn vnm nabdku vhodnho zaměstnn obdobně jako nabdku vkonu veřejn služby, je přitom vce. Veřejn služba totiž připomn pracovn poměr na zkrcen vazek a uchazeč za ni obdrž odměnu, byť ve formě sociln dvky. Naopak třet skupina, tedy osoby schopn a ochotn pracovat, jsou chrněny čl. 20 obou mezinrodnch smluv. Tyto osoby jsou taktž podle českho prva řdně a důvodně vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnn a oprvněny k přjmu podpory v nezaměstnanosti.
95. Ukončen vplaty podpory v nezaměstnanosti na zkladě odmtnut vkonu veřejn služby je předvdno v čl. 69 psm. g) mluvy o minimln normě socilnho zabezpečen i v čl. 68 psm. g) Evropskho zkonku socilnho zabezpečen. Podle těchto ustanoven lze dvku, na niž by chrněn osoba měla nrok, zastavit, nedb-li zčastněn osoba pravidel upravujcch chovn přjemců dvek, aniž by byl jimi obsah těchto pravidel nějak limitovn. Na zkladě toho, že dvka m nležet pouze osobm schopnm a ochotnm pracovat, lze uzavřt, že upravit chovn přjemce dvky uloženm povinnosti veřejn služby v omezenm rozsahu je zcela konformn.
96. Napaden pravě nakonec nelze nic vytknout ani z hlediska judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva. mluva obsahuje zkaz otroctv a nucen prce ve svm čl. 4, dosud ale nebyl řešen ždn přpad, kter by byl typově podobn institutu veřejn služby. Vzhledem k tomu, že Listina se vznamněji neodchyluje od způsobu, jakm je předmětn zkaz formulovn na rovni mluvy, lze konstatovat, že vše uveden zvěry se uplatn i ve vztahu k n. I zde nicmně plat, že veřejn služba nenaplňuje znaky nucen prce.
97. Evropsk soud pro lidsk prva již v minulosti judikoval, že porušenm čl. 4 mluvy nen vkon povinnosti, kter souvis s určitm povolnm, jehož vkon si stěžovatel zvolil a o dan souvislosti věděl, pokud se nejedn o povinnost zjevně zcela neproporcionln v relaci k povaze danho povoln (srov. rozsudek ve věci Van der Mussele proti Belgii). K tomu je třeba podotknout, že tento přpad se na posuzovan institut typově nevztahuje, neboť se tkal zaměstnance, a nikoliv uchazeče o zaměstnn. Pokud z něj však vezmeme zkladn obecn pravidlo ohledně toho, že povinnost nem bt zcela zjevně neproporcionln, v dan věci se o takovto přpad nejedn, resp. nelze v n spatřovat „rdousc efekt“. V jinch svch rozhodnutch tento soud uvedl, že za nucen či povinn prce se považuje každ prce či služba, kter je vyžadovna pod hrozbou nějakho trestu a kterou jedinec nevykonv ze sv vlastn vůle (např. rozsudek ze dne 26. července 2005 ve věci stžnosti Siliadin proti Francii č. 73316/01, bod 116). Souhlas stěžovatele je tak zpravidla skutečnost vylučujc existenci donucen, a tm i porušen čl. 4 mluvy. Nesm se však jednat o situaci, kdy je souhlas stěžovatele s určitou činnost s ohledem na vznam dan skutečnosti pro něj samotnho fakticky nevyhnuteln, tj. kdy mu v podstatě nezbv než souhlasit. V přpadě veřejn služby již ale bylo uvedeno, že kontraktačn volnost uchazečů o zaměstnn, kterm byla nabdka veřejn služby učiněna, omezena nen. Nelze ani tvrdit, že by se mohlo jednat o autoritativn založen povinnosti veřejn služby orgny veřejn moci na zkladě zkona, protože uchazeč o zaměstnn v ždnm přpadě takovou povinnost nem.
98. Na předmětn institut nelze vzthnout ani jin judikatorn zvěr Evropskho soudu pro lidsk prva, podle něhož je nepřpustn zneužit tsně určit osoby s clem přimět ji vykonvat činnost, kterou by za danch podmnek dobrovolně nevykonvala. Zkon totiž uvd velmi širok rozsah vžnch důvodů, jež umožňuj nabdku veřejn služby bez jakchkoliv dalšch činků odmtnout. Jak již bylo podrobně uvedeno vše, rozsah a charakter vžnch důvodů zcela odpovd potřebě ochrany důstojnosti každho jednotlivce. Rovněž se nemůže jednat o zneužit tsně, protože rozsah prac nabzen v rmci veřejn služby je velmi širok. Mediln zjednodušovn, že se jedn o „zametn ulic“, se nezakld na pravdě. Nabzeny jsou prce nejrůznějšho druhu, včetně prac v knihovnch a prac v rmci zařzen sociln pče. Poslednm důvodem je nakonec absence tsně jako takov, protože jak již bylo podrobně uvedeno, vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn ve skutečnosti nem „rdousc efekt“. Důsledky nijak nevybočuj z toho, s čm se mus vyrovnvat jin osoba bez přjmů, např. živnostnk, kter v danm obdob nem zakzky, nebo např. rodič v domcnosti. Posuzovan institut z hlediska čl. 4 mluvy nevybočuje ani v tom, že by zakldal podmnky pro ponižujc zachzen. Lze tedy dospět k zvěru, že napaden ustanoven nejsou ani v rozporu s uvedenou mluvou, ani neporušuj principy vyjdřen v judikatuře Evropskho soudu pro lidsk prva.
III./d
Vyjdřen veřejnho ochrnce prv
99. Veřejn ochrnce prv JUDr. Pavel Varvařovsk ve svm vyjdřen ze 7. zř 2012 upozorňuje na obsah tiskov zprvy Ministerstva prce a socilnch věc ze dne 13. prosince 2011, podle nž měla bt veřejn služba zpočtku nabzena osobm, kter se nachz v hmotn nouzi a zroveň jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnn dle než jeden rok. Nsledně měl řad prce nabzet veřejnou službu i uchazečům o zaměstnn, kteř nejsou v hmotn nouzi a jsou evidovni dle než jeden rok, a současně těm, kteř byli za posledn tři roky vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnn v součtu celkem dle než jeden rok. Uveden znamen, že veřejn služba se může tkat i osob, za kter stt "pouze" hrad zdravotn pojištěn, jež však nepobraj podporu v nezaměstnanosti nebo dvky. Tyto osoby přitom mus současně plnit i řadu jinch povinnost, např. dostavovat se pravidelně ve stanovenm termnu na řad prce, hledat si aktivně zaměstnn, častnit se vběrovho řzen, dostanou-li na konkrtn pozici doporučenku od řadu prce, nebo naplňovat individuln akčn pln. Skupina osob s "nezaměstnanost dle než jeden rok v obdob poslednch tř let" zahrnuje i řadu uchazečů, kterm m bt naopak věnovna zvšen pče pro jejich zdravotn stav, věk, pči o dtě nebo jin vžn důvod (osoby nad 55 let, zdravotně postižen, osoby po rodičovsk dovolen). V tto souvislosti lze zdůraznit, že ze samotn dlky evidence nelze bez dalšho usuzovat na hrozbu ztrty pracovnch nvyků. Napaden prvn prava navc umožňuje nabdnut veřejn služby již po dvou měscch evidence bez dalšho, přičemž jej nepřijet m za nsledek sankčn vyřazen uchazeče. V přpadě takto krtk evidence tak veřejn služba může bt nabdnuta komukoliv, kdo poprv v životě očekv pomoc sttu při ztrtě zaměstnn (zejmna v době hospodřsk krize), často po dlouhodobm placen socilnho pojištěn. Samotn prvn prava (ostatně, jak dokldaj opakovaně měněn metodick pokyny) umožňuje, aby stt vůči jednotlivci postupoval nepředvdatelně a aby bez rozumnho opodstatněn stanovil dalš podmnky pro přstup k sociln pomoci poskytovan na zkladě socilnho pojištěn.
100. V nvaznosti na přijet napadench ustanoven obdržel veřejn ochrnce prv několik destek stžnost tkajcch se vkonu veřejn služby. Z přpadů osob, kter se na něj obrtily, nasvědčuje vše tomu, že předmětn prvn prava by mohla porušovat Listinou garantovan prva na spravedlivou odměnu za prci, přiměřen hmotn zabezpečen, či dokonce zkaz nucen prce. Na tto skutečnosti nemůže nic změnit ani deklarovan čel veřejn služby, kterm je možnost zachovn, popř. rozvjen pracovnch schopnost a dovednost osob, kter dlouhodobě nemaj trval zaměstnn a maj objektivn či subjektivn problmy s nalznm odpovdajcho zaměstnn, neboť tento čel nen v praxi relně naplněn. Za společn jmenovatel předmětnch stžnost označuje nesouhlas s novm konceptem veřejn služby jako takov, a to zejmna pro jej bezplatn vkon. Stěžovatel často uvd, že aktulně nepobraj ani nepobrali ždn sociln dvky a že vkon veřejn služby je pro ně finančně zatěžujc, protože si mus hradit např. jzdn do msta vkonu prce. Veřejn služba rovněž nepředstavuje zvšenou pči, kter by v přpadě některch osob měla bt věnovna při zprostředkovn zaměstnn, např. z důvodu jejich zdravotnho stavu, věku, pče o děti nebo jinch vžnch důvodů. Uchazeči jsou veřejnou službou naopak často zasaženi na sv důstojnosti, pokud maj vykonvat např. klidov prce, a to přesto, že by svm vzdělnm mohli přispět ke kvalifikovan prci.
101. Pro ilustraci relnch dopadů aplikace napadench ustanoven veřejn ochrnce prv stručně shrnuje obsah některch z obdržench stžnost. Jednotliv stěžovatel v nich upozorňuj na to, že je v rmci veřejn služby vykonvna prce, kter je zbytečn, a naopak nejsou efektivně využvny jin nstroje politiky zaměstnanosti, např. dotace na vytvořen pracovnho msta. Při nabdkch veřejn služby nejsou zohledňovny konkrtn poměry jednotlivch uchazečů, např. pče o přbuzn nebo jejich kvalifikace. Uchazeči si navc mus sami hradit souvisejc nklady, typicky např. cestovn. Za jsouc v rozporu s lidskou důstojnost někteř stěžovatel považuj i skutečnost, že při vkonu veřejn služby jsou uchazeči nuceni strpět označen reflexn vestou, na kter je napsno „velk VS a čslo“.
102. Zvěrem konstatuje, že jeho postoj k současn podobě veřejn služby je odmtav. Za velmi spornou považuje zejmna snahu sttu, kter namsto důsledn kontroly osob, u nichž existuje podezřen na dlouhodob vyhbn se prci a zneužvn socilnho systmu, vytvořil „preventivn“ systm, kter postihuje rovněž osoby, jejichž jedinm problmem na trhu prce je věk, rodičovstv apod. Velk problm spatřuje rovněž v porušovn pojistnho principu, na němž je systm podpory v nezaměstnanosti vybudovn. Stt totiž fakticky nut řdně pojištěn osoby, aby si při nastal pojistn udlosti (ztrta zaměstnn) přslušn plněn dle „odpracovaly“.
103. Dne 14. listopadu 2012 bylo stavnmu soudu doručeno doplňujc stanovisko veřejnho ochrnce prv, v němž poukazuje na velmi strohou pravu institutu veřejn služby v 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti i 18a zkona o pomoci v hmotn nouzi. Zmněn ustanoven neobsahuj bližš podmnky pro postup řadu prce při provděn veřejn služby, což lze demonstrovat na tom, že nejsou jasně dan pravidla komu, za jakch podmnek a jak prce m bt nabdnuta nebo jak může bt maximln dlka veřejn služby. De facto voln vaha řadu prce tak vytvř prostor pro širok spektrum zsahů do prv adrestů veřejn sprvy, neboť samotn postup řadu prce se pro ně stv nepředvdatelnm a logicky může nst i znaky libovůle. Z tohoto důvodu by měl stavn soud posoudit napadenou prvn pravu i z hlediska čl. 2 odst. 3 stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny, jež vyžaduj, aby měl sttn orgn zkonem jasně vymezenou působnost a pravomoc. Ve zbyl čsti svho doplňujcho vyjdřen zmiňuje dalš přklady, kter maj vypovdat o tživosti požadavku přijmout nabdku vkonu veřejn služby. Ve všech z nich šlo o osoby, jež nepobraj ani podporu v nezaměstnanosti ani dvky v hmotn nouzi.
III./e
Vyjdřen Ministerstva zdravotnictv
104. Ministr zdravotnictv doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., reagoval na argumentaci navrhovatelů a obou vedlejšch častnků, kterou tito odůvodňovali svůj nvrh na zrušen některch ustanoven zkona o zdravotnch službch, vyjdřenmi z 22. nora 2012 a 26. dubna 2012. vodem poznamenal, že předmětem nvrhů na zrušen je zkladn a stěžejn zkon, kterm se bude v dalšch desetiletch spravovat česk zdravotnictv a jenž sleduje zajištěn kvalitn a bezpečn zdravotn pče poskytovan na odpovdajc rovni všem pacientům v Česk republice. Tento reformn a modern zkon sjednocuje dosud roztřštěnou a nesčetněkrt novelizovanou prvn pravu obsaženou v prvnch předpisech nejen sly zkona, ale i v řadě provděcch předpisů, o jejichž zvaznosti byly vedeny diskuse. Poprv v historii se zroveň sjednocuj podmnky poskytovn zdravotnch služeb pro všechny poskytovatele bez rozdlu.
III./ea
Povinnost nov registrace podle 121 odst. 1 a 5 zkona o zdravotnch službch
105. Napaden prvn prava 121 odst. 1 a 5 zkona o zdravotnch službch poskytuje subjektům, jejichž prvn postaven se řd dosavadn prvn pravou, dostatek času k vytvořen podmnek pro přizpůsoben se prvn pravě nov. Současně zajišťuje, aby bylo všem adrestům zkonn pravy garantovno, že po uplynut přiměřen přechodn doby budou nov a aktulnm potřebm a možnostem modern medicny odpovdajc podmnky a požadavky splňovat všichni ti, kteř hodlaj zdravotn služby i nadle poskytovat v našem zdravotnickm systmu. Zvolen řešen plně respektuje stavnm soudem opakovaně deklarovan zkaz prav retroaktivity a obecnou přpustnost retroaktivity neprav, jež je v každm prvnm sttě nezbytnm principem ovldajcm vztah dřvějš a nsledujc prvn normy. Hovoř-li navrhovatel o „nepřpustnm retroaktivnm zsahu do již nabytch prv“, tak v danm přpadě lze uvažovat vlučně o prvcch odpovdajcch retroaktivitě neprav, jež spočv v aplikaci novch podmnek na prvn vztahy vznikl za pravy dřve platn, novou prvn pravou však zrušen či změněn. Nov podmnky se na stvajc prvn vztahy uplatn až po nabyt činnosti novho zkona, a to s dostatečně dlouhm (třletm) časovm odstupem, jenž na ně umožn provozovatelům nesttnch zdravotnickch zařzen zareagovat a přizpůsobit jim svoji činnost, nebo se rozhodnout pro ukončen činnosti.
106. Rozhodnou-li se dosavadn provozovatel pro pokračovn ve sv činnosti, mohou do devti měsců ode dne činnosti zkona o zdravotnch službch poždat o vydn oprvněn, přičemž postač, když dolož pouze nležitosti ždosti o vydn tohoto oprvněn podle 18 odst. 1 zkona o zdravotnch službch. Rozhodnut jim bude vydno nejdle do 1. dubna 2015 tak, aby v poskytovn zdravotnch služeb mohli bez přerušen a bez omezen pokračovat, a to již plně v režimu nov prvn pravy.
107. Doložen uvedench nležitost nepovažuje ministr za rozshl a jejich zskn nen spojeno se zvlštnmi obtžemi, pročež jej nelze považovat za administrativn ztěž. V praxi se bude u poskytovatelů - fyzickch osob jednat o uveden dajů typu jmno a přjmen, sttn občanstv, adresa msta trvalho pobytu a datum a msto narozen žadatele (poskytovatele), identifikačn čslo, bylo-li přiděleno, identifikačn daje o odbornm zstupci, mus-li bt ustanoven, forma, obory a druhy zdravotn pče, kter žadatel hodl poskytovat, adresa msta či mst poskytovn zdravotnch služeb či doba, po kterou hodl žadatel zdravotn služby poskytovat, žd-li o vydn oprvněn pouze na dobu určitou. Analogick informace pak uvděj poskytovatel - prvnick osoby. Jinmi slovy, jde o nejnezbytnějš rozsah dajů, jež lze ještě vyžadovat k tomu, aby mohlo dojt k bezproblmovmu přechodu dosavadnch registrac zdravotnickch zařzen na oprvněn poskytovn zdravotnch služeb. Menš rozsah dajů by tohoto cle nemohl doshnout. Zroveň nen pravda, že by provozovatel zdravotnickch zařzen k tto ždosti museli předkldat již jednou předložen doklady odborn nebo specializovan způsobilosti nebo o splněn podmnek věcnho a technickho vybaven provozovny. Zde lze odkzat na vslovn zněn 121 odst. 5 zkona o zdravotnch službch, jakož i na 18 odst. 1 tohoto zkona.
108. Dosavadnm provozovatelům zdravotnickch zařzen tak nic nebrn v tom poždat o vydn oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb plně v režimu zkona o zdravotnch službch, a to bez omezen, tedy nikoliv ve smyslu napadench přechodnch ustanoven. Takto zahjen sprvn řzen by se přitom řdilo zkonem o zdravotnch službch a sprvnm řdem v plnm rozsahu. Je tedy na rozhodnut současnch provozovatelů zdravotnickch zařzen, jakou prvn cestu zvol. Zkon o zdravotnch službch jim nabz několik variant, byť bez vjimky požaduje, aby od 1. dubna 2015 každ, kdo hodl poskytovat zdravotnick služby, splňoval požadavky jm kladen na tuto činnost a zachovval jm nastavenou roveň zdravotnch služeb, jak lze v modernm prvnm sttě očekvat.
109. Přijat řešen přechodu star a nov prvn pravy nen v českm prvnm řdu ničm novm, neobvyklm, neočekvatelnm anebo nepředvdatelnm, k čemuž postač poukzat např. na přechodn ustanoven zkona o ochraně veřejnho zdrav, živnostenskho zkona a jeho novel, obchodnho zkonku a jeho novel apod.
110. Pokud jde o nmitky navrhovatelů, že nov prvn prava zashne retroaktivně do zskanch specializovanch způsobilost lkařů podle zkona č. 95/2004 Sb., nezbv než konstatovat, že tyto nmitky jsou s ohledem na předmět přezkumu napadench ustanoven zkona o zdravotnch službch, kter petitem svho nvrhu vymezili sami navrhovatel, irelevantn. Svm obsahem totiž směřuj nikoliv proti napadenmu zkonu, ale prvě proti prvně uvedenmu zkonu, činnmu již od 2. dubna 2004. Poněvadž však navrhovatel nenavrhli zrušen některch ustanoven tohoto zkona, tak ani stavn soud nemůže v tomto řzen přezkoumvat jeho stavnost. Přesto považoval ministr za vhodn vyjdřit se i k těmto nmitkm.
111. Navrhovatel v prvn řadě opomněli rozlišovat osobu provozovatele nesttnho zdravotnickho zařzen, resp. nově poskytovatele zdravotnch služeb, jmž může bt osoba fyzick (nemus jt o lkaře) nebo osoba prvnick, a lkaře, kter u tohoto provozovatele provd lkařsk vkony a přmo vykonv zdravotn pči v oborech uvedench v registraci, resp. nově v oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb. Lkař je v tomto směru osobou tzv. odborně způsobilou, resp. podle zkona o zdravotnch službch odbornm zstupcem. Postaven provozovatele nelze směšovat s postavenm lkaře, kter je jeho zaměstnancem. Samozřejmě nen vyloučeno, aby tatž fyzick osoba byla zroveň provozovatelem, resp. poskytovatelem, a odbornm zstupcem, napaden přechodn ustanoven se však tkaj pouze provozovatelů, nikoli lkařů a jejich specializovan způsobilosti, kter je nezbytnou podmnkou pro samostatn vkon povoln lkaře. Ta se totiž řd pravidly stanovenmi zkonem č. 95/2004 Sb., a to ať už v přechodnch ustanovench 44, kter jsou v současn době, tj. vce než sedm let po činnosti tohoto zkona, v zsadě konzumovan (s vjimkou novelizac, kter přinesly někter nov přechodn ustanoven), nebo v ostatnch pravidelnch čstech zkona. Navrhovatel broj předevšm proti těmto přechodnm ustanovenm, čmž fakticky brn postaven t čsti lkařů, kteř chtěj vykonvat povoln lkaře v oborech, pro něž nemaj specializovanou způsobilost. Neuvděj již ale ždn relevantn důvod, proč prvě jim m bt takov beneficium poskytnuto. Takovto požadavek by po vce než sedmi letech činnosti zkona založil nedůvodn rozdly mezi lkaři, byl by narušen zaveden systm specializačnho vzdělvn, do něhož jsou zapojeny např. i univerzity, fakultn nemocnice, akreditovan pracoviště, jakož i struktura oborů specializačnho vzdělvn, kter vznikala v zk součinnosti s odbornmi lkařskmi společnostmi. Ani přklad uveden navrhovateli podle ministra nereflektuje současn prvn stav, neboť zkon č. 346/2011 Sb., kterm se měn zkon č. 95/2004 Sb., o podmnkch zskvn a uznvn odborn způsobilosti a specializovan způsobilosti k vkonu zdravotnickho povoln lkaře, zubnho lkaře a farmaceuta, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 96/2004 Sb., o podmnkch zskvn a uznvn způsobilosti k vkonu nelkařskch zdravotnickch povoln a k vkonu činnost souvisejcch s poskytovnm zdravotn pče a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o nelkařskch zdravotnickch povolnch), ve zněn pozdějšch předpisů, lkařům, kteř podle dřvějšch předpisů zskali atestaci I. stupně v zkladnm oboru a licenci Česk lkařsk komory k vkonu soukrom praxe v jinm oboru specializace, přiznal specializovanou způsobilost v tomto jinm oboru (např. v kardiologii, jak je uvedeno v nvrhu).
112. Lze tedy uzavřt, že ti lkaři, kteř dosud nemaj specializovanou způsobilost v oboru, ve kterm chtěj samostatně poskytovat zdravotn pči, tuto pči nemohou leglně poskytovat, přičemž na tto skutečnosti nic neměn ani ustanoven 121 odst. 1 a 5 zkona o zdravotnch službch ani tento zkon jako celek. Nelze tedy souhlasit s tvrzenm, že napaden ustanoven jsou retroaktivn a zasahuj do již dřve nabytch prv.
III./eb
Nov prvn prava Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu
113. K nmitce nestavnosti prvn pravy Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu podle 70 až 78 zkona o zdravotnch službch ministr uvedl, že se nejedn o zcela novou databzi, ale o informačn systm navazujc na prvn pravu obsaženou v 67c zkona o pči o zdrav lidu. Novou prvn pravu, tak jak tomu bylo i v přpadě prvn pravy předchzejc, doplňuje přloha zkona, v nž jsou uvedeny jednotliv složky tohoto systmu - registry.
114. Při tvorbě napadench ustanoven bylo dbno na prvo na informačn sebeurčen ve smyslu nlezu ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. S 24/10 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.), stejně jako na mezinrodn zvazky Česk republiky, zejmna na mluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizovan zpracovn osobnch dat (mluva Rady Evropy č. 108), vyhlšenou pod č. 115/2001 Sb. m. s., a relevantn rozhodovac praxi Evropskho soudu pro lidsk prva nebo řadu pro ochranu osobnch dajů. Nov i dosavadn prvn prava, jež tvořila zkonn rmec zpracovn osobnch dajů v oblasti zdravotnictv, plně respektuje požadavek zkona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobnch dajů a o změně některch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o ochraně osobnch dajů"), aby osobn daje, nejsou-li zpracovvny se souhlasem subjektu dajů, byly zpracovny pouze, stanov-li to zvlštn zkon. Ministerstvo zdravotnictv si bylo rovněž vědomo, že pouhm zkonem upraven rmec pro zpracovn osobnch dajů nestač, ale že zpracovn těchto dajů mus bt nezbytn, důvodn, čeln, logick a obhajiteln, bude-li důvodnost tohoto zpracovn vystavena testu přiměřenosti zsahu do osobn a osobnostn sfry jedince, kter je přmo pod ochranou norem stavnho pořdku. V tto souvislosti lze podotknout, že nov prvn prava Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu je racionln a odůvodněn ve vztahu k sledovanm clům, jež jsou vymezeny jednak obecně v 70 odst. 1, a pokud jde o samotn registry, tak i v 73 odst. 1 psm. a) až f) zkona o zdravotnch službch. Nen tak pravda, že čel tohoto systmu a registrů samotnch je vgn či všezahrnujc. Prvn prava odpovd kritrim ochrany osobnch dajů ve vedlejšmi častnky citovan směrnici Evropskho parlamentu a Rady 95/46/ES, tedy požadavku jednoznačnho a vslovně vyjdřenho čelu zpracovn osobnch dajů.
115. Zkon o zdravotnch službch kromě čelu Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu rovněž podrobně popisuje, o kom ( 70 odst. 1 a 2, 74 odst. 1, 76 odst. 1, přloha zkona) a kdy se daje anonymizuj (přloha zkona) nebo kdo m k dajům, kter nejsou určeny ke zveřejněn, přstup ( 73 odst. 2). Jin než v něm stanoven způsob zachzen přitom nen možn. Pokud jde o technick zabezpečen tohoto systmu, lze vznst pochybnost, zda tento aspekt lze vůbec při abstraktn kontrole norem přezkoumvat, když nejde o otzku prvn nebo legislativně-prvn, ale věcnou. Funkčnost technickho zabezpečen Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu lze prověřovat až v době, kdy bude v praxi použvn a realizovn. Současn systm je po tto strnce bezvadn a stejn vsledek ministr očekv i u systmu nově zavděnho, neboť ten nebude nastaven zsadně jinak než systm předchoz. Navc bude propracovanějš a s přsnějš ochranou dat. Provděc prvn předpisy, kter předpokld ustanoven 78 zkona o zdravotnch službch, budou k zkonu k problematice zdravotnickch registrů vydny nsledně, přičemž uprav technick otzky spojen s naplňovnm a sprvou těchto registrů.
116. Vedlejš častnci směřuj sv nmitky i ve vztahu ke dvěma z devti registrů, kter přinš zkon o zdravotnch službch, a to Registru zdravotnickch pracovnků a Registru poskytovatelů zdravotnch služeb. Na jejich obhajobu ministr připomn jejich čel, jmž je poskytovat a) veřejnosti daje o oprvněn k vkonu zdravotnickho povoln a kvalifikaci zdravotnickch pracovnků, b) veřejnosti informace o počtech a skladbě zdravotnickch pracovnků z hlediska demografickch (věk, pohlav) charakteristik a odbornch, resp. kvalifikačnch kritri (dosažen způsobilost) ve vztahu k vykonvan činnosti (poskytovatel, obor), c) daje pro mezinrodn statistiky (např. pro Eurostat, Generln ředitelstv pro zdrav a ochranu spotřebitele, Světovou zdravotnickou organizaci, Organizaci pro evropskou spoluprci a rozvoj) o personlnch kapacitch, d) informace a podklady pro plnovn, rozhodovn a predikci počtu pracovnků ve vztahu k počtu obyvatel, přijmn do pregradulnho a postgradulnho vzdělvn, specializačnch kurzů.
117. Určitou nadstavbou k čelům registrů je jejich přnos pro pacienta, kter se na zkladě dajů z těchto dvou veřejnch registrů bude moci mnohem lpe orientovat v rozmanitosti zdravotnch služeb, jež mu jsou nebo mohou bt poskytovny, vybrat si poskytovatele zdravotnch služeb ve svm okol, a to včetně možnosti hodnotit takovho poskytovatele podle lkařů a nelkařskch zdravotnickch pracovnků, kteř tyto služby u konkrtnho poskytovatele realizuj. Touto možnost se zkon snaž vznamně napomhat pacientovi při vykonvn prva na volbu poskytovatele zdravotnch služeb podle 28 odst. 3 zkona o zdravotnch službch, potažmo kde, jak a km může bt zasahovno do jeho zdravotnho stavu jako nedln a zsadn složky osobnosti každ lidsk bytosti. Napaden registry tak implementuj směrnici Evropskho parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňovn prv pacientů v přeshraničn zdravotn pči (srov. čl. 4 tto směrnice).
118. Uvedenmu prvu by neměly stt v cestě nepodložen nzory vedlejšch častnků, že shromažďovn a veřejnost dajů o tom, kde konkrtn lkař zskal svoji odbornost, zda neztratil bezhonnost nebo zda neztratil způsobilost vykonvat zdravotnick povoln, je neoprvněnm zsahem do prva těchto osob na ochranu jejich osobnosti nebo ochranu osobnch dajů. Ustanoven 13 zkona o zdravotnch službch vslovně stanov, za jakch podmnek se pro jeho čely nepovažuje osoba za bezhonnou. Jedn se o podmnky přiměřen sledovanmu čelu, kdy nen bezhonnm ten, kdo spchal myslně trestn čin a byl za něj odsouzen k nepodmněnmu trestu odnět svobody v trvn alespoň jednoho roku, nebo ten, kdo spchal trestn čin při poskytovn zdravotnch služeb.
119. K nmitce duplicity registrů o zdravotnickch pracovncch ministr uvd, že v současnosti v Česk republice neexistuje jednotn evidence všech zdravotnickch pracovnků vykonvajcch, resp. způsobilch vykonvat zdravotnick povoln. Existuj pouze dlč evidence, např. Registr zdravotnickch pracovnků způsobilch k vkonu zdravotnickho povoln bez odbornho dohledu a hostujcch osob, kter je podle zkona o nelkařskch zdravotnickch povolnch součst stvajcho Nrodnho zdravotnickho informačnho registru. Do tohoto registru jsou zapsni zdravotničt pracovnci nelkařskch zdravotnickch povoln, kterm bylo vydno osvědčen podle hlavy VI citovanho zkona, a hostujc osoby, neobsahuje však evidenci lkařů, zubnch lkařů ani farmaceutů. Registr je veřejně přstupn s vjimkou dajů o rodnm čsle a trvalm pobytu, chyb mu ale řada nově požadovanch funkc zejmna pro čely statistickho sledovn, protože je ze zkona založen za jinm čelem. stavnost tohoto registru nebyla dosud zpochybňovna. Dle shrnuje, že v Registru lkařů, zubnch lkařů a farmaceutů podle zkona o pči o zdrav lidu jsou zpracovvny osobn daje potřebn pro identifikaci lkaře, zubnho lkaře, farmaceuta (rodn čslo, titul), daje o vzděln a specializaci, daje potřebn pro identifikaci zdravotnickho zařzen, k němuž m lkař, zubn lkař nebo farmaceut pracovn nebo obdobn poměr (identifikačn čslo organizace, nzev oddělen) a vazek.
120. Uveden registry dnes nejsou vzjemně propojen a každ sleduje čstečně shodn i odlišn druhy dajů, což nem objektivn a racionln důvod. Rovněž nen důvodn odlišovat zdravotnick pracovnky mezi sebou podle toho, zda vykonvaj lkařsk nebo nelkařsk povoln. Proto jsou daje o nich veden v zkoně o zdravotnch službch stejn, nebrn-li tomu povaha věci. Dalšm důvodem veden registrů je kol Ministerstva zdravotnictv stanovovat ve spoluprci s univerzitami, komorami a odbornmi společnostmi počet rezidenčnch mst a kalkulovat vhledově nklady na specializačn vzdělvn a kol zajistit přehled o počtu pracovnků s odbornou, specializovanou a zvlštn odbornou způsobilost, kteř vykonvaj zdravotnick povoln na zem Česk republiky. Informace zskan z registrů tak slouž k efektivnmu využvn finančnch prostředků určench na vzdělvn zdravotnickch profes na trhu prce. Vše popsan důvody, čely nebo změry zdravotnickch registrů, jež se održej v textu zkona o zdravotnch službch, nesleduje a nemůže splnit evidence lkařů podle zkona č. 220/1991 Sb., kter je pouhm seznamem členů komor bez potřebnho rozsahu dajů. Podrobn popis čelu a fungovn jednotlivch registrů ministr předložil v přloze ke svmu vyjdřen.
121. Přpadn zrušen napaden prvn pravy Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu by znamenalo přinejmenšm trvalou ztrtu vešker zdravotnick statistiky rezortu zdravotnictv o zdravotnm stavu obyvatelstva, kter zde funguje již od dob tzv. prvn republiky, jakož i zsah do sttn statistick služby (např. daje o potratech jsou zdrojovmi daty pro sttn statistiku demografickho rozvoje Českho statistickho řadu). Za nevyčslitelnou lze označit i přpadnou ztrtu mnohdy destky let sbranch dat, včetně možnosti tato data konfrontovat s ostatnmi zeměmi Evropy a světa. Informace z registrů totiž slouž k dlouhodobmu sledovn a analze vskytu sledovanch onemocněn a lčebnch metod v Česk republice, přičemž zjištěn data jsou zpracovvna v epidemiologickch studich a slouž zdravotnickho vzkumu. Současně by se narušila funkčnost i jinch registrů, když např. Nrodn registr poskytovatelů je registrovn jako tzv. agendov resortn registr ve vztahu k zkladnm registrům podle zkona č. 111/2009 Sb., o zkladnch registrech, ve zněn pozdějšch předpisů, a v důsledku jeho zrušen by byla narušena funkce těchto registrů jako jednoho z nstrojů snžen administrativn ztěže a odbřemeněn veřejn sprvy. Znemožnilo by se i plněn mezinrodnch zvazků vůči mezinrodnm organizacm.
122. Vznik zdravotnickch registrů je nepochybně zsahem do stavně zaručenho prva na soukrom a tajnost osobnch dajů ve smyslu čl. 10 odst. 3 Listiny, jde však o zsah přpustn. Vedle uvedench leglnch a legitimnch clů je dn i stavně aprobovan zjem na existenci oprvněnho shromažďovn osobnch dajů, kter je ve vztahu k lidskmu prvu, do něhož je zasahovno, v konkurenčnm vztahu. Na jedn straně tak stoj prvo na ochranu zdrav zakotven v čl. 31 Listiny, veřejn zjem na ochraně veřejnho zdrav jako veřejnho statku a na mezinrodn rovni pak zvazky plynouc z mluvy o lidskch prvech a biomedicně, na straně druh prvo před neoprvněnm zsahem do osobn sfry jedince v podobě ochrany před neoprvněnm shromažďovnm, zveřejňovnm nebo jinm zneužvnm dajů. Ministr se domnv, že v napaden prvn pravě se održ nejen uveden veřejn zjem na ochraně veřejnho zdrav, ale je jm nepřmo chrněno i prvo konkrtnch lid na ochranu zdrav (srov. např. Nrodn registr osob vyloučench z drcovstv krve nebo Nrodn registr nemoc z povoln). Vše popsan smysl zpracovvn osobnch dajů a stavně aprobovan zjmy společnosti odůvodňuj podle požadavků čl. 10 odst. 3 Listiny čelnost i oprvněnost veden informačnch systmů ve zdravotnictv, kter zastřešuje Nrodn zdravotnick informačn systm.
III./ec
Vymezen některch sprvnch deliktů podle zkona o zdravotnch službch
123. Skupina sentorů napadla i někter sprvn delikty zaveden zkonem o zdravotnch službch, a to v zsadě ty, s nimiž je spojena nejvyšš sankce až 1 000 000 Kč. Prvě vše sankce, jejž horn hranici považuj za ipso facto protistavn, je ve spojen s tvrzenou vgnost zkonnho vyjdřen znaků skutkov podstaty napadench sprvnch deliktů považovna za hlavn důvod protistavnosti. V tto souvislosti ministr podotk, že vedlejš častnci sami relativizuj vžnost a důvodnost sv argumentace, neboť tvrd, že "nen lohou stavnho soudu přezkoumvat vši jednotlivch sankc za jednotliv sprvn delikty nebo přestupky, tak jak je stanovil zkonodrce, jakož i skutečnosti, že zkon stanov pouze horn hranici těchto sankc a podle zsady přiměřenosti bude třeba sprvnho uvžen k tomu, aby byla volena sankce přiměřen proviněn toho kterho poskytovatele zdravotnch služeb v t kter situaci, za kter k porušen zkona došlo", a odkazuj na roli judikatury a praxe při aplikaci novch zkonnch norem obsahujcch skutkov podstaty sprvnch deliktů. K tomuto nzoru se připojuje a konstatuje, že plně održ jeho postoj, jakož i nzory stavnho soudu vysloven např. v nlezu ze dne 25. řjna 2011 sp. zn. Pl. S 14/09 (22/2012 Sb.), usnesen ze dne 24. ledna 2012 sp. zn. Pl. S 10/09 a nlezu ze dne 13. srpna 2002 sp. zn. Pl. S 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.), jež koresponduj s principem sebeomezen a minimalizace zsahů. V přpadě napadench ustanoven nejde o exces z mez, ve kterch se zkonodrce při tvorbě deliktnch ustanoven zkona může pohybovat, k čemuž postačuje poukzat např. na to, že skutkov podstaty sprvnch deliktů jsou jasn, srozumiteln a konkrtn, sazba pokut nem určenu spodn hranici, jsou zavedeny liberačn důvody a ne každ porušen zkonn povinnosti je sprvnm deliktem.
124. Sankce za jednotliv sprvn delikty lze považovat za přiměřen a splňujc jejich preventivn i represivn funkce. Zkon obsahuje toliko horn hranici sazby pokuty za sprvn delikty, když konkrtn vše sankce se stanov až při jejm uložen ad hoc v konkrtnm řzen, a to při respektovn všech principů ukldn sankc, jako jsou legitimn očekvn nebo neukldn zcela likvidačnch sankc. Zkonn rozmez sazby pokuty za sprvn delikty bylo zkonem určeno tak, aby přslušn sprvn orgn v konkrtnm sprvnm řzen mohl konkrtnmu porušiteli zkona uložit pokutu ve vši, kter jej od opakovn protiprvnho jednn odrad nebo přmo odstraš, stejně tak jako přpadn dalš porušitele, a zroveň kterou skutečně a opravdově bude pociťovat jako jmu za to, že se dopustil porušen zkona. Rozmez sazeb pokut za sprvn delikty odpovd tomu, že struktura, charakter, majetkov poměry, vše zisku nebo velikost poskytovatelů zdravotnch služeb jsou velmi širok. Je zřejm, že čstka 10 000 Kč pokuty bude mt jin činek na velkou nemocnici a jin na tzv. praktickho lkaře s jednou provozovnou. Proto nen zavedena spodn hranice pokuty, ale toliko horn.
125. Protiprvnost určitho chovn osob je vždy stejn, ať se j dopust „mal“ nebo „velk“ poskytovatel zdravotnch služeb. Mra zsahu do zkonem chrněnho zjmu se pak održ v hodnocen intenzity naplněn znaků skutkov podstaty deliktu ze strany sprvnho orgnu a zejmna ve vši uložen sankce. Protože zkon stanov širok rozmez vše sankce, může sprvn orgn při jeho aplikaci plně uplatnit individualizaci trestu v konkrtnm řzen u konkrtnho porušitele zkona. Takov prvn prava je smyslupln a sleduje čel skutečně potrestat toho, kdo jedn protiprvně, a vst jej k tomu, aby toto jednn neopakoval. Vedlejš častnci pouze odkazuj na čl. 4 odst. 4 Listiny, aniž by uvedli, kter zkladn prvo by mělo bt napadenou prvn pravou zasaženo co do jeho smyslu a podstaty. Uveden ustanoven přitom nemůže bt porušeno pouhm stanovenm rozmez sankce za sprvn delikt.
126. Pokud jde o přklady uvděn vedlejšmi častnky, jimiž se snaž prokzat nejasnost a vgnost vyjdřen objektivn strnky sprvnch deliktů a nepřiměřenost sankce za ně, ministr se omezil na konstatovn, že v řzen o abstraktn kontrole norem se stavn soud podle sv ustlen praxe zabv stavnost prvn pravy co do jej obecnosti a normativnosti, nikoli smyšlenmi eventualitami a přklady, kter navc, pokud by nastaly, by byly řešeny podle okolnost přpadu při zachovn možnosti soudnho přezkumu sprvnho rozhodnut. K přpadu zmněnmu vedlejšmi častnky, podle nichž porušen povinnosti mlčenlivosti, kter představuje sprvn delikt podle 117 odst. 3 psm. d) zkona o zdravotnch službch, může bt za určitch okolnost trestnm činem neoprvněnho nakldn s osobnmi daji podle 180 trestnho zkonku, nicmně poznamenv, že dvojkolejnost postihu za protiprvn jednn v rovině trestnho i sprvnho prva je v českm prvnm řdu obvykl a běžn, přičemž jej protistavnost nebyla dosud konstatovna. Orgnům činnm v trestnm řzen a sprvnm orgnům nečin zvlštn obtže rozpoznvat rozdl v intenzitě jednn, jež může bt trestnm činem i sprvnm deliktem, pročež nen důvod očekvat problmy ani při aplikaci těchto ustanoven.
III./ed
Nově zaveden pojem „zdravotn služby“
127. Skupina poslanců, jež m v tomto řzen postaven vedlejšho častnka, zastv nzor, že nově zaveden pojmoslov v čele s pojmem „zdravotn služba“ odporuje stavnmu pořdku, neboť stava a Listina hovoř o zdravotn pči. Ministr považuje vytvořen pojmovho apartu v zkoně o zdravotnch službch nejen za zcela běžnou legislativn techniku, ale předevšm v něm spatřuje prostředek pro jasn a jednoznačn chpn zkona o zdravotnch službch všemi jeho adresty. Jednm z jeho stěžejnch pojmů je přitom prvě „zdravotn služba“. Z jej definice podle 2 odst. 2 a 3 zkona o zdravotnch službch vyplv, že tento zkon nerezignuje na pojem zdravotn pče, s nmž pracuj prvn předpisy stavnho pořdku (čl. 31 Listiny), ale integruje ho do širšho pojmu zdravotn služba [srov. 2 odst. 2 psm. a) zkona o zdravotnch službch], když zdravotnmi službami se kromě jinho rozum poskytovn zdravotn pče zdravotnickmi pracovnky. Zdravotn pče je jako dalš ze stěžejnch pojmů zkona o zdravotnch službch vymezena v jeho 2 odst. 4, jej druhy a formy pak v 5 až 10.
128. Takovto postup m oporu v čl. 41 odst. 1 Listiny, podle kterho se lze prva podle čl. 31 Listiny domhat pouze v mezch provděcch zkonů, což předpokld tak rozveden pojmu zdravotn pče při zachovn jeho stavnho rozměru, podstaty a smyslu podle čl. 4 odst. 4 Listiny. Listina ani dalš prvn předpisy stavnho pořdku přitom nezakazuj ani nepřikazuj, v jakch formch a jakm způsobem lze pojmy a instituty v nich zaveden rozvdět v jednotlivch zkonech nebo dokonce vytvřet pojmy nov. Mezi takto nově do prvnho řdu zaveden pojmy patř i pojem „zdravotn služba“, jenž lze považovat nejen za pojem možn a přpustn ve vztahu k stavnmu pořdku, ale tak vstižn. Adrest zkona o zdravotnch službch, kterm je v prv řadě pacient, dostv již v prvnch ustanovench zkona zkladn informaci, že zdravotn pče je službou. Postaven pacienta ve všech novch zkonech tvořcch tzv. zdravotnickou reformu se posiluje, což se jako zkladn vchodisko zdravotnick reformy promtlo i ve zvolenm pojmoslov, a to jednak, pokud jde o obsah (konkrtn vymezen) pojmu „zdravotn služba“ v 2 odst. 2 a 4 zkona o zdravotnch službch, jednak z hlediska gramatick a jazykov volby slova „služba“.
III./ee
Poskytovn zdravotnch služeb na nležit odborn rovni ve smyslu 28 odst. 2 ve spojen s 4 odst. 5 zkona o zdravotnch službch
129. K nmitce nestavnosti 28 odst. 2 ve spojen s 4 odst. 5 zkona o zdravotnch službch, jejž podstatou je tvrzen, že prvo na poskytovn zdravotnch služeb na nležit odborn rovni podle uvedench ustanoven je užš než prvo na zdravotn pči poskytovanou v souladu se současnmi dostupnmi poznatky lkařsk vědy ve smyslu 11 odst. 1 zkona o pči o zdrav lidu, ministr uvedl, že zkladn prvo na zdravotn pči, potažmo na zdrav a na život, je chrněno předevšm prvnmi předpisy stavnho pořdku a nen a nebylo postaveno na posledně uvedenm zkonnm ustanoven. Vedlejš častnci vedle jeho porušen neuvděj jin ustanoven, kter m bt nově vymezenm prvem pacienta porušeno nebo omezeno. Jak bylo přitom uvedeno vše, sama Listina předpokld, že zkony provdějc jej čl. 31 blže rozvedou a vymez, co je zdravotn pč a zdravotn pči hrazenou z veřejnho zdravotnho pojištěn. Ustanoven 28 odst. 2 zkona o zdravotnch službch v tomto duchu upravuje prvo pacienta na poskytovn zdravotnch služeb na nležit odborn rovni. Tato odbornost je vzna na pravidla vědy, uznvan medicnsk postupy, individualitu pacienta a konkrtn podmnky a objektivn možnosti.
130. Pravidla vědy jsou podle nzoru ministra nezvisl na konkrtnm zněn zkona nebo vyjdřen nroku pacienta na zdravotn služby v prvn normě, lze je označit za objektivn, empiricky prokzan a ověřen a jejich užit pro vymezen prva pacienta na poskytovn zdravotnch služeb je vrazem postoje, že pacienta lze lčit jen takovmi postupy, kter jsou prověřen, a mezi odbornky na nich existuje konsensus. Uznvan medicnsk postupy jsou vlastně odrazem zmněnch pravidel vědy, tedy jejich konkretizac na straně jedn a jejich rozšřenm na straně druh, pokud jde o medicnskou prac prověřen a vyzkoušen zkroky, vkony apod. Oba uveden pojmy logicky patř k tomu, co se obvykle chpe pod nležitou odbornou rovn.
131. Zdravotn služby nelze poskytovat jinak než vždy a jen ve vazbě na jednotlivce a tomu mus odpovdat i zkonn vymezen prva pacienta na poskytovn zdravotnch služeb. Z tohoto důvodu bylo v 4 odst. 5 zkona o zdravotnch službch použito spojen "individualita pacienta" jako jedno z kritri nležit a odborn rovně poskytovanch zdravotnch služeb. Ke skutečnostem stojcm na straně pacienta mus konečně v napaden definici nležit odborn pče přistoupit pojmy održejc skutečnosti stojc mimo osobu a osobnost pacienta, byť se v každm konkrtnm přpadě vžou na danho pacienta v danm mstě a čase. Tyto "konkrtn podmnky a objektivn možnosti" však nesm podkročit hranici minimlnho standardu poskytovanch zdravotnch služeb, kter vychz z dalšch souvisejcch ustanoven zkona o zdravotnch službch, zkona o specifickch zdravotnch službch, zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn a dalšch zkonů. K napaden definici lze rovněž odkzat na judikt Nejvyššho soudu sp. zn. 7 Tdo 219/2005, ve kterm Nejvyšš soud pracuje s vymezenm nroku pacienta na postup lege artis (nležit odborn roveň), a to tak, že jde o postup lkaře, při němž mus dodržet rmec pravidel vědy a medicnskch způsobů, a to v mezch danch rozsahem svch kolů podle pracovnho zařazen i konkrtnch podmnek a objektivnch možnost. Je zřejm, že Ministerstvo zdravotnictv jako předkladatel zkona o zdravotnch službch a Parlament jako jeho tvůrce nezvolily definici obsaženou v 4 odst. 5 zkona o zdravotnch službch svvolně či libovolně, ale vyšly z toho, jak k dřvějšmu vymezen pojmu lege artis ve smyslu 11 odst. 1 zkona o pči o zdrav lidu přistupoval Nejvyšš soud. Nedochz tedy k zsadnmu nebo dokonce fatlnmu posunu v jeho chpn ani ke snžen standardu ve vztahu k pacientovi. Nakonec je třeba poukzat i na čl. 4 mluvy o lidskch prvech a biomedicně, podle něhož jakkoliv zkrok v oblasti pče o zdrav, včetně vědeckho vzkumu, je nutno provdět v souladu s přslušnmi profesnmi povinnostmi a standardy, čemuž odpovd i pojem "pravidla vědy a uznvan medicnsk postupy" podle 4 odst. 5 zkona o zdravotnch službch.
132. Na zkladě vše uvedenho ministr konstatuje, že definice prva pacienta na zdravotn pči na nležitě odborn rovni je vyvžen a neodporuje stavnmu pořdku nebo mezinrodnm mluvm, ktermi je Česk republika vzna. Pouze na okraj dodv, že vymezen rozsahu a obsahu prva pacienta na zdravotn služby se nijak nedotk jeho prva na nhradu za jmu na zdrav, kter eventulně může bt při poskytovn zdravotnch služeb způsobena. Zkon o zdravotnch službch totiž nen zkladnm zkonem, kterm se nhrada takov jmy řd. Tvrzen omezen nebo snžen prva na nhradu za jmu, kter může bt při poskytovn zdravotnch služeb způsobena, je spekulac a pro přezkum stavnosti napaden prvn pravy nen podstatn, protože předmětem přezkumu nejsou prvn předpisy upravujc prvo na nhradu škody nebo odpovědnost za způsobenou jmu nebo škodu vůbec.
133. Uveden argumentace je relevantn i ve vztahu k nmitce protistavnosti ustanoven 45 až 47 zkona o zdravotnch službch, jimž vedlejš častnci vytkaj, že neobsahuj povinnost lčit pacienta co nejlpe a včas.
III./ef
Dalš nmitky
134. Vedlejš častnci napadaj prvn pravu institutu tzv. dřve vyslovenho přn podle 36 odst. 5 a 6 zkona o zdravotnch službch. K namtanmu omezen platnosti dřve vyslovenho přn na dobu pěti let ministr uvedl, že jeho smyslem je ochrana pacientů. Během tto doby může dojt k zsadn změně okolnost na straně pacienta, o kterch nemus bt poskytovateli zdravotnch služeb nic znmo (a tudž nemůže postupovat podle 36 odst. 5 zkona o zdravotnch službch), včetně pokroku v medicně. Informace pacienta, kter byly aktuln v době, kdy učinil dřve vysloven přn, tak již vůbec nemus platit, a může bt velice pravděpodobn, že po pěti letech budou alespoň čstečně překonan postupy, kter byly běžně použvny v době vysloven onoho přn a kter byly pacientovi znmy. Omezen platnosti dřve vyslovenho přn nelze považovat ani za nepřiměřen ani za nevhodn nebo nečinn. Neomezen platnost je navc velmi diskutabiln u mladch lid, kteř tohoto prva mohou využt, byť jsou v některch přpadech jistě ovlivniteln a nemaj dostatek životnch zkušenost. Neměli by proto bt vystaveni tomu, že jejich dřve vysloven přn bude platit po zbytek jejich života. Zbv dodat, že pacientovi nic nebrn v tom, aby po uplynut lhůty pěti let dřve vysloven přn obnovil nebo změnil jeho obsah.
135. Zkaz využit možnosti dřve vyslovenho přn v přpadě osob nezletilch nebo zbavench způsobilosti k prvnm konům održ souvisejc prvn pravu, podle kter mohou tyto osoby činit pouze takov kony, na něž maj rozumovou a mravn vyspělost. Jinak je za ně čin, pokud vůbec, prvn zstupce. Ustanoven 36 odst. 6 zkona o zdravotnch službch prvnmu zstupci zakazuje, aby za tyto osoby učinil dřve vysloven přn. Opět je důvodem ochrana pacienta, kter je legitimn a důležit vzhledem k tomu, jak prvn a faktick nsledky může takovto přn mt na život pacienta.
136. Pokud jde o nmitky ve vztahu k 35 zkona o zdravotnch službch, ministr upozornil na jeho odstavec 2 psm. b), podle něhož nezletilmu pacientovi, kter dovršil 15 let věku, lze zdravotn služby poskytovan registrujcm poskytovatelem poskytovat bez zjišťovn souhlasu zkonnho zstupce, pokud zkonn zstupce s takovm postupem vyjdř psemn souhlas, kter může podmnit nslednm informovnm o poskytnutch zdravotnch službch. Tento psemn souhlas je součst zdravotnick dokumentace veden o nezletilm pacientovi. Společně s povinnost respektovat nzor nezletilho je tm vyvrceno tvrzen vedlejšch častnků o nesmyslnosti prvn pravy poskytovn zdravotnch služeb nezletilm, pokud jde o asistenci rodičů. Je samozřejm, že doprovod nebo souhlas zkonnch zstupců se nevyžaduje u zdravotnch služeb poskytovanch registrujcm poskytovatelem. To neplat v přpadě ošetřen nezletilho v nemocnici, kde se předpokld, že může dojt k zvažnějšm zsahům do zdrav nezletilho nebo k proveden nročnějšch zdravotnch vkonů, a kde by tedy zkonn zstupce neměl chybět, ať jde o jeho souhlas nebo přtomnost.
137. Ustanoven 35 odst. 1 a 2 zkona o zdravotnch službch je rovněž plně kompatibiln s čl. 6 odst. 2 mluvy o lidskch prvech a biomedicně, kter stanov, že "nzor nezletil osoby bude zohledněn jako faktor, jehož zvaznost narůst měrně s věkem a stupněm vyspělosti", nebo s čl. 12 odst. 1 mluvy o prvech dtěte, vyhlšen pod č. 104/1991 Sb., kter stanov, že "stty, kter jsou smluvn stranou mluvy, zabezpečuj dtěti, kter je schopno formulovat sv vlastn nzory, prvo tyto nzory svobodně vyjadřovat ve všech zležitostech, kter se jej dotkaj, přičemž se nzorům dtěte mus věnovat patřičn pozornost odpovdajc jeho věku a rovni."
138. Nesoulad 48 odst. 1 a 2 zkona o zdravotnch službch s stavnm pořdkem spatřuj vedlejš častnci v tom, že pacient nem možnost brnit se proti rozhodnut poskytovatele, kter odmtne přijmout pacienta do pče nebo ukonč pči o něho. Ministr m za to, že tmto ustanovenm vymezen důvody odmtnut přijet do pče nebo ukončen pče jsou legitimn, rozumn, důvodn a přiměřen. Održ se v nich potřeba vyvžit prvo pacienta na zdravotn službu a zdravotn pči na jedn straně a prva ostatnch pacientů thož poskytovatele zdravotnch služeb, kteř by nenosnm zatženm poskytovatele zdravotnch služeb mohli bt poškozeni [ 48 odst. 1 psm. a) a b) zkona o zdravotnch službch], stejně jako prvo poskytovatele zdravotnch služeb dostat za poskytnutou pči zaplaceno, kter m koneckonců oporu v čl. 26 odst. 1 Listiny, a to i v přpadě, že podlh hradě z veřejnho zdravotnho pojištěn [ 48 odst. 1 psm. c) zkona o zdravotnch službch]. To se netk tzv. neodkladn pče. Dle uveden důvody zohledňuj vůli pacienta [ 48 odst. 2 psm. a) a c) zkona o zdravotnch službch] a objektivn skutečnost [ 48 odst. 2 psm. b) zkona o zdravotnch službch] nebo chrn ostatn pacienty před nedisciplinovanm pacientem, jehož jednn je ohrožuje [ 48 odst. 2 psm. d) zkona o zdravotnch službch]. Konečně zkon počt s tm, že zdravotn služby nelze nležitě ani řdně poskytovat tehdy, neposkytuje-li pacient součinnost. V takovm přpadě nelze poskytovatele zdravotnch služeb spravedlivě nutit, aby nadle lčil pacienta, kter poskytovan služby bez racionlnch důvodů odmt [ 48 odst. 2 psm. e) zkona o zdravotnch službch]. K tomu je však třeba podotknout, že ukončenm pče nesm dojt k bezprostřednmu ohrožen života nebo vžnmu poškozen zdrav pacienta. I když jsou tedy dny vše uveden důvody pro ukončen pče o pacienta, je tento vždy chrněn tak, aby nedošlo k nezvratnm změnm v jeho stavu, jež by mohly vst ke smrti nebo vžnmu ohrožen zdrav, a to i proti jeho vůli.
139. Důvody odmtnut přijet pacienta do pče nebo jejho ukončen posuzuje poskytovatel, jenž o přpadnm odmtnut přijet do pče nebo ukončen pče podle 48 odst. 2 psm. d) a e) nebo o odmtnut poskytnut zdravotnch služeb podle 50 odst. 2 zkona o zdravotnch službch vyd ve stanovench přpadech pacientovi psemnou zprvu, v nž je uveden důvod, pro kter k tomu došlo. Všechny tyto přpady jsou tedy přezkoumateln co do důvodů i oprvněnosti a sprvnosti jejich použit, ať už pořadem prva nebo přslušnou zdravotn pojišťovnou.
140. Ustanoven 50 odst. 1 psm. b) zkona o zdravotnch službch, kter umožňuje zdravotnickmu pracovnkovi neposkytnout zdravotn služby v přpadě, že by při jejich poskytovn došlo k přmmu ohrožen jeho života nebo k vžnmu ohrožen jeho zdrav, chrn život a zdrav zdravotnickho pracovnka jako člověka, kter m stejně jako pacient prvo na ochranu života a zdrav ve smyslu čl. 6 odst. 1 a čl. 31 Listiny a jehož život a zdrav nejsou mně hodnotn než život a zdrav pacienta. Nen přijateln ani přiměřen ve srovnn se všemi ostatnmi zkladnmi lidskmi prvy a svobodami, aby byl zdravotnick pracovnk zkonem nucen ohrožovat svůj život a zdrav, byť by to bylo z důvodu ochrany nebo zchrany života a zdrav jinho. V tto souvislosti ministr dodal, že nejen zkon o zdravotnch službch chrn život a zdrav těch, kdo zachraňuj a pomhaj druhm, a poukzal např. na 58 odst. 1 zkona č. 273/2008 Sb., o Policii Česk republiky, jenž obsahuje obdobn pravidlo.
141. Ve vztahu k 50 odst. 2 zkona o zdravotnch službch, jenž umožňuje zdravotnickmu pracovnkovi odmtnout poskytnut zdravotnch služeb pacientovi v přpadě, že by jejich poskytnut odporovalo jeho svědom nebo nboženskmu vyznn, ministr poznamenv, že je vsledkem vyvažovn mezi povinnost zdravotnickho pracovnka poskytnout pči a pomoc na jedn straně a prvem thož zdravotnickho pracovnka na svobodu svědom a vyznn garantovanou čl. 15 Listiny. Nadto nikdy nemůže dojt k ohrožen života pacienta nebo k vžnmu ohrožen jeho zdrav, neboť prvě v těchto přpadech nesm zdravotnick pracovnk poskytnut zdravotn služby z důvodu svědom nebo vyznn odmtnout. Podle nzoru ministra lze předvdat, že dotčen ustanoven nebude v praxi přliš využvno a v zsadě se bude tkat předevšm přpadů vyvolanch povinnost respektovat dřve vysloven přn ve smyslu 36 zkona o zdravotnch službch.
142. Prvn pravě veden zdravotnick dokumentace podle 53 a 54 zkona o zdravotnch službch je vytkno, že nedostatečně chrn jej listinnou podobu. Prvně uveden ustanoven nicmně stanov, že se zdravotnickou dokumentac mus bt nakldno podle zkona o zdravotnch službch a dalšch zkonů, mezi něž je třeba řadit i zkon o ochraně osobnch dajů. Nakldnm se rozum i ochrana zdravotnick dokumentace před neoprvněnm zsahem, odcizenm, zničenm apod. Rovněž lze upozornit na povinnost zdravotnickch pracovnků a poskytovatelů zdravotnch služeb zachovvat mlčenlivost podle 51 zkona o zdravotnch službch, kter zdravotnickou dokumentaci, resp. předevšm daje v n, ať v listinn nebo elektronick podobě, rovněž chrn. Porušen povinnosti mlčenlivosti může naplňovat znaky trestnho činu neoprvněnho nakldn s osobnmi daji podle 180 trestnho zkonku.
143. Ustanoven 14 zkona o zdravotnch službch, upravujc osobu tzv. odbornho zstupce, je vedlejšmi častnky rozporovno, neboť podle jejich nzoru dostatečně neupravuje, za co je odborn zstupce odpovědn. V tomto přpadě však nen zřejm, v čem by toto ustanoven mělo bt protistavn. Odpovědnost odbornho zstupce podle prvnch norem prva občanskho, pracovnho i trestnho nen zkonem o zdravotnch službch nijak dotčena. Ždn ustanoven stavnho pořdku přitom nenut zkonodrce k tomu, aby za každch okolnost a pro jakoukoli funkci nebo postaven, kter v určitm zkoně vymez nebo uprav, vslovně a zvlšť oproti obecnm prvnm předpisům stanovil nov druh odpovědnosti.
144. Posledn nmitku, podle nž zkon obsahuje nepřesnosti, kter povedou k rozdlnm vkladům a kter se mohou stt zkladem pro různě zvazn nezkonn jednn, považuje ministr za natolik neurčitou a nepřesnou, že se k n nen možn relevantnmi argumenty vymezit. Na zkladě všech vše uvedench důvodů tak ministr uzavr sv vyjdřen konstatovnm, že podle jeho nzoru napaden zkon nen v rozporu s stavnm pořdkem.
III./f
Vyjdřen řadu pro ochranu osobnch dajů
145. řad pro ochranu osobnch dajů se vyjdřil prostřednictvm svho předsedy RNDr. Igora Němce k t čsti nvrhu skupiny sentorů, kter směřovala proti prvn pravě Nrodnho zdravotnho informačnho systmu. Ve svm vyjdřen ze dne 24. nora 2012 podotkl, že řad považuje za nezbytn, aby vytvořen či změně jakhokoliv podobnho systmu veřejn sprvy předchzelo vyhodnocen dopadů do soukrom občanů. Nen mu však znmo, že by v někter fzi legislativnho procesu došlo k takovmuto vyhodnocen, jež by popsalo důvody nově navrhovanho systmu, klady a zpory dosavadnch řešen (existujcch registrů), odůvodněn potřebnch změn, přpadně srovnn praxe v jinch evropskch zemch. Takovto hodnocen je přitom potřebn i z toho důvodu, že Česk republika důsledně nevyužila ani jednu z možnost nabzench směrnic Evropskho parlamentu a Rady 95/46/ES (recitl č. 54 a čl. 18 až 20), aby každ komplexn informačn systm s osobnmi daji zavděn sttem byl pečlivě předběžně posouzen.
146. Posuzovan materie zahrnuje zpracovn velkho množstv osobnch a citlivch dajů, pročež je namstě, že k němu mus dochzet na zkladě jasn a jednoznačn zkonn pravy, aby byla naplněna stavněprvn klauzule a současně imperativ veřejnho prva, že vkon sttn moci mus bt provděn v mezch, způsobem a prostředky stanovenmi zkonem. V tomto přpadě zkony obvykle nedvaj občanům možnost upravit podmnky zpracovn jejich osobnch dajů, občan mus zkonem nařzen postupy strpět. Na zpracovn provděn na zkladě zkonnho zmocněn se vztahuje vjimka z registračn povinnosti podle 18 odst. 2 zkona o ochraně osobnch dajů. Pokud jde o citliv daje (např. o zdravotnm stavu), jsou zkladn zkonn podmnky pro jejich zpracovn uvedeny v 9 zkona o ochraně osobnch dajů. S ohledem na odkaz na zvlštn zkony uveden v jeho psmenu c) a analogicky s přihldnutm k formě vslovnosti souhlasu vykld řad ve sv praxi toto ustanoven tak, že ke zpracovn citlivch dajů ve zdravotnictv může dojt pouze za zkonem vslovně a velmi přesně vymezench podmnek. Jistou podporu pro restriktivn vklad oprvněn sttnch instituc pro zpracovn citlivch dajů ve zdravotnictv lze spatřovat i v recitlech č. 33 a 34 a čl. 9 vše uveden směrnice.
147. Napadenou prvn pravu považuje řad za jsouc v rozporu vůči premise, že zpracovn osobnch dajů mus bt provděno zkonnm a korektnm způsobem vůči dotčenm jednotlivcům. Mus se tedy tkat dajů přiměřench, podstatnch a v množstv měrnm čelům zpracovn. čel zpracovn osobnch dajů podle napadench ustanoven však jimi nen blže objasněn nebo deklarovn. Nen odůvodněna čelnost centralizovan koncepce povinnho uchovvn citlivch dajů občanů ani slučovn některch registrů sloužcch samostatnm vzkumnm a lkařskm čelům namsto toho, aby byly v potřebnch přpadech předvny či sdleny jen potřebn daje. Přkladem je nov Nrodn registr reprodukčnho zdrav, kter slučuje celkem pět stvajcch registrů: Nrodn registr rodiček, Nrodn registr novorozenců, Nrodn registr vrozench vad, Nrodn registr potratů a Nrodn registr asistovan reprodukce. Doba uchovvn dajů v těchto registrech byla bez jakhokoliv vysvětlen a zdůvodněn prodloužena na 30 let.
148. Slova veden, realizace a zskvn jsou velmi obecn ekvivalenty zpracovn osobnch dajů, jež nevyjadřuj ani jeho podstatn nležitosti ani limit zpracovn. Tento nedostatek nemůže nahradit prost včet či vzjemn kombinace kategori oprvněnch orgnů, množin dat a oprvněn pro transfer (vyžadovn a předvn) určitch dajů popisovanch v jinch čstech zkona, na což řad upozorňoval již ve svch připomnkch k nvrhu napadench ustanoven, když poukzal na vadnou strukturu Nrodnho zdravotnho informačnho systmu z hlediska zsad zpracovn a ochrany osobnch dajů, samočelnost a nadbytečnost definice tohoto systmu. S ohledem na 9 zkona o ochraně osobnch dajů plat, že absenci jasnho čelu zpracovn citlivch dajů nemůže zhojit ani podzkonn předpis, byť by popisoval sebepřesněji dlč operace s daji.
149. Pokud jde o argumentaci ohledně veden seznamů lkařů, zubnch lkařů a lkrnků podle 72 zkona o zdravotnch službch, v tomto bodu považuje řad veden dvou podle čelu totožnch evidenc (seznamů osob) za nepřiměřen, a to navc v množstv neměrnm čelům zpracovn. Navrhovanm ustanovenm dochz k duplicitnmu zpracovn osobnch dajů, kter již vedou komory. Potřebuj-li přitom středn sprvn řady s těmito daji pracovat, lze nastavit jak jejich vyždn, tak sdlen dat. V tto souvislosti připomn princip eGovernmentu, v němž by mělo existovat jedin autorizovan msto s aktulnmi daty.
150. Nad rmec argumentace vedlejšch častnků řad uvd, že odůvodněn vldnho nvrhu zkona o zdravotnch službch zcela opomj otzku přstupu k dajům uchovvanm v registrech a jejich zabezpečen před neoprvněnmi přstupy a zneužitm. Protože se navrhuje uchovvat a sdružovat informace, kter jsou mnohdy kopiemi čsti zdravotnick dokumentace, vznik nvrhem na zpracovn dajů v elektronickch systmech a na internetu vznamn riziko ohrožen soukrom občanů. Ve složitch informačnch systmech nepostačuje analogicky aplikovat zkonn ustanoven vztahujc se na klasick, resp. lokln nahlžen do listinn zdravotnick dokumentace.
151. Zvěrem řad konstatuje, že vymezen Nrodnho zdravotnho informačnho systmu považuje za natolik obecn, že nen zřejm, zda a jak zsadně by se mělo změnit dosud platn shromažďovn osobnch dajů ve zdravotnictv, kter bylo založeno již v 60. letech minulho stolet. Předmětn změr pak nemůže bez jasn informačn politiky vůči občanům přispvat ani k poslen prvn jistoty, důvěry a etiky v oblasti veřejnho zdravotnictv. Za hlavn nedostatek zkona považuje řad velmi obecn zaměřen na celkov rmec informačnho systmu, aniž by byly definovny čeln a přesně stanoven postupy zpracovn citlivch dajů občanů a přitom odůvodněna jejich potřebnost dlouhodobho uchovvn v registrech a nutnost sdružovn či sdlen citlivch dajů napřč registry. Zkušenosti z jinch evropskch sttů ukazuj, že pro čel, jehož m doclit Nrodn zdravotn informačn systm, postačuj databze klinickch studi vedench lkaři a odbornmi pracovišti, veden buď se souhlasem pacienta, nebo anonymně.
152. Sv vyjdřen doplnil předseda řadu dopisem ze dne 14. března 2012, jehož součst byly připomnky řadu k nvrhu vyhlšky o předvn osobnch a dalšch dajů do Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu, Nrodnho registru poskytovatelů, Nrodnho registru zdravotnickch pracovnků a pro potřeby veden nrodnch zdravotnch registrů. Nvrh vyhlšky v něm odmtl jako celek. Současně reprodukoval řadu nmitek, jež uplatnil i ve svm původnm vyjdřen v tomto řzen.
III./g
Vyjdřen dotzanch profesnch komor
153. Česk lkařsk komora se vyjdřenm ze dne 2. nora 2012, jež bylo podepsno jejm prezidentem MUDr. Milanem Kubkem, ztotožnila v podstatě se všemi nmitkami proti zkonu o zdravotnch službch uplatněnmi navrhovateli a skupinou sentorů. Podle svho vlastnho tvrzen je dokonce sama iniciovala. Nad rmec jejich stručnho shrnut pouze doplnila, že jejich nmitky ohledně možnho retroaktivnho činku 121 odst. 1 a 5 zkona o zdravotnch službch původně akceptovali ministr zdravotnictv i Legislativn rada vldy. Předložen nvrh zkona tak předpokldal, že se držitel registrace nesttnho zdravotnickho zařzen stane dnem jeho činnosti poskytovatelem zdravotnch služeb, aniž by o tom muselo bt rozhodnuto ve sprvnm řzen. Ke změně však došlo při projednvn nvrhu zkona v Poslaneck sněmovně, když byla na zkladě pozměňovacho nvrhu schvlena prvě napaden prava.
154. Česk stomatologick komora považuje shromažďovn a uchovvn dajů o pacientech a zdravotnickch pracovncch (v jejich přpadě navc i zveřejňovn) za jednoznačn zsah do jejich prva na informačn sebeurčen, jak jej chpe stavn soud i Evropsk soud pro lidsk prva. Jak vyplv z jejho vyjdřen ze dne 22. nora 2012, podepsanho jejm prezidentem MUDr. Pavlem Chrzem, komora nepovažuje za neždouc existenci odpovdajcho a obsahem i rozsahem přiměřenho zdravotnickho informačnho systmu, jehož čelem je sledovn zdravotnho stavu obyvatelstva, zskn informac o činnosti poskytovatelů, o rozsahu a kvalitě poskytovanch služeb a pro řzen zdravotnictv a tvorbu zdravotn politiky sttu. Napaden prvn prava však neobstoj z hlediska čl. 8 odst. 2 mluvy, neboť nakldn s uvedenmi daji neodpovd jeho parametrům, přpadně požadavku, aby zsah do zkladnho prva byl přiměřen svmu čelu. Problmem je duplicita a předevšm absence věcnho důvodu shromažďovn (přp. zveřejňovn) citlivch dajů o pacientech, jakož i o zdravotnickch pracovncch. Komora dle upozornila na vnitřn rozpornost nvrhu skupiny sentorů, kter ponechala stranou celou přlohu zkona upravujc nrodn zdravotn registry. Prvě tato přloha přitom obsahuje vznamn a věcně nepřiměřen ustanoven o rozsahu zpracovvanch osobnch dajů pacientů.
155. Pokud jde o dalš připomnky skupiny sentorů, osloven komora nesdl zvěr o nestavnosti v zkoně o zdravotnch službch obsažen pravy sprvnch deliktů, byť jim vytk nepřehlednost a přebujelost. Do budoucna vznikl interpretačn problmy budou nepochybně muset řešit i sprvn soudy. Rovněž se neztotožňuje s nvrhem na zrušen povinnosti tzv. přeregistrace. Ačkoliv ji od počtku odmtala a nesouhlasila s n, neboť představuje nemalou administrativn ztěž pro všechny stvajc provozovatele zdravotnickch zařzen, přijat řešen považuje za stavně konformn. Tvrzen rozpor s prvem na podnikn ve smyslu čl. 26 Listiny měl spočvat v tom, že stvajc provozovatel pozbvaj oprvněn k činnosti ze zkona pouhm uplynutm času. Tak tomu ale ve skutečnosti nen, neboť podnm ždosti o udělen novho oprvněn ve stanoven lhůtě si provozovatel zajist, že nov oprvněn bude bezprostředně navazovat na oprvněn stvajc. Komora naopak upozorňuje na negativn důsledky, jak by pro poskytovatele mělo okamžit zrušen napadench přechodnch ustanoven. Tm by totiž stvajc provozovatel bez dalšho pozbyli oprvněn poskytovat zdravotn služby.
156. Možnosti vyjdřit se k nvrhům využila i Česk lkrnick komora, podle nž je zrušen všech sentorskm nvrhem napadench ustanoven zkona o zdravotnch službch namstě. Ve svm stanovisku ze dne 16. nora 2012, podepsanm prezidentem tto komory PharmDr. Lubomrem Chudobou, poukzala na absenci věcnch důvodů pro shromažďovn a zveřejňovn dajů o osobch v takovm rozsahu, jak čin zkonem nově upraven Nrodn registr zdravotnickch informac. Vši sankc u jednotlivch sprvnch deliktů považuje v souladu s nvrhem za nepřiměřeně vysokou. V zsadě se ztotožňuje i s nmitkami ve vztahu k povinnosti přeregistrace, nesouhlas však s argumentem vedlejšch častnků, že dosavadn provozovatel mus v devtiměsčn lhůtě dokldat spolu s ždost o vydn oprvněn tak již jednou předložen doklady o sv odborn způsobilosti, o splněn podmnek věcn a technick způsobilosti, schvlen provozn řd apod. Podle jejho nzoru totiž mus ždost, kterou lze podat pouze do 9 měsců od činnosti zkona, obsahovat pouze nležitosti podle 18 odst. 1 zkona o zdravotnch službch, a nikoliv tž přlohy podle jeho odstavce 2. Nedojde-li ke zrušen těchto ustanoven, hodl tato komora prosazovat prvě tento vklad. Nemůže totiž připustit, aby byli nynějš provozovatel podle ustanoven 121 nuceni předkldat při podvn ždosti tak všechny přlohy, jejichž přprava je časově i finančně velmi nročn. I z tto argumentace vyplv zbytečnost celho procesu, pro nějž se vžil nzev přeregistrace.
III./h
Dalš vyjdřen
157. Dne 15. března 2012 byl stavnmu soudu doručen dopis amicus curiae od občanskho sdružen Iuridicum Remedium, se sdlem Praha 9, Vrsk 14/278, jehož přlohu tvořilo stanovisko tohoto sdružen k stavn konformitě pravy nrodnch zdravotnch registrů podle zkona o zdravotnch službch.
IV.
Replika navrhovatelů a vedlejšch častnků
158. stavn soud zaslal uveden vyjdřen navrhovatelům i vedlejšm častnkům pro přpad, že by na ně chtěli replikovat. Navrhovatel tto možnosti využili podnm ze dne 13. dubna 2012, kterm prostřednictvm svho zstupce reagovali na vyjdřen Poslaneck sněmovny, předsedy vldy a Ministerstva prce a socilnch věc.
159. K vyjdřen Poslaneck sněmovny uvedli, že se vůbec nezabv nmitkami směřujcmi k jimi tvrzenmu porušen stavnch kautel demokratickho zkonodrnho procesu. Se zvěrem, že napaden zkony byly přijaty po řdně provedenm zkonodrnm procesu, se neztotožňuj.
160. Za nepřpadnou či nepostačujc dle označili argumentaci předsedy vldy, jenž svůj zvěr o stavn konformitě zkonodrnho procesu opřel o skutečnost, že vlda ani nenavrhla schvlen nvrhů zkonů již v prvm čten, ani se při jejich prosazovn neodhodlala k opětovnmu zneužit stavu legislativn nouze a institutu zkrcenho jednn. Tž jeho tvrzen, že v přpadě napadench zkonů existoval dostatečn časov prostor k jejich parlamentnmu projednn a veřejn diskusi k nim, m pouze vytvořit zdn, že legislativn proces probhal řdnm způsobem. Navrhovatel v tto souvislosti stručně shrnuli sv již uplatněn stěžejn nmitky, přičemž zdůraznili, že vldn většina důsledně využila nebo dokonce až zneužila kumulace zkonnch institutů umožňujcch zkrcen doby jejich projednvn v Poslaneck sněmovně. Zařazen nvrhů zkonů po jejich zamtnut nebo vrcen Sentem na prvě probhajc schůzi Poslaneck sněmovny přes nmitku nejmně 20 poslanců, jakož i nsledn způsob jejich projednn jsou samy o sobě dostatečnmi důvody pro zvěr o porušen zkonnch pravidel přijmn zkonů s důsledky dopadajcmi na stavn konformitu celho zkonodrnho procesu. Intenzita jejich protistavnho působen byla navc zvšena tm, že již v předchozch fzch projednvn napadench zkonů dochzelo v Poslaneck sněmovně k podstatnmu omezovn možnost jednotlivch poslanců i opozice vyjdřit se k těmto vldnm předlohm, předkldat k nim pozměňovac nvrhy a vůbec orientovat se v relnm čase v překotně podvanch rozshlch pozměňovacch nvrzch vldnch poslanců.
161. Přisvědčit podle jejich nzoru ale nelze ani dalšm jeho tvrzenm. Jeho tvrzen, že dlka legisvakančn doby byla měrn rozsahu a vznamu změn, kter předmětn nvrhy přinšej, je zcela nepodložen a paušalizujc, neboť s vjimkou jednoho byly všechny zkony vyhlšeny teprve v prosinci 2011, přičemž sedm z nich nabylo činnosti již k 1. lednu 2012 a u některch ustanoven k tomu došlo dokonce již dnem jejich vyhlšen. Rovněž zvěr, že zkony byly projednny v obou komorch Parlamentu při dodržen veškerch lhůt standardnho legislativnho procesu, nen pravdiv. Vzhledem k tomu, že vlda předložila nvrhy napadench zkonů poměrně pozdě na to, aby mohly bt při respektu k prvům opozice a jednotlivch poslanců skutečně řdně, tj. bez vraznho krcen lhůt, projednvny v Poslaneck sněmovně, uchlila se vldn většina po vrcen nebo zamtnut nvrhů Sentem k bezprecedentnmu způsobu projednn těchto nvrhů zkonů, zejmna pokud jde o omezen či znemožněn rozpravy k nim a s tm i možnosti poslanců podrobně se seznmit s projednvanmi nvrhy zkonů a vyjdřit se k jejich obsahu. Nen přitom podstatn, že v tto fzi legislativnho procesu již nebylo možn předkldat pozměňovac nvrhy k nvrhům zkonů, protože požadavek stavn konformity se vztahuje na všechny jeho fze. V neprospěch tvrzen, že ždnmu poslanci - koaličnmu nebo opozičnmu - nebyla ve fzi projednvn napadench zkonů odepřena možnost vyjdřit se k projednvan materii, uvděj, že byla odepřena celkem 25 poslancům opozičnch poslaneckch klubů a jednomu nezařazenmu. V tto souvislosti poukazuj na konkrtn přpady poslanců, kteř se z legitimnch (např. rodinnch nebo pracovnch) důvodů k zkonu nemohli vyjdřit v ždnm ze tř čten projednvn zkonů v Poslaneck sněmovně.
162. Navrhovatel zdůrazňuj, že nezpochybňuj institut autonomnho rozhodnut Poslaneck sněmovny nebo dokonce svou schopnost přijmat zkony, nbrž se pouze domhaj zrušen zkonů, jež byly podle jejich přesvědčen přijaty způsobem porušujcm stavn normy chrnc demokratickou podstatu zkonodrnho procesu. Zvěrem tto čsti vyjdřen konstatuj, že ve svm nvrhu nepochybně unesli břemeno tvrzen protistavnosti, pročež je nzor předsedy vldy, podle něhož je tento nvrh nezpůsobil meritornho projednn, zcela nesmysln.
163. Pokud jde o vyjdřen Ministerstva prce a socilnch věc, považuj jej za vnitřně rozporn a obsahujc nepravdiv, zkreslen a zavdějc informace. Dle se však vyjadřuj pouze k některm jeho čstem, neboť čst argumentace ministerstva podle nich jednoznačně vyvrac již jejich původn nvrh.
164. V prvn řadě nesouhlas se zvěrem, že změna institutu veřejn služby nebyla nijak vznamn, resp. že celkově nedošlo ke změně smyslu, čelu a podmnek jeho realizace oproti původn pravě, jež nebyla z hlediska možn protistavnosti nijak napadna. Navrhovatel uvděj, že zkonem č. 366/2011 Sb. došlo k zsadn změně povahy veřejn služby, neboť se rozšřil okruh osob, jimž mohla bt zprostředkovna, i na uchazeče o zaměstnn a zrušila se bonifikace za jej vkon. Zkonem č. 367/2011 Sb., kterm se měn zkon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, byl pak určen nov maximln rozsah povinn veřejn služby na 20 hodin tdně a byly zavedeny sankce za jej odmtnut, tj. vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn, na něž navazuje odnět podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci, odnět dvek pomoci v hmotn nouzi a vznik povinnosti hradit pojistn na veřejn zdravotn pojištěn. Tyto instituty předchoz prvn prava neobsahovala, tudž nebyl zpochybňovn jej soulad s stavnm pořdkem.
165. Zatmco dosavadn vymezen veřejn služby sloužilo k aktivizaci dlouhodobě nezaměstnanch osob a jej vkon byl pro tyto osoby motivačn, což se promtalo i do velkho zjmu o ni, v současn době tento zjem klesl. Jde o důsledek toho, že s jejm vkonem nen spojena ždn odměna. K tomu navc může bt jej vkon nařzen i v přpadě krtkodobě nezaměstnan osoby, v podstatě ihned po nstupu do evidence uchazečů o zaměstnn, přičemž po dvou měscch hroz tto osobě v přpadě odmtnut vyřazen z evidence. Je zřejm, že v těchto přpadech veřejn služba neslouž svmu zkladnmu čelu, a to zachovn pracovnch nvyků dotčen osoby z předchoz vdělečn činnosti, resp. zabrněn jejmu socilnmu vyloučen. K těmto důsledkům dochz obvykle až při střednědob nebo dlouhodob nezaměstnanosti. Navrhovatel navrhuj, aby si stavn soud od ministerstva vyždal informace o fungovn veřejn služby v praxi, o poskytnut statistickch dajů o tom, kolik osob vykonvalo veřejnou službu v řjnu, listopadu a prosinci 2011 a v lednu, noru a březnu 2012, dle kolik osob bylo z důvodu odmtnut veřejn služby v evidenci uchazečů o zaměstnn vyřazeno, přpadně i daj, zda u některch osob došlo ke kombinaci vkonu veřejn služby a povinnosti dochzet na Czech Point [systm DONEZ („dochzka nezaměstnanosti“)], přp. ke kombinaci vkonu nekolidujcho zaměstnn a veřejn služby. Ke zvžen navrhuj i vyždn vyjdřen některch dalšch mimovldnch organizac či veřejnho ochrnce prv.
166. Ve vztahu k mezinrodnmu srovnn, jež je obsaženo ve vyjdřen ministerstva, navrhovatel poukazuj na opomenut skutečnosti, že je ve všech uvedench sttech spojena s vkonem prce odměna, resp. bonifikace pro osobu, kter tyto prce vykonv. Rovněž rozsah prac konanch ve zmněnch sttech v rmci veřejn služby je oproti domc prvn pravě, kter je bezbřeh, vrazně limitovn.
167. Ministerstvo se nijak nevypořdalo se stěžejnm argumentem navrhovatelů, že napaden prvn prava nen v souladu se zkazem nucen prce. Jde o prvo zkladn, pro jehož realizaci nen nutn proveden zkonem, a dotčen fyzick osoba se může domhat ochrany před nucenou prac nebo službou nikoliv pouze v rmci zkona, kter zkaz nucen prce upravuje. Při určovn, zda veřejn služba je nucenou prac, je třeba vyjt z toho, jak subjekty uzavraj přslušnou smlouvu, jak je jejich vzjemn postaven, co je předmětem smlouvy a jak jsou vzjemn prva a povinnosti častnků. Uveden znzorňuj na srovnn zprostředkovn veřejn služby a zprostředkovn zaměstnn. Přihlšenm do evidence uchazečů o zaměstnn fyzick osoba deklaruje svůj zjem zskat vhodn zaměstnn a zroveň skutečnost, že se j ho vlastnmi silami zatm nepodařilo nalzt. Clem evidence je tak pomoci uchazeči s jeho zsknm. Vhodnm zaměstnnm se přitom ve smyslu 20 zkona o zaměstnanosti rozum vkon zvisl prce v pracovnm poměru nebo na zkladě dohod o pracch konanch mimo pracovn poměr. Na jeho zprostředkovn ze strany krajsk pobočky řadu prce m uchazeč nrok, přičemž je povinen poskytovat j potřebnou součinnost a dbt jejch pokynů při zprostředkovn zaměstnn ( 19 odst. 2 zkona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněn zkona č. 73/2011 Sb.). Pokud tak nečin, hroz mu vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn. řad prce je tak na zkladě zkona oprvněn rozhodovat o prvech a povinnostech uchazeče o zaměstnn, vykonv vůči němu sttn moc, tudž je vzjemn vztah těchto subjektů vztahem vrchnostenskm, tj. nadřzenosti a podřzenosti. Pokud řad prce zprostředkuje uchazeči vhodn zaměstnn, je uchazeč povinen toto zaměstnn přijmout, vyjma přpadu, kdy by mu v tom brnily vžn důvody. Pracovn smlouvu, resp. některou z dohod o pracch konanch mimo pracovn poměr však mezi sebou uzavraj uchazeč a potenciln zaměstnavatel, přičemž zmněn subjekty jsou si mezi sebou rovny. Zaměstnavatel nen oprvněn rozhodovat o prvech a povinnostech uchazeče.
168. Zkon o zaměstnanosti naopak nehovoř o tom, že uchazeč m prvo na zprostředkovn veřejn služby. Kontraktačn autonomie, na kterou odkazuje ministerstvo, se může uplatnit pouze tam, kde jsou si oba subjekty prvnho vztahu rovny a jeden nemůže v danm prvnm vztahu autoritativně rozhodovat o prvech a povinnostech subjektu druhho, přpadně, nejsou-li si subjekty rovny, pokud podřzen subjekt může uplatnit prvo a subjekt silnějš je povinen vkon tohoto prva strpět. Rozhodne-li se podřzen subjekt svho prva nevyužt, nemělo by dojt ke změně jeho dosavadnho prvnho postaven k horšmu. Pokud je však podřzenmu subjektu v danm prvnm vztahu uložena povinnost a s jejm nesplněnm může dojt ke změně prvnho postaven spojen s negativnmi důsledky, nelze o kontraktačn autonomii vůbec uvažovat. Nastoupen těchto důsledků je ve sprvnm prvu považovno za mocensk donucen k řdnmu plněn povinnosti. Poněvadž je uchazeč o zaměstnn povinen řdit se po celou dobu evidence, a tedy i při zprostředkovn veřejn služby, pokyny krajsk pobočky řadu prce a za odmtnut jejho vkonu mu hroz vyřazen z tto evidence, je patrn, že nem kontraktačn autonomii, nbrž naopak prvn povinnost smlouvu o vkonu veřejn služby uzavřt. Důsledkem je, že uchazeč nabdku veřejn služby vnm jako pokyn řadu prce, kter je pro něj zvazn, a v přpadě jeho nesplněn očekv sankci.
169. Ministerstvo uznalo, že vkon veřejn služby je v podstatě vkonem zvisl prce, pročež mus mt ten, kdo ji vykonv, prvo na spravedlivou odměnu za prci ve smyslu čl. 28 Listiny. Vzhledem k tomu, že prvn prava nezakotvuje ždnou odměnu za prci odvedenou v rmci veřejn služby, nbrž 18a odst. 1 zkona o pomoci v hmotn nouzi naopak vslovně uvd, že za vkon veřejn služby odměna nenlež, lze tento stav považovat za zsah do samotn podstaty předmětnho prva. Neobstoj přitom poukaz na hospodřskou krizi v Česk republice, neboť stav ekonomiky našeho sttu nen v současn době natolik nepřzniv, aby odůvodňoval naprost odepřen odměny za prci osobm, kter vykonvaj prci ve veřejnm zjmu. Požadavku na zachovn esencilnho zkladu prva na spravedlivou odměnu za prci by bylo učiněno zadost, pokud by za vkon zmněn prce byla poskytnuta odměna, byť by byla nižš než minimln hodinov mzda.
170. Rovněž nelze přehldnout, že podpora v nezaměstnanosti je dvkou odvozenou z předchoz časti osoby na pojištěn pro přpad ztrty zaměstnn a pro poskytovn tohoto plněn by měly bt zkonem přesně stanoveny podmnky, kter by neměly bt v průběhu poskytovn tto dvky měněny na zkladě nahodilch skutečnost (tj. na zkladě voln vahy řadu prce, zda konkrtnmu uchazeči veřejnou službu zprostředkuje či nikoliv). Uchazeč pobrajc podporu v nezaměstnanosti zskal na toto plněn prvn nrok již na zkladě skutečnost vzniklch v minulosti, protože po stanovenou dobu odvděl z předchozho zaměstnn nebo jin vdělečn činnosti pojistn kryjc přpad vzniku nepřzniv sociln udlosti, kterou je ztrta zaměstnn. Z tohoto důvodu po něm nelze spravedlivě požadovat, aby si v průběhu pobrn zmněn dvky jej poskytovn znovu „zasloužil“ vkonem veřejn služby. Většina osob, kter pobr podporu v nezaměstnanosti, navc nen přjemcem dvek v hmotn nouzi, kter ministerstvo považuje za spravedlivou odměnu za prci. Pomoc v hmotn nouzi je plněn, kter je stt povinen osobě, kter se nachz v hmotn nouzi, poskytovat k zajištěn zkladnch životnch podmnek. S ohledem na čl. 30 odst. 2 Listiny by tak neměla bt poskytovna na zkladě principu zsluhovosti, ale na zkladě principu potřebnosti. Jinmi slovy, pomoc k zajištěn elementrnch životnch podmnek je třeba poskytovat na zkladě principu potřebnosti, zkonodrci však nic nebrn, aby nad rmec zajištěn elementrnch životnch podmnek zvšil čstky poskytovan pomoci na zkladě principu zsluhovosti. Nakonec neobstoj ani argument, že osoba, jž veřejn služba nabdnuta nebyla, pobr stejn plněn jako osoba, kter veřejnou službu vykonv a m stejn prvo bt vedena v evidenci uchazečů o zaměstnn, když prvě tato skutečnost je převžnou většinou uchazečů o zaměstnn hlavnm demotivujcm faktorem, kter je v současn době od vkonu veřejn služby odrazuje.
171. Zvěrem svho vyjdřen navrhovatel uvděj, že podle platn prvn pravy může řad prce nařdit uchazeči o zaměstnn vkon veřejn služby až v rozsahu 20 hodin tdně, zkon však již nestanov maximln možnou dlku vkonu veřejn služby v tomto rozsahu ani zkaz jeho souběhu s vkonem nekolidujcho zaměstnn (zaměstnn maximlně na polovinu stanoven pracovn doby s přjmem maximlně ve vši poloviny minimln mzdy - srov. 25 odst. 3 zkona o zaměstnanosti) ani zkaz souběhu vkonu veřejn služby s povinnost dostavovat se na Czech Point. Již s přihldnutm k tomu, že uchazeč za tuto prci neobdrž ždnou odměnu, jakož i k uvedenmu časovmu rozsahu, lze vkon veřejn služby považovat za velmi tživ, což by v přpadě obou vše uvedench situac platilo ještě vc. Podle navrhovatelů by stavně konformn prvn prava musela stanovit meze sprvn vahy řadu prce při zprostředkovn veřejn služby tak, aby pro uchazeče nepřiměřeně tživ nebyla. Současn prvn prava jeho uvžen přitom hranič se svvol sprvnho orgnu při vkonu sttn moci, kter je podle Listiny nepřpustn.
172. Skupina sentorů možnost replikovat vyjdřen k jejich nvrhu nevyužila.
173. Skupina poslanců, jež m v tomto řzen postaven vedlejšho častnka, ve svm vyjdřen stručně uvedla, že se ztotožňuje s argumentac navrhovatelů i skupiny sentorů, jakož i vyjdřenm Sentu. Rovněž nem nmitek k vyjdřenm zaslanm Českou lkařskou komorou, Českou stomatologickou komorou, Českou lkrnickou komorou a řadem pro ochranu osobnch dajů. Na druh straně nesouhlas s vyjdřenmi Poslaneck sněmovny, předsedy vldy, Ministerstva prce a socilnch věci a Ministerstva zdravotnictv, tento nesouhlas již ale dle nezdůvodňuje, a to s odvolnm na vše zmněn vyjdřen, jakož i vlastn argumentaci obsaženou v jejm vlastnm nvrhu.
V.
stn jednn
174. stavn soud si v souladu s 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu vyždal od častnků řzen souhlas s upuštěnm od stnho jednn, tento souhlas však nebyl udělen ze strany skupiny poslanců, jež m v tomto řzen postaven vedlejšho častnka. Z tohoto důvodu bylo v dan věci nařzeno stn jednn na 27. listopadu 2012. stnho jednn se zčastnil poslanec Jeronm Tejc jako zstupce navrhovatelů, advokt J. M. jako zstupce skupiny sentorů, mstopředsedkyně Sentu Alena Gajdůškov a poslanec Marek Benda jako zstupce Poslaneck sněmovny, kterho k zastupovn pověřila předsedkyně Poslaneck sněmovny. Za skupinu poslanců, kter m v tomto řzen postaven vedlejšho častnka, se nikdo nečastnil. Jej zstupce se z jednn omluvil v den stnho jednn. Poněvadž tato skupina jako jedin trvala na stnm jednn a stavn soud by jinak stn jednn nenařizoval, uložil předseda stavnho soudu usnesenm pořdkov opatřen skupině poslanců podle 61 odst. 1 zkona o stavnm soudu ve vši 100 000 Kč. V průběhu stnho jednn položil soudce Jan Musil dotaz zstupci Poslaneck sněmovny, zda někter z napadench zkonů neobsahuje technick nedostatky, kter by si vyžadovaly přijet novely k jejich odstraněn. Zstupce Poslaneck sněmovny existenci přpadnch technickch nedostatků nevyloučil, nicmně v přpadě ždnho z těchto zkonů nemusela bt přijmna jejich novela v průběhu tdnů nebo měsců po jejich přijet. Nsledně zstupci častnků řzen a skupiny sentorů zrekapitulovali obsah svch dosavadnch vyjdřen. Zstupce skupiny sentorů upřesnil, že by v přpadě nvrhu na zrušen 121 odst. 1 zkona o zdravotnch službch postačovalo zrušen čsti prvn věty ve slovech "a to po dobu 36 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona, nen-li dle stanoveno jinak; tato osoba se považuje za poskytovatele." a věty druh.
VI.
Posouzen kompetence a stavn konformity legislativnho procesu
175. stavn soud konstatuje, že nvrhy podan navrhovateli i vedlejšmi častnky splňovaly formln nležitosti stanoven zkonem č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, pročež nic nebrnilo jejich věcnmu posouzen.
176. Podle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., sestv posouzen stavnosti zkona s stavnm pořdkem, přpadně jinho prvnho předpisu i se zkony, ze třech komponentů. Jedn se o zodpovězen otzek, zda zkon nebo jin prvn předpis byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence, zda byl přijat stavně předepsanm způsobem a zda jeho obsah je v souladu s stavnmi zkony a v přpadě jinho prvnho předpisu i se zkony.
177. V přpadě všech napadench zkonů je mimo jakoukoliv pochybnost, že Parlament měl ve smyslu čl. 15 odst. 1 stavy kompetenci k jejich přijet. Ještě před tm, než stavn soud přistoupil k posouzen samotn zkonodrn procedury, považoval za čeln připomenout, že je v tomto typu řzen vzn nvrhem na zrušen určitho prvnho předpisu nebo jeho čsti pouze, pokud jde o rozsah, v jakm m k němu podle navrhovatelů dojt, nikoliv však i jeho odůvodněnm. To znamen, že k přezkoumn napadenho prvnho předpisu může přistoupit i z jinch než navrhovateli tvrzench důvodů [srov. nlez ze dne 3. července 2000 sp. zn. Pl. S 18/99 (N 104/19 SbNU 3; 320/2000 Sb.), nlez ze dne 30. dubna 2002 sp. zn. Pl. S 18/01 (N 53/26 SbNU 73; 234/2002 Sb.)]. Uveden vchodisko se uplatn při posouzen nejen obsahovho souladu napadenho prvnho předpisu, ale i stavnosti procedury jeho přijet. Nelze z něho však dovozovat, že k jeho přezkumu dochz pokažd z hlediska všech v vahu přichzejcch nmitek neboli možnch derogačnch důvodů [srov. mutatis mutandis nlez ze dne 3. listopadu 2009 sp. zn. Pl. S 29/09 (N 233/55 SbNU 197; 387/2009 Sb.), body 98 až 100]. Takovto přezkum by nakonec ve většině přpadů ani nebylo možn důslednm a vyčerpvajcm způsobem provst a přpadn akceptace odlišnho pojet by znamenala toliko založen fikce, kter by neměla ždn rozumn opodstatněn. Jejm důsledkem by totiž bylo omezen možnosti, aby ve vztahu k napadenmu prvnmu předpisu byly později uplatněny i jin (než dosud posouzen) důvody jeho možnho nesouladu, což by zvlšť v přpadech konkrtn kontroly stavnosti mohlo vst v neprospěch jednotlivce k odepřen přezkumu stavnosti zkona z hlediska dotčench zkladnch prv a svobod.
178. Uveden se promt i do rozsahu, v jakm stavn soud v dan věci zkoumal stavnost způsobu přijet napadench zkonů a jemuž odpovd nsledujc shrnut k němu se vztahujcch relevantnch skutečnost. Ve svm přezkumu se tak zabval předevšm nmitkami uplatněnmi v nvrzch obou skupin poslanců, přičemž nad jejich rmec posuzoval předmětn ustanoven toliko z těch hledisek, na jejichž zkladě přezkoumv stavnost zkonodrnho procesu vždy. Jeho přezkum tak zahrnoval i posouzen, zda byl zachovn stavně stanoven postup zkonodrnho procesu ve smyslu časti jednotlivch stavnch orgnů na něm a zda pro nvrhy zkonů hlasovala v každ z komor předepsan většina poslanců nebo sentorů. Jde o skutečnosti, u nichž by porušen stavně stanovench pravidel bez dalšho vedlo ke zpochybněn samotn legitimity prvnho předpisu, pročež k nim mus bt přihldnuto pokažd, kdy je posuzovn soulad prvnho předpisu s stavnm pořdkem. Z důvodu přehlednosti budou v nsledujc čsti shrnuty nejdřv posledně uveden skutečnosti ve vztahu ke každmu napadenmu zkonu zvlšť a nsledně ty, jež se dotkaj jejich společnho projednvn v Poslaneck sněmovně.
VI./a
Shrnut průběhu legislativnho procesu
179. Z vyjdřen častnků řzen i těsnopiseckch zprv Poslaneck sněmovny a Sentu a dalšch veřejně přstupnch dokumentů vztahujcch se k legislativnmu procesu zjistil stavn soud nsledujc skutečnosti.
180. Nvrh zkona o Generln inspekci bezpečnostnch sborů a o změně souvisejcch zkonů (sněmovn tisk č. 410, nebude-li uvedeno jinak, jedn se o sněmovn tisky v 6. volebnm obdob, trvajcm od roku 2010) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 30. června 2011. Poslaneck sněmovna jej schvlila ve třetm čten dne 9. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 684), kdy pro něj hlasovalo 79 z přtomnch 139 poslanců, 30 z nich bylo proti a 30 se hlasovn zdrželo. Sent projednal nvrh zkona (sentn tisk č. 189, nebude-li uvedeno jinak, jedn se o sentn tisky v 8. funkčnm obdob, 2010-2012) a vrtil jej s připomnkami dne 6. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 325). Z přtomnch 68 sentorů hlasovalo pro jeho vrcen 48, 1 byl proti a 19 se zdrželo hlasovn. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na nvrhu zkona ve zněn, ve kterm byl postoupen Sentu (usnesen č. 824), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 108 ze 180 přtomnch poslanců, 69 bylo proti a 3 se hlasovn zdrželi. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsn jm byl 16. listopadu 2011. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 24. listopadu 2011 v čstce 120 pod č. 341/2011 Sb. činnost nabyl dne 1. ledna 2012 s vjimkou některch ustanoven, u nichž se tak stalo již dnem vyhlšen.
181. Nvrh zkona, kterm se měn někter zkony v souvislosti s spornmi opatřenmi v působnosti Ministerstva prce a socilnch věc, (sněmovn tisk č. 315) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 8. dubna 2011. Poslaneck sněmovna jej schvlila ve třetm čten dne 2. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 664), kdy pro něj hlasovalo 101 z přtomnch 171 poslanců a 70 z nich bylo proti. Sent projednal a zamtl nvrh zkona (sentn tisk č. 180) dne 7. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 338). Z přtomnch 59 sentorů hlasovalo pro jeho zamtnut 35, 20 bylo proti a 4 se hlasovn zdrželi. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na původně schvlenm nvrhu zkona (usnesen č. 825), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 108 ze 178 přtomnch poslanců a 70 bylo proti. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsn jm byl 16. listopadu 2011. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 6. prosince 2011 v čstce 128 pod č. 364/2011 Sb., činnost nabyl dne 1. ledna 2012.
182. Nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, (sněmovn tisk č. 411) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 30. června 2011. Poslaneck sněmovna jej schvlila ve třetm čten dne 9. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 683), kdy pro něj hlasovalo 87 z přtomnch 149 poslanců a 62 z nich bylo proti. Sent projednal a zamtl nvrh zkona (sentn tisk č. 188) dne 7. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 339). Z přtomnch 56 sentorů hlasovalo pro jeho zamtnut 37, 18 bylo proti a 1 se zdržel hlasovn. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na původně schvlenm nvrhu zkona (usnesen č. 833), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 109 ze 180 přtomnch poslanců, 70 bylo proti a 1 se zdržel hlasovn. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsn jm byl 16. listopadu 2011. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 6. prosince 2011 v čstce 128 pod č. 365/2011 Sb., činnost nabyl dne 1. ledna 2012.
183. Nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotn nouzi, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 108/2006 Sb., o socilnch službch, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoře, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, (sněmovn tisk č. 372) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 25. května 2011. Poslaneck sněmovna jej schvlila ve třetm čten dne 9. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 688), kdy pro něj hlasovalo 89 z přtomnch 147 poslanců, 58 z nich bylo proti. Sent projednal a zamtl nvrh zkona (sentn tisk č. 193) dne 7. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 340). Z přtomnch 56 sentorů hlasovalo pro jeho zamtnut 38, 17 bylo proti a 1 se zdržel hlasovn. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na původně schvlenm nvrhu zkona (usnesen č. 826), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 109 ze 179 přtomnch poslanců a 70 bylo proti. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsn jm byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 6. prosince 2011 v čstce 128 pod č. 366/2011 Sb. činnost nabyl dne 1. ledna 2012 s vjimkou některch ustanoven, u nichž se tak stane dne 1. ledna 2014. Tmto zkonem byl změněn 18a odst. 1 zkona o pomoci v hmotn nouzi, jehož zrušen se domhaj navrhovatel.
184. Nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, (sněmovn tisk č. 373) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 25. května 2011. Poslaneck sněmovna jej schvlila ve třetm čten dne 9. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 689), kdy pro něj hlasovalo 84 z přtomnch 143 poslanců, 58 z nich bylo proti a 1 se hlasovn zdržel. Sent projednal a zamtl nvrh zkona (sentn tisk č. 194) dne 13. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 369). Z přtomnch 58 sentorů hlasovalo pro jeho zamtnut 35, 18 bylo proti a 5 se zdrželo hlasovn. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na původně schvlenm nvrhu zkona (usnesen č. 827), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 108 ze 179 přtomnch poslanců, 69 bylo proti a 2 se zdrželi hlasovn. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsn jm byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 6. prosince 2011 v čstce 128 pod č. 367/2011 Sb., činnost nabyl dne 1. ledna 2012. Jde o zkon, jmž bylo do zkona o zaměstnanosti doplněno napaden ustanoven 30 odst. 2 psm. d).
185. Nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, (sněmovn tisk č. 409) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 30. června 2011. Poslaneck sněmovna jej schvlila ve třetm čten dne 7. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 682), kdy pro něj hlasovalo 95 z přtomnch 158 poslanců, 61 z nich bylo proti a 2 se hlasovn zdrželi. Sent projednal a zamtl nvrh zkona (sentn tisk č. 187) dne 12. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 345). Z přtomnch 65 sentorů hlasovalo pro jeho zamtnut 40, 21 bylo proti a 4 se zdrželi hlasovn. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na původně schvlenm nvrhu zkona (usnesen č. 832), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 108 ze 178 přtomnch poslanců a 70 bylo proti. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsn jm byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 6. prosince 2011 v čstce 129 pod č. 369/2011 Sb., činnost nabyl dne 1. dubna 2012.
186. Nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 235/2004 Sb., o dani z přidan hodnoty, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, (sněmovn tisk č. 377) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 25. května 2011. Poslaneck sněmovna jej schvlila ve třetm čten dne 2. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 665), kdy pro něj hlasovalo 99 z přtomnch 167 poslanců a 68 z nich bylo proti. Sent projednal a zamtl nvrh zkona (sentn tisk č. 181) dne 7. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 337). Z přtomnch 61 sentorů hlasovalo pro jeho zamtnut 41 a 20 bylo proti. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na původně schvlenm nvrhu zkona (usnesen č. 828), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 110 ze 180 přtomnch poslanců a 70 bylo proti. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsn jm byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 6. prosince 2011 v čstce 129 pod č. 370/2011 Sb. činnost nabyl dne 1. dubna 2012 s vjimkou některch ustanoven, kter nabudou činnosti až 1. ledna 2013.
187. Nvrh zkona o zdravotnch službch a podmnkch jejich poskytovn (zkon o zdravotnch službch) (sněmovn tisk č. 405) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 30. června 2011. Poslaneck sněmovna jej schvlila ve třetm čten dne 7. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 678), kdy pro něj hlasovalo 108 z přtomnch 175 poslanců a 67 z nich bylo proti. Sent projednal a zamtl nvrh zkona (sentn tisk č. 183) dne 6. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 332). Z přtomnch 65 sentorů hlasovalo pro jeho zamtnut 44, 16 bylo proti a 10 se hlasovn zdrželo. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na původně schvlenm nvrhu zkona (usnesen č. 829), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 110 ze 180 přtomnch poslanců a 70 bylo proti. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsn jm byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 8. prosince 2011 v čstce 131 pod č. 372/2011 Sb. činnost nabyl dne 1. dubna 2012 s vjimkou některch ustanoven, kter nabudou činnosti až 1. dubna 2013.
188. Nvrh zkona o specifickch zdravotnch službch (sněmovn tisk č. 407) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 30. června 2011. Poslaneck sněmovna schvlila nvrh zkona ve třetm čten dne 7. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 680), kdy pro něj hlasovalo 92 z přtomnch 160 poslanců, 64 z nich bylo proti a 4 se zdrželi hlasovn. Sent projednal a zamtl nvrh zkona (sentn tisk č. 185) dne 12. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 343). Z přtomnch 60 sentorů hlasovalo pro jeho zamtnut 38, 16 bylo proti a 6 se hlasovn zdrželo. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na původnm nvrhu zkona (usnesen č. 830), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 107 ze 178 přtomnch poslanců a 70 bylo proti, 1 se hlasovn zdržel. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsn jm byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 8. prosince 2011 v čstce 131 pod č. 373/2011 Sb., činnost nabyl dne 1. dubna 2012.
189. Nvrh zkona o zdravotnick zchrann službě (sněmovn tisk č. 406) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 30. června 2011. Poslaneck sněmovna jej schvlila ve třetm čten dne 7. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 679), kdy pro něj hlasovalo 93 z přtomnch 157 poslanců, 38 z nich bylo proti a 26 se zdrželo hlasovn. Sent projednal nvrh zkona (sentn tisk č. 184) a vrtil jej s připomnkami dne 12. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 342). Z přtomnch 69 sentorů hlasovalo pro jeho vrcen 52, ždn nebyl proti a 17 se hlasovn zdrželo. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na nvrhu zkona ve zněn, ve kterm byl postoupen Sentu (usnesen č. 823), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 109 ze 181 přtomnch poslanců, 51 bylo proti a 21 se hlasovn zdrželo. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsn jm byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 8. prosince 2011 v čstce 131 pod č. 374/2011 Sb., činnost nabyl dne 1. dubna 2012.
190. Nvrh zkona, kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o zdravotnch službch, zkona o specifickch zdravotnch službch a zkona o zdravotnick zchrann službě, (sněmovn tisk č. 408) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 30. června 2011. Poslaneck sněmovna jej schvlila ve třetm čten dne 7. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 681), kdy pro něj hlasovalo 92 z přtomnch 158 poslanců, 59 z nich bylo proti a 7 se zdrželo hlasovn. Sent projednal a zamtl nvrh zkona (sentn tisk č. 186) dne 12. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 344). Z přtomnch 55 sentorů hlasovalo pro jeho zamtnut 35, 16 bylo proti a 4 se hlasovn zdrželi. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na původně schvlenm nvrhu zkona (usnesen č. 831), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 109 ze 179 přtomnch poslanců a 70 bylo proti. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011. Podepsn jm byl 22. listopadu 2011. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 8. prosince 2011 v čstce 131 pod č. 375/2011 Sb., činnost nabyl dne 1. dubna 2012.
191. Nvrh zkona o důchodovm spořen (sněmovn tisk č. 412) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 30. června 2011. V vodu prvnho i druhho čten byl schvlen nvrh, aby byla sloučena rozprava k tomuto bodu a k tiskům č. 413 a 414 (viz nže), podle čehož bylo dle postupovno. Poslaneck sněmovna schvlila nvrh zkona ve třetm čten dne 9. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 685), kdy pro něj hlasovalo 86 z přtomnch 147 poslanců a 61 z nich bylo proti. Sent projednal a zamtl nvrh zkona (sentn tisk č. 190) dne 12. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 349). Z přtomnch 61 sentorů hlasovalo pro jeho zamtnut 43 a 18 bylo proti. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na původně schvlenm nvrhu zkona (usnesen č. 834), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 109 ze 179 přtomnch poslanců a 70 bylo proti. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011, přičemž ten jej ve lhůtě stanoven čl. 50 odst. 1 stavy ani nepodepsal, ani nevrtil zpět. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 28. prosince 2011 v čstce 149 pod č. 426/2011 Sb. činnost nabude 1. ledna 2013 s vjimkou některch ustanoven, jež nabyla činnosti 1. ledna 2012.
192. Nvrh zkona o doplňkovm penzijnm spořen (sněmovn tisk č. 413) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 30. června 2011. Poslaneck sněmovna jej schvlila ve třetm čten dne 9. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 686), kdy pro něj hlasovalo 86 z přtomnch 149 poslanců, 61 z nich bylo proti a 2 se hlasovn zdrželi. Sent projednal a zamtl nvrh zkona (sentn tisk č. 191) dne 12. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 350). Z přtomnch 58 sentorů hlasovalo pro jeho zamtnut 36, 19 bylo proti a 3 se hlasovn zdrželi. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na původně schvlenm nvrhu zkona (usnesen č. 835), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 109 ze 179 přtomnch poslanců a 70 bylo proti. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011, přičemž ten jej ve lhůtě stanoven čl. 50 odst. 1 stavy ani nepodepsal, ani nevrtil zpět. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 28. prosince 2011 v čstce 149 pod č. 427/2011 Sb. činnost nabude 1. ledna 2013 s vjimkou některch ustanoven, jež nabyla činnosti dnem jeho vyhlšen nebo šest měsců po dni jeho vyhlšen nebo ji nabudou dne 1. ledna 2014.
193. Nvrh zkona, kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o důchodovm spořen a zkona o doplňkovm penzijnm spořen (sněmovn tisk č. 414) předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 30. června 2011. Poslaneck sněmovna jej schvlila ve třetm čten dne 9. zř 2011 na sv 22. schůzi (usnesen č. 687), kdy pro něj hlasovalo 87 z přtomnch 146 poslanců, 57 z nich bylo proti a 2 se hlasovn zdrželi. Sent projednal a zamtl nvrh zkona (sentn tisk č. 192) dne 12. řjna 2011 na sv 12. schůzi (usnesen č. 351). Z přtomnch 54 sentorů hlasovalo pro jeho zamtnut 35, 8 bylo proti a 11 se hlasovn zdrželo. Nsledně Poslaneck sněmovna setrvala na původně schvlenm nvrhu zkona (usnesen č. 836), když pro jeho opětovn schvlen hlasovalo dne 6. listopadu 2011 na jej 25. schůzi 107 ze 177 přtomnch poslanců a 70 bylo proti. Zkon byl doručen prezidentu republiky dne 9. listopadu 2011, přičemž ten jej ve lhůtě stanoven čl. 50 odst. 1 stavy ani nepodepsal, ani nevrtil zpět. K jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů došlo 28. prosince 2011 v čstce 149 pod č. 428/2011 Sb. činnost nabude 1. ledna 2013 s vjimkou některch ustanoven, jež nabyla činnosti dnem jeho vyhlšen nebo dne 1. ledna 2012.
194. Dle je třeba uvst, že u sněmovnch tisků č. 405, 406, 407, 408, 409, 410, 412, 413 a 414 byla podle 91 odst. 2 jednacho řdu zkrcena lhůta pro projednn nvrhu zkona ve vborech na 40 dnů, v přpadě sněmovnch tisků č. 377 a 411 na 30 dnů. S vjimkou sněmovnch tisků č. 372 a 373 byl zvěrem druhho čten pokažd schvlen nvrh na zkrcen lhůty k zahjen třetho čten na 48 hodin ve smyslu 95 odst. 1 jednacho řdu. V přpadě sněmovnho tisku č. 315 k tomu došlo na nvrh poslance Jana Vidma, jenž nebyl navrhovatelem zkona.
195. Z vše uvedench dajů je patrn, že v přpadě všech napadench zkonů rozhodl Sent na sv 12. schůzi konan ve dnech 6. až 13. řjna 2011 o jejich zamtnut nebo vrcen s připomnkami. Poslaneck sněmovna se jimi nsledně zabvala na sv 25. schůzi, přičemž o nich hlasovala 6. listopadu 2011. Nvrh pořadu tto schůze, kter schvlil organizačn vbor Poslaneck sněmovny na sv 37. schůzi dne 13. řjna 2011 (usnesen č. 177), předpokldal přpadn projednvn „zkonů ze Sentu, budou-li splněny zkonn lhůty“ ve dnech 1. a 2. listopadu 2011. To, jakch zkonů se toto projednvn bude tkat, nebylo v pozvnce na schůzi specifikovno. vodem jednn dne 25. řjna 2011, a to ještě před schvlenm pořadu schůze, sdělila předsedkyně Poslaneck sněmovny poslancům, že ve středu 19. řjna 2011 vrtil Sent patnct nvrhů zkonů projednanch Poslaneckou sněmovnou k dokončen legislativnho procesu. Kromě vše uvedench čtrncti nvrhů se jednalo i o nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 96/1993 Sb., o stavebnm spořen a sttn podpoře stavebnho spořen a o doplněn zkona Česk nrodn rady č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn zkona Česk nrodn rady č. 35/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů (sněmovn tisk č. 378, sentn tisk č. 182). Tento nvrh byl projednn Sentem dne 12. řjna 2011 na jeho 12. schůzi a vrcen Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Ke schvlen pořadu 25. schůze Poslaneck sněmovny došlo, pokud jde o zařazen Sentem zamtnutch nebo vrcench nvrhů zkonů, v podobě navržen organizačnm vborem.
196. Po zahjen jednn Poslaneck sněmovny dne 1. listopadu 2011, tedy dalšho jednacho dne jej 25. schůze, informovala předsedkyně Poslaneck sněmovny poslance, že jeho vodem budou projednvny zkony zamtnut nebo vrcen Sentem. Pot, co opozičn poslanec Jeronm Tejc předložil řadu nvrhů na změnu pořadu tto schůze dotkajcch se i předmětnch bodů, přednesl předseda poslaneckho klubu TOP 09 a Starostov Petr Gazdk nvrh, aby Poslaneck sněmovna jednala v tento den a meritorně i procedurlně hlasovala o všech nvrzch i po 19:00 a po 21:00 hod., přpadně i dalš den po půlnoci. Nvrh byl přijat, když pro něj ze 185 přtomnch poslanců hlasovalo 104, 62 bylo proti. Dle se do rozpravy přihlsil předseda poslaneckho klubu Občansk demokratick strany Zbyněk Stanjura s nvrhem, aby se Poslaneck sněmovna usnesla na omezen řečnick doby na 10 minut, dle, že každ poslanec může k tže věci vystoupit maximlně dvakrt, a nakonec, aby jednacm dnem tto schůze byly tak sobota 5. listopadu, neděle 6. listopadu a ponděl 7. listopadu. O jednotlivch nvrzch bylo samostatně hlasovno, přičemž všechny byly přijaty (k prvnm dvěma srov. usnesen č. 813). Ze 185 přtomnch poslanců hlasovalo pro prvn nvrh 102, proti bylo 80, pro druh nvrh 103, proti bylo 78 a pro třet nvrh 105, proti bylo 78 poslanců.
197. Přijat usnesen označil předseda poslaneckho klubu Česk strany socilně demokratick Bohuslav Sobotka za zmatečn, neboť podle 59 odst. 1 jednacho řdu lze takovto omezen řečnick doby přijmout jen ve vztahu ke konkrtnmu projednvanmu bodu. V tto souvislosti vyslovil nesouhlas s tvrzenm předsedkyně Poslaneck sněmovny, podle nž bylo toto omezen přijato ve vztahu ke všem j zmněnm bodům, tedy Sentem vrcenm nebo zamtnutm nvrhům zkonů. Takovmuto vkladu totiž brn nejen neuveden těchto bodů v přijatm usnesen, ale i skutečnost, že tyto body zatm nebyly ždnm usnesenm zařazeny do schvlenho pořadu. Předseda poslaneckho klubu Komunistick strany Čech a Moravy Pavel Kovčik jej vklad zpochybnil i z toho důvodu, že se o předmětnm nvrhu konalo hlasovn předtm, než bylo hlasovno o předložench nvrzch na změnu zařazen jednotlivch bodů. V danm okamžiku tak nemohlo bt jasn, kdy a jak body pořadu se budou projednvat. K nmitkm se připojil i poslanec Vojtěch Filip z thož klubu, kter poukzal na to, že doplněn pořadu schůze o vrcen nebo zamtnut zkony je možn pouze na nvrh, o kterm mus bt hlasovno a proti němuž mohou uplatnit nmitku dva poslaneck kluby nebo nejmně 20 poslanců. Stejnm způsobem nakonec postupovala předsedkyně Poslaneck sněmovny již na 13. schůzi dne 1. nora 2011, kdy se o zařazen Sentem vrcench nebo zamtnutch nvrhů zkonů hlasovalo. Nsledně 22 poslanců z klubu Komunistick strany Čech a Moravy uplatnilo nmitku proti zařazen těchto bodů podle 54 odst. 6 jednacho řdu. Ke stejn argumentaci i nmitce se prostřednictvm svho předsedy připojil i poslaneck klub Česk strany socilně demokratick.
198. Na uveden argumenty reagovala předsedkyně Poslaneck sněmovny poukazem na jin precedent z roku 2005, kdy tehdejš předseda Lubomr Zaorlek neuznal nmitku proti zařazen takovchto nvrhů zkonů do pořadu schůze. Ze zkona mu totiž vyplvala povinnost zařadit na nejbližš schůzi zkony, kter Sent vrtil, přičemž zkon vůbec nepočt s možnost, že by o jejich zařazen bylo hlasovno. Na zkladě tto argumentace tak mstopředsedkyně Poslaneck sněmovny Kateřina Klasnov, kter v danm okamžiku předsedala schůzi, neuznala platnost nmitky skupiny poslanců proti doplněn schvlenho pořadu schůze. Nmitka proti postupu předsedajc byla zamtnuta, když pro jej vyhověn hlasovalo pouze 75 ze 181 přtomnch poslanců, 106 bylo proti.
199. Poslaneck sněmovna schvlila dne 2. listopadu 2011 nvrh poslance Zbyňka Stanjury, aby i v tento den jednala a meritorně i procedurlně hlasovala o všech nvrzch po 19:00, po 21:00 hod., jakož i nsledujcho dne po půlnoci. K tomu je třeba uvst, že ve dnech 1. a 2. listopadu 2011 probhala až do rannch hodin rozprava k nvrhu zkona, kterm se měn zkon o stavebnm spořen (viz vše bod 195 tohoto nlezu), přičemž o tom, zda bude opětovně přijat, hlasovala Poslaneck sněmovna až 3. listopadu 2011 večer. Ještě před ukončenm nočnho jednn navrhl poslanec Petr Gazdk, aby se i 3. listopadu 2011 jednalo bez časovho omezen. Když pak thož dne večer poslanci opětovně schvlili posledně uveden nvrh zkona, jenž byl vrcen Sentem s pozměňovacmi nvrhy, předložil poslanec Zbyněk Stanjura nvrh, aby byla podle 54 odst. 8 jednacho řdu sloučena rozprava ke zbylm čtrncti nvrhům zkonů. Svůj nvrh odůvodnil tm, že k prvnmu ze Sentem vrcench zkonů trvala rozprava několik destek hodin, což zahrnovalo 110 vystoupen opozičnch poslanců. Rovněž jim vytkl neustl předkldn různch „nesmyslnch“ pozměňovacch nvrhů. Pro nvrh hlasovalo 104 ze 181 přtomnch poslanců, proti bylo 37. Poslanec Pavel Kovčik namtal, že rozprava neměla bt sloučena, neboť projednvan body spolu věcně nesouvis. Jedinou souvislost spatřoval v tom, že se jedn o součsti tzv. reformy. Mstopředsedkyně Poslaneck sněmovny Vlasta Parkanov jako předsedajc nicmně otevřela „prvn bod z tohoto bloku“, přičemž nsledovalo uveden jednotlivch nvrhů zkonů vystoupenm zstupců vldy jako navrhovatele a zpravodajů. Pot byla otevřena sloučen rozprava k těmto bodům.
200. V vodu sloučen rozpravy navrhl poslanec Marek Benda jmnem koaličnch poslaneckch klubů Občansk demokratick strany, TOP 09 a Starostov a Věc veřejnch omezen řečnick doby k projednvanm 14 bodům na 10 minut pro poslance a omezen jejich možnosti vystoupit k těmto bodům nejvše dvakrt. Sv nvrhy odůvodnil obstrukc ze strany opozice, odmtnutm nechat se terorizovat zneužvnm jednacho řdu: „Prostě je prvo opozice mluvit, hovořit, argumentovat, nen prvo opozice donekonečna zdržovat a obtěžovat.“ (těsnopiseck zprva z jednn Poslaneck sněmovny dne 3. listopadu 2011, 25. schůze, www.psp.cz). Oba nvrhy byly přijaty, když pro prvn z nich hlasovalo 100 ze 147 přtomnch poslanců, proti bylo 42, a pro druh 97 ze 146 přtomnch poslanců, proti bylo rovněž 42 (usnesen č. 820). Tento postup byl nsledně zpochybněn ve vystoupench poslance Bohuslava Sobotky a mstopředsedy Poslaneck sněmovny Lubomra Zaorlka, jejichž nmitky se čstečně shodovaly s argumentac navrhovatelů v tomto řzen. Důsledkem schvlenho nvrhu byl postup, kdy předsedajc schůze nepřipustily jednotlivm poslancům třet nebo dalš vystoupen v rozpravě.
201. Sloučen rozprava pokračovala ve dnech 4., 5. a 6. listopadu 2011. Ve všech přpadech došlo na nvrh některho z předsedů koaličnch poslaneckch klubů ke schvlen usnesen, aby Poslaneck sněmovna jednala meritorně i procedurlně o všech nvrzch po 19:00 i po 21:00 hod., přpadně i na druh den po půlnoci. Pro nvrh ve vztahu k jednn dne 4. listopadu 2011 hlasovalo ze 149 přtomnch poslanců 97, proti bylo 49. Pro nvrh ve vztahu k jednn dne 5. listopadu 2011 hlasovalo ze 113 přtomnch poslanců 71, proti bylo 39. Pro nvrh ve vztahu k jednn dne 6. listopadu 2011 hlasovalo ze 101 přtomnch 62 poslanců, 27 bylo proti. Sloučen rozprava byla ukončena thož dne před 22:00 hod. Po 23:00 hod. bylo hlasovno o jednotlivch čtrncti nvrzch zkonů. V celm jejm průběhu se v řzen schůze střdaly předsedkyně Poslaneck sněmovny Miroslava Němcov a mstopředsedkyně Vlasta Parkanov a Kateřina Klasnov. Mstopředseda Lubomr Zaorlek, jenž jako jedin člen veden Poslaneck sněmovny byl členem opozičnho poslaneckho klubu, konkrtně Česk strany socilně demokratick, schůzi v průběhu tto rozpravy neřdil.
VI./b
Vymezen předmětu stavněprvnho přezkumu a jeho obecn vchodiska
202. Na zkladě zjištěnch skutečnost nem stavn soud ždn pochybnosti o tom, že v přpadě všech čtrncti napadench zkonů byl dodržen stavou stanoven postup rozhodovn jednotlivch komor a prezidenta republiky v rmci procedury jejich přijmn a že k jejich schvlen došlo pokažd předepsanou většinou poslanců nebo sentorů. Tyto skutečnosti nijak nerozporuj ani navrhovatel. stavn soud proto přistoupil k jednotlivm nmitkm, kter ve vztahu ke způsobu přijet napadench zkonů uplatnily obě skupiny poslanců.
203. Podle navrhovatelů bylo sloučen rozpravy k nvrhům všech napadench zkonů v rozporu s 54 odst. 8 jednacho řdu, protože tyto nvrhy spolu navzjem věcně nesouvisely. Současně mělo dojt i k porušen 59 odst. 1 a 2 jednacho řdu. Omezen řečnick doby a počtu vystoupen jednotlivch poslanců bylo totiž možn prosadit jen k individulnm bodům pořadu schůze, nikoliv však ke všem, o nichž byla vedena sloučen rozprava. V nerespektovn těchto pravidel spatřuj navrhovatel prvky libovůle stc až ve zpochybněn legitimity a legality přijatch zkonů, dle porušen některch prv opozice, kter byla omezena v možnosti věcně kritizovat jejich obsah, a znehodnocen role Sentu v legislativnm procesu, když na důvody, pro kter vrtil nebo zamtl nvrhy zkonů, nemohlo bt v rozpravě adekvtně reagovno. Tyto negativn důsledky měly bt umocněny zařazenm nvrhů zkonů bez hlasovn na probhajc schůzi Poslaneck sněmovny, k čemuž podle navrhovatelů došlo v rozporu s 54 odst. 6 a 97 odst. 3 a 4 jednacho řdu. Důvod pro zrušen napadench zkonů shledvaj navrhovatel kumulativně v uvedench pochybench, a to i s ohledem na to, že v přpadě většiny z nich došlo již v rmci původnho projednvn v Poslaneck sněmovně ke zkrcen lhůt k projednn nvrhu zkona ve vboru podle 91 odst. 1 a 2 jednacho řdu z 60 na 40 nebo 30 dnů a ke zkrcen lhůty pro zahjen třetho čten podle 95 odst. 1 jednacho řdu ze 72 na 48 hodin. Jako posledn podpůrn argument v tto souvislosti uvděj, že během jednn ve dnech 3. až 6. listopadu 2011 nebyl k řzen schůze připuštěn jedin mstopředseda Poslaneck sněmovny, kter zastupuje parlamentn opozici.
204. Nmitky vůči průběhu zkonodrn procedury, byť tentokrt jen ve vztahu k přijet zkona o zdravotnch službch, formulovala i skupina poslanců, jež m v tomto řzen postaven vedlejšho častnka. Způsobu projednvn uvedenho zkona je předevšm vytkna absence nležitho časovho rmce, kter by s ohledem na jeho charakter „kodexu“ umožnil dosažen širšho konsenzu na jeho obsahu. K tomu byl nvrh zkona předložen začtkem lta 2011, tedy v obdob dovolench, aniž by měli poslanci již tehdy k dispozici i souvisejc nvrh novely zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn, jenž byl dn do připomnkovho řzen až v řjnu tohoto roku. V rozporu s stavnm pořdkem m bt i skutečnost, že při projednvn nvrhu zkona byly schvleny tzv. přlepky.
205. stava vymezuje zkladn strukturu zkonodrnho procesu, stanov, kter stavn orgny na něm participuj, a předepisuje potřebn většiny pro přijet zkonů. Z podstatn čsti jde o pravidla, kter jsou dostatečně určit, aby je bylo možn aplikovat přmo. Jejich obsah nicmně nelze vnmat izolovaně od mnohem obecnějšch stavnch principů, jež jsou v demokratickm prvnm sttě určujc pro přijmn politickch rozhodnut. Lze mezi ně zařadit předevšm demokratick princip a s nm spojenou zsadu většinovho rozhodovn, vyplvajc z čl. 1 odst. 1 a čl. 5 stavy, dle zkaz svvole, princip ochrany menšin při přijmn politickch rozhodnut, požadavek demokratick kontroly, jak ze strany poslanců a sentorů, tak i ze strany veřejnosti, a nakonec, nikoliv však v posledn řadě, princip voln soutěže politickch stran [blže k jejich obsahu srov. nlez sp. zn. Pl. S 55/10, čsti V.A a V.B, a nlez ze dne 19. dubna 2011 sp. zn. Pl. S 53/10 (N 75/61 SbNU 137; 119/2011 Sb.), čst IV./b]. Tyto stavn principy mus bt reflektovny při vkladu jednotlivch člnků stavy upravujcch průběh zkonodrnho procesu, a tudž se mus promtat i do jeho podrobn pravy na rovni jednacch řdů, a bt tak určujc pro vklad a aplikaci jejich ustanoven (srov. nlez sp. zn. Pl. S 77/06, bod 38). Jsou to přitom prvě jednac řdy, jejichž prostřednictvm jsou tyto principy činně garantovny a promtny do každodenn parlamentn praxe.
206. Z argumentace navrhovatelů je zřejm, že v přpadě napadench zkonů mělo dojt k nepřpustnmu zsahu prvě do těch principů, jimiž je poskytovna ochrana prvům parlamentn opozice v zkonodrnm procesu, a to konkrtně prvu vyjdřit se k předloženm nvrhům. stavn soud již v minulosti zdůraznil, že zkonodrn procedura mus umožnit osobm na n zčastněnm „reln posouzen a projednn předlohy parlamentem“ (nlez sp. zn. Pl. S 24/07). Je zřejm, že jednotliv poslanci nebo sentoři mus mt skutečnou možnost seznmit se s obsahem předloženho nvrhu zkona, posoudit ho a zaujmout k němu stanovisko v rmci jeho projednvn v přslušn komoře Parlamentu nebo v jejch orgnech, k čemuž jim mus bt vytvořen dostatečn časov prostor (srov. nlez sp. zn. Pl. S 53/10, bod 108). Vše uveden požadavek „relnho posouzen“ se ale nevztahuje jen na členy parlamentnch komor, nbrž se tk i širš veřejnosti, jejž kontrole a kritickmu hodnocen mus bt zkonodrn proces v demokratickm sttě vždy otevřen. Nakonec ani samotn parlamentn rozprava nesměřuje jen dovnitř zkonodrnho sboru. Volen zstupci občanů jsou v přm konfrontaci s nzory svch oponentů nuceni veřejně zdůvodňovat a obhajovat sv nvrhy, čmž umožňuj veřejnosti zjistit, zda a z jakch důvodů určit nvrh podpořili nebo nikoliv. Vzjemn konfrontace se tak neomezuje toliko na vměnu argumentů mezi jednotlivmi poslanci a sentory, nbrž je nezbytn ji pojmat v širšm smyslu, a to ve spojitosti se současně probhajc veřejnou diskus, jež může mt ty nejrůznějš představiteln podoby. Plat přitom, že stejnm způsobem, jakm volen zstupci působ na formovn nzorů veřejnosti k jednotlivm otzkm veřejnho zjmu, ovlivňuje i veřejn mněn formovn postojů a rozhodovn jednotlivch poslanců a sentorů (srov. nlez sp. zn. Pl. S 53/10, bod 106, nlez sp. zn. Pl. S 77/06, body 55 a 56). Tm je nakonec naplňovna legitimačn funkce zkonodrnho procesu.
207. Prvo (nejen opozičnch) poslanců či sentorů prezentovat sv stanovisko na parlamentn půdě, a to ještě předtm, než se o nvrhu zkona hlasovnm rozhodne, je nezbytn posuzovat prvě ve vazbě na vše uvedenou legitimačn funkci, jakož i stavn principy svobodn soutěže politickch sil ve smyslu čl. 5 stavy a čl. 22 Listiny a ochrany parlamentn opozice ve smyslu čl. 6 stavy. Nelze jej interpretovat toliko jako jejich subjektivn prvo, jehož čel je dn sm o sobě. Vznam parlamentn diskuse totiž spočv v umožněn konfrontace nzorů napřč politickm spektrem, ať už se jedn o střet parlamentn většiny s opozic nebo jednotlivch frakc či přpadně toliko nzorovch proudů (srov. nlez sp. zn. Pl. S 77/06, bod 38), a nikoliv v neomezen realizaci prva každho jednotlivho poslance či sentora vyjdřit se v n. Toto prvo mohou jednac řdy přiměřenm způsobem omezit za čelem racionalizace průběhu parlamentn debaty, kter umožn projednn nvrhu zkona (či jinho bodu) v rozumnm časovm rmci za ponechn prostoru pro vyjdřen všem zčastněnm ve vše uvedenm smyslu. Tm samozřejmě nen řečeno, že jednac řd může v přpadě jednotlivch poslanců či sentorů zcela vyloučit jejich možnost častnit se rozpravy. Může ale stanovit pravidla zamezujc tomu, aby se parlamentn rozprava svm průběhem stala msto prostředku legitimace určitho rozhodnut překžkou jeho přijet. V tomto smyslu je nezbytn hledat a posoudit rovnovhu mezi legitimnmi zjmy vldnouc většiny a parlamentn opozice či menšiny (srov. nlez sp. zn. Pl. S 55/10, bod 76).
208. stavn soud sdl nhled navrhovatelů, že k porušen stavnch principů vztahujcch se k legislativnmu procesu, jež by zakldalo důvod pro zrušen přijatch nvrhů zkonů, může dojt i v důsledku kumulativnho působen řady dlčch opatřen, byť by každ z nich samo o sobě takovto zvěr neodůvodňovalo. Tato opatřen přitom nemus mt vždy charakter porušen zkona. Uveden plat obzvlšť v přpadě, je-li předmětem jeho posouzen namtan nepřpustn omezen prv parlamentn opozice. Ochrana jejho postaven v rmci legislativnho procesu totiž nen koncentrovna toliko do určit jeho fze, nbrž se jedn o obecn princip vztahujc se k celmu jeho průběhu. Intenzita a od n se odvjejc přpustnost omezen ale zvis od vce skutečnost. Nesoulad napadench zkonů s stavnm pořdkem může založit zejmna takov omezen prv parlamentn opozice, jež se dotk samotn jej možnosti častnit se zkonodrn procedury jako jej plnohodnotn častnk, tedy ji zbavuje možnosti relně se seznmit s nvrhem zkona a vyjdřit k němu sv stanovisko, a tm j znemožňuje nebo podstatnm způsobem ztěžuje možnost kontroly ve vztahu k vldě nebo parlamentn většině. Stejn důsledek by v zvislosti na intenzitě takovhoto omezen bylo možn přiznat i svvolnmu postupu při projednvn těchto nvrhů. Zbv dodat, že vedle zjištěn, že došlo k takovmuto omezen, bude třeba vždy zkoumat i jeho vznam, pokud jde o čast opozice na zkonodrnm procesu. Rovněž bude podstatn, v jak fzi zkonodrnho procesu k tomuto omezen došlo a zda jeho přpadn negativn důsledky nebyly zmrněny v jeho předchozch nebo nsledujcch fzch.
VI./c
Vlastn posouzen stavnosti způsobu projednn nvrhů zkonů Poslaneckou sněmovnou po jejich zamtnut nebo vrcen Sentem
209. S vjimkou některch nmitek uplatněnch skupinou poslanců, jež m v tomto řzen postaven vedlejšho častnka, se navrhovatel domhaj zrušen napadench zkonů z důvodu, že byli jako představitel parlamentn opozice v rmci legislativnho procesu zkrceni na svch stavně zaručench prvech. stavn soud v minulosti uznal, že takovto zsah je způsobilm důvodem pro zrušen zkona v řzen o kontrole norem, vyhověn odpovdajcmu nvrhu však podmnil tm, že k podn dojde bez zbytečnho odkladu po jeho přijet, resp. po vyhlšen ve Sbrce zkonů. Toto časov rozmez vymezil negativně v tom smyslu, že se nesm jednat o delš časov odstup, tedy odstup několika měsců či let [srov. nlez sp. zn. Pl. S 55/10, body 103 až 105; nlez sp. zn. Pl. S 53/10, body 127 a 128; nlez ze dne 15. května 2012 sp. zn. Pl. S 17/11 (220/2012 Sb.), bod 36]. Předmětn materiln podmnka je ve sv podstatě promtnutm principů oprvněn důvěry občanů v prvo, prvn jistoty a ochrany nabytch prv do rozhodovn stavnho soudu v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů, neboť důsledkem pozdějš derogace jinak (obsahově) stavně konformnho zkona by mohlo bt nepřiměřenm způsobem zasaženo do prv jeho adrestů. Zroveň je jejm prostřednictvm zohledněna skutečnost, že v danm přpadě jde o prva parlamentn opozice, jejichž ochrany se dotčen poslanci mohou nejen aktivně domhat, ale tž dobrovolně zřct. Nelze přitom akceptovat, aby tato nmitka zůstala k dispozici neomezeně do budoucna, kdy bude jej uplatněn ze strany dotčench poslanců vyhodnoceno jako čeln. Nepodn nvrhu ve vše uvedenm časovm rozmez je proto třeba interpretovat jako souhlas s předmětnm omezenm, v důsledku čehož nebude později možn považovat předmětnou nmitku za důvodnou.
210. Poněvadž se navrhovatel v dan věci domhali zrušen zkonů vyhlšench ve Sbrce zkonů v průběhu měsce prosince 2011 (resp. v jednom přpadě koncem listopadu 2011), lze jejich nvrh, jenž byl stavnmu soudu doručen 6. ledna 2012, hodnotit jako podan bezprostředně po jejich vyhlšen. Byly tedy splněny podmnky pro to, aby stavn soud posoudil stavn konformitu legislativn procedury z hlediska všech navrhovateli uplatněnch nmitek.
211. stavn soud se v prvn řadě zabval způsobem, jakm byly Sentem zamtnut nebo vrcen nvrhy zkonů zařazeny na pořad tehdy probhajc 25. schůze Poslaneck sněmovny. Podle 97 odst. 3 a 4 jednacho řdu „předlož“ předseda Poslaneck sněmovny zamtnut nebo vrcen nvrh zkona po uplynut alespoň deseti dnů „na nejbližš schůzi“, aby o něm Poslaneck sněmovna znovu hlasovala. Je zřejm, že z uvedench ustanoven plyne jejmu předsedovi povinnost iniciovat projednvn těchto nvrhů na nejbližš schůzi, aby o nich bylo možn co nejdřv rozhodnout. Konkrtn způsob tto iniciace sice zkon nestanov, lze však vychzet z toho, že jeho forma bude odpovdat jednacm řdem stanovenm prostředkům, jež umožňuj zařazen určitho bodu do pořadu schůze. Standardně tak půjde o samotn nvrh pořadu schůze podle 54 odst. 4 jednacho řdu, přpadně může jt i o nvrh na doplněn schvlenho pořadu schůze podle 54 odst. 6 jednacho řdu, proti jehož projednn však mohou uplatnit nmitku dva poslaneck kluby nebo 20 poslanců. Za takovto prostředek naopak nelze označit doplněn pořadu schůze rozhodnutm předsedy Poslaneck sněmovny, a to z nsledujcch důvodů.
212. Z celkov koncepce jednacho řdu vyplv, že schvalovn pořadu schůze je v působnosti Poslaneck sněmovny, přičemž jeho rozšřen bez jejho souhlasu umožňuje zkon pouze vjimečně. Jde v podstatě o mimořdn situace, mezi kter patř např. vyhlšen vlečnho stavu nebo stavu ohrožen sttu. V těchto přpadech jednac řd vslovně stanov, že kon-li se schůze, zařad se projednvn určitho bodu na jej pořad ( 100a odst. 3, 109m odst. 2 jednacho řdu). Od tto dikce je naopak třeba odlišit ta ustanoven, jež pouze přikazuj zařazen bodu na pořad nejbližš schůze (např. 82 odst. 1, 109j odst. 6 jednacho řdu), což je obdobn formulace jako v 97 odst. 3 a 4 jednacho řdu. Jejich smyslem je zabezpečit, aby byly předmětn body projednny při nejbližš přležitosti. Tato ustanoven nicmně neumožňuj, aby k jejich zařazen došlo do schvlenho pořadu probhajc schůze jinm postupem než podle 54 odst. 6 jednacho řdu. S doplněnm pořadu schůze je totiž vždy spojeno riziko, že parlamentn většina překvapivm zařazenm určitho bodu odepře jednotlivm poslancům možnost připravit se na jeho projednvn, nebo se tohoto projednvn vůbec zčastnit (srov. nlez sp. zn. Pl. S 53/10, bod 126), což jsou zroveň i důvody, proč může parlamentn menšina nmitkou takovto nvrh zablokovat. Uveden by se přitom uplatnilo i v přpadě eventulnho zařazen určitho nvrhu k bezprostřednmu projednn na schůzi, k němuž by došlo rozhodnutm předsedy Poslaneck sněmovny zvisejcm jen na zkladě jeho vlastnho uvžen, pročež se k takovmuto vkladu jeho pravomoc přiklonit nelze.
213. Navzdory těmto zvěrům neshledal stavn soud nepřpustn omezen prv parlamentn opozice v namtanm postupu předsedkyně Poslaneck sněmovny. Schvlen pořad schůze totiž počtal s projednnm Sentem zamtnutch nebo vrcench nvrhů zkonů. Tyto nvrhy sice přmo nespecifikoval, k jeho schvlen ale došlo v době, kdy již byla Poslaneck sněmovně doručena usnesen o zamtnut nebo vrcen nvrhů napadench zkonů. Bylo tedy možn předpokldat, že doplněn pořadu se bude tkat prvě jich. Termn jejich projednvn byl navc stanoven tak, aby nebyl v kolizi s desetidenn lhůtou podle 97 odst. 3 a 4 jednacho řdu, jejmž smyslem je vytvořen adekvtnho časovho prostoru pro seznmen se se stanoviskem, kter k nvrhu zkona zaujal Sent. Lze proto shrnout, že i když by dodatečn doplněn pořadu 25. schůze Poslaneck sněmovny o Sentem vrcen nebo zamtnut nvrhy zkonů vyžadovalo postup podle 54 odst. 6 jednacho řdu, v přpadě napadench zkonů počtal s jejich projednnm již schvlen pořad schůze. V dan věci proto nebyl prostor pro uplatněn nmitky proti doplněn pořadu schůze ze strany opozičnch poslanců.
214. Pokud jde o namtan sloučen rozpravy za současnho omezen řečnick doby poslanců a počtu jejich vystoupen, stavn soud podotk, že zkonodrce je při vytvřen struktury prvnho řdu z hlediska jeho formlnho rozdělen na zkony vzn atributy prvnho sttu, mezi kter patř zsady předvdatelnosti zkona, jeho srozumitelnosti a vnitřn bezrozpornosti [srov. nlez ze dne 12. nora 2002 sp. zn. Pl. S 21/01 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.), tž nlez sp. zn. Pl. S 24/07]. Prvě z nich lze dovodit požadavek, aby zkon ve formlnm smyslu současně neupravoval vce materi, jež nejsou vzjemně obsahově a systematicky provzny. Tomuto požadavku lze přiznat opodstatněn i ve vztahu ke způsobu, jakm jsou projednvny nvrhy zkonů. M-li totiž zkonodrn procedura umožnit jejich otevřen a kritick zhodnocen, je ždouc, aby byl jej předmět vymezen prvě s ohledem na vše zmněnou obsahovou souvislost, a k jeho projednvn tak došlo přehlednm a srozumitelnm způsobem. Z těchto důvodů sdl stavn soud nzor navrhovatelů, podle něhož je třeba 54 odst. 8 jednacho řdu vykldat v tom smyslu, že sloučen rozpravy ke dvěma nebo vce bodům pořadu předpokld jejich vzjemnou věcnou souvislost. Jej sloučen k vce vzjemně nesouvisejcm bodům by naopak vedlo k absurdnmu důsledku "všezahrnujc" rozpravy, kter by prvě pro rozsah svho předmětu postrdala jakkoliv rozumn smysl.
215. Uveden vklad m vznam i pro přpadnou aplikaci 59 odst. 1 a 2 jednacho řdu, podle nichž se může Poslaneck sněmovna „k projednvanmu bodu“ usnst na omezen řečnick doby, kter nesm bt kratš než deset minut, jakož i na tom, že „k tže věci“ může poslanec vystoupit nejvše dvakrt. stavn soud neshledv extrmnm vklad, podle něhož by uveden pojmy bylo možn vzthnout k předmětu rozpravy, kterm jsou v přpadě sloučen rozpravy všechny v jejm rmci projednvan body. Důvodem je přitom prvě požadavek věcn souvislosti, z hlediska kterho je podstatn jen to, že předmětem rozpravy je určit ucelen materie, nikoliv to, zda je formlně rozdělena mezi vce nvrhů zkonů, a tvoř tak v rmci pořadu schůze vce bodů. Odlišn vklad by nakonec vedl jen k uměl snaze přijmout určitou materii v jedinm zkoně, ačkoliv z praktickch či jinch důvodů by mohlo bt mnohem čelnějš ponechat ji formlně ve většm počtu zkonů.
216. stavn soud si je samozřejmě vědom, že smyslem uvedench prostředků, jež mohou bt prosazeny ze strany parlamentn většiny, je prvě zkrcen celkov doby trvn rozpravy, s čmž je vždy spojeno i omezen možnosti (nejen) opozičnch poslanců vystoupit v n. Neznamen to však, že by se bez dalšho jednalo o prostředky nelegitimn nebo dotkajc se prv opozice nepřiměřenm způsobem. Jednac řd může parlamentn většině umožnit přijet takovch opatřen, jejichž smyslem je reagovat na situace, kdy se opozice maximlnm využitm všech zkonnch prostředků pokus oddlit přijet projednvanho rozhodnut. Omezenm řečnick doby nebo počtu vystoupen podle 59 odst. 1 a 2 jednacho řdu nedochz k vyloučen prva jednotlivch poslanců zčastnit se rozpravy, ale jen k jeho časovmu omezen. Jak bylo naznačeno vše, jde o nalezen rovnovhy mezi zjmy vldn většiny na přijet určitho rozhodnut a prvem opozice usilovat přpustnmi prostředky o dosažen opačnho vsledku.
217. Pro posouzen všech těchto omezen z hlediska prv parlamentn opozice tak zůstv klčovou otzka, zda byla splněna podmnka věcn souvislosti, jež by odůvodňovala sloučen rozpravy ve smyslu 54 odst. 8 jednacho řdu, a pokud tomu tak nebylo, zda jej nesplněn je způsobil založit ve vztahu k napadenm zkonům derogačn důvod. Lze stručně shrnout, že předmětn rozprava se po věcn strnce tkala zkonů obsahujcch vznamn (nebo dokonce zsadn) změny v oblasti poskytovn zdravotn pče, důchodovho systmu, socilnho systmu a pracovněprvnch vztahů. Mezi některmi zkony tato souvislost nepochybně existovala, což je evidentn na zkonech z oblasti zdravotnictv nebo důchodovho zabezpečen. Dovodit ji ve vztahu ke všem z nich však lze jen ve velmi abstraktn a od vlastnho obsahu vzdlen podobě, což zjevně neodpovd smyslu sloučen. Na rozdl od v minulosti posuzovanho zkona o stabilizaci veřejnch rozpočtů (nlez sp. zn. Pl. S 24/07) nen v tomto přpadě možn srozumitelnm způsobem identifikovat ani společn čel těchto zkonů. V přpadě zkona č. 341/2011 Sb., o Generln inspekci bezpečnostnch sborů a o změně souvisejcch zkonů, nen dokonce dna obsahov souvislosti se ždnm z ostatnch napadench zkonů. stavn soud proto ani při zdrženlivm hodnocen neshledal, že by v přpadě nvrhů napadench zkonů byly dny zkonn předpoklady pro sloučen rozpravy. Dospěl však k zvěru, že v danm přpadě nejde o pochyben takov intenzity, kter by s ohledem na celkov posouzen způsobu přijet napadench zkonů bylo s to založit jejich nesoulad s stavnm pořdkem.
218. stavn soud v tto souvislosti zdůrazňuje, že k předmětnmu omezen došlo v posledn fzi zkonodrn procedury, kdy již v Poslaneck sněmovně proběhla tři čten ke všem těmto nvrhům, a to v obvyklm časovm rozpět. Stejně tak došlo i k jejich řdnmu projednn ze strany Sentu. Poslaneck sněmovna tak stla pouze před rozhodnutm, zda setrv na již jednou schvlench nvrzch zkonů, nebo zda je zamtne, přpadně, pokud jde o dva vrcen nvrhy zkonů, zda je schvl v Sentem pozměněnm zněn. Tyto skutečnosti se zsadnm způsobem promtaj do hodnocen průběhu zkonodrn procedury z hlediska naplněn jej legitimačn funkce. Předmětn omezen totiž svm obsahem nijak nezpochybňuj zvěr, že vsledkem tto procedury jako celku jsou zkony, u nichž měly všechny osoby na n zčastněn možnost seznmit se s jejich obsahem, zaujmout k nim sv stanovisko a v průběhu jejich projednvn toto stanovisko veřejně (nejen) na parlamentn půdě sdělit, přpadně i navrhnout jejich změny. Nelze jim vytknout ani přpadnou nepředvdatelnost nebo překvapivost ve vztahu k jejich adrestům, resp. ve vztahu k širš veřejnosti.
219. Na rozdl od navrhovatelů se stavn soud nedomnv, že by z hlediska posouzen dodržen zkladnch stavnch principů vztahujcch se k legislativnmu procesu bylo možn srovnvat způsob přijet napadench zkonů s přpadem projednn a přijet několika zkonů ve zkrcenm řzen ve stavu legislativn nouze v listopadu 2010, jež byly předmětem jeho hodnocen v nlezech sp. zn. Pl. S 55/10 a sp. zn. Pl. S 53/10 (resp. tž v nlezu sp. zn. Pl. S 17/11). Zatmco v tehdejšm přpadě došlo ke zkrcen cel zkonodrn procedury jen na několik dn, aniž by pro tak extrmn zsah do jejho průběhu proti vůli parlamentn opozice byly dny mimořdn a zvažn důvody, napaden zkony byly, byť prvě s vjimkou namtan sloučen rozpravy, projednny standardnm způsobem a v dostatečnm časovm rmci. V dan věci tak nejde o přpad, kdy museli poslanci zaujmout k vldnmu nvrhu zkona konečn stanovisko bezprostředně po jeho podn. Poslaneck sněmovna se naopak k nvrhům zkonů již jednou vyjdřila, přičemž smyslem opětovn rozpravy k nim bylo umožnit poslancům reagovat v nvaznosti na dosavadn průběh zkonodrn procedury na v Sentu zazněvš důvody, pro kter byly tyto nvrhy zamtnuty nebo vrceny s připomnkami. Je třeba zdůraznit, že Poslaneck sněmovna přistoupila k opětovnmu hlasovn až po uplynut lhůty deseti dnů ve smyslu 97 odst. 3 a 4 jednacho řdu, čmž bylo všem poslancům umožněno seznmit se v předstihu se stanoviskem Sentu. Zroveň byla parlamentn opozici jako celku zachovna možnost vystoupit k nvrhům zkonů v rozpravě, i když lze uznat, že z hlediska jednotlivch poslanců byla vraznm způsobem omezena.
220. Na uvedenm hodnocen nic neměn skutečnost, že v přpadě většiny napadench zkonů došlo k určitmu zkrcen lhůt pro projednn nvrhu zkona ve vborech podle 91 odst. 1 a pro zahjen třetho čten podle 95 odst. 1 jednacho řdu, byť na důvodnost těchto opatřen lze mt s ohledem na posuzovanou materii a jej rozsah různ nzory. Nešlo však o takov zkrcen, jež by mohlo z vše uvedench pozic stavně relevantnm způsobem zpochybnit uskutečněnou zkonodrnou proceduru, a to ani svm kumulativnm činkem se sloučenm rozpravy v jej posledn fzi. Pokud jde o nmitky nepřipuštěn mstopředsedy Poslaneck sněmovny k řzen schůze a schvlen zkrcen lhůty podle 95 odst. 1 jednacho řdu v rozporu s tmto ustanovenm na nvrh poslance, nikoliv navrhovatele, nelze jim z hlediska hodnocen souladu napadench zkonů s stavnm pořdkem přiznat v prvnm přpadě ždnou a ve druhm přpadě dostatečnou relevanci. Jin věc samozřejmě je, zda vše uveden postup při projednvn nelze hodnotit kriticky z hlediska politick kultury, kterou by měla bt Poslaneck sněmovna rovněž vzna. Zjevně neopodstatněnmi jsou nakonec i nmitky vedlejšch častnků, podle nichž byl zkon o zdravotnch službch předložen v obdob dovolench a bez souvisejcho nvrhu novely zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn.
221. K nvrhu vedlejšch častnků je třeba dodat, že v něm bylo poukzno na stavnm soudem opakovaně kritizovanou praxi tzv. přlepků při projednvn nvrhu zkona o zdravotnch službch. Jednalo se však pouze o poznmku, jež nebyla nijak blže konkretizovna, v důsledku čehož se j stavn soud dl nezabval.
222. stavn soud nakonec poznamenv, že mu nepřsluš ždnm způsobem hodnotit, zda by v přpadě určitho zkona bylo bvalo s ohledem na předmět jeho pravy vhodnějš, aby jeho přijet bylo vsledkem širšho politickho konsenzu, nebo spekulovat, zda součst zkona o zdravotnch službch měly bt blže neurčen připomnky odborn veřejnosti. Jde primrně o otzky politick, jež ve vztahu k stavněprvnmu posouzen procedury přijmn tohoto zkona nemaj ždn přesah.
223. Ze všech těchto důvodů dospěl stavn soud k zvěru, že způsob přijet napadench zkonů byl v souladu s čl. 1 odst. 1,čl. 5, 6 a 15 stavy a čl. 4, čl. 21 odst. 1 a 4 a čl. 22 Listiny, resp. s jinmi jejich člnky, kter v tto souvislosti uvděli navrhovatel a vedlejš častnci. K přijet a vydn napadench zkonů došlo v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. stavn soud tak mohl přistoupit k věcnmu posouzen jejich napadench ustanoven.
VII.
Posouzen stavn konformity ustanoven zkona, kter za důvod vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn stanov odmtnut vkonu veřejn služby
224. Prvn skupina ustanoven, jejichž věcnho přezkumu se domhaj navrhovatel, doplňuje prvn pravu institutu veřejn služby obsaženou v zkoně o pomoci v hmotn nouzi. Na zkladě nabdky ze strany krajsk pobočky řadu prce je jej vkon nově umožněn i evidovanm uchazečům o zaměstnn, kteř však jej vkon v zsadě nemohou odmtnout, neboť jinak by byli z předmětn evidence vyřazeni. Prvě tato skutečnost je hlavnm důvodem, pro kter se navrhovatel domhaj zrušen dotčench ustanoven. Maj za to, že jimi napaden ustanoven jsou v rozporu s prvem na svobodnou volbu povoln podle čl. 26 odst. 1 Listiny, zkazem nucench prac podle čl. 9 Listiny a prvem na přiměřen hmotn zajištěn podle čl. 26 odst. 3 Listiny, resp. rovněž s přslušnmi ustanovenmi některch mezinrodnch smluv. Vzhledem k tomu, že za vkon veřejn služby nenlež odměna, namtaj i rozpor s prvem na spravedlivou odměnu za prci podle čl. 28 Listiny.
VII./a
Dikce a kontext napadench ustanoven
225. Napaden ustanoven 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti, ve zněn zkona č. 367/2011 Sb., zn:
„ 30
Vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn
...
(2) Uchazeče o zaměstnn krajsk pobočka řadu prce z evidence uchazečů o zaměstnn rozhodnutm vyřad, jestliže bez vžnho důvodu
...
d) odmtne nabdku vykonvat veřejnou službu v rozsahu nejvše 20 hodin tdně v přpadě, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnn nepřetržitě dle než 2 měsce,“.
226. Ustanoven 18a odst. 1 zkona o pomoci v hmotn nouzi, ve zněn zkona č. 366/2006 Sb., jehož zrušen se navrhovatel domhaj v čsti vyjdřen slovy „a osobami vedenmi v evidenci uchazečů o zaměstnn54)“ zn:
„ 18a
Veřejn služba
(1) Veřejnou službou se rozum pomoc obcm nebo dalšm subjektům zejmna v oblastech zlepšovn životnho prostřed, udržovn čistoty ulic a jinch veřejnch prostranstv, pomoci v oblasti kulturnho a sportovnho rozvoje a sociln pče. Veřejn služba je vykonvna osobami v hmotn nouzi a osobami vedenmi v evidenci uchazečů o zaměstnn54) na zkladě psemn smlouvy, kter obsahuje zkladn daje o těchto osobch (jmno, popřpadě jmna, přjmen, den, měsc a rok narozen a trval pobyt), msto, předmět a dobu vkonu veřejn služby, uzavřen s krajskou pobočkou řadu prce po dohodě s obc nebo dalšm subjektem. Za vkon veřejn služby nenlež odměna.“
227. Z napadench ustanoven je zřejm, že ačkoliv nestanov přmou povinnost evidovanho uchazeče o zaměstnn přijmout nabdku vykonvat veřejnou službu, s jeho rozhodnutm spojuj důsledek, zda bude dl veden v předmětn evidenci a zda bude dl mt možnost uplatňovat z tohoto postaven plynouc prva. Tato podmněnost je klčov pro stavněprvn posouzen v dan věci. Jeho proveden nicmně vyžaduje podrobněji vymezit relevantn aspekty předmětn prvn pravy, kter stavn soud vzal ve svm rozhodovn v vahu.
228. Citovan ustanoven 18a zkona o pomoci v hmotn nouzi stanov, že veřejnou službou se rozum pomoc obcm nebo dalšm subjektům v některch dle specifikovanch oblastech. Tuto pomoc lze definovat podle jednotlivch zkonem stanovench znaků. Patř mezi ně, že veřejn služba je vykonvna osobně, přičemž msto, předmět a doba jejho vkonu jsou stanoveny psemnou smlouvou mezi uchazečem a krajskou pobočkou řadu prce. Tato smlouva je prvnm zkladem vkonu veřejn služby. Krajsk pobočka je odpovědn za existenci sjednanch podmnek pro vkon veřejn služby a zadvn konkrtnch kolů jejm vykonavatelům (srov. 61 odst. 3 zkona o pomoci v hmotn nouzi), pročež lze konstatovat, že mezi pobočkou a jednotlivmi vykonavateli je vztah nadřzenosti a podřzenosti. Všechny tyto prvky lze hodnotit jako znaky zvisl prce (srov. 2 odst. 1 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb.), byť vykonvan mimo zkladn pracovněprvn vztah ( 3 zkonku prce), přičemž tuto charakteristiku lze jen podtrhnout tm, že na někter aspekty jejho vkonu, konkrtně rozsah pracovn doby, doby odpočinku, podmnky pro zajištěn bezpečnosti a ochrany zdrav při prci, zkon předpokld subsidirn použit pracovněprvnch předpisů.
229. Krajsk pobočka řadu prce nem povinnost, nbrž možnost nabdnout vkon veřejn služby. Zkon nestanov konkrtn pravidla, na jejichž zkladě budou oslovovni jednotliv uchazeči s určitou nabdkou, a tedy ktermukoliv z uchazečů může bt nabdnut (nebo nenabdnut) vkon jakhokoliv druhu veřejn služby, kter je k dispozici. Způsob, na jehož zkladě bude rozhodovno o tom, kdo a jakou nabdku m (může) dostat, však může bt upraven přslušnmi internmi směrnicemi. Pokud jde o samotn nabdky, jejich počet a konkrtn obsah zvis na uzavřench smlouvch mezi krajskou pobočkou řadu prce a jednotlivmi obcemi, přpadně jinmi subjekty (srov. 61 odst. 4 zkona o pomoci v hmotn nouzi), včetně těch, jež byly zřzeny podle soukromho prva. Vyloučeni tedy nejsou ani podnikatel. Vlastn obsah činnosti, jež přichz v vahu jako veřejn služba, zkon nedefinuje, mus však existovat souvislost mezi touto činnost a oblastmi (nebo přesněji řečeno čely) stanovenmi v 18a odst. 1 prvn větě zkona o pomoci v hmotn nouzi. Zkon konkrtně stanov oblasti zlepšovn životnho prostřed, udržovn čistoty ulic a jinch veřejnch prostranstv, pomoci v oblasti kulturnho a sportovnho rozvoje a sociln pče. Jde o demonstrativn včet, a tedy lze připustit i činnosti v jinch oblastech veřejnho zjmu na mstn rovni, jež budou typově srovnateln.
230. Podle 18a zkona o pomoci v hmotn nouzi nenlež za vkon veřejn služby odměna. Jej protiplněn tak lze spatřovat pouze v tom, že uchazeč o zaměstnn bude dl veden v přslušn evidenci a bude mt s tm spojen prva. Jde v prvn řadě o prvo na zprostředkovn vhodnho zaměstnn ( 20 zkona o zaměstnanosti) a prvo na podporu v nezaměstnanosti ( 39 zkona o zaměstnanosti), kter je uchazeči po splněn zkonem stanovench podmnek poskytovna po podpůrč dobu, jež čin v zvislosti od věku uchazeče 5 až 11 měsců (srov. 43 thož zkona), a prvo na podporu při rekvalifikaci ( 40 zkona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněn zkona č. 73/2011 Sb.). Dle je za něj stt po celou dobu, po kterou je veden v evidenci uchazečů o zaměstnn, pltcem pojistnho na veřejn zdravotn pojištěn [ 7 odst. 1 psm. e) zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn]. Uchazeč se rovněž častn na důchodovm pojištěn z titulu nhradn doby pojištěn ( 12 zkona č. 155/1995 Sb., o důchodovm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů), a to po dobu, po kterou mu nlež podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu tř let tž po dobu, po kterou mu tyto podpory nenlež, byť v tomto přpadě stanov zkon někter dalš omezen [ 5 odst. 1 psm. n) thož zkona]. V rozsahu dvou ze tř let lze přitom posledně uvedenou dobu započst toliko tehdy, pokud k n došlo po dosažen věku 55 let. Zvlšť u osob staršch tohoto věku tak může bt započten rozhodn doby vznamn pro vpočet vše důchodu, protože brn jejmu krcen. Vyřazenm z evidence ztrc uchazeč o zaměstnn vše uveden prva, pročež mus tuto skutečnost zvažovat i při rozhodovn o tom, zda přijme nebo odmtne nabdku veřejn služby. Podle 30 odst. 4 psm. b) zkona o zaměstnanosti pak může bt do evidence uchazečů o zaměstnn znovu zařazen na zkladě nov psemn ždosti až po uplynut 6 měsců ode dne vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn.
231. Kromě uvedench prv je třeba dle zmnit, že se zařazenm do evidence uchazečů o zaměstnn jsou spojeny i povinnosti, jež mus uchazeč plnit vedle přpadnho vkonu veřejn služby. Jde předevšm o povinnost poskytovat krajsk pobočce řadu prce potřebnou součinnost při zprostředkovn zaměstnn a řdit se pokyny tto pobočky ( 19 odst. 2 zkona o zaměstnanosti). Ta může mt přitom různou intenzitu, zejmna pokud se jedn o povinnost hlsit se na tto pobočce nebo na jejm kontaktnm pracovišti, kter v současnosti představuj pracoviště pošty, tzv. Czech Pointy.
232. Napaden ustanoven 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti v zsadě předpokld, že odmtnut nabdky veřejn služby je důvodem vyřazen z evidence. Plat to za předpokladu, že v n byl uchazeč veden dle než dva měsce, aniž by pak bylo jakkoliv rozlišovno mezi tm, zda je nezaměstnan krtkodobě nebo dlouhodobě. Jinak k vyřazen nedojde jen tehdy, pokud jsou pro odmtnut veřejn služby vžn důvody. Obsah tohoto pojmu je vymezen v 5 psm. c) zkona o zaměstnanosti, a to včtem v zsadě jednoznačně vymezench důvodů (např. nezbytn osobn pče o dtě ve věku do 4 let nebo o fyzickou osobu, kter se podle zvlštnho prvnho předpisu považuje za osobu zvislou na pomoci jin osoby ve stupnch II až IV). I toto ustanoven ale vytvř prostor pro sprvn uvžen, a to konkrtně ve svm bodu 7, podle něhož mohou vžn důvody spočvat i v „jinch vžnch osobnch důvodech, napřklad etickch, mravnch či nboženskch, nebo důvodech hodnch zvlštnho zřetele“. O tom, zda jsou splněny podmnky pro vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn, rozhoduje přslušn krajsk pobočka řadu prce, přičemž dotčenmu uchazeči je zaručena možnost domhat se ochrany svch prv v rmci sprvnho soudnictv. Zbv dodat, že zkon vslovně neupravuje situace, kdy sice uchazeč neodmtne vkon veřejn služby, nicmně poruš s tm spojen povinnosti, resp. tuto službu nevykonv řdně.
VII./b
Obecně k prvu na svobodnou volbu povoln podle čl. 26 odst. 1 Listiny a zkazu nucench prac podle čl. 9 Listiny
233. vodem posouzen souladu napadench ustanoven s prvem na svobodnou volbu povoln podle čl. 26 odst. 1 Listiny a zkazem nucench prac a služeb podle čl. 9 Listiny považuje stavn soud za potřebn zdůraznit obsahovou spojitost mezi těmito prvy. Prvně uveden zaručuje (rovn) přstup k jednotlivm povolnm a s tm spojenou možnost jeho volby. Toto prvo lze ale vymezit i negativně, a to v tom smyslu, že nikdo nesm bt k vkonu ždnho povoln donucovn. V tomto smyslu mu vlastně odpovd zkaz nucench prac.
234. Je zřejm, že při posuzovn napadench ustanoven nelze tuto spojitost přehldnout a jejich soulad s uvedenmi stavně zaručenmi prvy by proto měl bt hodnocen jako celek. Přesto však nelze ze systematiky Listiny dovozovat duplicitn charakter obou jejch ustanoven, neboť i když se jejich předmět překrv, každ z nich vymezuje jin jeho prvky. Důvody tohoto dělen jsou čstečně historick. Jde o reflexi skutečnosti, že každ z těchto prv plnilo v stavnm vvoji evropskch zem jinou funkci. Zatmco uznn zkazu nucench prac předchzela zkušenost s otroctvm a jinmi, byť mrnějšmi, formami nucench prac v jednotlivch historickch obdobch, zakotven prva na svobodnou volbu povoln v lidskoprvnch instrumentech bylo reakc na omezovn přstupu k některm povolnm pro zkou skupinu lid, ať již byla definovan původem nebo přsnmi cechovnmi pravidly (podrobně srov. Wagnerov, E.; Šimček, V.; Langšek, T.; Pospšil, I. a kol. Listina zkladnch prv a svobod. Komentř. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, s. 260-262, 575-576). Svůj smysl ale toto dělen neztrc ani dnes. Jak bylo nakonec již naznačeno, prvo na svobodnou volbu povoln se tk širšho okruhu prvnch vztahů než zkaz nucench prac, neboť zahrnuje i otzky přstupu k jednotlivm povolnm a způsobu jejich vkonu. Zkaz nucench prac se zas odlišuje tm, že působ ve vztahu k veřejn moci bezprostředně na zkladě čl. 9 Listiny a neuplatn se u něj omezen vyplvajc pro prvně uveden prvo z čl. 41 Listiny, podle něhož se některch prv zaručench Listinou lze domhat pouze v mezch provděcch zkonů.
235. Zkaz nucench prac směřuje k ochraně lidsk svobody a důstojnosti, a to v jejich samotn podstatě. Možnost jednotlivce rozhodnout se, jak profesi, zaměstnn nebo jin činnosti věnuje svůj čas a sil, a předevšm, jakm způsobem bude zskvat prostředky ke svmu živobyt, představuje garanci jeho svobodn sfry v oblasti, kter m zsadn vznam pro rozvoj jeho osobnosti a v mnoha směrech podstatnm způsobem ovlivňuje všechny strnky jeho života. Jde o možnost jeho vlastn seberealizace, možnost uvžit, jak činnost jej bude naplňovat a co sm může v tomto směru nabdnout. V neposledn řadě jde ale i o možnost každho mt ve vlastnch rukou sv msto ve společnosti a požvat respekt ze strany těch, již tvoř jeho širš nebo blzk okol. Bylo by samozřejmě iluzorn se domnvat, že rozhodovn o tom, zda vykonvat určitou prci nebo nikoliv, je prost dalšch vlivů a že i svobodn projev vůle v tomto směru nemůže bt u konkrtn osoby "vynucen" okolnostmi situace. Podstata tohoto zkazu ale mř jinam. Nelze ji spatřovat v brněn jednotlivci, aby se vš odpovědnost zvažoval sv potřeby a přizpůsoboval jim sv jednn, např. tm, že přijme prci, o kterou by sice jinak neměl zjem, ale vzhledem ke sv aktuln finančn situaci m za to, že ji přijmout mus. To, vůči čemu zkaz směřuje, je prvě vyloučen možnosti učinit takovto vžn a svobodn rozhodnut. Jak bylo uvedeno vše, rozhodnut se pro vkon určit pracovn činnosti může mt zsadn vliv na život jednotlivce, přičemž stejn dopad je třeba přiznat i stavu, kdy toto rozhodnut již nen v jeho dispozici, nbrž mu je nařzeno a je na něm vynucovno. V zvislosti na obsahu předmětn povinnosti je tm totiž rozhodovno i o tom, jak a kde strv vznamnou čst svho času, jakmu povoln se bude muset věnovat a jakou za to dostane odměnu, kter bude muset bt rovněž stanovena autoritativně. Všechny tyto skutečnosti přitom jsou nebo mohou bt vznamn pro soukrom a rodinn život dotčenho jednotlivce, pro jeho životn roveň, přpadně i společenskou prestiž, a v neposledn řadě i pro jeho vlastn pocit uspokojen. Takovto stav a přpadn nerovn postaven, kter by ve vztahu k jin - určitm opatřenm nedotčen - skupině osob mohlo v tto souvislosti vzniknout, jm přitom může bt vnmno jako ponižujc a oprvněně tak vyvolvat otzku, zda jm nen zasažena jeho lidsk důstojnost.
236. stavn soud se shoduje s navrhovateli v tom, že pro posouzen, zda požadavek přijet nabdky veřejn služby ve smyslu napadench ustanoven představuje nucenou prci nebo službu podle čl. 9 odst. 1 Listiny, resp. nucenou nebo povinnou prci podle čl. 4 odst. 2 mluvy, lze vyjt z definice tohoto pojmu, kter je obsažena v čl. 2 odst. 1 mluvy o nucen nebo povinn prci (srov. tž obdobn zvěry v rozsudku ve věci Van der Mussele proti Belgii, bod 32). "Nucenou nebo povinnou prac" se tak rozum každ prce nebo služba, kter se na kterkoli osobě vymh pod pohrůžkou jakhokoli trestu a ke kter se řečen osoba nenabdla dobrovolně. Lze podotknout, že již v minulosti stavn soud zdůraznil relevanci tto definice pro vklad pojmu "nucen prce nebo služba". Tehdy však tento pojem vymezil restriktivně, tedy jako "zpravidla prce a služby, jež velmi vrazně a omezujcm způsobem zasahuj do osobnch prv a svobod občana a jejichž nucen vkon představuje donucen administrativn povahy" (nlez sp. zn. Pl. S 37/93, srov. tž nlez sp. zn. I. S 2/93), aniž by zdůraznil, že s ohledem na svůj čel, kterm je ochrana svobody a důstojnosti jednotlivce, působ předmětn zkaz i ve vztahu k fyzickm a prvnickm osobm. Sttu z něj tak vyplv pozitivn povinnost učinit trestnm takov jejich jednn, jež by po komkoliv vynucovalo činnosti vymezen v čl. 9 Listiny, resp. čl. 4 mluvy, a činně jej potrat (srov. rozsudek ve věci Siliadin proti Francii, bod 89). Jinak se stavn soud ke znakům nucen prce doposud vyjdřil pouze ojediněle. Ve svch nlezech mimo jin označil za podmnku nucen prce nebo služby (resp. toho, aby bylo možn uvažovat o vjimce z jejich zkazu) absenci souhlasu jejich vykonavatele [srov. nlez ze dne 25. června 2002 sp. zn. Pl. S 36/01 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.), nlez ze dne 25. řjna 2005 sp. zn. Pl. S 20/04 (N 203/39 SbNU 133; 195/2006 Sb.)].
VII./c
Posouzen souladu se zkazem nucench prac
237. Na zkladě těchto vchodisek si stavn soud položil několik otzek, a to v nsledujcm pořad. V prvn řadě zkoumal, zda veřejn služba v přpadě osob vedench v evidenci uchazečů o zaměstnn je prac nebo službou ve smyslu uvedench ustanoven, dle, zda je vykonvna dobrovolně, resp. zda nen vykonvna v důsledku donucen nebo pod hrozbou přpadn sankce, a nakonec, bylo-li možn kladně zodpovědět obě tyto otzky, zda nejde o přpad nucen prce nebo služby, na kterou se vztahuje vjimka podle čl. 9 odst. 2 Listiny nebo čl. 4 odst. 3 mluvy, přpadně tž čl. 2 odst. 2 mluvy o nucen nebo povinn prci nebo čl. 8 odst. 3 psm. b) a c) Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech, vyhlšenho pod č. 120/1976 Sb.
238. Na prvn otzku je třeba odpovědět kladně. Již bylo uvedeno, že veřejn služba m charakter zvisl prce ve smyslu 2 zkonku prce, pročež ji lze mimo jakoukoliv pochybnost podřadit pod širš pojem „prce nebo služby“ ve smyslu čl. 9 odst. 1 Listiny. stavn soud tedy mohl přistoupit k dalš položen otzce, a to, zda k vkonu veřejn služby dochz dobrovolně nebo v důsledku donucen. V tomto přpadě již ale odpověď nen prima facie zřejm a vyžaduje bližš vymezen předmětnho kritria.
239. Předevšm je třeba poznamenat, že povinnost, kter by bylo možn přiznat charakter nucen prce nebo služby, nemus bt jednotlivci stanovena samostatně, nbrž může bt součst prv a povinnost, kter mu vyplvaj z prvnho vztahu, jehož je častnkem. Pro posouzen, zda vyslovil souhlas i s jejm vznikem, je proto nezbytn zvažovat, zda měl možnost ovlivnit obsah tohoto prvnho vztahu, dle jak čel vlastně sledoval tm, že do něj vstoupil, a zda dan povinnost rovněž slouž k jeho dosažen, zda obsahově souvis s předmětem prvnho vztahu a zda ve vztahu k němu nen nepřiměřeně zatěžujc.
240. Uveden abstraktn vahy lze přiblžit na některch přpadech z judikatury. V navrhovateli zmněnm rozsudku ve věci Van der Mussele proti Belgii se Evropsk soud pro lidsk prva zabval otzkou, zda nucenou nebo povinnou prci ve smyslu čl. 4 odst. 2 mluvy nepředstavuje povinnost advoktnho koncipienta poskytovat nemajetnm klientům prvn pomoc v určitm rozsahu, aniž by za to měl nrok na odměnu a nhradu vdajů. Ačkoliv neshledal porušen tohoto člnku, ve svm odůvodněn neabsolutizoval vznam skutečnosti, že se stěžovatel rozhodl stt advoktem dobrovolně, byť je zřejm, že s tmto svm rozhodnutm musel předvdat vhody i nevhody, kter jsou s vběrem tohoto povoln spojen. Poukzal naopak na jin aspekt tohoto rozhodovn, a to, že pokud chtěl bt stěžovatel koncipientem (a poslze advoktem), tak neměl jinou možnost než tuto povinnost akceptovat. Otzku, zda se jedn o nucenou nebo povinnou prci, tm ve sv podstatě posunul do roviny, kterou by z hlediska prva na svobodn vkon povoln podle čl. 26 odst. 1 Listiny bylo možn přirovnat k vaze, zda určit povinnost nepředstavuje natolik intenzivn omezen způsobu vkonu povoln, že z hlediska osoby, kter jej vykonv, postrd jeho vkon rozumn smysl (srov. čl. 4 odst. 4 Listiny). Konkrtně uvedl, že za povinnou prci by mohla bt považovna služba, jejž vykonn je nezbytn k zskn přstupu k určit profesi, jestliže tato služba ukld břemeno, kter je natolik nadměrn či nepřiměřen vzhledem k vhodm spojenm s budoucm vkonem tto profese, že nelze mt za to, že vkon takov služby byl předtm dobrovolně akceptovn (bod 37 rozsudku, srov. tž Kmec, J., Kosař, D., Kratochvl, J., Bobek, M. Evropsk mluva o lidskch prvech. Komentř. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 454). Předmětn povinnost však takovto přpad nepředstavovala, což stručně řečeno zdůvodnil tm, že mezi n a činnost advokta existovala obsahov spojitost, dle jej uložen bylo vyvženo jinmi vhodami, byla vykonvna ve veřejnm zjmu a ztěž spojen s vkonem dan služby nebyla nepřiměřen (bod 39 rozsudku).
241. Obdobn přstup se promtl do řady dalšch rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva, v nichž posuzoval soulad určit povinnosti vztahujc se k povoln nebo jin činnosti se zkazem nucench prac, aniž by automaticky vychzel ze skutečnosti, že předmětn povoln nebo činnost vykonval stěžovatel dobrovolně (např. rozhodnut ze dne 14. zř 2010 ve věci stžnosti Steindel proti Německu č. 29878/07, rozhodnut ze dne 28. června 2011 ve věci stžnosti Bucha proti Slovensku č. 43259/07, rozhodnut ze dne 28. června 2011 ve věci stžnost Mihal proti Slovensku č. 23360/08 a č. 31303/08), a lze jej nalzt i v relevantn judikatuře stavnho soudu [srov. stanovisko plna ze dne 21. května 1996 sp. zn. Pl. S-st. 1/96 (ST 1/9 SbNU 471)]. Plat přitom, že uveden obecn vchodiska lze aplikovat i na jin přpady než ty, jež maj souvislost s čl. 26 odst. 1 Listiny.
242. Ani povinnost uchazeče o zaměstnn přijmout nabdku vkonu veřejn služby nelze posuzovat samostatně, nbrž jako součst tomuto jeho postaven odpovdajcho prvnho vztahu. S tm ale souvis stěžejn otzka, kterou je v dan věci třeba zodpovědět, a to, zda může bt veřejn služba považovna za nucenou prci za situace, kdy byl uchazeč zařazen do přslušn evidence na zkladě vlastn ždosti, aniž by k podn tto ždosti měl povinnost, a zroveň kdykoliv mohl poždat o ukončen svho veden v n. V tto souvislosti je třeba se zabvat čelem zařazen uchazeče do předmětn evidence, jakož i způsobem, jakm lze tohoto čelu doshnout prostřednictvm povinnosti vykonvat veřejnou službu.
243. Prvn prava zprostředkovn zaměstnn podle hlavy II druh čsti zkona o zaměstnanosti, kter tvoř prvn zklad evidence uchazečů o zaměstnn, ve svm souhrnu provd čl. 26 odst. 3 Listiny. Toto ustanoven zaručuje občanům, kteř bez sv viny nemohou vykonvat sv prvo zskvat prac prostředky pro sv životn potřeby (a zroveň nejsou nezpůsobil k prci ve smyslu čl. 30 odst. 1 Listiny), že jim bude ze strany sttu poskytnuto v přiměřenm rozsahu hmotn zajištěn. stavodrce tmto zavzal stt k tomu, že přijme takovou prvn pravu, kter alespoň čstečně zmrn negativn důsledky, jež pro jednotlivce a osoby na něm zvisl může mt ztrta přjmu, a poskytne mu tak prostor k tomu, aby se s touto situac mohl vypořdat. Co se rozum přiměřenm rozsahem, nen dno bez dalšho toliko ze zněn Listiny. K vymezen tohoto pojmu, jakož i stanoven podmnek pro uplatněn předmětnho prva, je povoln zkonodrce, jemuž nlež uvžit všechny dalš souvislosti, možnosti veřejnch financ nevyjmaje [srov. nlez ze dne 23. dubna 2008 sp. zn. Pl. S 2/08 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.), bod 59]. Jm zvolen normativn řešen však mus respektovat čel dan garance a svm obsahem nesm znemožňovat jeho dosažen (bod 52 citovanho nlezu).
244. Uveden zvěry navazuj i na předchoz judikaturu tkajc se socilnch prv [např. nlezy ze dne 5. řjna 2006 sp. zn. Pl. S 61/04 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.) a ze dne 12. března 2008 sp. zn. Pl. S 83/06 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)], kterou stavn soud rozvinul ve svm nlezu ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. S 54/10 (186/2012 Sb.) konstrukc testu rozumnosti jakožto nstroje k přezkumu zsahu zkonodrce do oblasti stavně garantovanch socilnch prv. Tento test, jenž bude nže aplikovn i ve vztahu k napaden prvn pravě, reflektuje jak nutnost respektovat poměrně rozshlou diskreci zkonodrce, tak i potřebu vyloučit jeho přpadn excesy. Skld se přitom ze čtyř nsledujcch kroků:
1) vymezen smyslu a podstaty socilnho prva, tedy jeho esencilnho obsahu,
2) zhodnocen, zda se zkon nedotk samotn existence socilnho prva nebo skutečn realizace jeho esencilnho obsahu,
3) posouzen, zda zkonn prava sleduje legitimn cl, tedy zda nen svvolnm zsadnm snženm celkovho standardu zkladnch prv,
4) zvžen otzky, zda zkonn prostředek použit k jeho dosažen je rozumn (racionln), byť nikoliv nutně nejlepš, nejvhodnějš, nejčinnějš či nejmoudřejš (bod 48 tohoto nlezu).
245. Lze dodat, že vedle hmotnho zajištěn sleduje prvn prava podle hlavy II druh čsti zkona o zaměstnanosti jako celek i jin čel, a to poskytnut aktivn součinnosti uchazečům při hledn novho zaměstnn. Tm přispv k realizaci zvazků plynoucch z čl. 1 odst. 3 Evropsk sociln charty a čl. 6 odst. 1 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech a v širšm smyslu i vše uvedenho prva podle čl. 26 odst. 3 Listiny.
246. Zkonodrce je oprvněn stanovit podmnky a rozsah, v němž lze uplatnit prvo na přiměřen hmotn zajištěn v nezaměstnanosti ve smyslu čl. 26 odst. 3 Listiny, včetně podmnek pro zařazen do evidence uchazečů o zaměstnn a setrvn v n, od čehož se vedle nroku na podporu v nezaměstnanosti odvj i dalš prva, např. hrazen zdravotnho pojištěn ze strany sttu. Nepochybně tak může vyžadovat poskytovn součinnosti a plněn dalšch povinnost za čelem zajištěn, že předmětn pomoc bude poskytovna prvě osobm, kter maj zjem pracovat, avšak nemaj možnost se zaměstnat. Ve svm uvžen však mus brt zřetel na to, že osoby, vůči nimž tento nrok směřuje, se zařazenm do evidence uchazečů o zaměstnn domhaj svch zkonem stanovench prv v důvěře, že jejich smyslem je zmrněn dopadu ztrty zaměstnn na jejich finančn situaci a součinnost při hledn novho zaměstnn. Tato důvěra je posilovna nejen předmětnou stavn garanc tohoto prva, nbrž tž tm, že podmnkou vzniku nroku na podporu v nezaměstnanosti je předchoz doba zaměstnn, v rmci kter byly tyto osoby povinny platit pojistn na sociln zabezpečen. Zařazen do předmětn evidence je zroveň jedin způsob, jakm se mohou domoci nějakho plněn z důvodu, že se staly nezaměstnanmi.
247. stavn soud m za to, že veřejn služba je veřejnoprvnm vztahem, jehož obsahem je vkon činnosti splňujc znaky zvisl prce ve smyslu 2 odst. 1 zkonku prce. To, co jej odlišuje od zkladnch pracovněprvnch vztahů ( 3 druh věta zkonku prce), je v prvn řadě vzjemn postaven jeho častnků. Zatmco při uzavřen pracovn smlouvy vystupuj zaměstnanec i zaměstnavatel formlně v rovnm postaven a jej obsah je vsledkem jejich shodnch projevů vůle, v přpadě veřejn služby jde o vztah mezi uchazečem o zaměstnn a krajskou pobočkou řadu prce, kter v něm však vystupuje jako orgn veřejn moci. I jeho předpokladem je smlouva, nicmně konkrtn nabdka jejho uzavřen zvis na sprvnm uvžen přslušnho orgnu. Uchazeč nem ždnou možnost ovlivnit, co bude jejm předmětem nebo kde a jak dlouho ji bude vykonvat. Nabdku může pouze odmtnout jako celek, důsledkem čehož však bude jeho vyřazen z evidence uchazečů. Vjimku představuje toliko přpad, kdy měl uchazeč k odmtnut vžn důvody ve smyslu 5 psm. c) zkona o zaměstnanosti, ani tam uveden „důvody hodn zvlštnho zřetele“, jež představuj jedin otevřen pojem v rmci v tomto ustanoven uvedenho taxativnho včtu, však nevytvřej možnost pro vysloven pouhho nesouhlasu s nabdkou. Tyto důvody totiž mř na vjimečn přpady, kdy je namstě požadavek zmrněn možnch nepřiměřench důsledků tto povinnosti. Zdůraznit lze ale i jin rozdly mezi veřejnou službou a zkladnmi pracovněprvnmi vztahy. Jak bude uvedeno nže, v přpadě veřejn služby nem jej vykonavatel prvo na odměnu. Těmto osobm nejsou hrazeny ani nklady, jež jim v souvislosti s vkonem veřejn služby vznikly, a nevztahuje se na ni ani řada ustanoven, jež v zkladnch pracovněprvnch vztazch v různch směrech chrn postaven zaměstnance (např. tkajc se dovolen).
248. Uveden se promt do stavněprvnho hodnocen napadench ustanoven a svm způsobem vypovd o protismyslnosti dnešnho prvnho stavu. Pokud se totiž osoba, kter přišla o zaměstnn, rozhodne poždat o jeho zprostředkovn, mus po dvou měscch v evidenci strpět, že v přpadě nabdky bude po dobu o dlce až poloviny stanoven tdenn pracovn doby ( 79 odst. 1 zkonku prce) vykonvat v podstatě zvislou prci pro sttem určen subjekt, a to bez nroku na mzdu a při podstatně nižš mře ochrany než zaměstnancům poskytuje zkonk prce. Jinmi slovy, stt podmiňuje uplatněn jejch prv, kter j přiznv pro přpad nezaměstnanosti, tm, že j v rozsahu polovičnho vazku fakticky nařd zvislou prci. Dotčen uchazeč však přesto zůstv formlně nezaměstnanm, což znamen, že mu jsou odepřena prva, jež v pracovněprvnm vztahu zaměstnanci standardně nlež, a stt mu nemus poskytovat protiplněn, jež pod hrozbou sankce jinak sm vyžaduje od jakhokoliv jinho zaměstnavatele. K tomu mu navc zůstv řada povinnost spojen s jeho zařazenm do evidence uchazečů o zaměstnn (např. poskytovn součinnosti krajsk pobočce řadu prce) a ve vlastnm zjmu je nadle nucen si sm zaměstnn hledat.
249. Odmtnut nabdky veřejn služby (bez vžnho důvodu) znamen pro uchazeče vždy i zřeknut se souvisejcch prv, což se může vznamně promtnout do jeho finančn situace. Tyto důsledky lze ilustrovat na přkladu podpory v nezaměstnanosti. Ta čin v zvislosti na době, po kterou je vyplcena, postupně 65 %, 50 % a 45 % průměrnho měsčnho čistho vdělku z předchozho zaměstnn (srov. blže 50 a nsl. zkona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněn pozdějšch předpisů), nejvše však 0,58nsobek průměrn mzdy v nrodnm hospodřstv za prvn až třet čtvrtlet předchzejcho kalendřnho roku. V přpadě podn přslušn ždosti v roce 2012 to znamen, že jej maximln vše může doshnout až 13 761 Kč měsčně. Upozornit lze ale tž na vši zdravotnho pojištěn, jež v přpadě osob bez zdanitelnch přjmů představuje 13,5 % z vyměřovacho zkladu, jmž je minimln mzda ( 2 a 3b zkona č. 592/1992 Sb., o pojistnm na veřejn zdravotn pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů). Takto vypočtan čstka, kter aktulně čin 1 080 Kč měsčně, by v přpadě vyřazen musela bt uchazečem o zaměstnn rovněž hrazena, neboť stt by za něj dl nehradil zdravotn pojištěn. Již povinnost hradit posledně uvedenou čstku může v zvislosti na konkrtn situaci jednotlivce představovat natolik intenzivn ztěž, že z jeho pohledu nebude existovat jin alternativa než nabdku veřejn služby přijmout.
250. Vše vymezen ambivalentnost postaven uchazeče o zaměstnn prohlubuje negativn činky, jež napaden prvn prava působ do sfry jeho zkladnch prv a svobod. Nejde jen o omezen svobody rozhodnout se, zda veřejnou službu přijmout, nebo nikoliv. Je-li smyslem opatřen sttu podle zkona o zaměstnanosti zprostředkovn zaměstnn, pak je pochopiteln, že uchazeč nemůže zprostředkovanou nabdku zaměstnn bezdůvodně odmtnout (srov. v tto souvislosti přstup Evropskho soudu pro lidsk prva např. v rozhodnut ze dne 4. května 2010 ve věci stžnosti Schuitemaker proti Nizozemsku č. 15906/08). Podmnka, že uchazeč nemůže bez sv viny zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac, by totiž v takovmto přpadě byla vznamnm způsobem zpochybněna. Veřejn služba a s n spojen důvod vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn podle 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti ale nevede ke zprostředkovn zaměstnn. Jak vyplv z vyjdřen ministra prce a socilnch věci, jej čel je třeba spatřovat v zabezpečen adresnosti součinnosti ze strany sttu, tj. aby směřovala k osobm socilně potřebnm a nebyla zneužvna („bt nezaměstnanm se nem vyplcet“). Zroveň m bt prostředkem udržen či znovuzskn pracovnch nvyků a prevence socilnho vyloučen nezaměstnanch. Napaden ustanoven však tyto čely sleduj jen zdnlivě a jimi stanoven povinnost přijmout nabdku veřejn služby již po dvou měscch nezaměstnanosti v ždnm přpadě nepředstavuje vhodn a přiměřen prostředek k jejich dosažen.
251. Předevšm nen vůbec zřejm, z jakho důvodu předpokld zkonodrce ztrtu pracovnch nvyků již po dvou měscch nezaměstnanosti. V přpadě osob, jež vykonvaly zaměstnn několik let nebo dokonce desetilet, nem takovto obecn předpoklad ždn opodstatněn. Otzky však nepochybně vyvolv i to, zda takovto způsob vkonu prce může vst k udržen nebo znovuzskn pracovnch nvyků. Jednotliv garance, kter stavn pořdek vymezuje formou zkazu nucench prac a prva na svobodnou volbu povoln, ale i prva na spravedlivou odměnu a prva na přiměřen hmotn zajištěn v nezaměstnanosti, ve svm celku formuluj imperativ pro zkonodrce, aby prvn prava vztahujc se k vkonu prce vždy reflektovala jej vznam pro svobodn a důstojn život jednotlivce. Vkon prce tedy zkonodrce nemůže pojmat izolovaně, toliko jako samotnou činnost, bez zohledněn všech dalšch souvisejcch aspektů (srov. bod 235 tohoto nlezu). Podmnka obsažen v 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti stav uchazeče do pozice, že pokud chce dl pobrat podporu v nezaměstnanosti nebo jin plněn, resp. pokud mu m bt nadle poskytovna součinnost ze strany řadu prce, mus bt k dispozici, aby si tuto pomoc ze strany sttu odpracoval. Tato plněn maj podle ministra prce a socilnch věc dokonce představovat ekvivalent prce vykonvan v rmci veřejn služby neboli „spravedlivou odměnu“, byť maj podobu „socilnch dvek“. Jak lze usuzovat z jeho vyjdřen, veřejn služba mř na osoby, jež jsou „schopn a ochotn pracovat“, přičemž důkazem jejich „ochoty“, kter je nezbytnm předpokladem pro setrvn v evidenci, je prvě nastoupen vkonu veřejn služby. Důsledkem je tak zcela opačn nhled na podstatu prce, než vyplv z vše uvedench stavnch norem. K zachovn a trvn pracovnch nvyků m totiž sloužit takov jej vkon, v jehož rmci jsou kromě činnosti samotn zcela popřeny všechny jej dalš přirozen aspekty, jež dvaj jejmu vkonu smysl a působ motivačně na jejho vykonatele.
252. Z obdobnch důvodů lze ale zpochybnit i druh čel veřejn služby, jmž je prevence socilnho vyloučen. Skutečnost, že uchazeč o zaměstnn vykonv veřejnou službu, neměn nic na tom, že nadle zůstv nezaměstnanm a po přjmov strnce dostv přslušnou sociln podporu ze strany sttu. Jen stěž lze proto nalzt oporu pro zvěr o zlepšen jeho socilnho postaven. stavn soud se naopak domnv, že s ohledem na specifika veřejn služby je jej činek přesně opačn. Stt přiznv prci jejch vykonavatelů nižš hodnotu, než je tomu v jinch obdobnch přpadech, což se samo o sobě promt i do způsobu, jakm vkon veřejn služby vnm širš veřejnost. V tomto směru však nelze opominout ani podobnost mezi vkonem veřejn služby a vkonem trestu obecně prospěšnch prac ( 65 trestnho zkonku), v jejmž důsledku se v očch veřejnosti straj rozdly mezi oběma instituty. O tom svědč zejmna to, že druh a rozsah vykonvanch prac jsou obdobn, že zpravidla jsou totožn i „dohlžitel“ na jejich řdn vkon a že v obou přpadech dochz k tomuto vkonu bez nroku na odměnu. Uveden důsledek je k tomu často umocněn viditelnm označovnm dotčench pracovnků vestami s npisem „veřejn služba“. Ve svm souhrnu tak s nimi stt zachz stejnm způsobem jako s osobami odsouzenmi pro trestn čin, a to pouze z důvodu, že se stali nezaměstnanmi a uplatňuj si zkonem přiznan prva, aniž by přitom porušili jakoukoliv prvn povinnost. Povinnost přijmout nabdku veřejn služby proto neslouž zamezen socilnho vyloučen, ale jeho prohlouben, a svm vykonavatelům, jejichž prce m navenek (pro ostatn lidi) shodn prvky jako vkon trestu, může způsobit ponžen dotkajc se jejich vlastn důstojnosti.
253. Napadenou povinnost nakonec nelze považovat ani za přiměřen prostředek brnc zneužvn předmětn pomoci ze strany sttu, čehož lze doshnout i šetrnějšm způsobem. Nabdka veřejn služby může mt (a v řadě přpadů nepochybně m) tento činek pro ty uchazeče, kteř podporu ze strany sttu využvali, ačkoliv by si mohli sami zaopatřit prostředky na živobyt svou prac. Tito uchazeči nemaj důvod přijmat veřejnou službu za stanovench podmnek, protože ji budou pochopitelně považovat za nepřiměřenou ve vztahu k poskytovanm plněnm ze strany sttu, přpadně pro ně bude představovat překžku pro prci načerno. Zneužvn předmětn pomoci však nelze presumovat u všech uchazečů a zejmna u některch skupin uchazečů takovto situace rozhodně nebude pravidlem. Jako přklad, pro jehož doložen postač každmu věnovat pozornost lidem ve svm okol, lze nepochybně uvst osoby, kter ztratily zaměstnn pr let před dosaženm důchodovho věku a přes vešker sil si nemohou najt nov zaměstnn. Tyto osoby uplynutm dvou měsců zpravidla neztrat sv pracovn nvyky, přesto i na ně dopadne tento prostředek, poždaj-li o zařazen do evidence uchazečů o zaměstnn. Aniž by se jakkoliv provinily proti stanovenm pravidlům, budou nuceny přijmout a vykonvat veřejnou službu za vše uvedench podmnek, a to často i po dobu několika měsců. Předmětnho čelu by přitom bylo nepochybně možn doshnout adresnějšmi opatřenmi, jež by postihovala toliko ty uchazeče, kteř skutečně nerespektovali podmnky pro setrvn v přslušn evidenci, např. posilněnm kontrolnch mechanismů.
254. Uveden nedostatky, kter zpochybňuj způsobilost tohoto institutu bt vhodnm nebo přiměřenm prostředkem k dosažen sledovanch clů, nelze odstranit ani za použit sprvnho uvžen ze strany krajskch poboček řadu prce při vběru uchazečů. Zkladn problm představuje skutečnost, že tyto krajsk pobočky nemaj povinnost, nbrž jen možnost nabdnout vkon veřejn služby, kter je podmněna počtem mst sjednanch s obcemi nebo jinmi subjekty. Veřejn služba v rozsahu až 20 hodin tdně, jejž vkon je msto jakkoliv odměny motivovn pouze hrozbou sankce vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn, pochopitelně nebude ze strany podstatn nebo dokonce převžn čsti uchazečů vnmna jako přležitost, ale jako ztěž. Vznikne tak stav, kdy bude zviset na počtu sjednanch mst, zda určit osoba bude nebo nebude vykonvat veřejnou službu, pročež nebude vjimkou situace, že ze dvou uchazečů, kteř jsou z hlediska relevantnch kritri ve srovnatelnm postaven, bude muset veřejnou službu vykonvat toliko jeden z nich. Ve vsledku si bude určit skupina uchazečů muset všechny nroky plynouc z jejho zařazen do evidence uchazečů o zaměstnn fakticky odpracovat, zatmco jin nikoliv, aniž by tuto nerovnost bylo možn odůvodnit jinm způsobem než jako důsledek nahodilosti. Tm se navc otevr i prostor pro přpadn zneužit předmětnho uvžen, protože určitou osobu bude možn fakticky, tedy bez jakhokoliv zdůvodněn, vynechat z tto nabdky.
255. Z dikce 18a zkona o pomoci v hmotn nouzi vyplv, že zkon neobsahuje kritria, podle nichž jsou vybrni uchazeči o zaměstnn, jimž m bt učiněna nabdka vkonu veřejn služby. Jejich stanoven proto zvis až na praxi jednotlivch krajskch poboček řadu prce, čmž se jim otevr velmi širok prostor pro sprvn uvžen. Jednotlivch variant nastaven těchto kritri si lze představit několik. Zohledňovat lze např. dlku obdob, během kterho je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnn, jakož i kvalifikaci, ekonomick a společensk postaven, rodinn nebo zdravotn stav, věk apod. Jakkoliv klč však nebude moci změnit to, že nabdka veřejn služby a s n spojen povinnost uchazeče ji přijmout se budou dotkat vždy jen čsti uchazečů, jež jsou vedeni v předmětn evidenci dle než dva měsce. Nejde přitom o nerovnost, kterou by bylo možn aprobovat pouhm odkazem na jej preventivn funkci. Pokud by bylo možn veřejnou službu považovat vlučně za opatřen proti zneužvn postaven uchazeče o zaměstnn a s tm spojench plněn, pak by se dalo nepochybně akceptovat, že jej nabdka bude činěna podle určitho předem vymezenho klče jen ve vztahu k některm uchazečům a již samotn možnost jejho učiněn bude působit vstražně. Takovto řešen stavn soud potvrdil v přpadě provděn namtkovch daňovch kontrol [srov. nlez ze dne 18. listopadu 2008 sp. zn. I. S 1835/07 (N 196/51 SbNU 375), včetně odlišnho stanoviska soudkyně Ivany Janů, a stanovisko plna ze dne 8. listopadu 2011 sp. zn. Pl. S-st. 33/11 (368/2011 Sb.), jmž byl překonn prvn nzor obsažen v tomto nlezu]. Srovnn s daňovou kontrolou ale přestv bt přilhav, pokud se vezmou v vahu i dalš obsahov prvky veřejn služby, tedy samotn vkon prce v rozsahu až 20 hodin tdně po dobu několika měsců. Jde totiž o povinnost natolik tživou, že se j u t skupiny uchazečů, kterm byl vkon veřejn služby nabdnut, zsadnm způsobem měn podmnky pro uplatněn nroků hmotnho zajištěn pro přpad nezaměstnanosti.
256. Ve svm souhrnu se tak s ohledem na 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti vytvřej dvě skupiny uchazečů o zaměstnn, u nichž se zsadně liš podmnky pro setrvn v přslušn evidenci, přičemž určen, do jak skupiny patř určit uchazeč, zvis ve velk mře na širokm uvžen krajsk pobočky řadu prce. Vzhledem k omezenmu počtu mst bude mt rozhodovn o tom, komu bude nabdnut vkon veřejn služby, vždy určit prvek nahodilosti. Takovto nerovnost mezi oběma skupinami uchazečů, kter bude v podstatě nastvat pokažd, nebude-li veřejn služba nabzena vždy všem uchazečům, již mohou bt v důsledku jejho nepřijet vyřazeni z evidence, postrd stavně aprobovan zdůvodněn a je v rozporu se zkazem libovůle, vyplvajcm ze zsady prvnho sttu podle čl. 1 odst. 1 stavy.
257. Skutečnost, že se uchazeči o zaměstnn mohou brnit proti rozhodnut o vyřazen z evidence ve sprvnm soudnictv, nijak nezpochybňuje uveden zvěry. Přslušnou žalobou se lze brnit proti vyřazen, pro kter nebyly dny zkonn důvody, což bude v přpadě důvodu podle 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti znamenat i posouzen, zda uchazeč neměl prvo odmtnout veřejnou službu z vžnho důvodu ve smyslu 5 psm. c) zkona o zaměstnanosti, tj. např. z důvodu, že druh nabzen veřejn služby je zjevně nepřiměřen dosavadn odborn kvalifikaci uchazeče o zaměstnn. Takovto přezkum nicmně nemůže vst k odstraněn strukturlnch problmů posuzovanho institutu, ktermi jsou kromě uveden nerovnosti i dalš jeho v tomto nlezu pojmenovan nedostatky. Ty jsou totiž důsledkem napaden prvn pravy a mohou bt odstraněny toliko zsahem ze strany zkonodrce.
258. stavn soud konstatuje, že čely prvn pravy zprostředkovn zaměstnn podle hlavy II čsti druh zkona o zaměstnanosti a veřejn služby se vznamnm způsobem rozchzej. Vzhledem k tomu, že veřejn služba nabz nezaměstnanm jen možnost bezplatnho vkonu stanoven pracovn činnosti, lze povinnost vykonvat ji v rozsahu až 20 hodin tdně pro uchazeče o zaměstnn za všech vše uvedench omezen považovat za nepřiměřen břemeno pro uplatňovn jednotlivch zkonem vymezench prv, jež jsou mu přiznna za čelem hmotnho zajištěn v nezaměstnanosti. Jde přitom o povinnost stanovenou zkonem, kterou mus každ osoba ždajc o zprostředkovn zaměstnn v průběhu svho veden v evidenci uchazečů o zaměstnn strpět. V opačnm přpadě by si totiž ždn z těchto prv uplatňovat nemohla. Všechny tyto skutečnosti vylučuj, aby hodnocen napaden povinnosti vykonvat nabdnutou veřejnou službu vychzelo z předpokladu, že se na ni vztahuje souhlas uchazeče se zařazenm do předmětn evidence. Na jejich zkladě je naopak možn dospět k zvěru opačnmu, a to, že 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti stanov uchazečům nepřiměřenou povinnost vkonu prce, jejž odmtnut sankcionuje vyřazenm z evidence. V tomto smyslu lze nakonec podpůrně odkzat i na stanovisko Vboru expertů MOP, podle něhož by podmněn prva na podporu v nezaměstnanosti, jež pracovnkovi vzniklo na zkladě jeho časti na pojistnm systmu a určit doby vkonu zaměstnn, dodatečnm požadavkem vkonu prce pod sankc ztrty tohoto prva mohlo představovat zakzanou nucenou prci [International Labour Office. Eradication of Forced Labour. Report III (Part 1B). General Survey concerning the Forced Labour Convention, 1930 (No. 29), and the Abolition of Forced Labour Convention, 1957 (No. 105). Geneve, 2007, s. 70, bod 129, přstupn na http://www.ilo.org/gb/WCMS_089199/lang--en/index.htm]. stavn soud proto dospěl k zvěru, že v přpadě tto povinnosti jsou naplněny oba znaky nucen prce ve smyslu čl. 9 Listiny a čl. 4 mluvy, resp. čl. 2 odst. 1 mluvy o nucen nebo povinn prci.
259. Zvěrem tto čsti tak zbv zodpovědět posledn z položench otzek, a to, zda napadenou povinnost nelze podřadit pod některou z vjimek ze zkazu nucench prac stanovench Listinou, přpadně mluvou nebo jinou mezinrodn smlouvou. V tto souvislosti stavn soud podotk, že jedinou v vahu přichzejc vjimku z tohoto zkazu lze spatřovat v argumentu mimořdnch okolnost v důsledku ekonomick krize, kter formuloval ministr prce a socilnch věc. Tento argument by podle jeho nzoru bylo možn podřadit pod čl. 4 odst. 3 psm. c) mluvy, podle něhož se za nucenou nebo povinnou prci nepovažuje služba vyžadovan v přpadě nouze nebo pohromy, kter ohrožuje život nebo blaho společenstv, a pod čl. 2 odst. 2 psm. d) mluvy o nucen nebo povinn prci, kter tuto vjimku stanov pro prci vymhanou v přpadech mimořdnch okolnost, jež ohrožuj nebo by mohly ohrozit život nebo normln životn poměry veškerho obyvatelstva nebo jeho čsti. Obdobně by ale bylo možn nepochybně argumentovat i čl. 8 odst. 3 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech, podle něhož nucen a povinn prce nezahrnuje jakoukoliv službu vynucenou v mimořdnch přpadech nebo při pohromě ohrožujc život nebo blahobyt společenstv, a v neposledn řadě i čl. 9 odst. 2 Listiny, podle nž se zkaz nucench prac nebo služeb nevztahuje na službu vyžadovanou v přpadě nebezpeč, kter ohrožuje životy, zdrav nebo značn majetkov hodnoty. stavn soud však takovto hodnocen důrazně odmt.
260. Poukaz na probhajc ekonomickou krizi je předevšm velmi vgn a vůbec z něho neplyne, jakm způsobem m k jejmu překonn, resp. k překonn jejch důsledků, přispět povinnost uchazečů o zaměstnn přijmout nabdku vykonvat veřejnou službu. Jej čel, byť lze mt vhrady ve vztahu ke schopnosti předmětn povinnosti doshnout jej, směřuje předevšm k ochraně jednotlivch uchazečů před důsledky (nejen) dlouhodob nezaměstnanosti. To sice neznamen, že by nebyl kompatibiln s veřejnm zjmem na snžen nezaměstnanosti a že by jeho dosaženm nebylo možn v širšch souvislostech přispět k hospodřskmu rozvoji, takovto souvislost je však velmi abstraktn a bylo by j možn odůvodnit v podstatě jakoukoliv pracovn povinnost, pročež ji ani stavn soud nemůže považovat za postačujc. Předmětnou vjimku by bylo možn akceptovat jen v přpadě, pokud by určit povinnost byla stanovena prvě za čelem zabrněn nebo odstraněn nebezpeč, jež by ohrožovala životy a zdrav nebo majetkov hodnoty (blahobyt). Z povahy věci přitom mus jt o povinnosti mimořdnho charakteru, což nevylučuje jejich stanoven na delš dobu. Povinnost uchazečů o zaměstnn vykonvat veřejnou službu ale nen prostředkem k odstraněn nějak mimořdn situace, ale je koncipovna jako stl prostředek v rmci aktivn politiky zaměstnanosti, jehož prostřednictvm maj bt u uchazečů zachovny pracovn nvyky a m dojt k prevenci jejich socilnho vyloučen. Z těchto důvodů jej proto nelze podřadit pod ždnou z vše uvedench vjimek.
261. Ze všech těchto důvodů dospěl stavn soud k zvěru, že povinnost uchazečů o zaměstnn přijmout nabdku vykonvat veřejnou službu, kterou je podmněno jejich setrvn v evidenci uchazečů o zaměstnn je v rozporu se zkazem nucench prac ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 Listiny, čl. 4 odst. 2 mluvy a čl. 8 odst. 3 psm. a) Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech a stejně tak porušuje i zkaz svvole podle čl. 1 odst. 1 stavy a zsadu rovnosti v důstojnosti podle čl. 1 Listiny, resp. prvo na zachovn lidsk důstojnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny.
VII./d
Posouzen souladu s prvem na přiměřen hmotn zajištěn v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny
262. Pokud jde o namtan nesoulad s prvem na přiměřen hmotn zajištěn v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny, stavn soud považuje za čeln navzat na argumentaci uvedenou zejmna v bodech 243 a 244 tohoto nlezu. Zkonodrci nlež stanovit konkrtn způsob, jakm bude uplatněn tohoto prva realizovno, jakož i provdět jeho přpadn změny. Jm zvolenou prvn pravou ale nesm dojt k faktickmu popřen tohoto socilnho prva (nlez sp. zn. Pl. S 2/08, body 54 a 56; tž nlez sp. zn. Pl. S 54/10, body 46 až 49). Vždy mus bt dbno na jeho podstatu a smysl (čl. 4 odst. 4 Listiny). stavn soud tak přistoupil k posouzen, zda napaden důvod vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn podle 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti obstoj v tzv. testu rozumnosti (bod 244 tohoto nlezu). Vychzeje z již vymezenho esencilnho obsahu tohoto socilnho prva, kterm je čstečně zmrněn negativnch důsledků, jež pro jednotlivce a osoby na něm zvisl může mt ztrta přjmu, a vytvořen prostoru k tomu, aby se s touto situac mohl vypořdat (bod 243 tohoto nlezu), přitom mohl rovnou přistoupit k druhmu kroku tohoto testu, jmž je zhodnocen, zda se posuzovan ustanoven tohoto esencilnho obsahu nedotk.
263. Nrok na podporu v nezaměstnanosti nen neměnn a nelze vyloučit, že jej zkonodrce do budoucna rozšř nebo omez. Přpadn změny se přitom mohou tkat jak vše podpory, tak dlky podpůrč doby nebo podmnek, za nichž nrok vznikne nebo bude trvat. Vždy je však třeba zvažovat, zda zkonem stanoven rozsah prv, jejichž čelem je hmotn zajištěn v nezaměstnanosti, bude i nadle umožňovat reln uplatňovn předmětnho stavně zaručenho prva. Zroveň mus bt brn zřetel na to, že uveden nrok je u uchazeče o zaměstnn podmněn tm, že v rozhodnm obdob zskal dobu důchodovho pojištěn v dlce alespoň 12 měsců, po kterou za něj muselo bt toto pojištěn hrazeno [ 39 odst. 1 psm. a) zkona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněn zkona č. 382/2008 Sb., ve spojen s 11 zkona č. 155/1995 Sb., o důchodovm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů]. Podpora v nezaměstnanosti je tak vlastně garantovna prostřednictvm sttem vytvořenho pojistnho systmu s povinnou čast zaměstnanců v pracovnm poměru, osob samostatně vdělečně činnch či jinch zkonem stanovench osob. Přpadn nrok jim sice vznikne až tm, že nastane zkonem předpokldan pojistn udlost, již samotn splněn ostatnch podmnek u nich však konstituuje legitimn očekvn, že v takovmto přpadě obdrž určit plněn. Jakkoliv změna zkonem stanovench podmnek pro vznik a trvn tohoto nroku proto mus tuto skutečnost zohlednit.
264. Stanoven novho důvodu vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn v důsledku odmtnut nabdky vykonvat veřejnou službu působ současně jako změna podmnek pro vznik a trvn nroku na podporu v nezaměstnanosti, neboť tento nrok může vzniknout jen evidovanmu uchazeči ( 39 zkona o zaměstnanosti). Jejm důsledkem je tak v prvn řadě zsadn omezen nroku, kter se uplynutm doby dvou měsců stv nrokem podmněnm přijetm přpadn nabdky. Jde nepochybně o velmi zsadn změnu, jež může v zvislosti na věku uchazeče, kter odmtne předmětnou nabdku, znamenat zkrcen podpůrč doby o 3, 6 nebo dokonce 9 měsců a mt tak zsadn negativn průmět do jeho sociln situace. Již z tohoto důvodu proto vyvolv pochybnosti skutečnost, že zkonodrce nijak nezohlednil legitimn očekvn častnků tohoto pojištěn ve vztahu k rozhodnmu obdob a nestanovil přiměřen přechodn ustanoven, kter by pro takovto změny vytvořila delš časov rmec. Ještě předtm, než mohl stavn soud zvažovat přpadnou intenzitu tohoto zsahu z hlediska principu prvn jistoty nebo důvěry v prvo, si však musel položit otzku obecnějš, a to, zda toto omezen lze akceptovat již s ohledem na samotn obsah dan povinnosti.
265. stavn soud opětovně zdůrazňuje, že veřejn služba je veřejnoprvnm vztahem, jehož vykonavatel, jde-li o uchazeče o zaměstnn, zůstvaj navzdory vkonu zvisl prce v rozsahu až 20 hodin tdně nadle formlně nezaměstnanmi a jsou jim odepřena prva, kter by jim jako zaměstnancům nležela v zkladnch pracovněprvnch vztazch. Jejich povinnost přijmout nabdku vykonvat ji tak pro ně vlastně zakld novou podmnku pro poskytovn podpory v nezaměstnanosti, kter spočv ve vkonu činnosti, jež fakticky nen ničm jinm než zaměstnnm, a měn tak samotn vznam předmětn podpory, neboť ta se tm, jak otevřeně uvedl ve svm vyjdřen ministr prce a socilnch věc, stv odměnou za veřejnou službu. Tm je ale zcela popřen čel, pro kter m bt podpora v nezaměstnanosti poskytovna, a předevšm, pro kter je hrazeno předmětn pojistn. Uchazeči si totiž plněn, na kter by podle zkona měli mt nrok již v důsledku nastn pojistn udlosti, mus opětovně odpracovat. V ždnm přpadě nejde toliko o povinnost, jejmž smyslem by měla bt zejmna kontrola, zda jsou skutečně dny podmnky pro vznik nroku, např. zda uchazeč skutečně nemůže vykonvat zaměstnn bez vlastn viny. Bez povšimnut nakonec nelze ponechat ani neodůvodněnou nerovnost, kter v důsledku stanoven novho důvodu vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnn podle 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti mezi uchazeči vznik.
266. Takto shrnut důvody (blže zejmna body 246 až 258) vedly stavn soud k vše uvedenmu zvěru, že v důsledku napadenho ustanoven se podpora v nezaměstnanosti, jakož i všechna dalš plněn, jež stt poskytuje jako hmotn zajištěn v nezaměstnanosti ve smyslu čl. 26 odst. 3 Listiny, staly prostředkem, kterm stt pod sankc jejich odepřen a v rozporu s čl. 9 Listiny vynucuje na uchazečch vkon veřejn služby. Na tomto mstě je třeba stejnm důvodům přiznat širš stavněprvn relevanci. Opodstatňuj totiž i zvěr o tom, že se napaden prvn prava dotk hmotn existence a skutečn realizace esencilnho obsahu stavně zaručenho socilnho prva na přiměřen hmotn zajištěn v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny tm, že již po dvou měscch, a nadto v některch přpadech bez jakchkoliv objektivně přezkoumatelnch důvodů, připoušt vyřazen uchazeče o zaměstnn z evidence těchto uchazečů s popsanmi důsledky ztrty přiměřenho hmotnho zajištěn. Ustanoven 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti proto nemohlo obstt již ve druhm kroku testu rozumnosti.
VII./e
Posouzen souladu s prvem na spravedlivou odměnu za prci podle čl. 28 Listiny
267. Zvěrem tto čsti nlezu se stavn soud zabval otzkou souladu napadench ustanoven s prvem na spravedlivou odměnu za prci podle čl. 28 Listiny. Jeho podstatou je princip, že za vkon zvisl prce v jakkoliv formě pracovněprvnho vztahu nlež zaměstnancům odměna, přičemž i v tomto přpadě nlež zkonodrci širok prostor pro uvžen, jakm způsobem zajist jeho uplatňovn, včetně možnosti blže regulovat způsob odměňovn a jeho vši. Uveden nevylučuje, aby k vkonu prce pro určit subjekt dochzelo i bez nroku na odměnu, k čemuž zkonodrce může stanovit přiměřenou formu prvnho vztahu. Vždy se však mus jednat o prci, kter je za těchto podmnek vykonvna dobrovolně, přičemž odmtnut jejho vkonu nesm bt důvodem pro uložen sankce. Přpadn jin povinnost, jež by jejmu vykonavateli vznikla v důsledku tohoto odmtnut, by musela s tmto prvnm vztahem věcně souviset a nesměla by bt natolik zatěžujc, aby vůči němu fakticky působila jako prostředek donucen k vkonu předmětn prce. V takovm přpadě by totiž tato osoba musela bt považovna za „zaměstnance“ ve smyslu čl. 28 Listiny, protože by u n nebylo možn předpokldat, že za těchto podmnek vykonv prci na zkladě svobodnho projevu vůle. Absence nroku na odměnu by tak nezbytně musela vst k zvěru o porušen tohoto člnku.
268. Pro posouzen souladu napadench ustanoven s tmto prvem postač zodpovězen dvou otzek, a to, zda se princip obsažen v čl. 28 Listiny uplatn i na vkon veřejn služby, a pokud ano, zda lze za spravedlivou odměnu považovat plněn, jež zkon přiznv uchazečům o zaměstnn jako hmotn zajištěn v nezaměstnanosti. K prvn otzce je třeba uvst, že institut veřejn služby podle 18a zkona o pomoci v hmotn nouzi sice vytvř rmec pro vkon činnosti, jež může mt charakter zvisl prce bez nroku na odměnu, s odmtnutm jej činnosti však tento zkon nespojuje ždnou sankci. Takovto sankce nemůže bt sjednna ani v psemn smlouvě veřejnoprvn povahy, jež představuje prvn zklad pro vkon veřejn služby, neboť krajsk pobočce řadu prce chyb k takovmuto ujednn potřebn zkonn zmocněn. Předmětn charakteristika se však uplatn toliko v přpadě, že je veřejn služba vykonvna osobami v hmotn nouzi nebo osobami vedenmi v evidenci uchazečů o zaměstnn po dobu nepřesahujc dva měsce. Pokud by naopak byly jako uchazeči o zaměstnn vedeny po dobu delš, pak by se na nich uplatnila povinnost přijmout nabdku veřejn služby podle 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti a z hlediska čl. 28 Listiny by musely bt považovny za zaměstnance, jimž za vkon zvisl prce mus nležet odměna.
269. Je zřejm, že absence jakkoliv odměny by v přpadě povinnosti uchazečů o zaměstnn vykonvat veřejnou službu vedla k nepřpustnmu zsahu do samotn podstaty a smyslu jejich prva na spravedlivou odměnu za prci, neboť toto prvo by bylo zcela popřeno (druh krok testu rozumnosti, srov. bod 244 tohoto nlezu). Jak již bylo zmněno, z hlediska Listiny je třeba na vkon zvisl prce nahlžet ve všech jeho aspektech, a nikoliv pouze jako na samotnou činnost. Prvě odměna za prci představuje protiplněn, jež motivuje zaměstnance k jejmu vkonu a nejlpe ilustruje vzjemn postaven obou stran v pracovněprvnch vztazch. Současně zaměstnancům umožňuje vytvřet si podmnky pro důstojn život a tvorbu a udržovn socilnch vztahů. Je proto velmi obtžn pochopit, jakm způsobem m vkon veřejn služby bez nroku na mzdu vst k obnoven a zachovn pracovnch nvyků. Zkon v tomto směru vytvř jejm vykonavatelům dokonce horš podmnky než odsouzenm ve vkonu trestu odnět svobody, u nichž je v přpadě jejich zařazen k vkonu prce nrok na odměnu naopak garantovn ( 33 odst. 1 zkona č. 169/1999 Sb., o vkonu trestu odnět svobody a o změně některch souvisejcch zkonů). Jin přstup u odsouzench by přitom zpochybňoval samotnou resocializačn funkci, kterou m toto jejich zařazen plnit [srov. rozsudek Spolkovho stavnho soudu ze dne 1. července 1998 sp. zn. 2 BvR 441/90 (BVerfGE 98, 169)].
270. Zůstv tak zodpovědět druhou z položench otzek, kter mř k tomu, co lze za spravedlivou odměnu považovat. Na tomto mstě již ale postač pouze odkzat na vše uvedenou argumentaci, podle kter sleduje podpora v nezaměstnanosti a jin prva, jež tvoř přiměřen hmotn zajištěn pro tento přpad, odlišn čel a nelze je považovat za odměnu nebo protiplněn za vkon veřejn služby. Pro ilustraci absence jakkoliv souvislosti lze poukzat na to, že vše těchto plněn se měn podle kritri, jež nemaj ždnou souvislost ve vztahu k vykonvan prci. Vykonavatel veřejn služby, ktermu byla učiněna nabdka již po dvou měscch v evidenci uchazečů o zaměstnn, bude dostvat několik měsců všechna plněn včetně podpory v nezaměstnanosti. Bude-li však po skončen podpůrn doby nadle vykonvat stejnou prci, pak k n bude dochzet již jen „vměnou“ za ostatn prva, zejmna za hrazen zdravotnho pojištěn. Tak tomu bude nakonec i během doby, po kterou nebude dostvat podporu v nezaměstnanosti z důvodu vyplacen odstupnho (srov. 44a zkona o zaměstnanosti). stavn soud proto konstatuje, že 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti nen v souladu s prvem zaměstnanců na spravedlivou odměnu za prci podle čl. 28 Listiny, resp. tž podle čl. 7 psm. a) Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech.
271. Předmětn derogačn důvod se neuplatn ve vztahu k samotn možnosti uchazečů o zaměstnn vykonvat veřejnou službu podle 18a zkona o pomoci v hmotn nouzi, jehož zrušen se v přslušn čsti nvrhu rovněž domhaj navrhovatel. Veřejn služba tak zůstv prvn formou vkonu činnosti za některm z čelů vymezench v tomto ustanoven, jehož využit ze strany osob v hmotn nouzi nebo uchazečů o zaměstnn zvis plně na jejich souhlasu. Otzka, jakou motivaci budou tyto osoby mt pro jej vkon, kter v tto souvislosti pochopitelně vyvstv, již přesahuje rmec tohoto stavněprvnho hodnocen.
VII./f
Shrnut
272. Ze všech uvedench důvodů dospěl stavn soud k zvěru, že 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti, ve zněn zkona č. 367/2011 Sb., je v rozporu s čl. 1 odst. 1 stavy, čl. 1, čl. 9 odst. 1, čl. 10 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a 3 a čl. 28 Listiny, čl. 4 odst. 2 mluvy a čl. 8 odst. 3 psm. a) Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech a čl. 7 psm. a) Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech. Nvrh na zrušen 18a odst. 1 zkona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotn nouzi, ve zněn zkona č. 366/2006 Sb., v čsti vyjdřen slovy "a osobami vedenmi v evidenci uchazečů o zaměstnn54)", u něhož s ohledem na argumentaci navrhovatelů přichzelo v vahu posouzen souladu jen s čl. 28 Listiny, důvodnm neshledal.
VIII.
Posouzen stavn konformity povinnosti nov registrace poskytovatelů zdravotnch služeb podle 121 odst. 1 a 5 zkona o zdravotnch službch
273. Navrhovatel i skupina sentorů, kter m v tomto řzen postaven vedlejšho častnka, dle spatřuj nesoulad 121 odst. 1 a 5 zkona o zdravotnch službch se zkazem retroaktivity a principem prvn jistoty podle čl. 1 odst. 1 stavy a s prvem podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny. Poukazuj na to, že provozovatel nesttnch zdravotnickch zařzen, kteř vykonvaj svoji činnost na zkladě rozhodnut o registraci podle zkona o zdravotn pči v nesttnch zdravotnickch zařzench, mus nově ždat o oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb. Přslušn ždost přitom předpokld opětovn doložen některch dokumentů, v důsledku čehož může těmto subjektům vzniknout nepřiměřen ztěž. Jako přklad uvděj lkaře provozujc soukromou praxi, již budou muset - navzdory svm zkušenostem - nově prokzat (a přpadně i doplnit) sv kvalifikačn předpoklady pro vkon povoln v určitm oboru. Nmitky navrhovatelů ale směřuj i proti tomu, že k zniku dosavadnho oprvněn m dojt ze zkona uplynutm lhůty 36 měsců ode dne nabyt činnosti zkona o zdravotnch službch, aniž by se dotčen provozovatel nesttnch zdravotnickch zařzen dopustili jakhokoliv proviněn. V průběhu stnho jednn navrhl zstupce skupiny sentorů, aby v přpadě 121 odst. 1 zkona o zdravotnch službch nedošlo ke zrušen celho ustanoven, ale jen jeho čsti (bod 174 tohoto nlezu), stavn soud nicmně zdůrazňuje, že v řzen o kontrole norem nen podle ustlen judikatury zžen nvrhu nebo jeho zpětvzet možn.
VIII./a
Dikce a kontext napadench ustanoven
274. Ačkoliv oba nvrhy směřuj jen proti 121 odst. 1 a 5 zkona o zdravotnch službch, s ohledem na obsahovou souvislost považuje stavn soud za čeln citovat nejen pln zněn těchto ustanoven, nbrž tž zněn 121 odst. 4 thož zkona. Tato ustanoven zn:
„Přechodn ustanoven
121
(1) Osoba, kter je oprvněna provozovat nesttn zdravotnick zařzen na zkladě rozhodnut o registraci podle dosavadnho zkona o zdravotn pči v nesttnch zdravotnickch zařzench (dle jen „registrace“), může na zkladě registrace poskytovat zdravotn služby, kter odpovdaj druhu a rozsahu zdravotn pče uveden v registraci, a to po dobu nejdle 36 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona, nen-li dle stanoveno jinak; tato osoba se považuje za poskytovatele. Držitel registrace podle dosavadnch prvnch předpisů maj prvo na vydn oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb podle tohoto zkona za předpokladu, že dolož nležitosti nutn k udělen registrace podle tohoto zkona.
...
(4) Registrace pozbv platnosti dnem nabyt prvn moci rozhodnut o udělen oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb, nejpozději však uplynutm 36 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona. To neplat, požd-li poskytovatel uveden v odstavci 1 o udělen oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb ve lhůtě stanoven v odstavci 5 a řzen o ždosti nebude pravomocně skončeno do 36 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona; v tomto přpadě registrace pozbv platnosti dnem nabyt prvn moci rozhodnut o ždosti. Registrace opravňujc provozovat zařzen zdravotnick zchrann služby poskytovatelem uvedenm v odstavci 2 pozbv platnosti uplynutm 12 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona.
(5) Pokud poskytovatel uveden v odstavci 1 hodl poskytovat zdravotn služby po uplynut 36 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona, požd do 9 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona o udělen oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb. Ždost o udělen oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb obsahuje nležitosti uveden v 18 odst. 1. Přslušn sprvn orgn je povinen vydat rozhodnut o ždosti nejpozději do 36 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona.“
275. stavn soud vodem přezkumu těchto ustanoven podotk, že zkon o zdravotnch službch novm způsobem upravil prvn vztahy v oblasti poskytovn zdravotn pče, resp. zdravotnch služeb, přičemž ode dne jeho činnosti jsou jm stanoven pravidla zvazn pro všechny poskytovatele. Za čelem zabezpečen kontinuity poskytovn zdravotnch služeb se tento zkon musel vypořdat s otzkou prvnho postaven jejich dosavadnch poskytovatelů, včetně dalš platnosti jejich oprvněn podle předchoz prvn pravy. Napaden ustanoven tak čin ve vztahu k provozovatelům nesttnch zdravotnickch zařzen, kteř dosud poskytovali zdravotn pči na zkladě registrace podle již nečinnho zkona o zdravotn pči v nesttnch zdravotnickch zařzench. Jde o přechodn ustanoven, na jejichž zkladě bylo těmto subjektům dočasně (pro obdob nejdle 36 měsců ode dne nabyt činnosti zkona) přiznno postaven poskytovatelů zdravotnch služeb podle zkona o zdravotnch službch. Stejnou lhůtou byla podle 121 odst. 4 tohoto zkona omezena i platnost dosavadnch registrac, k čemuž je třeba poznamenat, že odstavec 5 současně vymezil zvlštn (a zjednodušen) postup umožňujc uvedenm subjektům zskat předmětn oprvněn tak, aby mohly poskytovat zdravotn služby kontinulně i po uplynut tto lhůty. Podmnkou vydn přslušnho rozhodnut je podn ždosti do 9 měsců od nabyt činnosti zkona o zdravotnch službch, kter bude obsahovat nležitosti uveden v jeho 18 odst. 1, což zjednodušeně znamen, že v n mus bt uvedeny daje vztahujc se k žadateli, resp. jeho odbornmu zstupci, jakož i daje tkajc se rozsahu zdravotn pče, kterou chce tento žadatel poskytovat, msta, kde ji bude poskytovat, a časovho obdob, v němž tak bude činit. I kdyby přitom přslušn sprvn orgn o takovto ždosti pravomocně nerozhodl v zkonem stanoven lhůtě 36 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona, dotčen žadatel by mohl poskytovat zdravotn služby, kter odpovdaj druhu a rozsahu zdravotn pče uveden v registraci, až do okamžiku, kdy rozhodnut o jeho ždosti nabude prvn moci. Tmto okamžikem by současně pozbyla platnost jeho dosavadn registrace. Možnost podat ždost o oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb je pro dosavadn provozovatele zachovna i po uplynut lhůty 9 měsců podle 121 odst. 5 zkona o zdravotnch službch, v takovm přpadě se ale na jej nležitosti a řzen o n uplatn obecn prava podle tohoto zkona.
VIII./b
Obecn vchodiska
276. Zkaz retroaktivity (zpětn činnosti) prvnch norem i zsada prvn jistoty jsou pojmovou součst principu prvnho sttu podle čl. 1 odst. 1 stavy [srov. nlez ze dne 8. června 1995 sp. zn. IV. S 215/94 (N 30/3 SbNU 227), nlez stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky ze dne 10. prosince 1992 sp. zn. Pl. S 78/92 (nlez č. 15, Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, Praha: Linde Praha, a. s., 2011, s. 92], a tedy přpadn nesoulad zkona nebo jinho prvnho předpisu s nimi je důvodem pro jeho zrušen v řzen o kontrole norem. stavn soud ve svch dosavadnch rozhodnutch definoval rozdl mezi pojmy prav a neprav retroaktivity a v obecn rovině vymezil podmnky, za nichž lze zpětn působen určit prvn normy považovat za přpustn (srov. shrnut obsažen v nlezu sp. zn. Pl. S 53/10, bodech 144 až 149). V přpadě prav retroaktivity působ prvn norma vznik prvnch vztahů před svou činnost za podmnek, kter teprve dodatečně stanovila, nebo pokud dochz ke změně prvnch vztahů vzniklch podle star prvn pravy, a to ještě před činnost novho zkona. Neprav retroaktivita naopak předpokld, že nov zkon prvn nsledky pro minulost nezakld, v minulosti nastal skutečnosti však prvně kvalifikuje jako podmnku budoucho prvnho nsledku nebo pro budoucnost modifikuje prvn nsledky založen podle dřvějšch předpisů.
277. Vzhledem k vše uvedenmu vymezen obsahu napadench ustanoven lze v jejich přpadě zjevně uvažovat pouze o retroaktivitě neprav. Na rozdl od přpadů prav retroaktivity, kter je zsadně nepřpustn, pokud je s n současně spojen zsah do principů ochrany důvěry v prvo, prvn jistoty, resp. ochrany nabytch prv [srov. nlez ze dne 4. nora 1997 sp. zn. Pl. S 21/96 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), nlez ze dne 13. března 2001 sp. zn. Pl. S 51/2000 (N 42/21 SbNU 369; 128/2001 Sb.), nlez ze dne 6. nora 2007 sp. zn. Pl. S 38/06 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.)], lze v přpadě neprav retroaktivity konstatovat jej obecnou, byť nikoliv bezvjimečnou, přpustnost (srov. nlez sp. zn. Pl. S 53/10, bod 147, nlez sp. zn. Pl. S 17/11, bod 53). Plat, že neprav retroaktivita je v souladu se zsadou ochrany důvěry v prvo tehdy, pokud je vhodn a potřebn k dosažen zkonem sledovanho cle a při celkovm poměřovn „zklaman“ důvěry a vznamu a nalhavosti důvodů prvn změny bude zachovna hranice nosnosti (srov. rozhodnut Spolkovho stavnho soudu ze dne 7. července 2010 sp. zn. 2 BvL 14/02, bod 58). Již v nlezu sp. zn. Pl. S 21/96 nakonec stavn soud sm uvedl, že zrušen star a přijet nov prvn pravy je nutně spjato se zsahem do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v prvo, k němuž dochz v důsledku ochrany jinho veřejnho zjmu či zkladnho prva nebo svobody. Rozhodnut zkonodrce o způsobu řešen časovho střetu star a nov prvn pravy ale nen z stavnho hlediska věc nahodilou nebo věc libovůle, nbrž zvažovnm v kolizi stojcch hodnot. K zvěru o druhu legislativnho řešen časovho střetu prvnch prav by tak mělo vst posuzovn uvedenho konfliktu hodnot hlediskem proporcionality s ohledem na intertemporalitu. Proporcionalitu lze přitom charakterizovat tak, že vyšš stupeň intenzity veřejnho zjmu, resp. ochrany zkladnch lidskch prv a svobod, odůvodňuje vyšš mru zsahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v prvo novou prvn regulac. Omezen zkladnho prva mus zroveň ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit jeho podstatu a smysl. Při posouzen způsobu legislativnho řešen uvedenho časovho střetu tak sehrv svoji roli nejen mra odlišnosti star a nov prvn pravy, nbrž i dalš skutečnosti, jako společensk nalhavost zaveden poslze uveden prvn pravy [srov. tž odlišn stanovisko šesti soudců k nlezu ze dne 7. června 1995 sp. zn. Pl. S 4/95 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.)].
278. Pokud jde o tvrzen zsah do prva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, stavn soud podotk, že tohoto prva se může jednotlivec ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny domhat pouze v mezch zkonů, kter jej provděj. Ustanoven čl. 26 odst. 2 Listiny současně předpokld možnost omezen vkonu některch povoln nebo činnost zkonem, aniž by specifikoval čel takovhoto omezen [srov. nlez ze dne 20. června 2006 sp. zn. Pl. S 38/04 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.), bod 29]. Zkonodrce m tedy relativně širokou dispozici pro konkrtn vymezen obsahu a způsobu realizace tohoto člnku, leč ani ta nen absolutn. Ve svm uvžen je vzn předevšm čl. 4 odst. 4 Listiny, kter brn tomu, aby se omezen zkladnho prva podnikat dotkalo samotn jeho podstaty a smyslu [srov. nlez ze dne 23. května 2000 sp. zn. Pl. S 24/99 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.), nlez ze dne 12. července 2001 sp. zn. Pl. S 11/2000 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.), čst VIII psm. H]. Rovněž je však povinen respektovat zsadu rovnosti v prvech ve smyslu čl. 1 Listiny, resp. čl. 3 odst. 1 Listiny.
279. Je třeba zdůraznit, že omezen prva podnikat, stejně jako omezen prva na svobodn vkon povoln, se může tkat nejen způsobu, jakm m bt předmětn činnost vykonvna, nbrž i samotn možnosti tuto činnost vykonvat. Zkonodrce může stanovit, že určit povoln nebo činnosti mohou vykonvat pouze osoby, kter splňuj předepsan podmnky, typicky např. kvalifikačn předpoklady. Důsledkem takovto pravy však bude vždy zsadn omezen prva podle čl. 26 odst. 1 Listiny v přpadě těch subjektů, kter tyto podmnky nesplňuj. Takto vznikl nerovnost, kter se dotk samotn podstaty předmětnho zkladnho prva, přitom z stavněprvnho hlediska obstoj pouze tehdy, nebude-li vsledkem libovůle a pro rozdln zachzen s jednotlivmi skupinami osob budou existovat objektivn a rozumn důvody. To ve smyslu dosavadn judikatury stavnho soudu znamen, že omezen možnosti vkonu některch povoln nebo činnost za určitm stavně aprobovanm čelem mus v přpadě jednotlivch dotčench osob obstt v testu proporcionality [srov. nlez sp. zn. Pl. S 38/04, body 27 a nsl., tž nlez ze dne 7. dubna 2009 sp. zn. Pl. S 35/08 (N 83/53 SbNU 51; 151/2009 Sb.)].
280. Uveden požadavky se vztahuj nejen na obsah přpadnch novch podmnek pro vkon určitho povoln nebo činnosti, nbrž i na časov rmec jejich naplňovn. Jejich nhl změna, jejmž důsledkem by byla povinnost určit osoby přestat vykonvat svou činnost, se totiž může v zvislosti na situaci tto osoby zsadnm způsobem promtat do jej osobn nebo majetkov sfry. S n spojen zsah do zkladnho prva podle čl. 26 odst. 1 Listiny by proto obstl pouze za předpokladu, že by byl odůvodněn nalhavm veřejnm zjmem a byl by nezbytnm opatřenm pro dosažen svho čelu. Za obecně přijateln lze naopak označit takov způsob provděn těchto změn, jenž poskytne dotčenm subjektům dostatečn časov prostor pro přizpůsoben se novm podmnkm.
VIII./c
Vlastn posouzen
281. stavn soud se v dan věci musel zabvat otzkou, zda napadenmi ustanovenmi proveden změna prvnho postaven dosavadnch provozovatelů nesttnch zdravotnickch zařzen neodůvodňuje zvěr o natolik intenzivnm zsahu do jejich prvn jistoty, jenž by odůvodňoval zvěr o jejich rozporu s principy prvnho sttu podle čl. 1 odst. 1 stavy. Tuto otzku přitom posuzoval společně s možnm zsahem do prva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, neboť s ohledem na povahu napadenmi ustanovenmi dotčench prvnch vztahů lze předpokldat, že jakkoliv takto intenzivn zsah do prvn jistoty se bude dotkat i tohoto prva.
282. Zkon o zdravotnch službch stanov podmnky pro zskn oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb, jež svm obsahem sice omezuj možnost podnikat v tto oblasti, jejich nezbytnost však v obecn rovině, aniž by se stavn soud na tomto mstě vyjadřoval ke konkrtn prvn pravě, odůvodňuje požadavek nležit odborn rovně poskytovn zdravotn pče. Navrhovatel svm nvrhem novou pravu nijak nezpochybňuj. Porušen čl. 26 odst. 1 Listiny spatřuj pouze ve způsobu, jakm je řešena otzka dalšho trvn oprvněn těch poskytovatelů zdravotnch služeb, kteř po činnosti zkona o zdravotnch službch vykonvaj svoji činnost na zkladě registrace podle zkona o zdravotn pči v nesttnch zdravotnickch zařzench. Konkrtně broj proti podmněn dalšho poskytovn zdravotnch služeb zsknm novho oprvněn podle zkona o zdravotnch službch. Vychz přitom z předpokladu, že teprve v důsledku tto podmnky budou dosavadn provozovatel nesttnch zdravotnickch zařzen, jde-li o fyzick osoby, nebo jejich odborn zstupci, jde-li o fyzick osoby, kter nemaj požadovanou odbornou způsobilost, nebo o prvnick osoby, nuceni prokazovat svou odbornou specializaci podle zkona č. 95/2004 Sb., zatmco jinak by u nich postačovala specializace podle předpisů tomuto zkonu předchzejcch. stavn soud se s takovmto hodnocenm neztotožňuje.
283. Zkon č. 95/2004 Sb. ve svch přechodnch ustanovench podrobně stanovil, jakm způsobem, přp. tž za jakch podmnek, budou specializace zskan podle dosavadnch prvnch předpisů považovny za specializace podle novho zkona a jeho provděcch předpisů. Jde o prvn pravu, kter nabyla činnosti několik let před činnost zkona o zdravotnch službch a byla relevantn i ve vztahu k osobm, prostřednictvm kterch nesttn zdravotnick zařzen poskytovala zdravotn pči v souladu s dosavadnmi prvnmi předpisy. Již za činnosti zkona o zdravotn pči v nesttnch zdravotnickch zařzench tak mohlo pozbyt způsobilosti k vkonu zdravotnickho povoln podle 13 odst. 1 psm. a) zkona č. 95/2004 Sb. vst ke zrušen registrace, což se pochopitelně vztahovalo i na přpady, kdy nebyly splněny podmnky pro to, aby byla specializace podle předchozch prvnch předpisů považovna za specializaci podle posledně uvedenho zkona. Napaden ustanoven tak, pokud jde o požadavek specializace lkařů, zubnch lkařů a farmaceutů, nepředstavuj oproti dosavadnmu prvnmu stavu ždnou změnu.
284. Uveden znamen, že zskn novho oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb podle 121 odst. 5 zkona o zdravotnch službch nen pro dosavadn provozovatele nesttnch zdravotnickch zařzen podmněno požadavkem vyšš nebo jin kvalifikace jeho pracovnků, již vykonvaj povoln lkaře, zubnho lkaře nebo farmaceuta. Lze-li proto v přpadě napadench ustanoven vůbec uvažovat o tom, že v jejich důsledku dochz k dalšmu omezen prva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, může tomu tak bt pouze z důvodu časovho omezen možnosti poskytovat zdravotn služby na zkladě dosavadn registrace a z důvodu vznikl administrativn ztěže, kter je se zsknm novho oprvněn nezbytně spojena. Prvně uveden důvod zmiňuj rovněž navrhovatel. stavn soud proto přezkoumal, zda tato opatřen, kter stanov nov podmnky pro možnost poskytovn zdravotnch služeb, obstoj jako zsah do prva vykonvat určit zaměstnn nebo činnost v testu proporcionality.
285. Předmětn opatřen navzjem obsahově souvis a lze na ně nahlžet jako na jeden celek, protože obě tvoř součst řešen intertemporlnch dopadů zkona o zdravotnch službch na dosavadn prvn vztahy. Určit problm nicmně vznik již v rmci prvnho kroku testu proporcionality, tj. identifikace čelu, kterm lze zsah do zkladnho prva odůvodnit. Vše bylo uvedeno, že čl. 26 odst. 2 Listiny nestanov konkrtn čely, pro kter lze omezit jm chrněn prvo. Tm sice ponechv stěžovateli širok prostor pro jejich vběr, neznamen to však, že by určit zsah do tohoto prva mohl bt svvoln nebo bezdůvodn.
286. V přpadě napadench ustanoven by bylo možn čel předmětnho časovho omezen dosavadnho oprvněn a souvisejcho požadavku novho oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb formulovat jako zjem na tom, aby po uplynut přechodn doby vykonvali všichni poskytovatel zdravotnch služeb svou činnost na zkladě oprvněn podle zkona o zdravotnch službch. Takto formulovan čel však nen postačujc z toho důvodu, že sm zahrnuje změr omezit prvo podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, jenž však nemůže bt čelem sm o sobě. Aby mohl obstt, muselo by jeho slovn vyjdřen poskytovat srozumitelnou odpověď na otzku, proč m k tomuto omezen dojt, tedy proč maj mt všichni poskytovatel zdravotnch služeb prvě oprvněn vydan za činnosti tohoto zkona. Takovouto odpověď však z napadench ustanoven dovodit nelze.
287. Jak plyne z jejich obsahu, již ode dne nabyt činnosti zkona o zdravotnch službch se na všechny poskytovatele zdravotnch služeb vztahuje stejn prvn prava, a to bez ohledu na to, zda svou činnost vykonvaj na zkladě dosavadn registrace, nebo novho oprvněn. Zkon tak umožnil dosavadnm provozovatelům nesttnch zdravotnickch zařzen po určitou dobu působit v režimu novho zkona, aniž by tato změna vyžadovala na straně těchto subjektů splněn nějakch zvlštnch podmnek. S podnm ždosti podle 121 odst. 5 zkona o zdravotnch službch ale nen spojena ždn povinnost prokazovat nov kvalifikačn nebo jin předpoklady, kter by, pokud jde o podmnky k zskn oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb, umožňovala z tohoto hlediska rozlišovat mezi poskytovateli na zkladě registrace podle dosavadnch předpisů, kteř tyto podmnky prozatmně splňovat nemus, a poskytovateli s oprvněnm podle novho zkona, na něž se plně uplatn nov prvn prava. Předmětn ždost vyžaduje v podstatě jen uveden dajů, jež musely bt obsaženy již v ždosti o registraci podle 10 zkona o zdravotn pči v nesttnch zdravotnickch zařzench, a jimiž tak přslušn sprvn řady disponuj. Neuplatn se zde ani důvody, jež naopak legitimizuj požadavek oprvněn u osob, kter jsou oprvněny provozovat zdravotnick zařzen sttu, neboť ty byly zřizovny sttem, kraji nebo obcemi podle zvlštn prvn pravy a dosud obdobn registračn povinnosti nepodlhaly. Na zkladě nov prvn pravy u nich proto dojde ke sjednocen podmnek pro vkon činnosti s podmnkami dosavadnch provozovatelů nesttnch zdravotnickch zařzen, u nichž však k ždn podstatn změně nedojde.
288. čel požadavku novho oprvněn ve svch vyjdřench neformuloval ani ministr zdravotnictv ani stavnm soudem osloven profesn komory. Ministr poukzal toliko na to, že rozsah dajů je nezbytn pro bezproblmov přechod dosavadnch registrac na oprvněn poskytovn zdravotnch služeb, otzce čelu samotnho přechodu se však vyhnul. Jednotliv komory naopak shodně upozornily na zbytečnost tohoto požadavku, přp. tž na nejasn vklad napadench ustanoven, pokud jde o rozsah požadovanch dajů, a souvisejc administrativn ztěž. Odpověď na otzku čelu nakonec nedv ani důvodov zprva k vldnmu nvrhu zkona, neboť jeho původn verze předpokldala, že dosavadn provozovatel nesttnch zdravotnickch zařzen budou moci poskytovat zdravotn služby na zkladě sv registrace bez časovho omezen. Ke změně došlo až k pozměňovacmu nvrhu vboru pro zdravotnictv, kter nebyl nijak odůvodněn.
289. V přpadě napadench ustanoven nedokzal stavn soud identifikovat ždn čel, k jehož dosažen by mohlo vst podmněn dalšho poskytovn zdravotnch služeb požadavkem novho oprvněn, s nmž nen spojeno doložen ždnch novch skutečnost. Zkaz svvole, jenž vyplv ze zsady prvnho sttu podle čl. 1 odst. 1 stavy, přitom neumožňuje, aby zkonodrce stanovil povinnost, resp. omezen určitho zkladnho prva, jejž splněn nem ždn objektivně seznateln čel, kter by takovto zsah stavně aproboval. Spojil-li by navc zkonodrce s porušenm tto povinnosti určitou sankci, bylo by namstě v zvislosti na jejm obsahu uvažovat o jejm šikanznm charakteru. V přpadě napadench ustanoven si je stavn soud vědom, že předmětn požadavek novho oprvněn nepředstavuje vraznou nebo dokonce nenosnou ztěž. Zkonodrce pro zskn tohoto oprvněn stanovil zjednodušen podmnky a pro podn ždosti vytvořil dostatečn časov rmec. Tyto skutečnosti jsou však vznamn pro posouzen intenzity zsahu do zkladnho prva, kterou lze posuzovat toliko ve vztahu k sledovanmu cli. Jeho absence naopak odůvodňuje zvěr o svvolnm charakteru předmětn povinnosti, protože omezen prv a svobod jednotlivce, kter je čelem samo o sobě, nen v prvnm sttě akceptovateln.
290. stavn soud proto dospěl k zvěru, že povinnost dosavadnch provozovatelů nesttnch zdravotnickch zařzen zskat nov oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb a s n spojen časov omezen možnosti jejich poskytovn na zkladě registrace podle zkona o zdravotn pči v nesttnch zdravotnickch zařzench je v rozporu se zkazem libovůle, jenž vyplv ze zsady prvnho sttu obsažen v čl. 1 odst. 1 stavy, a zroveň představuje porušen prva těchto subjektů podnikat ve smyslu čl. 26 odst. 1 Listiny. Předmětn derogačn důvod přitom dopad na čst napadenho ustanoven 121 odst. 1 zkona o zdravotnch službch vyjdřenou slovy „a to po dobu nejdle 36 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona, nen-li dle stanoveno jinak“ a 121 odst. 5 thož zkona, pročež stavn soud rozhodl o jejich zrušen. Ve zbyl čsti 121 odst. 1 zkona o zdravotnch službch nvrh naopak zamtl, neboť samotn možnost poskytovat zdravotn služby na zkladě oprvněn, jež bylo vydno za předchoz prvn pravy, rozpor s stavnm pořdkem nezakld. Jej stanoven alespoň po přechodnou dobu by bylo naopak zvlšť ždouc v přpadě, pokud by skutečně došlo ke změně podmnek u poskytovatelů zdravotnch služeb pro přstup k povoln nebo vdělečn činnosti, a zkonodrce by za čelem zajištěn jejich splněn stanovil povinnost změny nebo zskn novho oprvněn.
291. Přestože se navrhovatel i skupina sentorů domhali zrušen pouze 121 odst. 1 a 5 zkona o zdravotnch službch, stavn soud m za to, že zjištěn derogačn důvod dopad i na omezen platnosti dosavadnch registrac podle jeho odstavce 4 věty prvn ve slovech "nejpozději však uplynutm 36 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona", včetně črky jim předchzejc, a odstavce 4 věty druh. Toto časov omezen je obsahově zce spojeno prvě s požadavkem zskn novho oprvněn, navazuje na obsah napadench ustanoven a vypořdv se s otzkou platnosti dosavadnch registrac. Zrušenm napadench ustanoven se sice stane obsoletnm pouze čstečně [a tedy nejde o analogickou situaci jako v nlezu ze dne 31. řjna 2001 sp. zn. Pl. S 15/01 (N 164/24 SbNU 201; 424/2001 Sb.), čst VII/d], zachovn jm stanovenho zniku registrac uplynutm 36 měsců od nabyt činnosti zkona o zdravotnch službch a z něj plynoucho požadavku zskn novho oprvněn však nejenže neumožn odstranit konstatovan zsah do zkladnho prva dotčench subjektů, nbrž nutnost podn nov ždosti se všemi nležitosti obsaženmi v 18 zkona o zdravotnch službch a bez garance rozhodnut v průběhu platnosti registrace tento zsah vrazně prohloub. stavn soud připomn, že předmětem tohoto řzen nen nvrh na zrušen pouze 121 odst. 1 a 5 zkona o zdravotnch službch, nbrž tohoto zkona jako celku. Je jm tedy i jeho ustanoven 121 odst. 4. Nen přitom rozhodn, že navrhovatel nebo vedlejš častnci neuplatnili svoji argumentaci i proti tomuto ustanoven, neboť stavn soud je při svm rozhodovn vzn pouze nvrhem, nikoliv i jeho odůvodněnm. V dan věci proto zohlednil předmětnou obsahovou spojitost všech těchto ustanoven, jakož i požadavek zdrženlivosti při přezkumu prvnho předpisu z jinho než navrhovateli uplatněnho důvodu (srov. nže body 326 až 328 tohoto nlezu), a ze stejnho důvodu jako v přpadě napadench ustanoven dospěl k zvěru o nesouladu vše uvedench čst 121 odst. 4 zkona o zdravotnch službch s stavnm pořdkem.
IX.
Posouzen stavn konformity shromažďovn a zveřejňovn některch dajů o zdravotnickch pracovncch
292. Skupina sentorů, majc v tomto řzen postaven vedlejšho častnka, se svm nvrhem domh zrušen ustanoven 70 až 78 zkona o zdravotnch službch, jež novm způsobem upravuj Nrodn zdravotnick informačn systm. stavn soud již na tomto mstě uvd, že někter z uplatněnch nmitek nejsou způsobil meritornho posouzen. Vedlejš častnci sice v obecn rovině konstatuj, že čel tohoto systmu je vymezen velmi obecně, dle však již neobjasňuj, zda touto nmitkou zpochybňuj čel všech dlčch (a relativně samostatnch) registrů, kter ho tvoř, nebo jen některch z nich. Za neurčit považuje stavn soud i tvrzen, že na rozdl od původn prvn pravy nen nově stanoven způsob, jakm m bt databze technicky vytvořena a jakm maj bt kdovny v n umstěn daje, a že nen stanoven rozsah dajů, kter maj bt anonymizovny. Ani v tomto přpadě vedlejš častnci nespecifikuj, vůči kter čsti Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu jejich nmitky směřuj, a kromě poukazu na někter ustanoven Listiny a mluvy o lidskch prvech a biomedicně nevedou ani ždnou vahu, ze kter by vyplynulo, z jakho důvodu by měly konstatovan skutečnosti zakldat rozpor s stavnm pořdkem. Tento nedostatek argumentace je přitom umocněn skutečnost, že ani napaden prvn prava ani vyhlška č. 116/2012 Sb., o předvn dajů do Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu, nevymezuj technick aspekty tkajc se zřzen databze nebo anonymizace dajů způsobem, kter by se, pokud jde o koncepci, vrazně odlišoval od předchoz prvn pravy.
293. V řzen o kontrole norem zatěžuje navrhovatele břemeno tvrzen, což znamen, že „broj-li navrhovatel proti obsahovmu nesouladu zkona s stavnm pořdkem, pro čely stavnho přezkumu nepostačuje toliko označen ke zrušen navrhovanho zkona, přp. jeho jednotlivch ustanoven, nbrž je nezbytn z jeho strany i uvst důvod namtan protistavnosti“. Nic na tom neměn, že samotn stavn soud je vzn toliko petitem tohoto nvrhu, nikoliv i jeho odůvodněnm [srov. nlez ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. S 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. Tvrzen důvod protistavnosti mus bt samozřejmě vyjdřen určitě. Tyto požadavky tak s ohledem na obsah uplatněn argumentace splňuje nvrh jen v t čsti, kter směřuje proti prvn pravě Nrodnho registru zdravotnickch pracovnků. Vedlejš častnci konkrtně namtaj rozsah v něm obsažench dajů o zdravotnickch pracovncch, kter budou nově navc zveřejňovny na přslušnch internetovch strnkch. Současně neshledvaj čelnost duplicitnho shromažďovn osobnch dajů o lkařch, zubnch lkařch a farmaceutech. Jak je totiž patrno z jejich nvrhu, domnvaj se, že tyto skutečnosti zakldaj rozpor napaden prvn pravy s prvem na ochranu před neoprvněnm shromažďovnm, zveřejňovnm nebo jinm zneužvnm osobnch dajů podle čl. 10 odst. 3 Listiny a prvem na ochranu před zasahovnm do soukromho života podle čl. 10 odst. 2 Listiny.
IX./a
Dikce a kontext posuzovanch ustanoven
294. Pro čely tohoto řzen považuje stavn soud za postačujc citovat zněn 70 odst. 1 a odst. 2 psm. c), 72 odst. 1 psm. d) a odst. 2, 73 odst. 1, odst. 2 psm. a), c) a e), odst. 3, 4 a 5, 76 a 77 zkona o zdravotnch službch, jež maj souvislost s Nrodnm registrem zdravotnickch pracovnků. Tato ustanoven zn:
„HLAVA III
NRODN ZDRAVOTNICK INFORMAČN SYSTM
70
(1) Nrodn zdravotnick informačn systm je jednotn celosttn informačn systm veřejn sprvy určen
a) ke zpracovn dajů o zdravotnm stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice, o zdravotnickch pracovncch a jinch odbornch pracovncch ve zdravotnictv za čelem zskn informac o rozsahu a kvalitě poskytovanch zdravotnch služeb, pro řzen zdravotnictv a tvorbu zdravotn politiky,
b) k veden Nrodnch zdravotnch registrů a zpracovn dajů v nich vedench,
c) k veden Nrodnho registru poskytovatelů a Nrodnho registru zdravotnickch pracovnků a zpracovn dajů v nich vedench,
d) k realizaci a zpracovn vběrovch šetřen o zdravotnm stavu obyvatel, o determinantch zdrav, o potřebě a spotřebě zdravotnch služeb a spokojenosti s nimi a o vdajch na zdravotn služby,
e) pro potřeby vědy a vzkumu v oblasti zdravotnictv, a
f) ke zpracovn dajů uvedench v psmenech a) a d) pro statistick čely a k poskytovn dajů a statistickch informac v rozsahu určenm tmto nebo jinmi prvnmi předpisy, včetně poskytovn informac pro mezinrodn instituce.
(2) Pro zpracovn osobnch dajů v Nrodnm zdravotnickm informačnm systmu podle odstavce 1 psm. b) a c) se předvaj bez souhlasu subjektu dajů33), pokud dle nen stanoveno jinak, daje, ktermi jsou, je-li subjektem dajů
...
c) zdravotnick pracovnk, daje uveden v 76 odst. 1,
...
72
(1) Součst Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu jsou
...
d) Nrodn registr zdravotnickch pracovnků,
...
(2) V Nrodnm zdravotnickm informačnm systmu zdravotnick registry vytvřej vzjemně propojenou soustavu a pro čely uveden v 73 je možn sdružovat daje v nich veden. Pro veden těchto zdravotnickch registrů lze využvat daje zskan z informačnch systmů veřejn sprvy a zdravotnch pojišťoven.
73
(1) čelem zdravotnickch registrů je
a) sběr informac k hodnocen zdravotnho stavu obyvatelstva a jeho vvoje, ke sledovn incidence společensky zvažnch nemoc a jejich důsledků; zroveň slouž jako podklad pro hodnocen čelnosti diagnostickch a lčebnch postupů a podporu nebo usměrněn jejich rozvoje s nvazně možnou podporou vybavenosti zdravotnickch zařzen přstrojovou technikou,
b) sledovat vvoj, přčiny a důsledky nejenom zvažnch onemocněn, a to včetně důsledků ekonomickch, a jejich dopady do sociln sfry a ekonomiky socilnho systmu,
c) evidence a sledovn pacientů, včetně zemřelch s vybranmi společensky zvažnmi nemocemi, sledovn vskytu, vvoje, přčin a důsledků těchto nemoc a nvaznosti dalš pče, a evidence a sledovn pacientů s razy, a dle statistick a vědeck zpracovn dat registrů zaměřen zejmna na analzy zdravotnho stavu obyvatel a kvalitu a využvn zdravotn pče s clem zlepšovat zdrav populace,
d) evidence poskytovatelů, poskytovatelů socilnch služeb, kteř poskytuj zdravotn služby, a osob poskytujcch zdravotn služby podle 20, personlnho zabezpečen poskytovanch zdravotnch služeb a technickho a věcnho vybaven,
e) evidence zdravotnickch pracovnků z hlediska jejich oprvněn k vkonu zdravotnickho povoln a dosaženho vzděln,
f) zskvn potřebnch dajů pro statistick čely a poskytovn informac.
(2) Přstup k osobnm dajům a dalšm dajům vedenm ve zdravotnickch registrech m, nestanov-li tento zkon jinak,
a) oprvněn pracovnk sprvce a zpracovatele zdravotnickho registru,
...
c) oprvněn zaměstnanec osoby poskytujc do zdravotnickho registru daje, jde-li o registr uveden v 72 odst. 1 psm. c), a zdravotnick pracovnk poskytujc do zdravotnickho registru daje o sv osobě, jde-li o registr uveden v 72 odst. 1 psm. d), a to v rozsahu jimi poskytovanch dajů; tm nen dotčen přstup k veřejnm čstem zdravotnickch registrů,
...
e) oprvněn pracovnk instituce, kter m ze zkona prvo využvat data určenho zdravotnickho registru pro svou činnost (dle jen „oprvněn pracovnk“); oprvněnho pracovnka určuj a ždost podle odstavce 2 předkldaj subjekty uveden v psmenech a) až e). Subjektem oprvněnm podat ždost podle odstavce 3 se tž rozum zdravotnick pracovnk podle psmene c), kter poskytuje do zdravotnickho registru daje o sv osobě.
(3) Přstup k osobnm dajům a dalšm dajům vedenm ve zdravotnickch registrech zajist oprvněnmu pracovnkovi ministerstvo, a to na zkladě ždosti předložen k tomu oprvněnm subjektem podle odstavce 2. Ždost se předkld způsobem umožňujcm dlkov přstup. V ždosti mus bt uvedeny identifikačn daje subjektu, kter předkld ždost, a oprvněnho pracovnka, čel, pro kter jsou daje, k nimž m bt v rmci přslušnho zdravotnickho registru umožněn přstup, požadovny, a rozsah požadovanch přstupovch prv. Ministerstvo sděl oprvněnmu subjektu rozsah přstupovch prv k osobnm a dalšm dajům vedenm v přslušnm zdravotnickm registru. Jestliže ministerstvo přstup k osobnm dajům a dalšm dajům vedenm v přslušnm zdravotnickm registru nezajist, sděl subjektu, kter ždost podal, důvody, kter ho k tomu vedly.
(4) Subjekt podle odstavce 2 je povinen bez zbytečnho odkladu oznmit ministerstvu změny skutečnost, na zkladě kterch byl zajištěn oprvněnmu pracovnkovi přstup k osobnm a dalšm dajům vedenm ve zdravotnickm registru. Ministerstvo podle zvažnosti změn přstup zruš nebo změn. Ministerstvo přstup zruš tž na zkladě ždosti oprvněnho subjektu.
(5) Pro statistick a vědeck čely poskytuje ministerstvo nebo pověřen prvnick osoba z nrodnch zdravotnch registrů daje pouze v anonymizovan podobě.
...
Nrodn registr zdravotnickch pracovnků
76
(1) Nrodn registr zdravotnickch pracovnků způsobilch k vkonu zdravotnickho povoln obsahuje strukturovan daje o zdravotnickch pracovncch, včetně hostujcch osob a osob, kter způsobilost k vkonu zdravotnickho povoln zskaly mimo zem Česk republiky, a to
a) jmno, popřpadě jmna a přjmen zdravotnickho pracovnka a akademick, vědeck a pedagogick titul,
b) datum a msto narozen,
c) pohlav,
d) rodn čslo,
e) sttn občanstv,
f) adresu msta obvyklho pobytu na zem Česk republiky nebo u osoby, kter je usazena v jinm členskm sttě Evropsk unie, Evropskho hospodřskho prostoru nebo Švcarsk konfederaci, adresu bydliště mimo zem Česk republiky,
g) datum a msto zskn odborn, specializovan, zvlštn odborn způsobilosti a označen odbornosti nebo odbornost,
h) datum a msto zskn odborn, specializovan, zvlštn odborn způsobilosti a označen odbornosti nebo odbornost v přpadě zdravotnickch pracovnků, kteř způsobilost zskali mimo zem Česk republiky,
i) daje o zahjen, přerušen nebo ukončen vkonu zdravotnickho povoln,
j) daj, zda jde o hostujc nebo usazenou osobu,
k) daje o ověřen znalosti českho jazyka u zdravotnickch pracovnků, kteř zskali odbornou způsobilost ve studijnm programu v cizm jazyce na zem Česk republiky,
l) identifikačn daje poskytovatele nebo poskytovatelů nebo poskytovatelů socilnch služeb, u kterch je zdravotnick pracovnk zaměstnn,
m) kraj, na jehož zem zdravotnick povoln vykonv,
n) daje o ztrtě oprvněn k vkonu zdravotnickho povoln, o ztrtě zdravotn způsobilosti, ztrtě bezhonnosti a dlku obdob, na kter je vkonu činnosti zakzn.
(2) Obsah Nrodnho registru zdravotnickch pracovnků je
a) veřejně přstupn na internetovch strnkch ministerstva v rozsahu dajů zpracovanch podle odstavce 1 s vjimkou psmen d) a f),
b) přstupn osobě, kter zskala způsobilost k vkonu zdravotnickho povoln,
c) přstupnm dalšm subjektům uvedenm v 77,
d) přstupn oprvněnm zaměstnancům zdravotnch pojišťoven, a to za čelem provděn veřejnho zdravotnho pojištěn.
(3) Ministerstvo poskytne
a) přslušnmu sprvnmu orgnu na jeho ždost neveřejn daje veden v Nrodnm registru zdravotnickch pracovnků, a to pouze v rozsahu nezbytnm k vkonu sttn sprvy v oblasti zdravotnictv a šetřen stžnost podle tohoto zkona nebo jinch prvnch přepisů upravujcch poskytovn zdravotnch služeb,
b) Ministerstvu obrany na jeho ždost neveřejn daje veden v registru zdravotnickch pracovnků, a to pouze za čelem zajištěn obrany sttu podle jinho zkona36).
77
(1) Do Nrodnho registru zdravotnickch pracovnků předvaj daje podle
a) 76 odst. 1 psm. a), b), c), d), e), f), i), l) a m) zdravotnick pracovnk,
b) 76 odst. 1 psm. g) vzdělvac zařzen, akreditovan zařzen nebo pověřen organizace,
c) 76 odst. 1 psm. h), j) a k) ministerstvo nebo pověřen organizace,
d) 76 odst. 1 psm. i), l), m) a n) poskytovatel, poskytovatel socilnch služeb nebo komory.
(2) Za pravdivost a plnost poskytovanch dajů do registru nese odpovědnost subjekt předvajc daje. Subjekt dajů uveden ve zdravotnickch registrech je povinen neprodleně oznmit sprvci změny jm poskytovanch dajů.
(3) daje do registru podle odstavce 1 se předvaj v elektronick podobě způsobem stanovenm provděcm prvnm předpisem. Strukturu předvanch dat stanov ministerstvo ve zdravotnickm datovm standardu.“
295. Jak vyplv z citovanch ustanoven, Nrodn zdravotnick informačn systm, jehož sprvcem je Ministerstvo zdravotnictv, je informačn systm sestvajc z několika zdravotnickch registrů ( 72 odst. 1 zkona o zdravotnch službch). Jde předevšm o tzv. nrodn zdravotn registry, v nichž jsou zpracovvny osobn daje a jin daje o pacientech, včetně těch o jejich zdravotnm stavu, a to za čelem zskn informac ohledně zdravotnho stavu obyvatelstva jako celku, jejich (nejen statistickho) zpracovn a vyhodnocen. Jednotliv registry, jež jsou vymezeny v přloze k zkonu o zdravotnch službch, se liš svm předmětem, kter je vymezen např. druhem nemoci nebo poskytovan zdravotn služby. Nov prvn prava v tomto směru navazuje na předchoz prvn pravu Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu podle 67c až 67i zkona o pči o zdrav lidu, po obsahov strnce ji však měn a doplňuje. Tyto změny se tkaj jak struktury těchto registrů, tak i souvisejcch otzek předvn dajů nebo přstupu k těmto dajům.
296. Součst Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu jsou i Nrodn registr poskytovatelů ( 74 zkona o zdravotnch službch) a Nrodn registr zdravotnickch pracovnků ( 76 zkona o zdravotnch službch). Nmitky vedlejšch častnků se tkaj jen posledně uvedenho registru, v němž jsou shromžděny daje o jednotlivch zdravotnickch pracovncch, tedy osobch vykonvajcch povoln lkaře, zubnho lkaře a farmaceuta, nebo zdravotnick povoln ve smyslu 2 psm. a) zkona o nelkařskch zdravotnickch povolnch. Tyto daje jsou zskvny od jednotlivch zdravotnickch pracovnků nebo jinch subjektů, kterm povinnost jejich předn i bez souhlasu dotčench osob vyplv z 77 zkona o zdravotnch službch. Nov prava jako celek nahrazuje dosavadn Registr lkařů, zubnch lkařů a farmaceutů (existujc již od roku 1962) podle bodu 6 přlohy k zkonu č. 20/1966 Sb., o pči o zdrav lidu, ve zněn zkona č. 156/2004 Sb., v němž byly vedeny jejich identifikačn daje (rodn čslo, titul), dle daje o jejich vzděln a specializaci, daje potřebn pro identifikaci zdravotnickho zařzen, k němuž maj tyto osoby pracovn nebo obdobn poměr (identifikačn čslo osoby, nzev oddělen) a daje o jejich vazku. Tyto daje se anonymizovaly jeden rok po ukončen vkonu povoln.
297. Nov registr bude dle zahrnovat i daje obsažen v již existujcm Registru zdravotnickch pracovnků způsobilch k vkonu zdravotnickho povoln bez odbornho dohledu a hostujcch osob podle 72 zkona o nelkařskch zdravotnickch povolnch, kter byl i dosud součst Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu. Konkrtně tento registr zahrnuje daje o osobch, jimž bylo vydno osvědčen podle 66 citovanho zkona, tedy např. o všeobecnch sestrch, porodnch asistentkch nebo zubnch technicch (srov. 3 a nsl. vyhlšky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnickch pracovnků a jinch odbornch pracovnků, resp. 3 a nsl. již zrušen vyhlšky č. 424/2004 Sb., kterou se stanov činnosti zdravotnickch pracovnků a jinch odbornch pracovnků), a o hostujcch osobch ve smyslu 76 citovanho zkona. Jde ve stručnosti o čslo, pod kterm bylo vydno osvědčen, jmno a přjmen, datum narozen, rodn čslo, adresu trvalho pobytu, adresu zaměstnavatele a pracovn zařazen nebo nesttnho zdravotnickho zařzen, kde je povoln vykonvno, daje o dosaženm vzděln, datum ukončen platnosti osvědčen nebo oznmen, tž daj, zda se jedn o osobu usazenou nebo hostujc, a datum vyškrtnut z registru. Kromě dajů o rodnm čsle a trvalm pobytu je tento registr veřejně přstupn. Je třeba podotknout, že zkon o zdravotnch službch nijak neřeš dalš existenci registru podle posledně uvedenho ustanoven, kter se tak zřzenm Nrodnho registru zdravotnickch pracovnků stane duplicitnm.
298. Podle 127 odst. 1 psm. a) zkona o zdravotnch službch ministerstvo zřd Nrodn registr zdravotnickch pracovnků do 24 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona. Fyzickm osobm, jež vykonvaj zdravotnick povoln na zem Česk republiky, nsledně vznikne podle odstavce 5 tohoto ustanoven povinnost přihlsit se do tohoto registru do 180 dnů ode dne jeho zřzen a poskytnout ministerstvu, popřpadě pověřen prvnick osobě, daje podle 76 zkona o zdravotnch službch. daje veden v Registru lkařů, zubnch lkařů a farmaceutů budou převedeny do novho registru. K okamžiku vydn tohoto nlezu nebyl tento registr fakticky zřzen.
299. Zvěrem tto čsti je třeba zmnit, že v přpadě lkařů, zubnch lkařů a farmaceutů a u každho z těchto povoln i hostujcch osob vedou přslušn komory seznam svch členů, jenž nem pouh informačn charakter, nbrž se zařazenm do něj je spojeno oprvněn k vkonu lkařskho povoln [srov. povinnost členstv podle 3 zkona č. 220/1991 Sb.; k tomu rovněž nlez ze dne 14. řjna 2008 sp. zn. Pl. S 40/06 (N 171/51 SbNU 93; 6/2009 Sb.)]. Rozsah dajů, kter jsou v tomto seznamu vedeny, zkon přmo nestanov, a jsou konkretizovny až v přslušnch stavovskch předpisech [ 3 psm. b) Organizačnho řdu Česk lkařsk komory, 2 odst. 1 psm. i) Organizačnho řdu Česk stomatologick komory a 4c Organizačnho řdu Česk lkrnick komory]. Ve všech přpadech jsou evidovny jmno a přjmen (a titul), rodn čslo (nebo i datum narozen), bydliště, dosažen odbornost, msto (tj. adresa zdravotnickho zařzen) a forma vkonu povoln a disciplinrn proviněn. Již u těchto seznamů zkon předpokld, že budou veřejně přstupn, s vjimkou dajů o datu narozen, adrese pro doručovn na zem Česk republiky a adrese pro doručovn na zem členskho sttu usazen ( 6a odst. 9 zkona č. 220/1991 Sb.). Předmětem evidence ze strany komor jsou pochopitelně i daje tkajc se členstv v komoře nebo jejch orgnech.
IX./b
Obecně k prvu na respekt k soukrommu životu a prvu na informačn sebeurčen
300. stavn soud vodem přezkumu napadench ustanoven konstatuje, že v dan věci jsou předmětem posouzen otzky shromažďovn a zveřejňovn osobnch dajů, tedy materie spadajc v širšm smyslu do rmce prva na respekt k soukrommu životu. Vznam tohoto prva, jež je normativně vyjdřeno v čl. 7 odst. 1, čl. 10, 12 a 13 Listiny, resp. tž čl. 8 mluvy, jako jedn z hlavnch zruk autonomie jednotlivce byl v dosavadn judikatuře opakovaně zdůrazňovn. Zahrnuje přitom nejen tradičn vymezen soukrom v jeho prostorov dimenzi (ochrana obydl v širšm slova smyslu) a v souvislosti s autonomn existenc a veřejnou moc nerušenou tvorbou socilnch vztahů (v manželstv, v rodině, ve společnosti), ale i garanci sebeurčen ve smyslu zsadnho rozhodovn jednotlivce o sobě samm, včetně otzek, zda, v jakm rozsahu, jakm způsobem a za jakch okolnost maj bt skutečnosti a informace z jeho osobnho soukrom zpřstupněny jinm subjektům [srov. zejmna nlez ze dne 22. března 2011 sp. zn. Pl. S 24/10 (N 52/60 SbNU 625; 94/2011 Sb.), bod 29, tž nlez ze dne 20. prosince 2011 sp. zn. Pl. S 24/11 (43/2012 Sb.), bod 16].
301. Uveden aspekt prva na respekt k soukrommu životu je v judikatuře označovn jako prvo na informačn sebeurčen a lze jej dovodit předevšm z čl. 10 odst. 3 Listiny [srov. nlez ze dne 17. července 2007 sp. zn. IV. S 23/05 (N 111/46 SbNU 41), bod 34; nlez ze dne 1. prosince 2008 sp. zn. I. S 705/06 (N 207/51 SbNU 577), bod 27; nlez sp. zn. Pl. S 24/10, body 29 a nsledujc]. Jeho podstatou je prvo každ osoby, aby sama rozhodovala o tom, jak daje o sobě poskytne jinm osobm nebo je učin veřejnmi, přičemž jej souhlas je nezbytn i pro jejich shromažďovn nebo zveřejňovn ze strany dalšch osob. Toto prvo nicmně neplat absolutně a lze jej omezit, byť posledně uveden ustanoven takovouto možnost vslovně nepředpokld. Mus se však jednat o omezen za čelem ochrany jinho stavnho prva nebo dosažen stavně aprobovanho veřejnho statku, kter mus bt stanoveno zkonem, a to způsobem odpovdajcm nrokům plynoucm z principu prvnho sttu. Současně mus s ohledem na sledovan čel obstt z hlediska proporcionality (nlez sp. zn. Pl. S 24/10, bod 37, srov. tž např. rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 6. června 2006 ve věci stžnosti Segerstedt-Wiberg a ostatn proti Švdsku č. 62332/00, body 76 a 88).
302. Obdobn vchodiska jsou vslovně vyjdřena i v některch dalšch prvnch předpisech, jež se tkaj problematiky zpracovn osobnch dajů. Napřklad mluva o ochraně osob se zřetelem na automatizovan zpracovn osobnch dat ve svm čl. 5 formuluje zsady pro automatizovan zpracovn osobnch dajů. Ty musej bt a) zskny a zpracovny poctivě a v souladu se zkony, b) shromažďovny pro stanoven a oprvněn čely a nesm jich bt použito způsobem neslučitelnm s těmito čely, dle musej bt c) přiměřen, tkajc se čelů, pro něž byly uloženy na nosiče, a nepřesahujc tyto čely, d) přesn, a pokud je to potřebn, udržovan v aktulnm stavu, a e) uchovvny ve formě umožňujc zjistit totožnost subjektů dajů po dobu nikoliv delš, než je třeba pro čely, pro něž jsou daje shromžděny. Obdobnm způsobem jsou tyto zsady vymezeny i ve vedlejšmi častnky zmněn směrnici Evropskho parlamentu a Rady 95/46/ES, kter na uvedenou mluvu přmo navazuje (srov. recitl č. 11). Požadavek, aby rozsah a způsob shromažďovn osobnch dajů byl proporcionln ve vztahu ke sledovanmu čelu, je zdůrazněn i v některch recitlech tto směrnice, zejmna recitlu č. 28.
303. Aplikace testu proporcionality (bod 330 tohoto nlezu) v přpadě shromažďovn a zpracovn osobnch dajů bez souhlasu jejich subjektu předpokld, že jm bude poměřovn samostatně každ z nich. V obecn rovině mus jakkoliv omezen zkladnho prva na informačn sebeurčen podle čl. 10 odst. 3 Listiny předevšm sledovat legitimn, tj. stavně aprobovan, cl a mus bt způsobil tohoto cle doshnout (požadavek vhodnosti). Tento čel mus bt zkonem dostatečně určitě vyjdřen.
304. Jsou-li tyto podmnky splněny, je třeba posuzovat šetrnost tohoto zsahu do zkladnho prva, a to nejen z hlediska nezbytnosti zskn určitho daje pro dosažen sledovanho cle, nbrž tž způsobu jeho zskn a nslednho nakldn s nm (požadavek potřebnosti). Tento daj nesm bt použit za jinm čelem, než k jakmu byl bez souhlasu jeho subjektu zskn (srov. nlez sp. zn. Pl. S 24/10, body 50 a 51; nlez sp. zn. Pl. S 24/11, body 27 až 29), z čehož pochopitelně plynou požadavky ve vztahu k jeho zajištěn. Efektivn ochrana prv jednotlivce, jehož osobn daje jsou bez jeho souhlasu zpracovvny, mus dbt toho, že s ohledem na mru citlivosti může mt zveřejněn těchto dajů pro dotčenou osobu zsadn a neodstraniteln důsledky, kter nebude možn ždnm způsobem dodatečně plně kompenzovat. Typicky půjde např. o otzky zdravotnho stavu nebo majetkovch poměrů. Skutečnost, že někdo m přstup k těmto dajům, tak mus bt odůvodněna konkrtnm čelem. Zkon mus v každm přpadě jasně definovat okruh osob, jež maj k jednotlivm dajům přstup, v jakm rozsahu jej maj a za jakch podmnek. Zroveň by měl stanovit nejen dostatečn garance, kter budou zamezovat neoprvněnmu přstupu nebo zneužit oprvněnho přstupu (např. povinnost mlčenlivosti), ale v tomto směru i přslušn sankce (srov. v tto souvislosti např. zvěry Evropskho soudu pro lidsk prva v rozsudku ze dne 17. prosince 2009 ve věci stžnosti Bouchacourt proti Francii č. 5335/06, body 67 až 69). Jako jednu z garanc nakonec nelze opominout ani povinnost, aby byl daj veden jen po nezbytnou dobu a pot byl smazn nebo anonymizovn, tedy zachovvn bez možnosti zjištěn jeho subjektu.
305. Posledn krok testu proporcionality zahrnuje hodnotovou vahu o tom, zda veřejn zjem na zpracovn určitho osobnho daje převž nad prvem jednotlivce rozhodovat o tom, zda tento daj poskytne jin osobě, nebo nikoliv (proporcionalita v užšm smyslu). V tomto kroku bude třeba zvažovat zejmna vznam předmětnho daje s ohledem na dopady jeho sdělen jin osobě pro soukromou sfru jednotlivce (subjektu daje), tedy zda nejde o daj natolik citliv, že jeho poskytnut za danm čelem nelze spravedlivě požadovat.
306. Zbv dodat, že tato kritria je třeba hodnotit zvlšť přsně v přpadě, kdy dochz rovněž ke zveřejněn zpracovvanch dajů. Prvě v přpadě neomezenho přstupu veřejnosti k určitmu daji mus bt brn zřetel na to, že tm dochz k jeho plnmu vynět ze soukrom sfry jednotlivce.
IX./c
Vlastn přezkum napadench ustanoven
307. Z 70 a 73 zkona o zdravotnch službch vyplv, že Nrodn registr zdravotnickch pracovnků m za cl předevšm evidenci personlnho zabezpečen poskytovanch zdravotnch služeb [ 73 odst. 1 psm. d) tohoto zkona] a evidenci zdravotnickch pracovnků z hlediska jejich oprvněn k vkonu zdravotnickho povoln a dosaženho vzděln [ 73 odst. 1 psm. e) tohoto zkona]. stavn soud zdůrazňuje, že samotn evidence dajů o zdravotnickch pracovncch, ke kter dochz na zkladě zkona bez jejich souhlasu, představuje zsah do jejich zkladnho prva na informačn sebeurčen, a proto nelze akceptovat, aby byla čelem sama o sobě. Vždy mus sledovat nějak konkrtn stavně aprobovan čel. Ten je v tomto přpadě vyjdřen v 70 odst. 1 psm. a) zkona o zdravotnch službch, jenž vymezuje širš čel Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu jako celku, a to zskn souhrnnch dajů o rozsahu a kvalitě poskytovanch zdravotnch služeb, pro řzen zdravotnictv a tvorbu zdravotn politiky. Kromě toho m bt registr zdrojem statistickch dajů [ 73 odst. 1 psm. f) tohoto zkona].
308. Otzce čelu Nrodnho registru zdravotnickch pracovnků se podrobně věnuje i důvodov zprva k nvrhu zkona o zdravotnch službch (sněmovn tisk č. 405/0, 6. volebn obdob, str. 132-133). Ta za hlavn změry 76 a 77 tohoto zkona označuje poskytovn dajů veřejnosti o oprvněn k vkonu zdravotnickho povoln a kvalifikaci zdravotnickch pracovnků, dle zskn informac o počtech a skladbě zdravotnickch pracovnků z hlediska demografickch charakteristik (věk, pohlav) a odbornch kvalifikačnch kritri (dosažen způsobilost) ve vztahu k vykonvan činnosti (poskytovatel, obor), dajů pro mezinrodn statistiky o personlnch kapacitch a nakonec informac a podkladů pro plnovn, rozhodovn a predikci počtu pracovnků ve vztahu k počtu obyvatel, přijmn do negradulnho a postgradulnho vzdělvn či specializačnch kurzů. Smyslem tohoto registru m bt rovněž vytvořen sjednocen několika dosavadnch samostatnch evidenc, jež nejsou obsahově propojeny, ačkoliv se jimi sledovan daje čstečně překrvaj.
309. Důvodov zprva upřesňuje zkladn čel zpracovvn osobnch dajů v předmětnm registru, kterm je zskn informac o personlnm zajištěn poskytovn zdravotnch služeb pro řzen zdravotnictv a tvorbu zdravotn politiky. Jde vlastně o stejn čel, jak sleduj dosavadn Registr lkařů, zubnch lkařů a farmaceutů a Registr zdravotnickch pracovnků způsobilch k vkonu zdravotnickho povoln bez odbornho dohledu a hostujcch osob, kter nov registr nahrazuje. Tato shoda plat v přpadě obou z nich, i pokud jde o zkonem vslovně formulovan statistick či vědeck čely. Posledn čel, kter je, byť implicitně, vyjdřen ve vše citovanch napadench ustanovench, je zajištěn přstupu veřejnosti k takto shromžděnm dajům o zdravotnickch pracovncch. stavn soud tak mohl přistoupit k posouzen prvn pravy Nrodnho registru zdravotnickch pracovnků z toho hlediska, zda jej čely lze považovat za způsobil odůvodnit zsah do zkladnho prva na informačn sebeurčen podle čl. 10 odst. 3 Listiny, a pokud ano, zda k jejich dosažen stanoven povinnost předat osobn daje, resp. strpět jejich zpracovn a zveřejňovn, obstoj z hlediska proporcionality. O tom, že tato povinnost m zkonn zklad, nejsou ždn pochybnosti.
310. Prvně uveden čel, kterm je zskn dajů o personlnm zabezpečen poskytovn zdravotn pče pro řzen zdravotnictv a tvorbu zdravotn politiky, za stavně aprobovan nepochybně označit lze. Vytvořen registru obsahujcho daje o zdravotnickch pracovncch, a to konkrtně jejich identifikačn a kontaktn daje [ 76 odst. 1 psm. a), b) a d) zkona o zdravotnch službch], zkladn daje o jejich struktuře [ 76 odst. 1 psm. c), e), ve sv podstatě tž psm. j) zkona o zdravotnch službch], o jejich kvalifikaci [ 76 odst. 1 psm. g), h) a k) zkona o zdravotnch službch] i daje spojen s vkonem zdravotnickho povoln [ 76 odst. 1 psm. i), j), l), m) a n) zkona o zdravotnch službch], je přitom rovněž prostředkem způsobilm k dosažen stanovenho cle. Předmětn daje umožňuj přslušnm sttnm orgnům vyhodnotit, v jak mře je na celosttn i regionln rovni zabezpečeno poskytovn zdravotn pče (resp. zdravotnch služeb) z hlediska počtu a kvalifikace zdravotnickch pracovnků, zaznamenvat a vyhodnocovat relevantn změny, včetně různch aspektů migrace zdravotnickch pracovnků, a přijmat potřebn opatřen, jež považuj za čeln k tomu, aby jejich přpadn nedostatek v krtkodobm nebo dlouhodobm časovm obdob neohrozil dostupnost zdravotn pče pro občany. V širšch souvislostech tm přispvaj k ochraně stavnch hodnot života, zdrav a lidsk důstojnosti.
311. Určit pochybnosti lze mt jen v přpadě daje o ověřen znalosti českho jazyka u zdravotnickch pracovnků, kteř zskali odbornou způsobilost ve studijnm programu v cizm jazyce na zem Česk republiky [ 76 odst. 1 psm. k) zkona o zdravotnch službch], neboť v jeho přpadě nen ze zkona vůbec zřejm ani důvod jeho zařazen prvě do tohoto registru ani vztah ke sledovanmu čelu. Jde o specifick daj o jednom z kvalifikačnch předpokladů, kter zkon vyžaduje u absolventů akreditovanch zdravotnickch studijnch programů uskutečňovanch vysokmi školami v Česk republice v jinm vyučovacm jazyku než českm, pokud chtěj sv povoln vykonvat na jejm zem (srov. 35 zkona č. 95/2004 Sb. a 86 zkona o nelkařskch zdravotnickch povolnch). U těchto osob m Ministerstvo zdravotnictv na zkladě jejich ždosti stanovenm řednm způsobem ověřit, že jsou schopny odborně se vyjadřovat v českm jazyce, jehož znalost se za tmto čelem vyžaduje v rozsahu nezbytnm k vkonu zdravotnickho povoln. Stejn požadavek ale plat i pro osoby, jež ždaj o uznn způsobilosti k vkonu zdravotnickho povoln zskan v jinm členskm sttě. Je proto namstě otzka, z jakho důvodu je tento daj vyžadovn toliko u jedn skupiny zdravotnickch pracovnků, a nikoliv u všech, jichž se tento požadavek dotk. Na druh straně nelze přehldnout, že tento daj představuje v podstatě jen konstatovn splněn podmnky, kter je u některch osob vyžadovna pro vznik oprvněn k vkonu zdravotnickho povoln. Již ze samotn skutečnosti, že zdravotnick pracovnk uveden v 76 odst. 1 psm. k) zkona o zdravotnch službch byl zařazen do předmětnho registru, totiž vyplv, že u něj muselo dojt k ověřen tto znalosti. Uveden tohoto daje v předmětnm registru je tak třeba hodnotit, a to i pokud jde o požadavek vhodnosti, ve spojen s ostatnmi daji ohledně vzděln zdravotnickch pracovnků, kter jej implicitně zahrnuj. Ždnm způsobem se jm nezvyšuje intenzita omezen (resp. zsahu do) jejich zkladnho prva na informačn sebeurčen.
312. V dalšm kroku testu proporcionality posuzoval stavn soud, zda napaden prava obstoj z hlediska požadavku potřebnosti. Podstatn čst dajů v předmětnm registru je evidovna již v souvislosti se vznikem a trvnm oprvněn zdravotnickch pracovnků k vkonu předmětn činnosti, když v přpadě lkařů, zubnch lkařů a farmaceutů těmito daji disponuj přslušn profesn komory, jež je vedou v rmci seznamů svch členů. Tato duplicita však nen pro posouzen potřebnosti rozhodujc. Nov registr m totiž sloužit vyhodnocovn personlnho zajištěn poskytovn zdravotnch služeb pro čely řzen zdravotnictv, tedy nepochybně čelu odlišujcmu se od toho, jenž opodstatňuje veden seznamu u jednotlivch komor. Zroveň je spravovn jinm subjektem a jako celek zahrnuje mnohem širš rozsah dajů o většm počtu subjektů. Samotn jeho zřzen proto nelze považovat za nerozumn nebo dokonce svvoln a požadavek potřebnosti je v jeho přpadě třeba hodnotit až z hlediska rozsahu zpracovvanch dajů a způsobu nakldn s nimi, a to ve vazbě na jeho čel.
313. Vše (bod 310 tohoto nlezu) byla vymezena vazba jednotlivch dajů na sledovan cle, kter představuje i vchodisko pro hodnocen nezbytnosti rozsahu zpracovvanch dajů. stavn soud zastv nzor, že v přpadě identifikačnch dajů zdravotnickch pracovnků, dajů o jejich struktuře (pohlav, věk, občanstv) a kvalifikaci (vzděln, specializace) a vkonu zdravotnickho povoln (msto vkonu, zahjen, přerušen a ukončen vkonu) je důvod, pro kter jsou vyžadovny prvě tyto daje, zřejm. Ve všech těchto oblastech jde v podstatě o zkladn daje, bez nichž by nebylo možn zskat informace, jež jsou clem jejich zpracovn. Uchovvn identifikačnch dajů po dobu vkonu povoln umožňuje kontrolu zpracovvanch dajů, jsou-li tyto poskytovny ze strany vce subjektů, jakož i sledovn jejich změn, včetně jejich časovho aspektu. V přpadě daje o ověřen znalosti českho jazyka lze opětovně zdůraznit, že s ohledem na svoji povahu nečin způsob dosažen sledovanho cle mně šetrnm k zkladnmu prvu na informačn sebeurčen.
314. Zbyl daje souvis s vkonem zdravotnickho povoln. Zatmco na daje o tom, zda jde o hostujc nebo usazenou osobu, dle o poskytovateli, u kterho je zdravotnick pracovnk zaměstnn, a kraji se bez dalšho uplatn vše uveden hodnocen, v přpadě dajů o ztrtě oprvněn k vkonu zdravotnickho povoln, o ztrtě zdravotn způsobilosti, ztrtě bezhonnosti a dlce obdob, na kter je vkon činnosti zakzn, je ždouc uvst podrobnějš důvody. Všechny pojmy uveden v 76 odst. 1 psm. n) zkona o zdravotnch službch je třeba vykldat z toho hlediska, zda maj relevanci ve vztahu k existenci oprvněn vykonvat zdravotnick povoln, nebo nikoliv. Ztrta zdravotn způsobilosti nebo bezhonnosti zdravotnickho pracovnka ve smyslu 3 zkona č. 95/2004 Sb. nebo 3 zkona o nelkařskch zdravotnickch povolnch znamen bez dalšho, že sv povoln nesm dl vykonvat, a stejn důsledek m i ztrta oprvněn k vkonu zdravotnickho povoln (např. vyloučen komory) nebo uložen zkazu činnosti. Předmětn registr ale neslouž ke shromažďovn konkrtnch dajů o zdravotnm stavu zdravotnickch pracovnků, nebo o tom, jakho konkrtnho jednn naplňujcho znaky trestnho činu nebo disciplinrnho proviněn se dopustili. Tyto daje již nejsou nezbytn k zskn informace o tom, zda zdravotnick pracovnk vykonv sv povoln. Pro čely tohoto registru proto postačuj informace o tom, že takovto skutečnost nastala a jej přpadn prvn kvalifikace. Z tohoto důvodu je i rozsah dajů vedench podle 76 odst. 1 psm. n) zkona o zdravotnch službch nezbytn vykldat restriktivně, a to ve vše uvedenm smyslu.
315. Pokud jde o přstup ke zpracovvanm dajům, zsadn vznam m předevšm 76 odst. 2 psm. a) zkona o zdravotnch službch, podle něhož je předmětn registr veřejně přstupn na internetovch strnkch Ministerstva zdravotnictv v rozsahu dajů zpracovvanch podle odstavce 1. Vjimku představuj jen daje o rodnm čsle a bydlišti. Prvn otzka, kter v tto souvislosti vyvstv, tak směřuje k čelu tohoto zveřejněn, a to, zda jm lze odůvodnit takto intenzivn zsah do prva na informačn sebeurčen.
316. Napaden prvn prava sice nepochybně sleduje čel umožnit přstup k dajům o zdravotnickch pracovncch veřejnosti, zveřejněn osobnch dajů bez souhlasu jejich subjektu však nemůže bt čelem samo o sobě, nbrž pouze prostředkem k dosažen jinho čelu, kter mus bt v zkoně buď vslovně definovn, nebo jej mus bt alespoň možn jednoznačně dovodit. V tomto přpadě zkonn prava konkrtn čel vslovně nevymezuje. Legitimn důvod zveřejňovn lze nicmně spatřovat ve vztahu k dajům tkajcm se samotnho vkonu povoln, a to obdobně, jak je tomu v přpadě seznamů komor (srov. bod 299 tohoto nlezu). Povinn zveřejňovn dajů o tom, že určit osoba vykonv (a tm i splňuje podmnky pro) zdravotnick povoln, jakou m k tomuto vkonu kvalifikaci, jakou m specializaci a kde působ, umožňuje každmu ověřit si, zda mu služby poskytuje osoba, kter k tomu splňuje všechny prvnmi předpisy stanoven podmnky. Vykonavatel těchto povoln si mus bt vědomi toho, že ačkoliv vkon jejich činnosti slouž ochraně života a zdrav pacienta, jsou s nm rovněž spojena i vznamn rizika (typicky nesprvn proveden určitho zkroku), a proto možnost ověřen si jejich kvalifikace je třeba vnmat jako legitimn prostředek ochrany pacientů (resp. garance, že jim bude poskytnuta zdravotn pče na nležit odborn rovni, srov. tž bod 282 tohoto nlezu) a jako omezen souvisejc s vkonem povoln ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny.
317. Uveden zvěry nepochybně odůvodňuj zveřejňovn vznamn čsti dajů podle 76 odst. 1 zkona o zdravotnch službch, nelze je však vzthnout na všechny z nich. V přpadě data a msta narozen či sttnho občanstv, stejně jako u nezveřejňovanho rodnho čsla či msta obvyklho pobytu, se jedn o osobn daje, u nichž nelze dovodit ždn důvod, pro kter by měly bt v přpadě všech uvedench pracovnků veřejn přstupn. To plat i pro evidenci dajů o ztrtě oprvněn k vkonu zdravotnickho povoln, o ztrtě zdravotn způsobilosti, ztrtě bezhonnosti a dlce obdob, na kter je vkon činnosti zakzn. M-li bt čelem zveřejněn možnost ověřit si informaci, zda zdravotnick pracovnk skutečně splňuje všechny zkonn podmnky pro vkon svho povoln, pak je dostatečně vypovdajc již skutečnost, že je v tomto registru veden. Pokud je ale splňovat přestal, resp. přestal vykonvat činnost, pak nen důvod jeho daje zpřstupňovat. Tyto skutečnosti postač uvst bez dalšch konkretizac, tedy bez jakhokoliv daje vztahujcho se ke ztrtě bezhonnosti nebo zdravotn způsobilosti. Veřejn přstup k dajům o zdravotnickch pracovncch podle 76 odst. 2 psm. a) zkona o zdravotnch službch, tk-li se dajů podle jeho odstavce 1 psm. b), e) a n) zkona o zdravotnch službch, proto neobstoj ve druhm kroku testu proporcionality.
318. stavn soud nevylučuje, že veřejn přstup k předmětnm dajům může mt i jin legitimn čel, kter by dokzal odůvodnit větš čst těchto dajů, nebo dokonce všechny z nich, zkon jej však nevymezuje a nelze jej jednoznačně dovodit ani implicitně. To se nakonec tk i doby, po kterou maj bt daje zveřejňovny a jež nen vymezena dostatečně určitě. Ačkoliv z vše uveden argumentace vyplv, že veřejn přstup k dajům podle 76 odst. 1 psm. n) zkona o zdravotnch službch neobstoj ve druhm kroku testu proporcionality, nelze opominout, že zkonodrce s nm počtal. Stanovil totiž, že veřejně přstupn budou i daje o ztrtě oprvněn k vkonu zdravotnickho povoln či o zkazu činnosti, resp. tž o ukončen vkonu zdravotnickho povoln [ 76 odst. 1 psm. i) zkona o zdravotnch službch], z čehož je zřejm jeho mysl, aby tomu tak bylo i pot, co tento pracovnk přestal sv povoln vykonvat. Otzka však zn, jak dlouho m tento přstup trvat, resp. co je kritriem, podle něhož by bylo možn posoudit přiměřenost toho, aby byla informace o zdravotnickm povoln určit osoby veřejně přstupn i po uplynut delšho obdob bez souhlasu jejch subjektů nebo dokonce proti jejich vůli. Spočv-li čel, jak bylo implicitně dovozeno, toliko v umožněn veřejnosti ověřit si kvalifikaci a oprvněn zdravotnickho pracovnka, kter sv povoln aktulně vykonv, pak pro nsledn (dlouhodob) zveřejňovn těchto dajů nen ždn důvod. I v tomto směru by tak jin čel, kter by opodstatňoval delš obdob zveřejňovn, musel stanovit zkon. Zbv dodat, že ze stejnch důvodů lze mt pochybnosti i o tom, po jakou dobu vlastně maj bt v tomto registru uchovvny daje v neanonymizovan podobě. Prvn prava nedv ždnou odpověď na otzku, zda a kdy m dojt k jejich vmazu nebo anonymizaci, přičemž s ohledem na nedostatečn vymezen čelu ji dostatečnm způsobem neposkytuje ani 20 odst. 1 zkona o ochraně osobnch dajů.
319. Skutečnost, že rozsah veřejně přstupnch dajů neobstoj ve druhm kroku testu proporcionality, m vznam i pro stavněprvn hodnocen přstupu jinch subjektů. Problematick samozřejmě nen ustanoven 76 odst. 2 psm. b) ve spojen s 73 odst. 2 psm. c) zkona o zdravotnch službch, jež garantuje zdravotnickm pracovnkům přstup do tohoto registru v rozsahu jimi sdělovanch dajů, kterch jsou subjektem. V přpadě ostatnch oprvněnch subjektů ve smyslu 76 odst. 2 zejmna ve spojen s 77 odst. 1 zkona o zdravotnch službch již však nen dostatečně upravena otzka, za jakm čelem a v jakm rozsahu maj mt tyto subjekty přstup k osobnm dajům zpracovvanm v tomto registru. Tento nedostatek je čstečně důsledkem toho, že prvn prava počtala v zsadě s veřejnm přstupem k předmětnmu registru. Ani v takovm přpadě by však nebyl zřejm důvod, pro kter by napřklad vzdělvac zařzen nebo poskytovatel zdravotnch služeb mohli mt přstup k rodnm čslům nebo adresm msta obvyklho pobytu všech zdravotnickch pracovnků. Zda jej budou mt, sice zvis na rozhodnut Ministerstva zdravotnictv, kter podle 73 odst. 3 zkona o zdravotnch službch zajišťuje jednotlivm pracovnkům oprvněnho subjektu přstup do registru a určuje jeho rozsah a čel, jakkoliv jeho rozhodnut však bude při absenci zkonnho vymezen čelu tohoto přstupu nepřezkoumateln a bude představovat zsah do prva na informačn sebeurčen. Poněvadž podmnka zkonnho vymezen čelu nen v přpadě většiny oprvněnch subjektů podle 76 odst. 2 psm. c) ve spojen s 77 odst. 1 zkona o zdravotnch službch splněna, lze i v tomto přpadě dospět k zvěru, že napaden prava nedostla požadavku potřebnosti.
320. Ze všech těchto důvodů dospěl stavn soud k zvěru, že napaden prvn prava Nrodnho registru zdravotnickch pracovnků stanov veřejn přstup k zpracovvanm osobnm dajům v takovm rozsahu a po takovou dobu, kter nelze odůvodnit ždnm stavně aprobovanm čelem, a stejně tak nelze takovto čel dovodit ani ve vztahu k oprvněn některch subjektů, k jehož dosažen m Ministerstvo zdravotnictv vymezit rozsah přstupovch prv jejich pracovnkům. Tyto zvěry maj vliv na hodnocen, zda napaden prvn prava obstoj jako omezen jejich zkladnho prva na informačn sebeurčen podle čl. 10 odst. 3 Listiny v testu proporcionality, přičemž odůvodňuj zvěr, že z hlediska potřebnosti v tomto testu jednoznačně neobstoj 76 odst. 2 psm. a) a c) zkona o zdravotnch službch. Zroveň je třeba zdůraznit, že zrušen těchto ustanoven by mělo zsadn dopad na prvn pravu tohoto registru jako celek, protože by došlo k podstatnmu omezen možnosti jeho využit, aniž by bylo možn přesně zhodnotit, zda i nadle odpovd čelu, pro kter vznikl. Tato skutečnost, společně s neurčitost, pokud jde o dobu uchovvn zpracovvanch dajů, tak opodstatňuje zvěr, že prvn prava obsažen v 76 a 77 zkona o zdravotnch službch neobstoj ve druhm kroku testu proporcionality jako celek, pročež je v rozporu s čl. 10 odst. 3 Listiny.
321. Zvěrem tto čsti stavn soud připomn, že v tomto řzen nepřezkoumval stavnost prvn pravy Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu jako celku, nbrž se zabval toliko některmi aspekty těch ustanoven, jež se vztahuj k Nrodnmu registru zdravotnickch pracovnků. Tento nlez proto nad rmec tohoto přezkumu nezakld vůči 70 až 78 zkona o zdravotnch službch překžku věci rozhodnut, a tedy nic nebrn, aby vedlejš častnci (nebo jakkoliv jin oprvněn navrhovatel) proti těmto ustanovenm podali nov nvrh, v němž konkretizuj důvody, pro kter se jejich zrušen domhaj. stavn soud si je vědom toho, že shromažďovn a zpracovvn osobnch dajů o zdravotnm stavu pacientů bez jejich souhlasu představuje velmi intenzivn zsah do jejich zkladnch prv a že v tomto směru je třeba na zkonnou pravu klst zvlšť přsn požadavky, a to zejmna pokud jde o stanoven čelů, pro kter maj bt tyto daje shromažďovny a zpracovvny, rozsah těchto dajů, dle okruh osob, jež maj mt k těmto dajům přstup, a čel tohoto přstupu, obdob, po jak maj bt zpracovny, a zabezpečen, že nedojde k neoprvněnmu přstupu nebo jejich zneužit, včetně opatřen k nsledn kontrole nakldn s těmito daji. V tomto smyslu přitom mus takovto prava obstt ve vztahu ke všem osobnm dajům, jež jsou předmětem zpracovn. Je proto ždouc, aby zkonodrce při přijmn nov prvn pravy Nrodnho registru zdravotnickch pracovnků pečlivě zvžil, do jak mry z těchto hledisek obstoj i ostatn registry tvořc Nrodn zdravotnick informačn systm, a svm včasnm zsahem odstranil jejich přpadn nedostatky, jež by mohly vst k porušovn prva pacientů, zdravotnickch pracovnků či jinch osob na informačn sebeurčen.
X.
Posouzen stavn konformity vymezen skutkovch podstat některch přestupků nebo jinch sprvnch deliktů v zkoně o zdravotnch službch a vše sankc za ně
322. Nvrh skupiny sentorů dle směřoval proti ustanovenm 114 odst. 1 psm. g) a 117 odst. 1 psm. e), f), g), n) a r) a odst. 3 psm. d), e), f), g), h), i) a m) zkona o zdravotnch službch, jež vymezuj skutkov podstaty některch přestupků nebo jinch sprvnch deliktů v oblasti poskytovn zdravotnch služeb. Vedlejš častnci maj za to, že horn hranice pokut, kter tento zkon stanov za spchn uvedench deliktů, jsou s ohledem na jejich zvažnost stanoveny v nepřiměřen vši, a tudž neobstoj z hlediska čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny. Tato nepřiměřenost je přitom v přpadě některch z těchto deliktů zapřčiněna i nejednoznačnost, vgnost nebo dokonce rozpornost jejich skutkovch podstat, kter zdravotnickm pracovnkům neumožňuje jednoznačně posoudit, zda jejich postup je nebo nen v souladu se zkonem.
X./a
Dikce a kontext napadench ustanoven
323. Napaden ustanoven vymezujc skutkov podstaty sprvnch deliktů v oblasti poskytovn zdravotnch služeb zn:
„ 114
(1) Fyzick osoba se dopust přestupku tm, že
...
g) jako zdravotnick pracovnk v rozporu s 70 odst. 4 psm. e) bodem 5 nepřed daje do Nrodnho zdravotnickho informačnho systmu,
...
117
(1) Poskytovatel se dopust sprvnho deliktu tm, že
...
e) nespln oznamovac povinnost podle 21 odst. 1 a 2 nebo 27 odst. 1 psm. c),
f) nespln oznamovac povinnost nebo nezveřejn informaci podle 26 odst. 2 nebo 4,
g) v rozporu s 26 odst. 3 nezajist předn kopie zdravotnick dokumentace nebo vpisu ze zdravotnick dokumentace jinmu poskytovateli,
...
n) v rozporu s 28 odst. 1 poskytne pacientovi zdravotn služby bez jeho souhlasu,
...
r) neopatř zdravotnick zařzen označenm podle 45 odst. 2 psm. d),
...
(3) Poskytovatel se dopust sprvnho deliktu tž tm, že
...
d) poruš povinnost mlčenlivosti podle 51,
e) poruš povinnost vst nebo uchovvat zdravotnickou dokumentaci nebo nakldat se zdravotnickou dokumentac podle 53 odst. 1,
f) neumožn přstup do zdravotnick dokumentace podle 64 odst. 1,
g) neumožn nahlžen do zdravotnick dokumentace podle 65,
h) umožn nahlžet do zdravotnick dokumentace v rozporu s 65,
i) nepořd vpis nebo kopii zdravotnick dokumentace podle 66 odst. 1 nebo 2,
...
m) nezajist prohldku těla zemřelho podle 84 odst. 2 psm. a), c) nebo d),“.
324. Nad rmec tohoto zněn stavn soud dodv, že napaden ustanoven vymezuj toliko skutkov podstaty jednotlivch sprvnch deliktů. Za jejich spchn lze nicmně uložit pokutu, jejž maximln vše je stanovena v přpadě přestupku podle 114 odst. 1 psm. g) zkona o zdravotnch službch v jeho odstavci 2 psm. d) na 100 000 Kč, v přpadě sprvnch deliktů podle 117 odst. 1 psm. e), f) a g) a odst. 3 psm. m) zkona o zdravotnch službch v jeho odstavci 4 psm. c) na 300 000 Kč, v přpadě sprvnch deliktů podle 117 odst. 1 psm. n) a odst. 3 psm. e), f), g), h) a i) zkona o zdravotnch službch v jeho odstavci 4 psm. b) na 500 000 Kč, v přpadě sprvnho deliktu podle 117 odst. 1 psm. r) zkona o zdravotnch službch v jeho odstavci 4 psm. d) na 200 000 Kč a v přpadě sprvnho deliktu podle 117 odst. 3 psm. d) zkona o zdravotnch službch v jeho odstavci 4 psm. a) na 1 000 000 Kč. U ždnho z nich naopak zkon nestanov doln hranici pokuty.
X./b
K nmitce nepřiměřen vše pokut
325. Zkladn nmitka vedlejšch častnků se tk nepřiměřenosti vše pokut, kter lze uložit za tyto sprvn delikty. Takovto nmitka však svm obsahem nesměřuje vůči napadenm ustanovenm, nbrž vůči relevantnm čstem 114 odst. 2 psm. d) a 117 odst. 4 psm. a), b), c) a d) zkona o zdravotnch službch, kter vymezuj přslušn sankce. Lze samozřejmě uznat, že zrušenm zkonnho vymezen skutkov podstaty sprvnho deliktu by se zbyl sankčn ustanoven stala obsoletn, čmž by byla fakticky odstraněna i možnost porušen zkladnho prva v důsledku jejich aplikace. Otzkou však zůstv, zda by takovto postup byl slučiteln se smyslem pravomoci stavnho soudu rozhodovat o zrušen zkonů nebo jinch prvnch předpisů, jsou-li v rozporu s stavnm pořdkem, jakož i zsadou minimalizace zsahů, kterou stavn soud aplikuje ve sv rozhodovac činnosti [srov. nlez ze dne 6. řjna 2010 sp. zn. Pl. S 39/08 (N 207/59 SbNU 3; 294/2010 Sb.), bod 60]. Pokud by se totiž takovto rozpor tkal pouze vše sankce, je zřejm, že k jeho odstraněn by postačovalo zrušen přslušnho ustanoven zkona, jež tuto sankci pro předmětn sprvn delikt stanov. Současn zrušen skutkov podstaty sprvnho deliktu by bylo naopak nadbytečn a uvažovat o něm by bylo možn pouze za předpokladu, že prvě v n spočv důvod protistavnosti.
326. Tyto skutečnosti odůvodňuj zvěr, že nmitky směřujc vůči horn hranici pokuty nejsou s ohledem na skupinou sentorů vymezen předmět řzen relevantn. Směřuj totiž vůči ustanovenm zkona o zdravotnch službch, kter jejich nvrhem nejsou napadena. stavn soud se však musel vypořdat se specifickou situac, jež vznikla v důsledku odmtnut nvrhu vedlejšch častnků z důvodu překžky litispendence a jeho nslednm věcnm projednvnm v tomto řzen, jehož předmětem je nvrh jinho navrhovatele na zrušen zkona o zdravotnch službch jako celku. To znamen, že ačkoliv vedlejš častnci nenavrhli zrušen přslušnch ustanoven, jež stanov sankce za sprvn delikty, stavn soud v danm řzen rozhoduje i o jejich zrušen. Vyplv-li přitom z jeho ustlen judikatury, že je při svm rozhodovn vzn pouze petitem nvrhu, a nikoliv jeho odůvodněnm [srov. např. nlez ze dne 23. listopadu 1999 sp. zn. Pl. S 28/98 (N 161/16 SbNU 185; 2/2000 Sb.)], nabz se přirozeně otzka, zda za těchto okolnost mohl nebo dokonce měl přezkoumat předmětn ustanoven stanovujc sankce i z hlediska argumentace vedlejšch častnků.
327. stavn soud v tto otzce obecně zaujm zdrženliv přstup. I když nen vzn odůvodněnm nvrhu na zrušen zkona nebo jinho prvnho předpisu, a tedy napaden ustanoven může přezkoumat i z jinch než navrhovateli uplatněnch důvodů, jeho postup nemůže bt projevem libovůle. Jakkoliv dalš vlastn přezkum tak mus mt s těmito důvody obsahovou souvislost, přpadně, půjde-li o přpad tzv. konkrtn kontroly stavnosti, mus bt zachovna jeho vazba na věc, v souvislosti s nž bylo takovto řzen iniciovno. Tato možnost naopak nemůže sloužit k tomu, aby stavn soud využil určitho nvrhu a bez jakkoliv souvislosti s uplatněnou argumentac v abstraktn rovině předestřel vlastn argumentačn linii, na jejmž zkladě by přezkoumal a přpadně i zrušil napaden prvn předpis nebo jeho čst. To plat obzvlšť v přpadě, kdy je určit prvn předpis napaden toliko pro způsob jeho přijet, aniž by byl současně namtn jeho věcn nesoulad, a kdy nlez o tom, zda tento předpis byl přijat způsobem stanovenm stavnm pořdkem, nen způsobil založit překžku věci rozhodnut vůči přpadnmu pozdějšmu obsahovmu přezkumu napadench ustanoven [srov. nlez ze dne 15. května 2012 sp. zn. Pl. S 23/09 (245/2012 Sb.), body 34 až 36].
328. V dan věci se zrušen ustanoven, jež stanovuj sankce za sprvn delikty, domhali pouze navrhovatel a skupina poslanců, jež m v tomto řzen postaven vedlejšho častnka, v obou přpadech tomu tak ale bylo z důvodu způsobu přijet zkona o zdravotnch službch, resp. z důvodů vztahujcch se k tomuto zkonu jako celku. Věcnou argumentaci proti těmto ustanovenm uplatnila jen skupina sentorů, kter je však naopak nezahrnula do petitu svho nvrhu. stavn soud přesto prvě v tomto nvrhu shledv dostatečn zklad pro jejich věcn přezkum. Z jeho obsahu je totiž zřejm, že se jm vedlejš častnci domhali prvě posouzen přiměřenosti horn hranice sankc. Za situace, kdy jsou dotčen ustanoven předmětem thož řzen, byť k nvrhu jinho aktivně legitimovanho subjektu, proto nic nebrn tomu, aby stavn soud přihldl i k jejich argumentaci.
329. Pot, co stavn soud přistoupil k přezkumu relevantnch čst 114 odst. 2 psm. d) a 117 odst. 4 psm. a), b), c) a d) zkona o zdravotnch službch, jež upravuj předmětn sankce, dospěl k zvěru, že uplatněn nmitka nepřiměřenosti vše sankce neodůvodňuje jejich zrušen. Jak vyplv z ustlen judikatury stavnho soudu, peněžit sankce majc povahu veřejnoprvn povinnosti peněžitho plněn sttu je sice zsahem do majetkovho substrtu, a tudž i vlastnickho prva povinnho subjektu, sama o sobě však nepředstavuje porušen tohoto prva, jež je stavně zaručeno v čl. 11 Listiny nebo čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě (nlez sp. zn. Pl. S 7/03). Posouzen, zda tato sankce obstoj jako přpustn zsah, zvis obecně na splněn některch podmnek. Předevšm mus bt takovto sankce, a to i v přpadě sprvnho deliktu, stanovena zkonem, což je v dan věci splněno (srov. nlez sp. zn. Pl. S 14/09, bod 29). Předmětn zkonn prava ale mus rovněž obstt z hlediska testu proporcionality, kter se však v takovmto přpadě neaplikuje ve sv pln formě. Důvod tohoto postupu přitom plyne z povahy sankčnch opatřen.
330. stavn soud při hodnocen otzky přpustnosti zsahu do určitho zkladnho prva standardně posuzuje, zda předmětn opatřen sleduje legitimn (stavně aprobovan) cl jeho omezen, a pokud ano, zda je toto opatřen k dosažen tohoto cle vhodn (požadavek vhodnosti), dle, zda tohoto cle nelze doshnout jinm způsobem, jenž by byl k dotčenmu zkladnmu prvu šetrnějš (požadavek potřebnosti), a nakonec, zda - jsou-li uveden podmnky splněny - zjem na dosažen tohoto cle v rmci určitho prvnho vztahu převž nad dotčenm zkladnm prvem (proporcionalita v užšm smyslu).
331. Aplikace tohoto testu v přpadě omezen vlastnickho prva udělenm peněžit sankce v určit maximln vši bude zpravidla vst k zvěru, že takovto sankce sleduje legitimn cl zamezen porušovn dotčen prvn povinnosti. Zroveň jde o prostředek, kter je způsobil tohoto cle doshnout. Zodpovězen otzky potřebnosti horn hranice sankce v určit vši, resp. souvisejc otzky intenzity veřejnho zjmu na takovmto nastaven, již ale soudnm vkladem provst nelze. Jde totiž o otzky politickho charakteru, jejichž řešen je ve vlučn kompetenci zkonodrce, jemuž nakonec obecně nlež legislativn prava otzek, zda určit jednn m bt trestn nebo nikoliv, definovn skutkovch podstat deliktů (trestnch činů, přestupků, jinch sprvnch deliktů) a stanoven druhu a vše sankc. Prvě on tak může v rmci svho uvžen zohlednit jednotliv kriminlně-politick hlediska, např. hledisko generln prevence, intenzitu rizika deliktnho jednn a z toho plynouc stupeň ohrožen spořdanho lidskho soužit nebo proměny v axiologickm nazrn veřejnosti na vznam individulnch a společenskch hodnot a prvnch statků poškozovanch deliktnm chovnm pachatelů (nlez sp. zn. Pl. S 14/09, body 29, 34 a 36).
332. Vsledek těchto vah, jenž zahrnuje i stanoven druhu a vše sankce za spchn určitho deliktu, sice může stavn soud dl přezkoumvat v mezch sv kompetence, nicmně prostor pro jakkoliv jeho zsah je velmi zk. V zsadě tak může zkoumat, zda předmětn peněžit sankce obstoj z hlediska testu vyloučen extrmn disproporcionality, tedy zda s touto sankc spojen zsah do stavně zaručenho vlastnickho prva nevede k takov zsadn změně majetkovch poměrů dotčenho subjektu, jež by u něj znamenala „zmařen sam podstaty majetku“, tj. „zničen majetkov zkladny“ (nlez sp. zn. Pl. S 3/02), resp. zda nejde o přpad, v němž „hranice veřejnoprvnho povinnho peněžitho plněn jednotlivcem vůči sttu nabyla škrtcho (rdouscho) působen“ (nlez sp. zn. Pl. S 7/03). K jejmu přezkumu ale může přistoupit i z hlediska dodržen stavnho principu rovnosti, a to jak akcesorick ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny, kter zakazuje diskriminovat osoby při vkonu jejich zkladnch prv, tak i neakcesorick, zakotven v čl. 1 Listiny a spočvajc ve vyloučen libovůle zkonodrce při rozlišovn prv určitch skupin subjektů [srov. nlez sp. zn. Pl. S 36/01, nlez sp. zn. Pl. S 7/03, nlez ze dne 21. dubna 2009 sp. zn. Pl. S 29/08 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009 Sb.), bod 56]. Jsou-li přitom zachovny takto vymezen meze uvžen, je konečn slovo ve vztahu k čelnosti peněžn sankce v určit vši vyhrazeno zkonodrci.
333. Vše shrnut vchodiska maj vznam pro hodnocen argumentace vedlejšch častnků, jež spočv v nmitce nepřiměřenosti horn hranice pokut s ohledem na zvažnost předmětnch deliktů, jakož i neurčitost jejich vymezen. Pokud jde o prvně uveden hledisko, je zřejm, že uplatněn nmitka je předevšm projevem nesouhlasu se způsobem, jakm zkonodrce využil svho oprvněn při stanoven možn vše sankc v zkoně o zdravotnch službch. Vedlejš častnci se vlastně domhaj jejich přehodnocen, protože jednotliv sprvn delikty nepovažuj za natolik zvažn, aby odůvodňovaly stanoven sankce v namtan vši. K takovmuto přezkumu ale stavn soud povoln nen. Přiměřenost napadench peněžitch sankc ve smyslu uplatněn nmitky může v rmci abstraktn kontroly přezkoumvat pouze z hlediska jejich přpadnho likvidačnho nebo „rdouscho“ činku, přičemž ani v takovmto přpadě se nemůže omezit jen na vahy o přiměřenosti jejich horn hranice. I kdyby totiž uložen pokuty na tto rovni, kter v přpadě napadench sankc čin 100 000 až 1 000 000 Kč, mělo takovto charakter ve vztahu k určit skupině odpovědnch subjektů, přslušnmu sprvnmu orgnu by při rozhodovn o vši sankce byla v každm jednotlivm přpadě zachovna možnost zohlednit kromě zvažnosti deliktu a okolnost jeho spchn i majetkov poměry odpovědnho subjektu.
334. Povinnost zvažovat dopady ve vztahu k majetkov podstatě odpovědnho subjektu vyplv přmo z stavnho pořdku, protože jakkoliv uložen peněžit sankce je vždy zsahem do jeho vlastnickho prva podle čl. 11 Listiny, a mus proto v každm individulnm přpadě obstt z hlediska vše uvedench stavnch kritri pro přezkum vše sankc. Je-li přitom takovto sankce uložena poskytovateli zdravotnch služeb za porušen povinnosti vztahujc se k vkonu tto podnikatelsk činnosti, mus bt brn zřetel i na to, zda jej uložen fakticky neznemožňuje poskytovateli dle pokračovat v jeho činnosti. Jinmi slovy, mus bt posuzovno, zda tato pokuta nezasahuje do samotn podstaty a smyslu prva podnikat podle čl. 26 odst. 1 Listiny, resp. zda ve vztahu k tomuto prvu nem likvidačn činek, jenž nen čelem tto sankce. Z těchto důvodů nelze skutečnost, že 118 odst. 2 zkona o zdravotnch službch nezmiňuje přpadn dopady sankce ve vztahu k majetkov podstatě odpovědnho subjektu, interpretovat tm způsobem, že k nim sprvn orgn nemus nebo dokonce nesm přihlžet. Na tomto zvěru nic neměn ani srovnn s 12 zkona č. 200/1990 Sb., o přestupcch, ve zněn zkona č. 67/1993 Sb., jež se uplatn v přpadě přestupku podle 114 odst. 1 psm. g) zkona o zdravotnch službch, nebo s jinmi ustanovenmi zvlštnch zkonů, kter vymezuj meze sprvnho uvžen pro ukldn pokut fyzickm nebo prvnickm osobm, a povinnost přihldnout k majetkovm poměrům odpovědnho subjektu naopak vslovně stanov. Samotn absence tohoto hlediska v některch zkonnch pravch, jež je předevšm negativnm důsledkem přetrvvajc roztřštěnosti a nekoncepčnosti prvn pravy sprvnho trestn, neodůvodňuje zvěr o myslu zkonodrce vyloučit povinnost sprvnch orgnů dbt stavně zaručench prv odpovědnch subjektů při použit sprvnho uvžen. Takovto vklad by nakonec ani nebylo možn považovat za stavně konformn a za situace, kdy lze zohledněn majetkovch poměrů odpovědnho subjektu dovozovat přmo z uvedench člnků Listiny, je třeba upřednostnit vklad jin.
335. Zrušen předmětn prvn pravy by tak bylo namstě toliko tehdy, pokud by při ukldn sankc bylo uveden hledisko vyloučeno, což by mohl bt typicky důsledek stanoven jej doln hranice ve vši, kter by mohla mt likvidačn nebo „rdousc“ činek alespoň pro určitou čst odpovědnch subjektů [srov. nlez sp. zn. Pl. S 3/02, nlez ze dne 10. března 2004 sp. zn. Pl. S 12/03 (N 37/32 SbNU 367; 300/2004 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 14/09]. V dan věci jde však o vahu hypotetickou, neboť zkon o zdravotnch službch u napadench sprvnch deliktů ždnou doln hranici sankce nestanov. Přpadn protistavnost zkonnch ustanoven stanovujcch horn hranice pokut v důsledku možnosti uložit pokutu ve vši tak extrmně vysok, že by udělen sankce na tto rovni bylo za všech okolnost nepřpustn, je v danm přpadě jednoznačně vyloučena. Tento zvěr se nicmně tk tto hranice v obecn rovině a neznamen, že by uložen pokuty v tto vši v konkrtnm přpadě nemohlo bt protistavn např. s ohledem na majetkov poměry konkrtnho odpovědnho subjektu a s tm spojenou intenzitu zsahu do jeho vlastnickho prva a prva podnikat.
336. Zbv dodat, že nmitka nepřiměřenosti horn hranice pokut neobstoj ani v t čsti, ve kter vychz z tvrzen neurčitosti skutkovch podstat jednotlivch sprvnch deliktů. Požadavek určitosti totiž v přpadě prvn pravy trestnch činů nebo sprvnch deliktů vyplv přmo z principu prvn jistoty, jenž je jednm ze znaků demokratickho prvnho sttu podle čl. 1 odst. 1 stavy. Jeho dodržen je proto nezbytnm předpokladem stavn konformity takovto prvn pravy, a to bez ohledu na vši sankce, kter za spchn těchto deliktů hroz. Vztah měrnosti mezi určitost skutkov podstaty a vš sankce tak nelze z stavnho pořdku dovozovat.
337. Ze všech těchto důvodů proto stavnmu soudu nezbv než konstatovat, že posuzovan ustanoven zkona o zdravotnch službch stanovujc sankce za někter sprvn delikty nejsou v rozporu s čl. 11 odst. 1 ve spojen s čl. 4 odst. 1 a 4 Listiny. Možnost přpadnho přezkumu konkrtn aplikace těchto ustanoven z vše uvedench stavněprvnch hledisek v řzen o stavnch stžnostech zůstv nedotčena.
X./c
K nmitce neurčitosti a rozpornosti skutkovch podstat
338. Nmitky nepřiměřenosti vše sankc sice nebyly způsobil odůvodnit zvěr o protistavnosti napadench ustanoven, jež vymezuj skutkov podstaty jednotlivch sprvnch deliktů, stavn soud se však ve vztahu k nim musel vypořdat i se souvisejc argumentac ohledně jejich neurčitosti, vgnosti či rozpornosti. Přpadn zvěr, že napaden ustanoven stanov prvn povinnosti, jejichž obsah nen seznateln pro jejich adresty, by totiž znemožňoval, aby za takovto jednn bylo možn uložit odpovědnmu subjektu sankci, a současně by zakldal jejich rozpor s principy prvnho sttu podle čl. 1 odst. 1 stavy, zahrnujcmi i požadavky na vnitřn koherenci prvnho řdu a na jeho určitost a srozumitelnost [srov. nlez ze dne 28. nora 1996 sp. zn. Pl. S 9/95 (N 16/5 SbNU 107; 107/1996 Sb.), nlez ze dne 2. července 1997 sp. zn. Pl. S 2/97 (N 91/8 SbNU 325; 186/1997 Sb.)].
339. Ačkoliv při posuzovn, zda prvn předpis odpovd z stavnho pořdku vyplvajcmu požadavku jeho určitosti, nelze obecně upřt relevanci poukazům na možn složitějš nebo nejednoznačn přpady jeho aplikace, samotn skutečnost, že tyto přpady mohou nastat, ještě neodůvodňuje zvěr o jeho protistavnosti. Ten by přichzel v vahu toliko tehdy, pokud by zněn prvnho předpisu neumožňovalo určit jeho normativn obsah ani pomoc obvyklch interpretačnch metod (k tomu blže zejmna nlez sp. zn. Pl. S 2/97, rovněž nlez sp. zn. Pl. S 83/06, bod 186). Takovto zvěr ale vedlejš častnci netvrd a nelze k němu dospět ani na zkladě jejich argumentace sestvajc předevšm z poukazů na rozličn situace, kter mohou nastat v aplikačn praxi, kdy bude podle jejich nzoru pro zdravotnickho pracovnka obtžn rozpoznat, jak jednn odpovd nebo neodpovd prvn povinnosti stanoven zkonem o zdravotnch službch, nebo dostatečně zjistit skutkov stav, přpadně, kdy splněn tto povinnosti nebude s ohledem na konkrtn okolnosti možn. V přpadě všech těchto situac, jež jsou shrnuty v narativn čsti tohoto nlezu (čst II./f), umožňuj napaden ustanoven, resp. ustanoven, na kter napaden ustanoven při vymezen sprvnch deliktů odkazuj (a ve vztahu k nimž se vzhledem k tomu, že dotvřej skutkovou podstatu těchto deliktů, uplatn požadavky určitosti ve stejn mře), dostatečně určitě identifikovat obsah a čel jimi stanovench prvnch povinnost.
340. K jednotlivm přkladům stavn soud pouze stručně uvd, že nesouhlas s tvrzenm vedlejšch častnků o dajn neurčitosti 117 odst. 3 psm. d), resp. tž psm. e), f), g), h) a i) ve spojen s 51 odst. 2 psm. d) čst před střednkem zkona o zdravotnch službch. Podle posledně uvedenho ustanoven dochz ke sdělovn dajů nebo jinch skutečnost, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle tohoto zkona, pro potřeby trestnho řzen způsobem stanovenm prvnmi předpisy upravujcmi trestn řzen. Jde tedy o ustanoven s jednoznačnm zněnm, z něhož vyplv, že ke sdělen těchto skutečnost mus dojt v souladu s 8 odst. 5 trestnho řdu se souhlasem soudce. Ostatn přklady, kter se vztahovaly i ke sprvnm deliktům podle 117 odst. 1 psm. e), f), g) a n) a odst. 3 psm. m) zkona o zdravotnch službch, se již tkaj možn aplikace napadench ustanoven v určitch domnělch situacch, jejichž prvn hodnocen však stavnmu soudu v tomto typu řzen nepřsluš. Určitost 114 odst. 1 psm. g) a 117 odst. 1 psm. r) zkona o zdravotnch službch nebyla vedlejšmi častnky zpochybněna vůbec.
341. Zvěrem tto čsti stavn soud konstatuje, že napaden ustanoven přezkoumval jen z hlediska argumentace uplatněn vedlejšmi častnky, přičemž v tomto rozsahu neshledal jejich nesoulad s čl. 1 odst. 1 stavy a čl. 4 odst. 4 Listiny.
XI.
Dalš nmitky proti zkonu o zdravotnch službch nebo jeho jednotlivm ustanovenm
342. stavn soud přistoupil k posouzen poslednho z podanch nvrhů, a to nvrhu skupiny poslanců, jež m v tomto řzen postaven vedlejšho častnka, na zrušen zkona o zdravotnch službch jako celku, přpadně na zrušen některch jeho ustanoven.
343. Podstatou jednotlivch nmitek je nejen tvrzen nesoulad s ustanovenmi stavy a Listiny, nbrž tž mluvy o lidskch prvech a biomedicně. Hned v vodu tto čsti nlezu proto považuje stavn soud za čeln konstatovat, že posledně uveden mluva byla jako mezinrodn smlouva o lidskch prvech a zkladnch svobodch ve smyslu čl. 10 stavy v původnm zněn, se kterou vyslovil souhlas Parlament a schvlil ji podle čl. 39 odst. 4 stavy v původnm zněn, referenčnm hlediskem v řzen o kontrole norem již v době, kdy se stala pro Českou republiku zvaznou, tj. ode dne 1. řjna 2001. Tento vznam přitom neztratila ani v důsledku vypuštěn tto kategorie mezinrodnch smluv ze zněn stavy, k němuž došlo novelou provedenou stavnm zkonem č. 395/2001 Sb., protože pojem stavnho pořdku ve smyslu čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy, ve zněn tto novely, zahrnuje i ratifikovan a vyhlšen mezinrodn smlouvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch [k tomu podrobně nlez sp. zn. Pl. S 36/01, čst VII, dle tž nlez ze dne 15. dubna 2003 sp. zn. I. S 752/02 (N 54/30 SbNU 65), nlez ze dne 24. června 2003 sp. zn. Pl. S 44/02 (N 98/30 SbNU 417; 210/2003 Sb.)]. Z těchto důvodů proto bylo možn posoudit soulad napadenho zkona i s touto mluvou.
XI./a
Pojem zdravotn služby
344. Ve vztahu k zkonu o zdravotnch službch vedlejš častnci namtaj, že msto pojmu zdravotn pče, na kterou se odvolvaj Listina i stava, užv nov pojem zdravotnch služeb, čmž se jako celek dostv do rozporu s stavnm pořdkem. stavn soud ale s takovmto hodnocenm nesouhlas.
345. V prvn řadě je třeba zdůraznit, že zaveden pojmu zdravotn služby jako střednho pojmu nov prvn pravy svm vznamem nepochybně přesahuje pouhou změnu terminologie a lze na něj nahlžet i jako na prvek určitho kulturnho či hodnotovho posunu ve způsobu, jakm společnost nahlž na otzky vztahu lkaře a pacienta, odpovědnosti jednotlivce za sv zdrav a role sttu při zabezpečovn dostupnosti zdravotn pče. Důsledkem bude jeho postupn průnik a etablovn se v myšlen lid a časem tak v souvisejc širš společensk diskusi o uvedench otzkch, což může mt vliv mimo jin na obsah řady dnes existujcch prvnch pojmů či institutů. stavnmu soudu nicmně nepřsluš kritizovat tuto změnu z hlediska čelnosti či sprvnosti. Je oprvněn hodnotit pouze jej soulad s stavně zaručenm prvem na ochranu zdrav a poskytovn zdravotn pče ve smyslu čl. 31 Listiny, přičemž v tomto smyslu lze zpochybnit již zkladn vchodisko argumentace vedlejšch častnků, protože zdravotn pče nepřestv bt pojmem zkonnm (srov. 2 odst. 4 a 5 zkona o zdravotnch službch). Nedochz k jeho nahrazen, ale jen podřazen pod obsahově širš pojem zdravotn služby. I nadle si tak zachovv svůj autonomn obsah vyplvajc z čl. 31 Listiny. Zaveden novho pojmu navc nelze interpretovat způsobem, kter by omezoval obsah pojmu zdravotn pče, a tedy i předmětn stavn prvo zůstv nadle beze zbytku zachovno.
346. Z nvrhu vedlejšch častnků nelze dovolit ždn dalš důvody, na jejichž zkladě by zkonodrcem zvolen nov pojmoslov mělo bt protistavn. Pouh vaha, že stavn pořdek neupravuje určit pojem, k takovmuto důsledku nepochybně vst nemůže, přičemž zkonodrci nelze vytknout ani to, že by zavedenm novho pojmu působil neurčitost jednotlivch ustanoven zkona. Z těchto důvodů považuje stavn soud tuto nmitku za neopodstatněnou.
XI./b
Nov definice standardu zkonem garantovan zdravotn pče
347. Pokud jde o nmitky ve vztahu k jednotlivm ustanovenm, vedlejš častnci broj v prvn řadě proti 4 odst. 5 a 28 odst. 2 zkona o zdravotnch službch. Na rozdl od dosavadnho 11 odst. 1 zkona o pči o zdrav lidu, podle něhož poskytovala zdravotnick zařzen zdravotn pči „v souladu se současnmi dostupnmi poznatky lkařsk vědy“, stanov nov prvn prava pacientům prvo na poskytovn zdravotnch služeb pouze na „nležit odborn rovni“, kterou vymezuje „s ohledem na konkrtn podmnky a objektivn možnosti.“ V tto změně spatřuj vedlejš častnci snžen standardu (kvality) zkonem garantovan zdravotn pče, kterou jsou zdravotnick zařzen povinna poskytovat pacientům, a to v rozporu s čl. 4 a 24 mluvy o lidskch prvech a biomedicně a čl. 31 Listiny, jakož i snžen jejich prvn jistoty, že budou lčeni řdně a nejlpe, jak to ve zdravotnictv v 21. stolet jde.
348. Napaden ustanoven zn:
„ 4
...
(5) Nležitou odbornou rovn se rozum poskytovn zdravotnch služeb podle pravidel vědy a uznvanch medicnskch postupů, při respektovn individuality pacienta, s ohledem na konkrtn podmnky a objektivn možnosti.
...
28
(2) Pacient m prvo na poskytovn zdravotnch služeb na nležit odborn rovni.“
349. Argumentace vedlejšch častnků sice směřuje i proti 45 až 47 zkona o zdravotnch službch, jež vymezuj povinnosti poskytovatelů zdravotnch služeb, jej podstata však spočv v tvrzenm opominut zkonodrce stanovit povinnost lčit pacienta co nejlpe a včas. Vzhledem k tomu, že se jejich obsahu jinak nedotk, nepovažoval stavn soud za potřebn, a to i s ohledem na jejich rozsah, uvdět tato ustanoven v plnm zněn.
350. stavn soud se musel v prvn řadě zabvat obsahem napaden prvn pravy, zhodnotit, v jakm směru představuje posun oproti dosavadnmu prvnmu stavu, a posoudit jej stavněprvn vznam. Napaden ustanoven obecnm způsobem vymezuj odborn standard (postup lege artis), jemuž mus odpovdat poskytovn zdravotn pče a ostatnch zdravotnch služeb na zem Česk republiky. Ve sv podstatě jde o zkonem stanoven omezen způsobu vkonu tto činnosti (čl. 26 Listiny), jež se tk všech zdravotnickch pracovnků a jehož čelem je ochrana života a zdrav osob, kter poskytuj určit druh a formu zdravotn pče. Neodborn zachzen při jejm poskytovn by totiž s ohledem na povahu konkrtnho zkroku mohlo vst k zvažnm negativnm zsahům do zdrav nebo tělesn integrity jednotlivce, v jejmž důsledku by se poskytovan pče nejen mjela se svm čelem, nbrž by se sama stala nebezpečm pro hodnoty, jejichž ochraně m sloužit. Smysl takto vymezenho požadavku je nicmně širš a promt se i do naplňovn prva na život podle čl. 6 Listiny a prva na ochranu zdrav a na zdravotn pči podle čl. 31 Listiny. Tomuto prvu odpovd povinnost sttu vytvořit systm veřejnho zdravotnho pojištěn a jeho prostřednictvm zajistit občanům spravedliv, tedy i vznik možnch nerovnost vylučujc, způsob přstupu ke zdravotn pči přiměřen kvality [usnesen ze dne 5. května 1999 sp. zn. Pl. S 23/98 (U 33/14 SbNU 319)]. Všichni pojištěnci by tak měli mt stejnou měrou nrok na takov ošetřen a lčby, jež odpovdaj objektivně zjištěnm potřebm a požadavkům nležit rovně a lkařsk etiky. Vhodnost a činnost lčby (tedy jej kvalita) naopak nesm představovat kritria pro rozlišovn zdravotn pče na zkladn (levnějš) a nadstandardn (dražš) [srov. nlez ze dne 4. června 2003 sp. zn. Pl. S 14/02 (N 82/30 SbNU 263; 207/2003 Sb.)].
351. Zkonn povinnost, aby zdravotn pče, resp. zdravotn služby byly poskytovny „v souladu se současnmi dostupnmi poznatky lkařsk vědy“ ( 11 odst. 1 zkona o pči o zdrav lidu) nebo „podle pravidel vědy a uznvanch medicnskch postupů“ (napaden ustanoven), je vymezena pouze rmcově a jej obsah je konkretizovn souhrnem dostupnch, odbornou veřejnost akceptovanch a prax ověřench poznatků lkařsk vědy v konkrtnm časovm obdob. To však neznamen, že by byla pro sv adresty vymezena vgně nebo neurčitě. Možnost zodpovězen otzky, zda j určit postup odpovd nebo nikoliv, je třeba vnmat v kontextu kvalifikačnch předpokladů pro vkon jednotlivch zdravotnickch povoln. Obdobnm způsobem je nakonec vymezena tato povinnost i v čl. 4 mluvy o lidskch prvech a biomedicně, podle něhož je jakkoliv zkrok v oblasti pče o zdrav, včetně vědeckho vzkumu, nutno provdět v souladu s přslušnmi profesnmi povinnostmi a standardy.
352. Mezi požadavky plynoucmi z dosavadn i nov prvn pravy nen, pokud jde o citovanou čst, zsadn rozdl, přičemž jin zvěr neodůvodňuj ani ostatn znaky obsažen v definici "nležit odborn rovně" podle 4 odst. 5 zkona o zdravotnch službch. Požadavek respektovn individuality pacienta vyplv již ze samotn skutečnosti, že činek nebo vhodnost konkrtnho typu lčby nebo zkroku se může lišit v zvislosti na osobě pacienta, jeho duševnm a fyzickm stavu. Za novum ale nelze označit ani ohled "na konkrtn podmnky a objektivn možnosti", jimiž jsou nepochybně mněny jak specifick okolnosti, za nichž k poskytnut zdravotnch služeb došlo, tak i aktuln možnosti jednotlivch zdravotnickch zařzen postupovat při jejich poskytovn určitm způsobem.
353. Prvě k tomuto znaku definice nležit odborn pče vztahuj vedlejš častnci sv nmitky, když tvrd, že v jeho důsledku již zkon o zdravotnch službch (oproti předchoz prvn pravě) netrv na co nejlepš možn lčbě pacienta, tedy - jinmi slovy - na tom, aby byl lčen v souladu s nejvyššm stupněm vědeckho poznn. stavn soud však zastv nzor, že takovto požadavek z stavnho pořdku dovodit nelze. Předevšm je třeba uvst, že vymezen podmnek, za nichž se jednotlivec může domoci prva na zdravotn pči, nlež ve smyslu čl. 31 ve spojen s čl. 41 odst. 1 Listiny zkonodrci. Jeho uvžen je přitom omezeno jednak obecnmi principy spojenmi se zsadou prvnho sttu, předevšm zsadou rovnosti a zkazem svvole, jednak požadavkem respektovn podstaty a smyslu stavně zaručenho prva (čl. 4 odst. 4 Listiny), jenž m v přpadě socilnch prv zpravidla povahu garance určitho plněn nebo služby, kter sleduj nějak stavně aprobovan čel. Je tedy na něm, aby vymezil takov podmnky uplatňovn prva podle čl. 31 Listiny, jež jednotlivm pojištěncům umožn přstup ke zdravotn pči, jež dostoj vše uvedenm požadavkům jej kvality. Jakkoliv přiznan nroky jsou však vzny na rmec zdravotnho pojištěn a s tm spojen limitujc faktor, kterm je omezen objem finančnch zdrojů na hradu zdravotn pče [srov. nlez ze dne 10. července 1996 sp. zn. Pl. S 35/95 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.), tž poukaz na „dostupn zdroje“ podle čl. 3 mluvy o lidskch prvech a biomedicně]. Zkonn požadavek garance z celosvětovho hlediska nejlepš rovně poskytovn zdravotn pče by proto msto skutečnho zvšen jejho standardu vedl s největš pravděpodobnost k tomu, že by se tato roveň stala v převžnm množstv přpadů nedosažitelnou a s ohledem na sv nklady by přstup jednotlivce k zdravotn pči naopak fakticky omezovala. Jin vklad nakonec nepřipouštěl ani 11 odst. 1 zkona o pči o zdrav lidu, kter vedlejš častnci považuj za stavně konformn. Ani v jeho přpadě nemohly bt přehlženy faktick (finančn, znalostn i personln) limity, kter byly a jsou určujc pro rozsah a podobu poskytovan zdravotn pče v Česk republice (srov. např. Csařov, D. - Sovov, O. Trestn prvo a zdravotnictv, Praha: Nakladatelstv Orac, 2000, s. 16-17). Odpověď na otzku, zda bude konkrtn typ lčby vždy tm nejlepšm možnm, nebo zda bude upřednostněna jin (levnějš) varianta, proto vždy zvis na uvžen zkonodrce, respektive na tom, jakm způsobem stanov pravidla, jež budou pro rozhodnut v tto otzce určujc. Takovto prvn prava samozřejmě nesm vybočit z mez, jež pro vymezen obsahu prva podle čl. 31 Listiny vyplvaj z stavnho pořdku.
354. Z těchto důvodů dospěl stavn soud k zvěru, že napaden ustanoven zjevně nejsou v rozporu s čl. 31 Listiny ani s čl. 4 mluvy o lidskch prvech a biomedicně, se kterm je v obsahov shodě. Tm je rovněž vyloučen i namtan rozpor s čl. 24 tto mluvy, jež zaručuje osobě, kter utrpěla jmu způsobenou zkrokem, nrok na spravedlivou nhradu škody, a to za podmnek a postupů stanovench zkonem. Vedlejš častnci takovto rozpor namtali z důvodu, že podle jejich nzoru zkon garantoval nižš roveň zdravotn pče než uveden mluva. Zvěrem stavn soud neshledal protistavnost napadench ustanoven, resp. 45 až 47 zkona o zdravotnch službch, z důvodu tvrzen absence povinnosti zdravotnickch zařzen poskytovat zdravotn pči řdn a včas. K tomu postač poznamenat, že uveden povinnost je zahrnuta prvě v povinnosti postupovat podle pravidel vědy a uznvanch medicnskch postupů, pročež je tato nmitka zcela bezpředmětn.
XI./c
Opomjen faktick způsobilosti pacienta rozhodnout se o svch prvech
355. mluva o lidskch prvech a biomedicně ve svm čl. 6 odst. 2 stanov, že „jestliže nezletil osoba nen podle zkona způsobil k udělen souhlasu se zkrokem, nemůže bt zkrok proveden bez svolen jejho zkonnho zstupce, ředn osoby či jin osoby nebo orgnu, kter jsou k tomu zmocněny zkonem. Nzor nezletil osoby bude zohledněn jako faktor, jehož zvaznost narůst měrně s věkem a stupněm vyspělosti.“ Vedlejš častnci se domnvaj, že 35 zkona o zdravotnch službch je v rozporu s uvedenm ustanovenm, neboť opomj faktickou způsobilost nezletilch k udělovn souhlasu se zdravotn pč. Msto toho pouze stanov povinnost zaznamenat nzor nezletilho, přp. tž pacienta zbavenho způsobilosti k prvnm konům, do zdravotnick dokumentace.
356. Napaden ustanoven 35 zkona o zdravotnch službch zn:
„ 35
(1) Nezletilmu pacientovi a pacientovi zbavenmu způsobilosti k prvnm konům se zdravotn služby poskytuj se souhlasem jeho zkonnho zstupce, s vjimkou přpadů, kdy lze zdravotn služby poskytovat bez souhlasu. Vždy je však třeba zjistit nzor nezletilho pacienta, kter je s ohledem na svůj věk schopen vnmat situaci a vyjadřovat se, a nzor pacienta zbavenho způsobilosti k prvnm konům. Vyjdř-li pacient uveden ve větě druh svůj nzor, zaznamen se do zdravotnick dokumentace; do zdravotnick dokumentace se rovněž zaznamen důvod, pro kter nemohl bt nzor pacienta zjištěn.
(2) Jde-li o nezletilho pacienta,
a) jehož zkonnmi zstupci jsou rodiče, vyžaduje se
1. souhlas obou rodičů, a to k poskytnut zdravotnch služeb, kter mohou podstatnm způsobem negativně ovlivnit dalš zdravotn stav pacienta nebo kvalitu jeho života,
2. souhlas alespoň jednoho z rodičů, a to k poskytnut zdravotnch služeb, kter nejsou zdravotnmi službami podle bodu 1, nebo k postupu podle psmene b);
tm nen dotčena možnost poskytovat zdravotn pči bez souhlasu podle 38,
b) kter dovršil 15 let věku, lze mu zdravotn služby poskytovan registrujcm poskytovatelem poskytovat bez zjišťovn souhlasu zkonnho zstupce, pokud zkonn zstupce s takovm postupem vyjdř psemn souhlas, kter může podmnit nslednm informovnm o poskytnutch zdravotnch službch; psemn souhlas zkonnho zstupce je součst zdravotnick dokumentace veden o nezletilm pacientovi,
(3) Poskytovatel oznm soudu do 24 hodin za čelem ustanoven opatrovnka, že
a) nelze zskat k poskytnut zdravotnch služeb souhlas obou rodičů podle odstavce 2 psm. a) bodu 1, nebo
b) nzor pacienta uvedenho v odstavci 1 na poskytnut zdravotnch služeb, kter mohou podstatnm způsobem negativně ovlivnit jeho dalš zdravotn stav nebo kvalitu života a kter nelze poskytnout bez souhlasu, je v rozporu s nzorem jeho zkonnho zstupce.
(4) Jde-li o zdravotn služby, kter lze podle 38 poskytovat bez souhlasu a jsou-li nezbytn k zchraně života nebo zdrav pacienta uvedenho v odstavci 1 a odpraj-li rodiče nebo jeden z nich nebo jin zkonn zstupce souhlas, rozhodne o poskytnut zdravotnch služeb ošetřujc lkař nebo jin zdravotnick pracovnk, určen poskytovatelem.
(5) Jde-li o pacienta uvedenho v 28 odst. 4, poskytovatel vylouč, m-li podezřen, že je tento pacient zneužvn nebo trn, popřpadě, že je ohrožovn jeho zdrav vvoj, přtomnost osob uvedench v 28 odst. 3 psm. e) při poskytovn zdravotnch služeb, pokud jde o vyšetřen za čelem vyloučen znmek uvedench skutečnost.“
357. Napaden ustanoven vychz ze zněn čl. 6 mluvy o lidskch prvech a biomedicně, jehož zněn ve svm odstavci 1 v podstatě přebr a ve svch dalšch odstavcch jej dle rozvd. Zatmco uveden člnek předpokld, že i když může bt zkrok na nezletilm proveden jen se svolenm jeho zkonnho zstupce, bude zohledněn i nzor nezletil osoby jako faktor, jehož zvaznost narůst měrně s věkem a stupněm vyspělosti, ustanoven 35 zkona o zdravotnch službch stanov pouze povinnost zpisu nzoru nezletilho pacienta nebo pacienta zbavenho způsobilosti k prvnm konům do zdravotnick dokumentace. Tato skutečnost však nijak nebrn provst jeho stavně konformn vklad, kter by mu přiznal širš vznam spočvajc v tom, že k tomuto nzoru bude přihldnuto. Zkon navc sm předpokld jeho relevanci, neboť řeš situaci, kdy se liš nzor nezletilho pacienta nebo pacienta zbavenho způsobilosti k prvnm konům a jejich zkonnho zstupce. stavn soud proto konstatuje, že nespatřuje nesoulad s stavnm pořdkem v otzce nedostatečnho zohledněn vůle těchto osob.
XI./d
Omezen uplatněn dřve vyslovenho přn
358. Dalš uplatněn nmitky směřuj proti časovmu omezen platnosti dřve vyslovenho přn podle 36 odst. 3 zkona o zdravotnch službch na 5 let. Vedlejš častnci jsou rovněž přesvědčeni, že z 36 odst. 6 zkona o zdravotnch službch nen zřejm, zda je důvodem neuplatněn dřve vyslovenho přn zbaven způsobilosti k prvnm konům v době vysloven souhlasu, nebo v době poskytnut zdravotn služby. Za působc proti svobodě občanů rozhodnout se o svch prvech, zdrav a budoucm životě považuj 36 odst. 5 zkona o zdravotnch službch, byť v tomto přpadě může s ohledem na dalš argumentaci jt pouze o nesprvn označen (msto odstavce 3).
359. Napaden ustanoven 36 zkona o zdravotnch službch zn:
„ 36
Dřve vysloven přn
(1) Pacient může pro přpad, kdy by se dostal do takovho zdravotnho stavu, ve kterm nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutm zdravotnch služeb a způsobem jejich poskytnut, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit (dle jen „dřve vysloven přn“).
(2) Poskytovatel bude brt zřetel na dřve vysloven přn pacienta, m-li ho k dispozici, a to za podmnky, že v době poskytovn zdravotnch služeb nastala předvdateln situace, k nž se dřve vysloven přn vztahuje, a pacient je v takovm zdravotnm stavu, kdy nen schopen vyslovit nov souhlas nebo nesouhlas. Bude respektovno jen takov dřve vysloven přn, kter bylo učiněno na zkladě psemnho poučen pacienta o důsledcch jeho rozhodnut, a to lkařem v oboru všeobecn praktick lkařstv, u něhož je pacient registrovn, nebo jinm ošetřujcm lkařem v oboru zdravotn pče, s nž dřve vysloven přn souvis.
(3) Dřve vysloven přn mus mt psemnou formu a mus bt opatřeno ředně ověřenm podpisem pacienta. Součst dřve vyslovenho přn je psemn poučen podle odstavce 2. Platnost dřve vyslovenho přn je 5 let.
(4) Pacient může učinit dřve vysloven přn tž při přijet do pče poskytovatelem nebo kdykoliv v průběhu hospitalizace, a to pro poskytovn zdravotnch služeb zajišťovanch tmto poskytovatelem. Takto vysloven přn se zaznamen do zdravotnick dokumentace veden o pacientovi; zznam podepše pacient, zdravotnick pracovnk a svědek; v tomto přpadě se nepostupuje podle odstavce 3.
(5) Dřve vysloven přn
a) nen třeba respektovat, pokud od doby jeho vysloven došlo v poskytovn zdravotnch služeb, k nimž se toto přn vztahuje, k takovmu vvoji, že lze důvodně předpokldat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutm; rozhodnut o nerespektovn dřve vyslovenho přn pacienta a důvody, kter k němu vedly, se zaznamenaj do zdravotnick dokumentace veden o pacientovi,
b) nelze respektovat, pokud nabd k takovm postupům, jejichž vsledkem je aktivn způsoben smrti,
c) nelze respektovat, pokud by jeho splněn mohlo ohrozit jin osoby,
d) nelze respektovat, pokud byly v době, kdy poskytovatel neměl k dispozici dřve vysloven přn, započaty takov zdravotn vkony, jejichž přerušen by vedlo k aktivnmu způsoben smrti.
(6) Dřve vysloven přn nelze uplatnit, jde-li o nezletil pacienty nebo pacienty zbaven způsobilosti k prvnm konům.“
360. Vedlejš častnci přmo neoznačuj stavn normu, se kterou m bt napaden ustanoven v rozporu, z obsahu jejich argumentace je však zřejm, že jde o čl. 9 mluvy o lidskch prvech a biomedicně, podle něhož bude brn zřetel na dřve vysloven přn pacienta ohledně lkařskho zkroku, pokud pacient v době zkroku nen ve stavu, kdy může vyjdřit sv přn. Je třeba uvst, že i když toto ustanoven bylo od okamžiku, kdy se mluva stala zvaznou, přmo aplikovatelnm, zkonodrce na existenci tohoto prva dlouho nereagoval ani pro jeho vkon neupravoval bližš podmnky. Vůbec poprv tak čin až v 36 zkona o zdravotnch službch.
361. Institut dřve vyslovenho přn umožňuje, aby pacient vyslovil souhlas nebo nesouhlas s poskytnutm určit zdravotn služby nebo způsobem jejho poskytnut pro přpad, že by se dostal do takovho zdravotnho stavu, v němž jej nebude moci vyslovit. Vžnost důsledků tohoto projevu vůle vyžaduje, aby o tom, zda jej učinil prvě dotčen pacient, neexistovaly ždn pochybnosti. Nesouhlas s určitm zkrokem totiž může vst ke zhoršen zdravotnho stavu pacienta nebo dokonce i k jeho smrti. stavn soud proto nepovažuje za nepřpustn omezen tohoto prva, pokud zkon jeho uplatněn podmn určitmi formlnmi požadavky, kter budou brnit přpadnmu zneužit tohoto institutu a umožn, aby byl skutečn obsah vůle tohoto pacienta jednoznačně seznateln. Rovněž nelze nic vytknout ani požadavku poučen pacienta přslušnm lkařem o důsledcch jeho rozhodnut, jehož vztažen i na tento projev vůle plně odpovd smyslu informovanho souhlasu podle čl. 5 mluvy o lidskch prvech a biomedicně. V obou přpadech tak lze prvn zklad pro tato omezen spatřovat v čl. 5 a 9 ve spojen s čl. 27 tto mluvy, kter umožňuje poskytnout větš prvn ochranu při aplikaci biologie a medicny, než je stanoveno v tto mluvě.
362. Vedle uvedench podmnek ale zkon stanov rovněž časov ohraničen platnosti dřve vyslovenho přn na dobu 5 let. čelem tohoto opatřen, na kter ve svm vyjdřen poukzal i ministr zdravotnictv, je ochrana pacienta s ohledem na předpokldan vvoj v medicně. Nov medicnsk postupy, jež v době vysloven přn nemohly bt pacientovi znmy, by totiž mohly bt relevantnm důvodem pro změnu jeho rozhodnut, pokud by o nich věděl a zdravotn stav by mu umožňoval rozhodnout o poskytnut určit zdravotn služby. Zkon tedy předpokld, že m-li pacient zjem na trvn dřve vyjdřenho přn, mus toto přn vyslovovat (a tm i potvrzovat) opakovaně s určitm časovm odstupem. Možnost tak opětovně učinit přitom nen nijak limitovna a lze ji využt kdykoliv, a to i před uplynutm tto doby.
363. stavn soud si v tto souvislosti položil otzku, zda takovto prava neodporuje čl. 9 mluvy o lidskch prvech a biomedicně, kter stanov povinnost přihldnout k přn pacienta, aniž by se platnost tohoto přn s ohledem na plynut času jakkoliv omezovala. Při jejm posouzen přitom vychzel z čelu tohoto institutu. Jak již bylo uvedeno, čl. 27 mluvy o lidskch prvech a biomedicně umožňuje přijmout takov zkonn opatřen, v jejichž důsledku bude poskytnuta větš prvn ochrana při aplikaci biologie a medicny. Tato možnost v přpadě institutu dřve vyslovenho přn nepochybně zahrnuje i opatřen, jež zaruč, že toto přn bylo učiněno vžně a s vědomm možnch důsledků, přičemž požadavek opětovnho potvrzovn tohoto přn s určitm časovm odstupem nepochybně je způsobil plnit tuto garančn funkci. Neplat to však vždy. Je třeba odlišit situace, kdy nov vysloven tohoto přn je ze strany pacienta bez většch obtž možn, a kdy naopak - s ohledem na jeho zdravotn stav - možn nen. Prvě v těchto přpadech se napaden časov ohraničen dostv do rozporu se smyslem institutu dřve vyslovenho přn. Pacient totiž toto přn projevil prvě pro přpad, že o sobě nebude schopen sm rozhodnout, zkon však i v přpadě, kdy takov situace nastane, podmiňuje jeho dalš platnost novm projevem vůle, jenž již však ze strany pacienta nemůže bt učiněn. Důsledky uvedenho nedostatku prvn pravy lze demonstrovat na přkladu pacienta postiženho Alzheimerovou chorobou, kter ještě předtm, než mu jeho zdravotn stav přestane umožňovat vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutm zdravotnm služby, projev předepsanm způsobem vůli, aby v přpadě infarktu nebyl resuscitovn. Toto přn může platit několik měsců nebo let pot, co již nebude moci souhlas poskytnout, den po uplynut pětilet doby již k tomuto přn ale nebude moci bt vůbec přihldnuto, ačkoliv s vjimkou uplynut tto doby nedošlo k ždn skutečnosti, jež by zpochybňovala dalš trvn předmětnho přn, a pacient sm sv původn přn nemůže vyslovit opětovně. Důvody původnho přn přitom mohou bt vrazem dlouhodobho hodnotovho přesvědčen pacienta, u něhož by jakkoliv obecn vaha o neaktulnosti tohoto projevu vůle v důsledku plynut času neměla věcnho opodstatněn.
364. stavn soud zastv nzor, že nen slučiteln s prvem pacienta podle čl. 9 mluvy o lidskch prvech a biomedicně, aby na jeho dřve vysloven přn nemohl bt brn zřetel jen v důsledku uplynut zkonem stanoven doby jeho platnosti, pokud tento pacient nebude mt současně skutečnou možnost toto přn svm projevem vůle obnovit. Vzhledem k tomu, že napaden ustanoven takovouto možnost umožňuje, je třeba jej hodnotit jako omezen předmětnho prva postrdajc jakkoliv stavně aprobovan důvod (srov. čl. 26 a 27 uveden mluvy), v důsledku čehož je v rozporu s čl. 9 uveden mluvy. Tento nesoulad se samozřejmě tk toliko posledn věty 36 odst. 3 zkona o zdravotnch službch, podle kter je platnost dřve vyslovenho přn 5 let.
365. Pokud jde o nmitku zkazu využit možnosti dřve vyslovenho přn v přpadě osob nezletilch nebo zbavench způsobilosti k prvnm konům, vedlejš častnci namtali v podstatě neurčitost 36 odst. 6 zkona o zdravotnch službch. Takovmuto zvěru ale nelze přisvědčit již z toho důvodu, že toto ustanoven se jednoznačně vztahuje na situace, kdy osoba v něm uveden chce vyslovit dřve vysloven přn, a nikoliv, kdy byla určit osoba až pot, co učinila předmětn projev vůle, zbavena způsobilosti k prvnm konům. Posledně uveden situace bude naopak v praxi typicky vytvřet prostor pro aplikaci tohoto institutu. Uveden nmitka proto nen důvodn.
366. Přpadnm nesouladem 36 odst. 5 zkona o zdravotnch službch z důvodu jeho působen proti svobodě občanů rozhodnout se o svch prvech, zdrav a budoucm životě se stavn soud nezabval, protože jej vedlejš častnci nijak blže nerozvedli. Jeho podstatu přitom nelze dovodit ani z jejich ostatn argumentace.
XI./e
Odmtnut přijet pacienta nebo ukončen pče o něj
367. Vedlejš častnci upozorňuj na zvažn dopad 48 odst. 1 a 2 zkona o zdravotnch službch, jenž upravuje důvody ukončen pče o pacienta, do zkladnch prv pacienta. Argumentuj poukazem na podle jejich nzoru vgn a zavdějc důvod obsažen v odstavci 2 psmenu c), podle něhož bude pče o pacienta ukončena, pokud ten vyslov nesouhlas s poskytovnm veškerch zdravotnch služeb. Posouzen, zda tento důvod nastal, bude přitom jen v moci poskytovatele, proti jehož rozhodnut se pacient nebude moci nijak brnit. Tm dojde v rozporu s mluvou o lidskch prvech a biomedicně a čl. 1, 4 a čl. 7 odst. 1 Listiny k legalizaci existujc nepřpustn praxe odmtn pče onkologickm pacientům, kteř z určitch důvodů nechtěj podstoupit veškerou navrhovanou lčbu.
368. Napaden ustanoven 48 odst. 1 a 2 zkona o zdravotnch službch zn:
„ 48
(1) Poskytovatel, kterho si pacient zvolil, může odmtnout přijet pacienta do pče, pokud
a) by přijetm pacienta bylo překročeno nosn pracovn zatžen nebo jeho přijet brn provozn důvody, personln zabezpečen nebo technick a věcn vybaven zdravotnickho zařzen; překročenm nosnho pracovnho zatžen se rozum stav, kdy by zajištěnm zdravotnch služeb o tohoto pacienta došlo ke snžen rovně kvality a bezpečnosti zdravotnch služeb poskytovanch pacientům již přijatm,
b) by vzdlenost msta pobytu pacienta neumožňovala v přpadě poskytovn zdravotnch služeb v oboru všeobecn praktick lkařstv a praktick lkařstv pro děti a dorost vkon nvštěvn služby, nebo
c) nen pojištěncem zdravotn pojišťovny, se kterou m poskytovatel uzavřenu smlouvu podle zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn; toto prvo se nevztahuje na pojištěnce z jinch sttů Evropsk unie, Evropskho hospodřskho prostoru, Švcarsk konfederace, či ze sttů, se ktermi m Česk republika uzavřenu smlouvu o socilnm zabezpečen, zahrnujc ve věcnm rozsahu nroky na zdravotn pči.
(2) Poskytovatel může ukončit pči o pacienta v přpadě, že
a) prokazatelně před pacienta s jeho souhlasem do pče jinho poskytovatele,
b) pominou důvody pro poskytovn zdravotnch služeb; to neplat, jde-li o registrujcho poskytovatele; ustanoven 47 odst. 2 nen dotčeno,
c) pacient vyslov nesouhlas s poskytovnm veškerch zdravotnch služeb,
d) pacient zvažnm způsobem omezuje prva ostatnch pacientů, myslně a soustavně nedodržuje navržen individuln lčebn postup, pokud s poskytovnm zdravotnch služeb vyslovil souhlas, nebo se neřd vnitřnm řdem a jeho chovn nen způsobeno zdravotnm stavem,
e) přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro dalš poskytovn zdravotnch služeb; to neplat, jestliže neposkytovn součinnosti souvis se zdravotnm stavem pacienta;
ukončenm pče nesm dojt k bezprostřednmu ohrožen života nebo vženmu poškozen zdrav pacienta.“
369. stavn soud neshledv důvod ukončen zdravotn pče podle 48 odst. 2 psm. c) zkona o zdravotnch službch vgnm nebo neurčitm. Poskytovn zdravotnch služeb je podle 28 odst. 1 tohoto zkona a v souladu s čl. 5 mluvy o lidskch prvech a biomedicně vzno na svobodn a informovan souhlas pacienta, přičemž ukončen pče o pacienta je logickm vystěnm situace, kdy pacient nesouhlas s poskytovnm ždn zdravotn služby.
370. Kromě uvedenho důvodu napadaj vedlejš častnci absenci možnosti brnit se proti nesprvnmu posouzen existence důvodů ukončen pče ze strany poskytovatele zdravotnho zařzen, ani tato nmitka ale nen namstě. Odmtnut přijet pacienta nebo ukončen pče o něj, aniž by k tomu byly splněny zkonn podmnky, by mohlo vst k důsledkům v rovině občanskoprvnch vztahů, a to předevšm, pokud jde o přpadnou otzku nhrady škody. Dotčenmu pacientovi je tedy v tomto smyslu zaručena soudn ochrana jeho prva v souladu s čl. 36 odst. 1 Listiny. K tomu lze dodat, že tato ochrana je zroveň doplněna formou sprvnho dozoru v oblasti poskytovn zdravotnch služeb, neboť postup poskytovatele zdravotnch služeb v rozporu s 48 zkona o zdravotnch službch je sprvnm deliktem podle 117 odst. 3 psm. a) a b) thož zkona. Argumentace vedlejšch častnků nen ve vztahu k napadenm ustanovenm důvodn.
XI./f
Neposkytnut zdravotn služby
371. Zkon o zdravotnch službch umožňuje zdravotnickm pracovnkům neposkytnout zdravotn služby v přpadě přmho ohrožen jejich života nebo vžnho ohrožen zdrav nebo odporuje-li to jejich svědom nebo nboženskmu vyznn. Vedlejš častnci jsou přesvědčeni, že napaden ustanoven 50 zkona o zdravotnch službch vystavuje pacienty riziku ohrožen jejich zdrav, nebo dokonce navd ke spchn trestnho činu. Kritice podrobuj skutečnost, že zdravotničt pracovnci dl nebudou muset poskytovat pomoc bez ohledu na vlastn riziko, ačkoliv jim tato povinnost vyplv z lkařsk přsahy i z řady profesnch kodexů.
372. Napaden ustanoven 50 zkona o zdravotnch službch zn:
„ 50
Prva zdravotnickho pracovnka
(1) Zdravotnick pracovnk m prvo
a) zskat od pacienta informace o tom, že pacient, ktermu m poskytovat zdravotn služby, je nosičem infekčn nemoci podle zkona o ochraně veřejnho zdrav, a o dalšch zvažnch skutečnostech tkajcch se pacientova zdravotnho stavu,
b) neposkytnout zdravotn služby v přpadě, že by došlo při jejich poskytovn k přmmu ohrožen jeho života nebo k vžnmu ohrožen jeho zdrav.
(2) Zdravotnick pracovnk může odmtnout poskytnut zdravotnch služeb pacientovi v přpadě, že by jejich poskytnut odporovalo jeho svědom nebo nboženskmu vyznn. O tto skutečnosti je povinen ihned informovat poskytovatele, kter zajist pacientovi jinho zdravotnickho pracovnka. Nemůže-li poskytovatel zajistit jinho zdravotnickho pracovnka, zajist pacientovi jinho poskytovatele, kter mu zdravotn služby poskytne, pokud pacient zajištěn jinho poskytovatele neodmtne. Zznam o odmtnut zajištěn jinho zdravotnickho pracovnka nebo poskytovatele je součst zdravotnick dokumentace; zznam podepš pacient a zdravotnick pracovnk. Zdravotnick pracovnk nemůže odmtnout poskytnut zdravotnch služeb pacientovi z důvodu uvedenho ve větě prvn, pokud by odmtnutm došlo k ohrožen života pacienta nebo k vžnmu ohrožen jeho zdrav a poskytovatel nen schopen zajistit poskytnut zdravotnch služeb jinm zdravotnickm pracovnkem. Podle věty prvn až čtvrt se obdobně postupuje, odmtne-li poskytnut zdravotnch služeb poskytovatel.
(3) Ustanoven odstavců 1 a 2 se použij obdobně i pro jin odborn pracovnky vykonvajc činnosti v přm souvislosti s poskytovnm zdravotnch služeb.“
373. Ve svm nvrhu vedlejš častnci vslovně neoznačuj, s jakou stavn normou m bt napaden ustanoven v rozporu, a omezuj se na tvrzen nesouladu s profesnmi kodexy nebo dokonce s ustanovenmi trestnho zkonku, jenž však v tomto řzen posuzovat nelze. stavněprvn argumentaci je tak možn spatřovat pouze v poukazu na to, že neposkytnutm zdravotn pče by mohli bt pacienti vystaveni riziku poškozen zdrav, jenž stavn soud po obsahov strnce hodnot jako nmitku nesouladu s prvem na ochranu zdrav a na zdravotn pči podle čl. 31 Listiny.
374. Již bylo uvedeno, že zkonodrce m velmi širok uvžen pro regulaci tto oblasti prvnch vztahů. Listina mu totiž svěřuje, aby zkonem vymezil podmnky a rozsah, v jakm bude realizovno prvo na bezplatnou zdravotn pči na zkladě zdravotnho pojištěn, přičemž současně v čl. 41 odst. 1 Listiny stanov, že tohoto prva se může občan domhat jen v mezch provděcch zkonů. Posouzen souladu tto prvn pravy se zkladnm prvem podle čl. 31 Listiny ale zvis v prvn řadě na tom, zda tato regulace svou povahou zasahuje do samotn podstaty tohoto zkladnho prva (druh krok testu rozumnosti, srov. bod 244 tohoto nlezu). V opačnm přpadě by vymezen obsahu tohoto prva zviselo na politickm uvžen zkonodrce, a to i pokud jde o otzku čelnosti nebo potřebnosti. Přpadn přezkum ze strany stavnho soudu se v těchto přpadech omezuje na respektovn požadavku vyloučen svvole, což znamen, že konkrtn prvn prava mus bt vhodn doshnout čelu provděnho prva a nesm bt zjevně nerozumn [srov. nlez sp. zn. Pl. S 1/08, bod 103; nlez ze dne 24. dubna 2012 sp. zn. Pl. S 54/10, bod 48].
375. Podstatou prva podle čl. 31 Listiny je požadavek, aby zkon umožňoval rovn přstup občanů ke zdravotn pči přiměřen kvality, a to na zkladě veřejnho zdravotnho pojištěn. K relnmu naplňovn tohoto prva pak dochz prostřednictvm složitho systmu prvnch vztahů, z nichž někter vznikaj mezi jednotlivcem a veřejnou moc (např. povinnost platit pojistn), jin zas mezi subjekty, kter jsou vzjemně v rovnm postaven. Tak tomu je předevšm v přpadě prvnch vztahů mezi pacientem a poskytovatelem zdravotn pče nebo mezi tmto poskytovatelem a konkrtnm zdravotnickm pracovnkem, jež pacientovi určitou zdravotn službu poskytuje. Prvě posledně uvedenho pracovnka se tk napaden ustanoven, kter v dotčen čsti řeš kolizi mezi jeho povinnost poskytovat zdravotn služby, jež byla stanovena jako „omezen pro vkon určitho povoln“ ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny, a jeho prvy na život a ochranu zdrav a svobodou svědom a nboženskho vyznn. Čin tak přitom prostřednictvm stanoven vjimek z uveden povinnosti.
376. Nmitky vedlejšch častnků se netkaj otzky, zda předmětn povinnost nezasahuje nepřpustnm způsobem do zkladnho prva zdravotnickch pracovnků, což je i důvod, pro kter se touto rovinou nezabval (alespoň ne primrně) ani stavn soud. Možn nesoulad s stavnm pořdkem naopak spatřuj z hlediska prva na ochranu zdrav a zdravotn pči osob, v jejichž prospěch m bt zdravotn služba poskytnuta, jež m bt v důsledku zkonem stanovench vjimek z povinnosti zdravotnickch pracovnků ohroženo. Tento zvěr však podle stavnho soudu nen sprvn. Z posledně uvedenho prva vyplv obecn povinnost sttu zabezpečit poskytovn zdravotn pče občanům, což však neznamen, že každ zdravotnick pracovnk mus bez ohledu na sv svědom nebo nbožensk přesvědčen, resp. hodnoty, kter vyznv, vždy poskytnout jakoukoliv zdravotn pči. Z hlediska předmětnho prva totiž nen podstatn, kter zdravotnick pracovnk tuto službu poskytne, nbrž to, aby k jejmu poskytnut došlo. Zaručuje-li zroveň 50 odst. 2 věta pt zkona o zdravotnch službch, že k tomuto odmtnut nedojde v přpadě, pokud by odmtnutm došlo k ohrožen života pacienta nebo k vžnmu ohrožen jeho zdrav a poskytovatel nen schopen zajistit poskytnut zdravotnch služeb jinm zdravotnickm pracovnkem, je zcela evidentn, že se tato prava nedotk podstaty prva podle čl. 31 Listiny.
377. O jinou situaci se jedn při neposkytnut zdravotn služby podle 50 odst. 1 psm. b) zkona o zdravotnch službch, tedy v přpadě, že by při jejich poskytovn došlo k přmmu ohrožen života zdravotnickho pracovnka nebo k vžnmu ohrožen jeho zdrav. Tato vjimka se totiž uplatn bez ohledu na to, zda je pacient vystaven riziku poškozen zdrav nebo dokonce smrti, a v konkrtnch přpadech bude vlastně aprobovat důsledek, že určit osobě vůbec nebude poskytnuta zdravotn pče. Napaden ustanoven se tak v tomto smyslu dotk samotn podstaty prva na ochranu zdrav a na zdravotn pči, pročež mus bt zkoumno, zda zsah do tohoto prva za čelem ochrany prva zdravotnickho pracovnka na život a ochranu jeho zdrav obstoj v testu proporcionality. Jinmi slovy, je třeba posoudit, zda prvo neposkytnout zdravotn pči s ohledem na předmětn rizika, kter je nepochybně vhodnm (způsobilm) opatřenm pro dosažen ochrany života a zdrav zdravotnickho pracovnka, převž nad prvem osoby na ochranu jejho zdrav, resp. na poskytnut zdravotn pče.
378. V rmci abstraktn kontroly stavnosti je prostor pro zodpovězen tto otzky omezen na obecn vžen v kolizi stojcch hodnot. stavn soud je přesvědčen, že život a zdrav zdravotnickho pracovnka jsou hodnoty, kterm při vkonu tohoto povoln rovněž nlež ochrana a kter odůvodňuj existenci meze ve vztahu k mře rizika, jehož postoupen lze od zdravotnickho pracovnka bezpodmnečně vyžadovat. Co lze považovat za přm ohrožen života nebo vžn ohrožen zdrav ale zvis na vyhodnocen konkrtnch okolnost. Z hlediska tohoto přezkumu je podstatn, že neposkytnut zdravotn služby mus bt opatřenm nezbytnm, a tedy nemůže bt akceptovno v přpadě, pokud by rizika spojen s jejm poskytnutm bylo možn s ohledem na tyto okolnosti činnm způsobem eliminovat. Zroveň však plat, že určen mry rizika nen věc exaktn a možnost jeho objektivnho posouzen může bt vždy ovlivněna rozsahem informac, kter měl zdravotnick pracovnk v relevantnm okamžiku k dispozici. Jsou-li tyto podmnky splněny, lze konstatovat, že napaden ustanoven umožňuje omezit prvo na zdravotn pči podle čl. 31 Listiny způsobem, kter je v souladu s čl. 4 odst. 4 Listiny. Jakkoliv bližš posouzen proporcionality bude možn až v konkrtnch přpadech aplikace napadenho ustanoven.
XI./g
Zpracovn osobnch dajů pacienta a veden zdravotnick dokumentace
379. Nmitka směřujc proti prvn pravě zpracovn osobnch dajů pacienta a konkrtně nakldn s jeho rodnm čslem podle 52 zkona o zdravotnch službch spočv toliko v tvrzen jeho nesouladu s řadou ustanoven předevšm Listiny a mluvy, aniž by vedlejš častnci jakmkoliv způsobem naznačili, v čem konkrtně m tento rozpor spočvat. stavn soud se j proto nezabval.
380. Stejn zvěr plat i pro jejich nmitku ve vztahu k 53 a 54 zkona o zdravotnch službch, jež upravuj způsob veden zdravotnick dokumentace a jimž vedlejš častnci vytkaj, že nestanovuj povinnost chrnit dokumentaci v listinn podobě. Ani v tomto přpadě nijak nevysvětluj, v čem m spočvat jej stavněprvn relevance. Zmněnmu požadavku na napaden ustanoven navc podle stavnho soudu nepochybně odpovd povinnost uchovvat zdravotnickou dokumentaci a nakldat s n podle přslušnch prvnch předpisů podle 53 odst. 1 zkona o zdravotnch službch ve spojen s prvn pravou nahlžen do zdravotnick dokumentace, pořizovn jejch vpisů nebo kopi podle 65 až 69 zkona o zdravotnch službch.
XI./h
Vymezen postaven odbornho zstupce
381. Posledn nmitka vedlejšch častnků směřovala proti 14 zkona o zdravotnch službch, jenž stanov podmnky ustanoven určit osoby odbornm zstupcem poskytovatele zdravotnch služeb. Napadenmu ustanoven vytkaj, že neurčitě definuje, za co je odborn zstupce odpovědn, a že připoušt, aby jedna osoba působila jako odborn zstupce až ve dvou zdravotnickch zařzench. Nesoulad s prvem na bezplatnou zdravotn pči ve smyslu čl. 31 Listiny přitom spatřuj v nedostatečnch zrukch, zda tato pče bude poskytovna v dostatečn kvalitě.
382. Napaden ustanoven zn:
„ 14
Odborn zstupce
(1) Odborn zstupce odborně řd poskytovn zdravotnch služeb. Odbornm zstupcem může bt ustanovena fyzick osoba, kter je
a) způsobil k samostatnmu vkonu zdravotnickho povoln podle 12 a je členem Česk lkařsk komory, Česk stomatologick komory nebo Česk lkrnick komory (dle jen „komora“), jestliže členstv v komoře je podmnkou pro vkon tohoto povoln,
b) plně způsobil k prvnm konům,
c) bezhonn,
d) držitelem povolen k pobytu na zem Česk republiky, pokud m povinnost takov povolen mt.
Odbornm zstupcem nemůže bt ustanovena fyzick osoba, u nž trv někter z překžek pro udělen oprvněn uvedench v 17.
(2) Funkce odbornho zstupce mus bt vykonvna v pracovněprvnm nebo obdobnm vztahu k poskytovateli. Tato podmnka neplat, je-li odborn zstupce statutrnm orgnem nebo členem statutrnho orgnu poskytovatele nebo je-li odborn zstupce manželem nebo registrovanm partnerem poskytovatele; i v tomto přpadě mus bt odborn zstupce k poskytovateli ve smluvnm vztahu.
(3) Odborn zstupce mus vykonvat svou funkci v rozsahu nezbytnm pro řdn odborn řzen poskytovanch zdravotnch služeb. Stejn osoba nemůže vykonvat funkci odbornho zstupce pro vce než 2 poskytovatele.
(4) Odborn zstupce je povinen psemně oznmit poskytovateli všechny změny dajů uvedench o něm v rozhodnut o udělen oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb, v ždosti o udělen tohoto oprvněn a v dokladech předkldanch s touto ždost a změny a doplněn dajů tkajcch se podmnek pro vkon funkce odbornho zstupce a předložit doklady o nich. Změny a doplněn dajů podle věty prvn mus odborn zstupce oznmit do 10 dnů ode dne, kdy k nim došlo.
(5) Přestane-li odborn zstupce vykonvat svou funkci nebo přestane-li splňovat podmnky pro vkon tto funkce, je poskytovatel povinen ustanovit novho odbornho zstupce nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy se o někter z těchto skutečnost dozvěděl.“
383. Z ustanoven 14 odst. 1 zkona o zdravotnch službch vyplv, že odborn zstupce odborně řd poskytovn zdravotnch služeb, sm však nen jejich poskytovatelem ve smyslu tohoto zkona. Jeho odpovědnost proto nelze zaměňovat s odpovědnost poskytovatele. Nmitka, podle nž nen zřejm, zda „se jeho odbornost a odpovědnost tk poskytovn zdravotnch služeb nebo odbornho řzen poskytovn těchto služeb“ proto nen nijak opodstatněn a zcela postrd jakoukoliv stavněprvn relevanci.
384. Zbyl argumentace vedlejšch častnků vychz z předpokladu, že obsahem prva na zdravotn pči ve smyslu čl. 31 Listiny nen jen vymezen rozsahu, v jakm bude tato pče bezplatně poskytovna na zkladě veřejnho zdravotnho pojištěn, nbrž i určit dalš požadavky, směřujc k jej kvalitě. S tmto vchodiskem lze souhlasit v tom smyslu, že přiměřen kvalita poskytovan zdravotn pče je nevyhnutelnm předpokladem toho, aby tato pče byla způsobil doshnout sledovanho čelu. Jej standard tak v podstatě mus odpovdat požadavkům vyplvajcm z čl. 4 mluvy o lidskch prvech a biomedicně. Pokud by přitom v tomto směru zkon neposkytoval ždn nebo pouze domněl garance, bylo by možn uvažovat i o jeho nesouladu s uvedenm stavnm prvem. Takovto zvěr by nicmně předpokldal, že napaden prvn prava svm obsahem nedb samotn podstaty a smyslu zkladnho prva, čemuž však stavn soud přisvědčit nemůže.
385. Připuštěn možnosti, aby byla jedna osoba odbornm zstupcem až dvou poskytovatelů, se sice v širšm smyslu tk kvality poskytovn zdravotn pče, svm obsahem však nijak nezpochybňuje existenci jejch činnch zruk. Předmětn omezen, a to za současně stanoven podmnky, že tato osoba mus vykonvat svou funkci v rozsahu nezbytnm pro řdn odborn řzen poskytovanch zdravotnch služeb, směřuje prvě k tomu, aby tato funkce nebyla u vce poskytovatelů vykonvna toliko formlně. Posouzen vhodnosti a sprvnosti tohoto opatřen, tedy zda je postačujc omezen na dvě zdravotnick zařzen, ale stavnmu soudu nepřsluš. Jeho přezkum se může omezit pouze na již zmněnou otzku vyloučen svvole, v nž napaden ustanoven nepochybně obstoj, neboť je způsobil doshnout svůj vše uveden čel a v ždnm přpadě jej nelze označit za nerozumn. Ani ve vztahu k tomuto ustanoven proto nen nvrh vedlejšch častnků důvodn.
XI./i
Ostatn ustanoven zkona o zdravotnch službch
386. Vůči ostatnm ustanoven zkona o zdravotnch službch vedlejš častnci ždn nmitky neuplatnili, pročež se stavn soud jejich souladem s stavnm pořdkem nezabval.
XII.
Formulace derogačnch vroků a jejich prvn důsledky
387. Ze všech uvedench důvodů rozhodl stavn soud o tom, že 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti, ve zněn zkona č. 367/2011 Sb., 36 odst. 3 ve slovech "Platnost dřve vyslovenho přn je 5 let.", 76 a 77, 121 odst. 1 ve slovech "a to po dobu nejdle 36 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona, nen-li dle stanoveno jinak", včetně črky jim předchzejc, odst. 4 věty prvn ve slovech "nejpozději však uplynutm 36 měsců ode dne nabyt činnosti tohoto zkona", včetně črky jim předchzejc, odst. 4 věty druh a odst. 5 zkona o zdravotnch službch nejsou v souladu s stavnm pořdkem, pročež je podle 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., zrušil.
388. V přpadě 30 odst. 2 psm. d) zkona o zaměstnanosti, ve zněn zkona č. 367/2011 Sb., dopadaj důvody derogace na všechny přpady aplikace, kdy došlo na zkladě tohoto ustanoven k vyřazen osoby z evidence uchazečů o zaměstnn. Tm sice nen dotčena platnost rozhodnut, jimiž bylo rozhodnuto podle tohoto ustanoven, tato skutečnost však nebrn tomu, aby předmětn derogačn důvody byly zohledněny v rmci přpadnho nslednho přezkumu těchto rozhodnut, uplatnila-li proti nim dotčen osoba prvn prostředky, jež j zkon poskytuje k ochraně jejch prv. Podle 71 odst. 2 zkona o stavnm soudu tato rozhodnut zroveň dl nebrn opětovnmu zařazen těchto osob do evidence uchazečů o zaměstnn na zkladě jejich nov ždosti, a to i před uplynutm lhůty podle 30 odst. 4 psm. b) zkona o zaměstnanosti.
389. Dle je třeba uvst, že zrušen přslušnch čst 121 zkona o zdravotnch službch znamen, že nadle zůstanou v platnosti dosavadn registrace podle zkona o zdravotn pči v nesttnch zdravotnickch zařzench. Posledn větu 121 odst. 1 zkona o zdravotnch službch, kter nen derogačnm důvodem nijak dotčena, je přitom třeba interpretovat tm způsobem, že jednotliv poskytovatel maj i nadle možnost, nikoliv však povinnost poždat o nov oprvněn. Tento zvěr však plat jen za předpokladu, že u poskytovatele zdravotnch služeb nedošlo k takov změně, v důsledku kter by nemohl vykonvat svoji činnost za podmnek stanovench v registraci. V takovm přpadě by musel postupovat podle obecn prvn pravy zkona o zdravotnch službch, což naznačuje i zněn jeho ustanoven 121 odst. 3. Musel by tedy poždat o jej změnu.
390. Pokud došlo v mezidob k udělen oprvněn k poskytovn zdravotnch služeb na zkladě již vyřzen ždosti podle 121 odst. 5 zkona o zdravotnch službch, a tm podle jeho odstavce 4 i k zniku dosavadn registrace, vykonatelnost takovhoto rozhodnut nen tmto nlezem nijak dotčena. Ustanoven 71 odst. 2 zkona o stavnm soudu se v přpadě těchto rozhodnut neuplatn, protože předmětn derogačn důvod nijak nezpochybňuje možnost vydn novho oprvněn, ale pouze povinnost o něj ždat.
391. Zrušen 76 a 77 zkona o zdravotnch službch neměn nic na tom, že zkon nadle předpokld existenci Nrodnho registru zdravotnickch pracovnků [srov. 72 odst. 1 psm. d) zkona o zdravotnch službch]. I po vyhlšen tohoto nlezu ve Sbrce zkonů se proto dl aplikuje přechodn ustanoven 127 odst. 9 zkona o zdravotnch službch, podle něhož se do doby zřzen novho registru postupuje podle dosavadnch prvnch předpisů. V tomto přpadě to znamen, že se po takto vymezenou dobu aplikuje předchoz prvn prava Registru lkařů, zubnch lkařů a farmaceutů (srov. bod 296 tohoto nlezu). Ke zřzen Nrodnho registru zdravotnickch pracovnků bude moci dojt až pot, co zkonodrce novm způsobem stanov jeho obsah.
392. Ve zbvajc čsti stavn soud neshledal nvrh důvodnm a podle 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu jej zamtl.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k výroku I rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Ivana Janů a Vladimír Kůrka, k výroku V rozhodnutí pléna soudci Vlasta Formánková, Pavel Holländer, Jan Musil, Jiří Nykodým a Miloslav Výborný a k odůvodnění výroku I rozhodnutí pléna soudkyně Dagmar Lastovecká.