Sp. zn. Pl. ÚS 31/09 ve věci návrhu na zrušení článku XXIV bodů 4 a 5 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů 42/2013 účinný od 20.02.2013
| Schválené: | 09.01.2013 |
| Účinnost od: | 20.02.2013 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Státní rozpočet. Rozpočty územních celků, krajů a obcí. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl.ÚS 31/09 dne 9. ledna 2013 v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Vlasty Formánkové, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jiřího Muchy, Jana Musila (soudce zpravodaje), Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu Krajského soudu v Brně na zrušení ustanovení článku XXIV, bodů 4 a 5 zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti 1. Krajského soudu v Brně, 2. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 3. Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn:
I.
Rekapitulace nvrhu
1. V nvrhu, doručenm stavnmu soudu dne 12. 10. 2009, Krajsk soud v Brně podle ustanoven 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o stavnm soudu") a podle člnku 95 odst. 2 stavy Česk republiky navrhl zrušen ustanoven člnku XXIV, bodů 4 a 5 zkona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon č. 261/2007 Sb."). Za Krajsk soud v Brně nvrh podala samosoudkyně krajskho soudu JUDr. Jarmila Ďskov.
2. Předmětn nvrh byl podn v souvislosti s řzenm, vedenm u Krajskho soudu v Brně pod sp. zn. 57 Ca 14/2009 o sprvn žalobě žalobkyně Mgr. L. S. Z. (dle jen "žalobkyně") proti žalovanmu Krajskmu řadu Jihomoravskho kraje, odboru socilnch věc. Žalobou je napadeno rozhodnut krajskho řadu ze dne 1. 12. 2008 č. j. JMK 155130/2008, sp. zn. S-JMK 51819/2008/OSV-Pr, kterm bylo zamtnuto odvoln žalobkyně proti rozhodnut řadu prce Brno-město, odboru sttn sociln podpory ze dne 17. 4. 2008 č. j. 1388/8/BME/3, jmž byla přiznna dvka sttn sociln podpory - rodičovskho přspěvku ve vši 7 600,- Kč měsčně ode dne 1. 1. 2008.
3. Žalobkyně napadla rozhodnut žalovanho krajskho řadu ze dne 1. 12. 2008 za situace, v nž j, jako matce nezletil dcery H. S., byl vyměřen rodičovsk přspěvek podle ustanoven 30 odst. 1 psm. b), psm. d) zkona č. 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoře, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon č. 117/1995 Sb."). Posuzovn tohoto nroku na rodičovsk přspěvek podle novelizovanho zněn zkona č. 117/1995 Sb. je důsledkem zněn člnku XXIV, bodů 4 a 5 zkona č. 261/2007.
4. Nov prava nroku na rodičovsk přspěvek a stanoven jeho vše podle člnku XXIV, bodů 4 a 5 zkona č. 261/2007 Sb. je podle nzoru žalobkyně ve vztahu k přjemcům rodičovskho přspěvku na již narozen děti v rozporu s stavně zaručenmi prvy a svobodami. Nov prvn prava pr obsahuje prvky nepřpustn retroaktivity, je porušenm zsady legitimnho očekvn a prvn jistoty a je diskriminačn.
5. V nvrhu krajskho soudu jsou citovny nmitky žalobkyně, kter krajsk soud považuje za logick a ztotožňuje se jak s jejich obsahem, tak i s jejich formulac. Proto krajsk soud v nvrhu shrnuje stavně relevantn argumenty žalobkyně, jež přejm i ve svm nvrhu.
6. Navrhovatel zejmna poukazuje na retroaktivitu nov prvn pravy, kterou spatřuje v tom, že změna zkona měla zsadn vliv na způsob vzniku nroku i na vši dvky. Nov zněn zkona totiž zavd režimy různ dlky vyplcen rodičovskho přspěvku a v zvislosti na dlce tak různou vši rodičovskho přspěvku, přičemž oboj je spojeno s existenc nroku na peněžitou pomoc v mateřstv. Změny zkona tak přmo dopadaj na podmnky vzniku nroku rodiče na rodičovsk přspěvek, což lze považovat za nezkonn zsah sttn moci do jednou již nabytch prv [k tomu navrhovatel odkazuje na nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 21/96 ze dne 4.2.1997(N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.)].
7. Porušenm zsady legitimnho očekvn a prvn jistoty je dajně nelogick a nesystmov navzn dvky sttn sociln podpory na nemocensk pojištěn, kter je však plněnm dobrovolnm. Do doby činnosti novely zkona takov propojen neexistovalo a žalobkyně nemohla důvodně očekvat, že v budoucnu k takovmu propojen dojde a bude se navc zpětně vztahovat na již vznikl vztahy a nabyt prva. Takov postup je podle nzoru navrhovatele v rozporu se zvěry nlezu stavnho soudu sp. zn. IV. S 215/94 ze dne 8.6.1995(N 30/3 SbNU 227).
8. Nov prvn prava je podle navrhovatele i diskriminačn. Ani důvodov zprva k zkonu o stabilizaci veřejnch rozpočtů neuvd, z jakho důvodu jsou rodiče dět, kteř maj nrok na rodičovsk přspěvek ke dni 1. 1. 2008, rozděleni do nerovnch tř skupin: Zatmco dvěma ze tř skupin rodičů je určena vše dvky pevnou čstkou, pro třet skupinu plat režim zněn zkona č. 117/1995 Sb. Nov posouzen vzniku nroku na rodičovsk přspěvek podle jinch kritri, než byla ta, kter existovala v době narozen dtěte, je diskriminačn proto, že v důsledku novch podmnek, zavedench novelizovanm zněnm zkona, dochz k finančn ztrtě oprvněnho rodiče.
II.
Posouzen přpustnosti nvrhu
9. stavn soud konstatuje, že nvrh byl podn oprvněnm subjektem v souladu s 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu a že jde o nvrh přpustn ( 66 zkona 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb.). Nvrh splňuje formln nležitosti nvrhu na zrušen zkona.
III.
Rekapitulace vyjdřen častnků řzen a oslovench orgnů sttn sprvy
10. stavn soud si vyždal ve smyslu ustanoven 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu vyjdřen k nvrhu od obou komor Parlamentu Česk republiky, jako častnků řzen a vyjdřen ministra prce a socilnch věc.
11. Ve vyjdřen Poslaneck sněmovny, podepsanm jeho předsedkyn Miroslavou Němcovou, se uvd, že nvrh zkona o stabilizaci veřejnch rozpočtů byl v rmci prvnho čten Sněmovnou přikzn k projednn vboru pro sociln politiku, vboru pro zdravotnictv a rozpočtovmu vboru, přičemž vbor pro sociln politiku a rozpočtov vbor přijaly usnesen, ve kterm doporučily nvrh zkona zamtnout. Po podrobn rozpravě byla k nvrhu zkona ve druh rozpravě přijata řada pozměňujcch nvrhů, kter se však netkaly napadenho ustanoven. Nvrh zkona ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů byl Poslaneckou sněmovnou dne 21. 8. 2007 schvlen počtem hlasů pro 101, proti 99 z přtomnch 200 poslanců. Zvěrem vyjdřila předsedkyně Poslaneck sněmovny přesvědčen, že přijat zkon č. 261/2007 Sb., kter obsahuje napaden ustanoven, je v souladu s stavou Česk republiky.
12. Předseda Sentu Milan Štěch ve svm vyjdřen zdůraznil, že jde o přechodn ustanoven, v nichž je upraven postup ohledně poskytovn rodičovskho přspěvku po novelizaci zkona o sttn sociln podpoře, proveden zkonem č. 261/2007 Sb., zavedenm tzv. třrychlostnho rodičovskho přspěvku.
13. Předseda Sentu dle odkzal na obsah vyjdřen, kter zaslal stavnmu soudu v souvislosti s třemi nvrhy skupiny poslanců a sentorů, kter směřovaly proti jinm přechodnm ustanovenm zkona, jimiž se stavn soud zabval již krtce po jeho přijet (jde o řzen veden stavnm soudem pod sp. zn. Pl. S 24/07, Pl. S 1/08 a Pl. S 2/08). Protože tedy jde o zkon, k němuž se Sent již vyjadřoval, odkazuje tmto na vyjdřen Sentu k řzen vedenmu pod sp. zn. Pl. S 24/07 a nepovažuje za nutn k němu cokoli dodvat, neboť Sent na schůzi Sentu přijal usnesen, v němž projevil vůli se nvrhem zkona nezabvat.
14. Zvěrem předseda Sentu rovněž poukzal na zvěry nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 2/08 ze dne 23.4.2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.), kter se zabval problematikou socilnho zabezpečen z hlediska stavně prvnho posouzen změn tkajcch se podmnek nroku a vše některch dvek sttnho socilnho zabezpečenm, tedy i v oblasti změn dvek sttn sociln podpory. Připomněl, že v souvislosti s nmitkou nesplněn "legitimnho očekvn" stavn soud dospěl k nzoru, že jeho uplatněn nen v oblasti socilnch prva "zcela namstě". V souvislosti s podanm nvrhem považoval předseda Sentu za vhodn poukzat na rozdln nzory, kter se v oblasti změn při poskytovn rodičovskho přspěvku vyskytuj v rozhodovac praxi soudů. Napřklad zvažn argument dajn protistavn retroaktivity byl řešen v rozsudku Nejvyššho sprvnho soudu sp. zn. 3 Ads 111/2010-44 v souvislosti s kasačn stžnost tkajc se přiznn rodičovskho přspěvku podle prvn pravy proveden zkonem č. 261/2007 Sb. V citovanm rozsudku dospěl Nejvyšš sprvn soud k zvěru, že v posuzovan věci jde o nepravou retroaktivitu a dotčen prvn prava v tomto ohledu plně dostla teoretickm a judikatornm požadavkům.
15. stavn soud k podanmu nvrhu obdržel rovněž vyjdřen ministra prce a socilnch věc dr. Ing. Jaromra Drbka, kter předevšm oponuje nmitkm vedlejš častnice o změnch podmnek vzniku nroku na dvku a zdůrazňuje, že ke změnm dochz toliko ve způsobech čerpn rodičovskho přspěvku a stanoven jeho vše. Zaveden "vcerychlostn struktury" čerpn dvky ve třech vměrch stanovench v pevnch čstkch (zvšen, zkladn a snžen) umožňuje rodiči, aby při zvžen konkrtnch okolnosti sm zvolil pro něj optimln variantu.
16. K napadenm přechodnm ustanovenm zkona č. 261/2007 Sb. ministr uvedl, že jsou nezbytn nejen pro jednotnou prvn pravu předmětn problematiky, ale i pro zachovn zsady rovnosti mezi rodiči čerpajcmi rodičovsk přspěvek. Jelikož nov prvn prava ruš dosavadn prvn pravu rodičovskho přspěvku a rodiče, kteř pobrali rodičovsk přspěvek podle dřvějš prvn pravy, nemohou zvolit způsob čerpn nroku na rodičovsk přspěvek podle nov prvn pravy, pokud dtě již doshlo takovho věku, s nmž již zkon volbu nroku nespojuje, bylo nezbytn pro tyto přpady zavst pravidlo určujc vši rodičovskho přspěvku tak, aby byla zachovna rovnost mezi rodiči, pobrajcmi rodičovsk přspěvek vyměřen podle různch prvnch režimů.
17. Ve svm vyjdřen ministr nesouhlas s tvrzenm navrhovatele, že změny, zaveden zkonem č. 261/2007 Sb., se dotkly přmo podmnek vzniku nroku na rodičovsk přspěvek, neboť tato dvka byla a je spojovna jen s jedinou prvn skutečnost, kterou je pče o dtě. Na tuto dvku m rodič prvo bez ohledu na to, jestli dřve pobral dvky nemocenskho pojištěn spojen s mateřstvm nebo porodem. Určujcm kritriem pro pobrn rodičovskho přspěvku je vedle časovho limitu osobn celodenn a řdn pče rodiče o dtě, a to po cel kalendřn měsc. Koncepce vzniku nroku na rodičovsk přspěvek a stanoven jeho vše jsou tak založeny na nepřmo měrnm vztahu mezi vš rodičovskho přspěvku a dobou jeho pobrn.
18. Vše zmněn vyjdřen předsedkyně Poslaneck sněmovny, předsedy Sentu Parlamentu Česk republiky a ministra prce a socilnch věc byla zaslna k eventuln replice navrhovateli. Krajsk soud v Brně přpisem ze dne 4. 1. 2013 sdělil, že setrvv na sv argumentaci obsažen v nvrhu.
IV.
Upuštěn od stnho jednn
19. Po shora rekapitulovanm průběhu řzen dospěl stavn soud k zvěru, že nen třeba ve věci konat stn jednn, neboť by nepřineslo dalš, resp. lepš a jasnějš objasněn věci, než jak se s n seznmil z psemnch konů navrhovatele a častnků řzen. S ohledem na zněn 44 zkona o stavnm soudu, ve zněn jeho novely proveden zkonem č. 404/2012 Sb., činn od 1. 1. 2013, rozhodl stavn soud bez konn stnho jednn. Na to, že v řzench zahjench před nabytm činnosti tto novely bude stavn soud, pokud jde o procesn postupy, pokračovat dle novch pravidel, stavn soud upozornil všechny častnky řzen a širokou veřejnost ve Sdělen plna ze dne 18. 12. 2012, kter bylo vyhlšeno pod č. 469/2012 Sb. Pro plnost stavn soud současně dodv, že v řzen neprovděl dokazovn a vyšel toliko z obsahu spisu Krajskho soudu v Brně sp. zn. 57 Ca 14/2009 a z psemnch vyjdřen navrhovatele a častnků řzen.
V.
stavn konformita legislativnho procesu
20. Legislativn proces přijet zkona č. 261/2007 Sb. byl stavnm soudem shledn stavně konformnm již v nlezu ze dne 31. ledna 2008 sp. zn. Pl. S 24/07, proto se jm v nynějšm řzen nebylo třeba zabvat.
VI.
Dikce napadench ustanoven
21. Napaden ustanoven zkona č. 261/2007 Sb. zněj:
"Člnek XXIV
- Přechodn ustanoven
4. Rodičovsk přspěvek poskytovan podle zvlštnch předpisů, ve zněn činnm do dne nabyt činnosti tohoto zkona, nlež od 1. ledna 2008
a) v zkladn vměře do 3 let věku dtěte, jestliže nejmladš dtě v rodině zakldajc nrok na rodičovsk přspěvek před 1. lednem 2008 doshlo 21 měsců věku, a po dosažen 3 let věku tohoto dtěte nlež rodičovsk přspěvek ve snžen vměře do 4 let věku dtěte,
b) ve snžen vměře do 4 let věku dtěte, jestliže nejmladš dtě v rodině zakldajc nrok na rodičovsk přspěvek po 31. prosinci 2007 doshlo 3 let věku před 1. lednem 2008.
5. O nroku na rodičovsk přspěvek podle čl. XXIII, jde-li o nrok na rodičovsk přspěvek, kter nležel ke dni 31. prosince 2007 podle zvlštnch prvnch předpisů, ve zněn činnm do dne nabyt činnosti tohoto zkona, rozhodne řad sttn sociln podpory na zkladě ždosti o rodičovsk přspěvek podan tomuto řadu."
VII.
Prvn hodnocen stavnho soudu
22. Nvrh nen, pokud jde o tvrzenou protistavnost obsahu napadench ustanoven, důvodn.
VIIa/. Shrnut obsahovch změn, jež napaden ustanoven vyvolvaj
23. Zkon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, kterm byl ke dni 31. 12. 2007 novelizovn tž zkon č. 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoře, byl součst rozshlch změn v sociln oblasti, jmž zkonodrce sledoval cl snžit sociln vdaje, mj. tž ve vyplcen porodnho a rodičovskho přspěvku. Těmito opatřenmi, podle vldou předložen důvodov zprvy, mělo bt zabrněno prohlubovn veřejnho dluhu a zvyšovn schodku sttnho rozpočtu Česk republiky.
24. Nov prvn prava, zakotven v novelizovanch ustanovench 32 odst. 1 zkona č. 117/1995 Sb., zavd mj. program tzv. vcerychlostn struktury čerpn rodičovskho přspěvku a to ve třech vměrch stanovench v pevnch čstkch:
- zvšen vměra (jeden a půl nsobek zkladn vměry) čin čstku 11 400,- Kč,
- zkladn vměra čin čstku 7 600,- Kč,
- snžen vměra (polovina zkladn vměry) čin čstku 3 800,- Kč.
25. Rodič si podle tto nov pravy může zvolit:
- rychlejš čerpn rodičovskho přspěvku - po peněžit pomoci v mateřstv, peněžit pomoci nebo nemocenskm poskytovanm v souvislosti s porodem (všechny tyto tři dvky jsou dle označovny jen zkratkou "PPM") nlež rodičovsk přspěvek ve zvšen vměře do 24 měsců věku dtěte;
- "klasick" čerpn rodičovskho přspěvku - po PPM nlež rodičovsk přspěvek v zkladn vměře do 36 měsců věku dtěte;
- pomalejš čerpn rodičovskho přspěvku - po PPM nebo od narozen dtěte nlež rodičovsk přspěvek v zkladn vměře do 18 měsců věku dtěte a dle ve snžen vměře do 48 měsců věku dtěte.
26. Volba doby pobrn rodičovskho přspěvku a jeho vše a vše PPM se vztahuje vždy k nejmladšmu dtěti v rodině. Vybran možnost čerpn je nezměniteln a nejde uplatňovat zpětně (a to ani při střdn rodičů v pobrn rodičovskho přspěvku). Rodič, kter nem nrok na PPM, automaticky pobr rodičovsk přspěvek od narozen dtěte v režimu pomalejšho čerpn dvky. O rychlejš čerpn může poždat rodič, pokud vše jeho PPM dosahuje alespoň 380,- Kč za kalendřn den a pokud učinil rozhodnut pro rychlejš čerpn rodičovskho přspěvku nejpozději při dosažen 22 (31) tdnů života dtěte. V takovm přpadě nlež rodičovsk přspěvek ve zvšen vměře (tj. 11 400,- Kč). V ostatnch přpadech se rodič mus v 18 měscch věku dtěte rozhodnout pro "klasick" nebo pomalejš čerpn rodičovskho přspěvku.
27. U zdravotně postižench dět je v nov prvn pravě zachovn nrok na rodičovsk přspěvek do 7 let věku dtěte v zkladn vměře.
28. Nov prvn prava nroku na rodičovsk přspěvek tak rodiči, kter pečuje o mal dtě, m umožnit, aby se snze rozhodl, jestli a po jakou dobu bude rodičovsk přspěvek pobrat a tak v jak vši mu bude tato dvka poskytovna. Tm se m umožnit, aby rodič mohl lpe sladit sv rodičovsk povinnosti a profesn roli v zvislosti na konkrtn situaci v rodině.
29. Zkladn podmnkou nroku na rodičovsk přspěvek je osobn celodenn a řdn pče rodiče o nejmladš dtě v rodině. Při splněn tto podmnky nlež nrok na rodičovsk přspěvek v několika variantch s možnost vběru jedn z nich podle volby rodiče.
30. Podmnky nroku na rodičovsk přspěvek jsou upraveny v ustanoven 30 zkona č. 117/1995 Sb. a vše rodičovskho přspěvku v ustanoven 32 thož zkona.
31. Předchoz prvn prava rodičovskho přspěvku (před novelizac provedenou zkonem č. 261/2007 Sb.) byla oproti nynějš pravě rozdln zejmna v těchto otzkch:
- rodičovsk přspěvek se dřve poskytoval rodiči, kter pečuje po cel kalendřn měsc alespoň o jedno dtě ve věku do 4 let, nebo do 7 let, jde-li o dtě těžce zdravotně postižen nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižen;
- nležela-li rodiči peněžit pomoc v mateřstv (peněžit pomoc nebo nemocensk poskytovan v souvislosti s porodem), vyplcel se rodičovsk přspěvek jen, byl-li vyšš než tato peněžit pomoc, a to ve vši rozdlu;
- vše rodičovskho přspěvku byla odvozena od průměrn mzdy v nepodnikatelsk sfře a činila 40% tto mzdy;
- nesledovalo se, je-li rodič vdělečně činn;
- dtě zakldajc nrok na dvku mohlo bt umstěno v jeslch nebo jinm předškolnm zařzen jen po omezenou dobu;
- rodině se poskytoval (tak jako podle nyn platn prvn pravy) jen jeden rodičovsk přspěvek (jen jednomu z rodičů), i když v n rodiče pečuj o vce dět přslušnho věku;
- nležel-li dtěti, kter zakld nrok na rodičovsk přspěvek, přspěvek na pči, nležel rodičovsk přspěvek v polovičn vši.
32. Je třeba konstatovat, že podmnky pro způsoby čerpn rodičovskho přspěvku a pro jeho vměru, nově zaveden v důsledku přechodnch ustanoven zkona č. 261/2007 Sb., napadench projednvanm nvrhem, vedou za určit jejich konstelace k tomu, že u některch přjemců rodičovskho přspěvku dochz, oproti stavu před novelizac, k poklesu vyplcen finančn čstky. To ostatně přiznv i shora citovan vyjdřen ministra prce a socilnch věc, v němž se uvd, že novelizovanou pravou došlo k "jistmu omezen v oblasti socilnho zabezpečen". Ministr se však domnv, že "tato omezen nedosahuj takov intenzity, kter by byla v rozporu s stavn pravou obsaženou v Listině zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), natož pak, že by realizace dotčench socilnch prv byla popřena".
VIIb/. Posouzen stavněprvnch nmitek, obsažench v nvrhu
33. stavn soud v souvislosti s nvrhem Krajskho soudu v Brně předevšm konstatuje, že souladem zkona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, s stavnm pořdkem Česk republiky a mezinrodnmi smlouvami se v řadě aspektů zabval již v několika svch nlezech [viz nlezy sp. zn. Pl. S 23/09 ze dne 15. 5. 2012 (245/2012 Sb.), sp. zn. Pl. S 54/10 ze dne 24. 4. 2012 (186/2012 Sb.), sp. zn. Pl. S 1/08 ze dne 20. 5. 2008 (N 91/49 SbNU 273; 251/2008 Sb.), sp. zn. Pl. S 2/08 ze dne 23. 7. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.), sp. zn. Pl. S 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.)].
34. Proto se v nynějšm řzen stavn soud zabval již jen těmi stavněprvnmi otzkami, kter uvedl navrhovatel ve svm nvrhu, a kter održej i nmitky žalobkyně uplatněn v předchozm sprvnm a soudnm řzen.
VIIba/ Nmitka nepřpustn retroaktivity a nezkonnho zsahu sttn moci do již jednou nabytch prv
35. Podle nzoru navrhovatele je prvn prava, obsažen v bodech 4 a 5 člnku XXIV přechodnch ustanoven zkona č. 261/2007 Sb., vrazem nepřpustn retroaktivity, neboť se změna zkona nedotkla jen vše dvky, ale nejdřve přmo způsobu vzniku nroku. Zpětn působen citovanho zkona navrhovatel ilustruje na podmnkch platnch do doby před činnost citovanho zkona.
36. K otzce nepřpustn retroaktivity se stavn soud vyjadřoval v řadě svch rozhodnut [např. nlez ze dne 15. 5. 2012 sp. zn. Pl. S 17/11 (220/2012 Sb.), nlez ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. S 21/96 (viz vše)]. V posledně uvedenm nlezu stavn soud konstatoval obecně zkaz prav retroaktivity prvnch norem; tento zkaz prav retroaktivity patř k zkladnm principům vymezujcm kategorii prvnho sttu. Z tohoto zkazu prav retroaktivity existuj jen striktně omezen vjimky. V souvislosti s vymezenm rozdlu mezi pravou a nepravou retroaktivitou stavn soud uvedl, že "obecně v přpadech časovho střetu star a nov prvn normy plat neprav retroaktivita, tj. od činnosti nov prvn normy se i prvn vztahy, vznikl podle zrušen prvn normy, řd prvn normou novou. Vznik prvnch vztahů, existujcch před nabytm činnosti nov prvn normy, prvn nroky, kter z těchto vztahů vznikly, jakož i vykonan prvn kony, se řd zrušenou prvn normou (důsledkem opačn interpretace střetu prvnch norem by byla prav retroaktivita)".
37. V posuzovanm přpadě přechodn (intertemporln) ustanoven novho prvnho předpisu řeš kontinuitu, resp. přetrvvn prva či prvnch vztahů vzniklch dřvějš prvn normou před nabytm činnosti nov prvn normy. Tato intertemporln ustanoven v zvislosti na povaze upravovanch vztahů ponechvaj nabyt prva či prvn vztahy buď v režimu star prvn pravy, nebo naopak na ně aplikuj novou prvn pravu, a to zpravidla pod sankc zniku prva, resp. prvnho vztahu. stavn soud dospěl k zvěru, že v projednvan věci jde o retroaktivitu nepravou (ke shodnmu zvěru dospěl i Nejvyšš sprvn soud v rozsudku ze dne 13. 1. 2011 č. j. 3 Ads 111/2010-44). Podrobn argumentace k takovmu zvěru je stejn, jak je obsažena v nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 17/11 ze dne 15.5.2012 (220/2012 Sb.); lze proto na ni z důvodu stručnosti odkzat. V posuzovanm přpadě tato neprav retroaktivita nepředstavuje protistavn zsah do prvn jistoty a do nabytch prv.
VIIbb/. Porušen zsady legitimnho očekvn
38. Pojem legitimnho očekvn lze v dan věci spojit s otzkou přpustnosti neprav retroaktivity, neboť jeho relevantn podstatou je majetkov zjem, kter spad dle svho obsahu pod ochranu člnku 11 odst. 1 Listiny a člnku 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, upravujcch prvo každho pokojně užvat svůj majetek [srovnej blže nlez stavnho soudu ze dne 1. 7. 2010 sp. zn. Pl. S 9/07 (N 132/58 SbNU 3; 242/2010 Sb.) a nlez ze dne 15. 5. 2012 sp. zn. Pl. S 17/11]. Podle ustlen judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva je pojem "majetek", obsažen v uvedenm člnku Dodatkovho protokolu, třeba vykldat tak, že m autonomn obsah, kter nen omezen na vlastnictv hmotnho jměn a nezvis na formln kvalifikaci vnitrosttnho prva (rozsudek ze dne 22. 6. 2004 ve věci stžnosti č. 31443/96 - Broniowski proti Polsku, bod 129).
39. stavn soud se ve svch nlezech většinou vyjadřuje zdrženlivě k realizaci socilnch prv zakotvench v hlavě čtvrt Listiny, neboť si je vědom toho, že rozsah socilnch prv (mezi něž patř tž poskytovn rodičovskho přspěvku) je limitovn možnostmi sttnho rozpočtu, podloženmi vsledky hospodařen sttu. Teprve v rmci těchto možnost se uplatn limity, dan přslušnmi člnky Listiny, upravujcmi sociln prva. Posouzen otzky čelnosti a vhodnosti zkonn pravy v tto oblasti stavn soud ponechv v pravomoci zkonodrce, do jehož činnosti stavn soud kromě přpadů zjištěn nestavnosti zasahovat nemůže. Jde totiž o otzky svou podstatou politick. Pojmovm znakem socilnch prv je skutečnost, že nemaj bezpodmnečnou povahu a je možn se jich domhat pouze v mezch platnch zkonů [čl. 41 Listiny). Tato absence přm vymahatelnosti se projevuje v nutnosti jejich zkonnho vymezen, kter je pak současně i podmnkou konkrtn realizace jednotlivch socilnch prv (viz nlezy stavnho soudu sp. zn. Pl. S 8/07 ze dne 23.3.2010 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.), sp. zn. Pl. S 2/08 ze dne 23.4.2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2010 Sb.)].
40. I když ustanoven člnku 41 odst. 1 Listiny umožňuje zkonodrci stanovit konkrtn podmnky realizace socilnch prv, jejich zkonn vymezen nesm bt v rozporu s stavnmi principy, jinak řečeno, zkony, kter je upravuj, nesm stavně zaručen sociln prva zcela popřt či je anulovat. Stejně jako v přpadě zkladnch prv a svobod, přmo vymahatelnch na zkladě Listiny, mus i v přpadě socilnch prv zkonodrce respektovat pravidlo uveden v člnku 4 odst. 4 Listiny, podle něhož při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno jejich podstaty a smyslu. V posuzovanm přpadě dospěl stavn soud k zvěru, že zkonodrce tyto zsady dodržel.
41. stavn soud nesouhlas s navrhovatelem, že by nov prvn prava rodičovskho přspěvku představovala změnu podmnek vzniku nroku na tuto dvku. Obsahem změn je předevšm čerpn rodičovskho přspěvku v nvaznosti na jeho vši. Smyslem takov pravy je i participace rozhodovn oprvněnho rodiče na volbě doby, způsobu a vše čerpn tto dvky. Napaden intertemporln ustanoven sleduj racionlně zdůvodniteln cl, totiž zavst pravidla pro určen vše rodičovskho přspěvku pro ty rodiče, kteř rodičovsk přspěvek dosud pobrali podle prvnch předpisů činnch před 1. 1. 2008 a nemohli by provst volbu nroku na rodičovsk přspěvek podle nov prvn pravy z důvodu dosažen věku dtěte, s nmž již zkon volbu nroku nespojuje. Existence těchto pravidel je i v zjmu dodržen zsady rovnosti mezi rodiči pobrajcmi rodičovsk přspěvek vypočten podle rozdlnch prvnch prav.
VIIbc/. Nmitka nepřpustn diskriminace
42. Prvn prava rodičovskho přspěvku před činnost zkona č. 261/2007 Sb. neumožňovala souběh dvek nemocenskho pojištěn (peněžit pomoc v mateřstv, peněžit pomoc nebo nemocensk poskytovan v souvislosti s porodem) a rodičovskho přspěvku, a to v době ode dne narozen dtěte. I nov prvn prava tento souběh dvek čstečně vylučuje, neboť připoušt pobrn rodičovskho přspěvku vedle peněžit pomoci v mateřstv nebo nemocenskho poskytovanho v souvislosti s porodem toliko ve vši rozdlu mezi rodičovskm přspěvkem a mezi dvkami nemocenskho pojištěn. Obdobně jako v dřve platn prvn pravě je tak realizovn mysl zkonodrce zamezit souběžnmu poskytovn peněžit pomoci v mateřstv matce a poskytovn rodičovskho přspěvku otci dtěte. Tato prava, byť znamen pokles dřvějš rovně, je s stavněprvnho hlediska obhajiteln; lze akceptovat tezi, že dvky sttn sociln podpory nastupuj teprve, pokud životn situaci jednotlivce nelze řešit poskytovnm dvek z prvnho pilře pojistnho systmu, jehož součst je tž nemocensk pojištěn, kter m v zsadě přednost před dvkami socilnho zabezpečen, poskytovanmi ze stejnho důvodu.
43. Vpadek přjmů spojench s porodem dtěte, způsoben novou pravou, alespoň z čsti pokrv rodičovsk přspěvek jako dvka sttn sociln podpory. Na tuto dvku m rodič nrok, bez ohledu na to, jestli dřve pobral dvky nemocenskho pojištěn spojen s mateřstvm nebo porodem. Vznik nroku na rodičovsk přspěvek nebyl a ani nyn nen vzn na existenci nroku na peněžitou pomoc v mateřstv, neboť vznik i za situace, v nž osoba nrok na peněžitou pomoc v mateřstv neměla.
44. Nelze přitakat navrhovatelově nzoru, že novou prvn pravou rodičovskho přspěvku a způsobu jeho čerpn jsou někter skupiny rodičů diskriminovny. Zkon č. 261/2007 Sb. stanovil podmnky pro určen vše rodičovskho přspěvku tak, aby jak rodiče, kterm se narod dtě po 1. 1. 2008, tak i rodiče, kterm se dtě narodilo před tmto datem, měli nrok na stejnou vši rodičovskho přspěvku za předpokladu, že spln podmnky pro přiznn rodičovskho přspěvku v konkrtn vši.
45. stavn soud shrnuje, že jakkoli došlo přijetm napadench ustanoven v některch přpadech ke snžen dřve dosažen rovně socilnch prv, nešlo ze shora uvedench důvodů o takov zsah, kter by ve svm důsledku porušil jejich podstatu a smysl.
46. S ohledem na vše uveden důvody stavn soud nvrh Krajskho soudu v Brně podle ustanoven 70 odst. 2 zkona 4. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, zamtl.