Ve věci návrhu na zrušení části druhé zákona č. 443/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 319/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů 37/2007 účinný od 02.03.2007

Schválené: 15.02.2007
Účinnost od: 02.03.2007
Autor: Ústavního soudu
Oblast: PENĚŽNÍ ORGANIZACE, ÚSTAVY A POJIŠŤOVNY., NÁHRADA ŠKODY V OBČANSKÉM PRÁVU., Pohledávky právnických a fyzických osob a peněžních ústavů.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení části druhé zákona č. 443/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 319/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů 37/2007 účinný od 02.03.2007
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 37/2007 s účinností od 02.03.2007
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit
37/2007 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 15. února 2007 v plénu ve složení František Duchoň, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová (soudce zpravodaj) a Michaela Židlická o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení části zákona č. 319/2001 Sb., která se stala součástí jeho přechodných ustanovení na základě zákona č. 443/2006 Sb., in eventum na zrušení části druhé zákona č. 443/2006 Sb., a to čl. II a čl. III, takto:

Část druhá, a to čl. II a čl. III zákona č. 443/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 319/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodněn

I.

I. A) Rekapitulace nvrhu

1. Skupina 23 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky se řdnm nvrhem [srov. čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky (dle tž jen "stava") a 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu")], doručenm dne 12.10.2006, domhala zrušen čsti přechodnch ustanoven vše uvedenho zkona č. 319/2001 Sb., kter se stala součst zkona č. 21/1992 Sb., o bankch, na zkladě zkona č. 443/2006 Sb.

2. Podnm doručenm stavnmu soudu dne 10.1.2007 navrhovatel upřesnili petit svho nvrhu nsledovně: navrhovatel navrhuj, aby stavn soud pro rozpor s stavnm pořdkem Česk republiky zrušil napaden ustanoven citovan v čl. I jejich podn, tedy čst zkona č. 319/2001 Sb., kter se stala součst jeho přechodnch ustanoven na zkladě zkona č. 443/2006 Sb., in eventum navrhuj zrušit čst druhou zkona č. 443/2006 Sb., a to čl. II a čl. III.

3. Podstatu nmitek navrhovatel sami shrnuli tak, že překročenm pravomoc Parlamentu Česk republiky a nepravou (byť navrhovatel dle namt spše retroaktivitu pravou) retroaktivitou napadench ustanoven mohl bt porušen čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 a 3 stavy. Dle mohou ve svm důsledku porušit i vlastnick a majetkov prva a prvo na soudn ochranu, tedy čl. 11 a čl. 36 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), stejně tak mohou vst i k porušen zsady řdnosti a jasnosti prvnch předpisů tvořc jednu ze zsad materilnho prvnho sttu (dovozen interpretac čl. 1 a čl. 2 stavy a čl. 1 a 4 Listiny) a zkazu svvole při legislativn proceduře (dovozenho z ustanoven čl. 1 a čl. 2 odst. 3 stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny i z čl. 37 odst. 2, čl. 41 a čl. 44 stavy). V neposledn řadě jsou dle navrhovatelů napaden ustanoven v rozporu se směrnic Evropskho parlamentu a Rady č. 94/19/ES, o systmech pojištěn vkladů, a v rozporu s čl. 87 a čl. 3 odst. 1 psm. g) Smlouvy o založen Evropskho společenstv, čmž porušuj mezinrodn zvazky Česk republiky plynouc z členstv v EU, a tm tedy i čl. 1 odst. 2 stavy.

4. Napaden ustanoven vše uvedenho zkona a změr zkonodrce jsou dle navrhovatelů v rozporu s principem dělby moci, tedy v rozporu s jednm ze zkladnch pravidel demokratickho prvnho sttu, jakm je Česk republika definovna v čl. 1 odst. 1 a v čl. 2 odst. 1 stavy, kde je stanoveno, že lid vykonv veškerou sttn moc prostřednictvm orgnů moci zkonodrn, vkonn a soudn. Parlamentu Česk republiky nlež dle stavy zkonodrn moc, přičemž zkon je normativn prvn akt, kter zavazuje blže neurčen okruh subjektů a upravuje situace, kter nastanou v budoucnosti. V přpadě napadench ustanoven jde o situace, kter nastaly v minulosti, a o konkrtně znm subjekty. Zde navrhovatel poukzali na nlezy [sp. zn. Pl. S 24/04 či sp. zn. Pl. S 55/2000 (pozn. red.: Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 37, nlez č. 130, vyhlšen pod č. 327/2005 Sb.; tatž sbrka, svazek 22, nlez č. 62, vyhlšen pod č. 241/2001 Sb.)], v nichž stavn soud konstatoval, že "k zkladnm principům materilnho prvnho sttu nlež maxima všeobecnosti prvn regulace (požadavek obecnosti zkona). Všeobecnost obsahu je idelnm, typickm a podstatnm znakem zkona (resp. i prvnho předpisu vůbec).". Ve svm rozhodnut sp. zn. Pl. S 12/02 (pozn. red.: Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 29, nlez č. 20, vyhlšen pod č. 83/2003 Sb.) stavn soud mj. uvedl, že zkon, jenž upravuje jedinečn přpad "vybočuje i z jednoho ze zkladnch materilnch znaků pojmu zkon, jmž je obecnost. Připomeňme, že požadavek všeobecnosti zkona je důležitou součst principu panstv zkona, a tm rovněž prvnho sttu (...). Zvlštnm argumentem proti zkonům tkajcm se jedinečnch přpadů je princip dělby moci, čili odčleněn zkonodrn, vkonn a soudn moci v demokratickm prvnm sttě.". Parlament Česk republiky v tomto přpadě dle navrhovatelů provedl vjimku z pravidla pro konkrtn přpady klientů zvhodněnch bank, přpadně pro jeden konkrtn subjekt - Českou pojišťovnu, a.s. (čl. III bod 4 napadenho zkona). A když již tuto vjimku z pravidla Parlament Česk republiky v předchozm přpadě učinil, učinil ji legislativně čistšm způsobem, bez zvhodněn jednotlivho konkrtnho subjektu, bez naplněn dalšch vytčench protistavnch kroků a v době, kdy tato vjimka byla socilně a morlně odůvodniteln (ochrana klienta banky jako spotřebitele v době zvykn na tržn prostřed).

5. Parlament Česk republiky dle navrhovatelů přijetm napadench ustanoven porušil rovněž čl. 2 odst. 3 stavy, neboť uplatňuje moc způsobem, kter zkon, resp. stava neukld ani neumožňuje; Parlament Česk republiky jednal nad rmec svch pravomoc stanovench v hlavě druh stavy.

6. Napaden ustanoven maj dle navrhovatelů protistavn prav zpětn činky a jako takov jsou v rozporu s principy demokratickho prvnho sttu, ještě přesněji se zsadou ochrany důvěry občana v prvo a se zsadou zkazu prav retroaktivity, tedy s čl. 1 stavy, neboť napaden ustanoven měn prvn nsledky, kter podle prva nastaly dvno přede dnem činnosti napadench ustanoven. Zkonodrce dokonce novelizuje přechodn (intertemporln) ustanoven k jedn z předchozch novel zkona č. 21/1992 Sb., o bankch, (dle tž "zkon o bankch"), kter s touto novelou měla bt zkonzumovna. Pokud měl zkonodrce na mysli vyřešit problm přechodnmi ustanovenmi k zkonu č. 319/2001 Sb., měl tak dle navrhovatelů učinit, když je přijmal. Od přijet tohoto zkona zkonodrce provedl několik dalšch novelizac zkona o bankch s vlastnmi přechodnmi ustanovenmi a nyn zasahuje zpětně do přechodnch ustanoven o několik novel zpět. Vztahy vkladatelů Kreditn banky Plzeň, Plzeňsk banky a Union banky vůči těmto bankm, resp. vůči Fondu pojištěn vkladů (dle tž "Fond"), vznikly podle zkona o bankch v platnm zněn. Podle 41d zkona o bankch vznik nrok na vyplacen nhrady dnem, kdy Fond obdrž psemn oznmen Česk nrodn banky (dle tž "ČNB") o neschopnosti banky dostt zvazkům vůči oprvněnm osobm, resp. obdrženm obdobnho psemnho oznmen tkajc se pobočky zahraničn banky. Oznmen mus bt zaslno v poměrně krtk lhůtě 21 dn od zjištěn, že banka nen schopna dostt svm zvazkům. Vztahy vyplvajc z pojištěn vkladů ke třem citovanm zkrachovalm bankm, resp. k Fondu tedy dle navrhovatelů prokazatelně vznikly nejpozději v květnu 2003 (konkurs Union banky k 29.5.2003, konkurs na druh dvě banky byl prohlšen dřve). Navrhovatel tak poukzali na rozhodnut stavnho soudu sp. zn. Pl. S 33/01 (pozn. red.: Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 25, nlez č. 28, vyhlšen pod č. 145/2002 Sb.), dle něhož "prav retroaktivita nem v prvnm sttu msto tam, kde zkonodrce se již dřve mohl "dostat ke slovu", nicmně tak neučinil.". Napaden ustanoven dle navrhovatelů rozšiřuj okruh oprvněnch osob, měn proceduru a vstupuj do již jednou zkonem řešench vztahů. Předpis dv vzniknout vztahu nově vymezench oprvněnch osob a Fondu ke stejnmu dni, ke ktermu vznikly obdobn vztahy oprvněnch osob podle předchoz pravy (tedy nejpozději v květnu 2003). A prvě zejmna v těchto aspektech se dle nzoru navrhovatelů již jednoznačně jedn o nepřpustnou pravou retroaktivitu.

7. Dle nzoru navrhovatelů dochz v přpadě napadench ustanoven k tomu, že stt nejprve stanov obecn pravidlo, jakm se maj odškodňovat klienti zkrachovalch bank, kter vyvažuje ochranu spotřebitele bankovnch služeb a odpovědnost občana jako investora svch prostředků, kter m svobodnou vůli zvolit vnosnou riskantn investici či dt přednost bezpečnmu mně lukrativnmu uložen peněžnch prostředků. Pot však na kor zajišťovacho fondu, hospodařcho s prostředky odevzdanmi soukrommi subjekty, nakld s těmito prostředky v rozporu s takto obecně stanovenmi pravidly, a v důsledku toho určitou skupinu či určit subjekt zvhodn oproti ostatnm. V tom spatřuj porušen zsad řdnho fungovn materilnho prvnho sttu, garantovanho čl. 1 stavy, spočvajcch i v zajištěn ochrany oprvněn důvěry ve stlost prvnho řdu.

8. Navrhovatel dle zdůraznili, že napaden ustanoven vedou k tomu, že soukrom prostředky placen bankami a vybran od klientů bank, kter jsou určeny na odškodněn klientů bank, kter přispvaj do Fondu, budou poskytnuty nad rmec pravidel, kter platila v době, kdy banky do Fondu přispvaly, čmž zasahuj i do ochrany soukromho vlastnictv a legitimnch očekvn dle čl. 11 Listiny a mohou bt v širšm slova smyslu vnmna jako expropriace. Pokud by totiž vlastnictv Fondu jako takov nebylo interpretovno jako vlastnictv nositele zkladnch prv a svobod, zprostředkovaně dochz k omezen vlastnictv a majetkovch legitimnch očekvn komerčnch bank přispvajcch do Fondu, neboť vzhledem k napadenmi ustanovenmi očekvanm důsledkům může dojt ke zvšen jejich odvodu do Fondu či k poškozen jejich klientů.

9. Fond je dle navrhovatelů jako věřitel omezen a diskriminovn na svch prvech a ochraně spravovanho majetku, protože vzhledem k časovmu posunu by Fond byl v přpadě dodatečn vplaty dle napadench ustanoven zbaven možnosti se se svmi pohledvkami přihlsit jako konkursn věřitel v konkursech dotčench bank. Stejně tak navrhovatel uvedli, že jsou omezena i jeho prva na soudn ochranu spočvajc v možnosti uplatnit jeho pohledvky, kter vznikly z vplaty nhrad, za konkursnmi dlužnky. Podle 41h odst. 2 zkona o bankch, kter zůstv nadle v platnosti, se Fond dnem zahjen vplaty nhrad oprvněnm osobm stv věřitelem banky ve vši prv oprvněnch osob banky na plněn z Fondu. Z toho plyne i jeho zkonn povinnost uplatnit sv pohledvky v konkursnm řzen, kter již bylo (1998, resp. 2003) zahjeno. Retroaktivn prava provděn napadenmi ustanovenmi mu však uplatněn tohoto prva znemožňuje, neboť propadn lhůty pro přihlšen pohledvek do konkursu vedenho na předmětn banky již uplynuly. Z tohoto důvodu tedy dochz v popsan situaci k odmtnut spravedlnosti - denegatio iustitiae, čmž jsou porušena i prva Fondu na soudn ochranu dle čl. 36 Listiny.

10. Jako dalš argument navrhovatel uvedli, že napaden ustanoven jsou protistavn i svm přkrm rozporem s prvem ES, kter lze konstatovat ve dvou hlavnch rovinch. Napaden ustanoven jsou dle navrhovatelů v rozporu se směrnic Evropskho parlamentu a Rady č. 94/19/ES ze dne 30.5.1994, o systmech pojištěn vkladů, jejmž clem je zajistit minimln harmonizovanou roveň ochrany vkladů pro všechny vklady ve Společenstv. Harmonizovan česk prava pojištěn vkladů obsažen v novele zkona o bankch č. 319/2001 Sb. počt s maximlnm limitem nhrady ve vši 25 000 EUR, což je o 5 000 EUR vce, než předpokld samotn směrnice jako minimln roveň pojištěn pro všechny člensk stty EU, kde je většinou průměrn vše vkladu na občana vyšš než v Česk republice. Maximln limit nhrad ve vši až 4 miliony korun tak, jak jej zavd napaden ustanoven, jde zcela nad rmec ochrany drobnch vkladatelů a mj se tak se smyslem směrnice. Navrhovatel dle uvedli, že pro směrnice přitom plat podle čl. 249 Smlouvy o založen Evropskho společenstv, že je pro každ stt, ktermu je určena, zvazn, pokud jde o vsledek, přičemž volba formy a prostředků se ponechv vnitrosttnm orgnům. Vsledkem dotčen směrnice m bt ochrana drobnch vkladatelů bank a zamezen vplatm anonymnch vkladů v souvislosti s ochranou před pranm špinavch peněz. Napaden ustanoven měn již zavedenou harmonizovanou prvn pravu, kdy rozšřenm okruhu oprvněnch osob i na majitele vkladovch listů na doručitele a depozitnch certifiktů na doručitele a "ručitele pohledvek" a jejich prvn nstupce umožňuj vyplcet nhrady i za anonymn vklady, což jde přmo proti smyslu směrnice, a je tm tedy v přmm rozporu s prvem ES.

11. Rozpor se směrnic 94/19/ES nen dle navrhovatelů jedinou rovinou, ve kter napaden ustanoven porušuj prvo ES, a tm i zvazky plynouc z čl. 1 odst. 2 stavy. Napaden ustanoven dle navrhovatelů prolamuj dosavadn zsadu, že adresty nhrad z Fondu jsou pouze poškozen vkladatel. Nvrh počt s odškodněnm Česk pojišťovny, a.s., kter v minulosti dobrovolně a zcela v souladu se svm podnikatelskm změrem vyplatila nhrady vkladatelům Kreditn banky Plzeň ve vši 1,78 mld. Kč. Toto bezprecedentn zvhodněn podnikatelskho subjektu porušuje zsadu neposkytovn tzv. nedovolen veřejn podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založen Evropskho společenstv, jmž je Česk republika vzna. Veřejn podpora je definovna jako podpora poskytovan v jakkoli formě sttem nebo ze sttnch prostředků, kter narušuje nebo může narušit hospodřskou soutěž tm, že zvhodňuje určit subjekty. Finančn prostředky uložen ve Fondu nejsou prostředky sttnho rozpočtu, jedn se však o veřejn prostředky, o jejichž použit stt rozhoduje. Nhrada ve vši 1,78 mld. Kč, kter m bt vyplacena z Fondu Česk pojišťovně, je nedovolenou veřejnou podporou ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o založen Evropskho společenstv, neboť ji nelze podřadit pod vjimky uveden v odstavci 2 citovanho člnku.

12. V nvaznosti na vše uvedenou argumentaci navrhovatel poukzali i na to, že stejn zvhodněn Česk pojišťovny, a.s., (plynouc z čl. III bodu 4 napadench ustanoven) nen ani v souladu s obecnm principem rovnosti podmnek hospodřsk soutěže vyjdřenm v čl. 3 odst. 1 psm. q) Smlouvy o založen Evropskho společenstv. Napaden ustanoven neodůvodněně vrazně zvhodňuj soukrom podnikatelsk subjekt - Českou pojišťovnu, a.s., a jej soukrom vlastnky.

13. Navrhovatel rovněž konstatovali, že napaden ustanoven často nedvaj smysl, znemožňuj jakoukoli interpretaci či umožňuj několik možnch vkladů. Velmi zsadn je např. skutečnost, že napaden ustanoven jsou nesrozumiteln v otzce běhu lhůt (nen jasn, kter lhůty kdy začnaj a konč) nebo, že napaden ustanoven obsahuj prvně neexistujc pojmy ("ručitel pohledvky" nemůže existovat, ručit je možno jen za zvazky). Velmi problematick z pohledu srozumitelnosti textu je dle navrhovatelů i skutečnost, že napaden ustanoven jsou novelizac přechodnch ustanoven k zkonu, kter byl přijat před pěti lety, přičemž tato přechodn ustanoven se vlastně zkonzumovala s přslušnou novelizac, přičemž zkon o bankch již byl od t doby novelizovn znovu několikrt, kdy jednotliv novelizace měly sv vlastn přechodn ustanoven. Novelizac přechodnch ustanoven se opakovaně měn režim pro banky, kter již byly před pěti lety zahrnuty do určit vjimky z režimu zkona a teď jsou zahrnuty do nov vjimky dle napadench ustanoven. V tom navrhovatel spatřuj rozpor se znakem materilnho prvnho sttu, v stavě explicitně neuvedenm, nicmně dovozenm interpretac čl. 1 a 2 stavy a čl. 1 a 4 Listiny, kterm je zsada prvn jistoty, kdy každ může mt důvěru v prvo a jeho transparentnost a srozumitelnost, a tm i zsada řdnosti a jasnosti prvnch předpisů.

14. Navrhovatel upozornili i na fakt, že pro prvn stt je tak velmi podstatn pravidlo stanoven jak v stavě (čl. 2 odst. 3), tak i v Listině (čl. 2 odst. 2), kdy stt (sttn orgn) je omezen pravidly, kter si stanovil. Z tohoto pravidla pak plyne, že zkonodrce je povinen dodržovat při přijmn zkonů určit legislativn pravidla, a odkzali na rozhodnut stavnho soudu [sp. zn. Pl. S 23/04 (pozn. red.: bude uveřejněn ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 38, nlez č. 137; vyhlšen byl pod č. 331/2005 Sb.)], dle něhož "je způsob, jak k přijet a vyhlšen zkona došlo, podroben kognici stavnho soudu pouze v rmci, kter stavn pořdek vytyčuje (zejmna čl. 1, čl. 39 odst. 1 a 2, čl. 41, čl. 44 až 48, čl. 50 až 52 stavy). Předmětem přezkumn činnosti stavnho soudu je proto schvlen text zkona, zpisy z jednn sněmoven slouž jako hlavn důkazn prostředek při hodnocen jedn složky z tripartice hodnocen, tj. dodržen stavně předepsanho způsobu přijet zkona.". Zkonodrce je tedy při legislativn proceduře vzn stavou i zkony (např. jednacm řdem Poslaneck sněmovny). Pokud zkonodrce poruš při legislativn proceduře pravidla, kter mu stanov zkon, může to dle navrhovatelů bt ve svm důsledku i porušen čl. 2 odst. 3 stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny. Dle zkona je pozměňovac nvrh omezen projednvanm bodem schůze, přičemž pozměňovac nvrh poslance Doktora, na jehož zkladě se napaden ustanoven stala součst zkona o bankch, nebyl uveden v programu přslušn schůze Poslaneck sněmovny, čmž byla porušena legislativn procedura stanoven zkonem č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny. Dle navrhovatelů je v rozporu s předepsanou procedurou, tedy stavnmi legislativnmi pravidly, aby bylo hlasovno o zkoně v rmci bodu schůze Poslaneck sněmovny, kter je věnovn jinmu zkonu a kde nen uvedeno, že by se zkonem měl zabvat. Obsahov i procedurln pochyben zkonodrce v přpadě napadench ustanoven jsou dle nzoru navrhovatelů natolik četn a zvažn, že společně ve svm součtu mohou již vst ke konstatovn rozporu s stavnm pořdkem, a to se zsadou řdnosti a jasnosti prvnch předpisů, tvořc jednu ze zsad materilnho prvnho sttu, a se zkazem svvole při legislativn proceduře.

I. B) Vyjdřen častnků řzen

15. stavn soud podle ustanoven 42 odst. 4 a 69 zkona o stavnm soudu zaslal předmětn nvrh na zrušen napadench ustanoven Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky.

16. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky zastoupen předsedou Ing. Miloslavem Vlčkem ve svm vyjdřen ze dne 7. 11. 2006 uvedla, že uveden nvrh zkona č. 443/2006 Sb., kterm se tž měn zkon č. 319/2001 Sb., byl předložen skupinou poslanců. Nvrh Poslaneck sněmovna projednvala ve 4. volebnm obdob nejprve jako sněmovn tisk č. 965. Po jeho neschvlen ve 3. čten dne 21. prosince 2005 byl předmětn nvrh zkona navržen do sněmovnho tisku č. 1222 na plnu Poslaneck sněmovny dne 19. dubna 2006 ve 2. čten. Poslaneck sněmovna hlasovala o sněmovnm tisku č. 1222 jako o celku ve 3. čten dne 23. května 2006 a poměrem hlasů 156 pro nvrh (ze 176 přtomnch poslanců) nvrh zkona schvlila. Dne 21. června 2006 vyjdřil Sent vůli nvrhem zkona se nezabvat. Předseda Poslaneck sněmovny podepsal nvrh zkona dne 21. srpna 2006 a prezident republiky nechal marně uplynout patnctidenn lhůtu, kterou mu stava poskytuje, aniž zkon vrtil Poslaneck sněmovně anebo jej podepsal. Dne 8. zř 2006 byl nvrh zkona podepsn předsedou vldy a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů.

17. Podle nzoru předkladatelů uvedenho v důvodov zprvě zajišťuje nvrh zkona čstečn zrovnoprvněn těch klientů bank v konkursu, kterm byly v minulosti pohledvky za bankami sanovny pouze na rovni zkona, zatmco v jinch přpadech nad tento rmec, a zmrňuje tak zsadn nerovnost, kter vznikla v důsledku nesystmovch kroků při kompenzaci nhrad v minulosti. Požadavek na rovn zachzen s klienty všech bank nachzejcch se v konkursu, stejně jako požadavek na rovn dostatečn odškodněn takovchto klientů, je nutn považovat za zcela legitimn. Zkonem č. 319/2001 Sb. byl zaveden dvoj systm odškodněn, diskriminujc čst klientů bankovnho sektoru. Takovto stav je z hlediska prvn jistoty, předvdatelnosti prva a demokratick zsady rovnosti občanů Česk republiky zcela neždouc. Princip ochrany vkladů klientů bank formou přspěvků bankovnch subjektů do Fondu pojištěn vkladů je dle předkladatelů založen na solidrn odpovědnosti všech subjektů bankovnho trhu. Předkladatel proto sledovali nvrhem zkona dodatečn zhojen původn tvrdosti a nefunkčnosti systmu odškodněn provedenho ve vztahu pouze k některm klientům bank nachzejcch se nyn v konkursu, namsto ve vztahu ke všem klientům bank nachzejcch se nyn v konkursu, a stejně tak odškodněn subjektů, kter se na řešen tehdejš krizov situace, namsto Fondu, podlely. Podle předkladatelů je tedy nezbytn, aby byl i nadle zachovvn a dodržovn princip solidrn odpovědnosti všech subjektů bankovnho trhu v Česk republice a s tm souvisejc a logicky navazujc odškodněn zčastněnch nebankovnch subjektů, participujcch namsto Fondu na řešen cel situace. Zvěrem svho vyjdřen Poslaneck sněmovna uvedla, že zkonodrn sbor byl při projednvn a schvalovn nvrhu zkona v přesvědčen, že přijat nvrh je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky. Je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost nvrhem napadench ustanoven a vydal přslušn rozhodnut.

18. Sent Parlamentu Česk republiky zastoupen předsedou MUDr. Přemyslem Sobotkou ve vyjdřen ze dne 7.11.2006 nejprve popsal proceduru posouzen zkona č. 443/2006 Sb. Sentem. Zkon č. 443/2006 Sb. byl Sentu Poslaneckou sněmovnou postoupen jako nvrh zkona dne 25. května 2006 a organizačn vbor Sentu jej jako sentn tisk č. 362 (5. funkčn obdob) určil k projednn vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu. Tento vbor na svm zasedn dne 15. června 2006 sentn tisk č. 362 projednal, avšak k nvrhu zkona nepřijal ždn usnesen. Plnum Sentu projednvalo nvrh zkona obsažen v sentnm tisku č. 362 na sv 12. schůzi dne 21. června 2006. Po zpravodajsk zprvě, ve kter bylo pouze odkzno na zznam z jednn vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, konstatujc, že vbor nedospěl k většinovmu stanovisku, bylo navrženo, aby Sent vyjdřil vůli se nvrhem zkona nezabvat. Před hlasovnm o tomto nvrhu vystoupila předsedkyně klubu otevřen demokracie, sentorka S. Paukrtov, kter vyzvala plnum Sentu, aby nvrh zkona pro nesouhlasn postoj vldy Česk republiky, Ministerstva financ zvlšť a Česk nrodn banky k němu byl postoupen do obecn rozpravy. Dle vystoupil mstopředseda Sentu, sentor P. Pithart, kter tž poždal o postoupen nvrhu zkona do obecn rozpravy z důvodu, že jde "o normu svm způsobem retroaktivn, nespravedlivou a znerovnoprvňujc bankovn domy". Nicmně při hlasovn o nvrhu usnesen Sentu "nvrhem zkona se nezabvat" bylo z přtomnch 69 sentorů 39 sentorů pro, 18 proti.

19. K nvrhu skupiny sentorů Sent dle uvedl, že nelze nepoukzat na skutečnost, že petit uveden v nvrhu na zrušen přechodnch ustanoven je do jist mry nepřesn a nepln. Zkon č. 319/2001 Sb., nen zkonem "o bankch", jak je v nvrhu uvedeno, nbrž jeho nzev zn: "zkon, kterm se měn zkon č. 21/1992 Sb., o bankch, ve zněn pozdějšch předpisů"; nic na tto skutečnosti neměn ani chybn nadpis čsti druh zkona č. 443/2006 Sb. (formlně vzato zkon pod nzvem "č. 319/2001, o bankch" neexistuje), neboť z vodn věty čl. II zkona č. 443/2006 Sb. je nepochybn, jak zkon je novelizovn. Je zřejm, že novelizačn ustanoven čl. II zkona č. 443/2006 Sb. byla inkorporovna do čl. II zkona č. 319/2001 Sb., avšak nsledujc čl. III zůstv nadle pouze součst zkona č. 443/2006 Sb., a nedochz u něho k inkorporaci do jinho zkona; novelizace zkona č. 319/2001 Sb. je omezena jen na čl. II zkona č. 443/2006 Sb. Je nutno zdůraznit, že čl. III zkona č. 319/2001 Sb. obsahuje i po dalšch novelizacch nadle jen ustanoven o jeho činnosti, v ždnm přpadě však ustanoven čl. III zkona č. 443/2006 Sb. jako samostatn ustanoven posledně jmenovanho zkona nen inkorporovno do zkona č. 319/2001 Sb. Na tomto nzoru Sent setrval i ve svm psemnm vyjdřen ze dne 19.1.2007 reagujc na podn ze dne 9.1.2007, jmž navrhovatel upřesnili petit svho nvrhu.

20. Sent dle konstatoval, že je možn připustit, že zkonodrcem přijat povinnost odškodnit klienty některch bank v rozsahu uvedenm v čsti druh zkona č. 443/2006 Sb. do určit mry zasahuje do soukromho vlastnictv a porušuje legitimn očekvn dotčench subjektů (rozuměj bank, resp. Fondu pojištěn vkladů), neboť na zkladě těchto ustanoven budou soukrom prostředky placen bankami a vybran od klientů těchto bank vyplaceny nad rmec jejich dřvějšch povinnost, tm spše, že v mnoha přpadech se tak zashne do již proběhlho či probhajcho soudnho řzen, aniž by nov skutečnosti mohly bt kvůli běhu lhůt zohledněny. Větš rozsah plněn z Fondu by mohl s velkou pravděpodobnost znamenat v přpadě krachu dalšch bank zvšen nroky na ostatn banky ohledně vše plněn do Fondu, nicmně nelze pominout, že k odškodněn nad rmec obecn pravy v zkoně o bankch došlo, i když v menšm rozsahu (a to jak z hlediska subjektů, tak předmětu), již na zkladě bodu 5 čl. II zkona č. 16/1998 Sb. V přpadě nhrad spor zdaleka nejde o ojediněl způsob odškodněn nad rmec obecn prvn pravy: např. na seku pojištěn vkladů u družstevnch zložen bylo oproti platnmu prvnmu stavu v době krachu družstevnch zložen odškodněn zvšeno na zkladě bodu 1 čl. II zkona č. 212/2002 Sb. a stt dokonce vydal na pokryt potřeb Zajišťovacho fondu družstevnch zložen na zkladě zkona č. 215/2002 Sb. , o sttnm dluhopisovm programu k zskn finančnch prostředků na poskytnut nvratn finančn vpomoci ze sttnho rozpočtu ke kryt vplaty nhrad ze Zajišťovacho fondu družstevnch zložen, dluhopisy, neboť v Zajišťovacm fondu nebylo dostatek prostředků na vplatu nhrad stanovench zkonem.

21. Nad rmec argumentů navrhovatelů, že napaden ustanoven trp zvažnmi prvnmi vadami, kter by mohly ztžit či dokonce "znemožnit jakoukoliv interpretaci" či umožnit různ vklady, Sent uvedl, že nen vůbec zřejm, v jakm vztahu či poměru je nov prava uveden v čl. II zkona č. 319/2001 Sb., ve zněn bodu 1 a 2 čl. II zkona č. 443/2006 Sb., a prava uveden v čl. III zkona č. 443/2006 Sb. Vznikl totiž stav, podle kterho jsou stanoveny dva ve sv podstatě nezvisl postupy tkajc se klientů tchž bank, kter se čstečně překrvaj, přičemž v obou těchto pravch je stanoveno, že "vkladatelům bank ani jinm osobm v souvislosti s vplatou dodatečn nhrady dle tohoto přechodnho ustanoven zkona nenlež jin nroky než ty, kter vyplvaj z tohoto přechodnho ustanoven zkona"; nadto ohledně klientů Kreditn banky Plzeň a.s., Plzeňsk banky, a.s., a Union banky a.s., (všechny v konkursu) jde o postupy platn a činn od thož dne, tj. od 18. zř 2006.

22. Pokud se tče nmitky navrhovatelů k proceduře, konkrtně k porušen zkazu svvole při legislativn proceduře, Sent konstatoval, že pozměňovac nvrhy podan ve druhm čten (a schvlen ve třetm čten), ktermi byly do projednvanho zkona včleněny zcela nesouvisejc novely zkona, byly zejmna v poslednm volebnm obdob Poslaneck sněmovny zcela běžnm jevem. Jde o jev, kter nepřispv k přehlednosti prvnho řdu a k prvn jistotě adrestů těchto změn, nicmně z hlediska formlnho je zřejm, že poslanec při podvn pozměňovacch nvrhu nen ve smyslu stavy ničm omezen.

23. Sent dle uvedl, že při posuzovn nvrhu je třeba vzt v vahu dalš velmi zvažn aspekty spočvajc zejmna v charakteru napadench ustanoven, neboť na jejich zkladě nepochybně nejenže vznikla nov legitimn očekvn (k odškodněn klientů jinch zkrachovalch bank nad rmec obecn pravy již v minulosti došlo), ale v mnoha přpadech vznikla po činnosti zkona dokonce i nov prva. Je na stavnm soudu, aby posoudil, zda nmitky navrhovatelů vůči napadenm ustanovenm jsou tak zvažn, že je na mstě tato ustanoven zrušit, a tm připustit pozbyt již nabytch prv, což se jev značně problematickm zejmna u drobnch vkladatelů zkrachovalch bank, kteř nejsou postupnky.

I. C) Vyjdřen amici curiae

24. stavn soud si dne 2.11.2006 vyždal stanoviska Česk nrodn banky a Česk bankovn asociace tkajc se otzky ekonomickch důsledků zahjen dodatečnch nhrad za vklady z Fondu pojištěn vkladů na zkladě přijat změny zkona o bankch, a to jak z obecnho hlediska, tak z hlediska dopadů na platebn schopnost a fungovn Fondu, a dle vyjdřen k problematice souladu přijat pravy dodatečnch nhrad s prvem ES, kde je oblast pojištěn vkladů upravena směrnic Evropskho parlamentu a Rady č. 94/19/ES.

25. Česk nrodn banka, zastoupena guvernrem Ing. Zdeňkem Tůmou, ve svm stanovisku ze dne 20.11.2006 k problematice ekonomickch důsledků uvedla, že finančn rezervy Fondu pojištěn vkladů k 30.9.2006 představuj cca 6,3 mld. Kč. Dodatečn nhrady vkladů budou představovat cca 3,84 mld. Kč (čstka bude upřesněna až po předn podkladů k vplatě nhrad od všech bank). Rezervy Fondu se tak snž na cca 2,46 mld. Kč. Realizace vplaty dodatečnch nhrad nebude mt okamžit přm dopad na odvod přspěvků bank do Fondu, nicmně v přpadě nov pojistn udlosti by velmi relně mohlo dojt k situaci, že by Fond neměl dostatek finančnch prostředků prvě dky nyn uzkoněn vplatě dodatečnch nhrad. Důsledkem toho by bylo zdvojnsoben odvodov sazby bank dle ustanoven 41k zkona o bankch. Vyplacen nadstandardnch nhrad samozřejmě vrazně oddaluje moment naplněn Fondu na roveň umožňujc uzkonit pokles odvodov sazby, popř. plně zastavit odvděn přspěvků. K tomu je třeba zmnit, že současn vše odvodov sazby představuje pro tuzemsk banky značnou konkurenčn nevhodu. Sazba je relativně vysok zejmna z důvodu opakovanch novelizac zkona o bankch uzkoňujcch dodatečn nadstandardn odškodňovn.

26. Novelizace zkona o bankch, kter vedou k nadstandardnmu odškodňovn, dle stanoviska Česk nrodn banky vrazně zhoršuj pozici Fondu jako potencilnho dlužnka. V ustanoven 41i zkona o bankch je přitom zakotveno: "V přpadě, že prostředky Fondu nepostačuj k vyplacen zkonem stanovench nhrad, obstar si Fond potřebn peněžn prostředky na trhu. Fond je povinen dbt, aby podmnky, za kterch jsou peněžn prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvhodnějš.". Je zřejm, že přpadn věřitel nebudou ochotni půjčovat za nzk rokov sazby dlužnkovi, jehož budouc finančn situace je nepředvdateln v důsledku relnho nebezpeč poslaneckch aktivit vedoucch k opakovanmu vyčerpvn jeho zdrojů. Jako potenciln dlužnk se tak Fond stv pro investory nečitelnm, a nemus bt proto trhem jako dlužnk akceptovn, popř. bude akceptovn pouze v pozici rizikovho dlužnka, tedy za rokov sazby vrazně vyšš, než jakch by mohl na trhu doclit za normlnch okolnost. V tto souvislosti je třeba zmnit, že po integraci dohledu nad finančnm trhem se vztahuje systm pojištěn pohledvek z vkladů, zakotven v zkoně o bankch, i na spořiteln a věrn družstva. Je proto jen otzkou času, kdy v Poslaneck sněmovně zazn požadavky na čtyřmilionov odškodněn pro členy dřve zkrachovalch spořitelnch a věrnch družstev.

27. K otzce souladu přijat pravy dodatečnch nhrad s prvem ES (směrnic č. 94/19/ES) Česk nrodn banka ve svm stanovisku uvedla, že nesoulad spatřuje zejmna v těchto skutečnostech:

a) Rozpor s člnkem 11 vše uveden směrnice, kter stanov:

"Aniž tm jsou dotčena jin prva, kter mohou mt podle vnitrosttnch prvnch předpisů, maj systmy provdějc platby z pojištěn prvo vstoupit do prv vkladatelů v likvidačnm řzen až do vše svch plateb.". V důsledku retroaktivnho působen zkona budou z hlediska Fondu zmeškny vešker lhůty pro přihlšen pohledvek v konkursnm řzen. Tm dochz k jednoznačnmu porušen člnku 11 s negativnmi dopady do hospodařen Fondu.

b) Rozpor s duchem směrnice vyjdřenm v preambuli směrnice:

"...vzhledem k tomu, že by na jedn straně minimln roveň pojištěn předepsan touto směrnic neměla ponechat bez ochrany přliš velkou čst vkladů v zjmu ochrany spotřebitele i v zjmu stability finančn soustav; že by na druh straně nebylo vhodn stanovit ve Společenstv takovou roveň ochrany, kter by v určitch přpadech mohla ve svm důsledku podpořit neobezřetn řzen věrovch instituc; že se zd bt rozumnm stanovit harmonizovanou minimln roveň pojištěn ve vši 20 000 EUR; že může bt třeba omezench přechodnch opatřen, jež by umožnila stvajcm systmům přizpůsobit se tto čstce.". Napaden čst zkona č. 443/2006 Sb. je podle nzoru ČNB v rozporu se smyslem směrnice, jelikož jejm deklarovanm clem nen jen ochrana drobnch vkladatelů a posilovn stability bankovn soustavy, ale i boj proti tzv. morlnmu hazardu a neobezřetnmu chovn bank.

c) Rozpor s člnkem 9, kter v odst. 1 stanov:

"Člensk stty zajist, aby věrov instituce poskytly současnm i přpadnm vkladatelům informace potřebn k určen systmu pojištěn vkladů, jehož jsou instituce a jej pobočky členy uvnitř Společenstv, nebo alternativnho uspořdn stanovenho v čl. 3 odst. 1 druhm pododstavci nebo v čl. 3 odst. 4. Vkladatel mus bt informovni o ustanovench systmu pojištěn vkladů nebo přpadnho alternativnho uspořdn, včetně vše a rozsahu kryt poskytovanho systmem pojištěn vkladů.". Z uvedenho zněn vyplv, že všichni vkladatel mus obdržet informace před uloženm vkladů a mus jim bt předem zcela zřejm, jak jsou podmnky pojištěn. V důsledku srie retroaktivnch novelizac zkona o bankch vkladatel v Česk republice dlouhodobě nedostvaj pravdiv informace o fungovn systmu pojištěn vkladů a jejich přpadn investičn rozhodnut mohou bt vlivem informac, kter se nsledně ukž jako nepravdiv, deformovna.

d) Nad rmec dotazu ČNB upozornila i na možn rozpor napadench ustanoven s ustanovenm člnku 87 Smlouvy o založen Evropskho společenstv, kter stanov:

"Podpory poskytovan v jakkoli formě sttem nebo ze sttnch prostředků, kter narušuj nebo mohou narušit hospodřskou soutěž tm, že zvhodňuj určit podniky nebo určit odvětv vroby, jsou, pokud ovlivňuj obchod mezi členskmi stty, neslučiteln se společnm trhem, nestanov-li tato smlouva jinak.". V přpadě napadench ustanoven jde podle nzoru ČNB o podporu poskytovanou Česk pojišťovně sttem, byť z prostředků Fondu. Takto vyplcen nhrada přitom nem z ekonomickho hlediska ždn opodstatněn, jelikož dřve poskytnut plněn tto pojišťovny vkladatelům bylo v souladu s jejm tehdejšm podnikatelskm změrem (eliminace reputačnho rizika), vyplvalo z jejho postaven ve finančn skupině a bylo dobrovoln.

28. Stanovisko Česk bankovn asociace stavn soud obdržel dne 21.11.2006. V něm Česk bankovn asociace zastoupen vkonnm ředitelem Ing. Petrem Špačkem uvedla, že podporuje nzor skupiny sentorů formulovan v jejich podn, neboť se shodně domnv, že ustanoven napadenho zkona jsou v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky a dle v rozporu s pravidly pro pojištěn vkladů nastavenmi v prvu ES. Současně zkon retroaktivnm založenm nedovolen veřejn podpory představuje zvažn porušen Smlouvy o založen ES. Dle ve svm stanovisku podrobně popsala vvoj pojištěn pohledvek z vkladů a nadstandardnho odškodňovn od roku 1994 podnes. Ve svm vyjdřen tak upozornila na relevantn komunitrn prvo a jeho obsah.

29. Dne 12.2.2007 stavn soud obdržel nevyždan vyjdřen Občanskho sdružen klientů Union banky (dle tž "UB"). V tomto vyjdřen je uvedeno, že v přpadě zrušen zkona č. 443/2006 Sb. dojde "ke zcela bezprecedentnmu porušen zkladnch stavnch prv členů Občanskho sdružen klientů UB, kteř se tak ct bt nvrhem přmo dotčeni.". Dle vyjdřen popisuje vznik soukromch bank v Česk republice v obdob vytvřen soukromho bankovnho sektoru, tedy obdob transformace bankovnictv. Uvd, že prakticky nefungoval kvalitn bankovn dohled a neexistovaly kvalitn zruky k vytvořen a zachovn rovnch soutěžnch podmnek pro banky vlastněn sttem na straně jedn a pro nově vznikajc soukrom banky na straně druh. Již z tohoto důvodu byla pozice soukromch bank, jakož i orientace vkladatelů na trhu bankovnch služeb velmi obtžn. Tato situace spolu s opakovanmi krizemi v hospodřstv vedla k tomu, že se soukrom banky dostvaly do hospodřskch potž, v důsledku nichž přišla řada vkladatelů nsledně o sv spory. Šlo o špatnou bankovn a peněžn politiku sttu, jakož i nedostatečně důslednou regulačn politiku sttu v bankovnictv a zřejmě z těchto důvodů bylo nsledně rozhodnuto o poskytnut nhrady vkladatelům za znehodnocen vklady ze strany sttu až do vše 4 mil. Kč na vkladatele. Nejprve poskytovala nhrady ČNB a Ministerstvo financ, později byly poskytnuty nhrady klientům zkrachovalch bank na zkladě zkonnch prav. S ohledem na uveden lze považovat za důvodn i očekvn vkladatelů Kreditn banky Plzeň, Plzeňsk banky a Union banky, že jim jejich vklady budou hrazeny za stejnch podmnek a ve stejn vši jako dřve odškodněnm vkladatelům. Napaden zkon tedy odstraňuje faktickou diskriminaci vkladatelů Kreditn banky Plzeň, Plzeňsk banky a Union banky ve srovnn s vkladateli např. Pragobanky, Universal banky, Moravia banky a dalšch, a je tedy v souladu s požadavkem rovnosti v prvech, kter plyne z Listiny zkladnch prv a svobod. Občansk sdružen klientů UB ve svm vyjdřen zcela odmtlo argumentaci sentorů požadujcch zrušen napadenho zkona, což dle odůvodnilo. Zvěrem navrhlo, aby byl nvrh skupiny sentorů zamtnut.

30. Dne 13.2.2007 bylo stavnmu soudu doručeno podn klientky Union banky, a.s., nazvan jako vyjdřen k nvrhu na zrušen čsti zkona č. 319/2001 Sb., ve zněn zkona č. 443/2006 Sb. I. L. zmocnila k podn vyjdřen advokta JUDr. P. D., LL.M., Ph.D., což bylo osvědčeno předloženm pln moci. Podle ustlen judikatury stavnho soudu (např. sp. zn. Pl. S 52/03, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 35, nlez č. 152, vyhlšen pod č. 568/2004 Sb.) je okruh častnků řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů dn zkonem a jejich včet rozšiřovat rozhodnutm stavnho soudu nelze. čelem řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů je ochrana v stavnm pořdku obsažench principů a veřejnch statků, z čehož plyne, že v tomto řzen může stavn soud akceptovat vyjdřen "přtel soudu", tj. takovch osob, kter nesleduj pouze svůj soukrom zjem, nbrž jsou schopny již ze sv podstaty zohledňovat veřejn zjem v podobě zmněnch principů a veřejnch statků. Zatmco v přpadě Občanskho sdružen klientů UB jako zjmovho sdružen bylo možno naznačenou kvalitu dohledat, nelze totž řci o soukrom osobě, kter se ct bt nvrhem sentorů bezprostředně dotčena, a ve vztahu k stavnmu soudu je v postaven osoby uplatňujc toliko svůj soukrom zjem. Tomuto čelu však řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů neslouž, a proto stavn soud podn I. L. nemohl akceptovat jako vyjdřen tzv. "přtele soudu".

I. D) Důkazn materily zskan stavnm soudem z veřejnch zdrojů

31. stavn soud si jako podklad pro sv rozhodnut opatřil tak stenozznamy z jednn Poslaneck sněmovny, Sentu a jejich vborů, dle jejich usnesen a sněmovn tisky volně dostupn v digitln knihovně na webovch strnkch Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky na www.psp.cz a www.senat.cz., a tak zpisy z 11., 12. a 13. schůze Stl komise Sentu pro stavu ČR a parlamentn procedury dostupn na www.senat.cz.

I. E) stn jednn před stavnm soudem

32. Při stnm jednn před stavnm soudem, kter se konalo dne 15.2.2007, častnci řzen ve svch zvěrečnch vyjdřench pouze zopakovali a shrnuli sv stanoviska, jež byla obsahem jejich psemnch podn doručench stavnmu soudu.

II.

Popis legislativn procedury přijmn napadench ustanoven zkona

33. Z vyjdřen obou komor Parlamentu Česk republiky, připojench přloh a dokumentů dostupnch elektronickou cestou stavn soud zjistil, že původn nvrh zkona předložila Poslaneck sněmovně skupina poslanců dne 21.12.2005 (sněmovn tisk č. 1222/0 - Novela zkona o zrušen Fondu nrodnho majetku), přičemž navrhli projednvn nvrhu zkona tak, aby sněmovna s nm mohla vyslovit souhlas již v prvm čten. Tento nvrh zkona byl vldě předložen k vyjdřen stanoviska dne 22.12.2005. Jej stanovisko s připomnkami k nvrhu bylo rozeslno poslancům dne 20.1.2006 jako sněmovn tisk č. 1222/1. Organizačn vbor dne 25.1.2006 projednn nvrhu zkona doporučil, určil zpravodaje a navrhl přikzat k projednn rozpočtovmu vboru. 1. čten proběhlo dne 16.3.2006 na 54. schůzi, kde byl nvrh projednn v obecn rozpravě. Sněmovna nesouhlasila s projednvnm tak, aby mohla s nvrhem zkona vyslovit souhlas již v prvm čten, a přikzala nvrh zkona k projednn rozpočtovmu vboru (usnesen č. 2321). Rozpočtov vbor nvrh zkona projednal a dne 10.4.2006 vydal usnesen doručen poslancům jako tisk č. 1222/2, v němž nvrh doporučuje schvlit. Ve 2. čten původn nvrh zkona nejprve prošel obecnou rozpravou dne 19.4.2006 na 55. schůzi a pot podrobnou rozpravou, v nž byl podn i napaden pozměňovac nvrh, kter byl obsahem tisku č. 1222/3. Tento pozměňovac nvrh byl rozesln poslancům dne 21.4.2006. 3. čten proběhlo dne 23.5.2006 na 56. schůzi, kde bylo hlasovno pod pořadovm čslem 16 o napadenm pozměňovacm nvrhu. Pro něj se vyslovilo ze 167 přtomnch poslanců a poslankyň 142, proti 3. Nato byl schvlen nvrh zkona (usnesen č. 2470), pot, co s nm vyslovila Poslaneck sněmovna souhlas, když z přtomnch 172 poslanců a poslankyň pro nvrh hlasovalo 156, proti 3.

34. Poslaneck sněmovna postoupila dne 25. 5. 2006 nvrh zkona Sentu jako tisk č. 362/0. Organizačn vbor stanovil garančnm vborem vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, kter nvrh projednal dne 15.6.2006 a přijal usnesen č. 7, kter bylo rozdno jako tisk č. 362/1. Nvrh byl projednn dne 21.6.2006 na 12. schůzi Sentu, kde bylo přijato usnesen se nvrhem nezabvat (usnesen č. 499), když z přtomnch 63 sentorů a sentorek bylo 39 pro, 18 proti a 6 se hlasovn zdrželo.

35. Zkon byl doručen prezidentu republiky k podepsn dne 21.8.2006. Prezident zkon v zkonn lhůtě nepodepsal ani nevrtil zpět Poslaneck sněmovně. Schvlen zkon byl pot dne 11.9.2006 doručen k podpisu premirovi. Zkon byl vyhlšen dne 18.9.2006 ve Sbrce zkonů v čstce 144 pod č. 443/2006 Sb. a činnosti nabyl dnem vyhlšen.

III.

Referenčn hlediska pro posouzen nvrhu

III. A) Princip prvnho sttu a demokratickho legislativnho procesu

36. V rozhodnut sp. zn. Pl. S 21/01 stavn soud uvedl, že: "za neždouc jev, nekorespondujc se smyslem a zsadami legislativnho procesu, je nutno označit situaci, kdy jednm zkonem jsou novelizovny zkony vzjemně obsahově bezprostředně nesouvisejc, k čemuž dochz např. z důvodu urychlen legislativn procedury, a to začast formou podanch pozměňovacch nvrhů. (Jako zřejmě nejmarkantnějš přklad, kdy tak Poslaneck sněmovna zcela čelově a nevhodně učinila, bylo přijet zkona č. 170/2001 Sb., o sttnm dluhopisovm programu na hradu zvazků plynoucch ze smlouvy mezi vldou Česk republiky, vldou Slovensk republiky a vldou Spolkov republiky Německo o ukončen vzjemnho zčtovacho styku v převoditelnch rublech a vypořdn vzjemnch zvazků a pohledvek, kter vznikly jako saldo v převoditelnch rublech ve prospěch Spolkov republiky Německo, o změně zkona č. 407/2000 Sb., o sttnm dluhopisovm programu na čstečnou nhradu škod zemědělskm subjektům postiženm suchem v roce 2000, a o změně zkona č. 424/1991 Sb., o sdružovn v politickch stranch a v politickch hnutch, ve zněn pozdějšch předpisů, do kterho byla zcela nesystmově zahrnuta tž změna zkona č. 424/1991 Sb.) Takov postup totiž neodpovd zkladnm principům prvnho sttu, mezi kter patř zsada předvdatelnosti zkona, jeho srozumitelnosti a zsada jeho vnitřn bezrozpornosti. Jestliže totiž jednm zkonem (ve formlnm smyslu) je zasahovno do materie upravovan několika zkony jinmi a tyto zkony spolu nejsou obsahově a systematicky provzny, vznik nezřdka značně nepřehledn prvn stav, kter princip předvdatelnosti, srozumitelnosti a vnitřn bezrozpornosti zkona již nerespektuje." (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 25, nlez č. 14, s. 97, vyhlšen pod č. 95/2002 Sb.).

37. Normativn princip demokratickho prvnho sttu je obsažen v čl. 1 odst. 1 stavy, kter Českou republiku vslovně označuje jako demokratick prvn stt založen na ctě k prvům a svobodm člověka a občana. cta k prvům a svobodm jedince je nepochybně tak prvě jednm z oněch principů prvnho sttu, jak m na mysli preambule stavy, resp. čel fungovn sttu a sttn moci. Stejn čel vyjadřuje i čl. 2 odst. 3 stavy, podle něhož lze sttn moc uplatňovat jen v přpadech, v mezch a způsoby, kter stanov zkon.

38. Z uvedenho plyne, že i Parlament Česk republiky, resp. jeho obě komory nemohou postupovat libovolně, ale jsou vzny prvem. Při vkonu legislativn činnosti jsou tak vzny předevšm stavou a s n konformně vykldanmi jednacmi řdy, ustlenou prax parlamentn komory a jejch orgnů, kterou lze dky dlouhodobmu opakovn považovat za nepsanou čst legislativn procedury, lze-li ji shledat za souladnou s vyššmi hodnotami tvorby prva, demokratickho politickho systmu apod. Dodržovn procedurlnch pravidel obsažench v uvedench pramenech prva je třeba vyžadovat proto, že ač adrestem těchto norem nejsou soukrom osoby, jejich nedodržen se v konečnm důsledku může vznamně dotknout jejich zkladnch prv. Adresti prvnch norem maj nepochybně prvo legitimně očekvat, že přpadn omezen jejich zkladnch prv proveden zkonem jsou vsledkem diskursu vedenho napřč politickm spektrem, a to diskursu, v němž všichni zčastněn dostali přležitost se s projednvanou materi podrobně seznmit a informovaně se k n vyjdřit. Nležitm je tak takov proces, kter umožňuje otevřenou diskusi mezi zastnci konkurenčnch nzorů, včetně nzorů menšinovch. Proto vystupuj do popřed procedury zajišťujc jednak slyšen stranm, jednak formln kvalitu zkonodrnho dla. Zkonodrn procedura se v tto optice stv "skutečnm zdrojem legitimity zkona".

39. Požadavek předvdatelnosti zkona jako součst principu prvnho sttu přestv bt naplňovn v okamžiku, kdy novelizace zkona je součst jinho zkona ve formlnm smyslu, jehož obsah s novelizovanm zkonem nijak nesouvis. Orientace adresta prvn normy v prvnm řdu se bez použit přstrojů informačnch technologi stv zcela nemožnou. Přitom 13 zkona č. 309/1999 Sb., o Sbrce zkonů a o Sbrce mezinrodnch smluv, předvd, že zemn samosprvn celky maj povinnost umožnit každmu nahlžen do Sbrky zkonů. O povinnosti poskytnout každmu přstup k informačnmu systmu obsahujcmu pln zněn prvnch předpisů v elektronick podobě zkon mlč. Přitom je zřejm, že bez možnosti použvn těchto systmů se dnes již v prvnm řdu Česk republiky nelze vyznat, a tak se problematizuje uplatněn obecn zsady prvn, podle kter neznalost zkona neomlouv. Prvo se tak stv pro sv adresty zcela nepředvdateln. Zmněn zsada je sice nutnou podmnkou efektivity každho systmu platnho prva, nelze ji však vykldat pouze k tži adrestů prva, nbrž tž jako zvazek veřejn moci vůbec učinit prvo poznatelnm, protože jen takovm prvem se lze řdit. Souvisejcm problmem je tak prospektivnost prva, neboť řdit se jm mohu jen v budoucm konn.

40. V tomto kontextu m tž vznam mluvit - po vzoru prva na dobrou sprvu - tž o "prvu na dobr zkonodrstv", jež prvn věda, a nejen česk, spojuje s principy demokratickho prvnho sttu (Čebišov, T.: Prvo na dobr zkony (?), in: Vostr, L., Čermkov, J. (eds.): Otzky tvorby prva v Česk republice, Polsk republice a Slovensk republice. Plzeň, Aleš Čeněk 2005, s. 84 nsl.).

41. Podle L. Fullera patř mezi zkladn modely rozhodovn v demokracii soudn proces a hlasovn v rmci zastupitelskch sborů (Fuller, L.: Morlka prva, Praha 1998, cit. dle Kysela, J.: Zkonodrn proces v Česk republice jako forma racionlnho prvnho diskursu?, Prvnk č. 6/2005). Parlamentn rozhodovn se tk přpadů obecnch; v jeho prospěch vyznv vhrada zsadnch rozhodnut přijmanch v parlamentn proceduře, kter zajišťuje zvažovn předmětu, o němž je rozhodovno, za časti politickch stran, kter představuj organizovan zjmy občansk veřejnosti. Zkon jako vsledek parlamentn deliberace je kompromisem mezi zjmy, do něhož se projektuje společensk konsenzus, kter je třeba považovat za kritrium akceptace zkona. Každ z instituc tvořcch či aplikujcch prvo je definovna formlnmi znaky, mj. procedurami, jež slouž naplňovn čelu dan instituce. Procedury se dotkaj i forem jednn parlamentu, jakož i dělby prce mezi jeho orgny, a maj garantovat demokracii, legitimizaci autority, racionalitu zkonodrstv, procedurln spravedlnost (slyšen stran, debatu) apod. (Kysela, J.: Zkonodrn proces v Česk republice jako forma racionlnho prvnho diskursu?, Prvnk č. 6/2005). Parlamentn procedury jsou ostatně tž vznamnm prvkem dotvřen podoby dělby moci a podmnek politick soutěže ve sttě (Kabele, J.: Z kapitalismu do socialismu a zpět. Teoretick vyšetřovn přerodů Československa a Česk republiky. Praha, Karolinum 2005, s. 205).

42. Demokratick zkonodrstv z historickho hlediska lze vysvětlovat tž jako přenesen myšlenky soudnho procesu na politick proces v podobě tvorby zkonů. Jak znmo, anglick parlament měl historick kořeny v Curia Regis, tj. v orgnu, kter měl funkci judikatorn a funkci dotvřen prva. Jeho zkonodrn funkce byla vždy chpna jako dotvřen prva v širšch souvislostech (Court of Parliament). Zkonodrce tak plnil roli "urychlovače", "usměrňovače" a "nařizovatele" dalš tvorby prva. Common law existovalo jako soudcovsk prvo ještě před zkony a vedle nich. Politick moc tak byla nucena k vyřizovn mocenskch, nzorovch a zjmovch rozporů v procesně upravenm diskursu, kter stil do zvaznho rozhodnut (Kriele, M.: Das demokratische Prinzip im Grundgesetz, VVDStRL 29, WdeG Berlin 1971, s. 50 a nsl.).

43. Konečně pro C. Schmitta je parlamentarismus jako forma vldy otevřenou argumentativn diskus, v nž jsou konfrontovny rozdly a nzory - politick moc je tm nucena k diskusi, kter umožňuje veřejnou kontrolu (Schmitt, C.: The Crisis of parliamentary Democracy, London 1994, cit. dle Kysela, J.: Zkonodrn proces v Česk republice jako forma racionlnho prvnho diskursu?, Prvnk č. 6/2005).

44. Podobně jako v soudnm rozhodovn, i v parlamentnm rozhodovn vyžaduje idea "spravedlivho rozhodnut", kter je imanentn prvnmu sttu, dodržen přirozenoprvn zsady slyšet všechny strany. Zatmco před soudem jde o strany sporu, jde v parlamentu o možnost slyšen zstupců všech politickch stran v něm zčastněnch. Transparentn slyšen stran reprezentujcch veřejnost přispv k jej identifikaci s produktem rozhodovacho procesu, v tomto přpadě se zkonem. To je tak hlavnm důvodem preference parlamentnho zkonodrstv před přijmnm aktů se silou zkona uvnitř exekutivy.

45. Vedle materiln kvality však je složkou "sprvnho" nebo "dobrho" prva tž kvalita formln. Jde zde o tzv. formln hodnoty prva, kter sice neurčuj obsah prvnch předpisů, maj však prvu zajistit existenci, akceptaci a aplikovatelnost: hodnoty řdu, předvdatelnosti, svobody od arbitrrnosti, prvn rovnosti či prvn jistoty (Summers, R. S.: Essays in Legal Theory. Dordrecht - Boston - London: Kluwer Publishing, 2000, s. 30). Obdobně mluv N. MacCormick o etice legalismu, pro kterou jsou přznačn pravidelnost, předvdatelnost, jistota, trvalost a jednota (cit. podle Přibň, J.: Disidenti prva, Praha 2001). Podstatou těchto vah je poznn, že podmnkou efektivnho působen prva je jeho vytvřen podřzen určitm principům, kter maj odolvat i přpadnm atakům zkonodrce, tj. maj jej zavazovat. Česk prvn věda v tto souvislosti zdůrazňuje požadavky bezrozpornosti, tj. souladnosti a jednoty prvnho řdu (Šn, Z.: Tvorba prva a jej pravidla. Olomouc 2000).

46. Na důležitost dodržovn parlamentnch procedur ostatně upozorňuje i česk prvn věda, a to tm spše, že jejich převžn čst m charakter zkonn pravy. Vchodiskem je již teze V. Knappa: "Nezkonnm způsobem zkon a ani jin prvn předpis vzniknout nemůže", přičemž jednm z přkladů nezkonnosti je porušen kogentnch předpisů o tvorbě prva (Knapp, V.: Teorie prva. Praha, C. H. Beck 1995, s. 107). Je-li zkonodrn proces prvnm procesem s formlně přesně vymezenmi pravidly, na jejichž dodržovn je nutno s ohledem na důsledky přsně trvat, "je na povženou, že trvn na pravidlech parlamentn procedury je zažito daleko mně než na respektovn např. soudnch řdů, ačkoli vsledek zkonodrnho procesu (zkon) m celospolečensky daleko zvažnějš dopad než procesn pochyben při vydn jednotlivho rozsudku." (Filip, J.: Opakovan hlasovn sněmovny jako stavn problm aneb parlamentn většina nemůže vše, co j jednac řd vslovně nezakazuje, Časopis pro prvn vědu a praxi č. 4/2001, s. 343). Tak stavn soud, a to v nlezu sp. zn. Pl. S 5/02 se vyjdřil k nutnosti dodržovn procesnch pravidel za čelem dosažen řdnho (stavně konformnho) rozhodnut, řka: "stavn soud v řadě svch nlezů, dotkajcch se kontroly rozhodovn orgnů veřejn moci, opakovaně vyložil zsady, pro kter - mimo jin tž z hledisek znaků prvnho sttu - je respekt k procesnm (procedurlnm) pravidlům nezbytn; stručně poznamenno: ustlen rozhodovac praxe stavnho soudu dovodila, že jen v procesně bezchybnm procesu (stavně souladnm řzen) lze dospět k zkonnmu a stavně souladnmu vsledku (rozhodnut), a proto procesn čistotě rozhodovacho procesu (řzen) je nezbytn věnovat zvšenou pozornost a poskytnout j důraznou ochranu. Jestliže takto připomenut zsady vztahuj se k stavnosti řzen před orgny veřejn moci a k jejich v něm vydanm rozhodnutm (ke stanovenmu postupu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod), nen nijakho rozumnho důvodu se od těchto zsad odchlit ve věcech kontroly zkonodrnho procesu a v něm přijatch aktů (prvnch norem), neboť, byť se rozhodovac proces v zkonodrn činnosti do jist mry liš od rozhodovacch procesů v řzench před jinmi orgny veřejn moci - a v tomto smyslu jej lze chpat jako rozhodovac proces sui generis - vůdč zsady rozhodovn, v němž se dospěje ke konečnmu vsledku, jsou v obou přpadech identick; nadto nelze ztrcet ze zřetele, že důsledky plynouc ze zkonodrnch aktů jsou pro svůj celospolečensk dopad zajist vznamnějš, než je tomu v přpadech jednotlivch (vadnch) rozhodnut jinch orgnů veřejn moci. Vystupuje tedy - v zkonodrnm procesu - do popřed požadavek stlosti, přesvědčivosti a nezbytnosti prvnch aktů, na nichž prvn stt, a souvztažně tak život občanů v něm, spočv; takovchto aktů a tak dosažen potřebn autority zkonodrnch sborů nelze však dosci jinak než respektem k pravidlům (zsadm legislativn činnosti), kter si ostatně Poslaneck sněmovna jako vznamn nositel zkonodrn moci pro tuto svou činnost zkonem sama stanovila." (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 28, nlez č. 117, s. 25, vyhlšen pod č. 476/2002 Sb.).

47. Z principu materilně chpanho prvnho sttu plyne i požadavek na dělbu moci, kter m povahu hodnotovou. Dělba moci je zroveň i strukturlnm elementem stavy. Nsledujc charakteristiku dělby moci provedl stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 7/02, kde uvedl: "v tomto sttě je ve smyslu čl. 2 odst. 1 stavy zdrojem vešker sttn moci lid, vykonvajc ji prostřednictvm orgnů moci zkonodrn, vkonn a soudn. Již z tohoto vodnho konstatovn lze dovodit, že v samotnm zkladu našeho stavnho systmu je zakotven princip dělby sttn moci, princip, vychzejc z myšlenky, že v přirozenosti člověka je zakotvena tendence ke koncentraci moci a jejmu zneužit, kter se stal garanc proti libovůli a zneužit sttn moci a v podstatě i zrukou svobody a ochrany jednotlivce, princip, kter je vsledkem a reflex dosavadnho historickho, myšlenkovho a institucionlnho vvoje, na němž se kupř. v novověku podlely takov vrazn osobnosti, jak představuj John Locke a Charles de Montesquieu, institucionlně pak kupř. britsk parlament a britsk justice. Nen kolem stavnho soudu, aby v situaci, kterou lze považovat za již danou, se blžeji zabval vvojem a přčinami vzniku tohoto principu. Leč přesto považuje za nezbytn jen ve stručnosti konstatovat, že v samotnch zkladech uvedenho principu je obsaženo v empirickch poznatcch zakotven přesvědčen, že lidskmu myšlen a společenskm dějům nebylo možno nikdy přisuzovat jen racionln charakter, neboť obsahovaly i evidentn iracionln prvky, a navc, racionalita myšlen se nikdy plně nekryla s racionalitou jednn. Jako vyjdřen již existujcho stavu, je totiž "vlda všech" pouhou ideologickou formul, často zastrajc zcela opačn sociln stav. V sociln situaci vyznačujc se vnitřn i vnějš nedostatkovost jednotlivce i cel společnosti mohou bt zkladn lidsk potřeby uspokojovny a současně i udržovn alespoň směr k cli, jak představuje demokracie, pouze cestou konfliktnho vyrovnvn jednotlivch zjmů." (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 26, nlez č. 78, s. 273, vyhlšen pod č. 349/2002 Sb.). Toto hledisko nazrn na dělbu moci je tak důvodem k stavnmu vymezen součinnosti jednotlivch moc, v danm přpadě specificky exekutivy a legislativy v průběhu legislativnho procesu (čl. 41 odst. 2 a zejmna čl. 44 odst. 1 stavy, viz nže).

48. Velmi intenzivně je nedostatek součinnosti mezi vldou a parlamentem v průběhu legislativnho procesu pociťovn v přpadě přijmn prvnch norem, kter maj dopady na sttn rozpočet. Je nepochybně odpovědnost vldy dbt na dodržovn sttnho rozpočtu jako klčovho nstroje vldnut a m-li vlda tto sv povinnosti dostt, mus mt i činn nstroje k tomu, aby zamezila subverzivnmu jednn parlamentu. Tento požadavek zce souvis prvě s dělbou moci a s řdnm vkonem funkc jednotlivch stavnch orgnů v jejm rmci. Jen na okraj stavn soud zmiňuje, že v jinch sttech je tento specifick požadavek řešen stavami či jednacmi řdy tamnch parlamentů. Jako přklad lze uvst SRN a Španělsko, kde ke všem nvrhům zkona, kter maj dopady na sttn rozpočet, mus dvat souhlas vlda.

III. B) Princip stavně konformn interpretace pramenů prva upravujcch legislativn proces

49. Pro řešen přpadu je rozhodujc odlišen pojmu "pozměňovac nvrh" a pojmu "nvrh zkona". Zatmco nvrh zkona je upraven v různch souvislostech stavou (čl. 41, 42, 44 - 48), pozměňovac nvrh zmiňuje toliko zkon č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "JŘPS"), odhlžme-li od stavou upravench vztahů mezi oběma parlamentnmi komorami (o "pozměňovacm nvrhu" se v tto souvislosti stava zmiňuje - viz čl. 46 odst. 2, čl. 47 odst. 2, 3 a 4, čl. 50 odst. 2). Nvět ustanoven 63 odst. 1 JŘPS stanov, že poslanec může v rozpravě podvat nvrhy "k projednvan věci." Tyto nvrhy se maj vztahovat "k určit věci projednvanho bodu." Ustanoven 63 odst. 1 bod 5 JŘPS opravňuje poslance k podn pozměňovacho nvrhu, jmž se vypouštěj, rozšiřuj nebo měn někter čsti původnho nvrhu. Prvo podvat k nvrhům zkonů během parlamentn rozpravy pozměňovac nvrhy se odvozuje z prva zkonodrn iniciativy, nicmně nen s n totožn, neboť je přirozeně omezeno sfrou vyhrazenou prvě realizaci prva zkonodrn iniciativy. Již z potřeby odlišen zkonodrn iniciativy a pozměňovacho nvrhu, a to kvůli dodržen zvšench stavnch nroků na prvně jmenovanou, lze dovodit, že pozměňovac nvrh by měl skutečně toliko pozměňovat předkldanou prvn pravu, tedy neměl by ji ani zsadně měnit, ani zsadně rozšiřovat, a tm mně by se měl pohybovat mimo předmět zkonodrn iniciativy, resp. nvrhu zkona (podobně Schorm, V.: Bezstarostn jzda, Sprvn prvo č. 2/2000, s. 65 a nsl.).

50. Vybočen z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům může nabt povahy překročen intenzity danho nvrhu anebo povahy extenzivnho překročen předmětu vymezenho nvrhem zkona. Prvn přpad bv U. S. doktrnou označovn jako tzv. legislativn jezdci ("legislative riders"), jejichž použvn je v USA často a vzrušeně diskutovno, nicmně je považovno sice za neždouc, avšak stavně konformn formu pozměňovacch nvrhů.

51. Od tohoto prvnho přpadu je však nutn odlišit druh přpad nazvan "wild riders" (tzv. divoc jezdci). V tomto přpadě jde o překračovn kritri testu uplatňovanho na zkladě tzv. germaneness rule, tj. pravidla zkho vztahu. Jinmi slovy, jde o testovn otzky, zda v konkrtnm přpadě jde o řdn pozměňovac nvrh anebo o nvrh, pro kter se v českm prostřed vžilo označen tzv. "přlepek". V tomto přpadě se technikou pozměňovacho nvrhu k nvrhu zkona připoj prava zcela jinho zkona, s legislativn předlohou nesouvisejcho. Je zřejm, že i intenzita změn obsažench v přlepku by mohla bt sama o sobě problmem, byl-li by předkldn k souvisejcmu nvrhu zkona (v tomto přpadě by se ovšem nejednalo o klasick přlepek, nbrž spše o pozměňovac nvrh, vybočujc svou intenzitou), což se ovšem v procesu přijmn "přlepkovho pozměňovacho nvrhu" neřeš, neboť ve třetm čten procesu přjmn zkonů nen pro debatu tohoto druhu prostor. Tm se jen nsob a rozšiřuje nebezpeč použvn přlepkov techniky.

52. Pravidlo zkho vztahu (germaneness rule) se v americkm Kongresu užv od roku 1789 a dnes je obsaženo v jednacm řdu Kongresu a bv uznvno za fundamentln pravidlo legislativnho procesu (obdobně klasick přručka Mason's Manual of Legislative Procedure, 1989, čl. 402 /Amendments Must Be Germane/, s. 264-265). Toto pravidlo vyjadřuje požadavek, podle kterho se pozměňovac nvrh mus tkat thož předmětu nvrhu, kter je v legislativnm procesu prvě projednvn. Je založeno na ideji, že sněmovna sm v určitou dobu projednvat pouze jedinou věcně vymezenou materii. Jeho čelem je zabezpečit řdnou proceduru, ve smyslu řdně informovan a věcně připraven rozpravy, a zabezpečit pružnost a efektivitu jednn sněmovny. Je-li vznesen pozměňovac nvrh, kter koliduje s tmto pravidlem, lze tento fakt jinm členem sněmovny namtnout. Na tom, kdo namt, tak lež důkazn břemeno prokazovat kolizi pozměňovacho nvrhu s pravidlem. Po vznesen nmitky kolize s tmto pravidlem předsedajc nejdřve posoud povahu a čel ustanoven projednvanho nvrhu zkona a pot vztah namtanho pozměňovacho nvrhu k tomuto ustanoven. Z tohoto pravidla vyplv, že pozměňovac nvrh se mus zce vztahovat k čelu konkrtnho ustanoven projednvanho nvrhu zkona anebo jeho čsti. Mezi posuzovan kritria patř zejmna nsledujc kritria, přičemž ke konstatovn kolize pozměňovacho nvrhu s pravidlem postač i nenaplněn jen některho z nich:

- pozměňovac nvrh se mus vztahovat k předmětu posuzovanho nvrhu zkona,

- fundamentln čel pozměňovacho nvrhu mus mt zk vztah k fundamentlnmu čelu projednvanho nvrhu zkona,

- prava specifickho předmětu nesm bt pozměněna ustanovenm obecn povahy,

- obecn předmět může bt měněn specifickm nvrhem,

- pozměňovac nvrh obsahujc trvalou změnu k nvrhu zkona, kter předvd přechodnou změnu v prvu, nelze považovat za nvrh majc zk vztah.

53. Prezidentsk systm USA se nicmně vyznačuje vysokou mrou autonomie Kongresu oddělenho od vkonn moci. Proto je inspirativnějš zkoumat poměry parlamentnch či poloprezidentskch režimů. Např. velmi subtilně je nakldn s pozměňovacmi nvrhy upraveno ve Francii, a to ze značn čsti judikaturou stavn rady (Schorm, V.: Zkonodrn proces ve Francii. Rigorzn prce obhjen na Prvnick fakultě MU v Brně, 2000, s. 124 nsl.). Vychz se z toho, že dodatek (pozměňovac nvrh) mus mt vazbu na diskutovan text nvrhu zkona (akcesorick vztah: obsahov změna, upřesněn, provzn s jinmi souvisejcmi ustanovenmi prvnho řdu). V přpadě myšlenkovho nesouladu by šlo o nepřpustn "legislativn jezdce", tj. cizorod ustanoven. stavn rada začala již v 80. letech minulho stolet samostatně posuzovat vztah zkonodrn iniciativy a prva podvat pozměňovac nvrhy, a to bez ohledu na to, jak ta kter sněmovna posoudila přpustnost pozměňovacch nvrhů. Motivovna byla zvlště velkm nrůstem počtu pozměňovacch nvrhů, jimiž chtěli poslanci a sentoři obejt podmnky zkonodrnho procesu (zrychlit, uniknout pozornosti apod.).

54. Na Novm Zlandu jsou podmnky přpustnosti pozměňovacho nvrhu jasně stanoveny jednak odlišenm od nvrhu na zamtnut předlohy, jednak předevšm kritriem relevance (vztah k věci, jež m bt měněna - bod je dn zařazenm do pořadu, tematicky omezuje řečnky i navrhovatele) (McGee, D.: Parliamentary Practice in New Zealand. Wellington, 3. vyd. 2005, zejm. s. 216-217). Obdobně tomu je v australskm Sentu, kdy se pozměňovacm nvrhem mn vypuštěn slova, nahrazen slova jinm či doplněn novho slova, ovšem při respektovn zsady vztahu pozměňovacho nvrhu k nvrhu měněnmu (Evans, H. (ed.): Odgers' Australian Senate Practice. Canberra, 11. vyd. 2002, s. 184-185). Srovnatelnou pozornost věnuje tomuto problmu i německ nauka, včetně kritiky tzv. utajench zkonů (Geheimgesetzgebung), kter jsou vsledkem nesouvisejcch poslaneckch pozměňovacch nvrhů, jež se nepromtaj do nzvu zkona. Takov praxe porušuje zsady transparence tvorby prva i iniciativnho prva a mate jak poslance, tak i adresty prva (Klein, E.: Gesetzgebung ohne Parlament? Berlin, De Gruyter Recht, 2004, s. 16-17). Pozměňovac nvrhy maj bt primrně připraveny odbornmi vbory, maj měnit jen předloženou předlohu, přpadně bt v bezprostředn souvislosti s n, neboť "přdavky" k zkonu by pouze obchzely zkonodrnou iniciativu (Schneider, H.: Gesetzgebung. Heidelberg: C. F. Mller, 2. vyd. 2002, s. 84).

55. Jak bylo vše uvedeno, stava Česk republiky do jist mry upravuje problematiku nvrhu zkona, a to v hlavě druh pojednvajc o moci zkonodrn. Je proto zřejm, že institut nvrhu zkona by měl bt ovldn principy, kter jsou uplatňovny pro vkon moci zkonodrn. Tyto principy je třeba hledat ve spojen s funkcemi tto moci, jak bylo naznačeno shora. Určujc charakteristikou parlamentu jsou svobodn, rovn, všeobecn volby jeho členů, jejich svobodn mandt, dle zsada veřejnosti zsadně uplatňovan při projednvn zkonů, jakož i většinov princip rozhodovn. Princip veřejnosti směřuje jak dovnitř, tak i vně parlamentn komory. Působen směrem dovnitř slouž svobodn tvorbě nzorů členů parlamentn komory, působen směrem ven slouž k informovn veřejnosti. A jakkoli bv literaturou upozorňovno na neplodnost parlamentnch debat, je třeba tyto debaty chrnit již proto, že skrze ně se dosahuje informovanosti veřejnosti.

56. V parlamentu se tak održ idea pluralismu, kter je zkladem a znakem každ svobodn společnosti. V parlamentn rozpravě, a přirozeně i v prci jednotlivch vborů parlamentu se dostv ke slovu opozice, kter tak zroveň realizuje kontrolu, kterou lze chpat jako jeden ze zkladnch znaků prvnho sttu. Často jen v parlamentu dostvaj přležitost k vyjdřen tzv. slab zjmy, tj. zjmy takovch společenskch skupin, kter nedisponuj takovou kapacitou k prosazen se. Prvě tyto vlastnosti parlamentnch rozprav ukazuj na zvlštn lohu parlamentu při vyrovnvn a při integraci zjmů. Všechny tyto principy je třeba zohledňovat při pravě i vykonvn procedury vztahujc se k nvrhům zkonů, a tm spše k interpretaci toho, co jest třeba považovat za nvrh zkona.

III. C) Pojistky stavně konformnho vkonu legislativnho procesu

57. V prvn řadě je třeba považovat za garanta dodržovn pravidel parlamentn procedury předsedu Poslaneck sněmovny, resp. předsedajcho. Těmto osobm jsou při projednvn nvrhů zkonů v přslušn legislativn fzi doručovny všechny nvrhy včetně nvrhů označench jako pozměňovac nvrhy. Nepochybně je oprvněnm ba povinnost (byť nevykonvanou) těchto osob posoudit, zda nvrh označen jako pozměňovac nvrh jm skutečně v materilnm smyslu je, tak, jak bylo osvětleno vše. K tomuto postupu předsedajcho nepochybně opravňuj řdně interpretovan ustanoven 59 odst. 4 a 63 odst. 1 JŘPS. Podle nzoru prvn vědy, "je-li totiž pozměňovacm nvrhem nvrh, kter měn obsah či vnějš formu navrženho zkona, neměl by předsedajc vůbec připustit hlasovn o věcně nesouvisejcm, tzn. pouze zdnlivm pozměňovacm nvrhu. Stejně tak by vlda měla u tzv. komplexnch pozměňovacch nvrhů trvat na svm prvu vyjdřit se k nvrhu zkona podle čl. 44 stavy, protože ve skutečnosti jde o zastřenou novou zkonodrnou iniciativu." (Kysela, J.: Tvorba prva v ČR: truchlohra se šťastnm koncem?, Prvn zpravodaj č. 7/2006).

58. Projednn nvrhů zkona v druh komoře Parlamentu Česk republiky, tj. v Sentu, představuje pojistku, jejmž kolem je mimo jin odhalit i chyby v legislativnm procesu a adekvtně na ně reagovat v rmci možnost, kter jsou Sentu dny, byť je zřejm, že žel jde o možnosti omezen.

59. Dalš pojistkou ve smyslu kontroly řdnho legislativnho procesu je využit prva prezidenta republiky vrtit přijat zkon Poslaneck sněmovně, jak předvd čl. 50 odst. 1 stavy. Funkce prezidenta v rmci legislativnho procesu jistě nen politickou funkc, neboť funkce prezidenta republiky nespočv ve tvorbě konkurenčn politiky ve vztahu k vldě. Prezident republiky je stavou koncipovn jako mimostranick stavn orgn. Z hlediska koncepce stavy, bez ohledu na realitu, je touto svou charakteristikou předurčen ke kontrole dodržovn stavnosti legislativnho procesu pomoc prostředků, kter mu stava svěřuje, tj. cestou uplatněn prezidentskho veta.

60. Selžou-li předchoz vše naznačen pojistky, může přijt ke slovu stavn soud, je-li osloven řdnm nvrhem podanm aktivně legitimovanm navrhovatelem, neboť 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu stavnmu soudu ukld, aby při rozhodovn o souladu zkona s stavnm pořdkem mimo jin zjišťoval, zda byl napaden zkon přijat a vydn stavně předepsanm způsobem. Toto ustanoven ukld stavnmu soudu posuzovat stavnost legislativn procedury s vyvozenm derogačnch zvěrů, což již v minulosti stavn soud využil - viz nlez sp. zn. Pl. S 5/02. V tomto nlezu stavn soud mimo jin uvedl: "V zkonodrnm procesu vystupuje do popřed požadavek stlosti, přesvědčivosti a nezbytnosti prvnch aktů, na nichž prvn stt, a souvztažně tak život občanů v něm, spočv; takovchto aktů, a tak dosažen potřebn autority zkonodrnch sborů nelze však dosci jinak, než respektem k pravidlům (zsadm legislativn činnosti), kter si ostatně Poslaneck sněmovna jako vznamn nositel zkonodrn moci pro tuto svou činnost zkonem sama stanovila."

IV. Vlastn přezkum

61. stavn soud v prvn řadě považuje za potřebn vymezit v souzen věci způsob a mru stavněprvnho přezkumu. stavn soud předevšm konstatuje, že navrhovatel zpochybnili nejen meritorn podstatu napadench ustanoven zkona, nbrž i způsob jejich přijet. Při řzen o kontrole norem dle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy ve smyslu ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu je stavnmu soudu uloženo kromě posouzen obsahu zkonů z hlediska jejich souladu s stavnmi zkony, aby zkoumal, zda zkon byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence, a dle aby zkoumal, zda byl zkon vydn stavně předepsanm způsobem. Jelikož v projednvan věci je v rmci tto tripartice (stavn konformita obsahu, kompetence a procedura) zpochybňovno i dodržen stavně předepsanho způsobu přijet napadench ustanoven zkona č. 443/2006 Sb., musel se stavn soud nejprve zabvat stavnost procedury přijmn zkona. Je totiž zřejm, že ze zněn ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu nelze dovodit pořad zde uvedench zkoumanch aspektů, neboť by nešlo o logicky navazujc kroky. Namsto vkladu gramatickho, resp. doslovnho zněn tohoto ustanoven je třeba použt jeho logick vklad, kter vel nejprve zkoumat kompetenci, poslze proceduru a nakonec obsah napadenho ustanoven.

62. O kompetenci Parlamentu Česk republiky neměl stavn soud pochyb, a proto bylo možn přistoupit k přezkumu procedury přijmn napadench ustanoven.

63. Pro přezkum stavně předepsanho způsobu přijet a vydn napadench ustanoven zkona je nutn zabvat se průběhem legislativnho procesu, kter přijet a vydn zkona, jehož součst napaden ustanoven jsou, předchzel. Jak bylo vše podrobněji popsno (viz bod II.), byl dne 21.12.2005 předložen Poslaneck sněmovně nvrh poslanců M. Haška, M. Krause a J. Dolejše na vydn zkona, kterm se měn zkon č. 178/2005 Sb., o zrušen Fondu nrodnho majetku Česk republiky a o působnosti Ministerstva financ při privatizaci majetku Česk republiky (zkon o zrušen Fondu nrodnho majetku), (sněmovn tisk č. 1222/0). Jak vyplv ze stenografickho zpisu 55. schůze Poslaneck sněmovny ze dne 19.4.2006, byl při projednvn citovanho nvrhu zkona ve 2. čten v podrobn rozpravě přednesen poslancem M. Doktorem pozměňovac nvrh, jenž obsahoval napaden ustanoven. Ostatně sm předkladatel tohoto pozměňovacho nvrhu uvedl, což vyplv ze stenografickho zpisu 55. schůze i z přloh, kter navrhovatel k nvrhu přiložili, že nvrh obsahově totožn s jeho pozměňovacm nvrhem byl již nejmně jedenkrt předkldn Poslaneck sněmovně jako samostatn nvrh zkona a projednvn jako sněmovn tisk č. 965 - Novela zkona o bankch. Tento samostatn nvrh však pot, co k němu vydala vlda dne 26.5.2005 nesouhlasn stanovisko, nebyl na 51. schůzi PS dne 21.12.2005 ve 3. čten schvlen.

64. Předmětn pozměňovac nvrh poslance M. Doktora byl přednesen ve 2. čten a zařazen do tisku č. 1222/3. Tmto pozměňovacm nvrhem byl doplněn nzev původnho nvrhu zkona o slova "...a zkon č. 319/2001 Sb., kterm se měn zkon č. 21/1992 Sb., o bankch, ve zněn pozdějšch předpisů". Dle jm za čl. I nvrhu zkona byla vložena nov čst druh, kter včetně nadpisu zněla: "ČST DRUH - Změna zkona č. 319/2001 Sb., o bankch, a kter obsahovala napaden ustanoven, jež měn a doplňuj pravu vyplcen dodatečnch nhrad z Fondu pojištěn vkladů. O tomto pozměňovacm nvrhu pak bylo ve 3. čten dne 23.5.2006 na 56. schůzi hlasovno pod pořadovm čslem 16, kdy se pro jeho přijet vyslovilo ze 167 přtomnch poslanců a poslankyň 142, proti 3. Nato byl takto pozměněn nvrh zkona Poslaneckou sněmovnou schvlen (usnesen č. 2470).

65. Pot Poslaneck sněmovna postoupila dne 25.5.2006 nvrh zkona Sentu jako tisk č. 362/0. Nvrh byl Sentem projednn dne 21.6.2006 na 12. schůzi, kde bylo přijato usnesen se nvrhem nezabvat (usnesen č. 499). Jak vyplv ze stenozznamu z 12. schůze Sentu, přednesl v průběhu jednn mstopředseda Sentu, sentor P. Pithart, nvrh o postoupen projednvanho nvrhu zkona do obecn rozpravy, neboť jde o vžn věci. Zroveň uvedl, "že to, co je přilepeno (k původnmu nvrhu zkona), je proti dobrm mravům, nejen proti pravidlům korektnho bankovnictv (...). Nefr je předevšm načasovn tohoto přlepku, kter se podob vydrn.". Toto vyjdřen mstopředsedy Sentu je totiž třeba vzthnout k faktu, že se ve dnech 2. a 3. června 2006 konaly volby do Poslaneck sněmovny a bylo zřejm, že pokud by Sent cel nvrh zkona vrtil Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, nebyl by nvrh zkona přijat, neboť Poslaneck sněmovna v původnm složen se do voleb již neměla sejt. Čl. 47 odst. 1 stavy je prvn vědou (K. Klma a kol.: Komentř k stavě a Listině, Plzeň, 2005) i prax vykldn tak, že projednvn nvrhu zkona je vzno na volebn obdob Poslaneck sněmovny, kter je mezi jednotlivmi volebnmi obdobmi činn na zkladě zsady diskontinuity, podle kter, co nen doprojednno, konč. Pokud by Sent (a obdobně prezident republiky) vrtil Poslaneck sněmovně nvrh zkona, m jeho usnesen důsledek tzv. kapesnho veta, neboť nov Poslaneck sněmovna o nvrhu zkona nemůže hlasovat. Totž plat, byl-li nvrh zkona Sentem zamtnut nebo vrcen ještě před uplynutm volebnho obdob Poslaneck sněmovny, avšak ta se již do voleb nesejde.

66. Pro stavn soud je při posuzovn stavnosti legislativn procedury přijet napadench ustanoven v danm přpadě rozhodujc posoudit otzku, zda předmětn nvrh poslance M. Doktora označen jako pozměňovac nvrh a zpracovan do sněmovnho tisku č. 1222/3 jm skutečně v materilnm smyslu byl tak, jak bylo osvětleno vše (bod III. B), tzn. posoudit, zda předmětn pozměňovac nvrh v danm přpadě vybočil z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům, tj. zda šlo o nepřpustnou extenzi při vkladu toho, co jest pozměňovac nvrh. Při tomto vkladu se stavn soud, a to z důvodů uvedench v čsti III. tohoto nlezu, tj. z důvodu zvažovn zde vymezench stavnch referenčnch kritri, zabval i hlediskem tzv. pravidla zkho vztahu (germaneness rule) (bod III. B).

67. Pro tento čel však bylo nejdřve nutn posoudit obsah a čel původnho nvrhu zkona a obsah a čel posuzovanho pozměňovacho nvrhu. stavn soud zjistil, že ze sněmovnho tisku č. 1222/0 a z důvodov zprvy k tomuto nvrhu připojen vyplv, že obsahem tohoto původnho nvrhu zkona bylo přijet zkona, kterm se měn zkon č. 178/2005 Sb., o zrušen Fondu nrodnho majetku Česk republiky a o působnosti Ministerstva financ při privatizaci majetku Česk republiky (zkon o zrušen Fondu nrodnho majetku). Jeho přijetm navrhovatel sledovali snahu zskat finančn prostředky ve vši 2 miliard Kč za čelem jejich převodu na Ministerstvo prce a socilnch věc na vstavbu domů pro seniory. Navrhovan prava tak alespoň čstečně měla vyřešit nedostatek mst v těchto domovech.

68. Dle stavn soud zjistil, že obsahem sněmovnho tisku č. 1222/3, do něhož bylo zpracovno zněn posuzovanho pozměňovacho nvrhu, byla změna zkona č. 319/2001 Sb., kterm se měn zkon č. 21/1992 Sb., o bankch, a kter konkrtně měn a doplňuje pravu tkajc se subjektů a způsobu vyplcen dodatečnch nhrad za vklady z prostředků Fondu pojištěn vkladů. Vzhledem k tomu, že v tomto přpadě jde o pozměňovac nvrh, nebyla k němu přiložena důvodov zprva. Nicmně, jak vyplv ze shora popsanch zjištěn provedench stavnm soudem, byl tento nvrh obsahově totožn se samostatnm nvrhem zkona projednvanm Poslaneckou sněmovnou jako tisk č. 965, k němuž byla důvodov zprva přirozeně přiložena. Z jejho zněn vyplv, že smyslem tto novely, resp. doplněn předmětnho ustanoven zkona bylo zajištěn zrovnoprvněn těch klientů bank nachzejcch se nyn v konkursu, kterm v minulosti byly pohledvky za bankami uhrazovny jen do vše stanoven zkonem, zatmco v přpadě jinch bank dochzelo k hradě pohledvek vkladatelů i nad tento zkonn rmec. Dle, že čelem tto novely bylo poskytnut jistoty Fondu, že osoba, popř. jej prvn nstupce, nebo postupnci pohledvek vzniklch z uspokojen takovch pohledvek, kter namsto Fondu v některch přpadech zajišťovala hrady pohledvek vkladatelů bank, nebude vůči němu vznšet jin nroky než nrok na uhrazen peněžnch prostředků, kter tato osoba použila na vyplacen dodatečnch nhrad vkladatelům bank až do vše 4 milionů Kč. V neposledn řadě bylo čelem tto novely poskytnut jistoty Fondu, že uspokojenm vkladatelů bank uvedench v přechodnm ustanoven budou jejich pohledvky za bankami uspokojeny v pln vši a že tito vkladatel nebudou vůči Fondu vznšet ždn jin nroky. Smyslem tto novely byla tž garance Fondu, že vplata dodatečn nhrady vkladatelům bank se vztahuje pouze na přpady do minulosti, kdy jejm smyslem je odstraněn shora popisovan nerovnosti mezi vkladateli jednotlivch bank, zatmco v přpadě jinch bank nebudou jejich vkladatel oprvněni se v budoucnu domhat vůči Fondu hrady nhrady ve vši nad zkonn rmec.

69. Po posouzen obsahu a čelu jak původnho nvrhu zkona, tak i předmětnho pozměňovacho nvrhu, dospěl stavn soud k zvěru, že obsahy i čely obou zkoumanch předmětů se zsadně liš. Už z tohoto důvodu bylo třeba konstatovat, že předmětn pozměňovac nvrh vybočil z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům. Jinmi slovy, je zřejm, že šlo jen o tzv. pozměňovac nvrh, kter jm mohl bt snad jen ve smyslu formlnm, nikoli však ve smyslu materilnm.

70. stavn soud je nucen konstatovat, že posuzovan pozměňovac nvrh poslance M. Doktora se nevztahoval k předmětu původnho nvrhu zkona (tj. převod finančnch prostředků na podporu vstavby domovů důchodců) a rovněž ani jeho fundamentln čel (tj. zajištěn zrovnoprvněn těch klientů bank nachzejcch se nyn v konkursu, kterm v minulosti byly pohledvky za bankami uhrazovny jen do vše stanoven zkonem, a dle poskytnut jistoty Fondu pojištěn vkladů před určitmi nroky a situacemi vzniklmi z poskytnut dodatečnch nhrad) neměl zk vztah k fundamentlnmu čelu projednvanho nvrhu zkona (tj. snaha řešit nedostatek mst v domově důchodců). Oba posuzovan nvrhy spolu obsahově vůbec nesouvisely, což mělo za nsledek, po schvlen takto pozměněnho nvrhu zkona, že byl vydn zkon (č. 443/2006 Sb.), jmž jsou novelizovny zkony vzjemně obsahově bezprostředně nesouvisejc (zkon č. 178/2005 Sb., o zrušen Fondu nrodnho majetku, a zkon č. 319/2001 Sb., kterm se měn zkon č. 21/1992 Sb., o bankch), což představuje z důvodů uvedench v čsti III. tohoto nlezu porušen subprincipů plynoucch z principu demokratickho prvnho sttu (dělby moci, demokratičnost legislativnho procesu atd.). Tato situace, kdy jednm zkonem jsou novelizovny zkony vzjemně obsahově bezprostředně nesouvisejc, a to začast prvě formou podanch pozměňovacch nvrhů, byla, jak shora uvedeno, nlezem stavnho soudu sp. zn. Pl. S 21/01 označena za jev "neždouc, nekorespondujc se smyslem a zsadami legislativnho procesu (...). Takov postup totiž neodpovd zkladnm principům prvnho sttu, mezi kter patř zsada předvdatelnosti zkona, jeho srozumitelnosti a zsada jeho vnitřn bezrozpornosti. Jestliže totiž jednm zkonem (ve formlnm smyslu) je zasahovno do materie upravovan několika zkony jinmi a tyto zkony spolu nejsou obsahově a systematicky provzny, vznik nezřdka značně nepřehledn prvn stav, kter princip předvdatelnosti, srozumitelnosti a vnitřn bezrozpornosti zkona již nerespektuje." stavn soud k tomu dnes dodv, že zkon ve formlnm smyslu nelze v materilnm prvnm sttu chpat jako pouh nosič nejrůznějšch změn provděnch napřč prvnm řdem. Materilně nazran prvn stt naopak vyžaduje, aby zkon byl jak z hlediska formy, tak co do obsahu předvdatelnm konzistentnm pramenem prva. Nelze totiž připustit, aby se vytrcela sdělnost zkonů jako pramenů prva se všemi negativnmi důsledky shora uvedenmi. V obdobnm duchu vyznv i judikatura Evropskho soudu pro lidsk prva, kter klade srovnateln požadavky na kvality přslušnho zkona (přstupn, předvdateln, přesn), byť to uveden soud vyslovil v souvislosti s projednvnm stžnost v konkrtnch prvnch věcech (srov. např. Berger, V.: Judikatura Evropskho soudu pro lidsk prva, IFEC 2003, s. 455-6, bod 4: Kruslin c. Francie, Huvig c. Francie; s. 502-503 bod 4, Autronic AG c. Švcarsko).

71. Jestliže Poslaneck sněmovna za vše zmněnch okolnost přijala usnesen (ze dne 23.5.2006, č. 2470), jmž s takto pozměněnm nvrhem zkona vyslovila souhlas, tj. jestliže zatžila zkonodrn proces v rozsahu tzv. pozměňovacho nvrhu vadou, kterou nelze přehldnout, promt se tento fakt do hodnocen stavnosti cel legislativn procedury. Jde o situaci o to zvažnějš, že nen excesem, ale stv se neblahou prax, jž si jsou navc členov Parlamentu Česk republiky vědomi, o čemž svědč např. kritick usnesen Sentu č. 303 z 25.1.2006, v němž se mj. uvd: "neustvajc novelizace již mnohokrte novelizovanch zkonů a technika jejich provděn připojovnm k obsahově nesouvisejcm nvrhům zkonů ztěžuj až znemožňuj ustlen vědom o tom, co jako prvo plat". Literatura na to upozorňuje již lta, a to jednak jako na porušovn zkona o jednacm řdu Poslaneck sněmovny, jednak jako na obchzen prva vldy vyjdřit se ke každmu nvrhu zkona podle čl. 44 stavy, jež lze chpat i jako prvo dalšch častnků zkonodrnho procesu znt nzor vldy (Hujer, M.: Poslaneck pozměňovac nvrhy často obsahově nesouvis s projednvanm nvrhem zkona, Parlamentn zpravodaj č. 8-9/2001, Kysela, J. in: Klma, K. a kol.: Komentř k stavě a Listině, Plzeň, 2005, s. 236, Vořšek, V.: Hřchy pterů Lawgiverů, Prvn rozhledy č. 16/2006). K tomu je třeba doplnit poukaz na fakt, že pozměňovacm nvrhům chyb důvodov zprva, přičemž plat, že absence odůvodněn rozhodnut vždy znač zvšen riziko libovůle. V konkrtnm posuzovanm přpadě ostatně uvažovn o libovůli svědč i to, že byl samostatn nvrh zkona nejdřve zamtnut, aby byl poslze v obdob těsně předvolebnm přijat ve formě nesouvisejcho pozměňovacho nvrhu.

72. Zkonodrn proces v Česk republice obecně ale trp i dalšmi vadami, jimiž se stavn soud nemohl v tomto konkrtnm přpadě zabvat (např. přibvn přpadů schvlen zkonů s datem činnosti stanovenm přede dnem přijet), nicmně nemohl je nebrat v potaz jako doklad poměrů v tvorbě zkonů, zvlště pokud jde o jen omezenou funkčnost mechanismů kontroly z nitra zkonodrnho procesu. Tm se samozřejmě zvyšuje tlak na působen kontroly vnějš, představovan ve vztahu k stavnosti stavnm soudem (viz tž Filip, J.: Legislativn technika a judikatura stavnho soudu, Časopis pro prvn vědu a praxi č. 3/2005, pšc o "legislativnch neplechch či zvěrstvech").

73. Poslaneck sněmovna nerozpoznala, že předkldan pozměňovac nvrh nelze za takov z hlediska materilnho považovat. stavně konformn vklad ustanoven, jež upravuj prvo podvat pozměňovac nvrhy k projednvanmu nvrhu zkona, vyžaduje, aby pozměňovac nvrh skutečně toliko pozměňoval předkldanou prvn pravu, tzn. v souladu s požadavky tzv. pravidla zkho vztahu, podle kterho se pozměňovac nvrh mus tkat thož předmětu nvrhu, kter je v legislativnm procesu prvě projednvn, by dan pozměňovac nvrh neměl vybočit z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům v podobě extenzivnho překročen předmětu projednvanho nvrhu zkona. Toto odpovd dle nzoru stavnho soudu stavně konformn interpretaci nvět ustanoven 63 odst. 1 JŘPS. Tento požadavek však nebyl dle stavnho soudu v danm přpadě splněn. Tm mj. došlo k porušen dělby moci, s důsledky pro principy tvorby souladnho, přehlednho a předvdatelnho prva, kter stavn soud již dřve spojil s atributy demokratickho prvnho sttu, dle k obchzen institutu zkonodrn iniciativy podle čl. 41 stavy a porušen prva vldy vyjdřit se k nvrhu zkona podle čl. 44 stavy.

74. Proto stavnmu soudu nezbv, než konstatovat, že napaden ustanoven zkona č. 443/2006 Sb., ktermi se měn zkon č. 319/2001 Sb., kterm se měn zkon č. 21/1992 Sb., o bankch, ve zněn pozdějšch předpisů, nebyla Poslaneckou sněmovnou přijata stavně předepsanm způsobem. Umocněno to je absenc podpisu prezidenta republiky, kter by měl bt - s legln vjimkou přehlasovn veta - podle čl. 51 stavy a podle nzorů nauky ověřenm řdnho dokončen zkonodrnho procesu.

75. K derogaci předmětnho zkonnho ustanoven přistoupil stavn soud po t, co ve sv předchoz judikatuře (viz zejmna nlez sp. zn. Pl. S 21/01) vyslovil důrazn apel Parlamentu Česk republiky ve smyslu dodržovn zsad srozumitelnosti, přehlednosti a jasnosti prvnho řdu, jež patř mezi komponenty prvnho sttu, jakož i respektovn demokratickch principů v legislativnm procesu (čl. 1 stavy). Přistoupil-li v tto věci ke zrušen čsti druh, a to čl. II a čl. III zkona č. 443/2006 Sb., otevřel tm zejmna pro futuro derogačn důvod dle čl. 1 odst. 1 stavy. Přpadn posuzovn obdobnch porušen zsad legislativnho procesu v minulosti stavn soud spoj s testem proporcionality ve vazbě na principy ochrany oprvněn důvěry občanů v prvo, prvn jistoty a nabytch prv, přpadně ve vazbě na dalš stavnm pořdkem chrněn principy, zkladn prva, svobody a veřejn statky.

76. Tento zvěr již sm o sobě čin nemožnm přezkum stavnosti jednotlivch ustanoven posuzovanho zkona z hlediska namtan obsahov protistavnosti. stavn soud tedy tmto nlezem zroveň nepředjm stavně konformn řešen problematiky upraven rušenmi ustanovenmi.

Načítávám znění...
MENU
Videonávod k používaniu systému
Hore