Sp. zn. Pl. ÚS 20/09 ve věci návrhu na zrušení § 112 odst. 2 věty první a odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů 36/2012 účinný od 31.01.2012
| Schválené: | 15.11.2011 |
| Účinnost od: | 31.01.2012 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | ZPŮSOBILOST PRO POVOLÁNÍ, ZAMĚSTNÁNÍ, POSTAVENÍ, FUNKCE, Mzdy v resortu ministerstva vnitra., Pracovní doba. Doba služby., Pracovní poměr. Služební poměr. Jeho vznik a obsah., Státní celní správa., Požární ochrana. Hasiči. Hasičský záchranný sbor., Zpravodajská služba. Vojenské zpravodajství., Sbor nápravné výchovy. Vězeňská služba. Justiční stráž., Státní bezpečnost. Bezpečnostní informační služba., Policie. Četnictvo. Sbor národní bezpečnosti (SNB). |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 20/09 dne 15. listopadu 2011 v plénu ve složení z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka (soudce zpravodaj), Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení § 112 odst. 2 věty první a odst. 4 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
1. stavnmu soudu byl dne 7. července 2009 doručen nvrh skupiny 45 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky (dle jen „navrhovatel“) na zrušen 112 odst. 2 čsti věty prvn ve zněn „v rozsahu 150 hodin v kalendřnm roce“ zkona č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, ve zněn zkona č. 530/2005 Sb., a 112 odst. 4 zkona č. 361/2003 Sb.
2. Navrhovatel poslze podnm došlm stavnmu soudu dne 2. řjna 2009 nvrh upravil tak, že požaduje „zrušen cel věty prvn v ustanoven 112 odst. 2 zkona č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, ve zněn pozdějšch předpisů“, kter zn: „Přslušnkovi je stanoven služebn přjem s přihldnutm k přpadn službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendřnm roce.“.
3. Pokud jde o nvrh na zrušen ustanoven 112 odst. 2 věty prvn zkona č. 361/2003 Sb., ve zněn zkona č. 530/2005 Sb., uvděl navrhovatel nejprve, že při projednvn zkona č. 361/2003 Sb. v Poslaneck sněmovně „se pozměňovacm nvrhem do čsti zkona věnovan odměňovn přslušnků dostala prava, jejž dikce způsobila rozpor čsti zkona s stavnm pořdkem“. Ustanoven 112 odst. 2 zkona č. 361/2003 Sb., ve zněn zkona č. 530/2005 Sb., podle navrhovatele "vykazuje rozpor se zněnm věty prv odstavce 1 thož ustanoven, kter vyjadřuje obecnou zsadu, že „Přslušnk m nrok na služebn přjem za vkon služby.“. Jedn se o zakotven možnosti nařdit přslušnkovi službu přesčas v rozsahu 150 hodin, aniž by mu za ni bylo poskytnuto nhradn volno nebo odpovdajc odměna. Sama podstata tto pravy, stejně jako způsob jejho zakotven, vede k důsledkům, jež je možno označit za nespravedliv. Vytvř nerovn postaven mezi přslušnky, ale i mezi ostatnmi zaměstnanci, na kter se vztahuj jin předpisy upravujc nrok na mzdu nebo plat s přplatkem za prci přesčas i v rozsahu 150 hodin (zkon č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn pozdějšch předpisů).". Navrhovatel poukzal na to, že oproti stavu v roce 2000, kdy Ministerstvo prce a socilnch věc předložilo zprvu k plněn Evropsk sociln charty, nyn po zrušen ustanoven 10 odst. 2 zkona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovn pohotovost v rozpočtovch a v některch dalšch organizacch a orgnech, v tehdejšm zněn, (dle jen „zkon o platu“) nelze dovodit, že přslušnkům je možn přplatek za prci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendřnm roce odejmout.
4. Navrhovatel poukazuje na to, že podle napaden prvn pravy je přihlženo k „přpadn“ službě přesčas a že oproti předchoz prvn pravě nen omezen přplatku za prci přesčas uvedeno do souvislosti s odkazem na hodnostn přplatek. Dovozuje, že způsob odměňovn dan napadenm ustanovenm odporuje prvu na spravedlivou odměnu za prci, kter zakotvuje čl. 28 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“), neboť vše služebnho přjmu je stanovena shodně tomu přslušnkovi, kter 150 hodin služby přesčas v kalendřnm roce vykon, stejně jako tomu, kdo tuto službu nekon vůbec. Navrhovatel m za to, že napaden ustanoven je v rozporu i s čl. 3 Listiny a dovolv se přitom nlezu stavnho soudu sp. zn. I. S 2007/08 (sic! sprvně: usnesen ze dne 3. 2. 2009). Navrhovatel v souladu s nm uvd, že samotn vsluhov přspěvek a odchodn však nelze v obecn rovině považovat za odměnu za prci, jedn se pouze o užit „kompenzace“ vrazně oslabenho postaven zaměstnance ve služebnm poměru oproti postaven zaměstnance v pracovnm poměru upravovanm zkonkem prce. Dovozuje, že 150 hodin služby prce přesčas se rovn rozsahu tměř celho fondu zkladn služby na jeden kalendřn měsc, a poukazuje na to, že zatmco služba přesčasy je zavedena bez nroku na kompenzaci, za služebn pohotovost je vždy poskytnuta odměna. Navrhovatel konečně uvedl, že „konstatuje-li se, že služebn přjem je stanoven s přihldnutm k přpadn službě přesčas, mělo by tak bt stanoveno, jakm způsobem je služba přesčas zohledněna, respektive jak složka služebnho přjmu je k takov kompenzaci určena. Tak tomu ovšem nen i oproti původn pravě (viz vše 10 zkona o platu).“.
5. V doplňujcm nvrhu změnil navrhovatel petit na ždost o zrušen cel prvn věty v ustanoven 112 odst. 2 zkona č. 361/2003 Sb., ve zněn zkona č. 530/2005 Sb., poukazuje na to, že v přpadě zrušen toliko limitu 150 hodin v roce bez přplatku za prci přesčas by nic nebrnilo v tom, aby „mohlo bt stanoveno dokonce vce hodin prce přesčas zdarma nad dosavadn limit.“.
6. Nvrh na zrušen ustanoven 112 odst. 4 zkona č. 361/2003 Sb. odůvodňuje navrhovatel rozporem s čl. 2 Evropsk sociln charty. Poukazuje i na rozpor s předchoz prvn pravou a polemizuje s nzorem, že „nhrada za vkon služby ve svtek či nezapočtn svtku do fondu pracovn doby (tudž se mus 7,5 hodiny připadajc na svtek odpracovat v jin den, pokud přslušnk ve svtek nepracoval) u přslušnků, kteř maj nerovnoměrně rozvrženou dobu služby, je již nahrazena v 10% navšen zkladnho tarifu“. Upozorňuje na to, že těm přslušnkům bezpečnostnch sborů, jimž připadne den služby na svtek, neplyne z takto vykzan služby ždn přplatek či nhradn volno za prci ve svtek, a namt, že desetiprocentn navšen zkladnho tarifu ve smyslu 114 zkona č. 361/2003 Sb., ve zněn zkona č. 530/2005 Sb., nen adekvtn nhradou s ohledem na dvanct svtků, za něž by mělo bt poskytovno placen volno. Navrhovatel namt, že nebyl řešen nesoulad Evropsk sociln charty jakožto mezinrodn smlouvy publikovan pod č. 14/2000 Sb. m. s. s napadenm zkonem ve smyslu čl. 10 stavy Česk republiky (dle jen „stava“), a uvd, že přslušnci bezpečnostnch sborů Česk republiky pociťuj uvedenou skutečnost za diskriminujc, jelikož nevytvř mezi všemi přslušnky spravedliv pracovn podmnky. Navrhovatel poukazuje i na rozdlnost prvn pravy pro přslušnky bezpečnostnch sborů Česk republiky a pro zaměstnance pracujc v nepřetržitm pracovnm režimu s nerovnoměrně rozvrženou pracovn dobou. Navrhovatel tvrd, že uveden rozdl nelze odůvodnit ždnou věcnou povahou prce či jinmi důvody, odvolvaje se na čl. 2 Evropsk sociln charty, čl. 28, čl. 41 odst. 1, čl. 4 odst. 3 a čl. 3 odst. 1 Listiny. Poukazuje na nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 37/93 ze dne 22. 3. 1994 (N 9/1 SbNU 61; 86/1994 Sb.) s odvolnm na nlez stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky sp. zn. Pl. S 22/92 ze dne 8. 10. 1992 (nlez č. 11 Sbrky usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, Praha: Linde Praha, a. s., 2011, str. 49), a dodv, že v dan věci nemůže bt prokzno, že poskytnut mně vhod přslušnkům bezpečnostnch složek než jin skupině je činěno ve veřejnm zjmu a pro veřejn blaho. Navrhovatel konečně uvd, že „diskriminace, tak jak je služebnm zkonem v tomto přpadě nastolena, posiluje sociln a ekonomick nerovnosti, narušuje soudržnost mezi přslušnky. Diskriminace při prci je porušenm lidskho prva, jehož důsledkem je pltvn lidskm talentem se škodlivmi důsledky na produktivitu a ekonomick růst. Diskriminace plod sociln a ekonomickou nerovnost, kter podkopv sociln soudržnost a solidaritu a působ jako brzda při snaze snžit mru chudoby.“.
II.
Průběh řzen a rekapitulace vyjdřen častnků řzen
7. V souladu s 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „zkon o stavnm soudu“) vyzval stavn soud Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk republiky (dle jen „Poslaneck sněmovna“) a Sent Parlamentu Česk republiky (dle jen „Sent“), aby se k nvrhu vyjdřily.
8. Poslaneck sněmovna prostřednictvm předsedkyně Poslaneck sněmovny Miroslavy Němcov sdělila, že vlda předložila Poslaneck sněmovně nvrh zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů dne 18. března 2003 a nvrh byl rozesln poslancům jako tisk 256/0 dne 20. března 2003. V důvodov zprvě vlda vslovně uvedla, že předkldan nvrh zkona je v souladu s stavnm pořdkem a prvnm řdem Česk republiky a nen v rozporu s mezinrodnmi smlouvami, jimiž je Česk republika vzna. Nvrh zkona byl předložen vboru pro evropskou integraci k předběžn konzultaci. Prv čten nvrhu zkona proběhlo dne 16. dubna 2003 na 14. schůzi Poslaneck sněmovny. Nvrh zkona byl přikzn k projednn vboru pro evropskou integraci a vboru pro obranu a bezpečnost. Vbor pro evropskou integraci projednal nvrh zkona a vydal dne 18. června 2003 usnesen doporučujc nvrh zkona schvlit, doručen poslancům jako tisk 256/1. Vbor pro obranu a bezpečnost projednal nvrh zkona a vydal dne 11. června 2003 usnesen doručen poslancům jako tisk 256/2 s pozměňovacmi nvrhy, kter se ale netkaly napadench ustanoven. Na 18. schůzi Poslaneck sněmovny ve dnech 24. června 2003 a 25. června 2003 se uskutečnilo druh čten. Nvrh zkona prošel obecnou a podrobnou rozpravou, podan pozměňovac nvrhy byly zpracovny jako tisk 256/3. Do pozměňovacch nvrhů byl zahrnut i pozměňovac nvrh k 112 odst. 2 nvrhu zkona, kter podal poslanec Petr Ibl. Třet čten proběhlo dne 2. července 2003 na 18. schůzi Poslaneck sněmovny. Nvrh zkona byl schvlen ve zněn schvlench pozměňovacch nvrhů. Poslaneck sněmovna přijala i navrhovan pozměňovac nvrh k 112 odst. 2 předmětnho zkona. Ve hlasovn č. 260 bylo pro tento nvrh z přtomnch 178 poslanců 130 a 7 poslanců bylo proti tomuto pozměňovacmu nvrhu. Nvrh zkona byl postoupen dne 17. července 2003 Sentu. Sent na sv 10. schůzi dne 10. zř 2003 nvrh zkona vrtil Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, kter se však netkaly napadench ustanoven (usnesen č. 197). O nvrhu zkona vrcenm Sentem bylo hlasovno dne 23. zř 2003 na 20. schůzi Poslaneck sněmovny. Poslaneck sněmovna setrvala na původnm nvrhu zkona, v hlasovn č. 21 bylo pro nvrh z přtomnch 183 poslanců 108 a 41 proti nvrhu. Prezident zkon podepsal dne 13. řjna 2003 a zkon byl vyhlšen dne 31. řjna 2003 ve Sbrce zkonů v čstce 121 pod čslem 361/2003 Sb.
9. Poslaneck sněmovna dle uvedla, že novelu napadenho ustanoven 112 odst. 2 obsahoval dle tisk č. 1002 - vldn nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 362/2003 Sb., o změně zkonů souvisejcch s přijetm zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 153/1994 Sb., o zpravodajskch službch Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů. V důvodov zprvě vlda vslovně uvedla, že předložen novela zkona je v souladu s prvnm řdem Česk republiky, jejm stavnm pořdkem, jakož i mezinrodnmi smlouvami, jimiž je Česk republika vzna. Vlda dle uvedla, že novela zkona je tak plně slučiteln s prvem Evropskch společenstv. Vlda předložila Poslaneck sněmovně nvrh zkona dne 1. června 2005. Nvrh zkona byl rozesln poslancům jako tisk 1002/0 dne 1. června 2005. Prv čten proběhlo dne 1. července 2005 na 45. schůzi Poslaneck sněmovny. Nvrh zkona byl přikzn k projednn vboru pro obranu a bezpečnost, kter projednal nvrh zkona a vydal dne 21. zř 2005 usnesen doručen poslancům jako tisk 1002/1 s pozměňovac nvrhy, kter se však netkaly napadenho ustanoven. Na 48. schůzi Poslaneck sněmovny se uskutečnilo dne 13. řjna 2005 druh čten, nvrh zkona prošel obecnou a podrobnou rozpravou, podan pozměňovac nvrhy (netkaly se napadench ustanoven) byly zpracovny jako tisk 1002/3. Třet čten proběhlo dne 26. řjna 2005 na 48. schůzi Poslaneck sněmovny. Nvrh zkona byl schvlen ve zněn pozměňovacch nvrhů Poslaneckou sněmovnou, v hlasovn č. 498 bylo pro nvrh z přtomnch 177 poslanců 128 a 5 proti nvrhu. Poslaneck sněmovna postoupila nvrh novely zkona Sentu dne 3. listopadu 2005 jako tisk 169/0. Sent nvrh projednal na sv 8. schůzi dne 30. listopadu 2005 a vydal usnesen č. 251, kde Sent vyjadřuje vůli nvrhem zkona se nezabvat. Předmětn zkon byl doručen prezidentovi k podepsn dne 2. prosince 2005, prezident zkon podepsal dne 13. prosince 2005. Zkon byl vyhlšen dne 29. prosince 2005 ve Sbrce zkonů v čstce 180 pod čslem 530/2005 Sb. Zkony obsahujc napaden ustanoven byly publikovny ve Sbrce zkonů pod čsly 361/2003 Sb. a 530/2005 Sb. Oba zkony byly schvleny potřebnou většinou poslanců Poslaneck sněmovny, byly podepsny přslušnmi stavnmi činiteli a byly řdně vyhlšeny. Za tohoto stavu věci nelze dle Poslaneck sněmovny než vyjdřit stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkony jsou v souladu s stavou a s našm prvnm řdem. Je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem skupiny poslanců posoudil stavnost napadench ustanoven a vydal přslušn stanovisko.
10. Sent prostřednictvm svho předsedy MUDr. Přemysla Sobotky sdělil, že nvrh zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů postoupila Poslaneck sněmovna Sentu dne 13. srpna 2003. Sent postoupen nvrh zkona (sentn tisk č. 135) předepsanm způsobem projednal. Sentn vbor pro zahraničn věci, obranu a bezpečnost, jemuž byl nvrh zkona přikzn jako garančnmu, doporučil Sentu vrcen tto novely Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Vbor v nich zpochybnil jeden z důvodů propuštěn přslušnka a dle požadoval několik zsahů k restrikci vysokch vsluhovch nroků po skončen služebnho poměru přslušnka. Vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, ktermu byl dle nvrh přikzn, se s garančnm vborem shodl na vrcen zkona z důvodů obdobnch. Sent na sv 10. schůzi 4. funkčnho obdob dne 10. zř 2003 vyhověl doporučenm vborů a rozhodl svm usnesenm č. 197 ze dne 10. zř 2003 vrtit zkon o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Usnesen bylo přijato v hlasovn č. 27 vraznou většinou, kdy ze 73 přtomnch sentorů hlasovalo pro nvrh 51 sentorů, proti bylo 5 a 17 sentorů se hlasovn zdrželo. Z uvedenho vyplv, že Sent byl usnšenschopn a jeho usnesen bylo přijato potřebnm počtem hlasů. Sent se o nvrhu zkona usnesl v stavou stanoven lhůtě. Přijat pozměňovac nvrhy Sentu se nedotkaly předmětnho nvrhu na zrušen ustanoven 112 odst. 2 a 4 zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů (tj. služebnho přjmu za přesčasy a za službu o svtcch), avšak v samotn rozpravě Sentu bylo uveden tma přesčasů přece jen otevřeno a v podrobn rozpravě byl podn i pozměňovac nvrh v tomto věcnm směru. V rozpravě bylo vysloveno, že limit 300 hodin přesčasů pro přslušnky ve směnnm provozu je ve srovnn s ostatnmi přslušnky diskriminačn, a byl předložen pozměňovac nvrh, kterm měl bt limit pro všechny sjednocen na 150 hodin s vjimkou vkonu služby, k němuž je přslušnk povoln ze služebn pohotovosti, kter je konkrtně placena. V rozpravě byl zroveň vyjdřen nzor, že dvojnsobn „ztěž“ přesčasovmi hodinami bez přplatku, zavděn pro směnn přslušnky, nen obvykl v Evropě ani v USA a nen srovnateln ani s poměry vojků z povoln. Zstupce vldy odmtl dan nvrh na změnu s tm, že při pravě předkldanho řešen v Poslaneck sněmovně bylo za všeobecn podpory sledovno udržen rovnovhy mezi značně navšenm zkladnm tarifem (služebnm přjmem) pro odpovdajc kategorie (typy služby) přslušnků a mezi jejich povinnost odsloužit bez konkrtn odměny určit počet přesčasovch hodin. Zstupce vldy (předkladatel) i v obecn rovině obhajoval koncept, ve kterm ten, kdo chce sloužit v bezpečnostnm sboru, zsk velmi solidn ohodnocen, ale zroveň vkld (obětuje) nemlo ze svch prv a ze svho soukromho života. Vše zmněn pozměňovac nvrh byl pot zamtnut (při kvoru 38 bylo pro pozměňovac nvrh pouze 28 hlasů). Druh nvrhem napaden ustanoven 112 odst. 4 zůstalo při projednvn bez bližšho zjmu. Sent většinově důvěřoval tomu, že nastaven průměrn platov rovně přslušnků bezpečnostnch sborů na jednonsobek průměrn platov rovně v nepodnikatelsk sfře a řada dalšch vhod pro přslušnky bezpečnostnch sborů vytvř nadstandardn odměňovn, kter kompenzuje i řadu tvrdch požadavků a odřkn uvalench zkonem na přslušnky. Tento systm byl rovněž vldou prezentovn jako administrativně velmi jednoduch a pružn. Zkon byl celkově představen jako revoluce v personln stabilizaci a vkonnosti bezpečnostnch sborů, zejmna pak Policie Česk republiky.
11. Novela zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů (zkon č. 530/2005 Sb., kterm se měn zkon č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 362/2003 Sb., o změně zkonů souvisejcch s přijetm zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 153/1994 Sb., o zpravodajskch službch Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů) korigovala předmětn ustanoven 112 odst. 2. Novela byla Poslaneckou sněmovnou postoupena Sentu dne 3. listopadu 2005. Sent postoupen nvrh zkona (sentn tisk č. 169) předepsanm způsobem projednal. Garančn vbor pro zahraničn věci, obranu a bezpečnost doporučil Sentu nvrhem zkona se nezabvat. Sent na sv 8. schůzi 5. funkčnho obdob dne 30. listopadu 2005 tomuto doporučen svho vboru vyhověl a rozhodl usnesenm č. 251 ze dne 30. listopadu 2005 nvrhem zkona se nezabvat. Usnesen bylo přijato v hlasovn č. 25 nejtěsnějšm možnm vsledkem, kdy z 66 přtomnch sentorů hlasovalo pro nvrh 34 sentorů, proti byli 2 a 30 sentorů se hlasovn zdrželo. Z uvedenho vyplv, že Sent byl usnšenschopn a jeho usnesen bylo přijato potřebnm počtem hlasů. Sent se o nvrhu zkona usnesl v stavou stanoven lhůtě. V vodnm vystoupen prezentoval zstupce předkladatele novely zkona o služebnm poměru jej jedin cl - snžit nklady na odměňovn přslušnků bezpečnostnch sborů, a to ještě předtm, než se nov, nepřiměřeně „štědr“ a rozpočtově prekrn platov prava stane v rmci zkona o služebnch poměrech přslušnků bezpečnostnch sborů činnou, tj. časově velmi nalhavě. S celkovm snižovnm služebnch přjmů se v logice navrhovatele čstečně změnila rovněž prava přesčasov služby. Přslušnkům lze nyn bez rozdlu jejich zařazen nařdit 150 hodin přesčasů v kalendřnm roce (viz 54 odst. 1 zkona č. 361/2003 Sb., ve zněn zkona č. 530/2005 Sb.) a ke stejnmu přpadnmu rozsahu přesčasovch hodin se m přihldnout při stanoven služebnho přjmu přslušnka (dan přesčasy tedy i nadle nejsou honorovny na zkladě konkrtn kvantifikace; viz 112 odst. 2 zkona č. 361/2003 Sb., ve zněn zkona č. 530/2005 Sb.) Druh nvrhem napaden ustanoven 112 odst. 4 nebylo novelou zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů dotčeno. Sent uvedl, že projednal vše zmiňovan zkon o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů a novelu zkona o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, v jejichž rmci se stalo platnm rovněž zněn nvrhem napadench ustanoven 112 odst. 2 a 4, v přesvědčen, že tak čin v mezch stavou stanoven kompetence a stavně stanovenm způsobem. Sent uzavřel, že je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost nvrhem napadenho ustanoven a rozhodl.
III.
Proces přijmn napadenho zkona a jeho novel
12. stavn soud ověřil, že
- napaden zněn ustanoven 112 odst. 4 zkona č. 361/2003 Sb. bylo do textu zařazeno na zkladě pozměňovacho nvrhu poslance Petra Ibla a že při hlasovn č. 258 na 18. schůzi Poslaneck sněmovny konan dne 2. července 2003 pro tento nvrh ze skupiny navrhovatele hlasovali tito tehdejš poslanci: Vlastimil Aubrecht, Milan Bičk, Robin Bhnisch, Petr Bran, Jiř Dolejš, Jiřina Fialov, Pavel Hojda, Pavel Kovčik, Stanislav Křeček, Zdeněk Maršček, Ladislav Mlčk, Petr Rafaj, Antonn Seďa, Zdeněk Škromach, Karel Šplchal, Vclav Votava a Petr Zgarba, že
- při 21. hlasovn na 20. schůzi Poslaneck sněmovny konan dne 23. zř 2003 pro napaden zkon hlasovali ze skupiny navrhovatele tito tehdejš poslanci: Vlastimil Aubrecht, Milan Bičk, Robin Bhnisch, Petr Bran, Jiřina Fialov, Pavel Hojda, Zdeněk Jičnsk, Kateřina Konečn, Pavel Kovčik, Stanislav Křeček, Ivana Lev, Zdeněk Maršček, Ladislav Mlčk, Petr Rafaj, Antonn Seďa, Zdeněk Škromach, Karel Šplchal, Vclav Votava, Petr Zgarba. Zdržel se Jiř Dolejš, a že
- při 498. hlasovn na 48. schůzi Poslaneck sněmovny konan dne 26. řjna 2005 pro novelizovan zněn napadenho zkona, včetně novelizace napadenho ustanoven 112 odst. 2 zkona č. 361/2003 Sb., hlasovali ze skupiny navrhovatele tito tehdejš poslanci: Vlastimil Aubrecht, Robin Bhnisch, Vclav Grner, Zdeněk Jičnsk, Antonn Kratochvle, Stanislav Křeček, Břetislav Petr, Petr Rafaj, Antonn Seďa, Zdeněk Škromach, Vclav Votava. Hlasovn se při tmže hlasovn ze skupiny navrhovatele zdrželi tito tehdejš poslanci: Milan Bičk, Petr Bran, Jiř Dolejš, Ladislav Mlčk, Jiřina Fialov, Pavel Hojda, Kateřina Konečn, Pavel Kovčik a Zdeněk Maršček. Proti hlasovala ze skupiny navrhovatele Ivana Lev. Nepřihlšeni k hlasovn byli Karel Šplchal a Petr Zgarba.
13. stavn soud dle z těsnopiseck zprvy z prvho dne 8. schůze Sentu probhajc 30. listopadu 2005 zjistil, že zstupce skupiny navrhovatele František Bublan jako tehdejš ministr vldy Česk republiky mimo jin uvedl: „Samotn nvrh novely jistě skt prostor pro dalš diskusi a uplatněn i vašich nvrhů na změnu jeho textu. J bych se za jin situace tto diskusi přliš nebrnil, protože vm, že je to oblast, kter je pro ns všechny důležit, nicmně pro tu časovou tseň, o kter jsem mluvil na začtku, nemohu přehlžet. Proto vs ždm, abyste přpadn nměty na změnu prvn pravy služebnho poměru uplatnili při projednvn dalš novely, kterou očekvm v přštm roce, a ta bude zase znovu předložena do Poslaneck sněmovny ... S ohledem na to, co jsem uvedl, vs ždm o odsouhlasen nvrhu novely formou, kter nebude spojena s nutnost vrtit tento text zpět Poslaneck sněmovně.“.
14. stavn soud ze sněmovnch tisků č. 675/0-3 a těsnopisnch zprv o nže uvedench schůzch Poslaneck sněmovny a jejch vborů zjistil, že skupina poslanců zastoupench Františkem Bublanem předložila dne 3. prosince 2008 nvrh zkona, kter měl bt přijat jako novela zkona č. 361/2003 Sb., v tehdy platnm zněn. Nvrh zkona byl rozesln poslancům jako tisk 675/0 dne 4. prosince 2008. Nvrh byl pak zasln vldě k vyjdřen stanoviska 5. prosince 2008. Přepracovan verze nvrhu byla doručena 15. prosince 2008 poslancům jako sněmovn tisk č. 675/1. Tento nvrh byl zasln vldě k vyjdřen stanoviska 17. prosince 2008. Vlda zaslala stanovisko 13. ledna 2009. Nesouhlasn stanovisko vldy bylo rozeslno poslancům 14. ledna 2009 jako tisk 675/2. Organizačn vbor projednn nvrhu zkona doporučil 15. ledna 2009 (usnesen č. 333). Určil zpravodaje Mgr. Zdenka Bohče a navrhl nvrh přikzat k projednn vboru pro bezpečnost. Prvn čten proběhlo 2. řjna 2009 na 62. schůzi Poslaneck sněmovny. Nvrh zkona byl přikzn k projednn vborům (usnesen č. 1441). Vbor pro bezpečnost projednal nvrh zkona a vydal 2. prosince 2009 usnesen doručen poslancům jako tisk 675/3. K přijet zkona nedošlo, legislativn proces neskončil do konce 5. volebnho obdob Poslaneck sněmovny. Nvrh zkona se tkal mj. i ustanoven 112 odst. 2 věty prv napadenho zkona, jehož novelizovan zněn mělo znt: „Přslušnkovi je stanoven služebn přjem s přihldnutm k přpadn službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendřnm roce při vyhlšen krizovho stavu podle zvlštnho prvnho předpisu.“. Ustanoven 112 odst. 4 napadenho zkona se nvrh zkona nedotkal. Ke skupině poslanců, kteř předložili dne 3. prosince 2008 tento nvrh zkona, patřili ze skupiny navrhovatele v tto věci tito poslanci: Vlastimil Aubrecht, Jan Babor, Robin Bhnisch, Zuzana Brzobohat, František Bublan, Josef Čerňansk, Kosta Dimitrov, Vclav Grner, Zdeněk Jičnsk, Gabriela Kalbkov, Vclav Klučka, Karel Kratochvle, Jan Ltka, Vladimra Lesensk, Zdeněk Maršček, Marcela Merinov, Břetislav Petr, Jiř Petrů, Petr Ploc, Petr Rafaj, Antonn Seďa, Miloslav Soušek, Petr Sunkovsk, Zdeněk Škromach, Vclav Šlajs, Karel Šplchal, Jeronm Tejc, Vclav Votava, Cyril Zapletal.
15. stavnmu soudu je znmo, že za poslance Poslaneck sněmovny byli pro jej stvajc volebn obdob ze skupiny navrhovatele zvoleni: Vojtěch Adam, Jan Babor, Robin Bhnisch, Petr Bran, František Bublan, Jiř Dolejš, Milada Halkov, Pavel Hojda, Vclav Klučka, Kateřina Konečn, Pavel Kovčik, Stanislav Křeček, Jan Ltka, Vladimra Lesensk, Ivana Lev, Jiř Petrů, Petr Ploc, Antonn Seďa, Ladislav Šincl, Zdeněk Škromach (poslancem byl do 23. 10. 2010), Jeronm Tejc, Vclav Votava a Cyril Zapletal.
16. stavn soud si ověřil, že ve stvajcm volebnm obdob Poslaneck sněmovny nebyl předložen nvrh zkona, kter by předpokldal novelizaci zkona č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, ve zněn pozdějšch předpisů.
IV.
Aktivn legitimace skupiny navrhovatelů
17. Nvrh podala skupina 45 poslanců Poslaneck sněmovny, čmž se formlně jev jako splněn nležitost přslušnho počtu navrhujcch poslanců podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy a 64 odst. 1 psm. b) zkona o stavnm soudu.
18. stavn soud konstatuje, že v tto věci nvrh podv aktivně legitimovan navrhovatel, byť nepřehldl, že skupina navrhovatele je zčsti složena z poslanců, kteř pro přijet napaden prvn pravy v Poslaneck sněmovně hlasovali.
V.
Prvn hodnocen stavnho soudu
19. Nvrh na zrušen ustanoven 112 odst. 2 věty prv zkona č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, ve zněn zkona č. 530/2005 Sb., kter zn: „Přslušnkovi je stanoven služebn přjem s přihldnutm k přpadn službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendřnm roce.“, nen důvodn.
20. stavn soud, znaje historii přijet zkona č. 361/2003 Sb., jeho novely proveden zkonem č. 530/2005 Sb. a pokusu o dalš novelu v letech 2008-2009, se zabval předně tm, zda nvrh přinš oproti stavu v letech 2003 a 2005, kdy čst poslanců ze skupiny navrhovatele pro zkon č. 361/2003 Sb. a jeho novelu hlasovala a prosazovala jej, nějak vznamn a tehdy neznm argumentačn nova či reaguje na nějakou vznamnou změnu v stavnm systmu, mezinrodnch zvazcch či prvnm řadu Česk republiky. Již prima vista je zřejm, že tomu tak nen. Navrhovatel odkazuje na Evropskou sociln chartu (č. 14/2000 Sb. m. s.), platnou a činnou již v roce 2003, provd srovnn s postavenm zaměstnance podle zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn pozdějšch předpisů, kter se, pokud jde o postaven zaměstnance v dan oblasti od roku 2003, věcně zsadně nezměnilo, a argumentuje nerovnost, bez vah, o kter by stěž bvalo možn měnit prvě ustanoven napadenho 112 odst. 2 zkona č. 361/2003 Sb. novelou v roce 2005. I tato zjištěn skutečnost do jist mry bud zdn čelovosti argumentace nvrhu, kter ani nepřinš ždn vysvětlen změny nzoru čsti ze skupiny poslanců navrhovatele.
21. stavn soud pak, jsa vzn petitem nvrhu, nikoliv však in extenso jeho odůvodněnm, zaměřil se na problematiku odměňovn přslušnků bezpečnostnch sborů ze zornho hlu sv dosavadn judikatury.
22. V nlezu ze dne 28. června 2011 sp. zn. Pl. S 17/10 (232/2011 Sb.) stavn soud zrekapituloval, že „jednm z esencilnch znaků demokratickho prvnho sttu je princip přiměřenosti, kter zejmna předpokld, že opatřen omezujc zkladn prva či svobody nesměj svmi negativnmi důsledky přeshnout klady, kter představuje veřejn zjem na těchto opatřench. K omezen zkladnch prv či svobod sice může zcela vjimečně dojt i v přpadě jejich kolize s některm z veřejnch statků (veřejn zjem); podstatn je však v tto souvislosti maxima, podle kter zkladn prvo či svobodu lze omezit pouze v přpadě mimořdně silnho a řdně odůvodněnho veřejnho zjmu, při pečlivm šetřen podstaty a smyslu omezovanho zkladnho prva. Prvn podmnkou je tedy vzjemn poměřovn v kolizi stojcho zkladnho prva a veřejnho zjmu (tzv. neprav konflikt, na rozdl od střetu dvou zkladnch prv), druhou je požadavek šetřen podstaty a smyslu omezovanho zkladnho prva, resp. svobody (čl. 4 odst. 4 Listiny). Vzjemn poměřovn kolidujcch zkladnch prv pak jako obvykle spočv zejmna v nsledujcch kritrich: prvnm je kritrium vhodnosti, hledajc odpověď na otzku, zda institut omezujc určit zkladn prvo umožňuje doshnout sledovanho cle, nsleduje kritrium potřebnosti, spočvajc v porovnn legislativnho prostředku omezujcho zkladn prvo, resp. svobodu s jinmi opatřenmi umožňujcmi doshnout stejnho cle, avšak nedotkajcmi se zkladnch prv a svobod, a pokračuje kritrium porovnvn dotčench, v kolizi stojcch zkladnch prv [srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 40/02 ze dne 11. 6. 2003 (N 88/30 SbNU 327; 199/2003 Sb.)]. (49) Při vaze o použitelnosti principu přiměřenosti (proporcionality) však nelze nevidět, že v praxi stavnho soudu nemus bt vždy tento princip hlavnm kritriem vahy o stavnosti toho kterho zkonnho ustanoven. To proto, že princip proporcionality se uplatňuje zejmna v oblasti lidskch prv a zkladnch svobod (hlava druh Listiny); v oblasti prv hospodřskch, socilnch a kulturnch je však třeba přihldnout prvě k čl. 41 odst. 1 Listiny otevrajcmu širok prostor pro zkonodrce při volbě nejrůznějšch řešen. Vzhledem k čl. 41 odst. 1 Listiny nemus bt zkonn prava v přsnm vztahu proporcionality k cli, kter je regulac sledovn, tj. nemus jt o opatřen v demokratick společnosti nezbytn, jako je tomu napřklad u jinch prv, jichž se lze dovolvat přmo z Listiny (srov. však např. čl. 27 odst. 1, 2 a 3 Listiny a prva tam uveden, jež nejsou člnkem 41 odst. 1 limitovna). Testem stavnosti v tomto smyslu projde takov zkonn prava, u nž lze zjistit sledovn nějakho legitimnho cle a kter tak čin způsobem, jejž si lze představit jako rozumn prostředek k jeho dosažen, byť nemus jt o prostředek nejlepš, nejvhodnějš, nejčinnějš či nejmoudřejš [nlez sp. zn. Pl. S 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)]. Jinmi slovy řečeno, ustanoven čl. 28 Listiny je tak primrně vydno zkonodrci k tomu, aby je naplnil konkrtnm obsahem (srov. i druhou větu samotnho ustanoven, kter odkazuje na podrobnosti stanoven běžnm zkonem). Sociln a hospodřsk prva, k nimž se řad i prvo na odměnu za prci a uspokojiv pracovn podmnky, se liš od klasickch zkladnch prv v tom, že neexistuj jako a priori neomezen zkladn prva, kter mohou bt zkonodrcem omezovna pouze z důvodů předvdanch v Listině, ale naopak zkonodrce jim dv přslušn obsah a rozsah. (50) V přpadě hospodřskch a socilnch prv proto stavn garance představuj stavně zaručenou ochranu instituc (zaměstnn, mzda, sociln zabezpečen, rodina, rodičovstv atd.), nikoliv ochranu konkrtnch veřejnch subjektivnch prv. Jako kritria stavnho přezkumu mohou proto sloužit pouze tam, kde by zkonodrce stavn ochranu těchto instituc zcela ignoroval či negoval. Totž plat i ve vztahu k interpretaci zkonů obsahujcch pravu těchto instituc. Pokud obecn soudy takov zkon interpretuj a aplikuj, je jejich činnost z hlediska stavnho kontrolovateln jen z pohledu možnho vkonu libovůle, nikoliv však z pohledu samotnho čl. 28 Listiny. Konkretizace hospodřskch a socilnch prv nlež jen zkonodrci, nikoliv stavnmu soudu [usnesen sp. zn. II. S 1372/07 ze dne 19. 6. 2007 (ve SbNU nepublikovno); srov. dle nlez sp. zn. Pl. S 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (vyhlšen pod č. 135/2010 Sb.); nlez sp. zn. Pl. S 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.) aj.].“.
23. stavn soud v kontextu navrhovatelem zmiňovanho nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 37/93 s odvolnm na nlez stavnho soudu ČSFR sp. zn. Pl. S 22/92 připomn, "že na vtku stěžovatele v tomto ohledu plně dopad prvn nzor vyjdřen v nlezu ve věci sp. zn. Pl. S 4/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 3, nlez č. 29; vyhlšen pod č. 168/1995 Sb.), dle něhož „nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity, zpochybňujc, alespoň v určitm směru, již samu podstatu rovnosti“. stavn soud zastv stanovisko, dle něhož rovnost je kategori relativn, jež vyžaduje odstraněn neodůvodněnch rozdlů. Zsadě rovnosti v prvech je třeba rozumět tak, že prvn rozlišovn v přstupu k určitm prvům nesm bt projevem libovůle, neplyne z n však zvěr, že by každmu muselo bt přiznno jakkoli prvo, přičemž určit zkonn zprava, jež zvhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jinm, nemůže bt sama o sobě bez dalšho označena za porušen principu rovnosti. Zkonodrce m určit prostor k vaze, zda takov preferenčn zachzen zakotv. Mus přitom dbt o to, aby zvhodňujc přstup byl založen na objektivnch a rozumnch důvodech (legitimn cl zkonodrce) a aby mezi tmto clem a prostředky k jeho dosažen (prvn vhody) existoval vztah přiměřenosti (srov. nlez ve věci sp. zn. Pl. S 15/02, Sbrka rozhodnut, svazek 29, nlez č. 11; vyhlšen pod č. 40/2003 Sb.).". [srov. nlez stavnho soudu ze dne 16. 9. 2004 sp. zn. III. S 288/04 (N 132/34 SbNU 331)].
24. stavn soud se podrobně zabval problematikou nerovnosti v nlezu ze dne 18. srpna 2004 sp. zn. Pl. S 7/03 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.). Zde mj. uvedl: "stavn soud se komplexně zabval otzkou rovnosti v rozhodnut sp. zn. Pl. S 33/96, Sbrka rozhodnut, svazek 8, nlez č. 67; vyhlšen pod č. 185/1997 Sb. (z rozhodnut dalšch pak zejmna nlez sp. zn. Pl. S 4/99, Sbrka rozhodnut, svazek 14, nlez č. 93, vyhlšen pod č. 192/1999 Sb.). Ztotožnil se [a to zejmna v nlezech sp. zn. Pl. S 16/93 (viz vše), sp. zn. Pl. S 36/93 (Sbrka rozhodnut, svazek 1, nlez č. 24; vyhlšen pod č. 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 5/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 4, nlez č. 74; vyhlšen pod č. 6/1996 Sb.) a sp. zn. Pl. S 9/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 5, nlez č. 16; vyhlšen pod č. 107/1996 Sb.)] s chpnm stavnho principu rovnosti, jak byl vyjdřen stavnm soudem ČSFR (nlez sp. zn. Pl. S 22/92, Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, nlez č. 11): „Je věc sttu, aby v zjmu zabezpečen svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Ani zde však nemůže postupovat libovolně ... Pokud zkon určuje prospěch jedn skupiny a zroveň tm stanov neměrn povinnosti jin, může se tak stt jenom na zkladě odvoln se na veřejn hodnoty.“. stavn soud tmto odmtl absolutn chpn principu rovnosti, přičemž dle konstatoval: „rovnost občanů nelze chpat jako kategorii abstraktn, nbrž jako rovnost relativn, jak ji maj na mysli všechny modern stavy“ [sp. zn. Pl. S 36/93 (viz vše)]. Obsah principu rovnosti tm posunul do oblasti stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn subjektů a prv. Hledisko prvn, jež lze označit termnem neakcesorick nerovnosti, vymezil tedy vyloučenm libovůle (svvole) při danm odlišovn. Hledisko druh vyplv z prvnho nzoru vyjdřenho v nlezu ve věci sp. zn. Pl. S 4/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 3, nlez č. 29; vyhlšen pod č. 168/1995 Sb.): „nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity, zpochybňujc, alespoň v určitm směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušenm rovnosti spojeno i porušen jinho zkladnho prva ...“ [shodně sp. zn. Pl. S 5/95 (viz vše)]. Hlediskem druhm při posuzovn protistavnosti prvnho předpisu zakldajcho nerovnost je touto nerovnost založen dotčen některho ze zkladnch prv a svobod (nerovnost akcesorick).".
25. V nyn posuzovan věci se tak stavn soud pot, kdy shledal, že vytvřen materilnch podmnek přslušnků bezpečnostnch sborů je ponechno v pravomoci zkonodrce, zaměřil na otzku, zda napaden ustanoven zkona zakld nerovnost, přpadně zda je či nen projevem jeho libovůle nebo zjevně iracionlnho chovn zkonodrce. stavn soud vzal při posouzen věci v vahu i důvodovou zprvu k zkonu č. 361/2003 Sb., podle kter „navržen prvn prava posl sociln jistoty přslušnků bezpečnostnch sborů. Očekv se od n, že přinese stabilizaci přslušnků těchto sborů a v důsledku toho i snžen vdajů bezpečnostnch sborů na poskytovn zkladn vstroje a na odbornou přpravu novch přslušnků. V souvislosti s přijetm nvrhu zkona se předpokldaj i spory spojen se snženm administrativn nročnosti rozhodovn ve věcech služebnho poměru, s racionalizac struktury jednotlivch bezpečnostnch sborů apod.“.
26. Argument, že napaden ustanoven je nespravedliv a zakld nerovnost mezi jednotlivmi přslušnky bezpečnostnch sborů podle toho, kolik kdo z nich odslouž hodin přesčas, neobstoj. Před zkonem maj v zsadě všichni přslušnci bezpečnostnch složek po novele proveden zkonem č. 530/2005 Sb. rovn postaven, k nerovnosti např. z důvodu diskriminace by mohlo dojt až v konkrtnch přpadech, kdyby třeba tentž velitel přiděloval dvěma přslušnkům přesčasov služby diametrlně odlišně co do počtu odsloužench hodin.
27. Napaden ustanoven 112 odst. 2 věty prv zkona č. 361/2003 Sb., ve zněn zkona č. 530/2005 Sb., nelze posuzovat izolovaně od celho zkona. Napaden ustanoven vychz ze zsady do ut facias. Již při projednvn zkona č. 361/2003 Sb. na 10. schůzi Sentu dne 10. zř 2003 podle přslušnho těsnopiseckho zznamu mstopředseda vldy Česk republiky Stanislav Gross tuto ideu zkona vyjdřil takto: „Jinmi slovy, tento zkon nezn přplatek za službu přesčas, nezn přplatek za službu v noci, v neděli, v sobotu, ve svtek a za dělenou směnu. Pokud prostě někdo chce sloužit u bezpečnostnch sborů, m tedy solidn ohodnocen, ... ale zroveň to znamen, že on do služby bude muset vložit hodně ze svch prv, přpadně ze svho soukromho života.“.
28. stavn soud se podrobně zabval porovnnm odměňovn různch profesnch skupin ve svm nlezu ze dne 28. června 2011 sp. zn. Pl. S 17/10 (232/2011 Sb.). K tomu je třeba dodat, že v roce 2009 činila průměrn mzda v Česk republice 23 598 Kč měsčně, u sttnch zaměstnanců celkem 24 994 Kč měsčně, ve zdravotnictv 26 879 Kč měsčně, u bezpečnostnch sborů pak 33 313 Kč měsčně a pouze u střednch orgnů sttn sprvy vce, tj. 34 136 Kč měsčně. Z uvedench dajů je zřejm, že odměňovn bezpečnostnch sborů se i s ohledem na nročnost jejich prce ocitlo vysoce nad průměrem ve vztahu k odměňovn sttnch zaměstnanců celkem, přičemž se to tkalo přpadně i těch přslušnků bezpečnostnch sborů, kteř neodsloužili ani limit 150 přesčasovch hodin v kalendřnm roce.
29. stavn soud dovozuje, že i čst poslanců ze skupiny poslanců, kter je navrhovatelem, v rmci nvrhu zkona v letech 2008-2009 zamšlen novelizovan zněn napadenho ustanoven v podobě zmiňovan v bodu 14 tohoto nlezu by plně nevyhovělo představm navrhovatele, pokud jde o jm tvrzenou nerovnost ve vztahu k zaměstnancům v režimu zkonku prce. Nutno dodat, že ani zkonk prce nen jednotnou prvn pravou pro všechny kategorie zaměstnanců a zaměstnavatelů. Z povahy profese vyplv, že v přpadě bezpečnostnch sborů by nastolen režimu zkonku prce ve svch důsledcch ochromilo chod těchto sborů, a proto jak historicky, tak z pohledu komparatistiky bv prvn prava poměrů přslušnků těchto sborů tradičně a pochopitelně samostatn a specifick.
30. Srovnn, kter navrhovatel přinš ve vztahu k přesčasům zaměstnanců v režimu zkonku prce, postrd připomenut důležitch, synallagmaticky v platnm zněn zkona č. 361/2003 Sb. oproti zkonku prce zakotvench institutů, a to odchodnho a vsluhovho přspěvku. V pozici ministra vldy František Bublan na 8. schůzi Sentu konan dne 30. listopadu 2005 při projednvn novely, tj. zkona č. 530/2005 Sb. mj. uvedl, že „v oblasti odměňovn nvrh stanovuje růst služebnho přjmu tak, aby odpovdal růstu platu ostatnch kategori sttnch zaměstnanců ve veřejn sprvě. Dalš spora, kter byla tak trnem v oku, došlo k n v oblasti odchodnho a v oblasti vsluhovho přspěvku. Vše odchodnho se snžila z osminsobku na šestinsobek měsčnho služebnho přjmu ... Křivka vsluhovho přspěvku byla změněna ve sněmovně, a sice takovm způsobem, že nem stoupajc tendenci, naopak nejvyšš nrůst - třprocentn - je mezi 15. až 20. rokem služby, potom dalšch pět let se to snižuje na dvě procenta nrůstu a poslednch pět let na jedno procento. J jsem zpočtku měl s tmto nvrhem trošku problm, nakonec po diskusi i s policejnm prezidentem jsem na to přistoupil, protože se mi to zd vhodnějš zrovna pro tuto dobu. My potřebujeme, aby policist v produktivnm věku, kteř teď jsou trošku nalomeni, zda zůstat ve službě či nikoliv, aby byli nějakm způsobem motivovni A to se jedn o lidi, kteř už maj odslouženo třeba 15 nebo i vce let. J jsem se s takto opačnou křivkou ztotožnil a docela se mně i osobně zalbila, že by mohla bt takovm motivačnm prvkem.“.
31. stavn soud neshledal ani projev libovůle zkonodrce při přijet platnho zněn ustanoven 112 odst. 2 věty prv zkona č. 361/2003 Sb. Dospěl k zvěru, že by zrušenm napadenho ustanoven vybočil z principu minimalizace zsahu. V nlezu ze dne 16. řjna 2007 sp. zn. Pl. S 53/04 (N 160/47 SbNU 111; 341/2007 Sb.) stavn soud ostatně vyslovil, že „v oblasti prv hospodřskch, socilnch, kulturnch a menšinovch, v nichž je stt začasto povinovn k aktivnm zsahům, ... disponuje zkonodrce logicky mnohem většm prostorem k uplatněn sv představy o přpustnch mezch faktick nerovnosti uvnitř n. Vol proto preferenčn zachzen mnohem častěji.“.
32. Namt-li navrhovatel konečně porušovn Evropsk sociln charty, pak stavn soud konstatuje, že dan problematika ustanoven 112 odst. 2 věty prv zkona č. 361/2003 Sb., ve zněn zkona č. 530/2005 Sb., nebyla předmětem dotazů pro pravideln zprvy Česk republiky o plněn Evropsk sociln charty předkldan vldou Česk republiky orgnům Rady Evropy. stavn soud vzal v vahu okolnost, že Česk republika je vzna Evropskou sociln chartou, jakožto ratifikovanou mezinrodn smlouvou. Při posuzovn tto věci vzal na vědom i rozhodnut Vboru pro sociln prva, a to o stžnosti Evropsk rady policejnch odborů proti Francii (stžnost č. 38/2006) či Evropsk rady policejnch odborů proti Portugalsku (stžnost č. 37/2006), ač navrhovatel těmito rozhodnutmi v nvrhu neargumentoval. V nyn posuzovan věci se nejedn o konkrtn kontrolu norem, v přpadech projednvanch Vborem pro sociln prva byl častnkem řzen zcela odlišn navrhovatel, kter proti Česk republice k Vboru pro sociln prva stžnost nepodal. stavnmu soudu nepřsluš posuzovat poměry policistů v jinch smluvnch sttech Evropsk sociln charty a zabvat se širšmi konsekvencemi odměňovn policistů ve Francii či Portugalsku ani jakkoliv hodnotit rozhodnut Vboru pro sociln prva. stavn soud pak v rmci jemu svěřen kompetence z důvodů uvedench shora uzavr, že neshledal ani rozpor napaden prvn pravy s Evropskou sociln chartou, resp. jejm ustanovenm čl. 4 odst. 2, a to proto - jak bylo vyloženo shora - že odměny za přesčasovou prci v rozsahu 150 hodin ročně byly zahrnuty, resp. zohledněny v zkladnm platu přslušnků bezpečnostnch sborů.
33. Z obdobnch důvodů neshledal stavn soud protistavnm ani ustanoven 112 odst. 4 zkona č. 361/2003 Sb., kter zn: „Přslušnkovi, kter nevykonval službu proto, že na jeho obvykl den vkonu služby připadl svtek, se služebn přjem nekrt.“. Nepřikvl přitom ani argumentu navrhovatele, že „desetiprocentn navšen zkladnho tarifu ve smyslu 114 zkona č. 361/2003 Sb. nen adekvtn nhradou s ohledem na dvanct svtků, za něž by mělo bt poskytovno placen volno.“. I v tomto přpadě zkonodrce nepostupoval iracionlně a stavn soud neshledal zkonodrcovu libovůli.
34. Pokud jde o prvn pravu odměňovn přslušnků bezpečnostnch sborů v obecn rovině, připomn stavn soud, že je předevšm na zkonodrci a orgnech moci vkonn, aby navrhli a přijali podle dan situace a možnost takovou prvn pravu, kter by umožňovala zajištěn řdnho chodu těchto složek, jakož i jejich materilnho zabezpečen.
VI.
Zvěr
35. stavn soud na zkladě vše uvedenho shledal, že napaden ustanoven 112 odst. 2 věty prv zkona č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, ve zněn zkona č. 530/2005 Sb., a 112 odst. 4 zkona č. 361/2003 Sb. nejsou v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky, a nvrh proto podle ustanoven 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.