Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 2 ve vztahu k ustanovení § 1 písm. h/ zákona č. 425/2002 Sb., kterým se pro rok 2003 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, a kterým se těmto osobám stanoví výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2003 355/2005 účinný od 15.09.2005
| Schválené: | 14.07.2005 |
| Účinnost od: | 15.09.2005 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | MZDA. PLATY. PRÉMIE A ODMĚNY. NÁHRADA MZDY., Mzdy poslanců zastupitelských sborů., Soudci a přísedící. Jmenování a ustanovení soudců. Volby soudců. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 14. července 2005 ve znění opravného usnesení ze dne 30. srpna v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského, soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu Městského soudu v Brně na zrušení ustanovení § 2 ve vztahu k ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb., kterým se pro rok 2003 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, a kterým se těmto osobám stanoví výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2003 a to "ve vztahu k soudcům okresních, krajských a vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu", takto:
Dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů se zrušuje ustanovení § 2 zákona č. 425/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb.].
Odůvodněn
I.
Dne 9. července 2004 obdržel stavn soud nvrh Městskho soudu v Brně (dle jen "navrhovatel"), za nějž jedn předsedkyně sentu Mgr. D. D., na zrušen čsti zkona č. 425/2002 Sb., kterm se pro rok 2003 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců, a kterm se těmto osobm stanov vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2003 (dle jen "zkon č. 425/2002 Sb."). Navrhovatel požaduje, "aby stavn soud ČR svm nlezem rozhodl, že se zrušuje čst zkona č. 425/2002 Sb. v čsti tkajc se jedn poloviny dalšho platu za prvn a druh pololet roku 2003 ve vztahu k soudcům okresnch, krajskch, vrchnch soudů, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ustanoven 2 ve vztahu k ustanoven 1 psm. h) zkona č. 425/2002 Sb.]".
Nvrh byl podn podle čl. 95 odst. 2 stavy a podle ustanoven zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu") v souvislosti s rozhodovac činnost Městskho soudu v Brně. U tohoto soudu probh pod sp. zn. 30 C 67/2004 občanskoprvn řzen o žalobě JUDr. D. S., soudce Městskho soudu v Brně, kterou se žalobce domh na žalovan Česk republice - Městskm soudu v Brně zaplacen čstky 43.200,- Kč, protože mu v důsledku přijet zkona č. 425/2002 Sb. nebyly proplaceny dvě poloviny dalšho platu za prvn a druh pololet roku 2003. Navrhovatel, aniž by vydal rozhodnut o přerušen občanskoprvnho řzen [což měl učinit podle 109 odst. 1 psm. c) o. s. ř.], podal stavnmu soudu nvrh na zrušen shora citovanch ustanoven zkona č. 425/2002 Sb., protože ve smyslu čl. 95 odst. 2 stavy došel k zvěru, že tato ustanoven zkona, jichž m bt při řešen věci použito, jsou "v rozporu s prvem soudce na materiln zabezpečen jeho soudcovsk nezvislosti", kter vyplv z čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy a čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listiny").
Navrhovatel v odůvodněn svho nvrhu obshle reprodukuje argumentaci, kterou použil stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 11/02 ze dne 11.6.2003, jmž byla zrušena čst zkona č. 416/2001 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 2001 a stanoven vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2002 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům, členům prezidia Komise pro cenn papry, zstupci Veřejnho ochrnce prv a členům bankovn rady Česk nrodn banky. Navrhovatel vyslovuje nzor, že stejn argumentace, vysloven v nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 11/02, plat i pro podporu nynějšho nvrhu, tkajcho se zkona č. 425/2002 Sb.
Navrhovatel dle uvd, že k nepřpustnmu zsahu zkonodrce do soudcovsk nezvislosti dochz v poslednch letech opakovaně, což dokld tm, že
- zkonem č. 427/2003 Sb. došlo k odejmut poloviny dalšho platu nležejcho soudcům za prvn a druh pololet let 2004, 2005 a 2006 a tmž zkonem došlo k tzv. "zmražen platu" tm, že se v uvedench letech použije platov zkladna ve vši dosažen ke dni 31.12.2003;
- zkonem č. 420/2002 Sb. byla s činnost od 1.1.2003 soudcům zkrcena doba, po kterou je jim poskytovn plat při dočasn neschopnosti při vkonu funkce, a to z původnch šesti měsců na dobu 20 pracovnch dnů;
- zkonem č. 425/2002 Sb. bylo v 1 stanoveno, že pro určen platu a dalšch nhrad a vdajů spojench s vkonem funkce soudce v roce 2003 se použije platov zkladna ve vši dosažen k 31.12.2002, kter se však důsledku změny prvn pravy platovch tarifů a osobnho přplatku, proveden pro zaměstnance ministerstev, nezvšila, ačkoliv pr za normlnho běhu udlost by k takovmu zvšen mělo dojt.
Navrhovatel vytk zkonodrci, že provedenmi platovmi pravami nedodržuje vldou proklamovan cl "zachovn srovnatelnho postaven jednotlivch skupin" osob, tj. sttnch zaměstnanců, představitelů sttn moci a soudců, vyjdřen v důvodov zprvě k nvrhu zkona č. 425/2002 Sb. K narušen srovnatelnho postaven pr došlo zejmna těmito opatřenmi:
- novelizac nařzen vldy č. 253/1992 Sb., provedenou nařzenm vldy č. 582/2002 Sb., jž došlo s činnost od 1.1.2003 k navšen stupnice platovch tarifů pro někter zaměstnance orgnů sttn sprvy;
- novelizac nařzen vldy č. 251/1992 Sb., provedenou nařzenm vldy č. 583/2002 Sb., jž došlo s činnost od 1.1.2003 k navšen stupnice platovch tarifů pro někter zaměstnance rozpočtovch a některch dalšch organizac;
- novelizac nařzen vldy č. 79/1994 Sb., provedenou nařzenm vldy č. 584/2002 Sb., jž došlo s činnost od 1.1.2003 k navšen stupnice platovch tarifů pro zaměstnance ozbrojench sil, bezpečnostnch sborů a služeb, orgnů celn sprvy, přslušnků sborů požrn ochrany a zaměstnanců některch dalšch organizac;
- přijetm zkona č. 361/2003 Sb., jmž m v budoucnosti dojt ke zvšen platu přslušnků bezpečnostnch sborů.
Navrhovatel polemizuje s hypotetickou nmitkou, že dalš platy soudců jsou svm charakterem jen jaksi bonusy, vyplcen jednou za pololet k běžnmu měsčnmu přjmu soudce, jejichž odnět nelze pokldat za restrikci odměňovn za prci. Podle nzoru navrhovatele při posuzovn otzky materilnho zabezpečen soudcovsk nezvislosti je třeba přihlžet k celkovmu penzu zkonem zaručenho ročnho přjmu soudce, do něhož je třeba započtat i dalš platy za prvn a druh pololet kalendřnho roku, upraven v ust. 4 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon č. 236/1995 Sb.").
Navrhovatel dochz k zvěru, že materiln zajištěn nezvislosti soudců je jednou z garanc nestrannho a spravedlivho rozhodovn o prvech a prvem chrněnch zjmech osob. Domnv se proto, že odnět poloviny dalšch platů soudcům za prvn a druh pololet roku 2003 je v rozporu s koncepc demokratickho prvnho sttu, vyjdřenou v čl. 1 odst. 1 stavy, ohrožuje soudcovskou nezvislost garantovanou v čl. 82 odst. 1 stavy a narušuje rovnost prv, zakotvenou v čl. 1 Listiny.
II.
stavn soud si vyždal vyjdřen k nvrhu od Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky (dle jen "Poslaneck sněmovna"), od Sentu Parlamentu Česk republiky (dle jen "Sent") a od ministra spravedlnosti.
Předseda Poslaneck sněmovny PhDr. Lubomr Zaorlek ve vyjdřen ze dne 27. 8. 2004 č. j. 8439/04 sdělil, že Poslaneck sněmovna vychzela při přijmn zkona č. 425/2002 Sb. z přesvědčen, že nevyplacen dalšho platu soudcům nen v rozporu s stavnm pořdkem a nemůže ohrozit nezvislost soudců, neboť nejde ani o překvapiv, ani o hlubok zsah do jejich materilnho zabezpečen. Ponechv na stavnm soudu, aby posoudil stavnost tohoto zkona.
Předseda Sentu doc. JUDr. Petr Pithart ve vyjdřen ze dne 8.9.2004 č. j. 9654/04 sděluje, že k meritu věci, tj. k povaze dalšch platů ve vztahu k hmotnmu zajištěn soudců jako jednoho z aspektů stavn zsady soudcovsk nezvislosti, se Sent již několikrt vyjadřoval, např. ve věci veden u stavnho soudu pod sp. zn. Pl. S 18/99 a na tato vyjdřen nyn odkazuje.
(Poznmka stavnho soudu: Ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 18/99, na nž předseda Sentu odkazuje, se nalz vyjdřen tehdejš předsedkyně Sentu PhDr. Libuše Benešov č. j. 14781/99, zaslan stavnmu soudu k nvrhu na zrušen zkona č. 287/1997 Sb. V tomto vyjdřen se prav, že Sent nezpochybňuje, že princip nezvislosti soudců zahrnuje celou řadu aspektů, mezi něž lze řadit i hmotn zajištěn soudců. Je však na mstě poukzat na to, že toto hmotn zajištěn je realizovno předevšm formou pravidelnho měsčnho platu, jeho vše a podmnek poskytovn, a tohoto peněžitho plněn se ždn restrikce nedotkala. Dalš plat je podle zkonn pravy jednorzov peněžit plněn poskytovan za stanovench podmnek jednou v kalendřnm pololet, přičemž ze samotnch podmnek nroku, kdy jednou z nich je trvn pracovnho vztahu soudce k poslednmu dni kalendřnho pololet, vyplv, že toto peněžit plněn lze stěž pojmat jako hmotn zajištěn soudců, jehož snžen či odejmut by mohlo mt za důsledek porušen principu nezvislosti soudců.)
V nynějšm vyjdřen ze dne 8. 9. 2004 č. j. 9654/04 se předseda Sentu zaměřuje převžně na formln strnku věci. Vyslovuje pochybnost ohledně konstrukce petitu nvrhu předloženho navrhovatelem stavnmu soudu, neboť z tohoto petitu nen zřejm, kter ustanoven zkona je vlastně navrhovno zrušit. Požadavek navrhovatele, aby stavn soud zrušil čst zkona "ve vztahu k soudcům okresnch, krajskch a vrchnch soudů, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ustanoven 2 ve vztahu k ustanoven 1 psm. h) zkona č. 425/2002 Sb.]", je podle nzoru předsedy Sentu nerealizovateln. stavn soud jako tzv. negativn zkonodrce by v přpadě vyhověn nvrhu nemohl napaden ustanoven 2 citovanho zkona derogovat toliko ve vztahu ke skupině soudců a ponechat je v platnosti ve vztahu k jinm skupinm osob. Pokud by bylo zrušeno cel ustanoven 2, důsledky jeho zrušen by se vztahovaly na všechny osoby uveden v 1, což by nepřpustně vybočovalo z rozsahu a obsahu podanho nvrhu. Obdobně nelze podle nzoru předsedy Sentu zrušit ani ustanoven 1 psm. h), kter se sice tk pouze soudců, avšak důsledky takovho zrušen by nad rmec podanho nvrhu dopadly i na oblast určen vše jejich platov zkladny.
Lze proto, podle mněn předsedy Sentu, vyslovit pochybnost o tom, zda podan nvrh se tk "jednotlivho ustanoven zkona" a zda tedy splňuje podmnku obsaženou v člnku 87 odst. 1 psm. a) stavy, aby jej mohl stavn soud meritorně projednat. Vyjdřen poukazuje na ustlenou judikaturu stavnho soudu (např. rozhodnut ve věci sp. zn. Pl. S 16/94), z nž vyplv, že tento soud je při svm rozhodovn vzn rozsahem a obsahem petitu a ve svm rozhodnut z jeho hranic nemůže vykročit; stejně tak nemůže do posuzovanho textu zkona zashnout jinak než zrušujcm vrokem.
Mstopředseda vldy Česk republiky a ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Němec ve svm vyjdřen ze dne 22.9.2004 č. j. 562/2004-PERS-SO/2 předevšm konstatuje, že stav, kdy opakovaně dochz k omezovn nroků soudců zvlštnmi zkony a k nslednm řzenm o stavnosti těchto zkonů, považuje za zcela nepřijateln. Takov stav m, podle jeho nzoru, negativn dopad na celospolečensk vnmn soudn moci a na vnmn způsobu fungovn dělby moci, neboť vyvolv neždouc dojem soustavnho soupeřen mezi moc soudn, zkonodrnou a vkonnou o vši odměny za vkon funkc. Za zsadn otzku, jejž řešen přenechv stavnmu soudu, pokld ministr spravedlnosti to, zda zkonem původně nastaven vše přjmu soudce sm nebo nesm bt nsledně snžena, resp. za jakch okolnost (zejmna ve vztahu k vvoji veřejnch rozpočtů) k takovmu snžen přjmu může dojt. Ministr nesouhlas s argumentac navrhovatele, že omezenm vše dalšch platů v roce 2003 došlo k nepřpustn nivelizaci postaven soudců a ostatnch skupin odměňovanch z veřejnch rozpočtů. Poukazuje na to, že k tto zkonn pravě došlo z objektivnho důvodu nepřznivho stavu sttnho rozpočtu. Zatmco vše dalšho platu byla v roce 2003 omezena všem skupinm osob odměňovanch z veřejnch rozpočtů stejnou měrou, zůstala nadle nedotčena diferenciace vyplvajc z rozdln vše měsčnho platu a dalšch nležitost spojench s vkonem funkce.
Ministr spravedlnosti nesouhlas ani s navrhovatelovm tvrzenm, že takov zkonn opatřen je zsahem do soudcovsk nezvislosti. Hmotn zabezpečen je podle jeho mněn pouze jednou z podpůrnch podmnek vytvřejcch prostřed pro uplatňovn principu soudcovsk nezvislosti a mezi hmotnm zabezpečenm a podstatou tohoto principu nen bezprostředn souvislost. Ministr pokld za nepřijateln nzor, že mra nezvislosti soudce je, bez ohledu na jakkoliv existujc objektivn okolnosti, přmo zvisl na vši hmotnho zabezpečen. Dle uvd, že roveň hmotnho zabezpečen mus održet obecn reln ekonomick poměry sttu, v němž je soudnictv jako služba veřejnosti vykonvno.
Zvěrem svho stanoviska ministr spravedlnosti navrhuje, aby stavn soud nvrh na zrušen čsti zkona č. 425/2002 Sb. odmtnul. Vyslovuje nzor, že otzku, kter je předmětem tohoto nvrhu, by měl do budoucna vyřešit zkonodrce tm, že odstran z platovho systmu institut dalšho platu a bude jej kompenzovat odpovdajcm zvšenm měsčnho platu.
III.
Projednvan prvn problematika i všechny skutkov okolnosti přpadu byly dostatečně zřejmy z listinnch podkladů a protože se od stnho jednn nedalo očekvat dalš objasněn věci, stavn soud od něj se souhlasem všech častnků upustil podle 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu.
IV.
Předložen nvrh se tk těchto ustanoven zkona č. 425/2002 Sb.:
" 1
Pro určen platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce
a) poslance a sentora Parlamentu,
b) člena vldy,
c) prezidenta republiky,
d) soudce stavnho soudu,
e) člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššho kontrolnho řadu,
f) člena, mstopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasov a televizn vysln,
g) ředitele Bezpečnostn informačn služby,
h) soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu,
i) Veřejnho ochrnce prv a zstupce Veřejnho ochrnce prv,
j) předsedy Komise pro cenn papry a člena prezidia Komise pro cenn papry,
k) předsedy řadu pro ochranu osobnch dajů a inspektora řadu pro ochranu osobnch dajů,
l) sttnho zstupce a
m) ředitele řadu pro zastupovn sttu ve věcech majetkovch a zaměstnance řadu pro zastupovn sttu ve věcech majetkovch
se v roce 2003 použije platov zkladna ve vši dosažen k 31. prosinci 2002. V důsledku změny prvn pravy platovch tarifů a osobnho přplatku proveden pro zaměstnance ministerstev s činnost nsledujc po dni 31. prosince 2002 se platov zkladna v uvedenm roce nezvyšuje.
2
Pokud podle zvlštnho prvnho předpisu nlež osobm uvedenm v 1 dalš plat, poskytne se jim za prvn a druh pololet roku 2003 jen ve vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok."
Nvrh tohoto zkona předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 10. zř 2002 v rmci nvrhů osmi zkonů, jejichž čelem bylo řešen rozpočtov situace vznikl po katastrofickch povodnch v srpnu 2002. U všech těchto nvrhů vlda poždala, aby byly projednvny ve stavu legislativn nouze a takto tak byly Poslaneckou sněmovnou projednny.
V důvodov zprvě k nvrhu tohoto zkona vlda uvd, že platovmi pravami se sleduje spora vdajů sttnho rozpočtu a to "...v souvislosti s ekonomickou situac vzniklou v důsledku povodn v srpnu letošnho roku". Celkov spora, kterou m nov prava přinst, se v důvodov zprvě odhaduje na 480 - 500 milionů Kč, z toho spora vznikl krcenm dalšch platů se odhaduje na 250 milionů Kč (vedle toho se předpokldala spora vznikl "zmrazenm" platov zkladny na rovni roku 2002 a blže nespecifikovan spora dalšch vdajů, např. na nhrady vdajů odvozench z vše platov zkladny).
Poslaneckou sněmovnou byl nvrh tohoto zkona projednvn jako sněmovn tisk č. 46. Nvrhem se dne 11. zř 2002 zabval garančn vbor pro sociln politiku a zdravotnictv, kter doporučil jeho přijet. Plnem Poslaneck sněmovny byl projednvn na 5. schůzi dne 13. zř 2002; ze 187 přtomnch poslanců pro jeho schvlen hlasovalo 154 poslanců, proti nebyl nikdo.
Nvrh zkona byl doručen dne 16. zř 2002 Sentu, kde byl jako sentn tisk č. 356 posuzovn ve dvou vborech, a to
- ve vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, kter ve svm usnesen doporučil Sentu nvrhem zkona se nezabvat,
- ve vboru stavně-prvnm, kter jako vbor garančn k nvrhu zkona nepřijal ždn usnesen.
Pot Sent projednal nvrh zkona na sv 21. schůzi dne 19. zř 2002 a přijal usnesen, v němž vyjdřil vůli nvrhem zkona se nezabvat. Pro toto usnesen z 49 přtomnch sentorů hlasovalo 32, šest bylo proti.
Zkon byl po podpisu prezidentem republiky dne 25. 9. 2002 zveřejněn dne 1. 10. 2002 v čstce 151 Sbrky zkonů pod čslem 425/2002 Sb. a thož dne nabyl činnosti.
stavn soud konstatuje, že zkon č. 425/2002 Sb. byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Zjistil, že napaden zkon byl řdně projednn a schvlen zkonodrnm sborem, podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšen ve Sbrce zkonů. Proto nic nebrnilo posuzovat napaden ustanoven zkona z hlediska jeho souladu s stavnm pořdkem Česk republiky.
V.
stavn soud se problematikou platovch restrikc vůči soudcům ve formě odejmut "dalšho platu" zabval v řadě svch rozhodnut. Podrobn rekapitulace tto judikatury je obsažena v nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 11/02. Navzdory tto skutečnosti, jelikož stavn soud je s danm problmem opětovně konfrontovn, nezbv než tuto rekapitulaci rmcově zopakovat.
V derogačnm nlezu sp. zn. Pl. S 13/99 ze dne 15. zř 1999 stavn soud zrušil čst ustanoven 1 zkona č. 268/1998 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1998 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry, a to ustanoven upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet 1998. Nosnm důvodem nlezu byl argument principem soudcovsk nezvislosti, do jehož rmce soud vzthnul i "aspekty materiln povahy". Argumentem dalšm se stal poukaz na rozdlnost stavnho postaven soudců na straně jedn a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy, na straně druh.
Nlezem ze dne 3. července 2000 sp. zn. Pl. S 18/99 stavn soud nvrh na zrušen čsti ustanoven 4a zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn zkona č. 287/1997 Sb., upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet 1997, zamtl. I v danm nlezu přitom zdůraznil, že soudcovsk nezvislost představuje jednu ze zkladnch demokratickch hodnot, jejmuž zajištěn nesporně napomh i materiln zabezpečen soudců. Považoval přitom za podstatn, aby do platů soudců jin orgny sttn moci nezasahovaly, a to jakoukoliv formou, svvolně a opakovaně. Pro rozhodovan přpad ale zsah zkonodrce znaky svvole nevykazoval. Dle stavnho soudu při posouzen stavnosti napadenho zkonnho ustanoven nebylo lze odhldnout od obtžn sociln a hospodřsk reality, v nž se Česk republika v roce 1997 nachzela.
Thož dne, tj. 3. července 2000, stavn soud nlezem sp. zn. Pl. S 16/2000 zamtl i nvrh na zrušen čsti ustanoven 1 zkona č. 308/1999 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1999 a za druh pololet roku 2000 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry, a to ustanoven upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet roku 1999 a roku 2000. Nezměnil přitom zkladn vchodisko posuzovn danho problmu. Zdůraznil, že plat soudců by neměl bt pohyblivm faktorem podle okamžitch představ toho či onoho vldnho seskupen. Odejmut "dalšho platu" hodnotil proto jako vjimečn akt, kter lze oprvnit pouze z vžnch důvodů, za něž považoval dopad finančnch potž sttu, a pouze v souvislosti s komplexem přijatch spornch opatřen tkajcch se platů v cel sfře sttnch představitelů a zaměstnanců.
Konečně dne 11. června 2003 stavn soud nlezem sp. zn. Pl. S 11/02 zrušil čst ustanoven 1 zkona č. 416/2001 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 2001 a stanoven vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2002 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům, členům prezidia Komise pro cenn papry, zstupci Veřejnho ochrnce prv a členům bankovn rady Česk nrodn banky, a to upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet roku 2001 a snižujcho dalš plat za prvn a druh pololet roku 2002 na vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok.
Posuzovan změna v zkonn pravě vztahujc se k platovm poměrům soudců překročila dle nzoru stavnho soudu stavn limity pro akceptaci "vjimečnosti" aktu, jmž došlo k odejmut dalšho platu soudcům tak, jak tyto soud vymezil v předchozch rozhodnutch. Uvedl dle, že lze-li za zcela vjimečnch okolnost akcentovat princip rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců před principem komplexně chpan nezvislosti soudců, neplat tato relace obou principů obecně jako jednou pro vždy a za všech okolnost dan. Naopak, platov poměry soudců v širokm smyslu maj bt stabiln nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivm faktorem, s nmž kalkuluje to či ono vldn uskupen např. proto, že se mu zdaj platy soudců přliš vysok ve srovnn s platy sttnch zaměstnanců nebo ve srovnn s jinou profesn skupinou. Jinmi slovy, lze-li akceptovat aplikaci principu rovnosti ve svrchu uvedenm smyslu co do vjimečnho ekonomicky odůvodněnho krcen platů všech, nelze akceptovat rovnost všech svrchu uvedench skupin (ani jako clovou kategorii) co do konečn vše platů. Usilovn o takovou rovnost vybočuje z kategorie stavnosti, jde o politick cl, kter nem oporu v stavně chpanm principu rovnosti. Tento princip nalz v materilnm smyslu sv hranice ve vyjdřen, dle kterho "stejn nesm bt upravovno libovolně nestejně, avšak zroveň nestejn nesm bt upravovno libovolně stejně". Princip rovnosti nelze chpat jako nivelizaci ve vsledku, nbrž je třeba jej interpretovat jako garanci stejnch startovnch šanc. Takto vyložen princip rovnosti však zkonodrce dle přesvědčen stavnho soudu v 1 zkona č. 416/2001 Sb. zjevně nedodržel. stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 11/02 zformuloval zobecňujc maximu, dle kter princip rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců lze akcentovat před principem komplexně chpan nezvislosti soudců za zcela vjimečnch okolnost, a tm vymezil prostor stavn konformity platov restrikce vůči soudcům.
Z pohledu komparativnho ve vyspělch demokracich zpadn Evropy nelze nalzt přpad platovch restrikc vůči soudcům, s touto problematikou nen tudž konfrontovna ani doktrna. Srovnateln situace se objevuj toliko v postkomunistickch evropskch zemch.
Ilustrac je rozshl judikatura stavnho soudu Polsk republiky k otzkm stavnosti zkonn pravy platů soudců (viz zejmna rozhodnut sp. zn. P 1/94 ze dne 8. listopadu 1994, K 13/94 ze dne 14. března 1995, P 1/95 ze dne 11. zř 1995, P 8/00 ze dne 4. řjna 2000). Ve všech uvedench rozhodnutch se soud zabval stavnost hledisek stanoven vše platů soudců z pohledu čl. 178 odst. 2 stavy Polsk republiky, dle kterho platy soudců mus odpovdat důstojnosti jejich řadu a zajistit plněn jejich povinnost.
V rozhodnut sp. zn. K 12/03 ze dne 18. nora 2004 stavn soud Polsk republiky při posuzovn stavnosti sazeb navyšovn platů soudců (u kterch došlo nikoli retroaktivně ke snžen) vyslovil v kontextu platovch restrikc vůči soudcům dvě klčov teze: Dle prvn v přpadě rozpočtovch potž sttu maj bt platy soudců chrněny před "nadměrnm nepřznivm kolsnm". Druhou je pak zsada nepřpustnosti snižovn platů soudců, kter dle soudu je "stavou vjimečně silně chrněna" (čl. 178 odst. 2 stavy Polsk republiky). Za jedinou stavně akceptovatelnou vjimku z tto zsady se považuje ve smyslu čl. 216 odst. 5 stavy Polsk republiky přpad, překroč-li veřejn dluh 3/5 hodnoty ročnho nrodnho produktu.
Z nstinu judikatury stavnho soudu, jakož i z komparativn ilustrace judikaturou stavnho soudu Polsk republiky, lze k otzce stavnosti nslednho zkonnho odejmut čsti platu soudců, na kter byl před přijetm tohoto opatřen dn zkonn nrok, vyvodit tyto zkladn zobecňujc teze:
- posouzen stavnosti platovch restrikc vůči soudcům pro konkrtn obdob konkrtnho roku spad do rmce vymezenho principem soudcovsk nezvislosti,
- stavn postaven soudců na straně jedn a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy, na straně druh se vzhledem k principu dělby moci a principu nezvislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdln dispozičn prostor pro zkonodrce k platovm restrikcm vůči soudcům ve srovnn s dispozičnm prostorem k takovmto restrikcm v jinch oblastech veřejn sfry,
- zsah do materilnho zabezpečen soudců garantovanho zkonem nesm bt vrazem svvole zkonodrce, nbrž mus bt, vychzeje ze zsady proporcionality, odůvodněn vjimečnmi okolnostmi, např. tživou finančn situac sttu, přičemž i za splněn tto podmnky mus bt zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy; takovto zsah nesm zavdat důvod k obavm, nedotk-li se omezen důstojnosti soudců (viz doporučen Vboru ministrů Rady Evropy č. r. (94) 12 ze dne 13. řjna 1994), přp. nen-li vrazem stavně nepřpustnho tlaku moci zkonodrn a moci vkonn na moc soudn.
Princip nezvislho soudnictv je jednou z podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu (čl. 9 odst. 2 stavy). Požadavek nezvisl justice pramen ze dvou zdrojů: z neutrality soudců, jako garance spravedlivho, nestrannho a objektivnho soudnho řzen a ze zajištěn prv a svobod jednotlivců soudcem odčleněnm od politick moci. Nezvislost soudců je garantovna zrukami zvlštnho prvnho postaven (mezi než nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), dle zrukami organizačn a funkčn nezvislosti na orgnech, reprezentujcch zkonodrnou a zejmna vkonnou moc, jakož i oddělenm soudnictv od moci zkonodrn a vkonn (zejmna uplatněnm zsady inkompatibility). Z hlediska obsahovho je pak soudcovsk nezvislost zajištěna vzanost soudců toliko zkonem, tj. vyloučenm jakchkoli prvků subordinace v soudcovskm rozhodovn. Zkladnmi komponenty principu nezvislosti soudnictv se stavn soud komplexně zabval v nlezu sp. zn. Pl. S 7/02.
Svvoln zsah zkonodrce do oblasti materilnho zajištěn soudců, v tom rmci i platov restrikce, nutno do rmce chrněnho principem jejich nezvislosti podřadit ze dvou důvodů.
Nezvislost soudců je v prvn řadě podmněna jejich morln integritou a odbornou rovn, zroveň ale je spjata i s jejich přiměřenm materilnm zajištěnm. Tento komponent principu nezvislosti soudců byl zakotven i v doporučen Vboru ministrů Rady Evropy č. r. (94) 12 ze dne 13. řjna 1994 ohledně nezvislosti, efektivnosti a role soudců, dle něhož se mezi "řdn pracovn podmnky" soudců řad i "zajištěn přiměřenosti postaven a odměňovn soudců s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovn zatžen" (Zsada III, bod 1b). Obdobn maxima je obsažena i v čl. 6.1 Evropsk charty o statutu soudce, přijat častnky multilaterlnho setkn organizovanho Radou Evropy ve dnech 8. až 10. července 1998, dle něhož soudci z povoln maj prvo na plat, jehož vše m bt stanovena tak, aby je chrnila před tlakem, směřujcm k ovlivněn jejich rozhodnut a všeobecně k ovlivněn jejich chovn při nalzn prva, kterm by mohla bt ohrožena jejich nezvislost a nestrannost.
Druhm důvodem podřazen zkazu svvolnho zsahu do materilnho zajištěn soudců (platovch restrikc) do rmce principu jejich nezvislosti je vyloučit možnost, eventualitu ntlaku moci zkonodrn, resp. vkonn na rozhodovn soudců. Jinmi slovy vyloučit svvoln zsahy do materilnho zajištěn soudců jako eventuln formu "penalizace" soudců ze strany legislativy a exekutivy, a tm i formy ntlaku na jejich rozhodovn.
Takto vyložen hlediska posuzovn stavnosti platovch restrikc vůči soudcům aplikoval důsledně stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 11/02, v němž zrušil čst ustanoven 1 zkona č. 416/2001 Sb., a to ustanoven upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet roku 2001 a snižujcho dalš plat za prvn a druh pololet roku 2002 na vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok.
Obdobně jak je tomu u všech demokratickch stavnch soudů, i stavn soud Česk republiky pro řešen kolize zkladnch prv, přpadně stavnm pořdkem chrněnch veřejnch statků, a to v řzen o kontrole norem i v řzen o stavnch stžnostech, aplikuje princip proporcionality (poprv jej komplexně vyložil v přpadě posuzovn stavnosti institutu utajen osobnch dajů svědků v trestnm procesu - Pl. S 4/94). V posuzovan věci jde přitom o kolizi principu na straně jedn nezvislosti soudců a zkladnch prv plynoucch z stavnho principu rovnosti, na straně druh pak veřejnho dobra, solidarity v přpadě vjimečn udlosti a zajištěn finančnch prostředků na zmrněn, přp. odstraněn jejich nsledků.
Princip proporcionality je založen metodologicky na třech krocch:
Prvnm je hodnocen jednoduchho prva hlediskem vhodnosti, jehož obsahem je posuzovn zvolenho normativnho prostředku z pohledu možnho naplněn sledovanho čelu. Nen-li dan normativn prostředek způsobil sledovanho čelu doshnout, resp. se s proklamovanm čelem neshoduje, jde ze strany zkonodrce o projev svvole, jenž se považuje za rozporn s principem prvnho sttu.
Druhm krokem uplatněn principu proporcionality je posouzen jednoduchho prva hlediskem potřebnosti, jež sleduje analzu plurality možnch normativnch prostředků ve vztahu k zamšlenmu čelu a jejich subsidiaritu z hlediska omezen stavou chrněn hodnoty - zkladnho prva nebo veřejnho statku. Lze-li zkonodrcem sledovanho čelu doshnout alternativnmi normativnmi prostředky, je pak stavně konformn ten, jenž danou stavně chrněnou hodnotu omezuje v mře nejmenš.
Sleduje-li posuzovan jednoduch prvo na straně jedn ochranu určit stavně chrněn hodnoty, na straně druh však jinou omezuje, třet hledisko principu proporcionality, jmž je poměřovn, představuje metodologii zvažovn těchto v kolizi stojcch stavnch hodnot.
Pro vyvozen zvěru v přpadě kolize zkladnch prv, přpadně veřejnho dobra, jako principů, na rozdl od přpadu konfliktu norem jednoduchho prva, se stavn soud řd přkazem k optimalizaci, tj. postultem minimalizace omezen zkladnho prva a svobody, přp. veřejnho dobra. Jeho obsahem je maxima, dle nž v přpadě zvěru o opodstatněnosti priority jednoho před druhm ze dvou v kolizi stojcch zkladnch prv, resp. veřejnch statků, je nutnou podmnkou konečnho rozhodnut rovněž využit všech možnost minimalizace zsahu do jednoho z nich. Přkaz k optimalizaci lze normativně odvodit z ustanoven čl. 4 odst. 4 Listiny, dle něhož zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod, tudž analogicky rovněž v přpadě jejich omezen v důsledku jejich vzjemn kolize.
Vychzeje z takto naznačench hledisek stavnho posouzen dan problematiky, nutno konstatovat, že zkonodrce nedostl již kautelm plynoucm z postultu vhodnosti, tj. vztahu mezi použitmi prvnmi prostředky a cly zkonodrce.
Intence, jež vedly zkonodrce k přijet zkona č. 425/2002 Sb., shrnul ve svm vystoupen ministr prce a socilnch věci Zdeněk Škromach na jednn Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky dne 13. zř 2002 [v rmci projednn vldnho nvrhu zkona, kterm se pro rok 2003 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců, a kterm se těmto osobm stanov vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2003 (sněmovn tisk 46)] takto: "předložen vldn nvrh zkona obsahuje jedno z opatřen, kter maj přinst nezbytn spory ve vdajch sttnho rozpočtu na rok 2003. V souvislosti s ekonomickou situac vzniklou v důsledku povodn v srpnu letošnho roku bylo nutn navrhnout již druh oddlen realizace novho, 16třdnho platovho systmu pro zaměstnance veřejnch služeb a sprvy, snžit objem prostředků určench na zvšen jejich platů o vce než polovinu. Současně nebude možn poskytnout zaměstnancům veřejnch služeb a sprvy v každm pololet roku 2003 dalš plat ve vši čstky odpovdajc měsčně poskytovanm složkm platu, ale stejně jako v minulch letech pouze ve vši poloviny tto čstky. V nvaznosti na tato nezbytn opatřen byl vypracovn i předložen nvrh zkona, kterm se zmraz vše platů poslanců, sentorů, členů vldy, soudců, sttnch zstupců a dalšch osob na rovni dosažen v roce 2002. Tm se zamez dalšmu vzdalovn se rovně těchto osob od rovně platů zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě, a to až do činnosti novho způsobu určovn vše platov zkladny, kter vvoj platů představitelů sttn moci a některch dalšch osob od roku 2004 přibrzd a přizpůsob vvoji platů financovanch z veřejnch zdrojů. Současně se navrhuje, aby i představitelům sttn moci byl stejně jako zaměstnancům veřejnch služeb a sprvy poskytnut dalš plat, pokud na něj maj nrok, v každm pololet roku 2003 pouze v polovičn vši. Vedle vrazu solidarity s občany postiženmi povodněmi by přijet navržen pravy znamenalo sporu ve vdajch sttnho rozpočtu v celkov vši cca 480 - 500 milionů korun."
čelem zkona č. 425/2002 Sb., dle vyjdřen předkladatele jeho nvrhu, bylo tudž zajistit proporcionalitu ve vši platů zaměstnanců veřejn sprvy a služeb a představitelů sttn moci, některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců, dle uplatnit solidaritu s občany postiženmi povodněmi, jakož i zskat finančn prostředky pro odstraňovn jejich nsledků.
Vlda v pozici navrhovatele přitom zpochybnila pravdivost proklamovan intence zkona č. 425/2002 Sb., a to navšenm stupnice platovch tarifů zaměstnanců veřejn sfry s činnost od 1. ledna 2003 (nařzenmi vldy č. 582/2002 Sb., č. 583/2002 Sb., č. 584/2002 Sb., č. 330/2003 Sb.), jakož přijatm sttnm rozpočtem na rok 2003. Dle tabulkov přlohy nvrhu sttnho rozpočtu na rok 2004, předloženho vldou Poslaneck sněmovně, pro zaměstnance v střednch orgnech sttn sprvy představovala skutečn vše prostředků na platy za rok 2002 4.840.899 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 5.669.263 tis. Kč, nvrh na rok 2004 pak 5.916.963 tis. Kč (tabulka č. 9), v organizačnch složkch sttu představovala skutečn vše prostředků na platy za rok 2002 8.755.060 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 10.319.286 tis. Kč, nvrh na rok 2004 pak 10.524.110 tis. Kč (tabulka č. 10), ve složkch obrany, bezpečnosti, celn a prvn ochrany představovala skutečn vše prostředků na platy za rok 2002 26.999.082 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 29.161.674 tis. Kč, nvrh na rok 2004 pak 30.156.796 tis. Kč (tabulka č. 11), v tzv. ostatnch organizačnch složkch sttu představovala skutečn vše prostředků na platy za rok 2002 11.406.195 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 12.545.862 tis. Kč, nvrh na rok 2004 pak 13.205.240 tis. Kč (tabulka č. 12).
Za těchto okolnost stěž lze akceptovat tezi o "nutnch sporch v prostředcch vynakldanch na platy zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě", naopak, nutno konstatovat, že obsah zkona č. 425/2002 Sb. se s jeho proklamovanm čelem neshoduje. Tmto založen porušen principu proporcionality nutno pak kvalifikovat jako projev svvole ze strany zkonodrce, jenž je v rozporu s principem prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy).
Ze zsady potřebnosti pak plyne pro zkonodrce maxima, dle nž lze-li sledovanho čelu doshnout alternativnmi normativnmi prostředky, je pak stavně konformn ten, jenž danou stavně chrněnou hodnotu (zkladn prva a svobody, veřejn dobra) omezuje v mře nejmenš.
K dosažen solidarity v přpadě vjimečnch udlost (jakmi byly povodně v roce 2002) lze dospět stavně konformnmi postupy, tj. při respektovn zkladnch prv a svobod, zejmna pak stavnho principu rovnosti. Shodn kautely plat i pro zskn finančnch prostředků pro zmrněn či odstraněn nsledků takovchto udlost.
Vlda se o prosazen řešen, jež by představovalo uplatněn solidarity a zajištěn nezbytnch finančnch prostředků, zroveň ale nenarušilo stavn rmec ochrany zkladnch prv, pokusila a předložila Parlamentu nvrh zkona, kterm se měl změnit zkon č. 587/1992 Sb., o spotřebnch danch, zkon č. 588/1992 Sb., o dani z přidan hodnoty a zkon č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů. Tento nvrh, označovan jako "povodňov daňov balček", měl podle propočtů vldy přinst zvšen přjmu sttnho rozpočtu v roce 2003 ve vši 10,7 mld. Kč, přičemž tento vnos měl bt určen na pokryt povodňovch škod. Uveden vldn nvrh byl projednvn jako sněmovn tisk č. 38 na schůzi Poslaneck sněmovny dne 13. zř 2002, tedy ještě před projednvnm napadnutho zkon č. 425/2002 Sb., přičemž byl Poslaneckou sněmovnou zamtnut.
Svm postupem zkonodrce tudž nedostl ani dalšmu z komponentů principu proporcionality, zsadě potřebnosti, když za existence plurality možnch normativnch prostředků ve vztahu k zamšlenmu čelu nerespektoval jejich subsidiaritu z hlediska omezen stavou chrněn hodnoty - zkladnho prva plynoucho z stavnho principu rovnosti a stavn ochrany nezvislosti soudců.
Vychzeje z takto vyložench důvodů, nutno považovat platovou restrikci vůči soudcům obsaženou v ustanoven 1 psm. h) a 2 zkona č. 425/2002 Sb. za rozpornou s čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy, čl. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod.
VI.
Podle ustanoven 2 uvedenho zkona plat: "Pokud podle zvlštnho prvnho předpisu nlež osobm uvedenm v 1 dalš plat, poskytne se jim za prvn a druh pololet roku 2003 jen ve vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok." Dle ustanoven 1 psm. h) zkona č. 425/2002 Sb. pro určen platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce "soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu" se v roce 2003 použije platov zkladna ve vši dosažen k 31. prosinci 2002, přičemž uveden ustanoven 1 obsahuje psmena a) až m).
Ratio decidendi předmětnho nlezu dopad tudž na vymezen okruh osob (soudce), jehož se tk ustanoven 2 předmětnho zkona, přičemž tento okruh osob je upraven odkazem na jin ustanoven thož zkona, jež pro tyto osoby stanov jin prva, přp. povinnosti. Dan odkaz je přitom formulovn obecně, tj. nejen ve vztahu k soudcům, nbrž i dalšm přesně vymezench subjektům.
Zrušen odkazujc normy v jej plnosti, tj. ustanoven vyjdřenho v 2 zkona č. 425/2002 Sb. slovy " 1" by tudž dopadalo i na osoby, pro kter derogačn důvody nevypovdaj. Zrušen ustanoven vyjdřenho v 1 zkona č. 425/2002 Sb. slovy "h) soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu" by ale vybočilo z rmce předmětu řzen, představovalo by totiž pro soudce zrušen pravy platov zkladny.
V nlezu sp. zn. Pl. S 24/94, jenž byl pak nsledovn judikaturou v řzen o kontrole norem, stavn soud vymezil pojem zkonnho ustanoven tak, že jm rozum jakoukoli čst textu prvnho předpisu s normativnm obsahem, tedy vraz, obsahujc jakkoli jazykov prostředky, jehož smyslem je vyjdřen prvn normy nebo některho z komponentů jej skutkov podstaty (např. okruhu subjektů nebo situac), resp. prvnho nsledku (tj. prvn povinnosti nebo sankce).
Ustanoven 1 předmětnho zkona, jak bylo již uvedeno, obsahuje psmena a) až m), čili tato psmena obsahuje implicite i norma odkazujc, obsažen v ustanoven 2 danho zkona, stanov-li: "Pokud podle zvlštnho prvnho předpisu nlež osobm uvedenm v 1 dalš plat, poskytne se jim za prvn a druh pololet roku 2003 jen ve vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok."
Vychzejce z uvedenho, plnum stavnho soudu rozhodlo o derogaci předmětnho zkonnho ustanoven ve zněn, jak je uvedeno ve vroku tohoto nlezu. To znamen, že se nlezem stavnho soudu zrušuje v 2 zkona 425/2002 Sb. implicitně obsažen odkaz na ustanoven 1 psm. h) thož zkona.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík, Vojen Güttler, Jan Musil a Pavel Rychetský a k jeho odůvodnění soudce Miloslav Výborný.