Ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 1 zákona č. 308/1999 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1999 a za druhé pololetí roku 2000 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry 321/2000 účinný od 20.09.2000
| Schválené: | 03.07.2000 |
| Účinnost od: | 20.09.2000 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Ostatní ústřední orgány státní správy., Základní předpisy o mzdách a platech., Mzdy poslanců zastupitelských sborů. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 3. července 2000 o návrhu Okresního soudu v Hradci Králové na zrušení části ustanovení § 1 zákona č. 308/1999 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1999 a za druhé pololetí roku 2000 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Dne 10. dubna 2000 obdržel stavn soud nvrh Okresnho soudu v Hradci Krlov na zrušen čsti ustanoven 1 zkona č. 308/1999 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1999 a za druh pololet roku 2000 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry, a to slova "soudcům". Předseda sentu 7 C jednajc za Okresn soud v Hradci Krlov - Mgr. Boris Nypl, v nvrhu uvedl, že dne 12. ledna 2000 byla soudu doručena žaloba, v nž soudce Krajskho soudu v Hradci Krlov JUDr. P. K. navrhl, aby soud uložil žalovanmu Krajskmu soudu v Hradci Krlov povinnost zaplatit žalobci dalš plat za druh pololet roku 1999 ve vši 64 900 Kč. Žalobce je přesvědčen, že mu nrok na dalš plat vznikl na zkladě 4 odst. 2 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn pozdějšch předpisů. Navrhovatel dle uvedl, že k rozhodnut ve věci by bylo třeba užt zkon č. 308/1999 Sb. Soud m však za to, že uveden zkon je v čsti, v nž se odnm plat soudcům, v rozporu s čl. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") a čl. 2 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod. Je všeobecně znmo, že v nedvn minulosti rozhodl stavn soud v analogick věci. Nlezem publikovanm ve Sbrce zkonů pod č. 233/1999 Sb. byl čstečně zrušen zkon č. 268/1998 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1998 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry, a to prvě pokud jde o odejmut dalšho platu soudcům. stavn soud v nlezu vyslovil nzor, že odejmut dalšho platu soudcům je ohroženm principu soudcovsk nezvislosti. Zkon č. 308/1999 Sb., jehož m bt v řzen o nvrhu žalobce JUDr. P. K. použito, je podle tvrzen navrhovatele v rozporu s stavou a Listinou zkladnch prv a svobod ze stejnch důvodů.
II.
Po zjištěn, že neexistuj důvody ani pro odmtnut nvrhu podle 43 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu"), ani pro zastaven řzen podle 67 zkona o stavnm soudu, byl nvrh v souladu s 69 zkona o stavnm soudu zasln Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky s vzvou k vyjdřen.
Poslaneck sněmovna ve svm vyjdřen podepsanm předsedou prof. Ing. Vclavem Klausem, CSc., uvedla, že v průběhu projednvn nvrhu zkona rozpočtov vbor Poslaneck sněmovny upozornil Poslaneckou sněmovnu, že nlezem stavnho soudu z 15. zř 1999 sp. zn. Pl. S 13/99 vyhlšenm pod č. 233/1999 Sb. došlo k vynět soudců z ustanoven o odejmut dalšho platu ( 1 zkona č. 268/1998 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1998 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry). Ve druhm čten nvrhu zkona podal poslanec-zpravodaj vldnho nvrhu zkona pozměňovac nvrh na vypuštěn soudců jak z nzvu zkona, tak z ustanoven 1 vldnho nvrhu zkona. Poslaneck sněmovna však tento nvrh nepřijala a nepřijala ani obdobn zněn nvrhu zkona schvlenho Sentem. Poslaneck sněmovna nevnm jako ohrožen soudcovsk nezvislosti skutečnost, že se celoplošně a jednorzově odnm čst platovho nroku všem soudcům, neboť soudce nepovažuje za zvlštn kategorii občanů, na kter by se neměly vztahovat přijman zkony. Ohroženm soudcovsk nezvislosti naproti tomu by bylo, kdyby konkrtnmu soudci v konkrtnm rozhodovn konkrtnho přpadu bylo navrženo buď zvšen nebo snžen platovho nroku k dosažen toho, aby soudce rozhodl určitm způsobem. Zkon č. 308/1999 Sb. byl schvlen potřebnou většinou poslanců, podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů. Za tohoto stavu nelze podle nzoru Poslaneck sněmovny než vyjdřit stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem Česk republiky a našm prvnm řdem.
Předsedkyně Sentu PhDr. Libuše Benešov ve vyjdřen k nvrhu uvedla, že Sent při projednvn předmětnho nvrhu zkona respektoval rozhodnut stavnho soudu přijat v roce 1999 k nvrhu na zrušen zkona č. 268/1998 Sb., kter bylo vyhlšeno pod č. 233/1999 Sb. V tto souvislosti poukazuje na vyjdřen Sentu zaslan stavnmu soudu k nvrhu na zrušen zkona č. 287/1997 Sb., v jehož čsti III. je vysloven nzor Sentu na povahu dalšho platu a respektovn stavnho principu soudcovsk nezvislosti. Ve vyjdřen se poukazuje na to, že hmotn zajištěn soudců je realizovno předevšm formou pravidelnho měsčnho platu, jeho vš a podmnkami poskytovn. Tohoto peněžitho plněn se ždn restrikce nedotkala. Přitom i v hodnotc zprvě Evropsk komise o Česk republice bylo uvedeno, že "platy soudců jsou relativně vysok", přičemž v jinch oblastech, např. pokud jde o policii a sprvn struktury, bylo jako na přetrvvajc problm poukzno na nzkou roveň platů. Tyto aspekty jsou silně vnmny i naš veřejnost. Dalš plat je podle zkonn pravy jednorzov peněžn plněn poskytovan za stanovench podmnek jednou v kalendřnm pololet, přičemž ze samotnch podmnek nroku, kdy jednou z nich je trvn pracovnho vztahu soudce k poslednmu dni kalendřnho pololet, vyplv, že toto peněžit plněn lze stěž pojmat jako hmotn zajištěn soudců, jehož snžen by mohlo mt za nsledek porušen principu nezvislosti soudců.
Sent nvrh zkona projednal na sv 11. schůzi dne 18. listopadu 1999 a vrtil jej Poslaneck sněmovně ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů.
III.
Po přezkoumn nvrhu stavn soud neshledal opodstatněnost důvodů, na nichž je založen nvrh na zrušen slova "soudcům" v 1 zkona č. 308/1999 Sb., jak je v petitu nvrhu požadovno.
Podan nvrh představuje přpad řzen o konkrtn kontrole norem. To znamen, že v jeho rmci stavn soud sice přezkoumv stavnost napadenho ustanoven zkona, kter je obecně zvazn, nicmně toto řzen bylo zahjeno z důvodu řešen konkrtnho přpadu před obecnm soudem, když řzen bylo v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy přerušeno a věc (tzn. nvrh na zrušen čsti ustanoven zkona) byla předložena stavnmu soudu.
Tak v tomto typu řzen však plat, že pro přijet rozhodnut plna stavnho soudu zrušujcho ustanoven zkona nestač prost většina soudců, nbrž je nutn kvalifikovan většina alespoň devti přtomnch soudců (ustanoven 13 zkona o stavnm soudu). V důsledku toho podle ustlen judikatury stavnho soudu "nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven je zamtnut v přpadě, jestliže se pro něj tato zkonem požadovan většina nevyslov, tj. i tehdy, kdy většina hlasujc pro zrušen čt mně než devět soudců" (nlez z 15. května 1996 sp. zn. Pl. S 3/96, stavn soud: Sbrka nlezů a usnesen, sv. 5, C. H. Beck, Praha, 1997, str. 319, podobně nlez ze 17. května 1994 sp. zn. Pl. S 36/93, tamtž, sv. 1, 1994, str. 183).
Jak je v dalš čsti odůvodněn uvedeno, v danm přpadě stavn soud projednval analogick nvrh po devti měscch a po opětovnm setrvn zkonodrce na původnm stanovisku za jinch okolnost a v poněkud jinm složen plna než při jednn ve věci sp. zn. Pl. S 13/99. Vzhledem k tomu, že nvrh na zrušen ustanoven zkona v tomto přpadě nedoshl zkonem stanoven kvalifikovan většiny devti soudců, byl zamtnut a argumentace odpůrců tohoto zkona, resp. napadenho ustanoven byla tm překonna. Tato situace je důsledkem střetu dvojho přstupu k namtanmu porušen principu nezvislosti soudců, k němuž došlo jak v souvislosti s prvnm nlezem, tak i nyn.
Prvn pojet, kter se prosadilo v nlezu z 15. zř 1999 sp. zn. Pl. S 13/99 (č. 233/1999 Sb.) a kterm byla řešena analogick situace tkajc se dalšch platů soudců za druh pololet roku 1998, vychz z nzoru, že tento způsob řešen problematiky dalšch platů soudců zkonodrcem ve skutečnosti devalvuje jednu ze zkladnch demokratickch hodnot, jakou představuje soudcovsk nezvislost. Podle zastnců tohoto pojet tak odejmut tzv. čtrnctho platu soudcům znamen průlom do jaksi "nezadatelnho" prva soudců na nekrcen nhrad, jež jsou jim poskytovny jakožto zruky jejich nezvislosti a prvn jistoty.
Druh pojet, kter při konečnm hlasovn převldlo v nyn souzen věci, naopak považuje za důležit zdůraznit, že odlišn posuzovn pouze jedn skupiny sttem placench osob - soudců, i když chrněn ve zvšen mře stavnmi kautelami principu nezvislosti, by znamenalo v uvedenm kontextu stěž přijateln zvhodněn, když postupem zkonodrce bylo generelně dotčeno materiln zabezpečen veřejn sfry jako celku. Z hlediska legitimity cle napadenho zkona stavn soud uznv, že soudci obecnch soudů se nenachzej v jakmsi "prvnm a ekonomickm vakuu", kter by je zcela izolovalo od okoln hospodřsk a sociln reality. Nelze tedy kategoricky tvrdit, že soudci obecnch soudů maj apriorn prvo na takov materiln zabezpečen, kter nemůže bt legislativn formou ždnm způsobem a za ždnch okolnost měněno. Na druh straně je však stavn soud vzdlen nzoru, že by plat soudců měl bt pohyblivm faktorem podle okamžitch představ toho či onoho vldnho seskupen. Pokld proto nalezen řešen za vjimečn akt, kter lze oprvnit pouze z vžnch důvodů a jen v souvislosti s celkovou přiměřenou pravou platů v cel sfře sttnch představitelů a zaměstnanců. Jedině v tto celkov souvislosti lze uznat dopad finančnch potž sttu tž na soudcovsk platy.
Prvě za těchto okolnost by připuštěnm vjimky došlo k porušen stavnho principu rovnosti, na jehož zkladě je tto zkonn pravě podrobena cel oblast sttnch zaměstnanců i stavnch činitelů. Podle důvodov zprvy k zkonu č. 308/1999 Sb. se "považuje za sprvn, aby stejně jako v letech 1997 a 1998 byl představitelům sttn moci a dalšm osobm, jejichž vše platu je odvozovna od platů zaměstnanců ministerstev, nrok na dalš plat za druh pololet roku 1999 odejmut". Platy soudců jsou upraveny zkonem č. 236/1995 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů. Podle 3 odst. 2 tohoto zkona se plat urč jako součin platov zkladny a platovho koeficientu stanovenho v zvislosti na odpovědnosti a nročnosti vykonvan funkce. Podle odstavce 3 thož paragrafu pak se platovou zkladnou rozum souhrn nejvyššho platovho tarifu a maximln vše osobnho přplatku stanovench zvlštnm předpisem pro zaměstnance ministerstev. Vše platu je tedy přmo odvisl od vše platů zaměstnanců orgnů sttn sprvy. Podle nzoru stavnho soudu tato propojenost platů, byla-li jednou přijata jako princip pro odměňovn zaměstnanců sttu, měla by bt ctěna jak v přpadech valorizace tarifů (např. zvšen o 17 % od 1. ledna 1999, jež mělo za nsledek zvšen platů všech představitelů sttn moci a sttnch zaměstnanců včetně soudců), tak tak při omezovn vše některch materilnch požitků.
stavn soud respektoval Parlament Česk republiky, kter přijetm zkona č. 308/1999 Sb. využil sv zkonodrn pravomoci (čl. 15 odst. 1 stavy) a vychzeje z možnost sttnho rozpočtu a ekonomick situace sttu usoudil, že sounležitost s ostatnmi je jednou z občanskch ctnost, jichž jsou přslušnci soudcovskho stavu nositeli a jež m sv opodstatněn i v liberln společnosti. Nevyplacen dalšho platu nemůže ohrozit nezvislost soudců zejmna proto, že nejde ani o překvapiv, ani o hlubok zsah do materilnho zabezpečen soudců. Nezvislost soudců je rovněž charakterizovna řadou stavnch garanc, jako je jmenovn do funkce bez časovho omezen (čl. 93 odst. 1 stavy) nebo zkaz bt proti sv vůli odvoln nebo přeložen (čl. 82 odst. 2 stavy). Nadřazovnm tto zcela dlč změny v materilnm zabezpečen soudců nad ostatn atributy soudcovsk nezvislosti by naopak mohlo dojt ke snžen důvěry občanů v nezvislou justici, což si jistě i sami soudci, jak stavn soud předpokld, uvědomuj.
K namtan protistavnosti odnět dalšch platů za druh pololet roku 1999 a za druh pololet roku 2000 soudcům je třeba dodat, že tyto dalš platy byly současně se soudci odebrny rovněž představitelům moci vkonn a moci zkonodrn. Mimořdn finančn krcen přjmů v cel sfře moci zkonodrn, vkonn i soudn respektovalo rovnovhu klasick dělby moci a svm rozsahem i omezenou časovou dimenz neposkytlo racionln důvod pro jednostrann vynět soudců z tohoto obecnho zsahu sttu, když nařzenmi vldy č. 248/1998 Sb. a č. 126/2000 Sb. došlo již dřve ke krcen dalšho platu u zaměstnanců orgnů sttn sprvy, některch dalšch orgnů a obc. Zkonodrce, kter se nachzel v časovm prodlen, nemohl, vzhledem k přpadn nmitce retroaktivity, použt stejn metody krcen platu (tj. obou dalšch platů o polovinu) k dosažen stanovenho cle rozpočtov spornosti, jakož i omezen nerovnosti obou kategori přjemců dalšho platu, a přistoupil proto k odnět celho jednoho, a to pozdějšho z nich.
stavn soud ze všech uvedench důvodů shledal postup Parlamentu Česk republiky přiměřenm vznikl situaci a nedospěl k zvěru, že napadenm ustanovenm zkona byl porušen princip nezvislosti soudců. Proto stavn soud nvrh na zrušen slova "soudcům" v 1 zkona č. 308/1999 Sb. zamtl ( 82 odst. 1 zkona o stavnm soudu).
Odlišné stanovisko zaujali k rozhodnutí pléna soudci JUDr. Vladimír Čermák, JUDr. Vladimír Paul, JUDr. Vlastimil Ševčík a JUDr. Eva Zarembová a k jeho odůvodnění soudci JUDr. Pavel Holländer, JUDr. Ivana Janů a JUDr. Jiří Malenovský.