Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 200l odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 152/1994 Sb. 31/1996 účinný od 01.07.1996
| Schválené: | 10.01.1996 |
| Účinnost od: | 01.07.1996 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | PROCESNÍ ÚKONY V OBČANSKOPRÁVNÍM ŘÍZENÍ., Orgány samosprávy měst, obcí a krajů. Základní územní samosprávné celky., Volby. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 10. ledna 1996 v plénu ve věci návrhu J. J., podaného spolu s ústavní stížností, na zrušení ustanovení § 200l odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 152/1994 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky takto:
34c) § 59 zákona č. 152/1994 Sb.".
Dnem 1. července 1996 se zrušuje ustanovení § 200l odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů.
Odůvodněn
I.
Dne 19. 1. 1995 obdržel stavn soud Česk republiky stavn stžnost stěžovatele J. J., kter byla dle doplněna podnm ze dne 24. 2. 1995. stavn stžnost směřuje proti usnesen Městskho zastupitelstva Řčany ze dne 22. 12. 1994 č. 11/94-VI/4 a č. 11/94-VI/5 ve spojen s usnesenm Krajskho soudu v Praze ze dne 29. 11. 1994 č. j. 21 C 69/94-8. stavn stžnost byla spojena s nvrhem na přezkoumn stavnosti ustanoven 200l odst. 2 občanskho soudnho řdu, ve zněn zkona č. 152/1994 Sb.
Po odstraněn vad pln moci prvnho zstupce stěžovatele došel II. sent stavnho soudu k zvěru, že navrhovatel splňuje podmnky ustanoven 74 a 64 odst. 1 psm. d) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, a usnesenm ze 4. řjna 1995 č. j. II. S 15/95-37 řzen přerušil a nvrh na zrušen předmětnho ustanoven postoupil plnu stavnho soudu k rozhodnut podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky (dle jen "stava").
Stěžovatel se jako kandidt na kandidtce LSNS a nezvislch kandidtů častnil voleb do Městskho zastupitelstva Řčany v listopadu 1994. Na tto kandidtce byl zvolen členem zastupitelstva a 30. 11. 1994 zastupitelstvo jeho volbu ověřilo. V mezidob však byla podna stžnost proti vydn osvědčen o zvolen stěžovatele u Krajskho soudu v Praze. Krajsk soud v Praze tto stžnosti svm usnesenm ze dne 29. 11. 1994 č. j. 21 C 69/94-8 vyhověl a vyslovil ve vroku, že osvědčen vydan J. J. je neplatn.
Důvodem k podn stavn stžnosti bylo vše uveden usnesen Městskho zastupitelstva Řčany ze dne 22. 12. 1994 č. 11/94-VI/4, kterm "Městsk zastupitelstvo revokuje usnesen o volbch č. 10/94-IV/4 a bere na vědom usnesen krajskho soudu č. j. 21C 69/94-8 o neplatnosti vydanho osvědčen o zvolen p. J. J., nar. 12. 8. 1949, bytem N. v. 356/6, Řčany, členem Městskho zastupitelstva Řčany" a usnesen thož zastupitelstva č. 11/94-VI/5, kterm bere na vědom a ověřuje platnost volby Ing. arch. D. H., kter nastoupil na takto uvolněn msto jako nhradnk stěžovatele.
Ve svm včas podanm nvrhu podanm k poštovn přepravě dne 18. 1. 1995 napadl stěžovatel vše uveden usnesen Městskho zastupitelstva Řčany jako opatřen orgnu veřejn moci, ktermi bylo porušeno jeho prvo na přstup k volen funkci člena zastupitelstva a prvo podlet se jako člen zastupitelstva na sprvě veřejnch věc, kter mu nležej podle čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Jejich porušen bylo podle jeho nzoru spjato s uplatněnm ustanoven 200l o.s.ř., ve zněn zkona č. 152/1994 Sb., a proto v petitu svho nvrhu mimo zrušen těchto dvou usnesen navrhl zrušit i toto ustanoven o.s.ř.
Na vzvu k odstraněn vad nvrhu stěžovatel svůj původn nvrh upřesnil v petitu stavn stžnosti rovněž o nvrh na zrušen usnesen Krajskho soudu v Praze ze dne 29. 11. 1994 č. j. 21 C 69/94-8. V původn stžnosti byl tento nvrh obsažen nepřmo v odůvodněn, nikoli však v petitu nvrhu. Tuto čst nvrhu zdůvodňuje stěžovatel tm, že předmětn usnesen krajskho soudu svmi činky porušilo jeho zkladn prva:
-- podle čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny, čmž bylo porušeno prvo stěžovatele na přstup k volen funkci a prvo podlet se jako zvolen člen městskho zastupitelstva na sprvě veřejnch věc,
-- podle čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterho lze sttn moc uplatňovat jen v přpadech, mezch a způsobem stanovench zkonem,
-- podle čl. 36 odst. 1 a 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny, podle kterch m každ prvo domhat se svho prva u nezvislho a nestrannho soudu, přičemž z pravomoci soudu nesm bt vyloučeno přezkoumvn rozhodnut tkajcch se zkladnch prv a svobod a kdy každ m prvo, aby jeho věc byla projednvna v jeho přtomnosti a aby se mohl vyjdřit ke všem důkazům,
-- podle čl. 4 Listiny, podle něhož omezen těchto prv zkonem nesm porušovat podstatu a smysl citovanch prv.
Podle nzoru stěžovatele byla tato jeho prva dotčena zřetelně v důsledku uplatněn 200l odst. 2 o.s.ř., ve zněn zkona č. 152/1994 Sb., kterm je vyloučeno častenstv občana, o jehož zvolen členem zastupitelstva se řzen vede, je mu znemožněno vyjdřit se k provděnm důkazům, je mu znemožněno dovědět se vůbec o tom, že a s jakm vsledkem je vedeno soudn řzen a je mu znemožněno podat proti rozhodnut stavn stžnost, neboť nen častnkem řzen. Tento posledn zvěr v upřesněn svho nvrhu změnil a již jej nenamt.
II.
Podle ustanoven 69 zkona č. 182/1993 Sb. zaslal předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu dne 17. 11. 1995 stanovisko k nvrhu J. J. Ve svm stanovisku uvd, že podle důvodov zprvy k ustanoven 200l o.s.ř. se navrhovanou pravou stanov potřebn změny a doplněn tak, aby tento procesn předpis, jmž se řd postup soudů a častnků řzen, postihoval i specifika řzen ve volebnch věcech tm, že umožňuje domhat se soudnho přezkumu voleb, a to jak v jejich průběhu, tak i nsledně po jejich ukončen. Volebn kony, kter mohou bt přezkoumny soudem, stanov volebn zkon taxativně a zroveň vymezuje okruh subjektů oprvněnch domhat se rozhodnut soudu, jakož i přslušnost soudu a lhůty, ve kterch lze tato oprvněn uplatňovat. Dle předseda Poslaneck sněmovny uvd, že v tto souvislosti "je však třeba přihldnout k tomu, že činnost soudu upraven v 200l o.s.ř. m povahu tzv. nespornho řzen. Specifičnost a rozdlnost tohoto řzen od tzv. řzen spornho se projevuje v cel řadě podstatnch odchylek. Jednou z nich je i rozhodovn soudu o nvrhu bez jednn s častnky řzen, a to v přpadech odůvodněnch obecnm zjmem na rychl a činn ochraně jejich prv." S přihldnutm k tomu se domnv, že citovan ustanoven je nutnou a nanejvš potřebnou součst o.s.ř. Zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že ustanoven 200l o.s.ř. je v souladu s stavou a stavnm pořdkem. Je na stavnm soudu, aby jeho stavnost posoudil. V tto souvislosti upozornil stavn soud, že se k stavnosti ustanoven 200l o.s.ř. již vyjadřoval v souvislosti s jinm přpadem.
Konečně předseda Poslaneck sněmovny stvrdil, že zkon byl schvlen dne 22. 6. 1994 potřebnou většinou hlasů, podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen.
Zkon č. 152/1994 Sb., o volbch do zastupitelstev v obcch a o změně a doplněn některch dalšch zkonů, vnesl do soudnho přezkumu volebnch věc řadu změn. Msto sentu složenho z předsedy a dvou soudců projednv stžnost na vydn osvědčen o zvolen pouze samosoudce. Msto přiměřenho použit ustanoven o.s.ř. o přezkoumvn rozhodnut jinch orgnů je nyn tato prava zařazena do zvlštnch ustanoven hlavy pt čsti třet a je tak oddělena od ustanoven čsti pt o sprvnm soudnictv. Nen zde již ustanoven o povinnosti soudu zaslat usnesen přslušnmu zastupitelstvu, kter jm je vslovně vzno, jak tomu bylo dosud v ustanoven 89 odst. 5 zkona Česk nrodn rady č. 298/1992 Sb., o volbch do zastupitelstev v obcch a o mstnm referendu. Řzen je nyn neveřejn a soud je odkzn na nvrhy navrhovatele.
Ustanoven 200l o.s.ř., ve zněn zkona č. 152/1994 Sb., zn:
" 200l
(1) O stžnosti proti vydn osvědčen o zvolen členem zastupitelstva v obci34c) rozhodne soud bez jednn usnesenm, a to do sedmi dnů.
(2) častnkem řzen je navrhovatel.
(3) Proti rozhodnut soudu nejsou přpustn opravn prostředky.
Z tohoto ustanoven plyne, že častnkem řzen je pouze navrhovatel, kterm je však ve smyslu ustanoven 59 zkona č. 152/1994 Sb. pouze "občan, zapsan do seznamu voličů ve volebnm okrsku, kde byl člen zastupitelstva volen, jakož i každ volebn strana, kter podala kandidtn listinu pro volby do tohoto zastupitelstva," tedy v ždnm přpadě osoba, o jejchž prvech a povinnostech m bt v řzen jednno.
Protože jde o řzen vlučně na nvrh, nelze zde uplatnit ustanoven 94 o.s.ř., podle kterho jsou v řzen, kter může bt zahjeno i bez nvrhu, častnky i ti, o jejichž prvech nebo povinnostech m bt v řzen jednno, a jestliže někdo z těch, o jejichž prvech nebo povinnostech m bt v řzen jednno, se nečastn řzen od jeho zahjen, vyd soud, jakmile se o něm dozv, usnesen, jmž jej přibere do řzen jako častnka.
Ustanoven 59 zkona č. 152/1994 Sb. oprvněně chrn zjem voličů na sprvnm provděn voleb a zvolen těch, kteř splňuj předpoklady stanoven stavnmi a zkonnmi předpisy. Zkonodrce však ve svm procesnm zajištěn tohoto demokratickho prva přehlž, že ve volbch do obecnch zastupitelstev nejde jen o prva voličů a volebnch stran, nbrž tž o prva kandidtů na členy zastupitelstva a o prva zvolench kandidtů, kter vyplvaj z prva uchzet se za rovnch podmnek o volen funkce a v přpadě zvolen tyto funkce bez překžek vykonvat.
stavn soud tak shledal, že novela o.s.ř. v podobě zkona č. 152/1994 Sb. porušuje stavn ustanoven v několika směrech. Předně je ustanoven 200l odst. 2 v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny, když vraz "jeho věc" je nutno vykldat tak, že Listina požaduje, aby každ, o jehož prvech a povinnostech m bt v soudnm řzen jednno, měl možnost se tohoto řzen častnit a vyjdřit se k všem provděnm důkazům a aby soud o "jeho věci" jednal v jeho přtomnosti a veřejně, pokud zkon ve smyslu ustanoven čl. 96 odst. 2 stavy nestanov vjimku, což je však možn jen u zsady stnosti a veřejnosti.
Dle je toto ustanoven v rozporu s ustanovenm čl. 14 odst. 1 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech (č. 120/1976 Sb.), ze kterho plyne, že každ m plně stejn prvo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nestrannm a nezvislm soudem, kter "rozhoduje o jeho prvech a povinnostech". (In the determination... of his rights and obligations in a suit at law... everyone shall be entitled to a fair and public hearing...). Obdobn prvo každho jednotlivce vyplv rovněž z ustanoven čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (č. 209/1992 Sb.).
Zkonodrce m proto při bližš pravě těchto ustanoven zajistit, aby každ, o jehož prvech a povinnostech se před orgnem soudnho typu jedn, měl možnost uplatnit tato stavně zaručen prva (ve smyslu ustanoven 148 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.). Konstrukce tzv. nespornho řzen s jeho zvlštnostmi nemůže vst k tomu, aby takov zkladn prva nebyla v občanskm soudnm řzen respektovna.
Předmětn ustanoven umožňuje jednat o zkladnm politickm prvu občana na čast na sprvě veřejnch věc, aniž by se mohli všichni, kterch se to tk, soudnho řzen častnit a dokonce se o něm vůbec dovědět. Nejde přitom jen o člena zastupitelstva, nbrž i o dalš možn dotčen subjekty, jako jsou přpadně volebn strana, za kterou člen zastupitelstva kandidoval, a mstn volebn komise jako orgn, jehož rozhodnut je předmětem soudnho přezkumu. Takovto prava je proto svmi důsledky v rozporu i s čl. 1 stavy, kter prohlašuje Českou republiku za prvn stt založen na ctě k prvům a svobodm člověka a občana. Nakonec o.s.ř. ani nestanov povinnost krajskch soudů, aby sv rozhodnut doručovaly přslušnm zastupitelstvům a volebnm komism, kter osvědčen vydaly, nehledě na to, že předmětem volebnho soudnho přezkumu by měla bt platnost voleb jako určitho procesu vedoucho ke zvolen členů zastupitelstva v souladu s stavnmi a zkonnmi pravidly a nikoli vydn osvědčen o zvolen, kter již jen deklaruje určit prvn stav.
Po tomto zjištěn již se stavn soud nezabval dalšmi nmitkami stěžovatele, kter však maj zejmna vztah k vyřzen stavn stžnosti v dalšm řzen. Připomn však, že skutečnost, že někdo nebyl častnkem řzen, ve kterm bylo pravomocně rozhodnuto o jeho prvech, nem za nsledek nemožnost dovolat se prva soudn cestou včetně stavn stžnosti. Takovto pravomocn rozhodnut však ve vztahu k němu představuje "jin zsah orgnu veřejn moci" ve smyslu čl. 87 odst. 1 psm. d) stavy a ochrana jeho zkladnho prva je tak tmto způsobem zaručena.
V tto souvislosti je třeba zdůraznit, že Poslaneck sněmovna při přijmn zkona č. 247/1995 Sb., o volbch do Parlamentu Česk republiky a o změně a doplněn některch dalšch zkonů, již tento nedostatek u soudnho přezkumu vydvn osvědčen o zvolen do Poslaneck sněmovny a Sentu odstranila. Ustanoven 88 cit. zkona dv aktivn legitimaci k podn nvrhu opět občanovi, kter byl zapsn v seznamu voličů v okrsku, kde byl poslanec nebo sentor volen, a dle politick straně nebo koalici, kter podala kandidtn listinu nebo přihlšku k registraci. Ovšem odpovdajc procesn prava v podobě novely o.s.ř. v ustanoven 200n stanov, že častnkem řzen je kromě navrhovatele rovněž "poslanec nebo sentor, jehož osvědčen o zvolen je stžnost napadeno" a dle přslušn volebn orgn. Toto ustanoven již odstraňuje pochybnosti o stavnosti řzen o volebnch stžnostech. Kromě toho je třeba toto ustanoven vidět i v souvislosti s pravou možnost obrany takto dotčenho poslance či sentora ve zvlštnm řzen před stavnm soudem podle ustanoven 85 až 91 zkona č. 182/1993 Sb.
Z hlediska vykonatelnosti nlezu je třeba uvst, že zrušen ustanoven 200l odst. 2 o.s.ř., ve zněn zkona č. 152/1994 Sb., by zkomplikovalo soudn přezkoumvn vsledků voleb do obecnch zastupitelstev. Tyto volby probhaj prakticky stle v podobě tzv. novch voleb v důsledku poklesu členů zastupitelstev. Proto je třeba umožnit Poslaneck sněmovně, aby provedla jednoduchou npravu dosavadnho nestavnho stavu, neboť po zrušen nestavnho ustanoven 200l odst. 2 o.s.ř., ve zněn zkona č. 152/1994 Sb., nebude možn zjednat uplatněn stavně zaručench zkladnch prv zvolench kandidtů jinm způsobem než novou pravou o.s.ř.
Odlišné stanovisko soudce JUDr. Vladimíra Paula Stěžovatel ve svém návrhu požadoval zrušení ustanovení § 200l odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. v jeho platném znění, v souvislosti se svou ústavní stížností. Jak vyplývá z výroku nálezu Ústavního soudu, bylo rozhodnuto, že napadené ustanovení občanského soudního řádu se ruší. Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v řízení o zrušení zákonů posuzuje Ústavní soud při rozhodování obsah zákona z hlediska jeho souladu s ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy. Vzhledem k tomu měl Ústavní soud současně vypustit v § 200l odst. 1 slova "bez jednání", protože současně platné ustanovení ve znění "O stížnosti proti vydání osvědčení o zvolení členem zastupitelstva v obci rozhodne soud bez jednání usnesením, a to do sedmi dnů", je v rozporu s čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.), jakož i s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.). Uvedený pakt stanoví výslovně, že každý musí být řádně a veřejně vyslechnut příslušným, nezávislým a nestranným soudem, zřízeným podle zákona, pokud jde o vznesení jakéhokoliv obvinění, nebo pokud jde o určení jeho práv a povinností uplatněných žalobou. Dodržení odpovídajících ustanovení obou smluv není možné ani v jiné instanci, protože odst. 3 § 200l výslovně stanoví, že proti rozhodnutí soudu nejsou přípustné opravné prostředky. Závěrem je nutno konstatovat, že použití zásady "ne eat iudex ultra petitum" není v řízení před Ústavním soudem případné, protože pro Ústavní soud převažuje jeho základní úloha být soudním orgánem ochrany ústavnosti podle čl. 84 Ústavy ČR.