Ve věci návrhu na zrušení zákona č. 144/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky ve znění pozdějších předpisů 3/2000 účinný od 07.01.2000
| Schválené: | 01.12.1999 |
| Účinnost od: | 07.01.2000 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | MAJETKOVÁ PRÁVA OBECNĚ., ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA. JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA., Transformace družstev. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 1. prosince 1999 v plénu o návrhu skupiny poslanců na zrušení zákona č. 144/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, takto:
JUDr. Kessler v. r.
Předseda Ústavního soudu
Ustanovení § 13 odst. 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10, § 13a až 13c a § 18 odst. 4 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, § 4 odst. 1 písm. zd), § 24 odst. 2 písm. zi), § 34 odst. 3 písm. f) a § 40 odst. 25 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 5 (správně 7) zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a čl. IV zákona č. 144/1999 Sb. se zrušují dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Ve zbytku se návrh zamítá.
Odůvodněn
Dne 19. července 1999 byl stavnmu soudu doručen nvrh skupiny poslanců podle 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu. Soudce zpravodaj shledal, že podn splňuje formln nležitosti nvrhu na zrušen zkona s petitem, aby stavn soud nlezem rozhodl, že zkon č. 144/1999 Sb., kterm se měn zkon č. 42/1992 Sb., o pravě majetkovch vztahů a vypořdn majetkovch nroků v družstvech, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovm fondu Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, vyhlšen ve Sbrce zkonů (čstka 51) dne 15. července 1999, se zrušuje dnem vyhlšen nlezu.
Poslanci Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky v počtu 77 potvrdili svmi podpisy předložen nvrh na zrušen zkona a pověřili poslance Marka Bendu, aby za ně jednal před stavnm soudem.
Skupina poslanců poukazuje na rozpor napadenho zkona s těmito stavnmi člnky:
čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod,
čl. 2 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod,
čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny zkladnch prv a svobod,
čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny zkladnch prv a svobod,
čl. 1 odst. 1 Dodatkovho protokolu k evropsk mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod.
Navrhovatel se soustřeďuj na prvn pravy nakldn s majetkem členů družstva při jeho transformaci, protože prvě v tto oblasti podle nich došlo k zkladnm zsahům do stavnch prv občanů, resp. členů družstva. K tomu čelu konfrontuj předevšm ustanoven 13 odst. 2 a 3 zkona č. 42/1992 Sb., o pravě majetkovch vztahů a vypořdn majetkovch nroků v družstvech, ve zněn pozdějšch předpisů, kter stanovila nroky oprvněnch osob s nroky, jak je stanovila napaden novela tohoto zkona vydan pod č. 144/1999 Sb.
13 odst. 2 zkona č. 42/1992 Sb. uvd:
Pokud se oprvněn osoba nestane častnkem prvnick osoby podle transformačnho projektu a je podnikatelem v oboru předmětu činnosti vrobnho nebo spotřebnho družstva nebo provozuje zemědělskou vrobu v přpadě zemědělskho družstva, mus j bt majetkov podl vydn do 90 dnů ode dne, kdy oprvněn osoba o vydn psemně poždala.
13 odst. 3 thož zkona stanov:
Pokud se oprvněn osoba nestane častnkem prvnick osoby podle transformačnho projektu a nen podnikatelem ve smyslu odstavce 2, může j bt vydn majetkov podl v pln vši po sedmi letech od schvlen transformačnho projektu, pokud se oprvněn osoba po schvlen transformačnho projektu nedohodne s družstvem nebo jeho prvnm nstupcem jinak.
Naproti tomu podle nově doplněnch ustanoven 13 odst. 4 až 10 napadenho zkona - novely byl zaveden nov způsob "vypořdn" majetkovho podlu vydnm majetkovch listů družstva nebo jeho prvnho nstupce. Oprvněn osoba, jejž nrok nebyl ke dni 31. března 1999 uspokojen, obdrž na vyrovnn svho nroku v hotovosti 10 % nevypořdanho majetkovho podlu, nejvše však čstku 10 000 Kč z prostředků Pozemkovho fondu Česk republiky (dle jen "Pozemkov fond"), pokud svůj nrok řdně uplatn do 31. března 2000. Požd-li oprvněn osoba o vypořdn majetkovho podlu dluhopisem Pozemkovho fondu, je družstvo nebo jeho prvn nstupce povinno s n uzavřt dohodu o vypořdn tmto způsobem. Dluhopis m dobu splatnosti 20 let s rokovou sazbou 2 % ročně. Nedojde-li při tomto postupu k vypořdn, např. proto, že oprvněn osoba o vypořdn nroku na vydn majetkovho podlu dluhopisem nepoždala, je družstvo nebo jeho prvn nstupce povinno vypořdn provst vydnm majetkovch listů v celkov jmenovit hodnotě znějcch na jmno oprvněn osoby. Přednm majetkovch listů splňujcch stanoven nležitosti je pohledvka oprvněn osoby vůči družstvu nebo jeho prvnmu nstupci vypořdna. Pokud prvn oprvněn osoba, kter byly vydny majetkov listy družstva, je po dobu 15 let nezciz nebo nevlož do majetku družstva či jin kapitlov společnosti, Pozemkov fond tyto majetkov listy odkoup po 15 letech od doby jejich vydn za nominln cenu bez ročen.
Navrhovatel po tto konfrontaci dospvaj k zvěru, že smyslem napadenho zkona je změna ve způsobu vypořdn majetkovch podlů a omezuje jejich vlastnky takovm způsobem, kter nen srovnateln s užvacmi a požvacmi prvy vlastnků jinch cennch paprů (akci, dluhopisů, směnek aj.) a navc jim nezajišťuje ekvivalentn vyrovnn ani zajištěn jejich prv. Na druh straně zcela nepřiměřeně zvhodňuje dlužnky, tj. povinn osoby (družstva a jejich prvn nstupce) užvajc bez nhrady již od doby transformace družstva majetkov podly oprvněnch osob. Pokldaj proto za nepochybn, že změna ve způsobu vydn majetkovch podlů oprvněnm osobm, tj. jejich vlastnkům, zakotven v napadenm zkoně omezuje prva těchto vlastnků nestavnm způsobem, zejmna pokud jde o stavně nepřpustn omezen vlastnka majetkovho podlu na transformovanm družstvu nebo jeho prvnho nstupce, a porušuj tak čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod.
Dalš nmitkou navrhovatelů je, že napadenm zkonem byla vytvořena norma, jež m charakter prav zpětn činnosti. Nroky na vypořdn majetkovch podlů oprvněnch osob v 13 odst. 3 až 10 zkona vznikly již podle podmnek zkona č. 42/1992 Sb., tj. při transformaci družstva, tedy dlouhou dobu před činnost napadenho zkona. Původn 13 odst. 3 vychzejc z původnho způsobu vydn majetkovho podlu ztratil však jakkoliv smysl vedle nově zavedenho způsobu vypořdn. Stal se obsoletnm, a tak i důkazem o zpětn činnosti spolu s čl. IV napadenho zkona, kter stanov, že se jm řd i vypořdn majetkovch podlů, na jejichž vypořdn vznikl nrok přede dnem jeho činnosti. Retroaktivita vyplv i z toho, že podle původn verze, jak je uvedena v citaci 13 odst. 2 a 3 zkona č. 42/1992 Sb., se vlastnk mohl rozhodnout mezi dvěma způsoby vydn majetkovho podlu: buď že se stane členem družstva, bude provozovat zemědělskou vrobu, a tak zsk prvo na vydn majetkovho podlu neprodleně, anebo že zemědělskou vrobu provozovat nebude a zsk prvo na vydn svho majetkovho podlu po uplynut sedmi let od schvlen transformačnho projektu. Z toho vyplv, že pokud se rozhodl pro druhou možnost, zkonodrce v napadenm zkoně jeho nrok, pokud jde o způsob vydn majetkovho podlu, zsadně změnil, a to v jeho neprospěch. Tm byl dle stanoviska navrhovatelů porušen čl. 2 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod.
Navrhovatel vyjadřuj dle sv pochybnosti k nležitostem a prvn povaze majetkovch listů, jak jsou definovny v napadenm zkoně. Naplňuj znaky listiny definovan v 4 odst. 4 zkona č. 591/1992 Sb., o cennch paprech, ve zněn pozdějšch předpisů, neboť maj bt vydvny v souvislosti s převzetm povinnosti k vypořdn majetkovho podlu oprvněn osoby na transformovanm družstvu, je s nimi spojeno prvo na vyplacen majetkovho podlu a jsou převoditeln. V takovm přpadě však mus obsahovat i nležitosti uveden v 3 zkona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, tedy mimo jin zvazek emitenta splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu v určenm termnu, vyplcet určen vnos dluhopisu ve stanovench termnech či způsob stanoven takovho vnosu. Tm se vytvřej instituty, pravidla a situace, kter jsou v rozporu s obchodnm zkonkem a předpisy souvisejcmi v oblasti platnho soukromho prva.
V dalš čsti svho podn navrhovatel vychzej z toho, že oprvněn osoba se stala vlastnkem majetkovho podlu již před jeho vydnm ve smyslu 9 odst. 7 zkona č. 42/1992 Sb., tj. pot, co byl majetkov podl družstvem vypočten a oprvněn osoba s nm byla seznmena. Zdůrazňuj, že napadenm zkonem dochz k podstatn redukci obsahu vlastnictv k tomuto majetku, a to jednak omezenm prva tento majetek užvat, jednak na dobu 15 let zbavenm prva požvat jeho plody a užitky. Nepřmm důsledkem je pak omezen dispozičnho prva k takovmu majetku. Navrhovatel maj za to, že zkonodrce se při ochraně dlužnka - transformovanho družstva či jeho prvnho nstupce - ocitl mimo rmec působnosti čl. 11 odst. 2 a 4 Listiny zkladnch prv a svobod, neboť těmto subjektům "daroval" prvo bez nhrady užvat po dobu nejmně 15 let ciz majetek, přičemž vlastnkům tohoto majetku nepřiznal ani prvo na přiměřen vnosy z tohoto majetku plynouc. Přitom již podle původn verze zkona č. 42/1992 Sb. poskytl zkonodrce transformovanm družstvům sedmiletou lhůtu k vydn majetkovch podlů oprvněnm osobm (i když bez vnosů) a současnou prvn pravou těm, kdož z podstatn čsti nedostli svm zvazkům vyplvajcm z původn verze transformačnho zkona, prakticky prodloužil jejich zvhodněn o dvojnsobek. Z toho navrhovatel dospvaj k nzoru, že tm byl porušen jak čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny zkladnch prv a svobod, tak čl. 1 odst. 1 Dodatkovho protokolu k evropsk mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod.
Zvěrem navrhovatel poukazuj na to, že podle čl. 1 stavy Česk republiky je Česk republika prvnm sttem a k jeho definičnm znakům patř tak princip prvn jistoty a ochrany důvěry občanů v prvo a z toho vyplv i zkaz retroaktivity prvnch norem. Retroaktivita stanoven čl. IV napadenho zkona je proto narušenm nabytch prv přesahujcch čel zkona č. 42/1992 Sb. a narušuje i princip ochrany důvěry v prvo, a je tak v rozporu s čl. 1 stavy Česk republiky.
stavn soud si k stavn stžnosti vyždal vyjdřen Poslaneck sněmovny i Sentu Parlamentu Česk republiky.
Dopisem ze dne 15. zř 1999 sdělil předseda Poslaneck sněmovny prof. Ing. Vclav Klaus, CSc. stavnmu soudu, že zkon č. 144/1999 Sb. byl schvlen potřebnou většinou poslanců Poslaneck sněmovny dne 1. dubna 1999. Dne 28. dubna 1999 byl zamtnut Sentem, dne 19. května 1999 byl znovu schvlen Poslaneckou sněmovnou. Prezidentem republiky byl vrcen dne 2. června 1999 a dne 29. června 1999 Poslaneck sněmovna svm hlasovnm na vrcenm zkonu setrvala. Pot byl zkon podepsn předsedou Poslaneck sněmovny a předsedou vldy a byl řdně vyhlšen. Pokud jde o obsahovou strnku zkona, předseda Poslaneck sněmovny uvd, že důvodem k vahm novelizovat tento zkon je obava z možnch vžnch důsledků hromadnho vypořdn podlů z transformace, kter se očekv na přelomu let 1999 a 2000. Dnes je zcela zřejm, že zemědělsk družstva, popřpadě jejich prvn nstupci v postaven dlužnků nejsou a do stanoven doby ani nebudou schopna transformačn podly vypořdat. Clem novely zkona je tedy ochrana těchto subjektů před konkursem. Při projednvn nvrhu zkona v Poslaneck sněmovně byly uplatňovny zsadn a vrazně protichůdn nzory, přičemž argumentace odpůrců nvrhu zkona byla v zsadě totožn s nvrhem podanm skupinou poslanců stavnmu soudu. Zvěrem předseda Poslaneck sněmovny uvd, že je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem posoudil stavnost tohoto zkona a vydal přslušn rozhodnut.
Dopisem ze dne 30. zř 1999 zaslala stavnmu soudu vyjdřen k nvrhu skupiny poslanců předsedkyně Sentu PhDr. Libuše Benešov. Konstatovala, že předloha napadenho zkona byla předmětem obshlch diskus v Sentu a v průběhu projednvn byly předloze vytkny nedostatky spočvajc zejmna v rozporu mezi původnm pojetm zkona, kter upravoval vydn majetkovho podlu, zatmco ustanoven novely zkona nahrazuje slovo vydn vznamově odlišnm slovem vypořdn; v situaci, kde nedojde mezi věřitelem a zemědělskm družstvem k dohodě o vypořdn majetkovho podlu a kde se navrhuje stav řešit vydnm majetkovch listů v hodnotě vypořdvanho majetku a kde majetkov podl je vypořdn dnem, kdy družstvo majetkov listy vyd; tmto dnem tak zanik pohledvka oprvněn osoby vůči zemědělskmu družstvu. Reln majetkov podl se tedy z důvodu pouhho neuzavřen dohody častnků měn jen na majetkov list, kter podl na relnm majetku nepředstavuje; je tedy skutečnost, že
- majetkov list se nevydv dohodou častnků;
- zkon přenš povinnost uhradit značnou čst zvazků dlužnků na Pozemkov fond a odčerpv tak veřejn prostředky určen k jinm čelům;
- obecn ustanoven zkona se tkaj všech typů družstev a projednvan nvrh zkona se zabv pouze zemědělskmi družstvy;
- novela poškozuje dosud nevypořdan soukrom zemědělce, kterm mělo majetek vydat družstvo nebo jeho prvn nstupce již před 6 lety, a preferuje povinn osoby, kterm umožňuje vydat majetkov listy, a tak se zbavit veškerch zvazků, zejmna pak preferuje skupinu povinnch osob, kter dosud dobrovolně nesplnila povinnost vypořdat sv zvazky vůči skupině povinnch osob, kter tak již učinila atd.
Byla vyslovena i obava, zda se navržen prava nedostv do rozporu s čl. 11 Listiny zkladnch prv a svobod (odnět vlastnickho prva bez existence veřejnho zjmu).
Projednvan předloze byla vytkna i retroaktivita, neboť upravuje nakldn s majetkovmi listy v momentě, kdy režim zkona trv již 7 let v neprospěch nevyřzench přpadů.
Důsledkem bylo, že Sent zamtl dne 28. dubna 1999 v hlasovn, při kterm ze 65 přtomnch sentorek a sentorů se vyslovilo 39 pro zamtnut a 21 proti zmtnut nvrhu zkona. Proto je nyn na zkladě podanho nvrhu skupiny poslanců na stavnm soudu posoudit stavnost tohoto zkona.
stavn soud se tž seznmil s obsahem přpisu prezidenta republiky ze dne 2. června 1999, jmž byl zkon podle čl. 50 stavy Česk republiky vrcen Poslaneck sněmovně. V odůvodněn se uvd, že oprvněn osoby, v souladu s platnou prvn pravou, od roku 1992 předpokldaly, že jim po 7 letech od schvlen transformačnho projektu družstva bude vydn jejich majetkov podl v pln vši. Těsně před uplynutm tto poměrně dlouh doby, kdy byl jejich podl "zablokovn", m bt režim vydvn podlů v pln vši nahrazen režimem vypořdn nroků, kter podstatně zhoršuje jejich ekonomick postaven. Zkon tmto způsobem porušuje jeden ze zkladnch principů prvnho sttu, a to princip důvěry v prvo, a ve svch důsledcch oslabuje stavou Česk republiky zaručenou ochranu vlastnickch prv. Přijat zkon prohlubuje nerovnost mezi jednotlivmi skupinami oprvněnch osob, založenou už v roce 1992, konkrtně mezi osobami, kter začaly provozovat zemědělskou vrobu (těm musel bt majetkov podl vydn do 90 dnů od podn ždosti), a mezi osobami, kter nezačaly zemědělskou vrobu provozovat.
stavn soud si vyždal tž stanovisko vldy, kter v tto věci předložil předseda vldy Ing. Miloš Zeman dne 2. prosince 1998 Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky. V něm se uvd, že vlda s nvrhem zkona vyslovila souhlas, ale současně upozornila na to, že v nejbližš době projedn vlastn rozshlejš nvrh novely zkona č. 42/1992 Sb., v jehož rmci bude navrženo i řešen způsobu vypořdn majetkovch podlů v družstvech. Vlda zroveň upozornila, že předložen nvrh zkona m někter nedostatky, jako:
- z navržench ustanoven nen vždy jednoznačně zřejm, jakou povahu by měl mt majetkov list v tom smyslu, zda m jt o dluhopis nebo o cenn papr typu akcie,
- nvrh ( 13 odst. 5), aby stejnm způsobem, jakm je navrhovno vypořdat majetkov podly nečlenů družstev, byly vypořdny i majetkov podly členů družstev, nekoresponduje s faktickm stavem, neboť vypořdn majetkovch podlů členů družstev zpravidla řeš stanovy družstev,
- pochybnosti vyvolv tž nvrh ( 13a odst. 3), aby majetkov list byl veřejně obchodovatelnm přmo ze zkona, tj. bez povolen přslušnho sttnho orgnu, což by mohlo vst k tomu, že na kapitlov trh by se dostaly dalš nebonitn a nelikvidn cenn papry, jakož i nvrh (čl. II) na rozsah daňovho osvobozen,
- norma, kterou je navrženo (čl. III) rozšřit prva Pozemkovho fondu, je nepřiměřeně obecn,
- nvrh zkona postrd důvodovou zprvu včetně vyčslen hospodřskho a finančnho dosahu navrhovan pravy.
stavn soud zhodnotil nvrh na zrušen zkona č. 144/1999 Sb. a dospěl k zvěru, že nvrh je důvodn. Přitom porušen stavněprvnch ustanoven hodnotil v některch přpadech od nvrhu odlišně.
Z konstantn judikatury stavnho soudu sice vyplv, že je věc sttu, aby rozhodl, že jedn skupině poskytne mně vhod než jin, nesm však postupovat libovolně a z jeho rozhodnut mus vyplvat, že tak čin ve veřejnm zjmu, a nikoli např. proto, aby zakryl nedostatky ve sprvě věc veřejnch.
stavn soud jako orgn ochrany stavnosti se nejprve rozhodl, že se nebude zabvat odůvodněnm nvrhu, tkajcm se nmitky, že napaden zkon zavedl nov instituty, např. majetkov listy, a i některmi dalšmi ustanovenmi se dostal do rozporu s obchodnm zkonkem či předpisy souvisejcmi. Tm nem bt řečeno, že vznesen nmitky nejsou oprvněn, ale stavn soud přistoupil k předloženmu nvrhu předevšm z hlediska, zda jm byly porušeny stavněprvn normy, kter navrhovatel ve svm nvrhu uvedli.
Po prostudovn předložench podkladů včetně parlamentnch tisků a s přihldnutm k důvodům, kter byly uplatněny ze strany prezidenta republiky a Sentu Parlamentu Česk republiky, dospěl stavn soud k zvěru, že novela transformačnho zkona porušuje jeden ze zkladnch principů prvnho sttu, a to princip prvn jistoty a důvěry v prvo, jak vyplv z čl. 1 stavy Česk republiky. Oprvněn osoby, v souladu s prvn pravou, od roku 1992 předpokldaly, že jim po 7 letech od schvlen transformačnho projektu bude vydn jejich majetkov podl v pln vši. Těsně před uplynutm tto dosti dlouh doby však novela přinesla zcela odlišn řešen, a to vypořdn (nikoliv již vydn) majetkovho podlu buď dluhopisem splatnm do 20 let s 2% rokem nebo majetkovm listem, kter povinně odkoup za nominln hodnotu Pozemkov fond po 15 letech bez ročen od prvn oprvněn osoby, kter byl majetkov list družstva vydn. Novela tedy na jedn straně poškozuje, zhoršuje ekonomick postaven a popr vlastnick prva oprvněnch osob k majetkovm podlům a na druh straně legalizuje prvo družstev či obchodnch společnost nakldat s cizm majetkem podle jejich vlastnch dispozic. Tm dochz i k porušen čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny zkladnch prv a svobod, že vlastnick prvo všech vlastnků m stejn zkonn obsah i ochranu. Tž nucen omezen vlastnickho prva je možn jen ve veřejnm zjmu, a to na zkladě zkona a za nhradu.
Svm rozsahem a koncepc prohlubuje novela i nerovnost mezi jednotlivmi skupinami oprvněnch osob, kter byla sice již založena v roce 1992, a to mezi osobami, kter začaly provozovat zemědělskou vrobu a jimž musel bt majetkov podl vydn do 90 dnů od podn ždosti, a mezi osobami, kter nezačaly zemědělskou vrobu provozovat, jimž mohl (nikoliv musel) bt majetkov podl vydn podle 13 odst. 3 zkona č. 42/1992 Sb. Tato nerovnost, jež mohla bt z restitučnho pohledu snad pokldna za odůvodněnou, a tm za prvn pravu, kter odpovdala veřejnmu zjmu, byla však rozšřena novelou v takovm rozsahu, že ji již za odůvodněnou pokldat nelze a mus bt hodnocena jako porušen čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod vyjadřujcho zsadu, že lid jsou si rovni v prvech.
V souvislosti s uvedenm konstatovnm je třeba souhlasit i s tm, že novelou byl porušen i čl. 1 odst. 1 Dodatkovho protokolu k evropsk mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, kter stanov, že každ fyzick nebo prvnick osoba m prvo pokojně užvat svůj majetek. Nikdo nemůže bt zbaven svho majetku, s vjimkou veřejnho zjmu a za podmnek, kter stanov zkon a obecn zsady mezinrodnho prva.
Při zvžen všech uvedench důvodů stavn soud rozhodl, že je třeba nvrhu skupiny poslanců vyhovět a novou pravu zkona č. 42/1992 Sb. a zkonů č. 586/1992 Sb. a č. 569/1991 Sb. zrušit. Po formln strnce musel vyjt z toho, že zkon č. 144/1999 Sb., kter byl vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 15. července 1999, tmž dnem změnil ustanoven v původnm zkoně č. 42/1992 Sb., kam byla ustanoven napadenho zkona č. 144/1999 Sb., kter stavn soud pokldal za nestavn, touto cestou vnesena.
Současně považuje stavn soud za nutn upozornit jak orgny zkonodrn, tak exekutivn, že zkon č. 42/1992 Sb. by měl v 13 odst. 3 upevnit postaven oprvněnch osob, kter sice z textu vyplv, ale je clevědomě zeslabovno až do t mry, že vydn majetkovho podlu, ač zkonem stanovenho, je v době, kdy m uplynout zvazn sedmilet lhůta, pro toto vydn zpochybňovno a zkonem č. 144/1999 Sb. bylo prakticky anulovno. stavn soud proto neponechal bez povšimnut ani vyjdřen některch poslanců či sentorů, kteř v nvrhu zkona spatřovali odnět vlastnickho prva bez existence veřejnho zjmu či jako jistou formu vyvlastněn, ne však pro potřebu demokratickho sttu, ale pro jinou skupinu osob, kter nedostla svm zvazkům, kter pro ni již od roku 1992 ze zkona vyplvaly. Zemědělsk družstva dostala tehdy možnost užvat majetek oprvněnch osob a vnosů z tohoto majetku. Někter jednala ekonomicky i prvně poctivě, splnila zkonnou povinnost a vydala majetkov podly. Vychzela z toho, že majetek jim byl svěřen do sprvy, že nen jejich a že je nezbytn jej ve stanoven lhůtě vrtit. Byla však i takov, kter o svěřen majetek nepečovala.
Z uvedench důvodů stavn soud napaden zkonn ustanoven zrušil podle 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu.
Pokud jde o čst novely, podle nž v 13 odst. 2 a 3 zkona č. 42/1992 Sb. slova "vydn" a "vydn" byla nahrazena slovy "vypořdn" a "vypořdn", nvrh na jej zrušen stavn soud zamtl podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., neboť dospěl k zvěru, že tato legislativn prava nen protistavn, když při stavně konformn interpretaci a aplikaci tto prvn normy nedojde k porušen vlastnickch prv oprvněnch osob.