Ve věci návrhu na zrušení obecně závazné vyhlášky města Vysokého nad Jizerou č. 5 ze dne 25. července 1994 o zákazu agitace a propagace KSČM a hnutí a stran projevujících sympatie ke komunismu 294/1996 účinný od 29.11.1996
| Schválené: | 19.11.1996 |
| Účinnost od: | 29.11.1996 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Protiprávnost komunistického režimu a odpor proti němu, Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Právní předpisy. Obecně závazné vyhlášky a nařízení obcí a krajů., Obce jako subjekty práv a povinností., Podpora a propagace fašismu a podobného hnutí. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 19. listopadu 1996 v plénu ve věci návrhu skupiny 29 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení obecně závazné vyhlášky města Vysokého nad Jizerou č. 5 ze dne 25. července 1994 o zákazu agitace a propagace KSČM a hnutí a stran projevujících sympatie ke komunismu takto:
Obecně závazná vyhláška města Vysokého nad Jizerou č. 5 ze dne 25. července 1994 o zákazu agitace a propagace KSČM a hnutí a stran projevujících sympatie ke komunismu se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn
1. Dne 8. nora 1996 byl doručen stavnmu soudu Česk republiky nvrh skupiny 29 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, jejmž zastupovnm byl v řzen před stavnm soudem pověřen poslanec doc. RSDr. Jaroslav Štrait, CSc., na zrušen obecně zvazn vyhlšky města Vysokho nad Jizerou č. 5 o zkazu agitace a propagace KSČM a hnut a stran projevujcch sympatie ke komunismu.
Zněn napaden vyhlšky je nsledujc:
Obecně zvažn vyhlška města Vysokho nad Jizerou
č. 5
O zkazu agitace a propagace KSČM a hnut a stran projevujcch sympatie ke komunismu
Městsk zastupitelstvo ve Vysokm nad Jizerou se podle zkona 367/1990 Sb., o obcch, ve zněn pozdějšch předpisů (zk. 410/92 Sb., 14, odst. 1, psmeno o), usneslo vydat na veřejnm zasedn dne 25. 7. 1994, č. u. 19/5/94, tuto obecně zvaznou vyhlšku:
Oddl I.
Zkladn ustanoven
Na zem ve sprvě města Vysokho nad Jizerou nen povoleno fyzickm ani prvnickm osobm provdět agitaci a propagaci KSČM a ostatnch hnut a stran projevujcch sympatie ke komunismu.
Oddl II.
Sankce
V přpadě porušen tto vyhlšky bude postupovno dle zkona 200/90 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů (zk. 124/93 Sb., o přestupcch, 46 ostatn přestupky proti pořdku ve sttn sprvě a přestupky proti pořdku v zemn samosprvě). Za tento přestupek lze udělit pokutu do vše 5000 Kč.
Oddl III.
Zvěrečn ustanoven
Tato vyhlška nabv činnosti 15. den po vyhlšen, tj. 15. den po jejm vyvěšen na řednch deskch.
Vyvěšeno 1. 8. 1994
Ve svm nvrhu podanm podle 64 odst. 2 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb. skupina poslanců v prv řadě konstatuje, že již dne 31. 8. 1994 rozhodla přednostka Okresnho řadu Semily pod čj. Př-121/94, podle 62 odst. 1 zk. ČNR č. 367/1990 Sb., o obcch, ve zněn pozdějšch předpisů, o pozastaven vkonu uveden vyhlšky a poždala, aby městsk zastupitelstvo do 7. 9. 1994 přijalo opatřen k npravě. Městsk zastupitelstvo tak však neučinilo. Dne 29. zř 1994 se proto přednostka okresnho řadu obrtila na stavn soud s nvrhem ve smyslu 64 odst. 3 zk. č.182/1993 Sb. stavn soud rozhodl dne 8. prosince 1994 mimo stn jednn o tomto nvrhu tak, že jej podle 43 odst. 1 psm. d) cit. zkona usnesenm odmtl. Napaden vyhlška je tak v důsledku pozastavenho jejho vkonu nečinn, nikoliv však neplatn.
Nvrh v dalš čsti namt porušen řady ustanoven stavněprvnch a prvnch předpisů předmětnou obecně zvaznou vyhlškou. Jedn se zejmna o ustanoven čl. 2 odst. 3 a 4, čl. 5 a čl. 104 stavy Česk republiky (dle jen "stava"); ustanoven čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 3 odst. 1, čl. 4, čl. 17 odst. 1, 2 a 4, čl. 19, čl. 20, čl. 21 odst. 4 a čl. 22 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Dotčena byla tž podle nzoru navrhovatel ustanoven 13 odst. 2 a 16 odst. 2 zkona č. 367/1990 Sb., o obcch, ve zněn pozdějšch předpisů.
Rozpor předmětn vyhlšky s čl. 2 odst. 4 stavy, jakož i s čl. 2 odst. 3 Listiny spatřuj navrhovatel v tom, že nikdo nesm bt nucen činit, co neukld zkon.
Jedn se tž o rozpor s ustanovenm čl. 4 odst. 2 Listiny, podle něhož mohou bt meze zkladnch prv a svobod, za podmnek stanovench Listinou, upraveny pouze zkonem. Tm, že si Městsk zastupitelstvo ve Vysokm nad Jizerou v rozporu s stavou osvojilo pravomoc "obecně zvaznou vyhlškou" omezit na zem města nejen všem jednotlivcům, ale tž prvnickm osobm svobodu projevu, prvo vyjadřovat sv nzory slovem, psmem, tiskem, obrazem nebo jinm způsobem a prvo svobodně vyhledvat, přijmat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice sttu, natož města či obce, porušilo čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny. Omezenm těchto prv je přmo dotčeno tž prvo všech fyzickch osob na zem města pokojně se shromažďovat, jak umožňuje čl. 19 odst. 1 Listiny, prvo se sdružovat ve smyslu čl. 20 odst. 1 Listiny; v přpadě občanů Česk republiky tž prvo zakldat politick strany a politick hnut a sdružovat se v nich, jak stanov čl. 20 odst. 2 Listiny, uchzet se za stejnch podmnek o volen a jin veřejn funkce podle čl. 21 odst. 4 Listiny.
Napadenou vyhlškou se podle nzoru navrhovatelů zasahuje tž do svobodn soutěže politickch sil, jak m na mysli čl. 22 Listiny, jakož i do voln soutěže všech politickch stran ve smyslu čl. 5 stavy.
Stanoven sankce v oddlu II. vyhlšky je v rozporu s čl. 3 odst. 3 Listiny, podle kterho nikomu nesm bt způsobena jma na prvech pro uplatňovn jeho zkladnch prv a svobod, jakož i s čl. 2 odst. 3 stavy, ve spojen s čl. 3 odst. 1 Listiny, podle nichž sttn moc slouž všem občanům bez jakkoliv diskriminace v zkladnch prvech a svobodch.
Vzhledem ke skutečnosti, že napaden obecně zvazn vyhlška nebyla podle nzoru navrhovatelů vydna v samostatn působnosti obce (čl. 104 stavy, 13 odst. 2, 16 odst. 2 zk. ČNR č. 367/1990 Sb., o obcch, ve zněn pozdějšch předpisů) i se zřetelem k dalšm vadm, kter vykazuje ve smyslu citovanch ustanoven, navrhuje skupina poslanců, s odvolnm na zněn nlezu Pl. S 26/93, zrušen tto vyhlšky.
V psemnm vyjdřen k nvrhu skupiny poslanců, podanm dne 2. 5. 1996, ve smyslu 69 zkona č. 182/1993 Sb., pověřen člen Městskho zastupitelstva ve Vysokm nad Jizerou potvrdil stanovisko zastupitelstva, kter bylo vyjdřeno již přijetm napaden obecně zvazn vyhlšky. S nvrhem skupiny poslanců Parlamentu Česk republiky Městsk zastupitelstvo ve Vysokm nad Jizerou nesouhlas z nsledujcch důvodů:
Vydan vyhlška se měla stt pobdkou a vzvou pro vldu, prezidenta a poslance Parlamentu nejen k definitivnmu vyrovnn se s hrůznou komunistickou minulost, ale i v přtomnosti s komunismem ohrožujcm demokracii u ns. Ve vyjdřen se dle tvrd, že jsou neustle porušovny paragrafy 260 a 261 trestnho zkona, zakazujc propagaci hnut směřujcho prokazatelně k potlačen prv a svobod občanů. Dle je tvrzeno, že registrac KSČM a SČK byl porušen 4 psm. a) a c) zkona 424/1991 Sb., o sdružovn v politickch stranch a v politickch hnutch. Zastupitelstvo nevěř proklamovan demokratičnosti KSČM, natož pak SČK, kter se dokonce otevřeně hls k nstupnictv zločinn a zavrženhodn KSČ, protože tyto strany by se logicky nemohly jmenovat "komunistick".
Dle je poukazovno na neměnn definice komunisty a komunismu, kter usiluj o zřzen komunistickho režimu, tj. systmu vldy, v němž pln vedouc lohu pouze komunistick strana bez skutečn opozice. Dle se argumentuje ve vyjdřen zastupitelstva tm, že neexistuje podstatn rozdl mezi fašismem a komunismem, snad až na to,ž e komunismus m na svědom asi dvojnsobn počet obět. Tolik z vyjdřen Městskho zastupitelstva ve Vysokm nad Jizerou.
Zkladn podmnkou řzen o nvrhu na zrušen prvnho předpisu je zjištěn, zda napaden obecně zvazn vyhlška byla přijata a vydna stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.). Za tm čelem si stavn soud vyždal od Městskho zastupitelstva ve Vysokm nad Jizerou listinn důkazy, osvědčujc nležit přijet napaden vyhlšky: zpis z 5. zasedn zastupitelstva ze dne 25. 7. 1994, usnesen z thož jednn, prezenčn listinu, daje dokladujc řdn vyhlšen napadenho prvnho předpisu, jakož i pln text předmětn vyhlšky.
Ze zpisu z jednn zastupitelstva dne 25. 7. 1994 mimo jin vyplynu.o, že v jeho průběhu (viz bod 1. programu) byl odvoln zastupitel Jan Hejral. V důsledku toho došlo ke snžen počtu členů městskho zastupitelstva na uvedenm jednn na 9 členů, zroveň se tak snžil i celkov počet členů zastupitelstva na 15. Podle vyjdřen tajemnka Městskho řadu ve Vysokm nad Jizerou uprzdněn mandt doplněn nebyl z důvodu blžcho se ukončen volebnho obdob.
Jednn Městskho zastupitelstva ve Vysokm nad Jizerou dne 25. 7. 1994, na němž byla přijata napaden obecně zvazn vyhlška, se podle prezenčn listiny zčastnilo k bodu usnesen 19/5/94 celkem 9 členů zastupitelstva, z nichž 8 hlasovalo pro jej přijet, jeden se zdržel hlasovn, resp. podle zmněnho vyjdřen tajemnka Městskho řadu ve Vysokm nad Jizerou, jeden hlas byl proti. Předmětn vyhlška tak byla přijata v souladu s 38 odst. 5 zkona č. 367/1990 Sb., o obcch, ve zněn pozdějšch předpisů.
Vyvěšena byla tato vyhlška dne 1. 8. 1994, takže činnou se stala patnctm dnem po tomto datu, tedy dne 16. 8. 1994. Uveden daje plynou z oddlu III. obecně zvazn vyhlšky.
Vzhledem k tomu, že pod textem vyhlšky chyběl podpis starosty, poždal stavn soud o vysvětlen. Podle vyjdřen tajemnka Městskho řadu ve Vysokm nad Jizerou bylo přčinou odmtav stanovisko starosty, kter hlasoval proti tto vyhlšce. Napaden obecně zvazn vyhlška je tedy podepsna zstupcem starosty a měla by bt dle podepsna jinm ranm ( 52 odst. 3 zk. ČNR č. 367/1990 Sb.). Na mstě podpisu radnho je podpis člena městskho zastupitelstva.
stavn soud se proto musel v dan souvislosti zabvat otzkou platnosti napaden vyhlšky i z hlediska zkonnch požadavků na jej podepisovn.
Skutečnost, že namsto starost podepsal napadenou vyhlšku jeho zstupce, i když starosta nebyl nepřtomen, jak požaduje ust. 52 odst. 4 cit. zkona, nebrn podle nzoru stavnho soudu uznat takovto postup za zkonn. Zastoupen starosty v jeho nepřtomnosti, stejně tak jako jeho zastoupen v přpadě, kdy určit kon odmtne provst, jsou ve sv podstatě shodn situace, vyžadujc zastoupen, jak na ně pamatuje uveden ustanoven zkona o obcch. Pokud druhm ze spolupodepisujcch nebyl radn, zvolen ve smyslu 44 odst. 3 cit. zkona, nbrž člen zastupitelstva, kter status radnho automaticky nem, nebyl-li vše uvedenm způsobem zvolen, nelze podpis tto osoby považovat za relevantn ve smyslu 52 odst. 3 cit. zkona.
Prvn důsledky chybějcch či irelevantnch podpisů na obecně zvaznch vyhlškch zkon o obecnm zřzen vslovně neupravuje. Zroveň stanov v 16 odst. 3 jedinou podmnku jejich platnosti, a to vyvěšen na ředn desce. Z uvedenho se tedy podv, že nedostatky v podpisech obecně zvazn vyhlšky, byla-li tato jinak v souladu se zkonem přijata a publikovna, platnost takovto vyhlšky nijak neovlivňuj.
V řzen o zrušen obecně zvazn vyhlšky, jakožto jinho prvnho předpisu, zkoum stavn soud jej obsah z hledisek stanovench v 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. Mezi takov patř přijet vyhlšky v mezch stavou stanoven kompetence a jej soulad s prvnmi předpisy vyššho stupně prvn sly.
Ve smyslu čl. 79 odst. 3 stavy mohou orgny zemn samosprvy vydvat prvn předpisy na zkladě a v mezch zkona, jsou-li k tomu zkonem zmocněny. Jmenovitě zastupitelstva obc mohou v mezch sv působnosti vydvat obecně zvazn vyhlšky (čl. 104 odst. 3 stavy). Ze systematickho zařazen citovanch ustanoven plyne, že prv zakotvuje pravomoc vydvat obecně zvazn vyhlšky v přenesen působnosti, druh zakotvuje pravomoc vydvat tyto vyhlšky v samostatn působnosti obce. Ust. čl. 79 odst. 3 představuje prvn zklad pro odvozenou mstn prvn normotvorbu, ust. čl. 104 odst. 3 zakotvuje původn prvně normotvornou pravomoc.
Obecně zvazn vyhlška, napaden nvrhem skupiny poslanců, nebyla vydna na zkladě zkonnho zmocněn ve věcech patřcch do přenesen působnosti ( 21 a nsl. zkona ČNR č. 367/1990 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů). Naopak, jak obsahuje jej vodn ustanoven, opr se o 14 odst. 1 psm. o) cit. zkona. To by naznačovalo, že se jedn o vyhlšku vydanou v samostatn působnosti obce.
Jak již konstatovalo usnesen o odmtnut nvrhu přednostky Okresnho řadu Semily na zrušen tto vyhlšky (sp. zn. Pl. S 21/94), v rmci sv samostatn působnosti může obec svmi obecně zvaznmi vyhlškami řešit jen ty koly veřejn sprvy, kter jsou zkony, na prvm mstě zkonem o obcch, takto jako samostatn působnost označeny, a to navc za podmnky, že tak učin způsobme, kter neodporuje stavnm zkonům, mezinrodnm smlouvm podle čl. 10 stavy, zkonům a prvnm předpisům vydanm střednmi orgny sttn sprvy k jejich proveden [čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy, 16 odst. 2 zkona o obcch]. V ždnm přpadě tedy nemůže obec obecně zvaznou vyhlškou upravit něco, co je vyhrazeno pravě zkonem. Již v tomto rozhodnut došel stavn soud k zvěru, že předmětn obecně zvazn vyhlška města Vysokho nad Jizerou upravuje prvě ony společensk vztahy, kter jsou vyhrazeny k prvn pravě toliko zkonem, tedy formou prvnho předpisu, kter může přijmout pouze Parlament Česk republiky (čl. 15 odst. 1 stavy). Dle je zde konstatovno, že podle čl. 104 odst. 1 stavy může bt působnost zastupitelstva stanovena jen zkonem, což znamen, že zastupitelstvo si nemůže samo tuto působnost rozšiřovat cestou obecně zvaznch vyhlšek. Obecně zvazn vyhlška je jednm z prostředků realizace věc v samostatn působnosti obce, nikoli prostředkem zakotven samostatn působeni obce [ 14 odst. 1 psm. i) zkona o obcch].
Napaden obecně zvazn vyhlška je opřena o ustanoven 14 odst. 1 psm. o) zkona o obcch, z čehož bez dalšho nevyplv, že byl respektovn rmec samostatn působnosti obce. Ten je dn v kontextu citovanho ustanoven zležitostmi veřejnho pořdku mstn povahy, na kter se působnost obce může omezovat. Zkaz agitace a propagace KSČM a hnut a stran projevujcch sympatie ke komunismu svou povahou přesahuje meze lokln povahy veřejnho pořdku a jeho ochrany. V důsledku toho ani odvoln se na citovan ustanoven zkona o obecnm zřzen nezakld nepochybnou samostatnou působnost, v jejmž rmci by se napaden obecně zvazn vyhlška pohybovala.
Lze tedy uzavřt, že předmětn vyhlška nebyla vydna ani v rmci působnosti přenesen, ani samostatn.
Otzka souladu napaden obecně zvazn vyhlšky s prvnmi předpisy vyššho stupně prvn sly je zce spojena s hlediskem samostatn působnosti obecně rozebranm shora.
Nebyla-li napaden obecně zvazn vyhlška města Vysokho nad Jizerou vydna v rmci ždnho z uvedench druhů působnosti obce, znamen to, že předmětem sv regulace učinila vztahy, kter jsou regulovateln pouze zkonem. To ostatně konstatovalo již citovan usnesen o odmtnut nvrhu přednostky Okresnho řadu Semily (Pl. S 21/94).
Obsahově nejbližšm zkonnm ustanovenm v tto souvislosti je 260, 261 tr. zk. o podpoře a propagaci hnut směřujcch k potlačen prv a svobod občanů. Předmětn vyhlška je pouhou parafrz těchto skutkovch podstat. Proto, jak již bylo v obdobnch přpadech ostatně konstatovno (nlez Pl. S 26/93, Pl. S 42/95 a Pl. S 44/95) tm, že zastupitelstvo města Vysokho nad Jizerou takovouto vyhlšku vydalo, překročilo meze kompetenc, stanovench stavou a zkonem ČNR č. 367/1990 Sb., o obcch (obecn zřzen), ve zněn pozdějšch předpisů.
stavn soud považuje mstn samosprvu za nezastupitelnou složku rozvoje demokracie. Mstn samosprva je vrazem prva a schopnosti mstnch orgnů, v mezch danch zkonem, v rmci sv odpovědnosti a v zjmu mstnho obyvatelstva regulovat a řdit čst veřejnch zležitost.
Obecn zastupitelstvo je nepochybně orgnem, ktermu nemůže bt lhostejno, chovaj-li se politick strany, jejich organizačn složky či jejich členov na zem obce způsobem, kter odporuje zkonu, či snad dokonce naplňuje některou ze skutkovch podstat uvedench v trestnm zkoně, jak se v nvrhu uvd. Proto zkon o sdružovn v politickch stranch a v politickch hnutch (č. 424/1991 Sb.) ve svm 4 stanov, kter politick strany nemohou vyvjet politickou činnost. Ust. 15 thož zkona stanov mechanismus, s jehož pomoc lze dospět k pozastaven činnosti či rozpuštěn politick strany. stavn soud je si vědom toho, že takovto řzen je značně složit a vyžadovalo by od obce nemal sil, mnohdy nepřinšejc okamžit řešen. Nicmně postoupen podněty obc vldě a prezidentovi, ve smyslu zkona o politickch stranch, by skldaly postupně skutečn obraz charakteru a povahy t kter politick strany o tom, jak se skutečně chov. To znamen, jak si ve smyslu čl. 5 stavy představuje volnou soutěž politickch stran, respektujcch zkladn demokratick principy v pluralitn společnosti.Obecn zastupitelstva, jako volen samosprvn orgny, mohou podstatnm způsobem přispvat k informovanosti odpovědnch mst i veřejnosti o tom, jak se politick strany skutečně chovaj, mnohdy v rozporu s tm, co proklamuj jejich stanovy.
Z toho, co bylo řečeno, vyplv, že chce-li obec projevit svoji politickou vůli při plněn svch samosprvnch kolů v zjmu mstnch obyvatel, mus tak učinit adekvtnmi prostředky. Tm, že zvolila v předmětnm přpadě jako prostředek vyhlšku, tj. normativn akt, postupovala neadekvtně.
Z důvodů vše uvedench dospěl stavn soud k zvěru, že napaden vyhlška je v rozporu s člnkem 104 odst. 3 stavy, ustanovenmi 13 odst. 2, 14 odst. 1 a 16 odst. 2 zk. ČNR č. 367/1990 Sb., o obcch (obecn zřzen), ve zněn pozdějšch předpisů, a proto, aniž by považoval za nezbytn se zabvat dalšmi, v nvrhu poslanců uvděnmi důvody, rozhodl tak, že vyhlška města Vysokho nad Jizerou č. 5 ze dne 27. 7. 1994 o zkazu agitace a propagace KSČM a hnut a stran projevujcch sympatie ke komunismu se zrušuje dnem vyhlšen tohoto nlezu ve Sbrce zkonů ( 70 odst. 1 zk. č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu).