Ve věci návrhu na vydání nálezu, že k platnosti rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 29. listopadu 2000 o jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky se vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády 285/2001 účinný od 03.08.2001

Ústavní soud rozhodl dne 20. června 2001 v plénu o návrhu předsedy vlády a vlády České republiky na vydání nálezu, že k platnosti rozhodnutí prezidenta republiky ze dne 29. listopadu 2000, kterými jmenoval Zdeňka Tůmu guvernérem České národní banky a Luďka Niedermayera viceguvernérem České národní banky, se vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn�

I.

�stavn� soud obdržel 20. 4. 2001 n�vrh na zah�jen� ř�zen�, j�mž se předseda vl�dy a vl�da Česk� republiky s odvol�n�m na čl. 87 odst. 1 p�sm. k) �stavy Česk� republiky (d�le jen "�stava") a � 120 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, dom�haj� vyd�n� n�lezu, kter� by vyslovil, že rozhodnut� prezidenta republiky z 29. 11. 2000 o jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�ra Česk� n�rodn� banky (d�le jen "ČNB") vyžaduj� ke sv� platnosti spolupodpis předsedy vl�dy nebo j�m pověřen�ho člena vl�dy. V �vodu konstatuj�, že prezident republiky V�clav Havel sv�mi rozhodnut�mi ze dne 29. 11. 2000 jmenoval Zdeňka Tůmu guvern�rem ČNB a Luďka Niedermayera viceguvern�rem ČNB, aniž by vyzval předsedu vl�dy ke spolupodpisu těchto rozhodnut� podle čl. 63 odst. 3 �stavy a aniž předt�m odvolal Zdeňka Tůmu z funkce viceguvern�ra ČNB a Luďka Niedermayera z funkce člena Bankovn� rady ČNB (d�le jen "Bankovn� rada") jmenovan�ho z řad vedouc�ch pracovn�ků ČNB. V odůvodněn� pak navrhovatel� uv�děj�, že vl�da nezpochybňuje předchoz� postup prezidenta republiky, kter� od roku 1993 sv� rozhodnut� o jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�ra nepředkl�dal předsedovi vl�dy k spolupodpisu, ačkoliv je přesvědčena, že "takov� rozhodnut� prezidenta republiky nejsou bez spolupodpisu předsedy vl�dy platn�". Takov�mto postupem je předseda vl�dy, resp. vl�da zkracov�n na sv� kompetenci uv�žit spolupodpis rozhodnut� prezidenta republiky, resp. rozhodnut� spolupodepsat. Protože jde o pr�vn� ot�zku mimoř�dn�ho v�znamu a dosahu a prezident republiky na dosud j�m zast�van�m n�zoru a uplatňovan�m postupu trv�, obracej� se předseda vl�dy a vl�da na �stavn� soud jako soudn� org�n ochrany �stavnosti s n�vrhem, aby v tomto sporu o rozsah kompetenc� prezidenta republiky a předsedy vl�dy (resp. vl�dy) jako st�tn�ch org�nů rozhodl.

Z�kladn� ot�zkou, kterou m� �stavn� soud řešit, je tedy požadavek vl�dn� kontrasignace při každ�m jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů ČNB prezidentem republiky, a to poč�naje dnem 29. 11. 2000. Vl�da ve sv�m n�vrhu totiž pom�j� předch�zej�c� postup prezidenta republiky, kter� od roku 1993 sv� rozhodnut� o jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�ra předsedovi vl�dy nepředkl�dal, uv�d� však, že takov�m postupem je předseda vl�dy (resp. vl�da) ve sv� kompetenci zkracov�n a že je třeba, aby v tomto sporu �stavn� soud rozhodl a tuto �stavě odporuj�c� praxi změnil.

Svůj n�vrh op�r� předseda vl�dy a vl�da Česk� republiky z hlediska obecně teoretick�ho o n�zor, že z principů reprezentativn� demokracie vůbec je třeba vyvodit i přednost rozhodov�n� st�tn�ho org�nu politicky odpovědn�ho před org�nem, kter� za sv� rozhodnut� neodpov�d�. V tomto smyslu pak interpretuje vztah čl. 62 a čl. 63 odst. 2 �stavy. Zat�mco čl. 62 �stavy uv�d� ty pravomoci, kter� prezident republiky vykon�v� samostatně a k jejichž v�konu nepotřebuje souhlas předsedy vl�dy, čl. 63 odst. 2 �stavy pak uv�d� druh� okruh prezidentov�ch pravomoc�, totiž těch, k jejichž v�konu prezident republiky potřebuje kontrasignaci předsedy vl�dy nebo j�m pověřen�ho člena vl�dy. Ustanoven� čl. 63 odst. 3 �stavy o kontrasignaci rozhodovac�ch aktů v t�to sf�ře prezidentovy působnosti je jen logick�m vy�stěn�m neodpovědnosti prezidenta republiky z v�konu jeho funkce a prostředkem, kter� umožňuje vl�dě odpovědnost převz�t. Tato ustanoven� se vztahuj� i na ty prezidentovy "pravomoci, kter� nejsou v�slovně v �stavn�m z�koně uvedeny", pokud jsou stanoveny z�konem. N�vrh předpokl�d�, že pr�vo jmenovat guvern�ra a viceguvern�ry ČNB (� 6 odst. 2 z�kona č. 6/1993 Sb., o Česk� n�rodn� bance) je pr�vě onou novou pravomoc� prezidenta, jež nen� v čl. 62 �stavy v�slovně uvedena, neboť tam se stanov� v�slovně pouze tolik, že prezident republiky (bez kontrasignace) "jmenuje členy Bankovn� rady Česk� n�rodn� banky". Proto jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů ČNB prezidentem republiky - dle stanoviska premi�ra a vl�dy - vyžaduje ke sv� platnosti spolupodpis předsedy vl�dy nebo j�m pověřen�ho člena vl�dy. Dle navrhovatelů u jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�ra jde o nov�, �stavě nezn�m�, pravomoci založen� až z�konem č. 6/1993 Sb. Navrhovatel� uv�děj�, že �stava se o guvern�rovi a viceguvern�rovi vůbec nezmiňuje ani v čl. 98, věnovan�m v�lučně ČNB, ani v čl. 62 p�sm. k).

K odůvodněn� toho, že funkce guvern�ra a viceguvern�ra je něč�m nov�m, nepodřazen�m čl. 62 p�sm. k) �stavy, poukazuj� navrhovatel� na ustanoven� několika z�konů, z nichž dovozuj�, že "pravomoci guvern�ra a viceguvern�rů nejsou spojeny jen s jejich členstv�m v Bankovn� radě (kde i guvern�r je v podstatě pouze prvn�m mezi rovn�mi)" a že "zejm�na guvern�r m� z�važn� působnosti, kter� s jeho členstv�m v Bankovn� radě nesouvisej� a kter� jsou mu přizn�ny jako org�nu monokratick�mu". Dle n�zoru navrhovatelů Bankovn� radě z�kon přizn�v� postaven� nejvyšš�ho ř�d�c�ho org�nu ČNB, jej� působnost vymezuje však pouze př�kladmo v�čtem věc� z�sadnějš�ho v�znamu a vůbec se nezmiňuje o tom, kdo je opr�vněn jednat a rozhodovat ve věcech ostatn�ch. "V nejvyšš� instanci je touto osobou pr�vě guvern�r jakožto monokratick� org�n, jehož postaven� je v tomto směru v z�sadě srovnateln� s postaven�m tzv. vedouc�ho �středn�ho org�nu st�tn� spr�vy".

Dle n�zoru navrhovatelů funkce guvern�ra a viceguvern�ra ČNB nen� pouh�m označen�m někter�ch členů Bankovn� rady, ale označen�m nejvyšš�ch spr�vn�ch �ředn�ků ČNB vykon�vaj�c�ch v�znamn� a samostatn� pravomoci, a proto jejich jmenov�n� vyvěr� nikoli z čl. 62 p�sm. k) �stavy, ale je v�razem dalš� prezidentovy pravomoci ze z�kona č. 6/1993 Sb. Z těchto premis pak n�vrh na zah�jen� ř�zen� dovozuje, že jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�ra zakl�d� novou pravomoc stanovenou obyčejn�m z�konem, a tud�ž podl�haj�c� kontrasignaci.

Navrhovatel� rovněž poukazuj� na n�vaznost z�kona č. 6/1993 Sb. na předchoz� �pravu feder�ln� St�tn� banky československ�, jej�ž guvern�r byl jmenov�n prezidentem republiky na n�vrh vl�dy, a viceguvern�ři na n�vrh guvern�ra projednan� s vl�dou. Podle navrhovatelů nen� ž�dn� důvod pro předpoklad, že by se �stava a z�kon č. 6/1993 Sb. chtěly od t�to kr�tce předch�zej�c� �pravy odch�lit natolik, že by vl�du z procesu jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�ra �plně vyřadily.

N�vrh d�le nam�t�, že ke jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�ra ČNB došlo bez jejich předchoz�ho odvol�n� z jejich dosavadn�ch funkc� v Bankovn� radě, tj. Zdeňka Tůmy z funkce viceguvern�ra a Luďka Niedermayera z funkce člena Bankovn� rady. K takov�mu odvol�n� by bylo třeba kontrasignace a pr�vě v tomto směru je souvislost t�to n�mitky se z�kladn� ot�zkou kompetenčn�ho konfliktu zřeteln�.

K n�vrhu na zah�jen� ř�zen� o kompetenčn�m sporu obdržel �stavn� soud vyj�dřen� prezidenta republiky, kter� nam�t� zejm�na, že i nov� zpřesněn� n�vrh neodpov�d� požadavkům �stavy a z�kona o �stavn�m soudu. Na tento př�pad nelze totiž aplikovat � 124 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb., jestliže napaden� rozhodnut� re�lně existuje a podle něj se postupuje. Dle systematick�ho členěn� z�kona č. 182/1993 Sb. lze � 124 aplikovat, pouze pokud ž�dn� rozhodnut� ještě vyd�no nebylo. V dan�m př�padě je však třeba aplikovat � 125 odst. 1 a ž�dat zrušen� již vydan�ho rozhodnut�. To však vl�da nečin�, takže by �stavn� soud měl pod�n� opět odm�tnout. Ve vyj�dřen� se upozorňuje rovněž na to, že navrhovatel� nenapadaj� rozhodnut� o jmenov�n� dalš�ho z viceguvern�rů Oldřicha Dědka z 11. 2. 1999, ačkoliv je st�le ve funkci a rozhodnut� nen� rovněž opatřeno spolupodpisem předsedy vl�dy ani j�m pověřen�ho člena vl�dy. N�vrh je vnitřně rozporn� i v tom ohledu, že petit n�vrhu obsahuje i variantu spolupodpisu pověřen�ho člena vl�dy, i když v tomto př�padě nikoho z členů vl�dy předseda vl�dy nepověřil, což je jasn�m důkazem ž�dosti o pouze abstraktn� v�klad �stavy.

Prezident republiky d�le uv�d�, že ve v�čtu kompetenc� dle čl. 62 �stavy, jež jsou v jeho samostatn� rozhodovac� pravomoci, je uvedeno i jmenov�n� všech členů Bankovn� rady. Prezident republiky je přesvědčen, že z�kon č. 6/1993 Sb., kter� podrobně prov�d� toto ustanoven� a označuje jednotliv� funkce členů Bankovn� rady, nezakl�d� novou origin�rn� pravomoc prezidenta republiky, jež by pak podle čl. 63 odst. 2 a 3 �stavy vyžadovala součinnost předsedy vl�dy. Pokud by mělo b�t pojmenov�n� funkc� v z�koně ch�p�no jako nov� jmenovac� pravomoc prezidenta republiky, pak by tak� při specifikaci a pops�n� funkc� dalš�ch čtyř členů Bankovn� rady v z�koně byl čl. 62 p�sm. k) �stavy de facto vyřazen, a tud�ž nepoužiteln�. V takov�m př�padě by prezident republiky nemohl samostatně jmenovat ž�dn�ho z členů Bankovn� rady. Protože norma nižš� pr�vn� s�ly nemůže měnit normu vyšš� pr�vn� s�ly, nelze si takov� v�klad �stavy a z�kona představit.

Dle vyj�dřen� prezidenta republiky z�měrem z�konod�rce nebylo omezen� pravomoci prezidenta republiky dan� čl. 62 p�sm. k) �stavy, ale zaveden� funkc� uvnitř Bankovn� rady a stanoven� krit�ri� pro v�běr těch čtyř členů Bankovn� rady, kteř� mohou b�t jmenov�ni pouze z řad vedouc�ch pracovn�ků ČNB. Na potvrzen� sv�ho n�zoru poukazuje na stenoz�znam z jedn�n� pl�na Česk� n�rodn� rady i z usnesen� �stavněpr�vn�ho v�boru Česk� n�rodn� rady ze 17. 12. 1992, kde byl projedn�v�n vl�dn� n�vrh tohoto z�kona, a uv�d� rovněž, že ani n�zor dalš�ch kompetentn�ch �stavn�ch činitelů se od t� doby nezměnil, což prokazuje i vystoupen� současn�ho m�stopředsedy vl�dy pro legislativu v pl�nu Sen�tu 7. 8. 2000. �stavod�rce dle vyj�dřen� prezidenta republiky nepovažoval za nutn� rozlišovat mezi členy Bankovn� rady z hlediska jejich jmenov�n�, když přenechal obyčejn�mu z�konu pouze nepodstatn� funkčn� rozd�ly v jejich postaven�. N�mitku, že �stava nezn� funkce guvern�ra a viceguvern�ra, a proto se jejich jmenov�n� odvozuje ze z�konem založen� kompetence, pokl�d� prezident republiky za nepřesvědčivou. Kromě toho, že jde rovněž o členy Bankovn� rady a že z�kon č. 6/1993 Sb. je třeba vykl�dat pomoc� �stavy, nikoli �stavu pomoc� z�kona, je třeba takt�ž pouk�zat na časovou posloupnost přij�m�n� obou norem. �stava byla přijata 16. 12. 1992 a z�kon č. 6/1993 Sb. až n�sleduj�c� den. �stava tedy vůbec nemohla operovat s pojmy, kter� neznala a ani nepotřebovala.

Předseda vl�dy předložil �stavn�mu soudu ke stanovisku prezidenta republiky repliku, v n�ž pouk�zal na potřebu ve věci rozhodnout meritorně. Dle jeho n�zoru rozhodnut� prezidenta republiky z 29. 11. 2000, jimiž jmenoval Zdeňka Tůmu guvern�rem a Luďka Niedermayera viceguvern�rem ČNB, dosud nenabyla platnosti. V důsledku toho se n�vrh nedom�h� postupu dle čl. 125 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb. (tj. zrušen� rozhodnut�). Protože pokl�d� guvern�ra a viceguvern�ry ČNB za monokratick� org�ny s v�znamn�mi samostatn�mi působnostmi a pravomocemi, požaduje předseda vl�dy jejich jmenov�n� procedurou dle čl. 63 odst. 3 a 4 �stavy (s kontrasignac�), na rozd�l od ostatn�ch (dalš�ch čtyř) členů Bankovn� rady, u nichž pokl�d� proceduru podle čl. 62 p�sm. k) �stavy bez kontrasignace premi�ra či j�m pověřen�ho člena vl�dy za �stavn�.

II.

�stavn� soud připom�n�, že navrhovatel� předložili �stavn�mu soudu již 22. 12. 2000 n�vrh věcně shodn�, v němž neurčit� zněn� petitu �stavn�mu soudu neumožnilo věc meritorně rozhodnout (sp. zn. Pl. �S 58/2000). Tento nedostatek současn� n�vrh premi�ra a vl�dy na rozhodnut� �stavn�ho soudu odstranil potud, že navrhovatel� v petitu nam�tli neplatnost rozhodnut� prezidenta republiky z 29. 11. 2000, kter�mi jmenoval Zdeňka Tůmu guvern�rem a Luďka Niedermayera viceguvern�rem ČNB, protože nebyla předložena předsedovi vl�dy ke spolupodpisu.

Vzhledem k tomu, že n�vrh premi�ra a vl�dy poukazuje na to, že se nezpochybňuje dř�vějš� postup prezidenta republiky, kter� jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů ke kontrasignaci premi�rovi nepředkl�dal, a vzhledem k tomu, že vl�da v n�vrhu poukazuje na potřebu tento postup změnit do budoucna, zvažoval �stavn� soud opětovně, zda se v dan�m př�padě jedn� o skutečn� kompetenčn� spor, anebo pouze o požadavek na vysloven� n�zoru "pro futuro" (v tomto posledn�m př�padě by �stavn� soud byl nucen n�vrh odm�tnout). Neobvykl� postup vl�dy st�le ještě spoč�v� v tom, že ž�d� pouze vysloven� n�zoru "v abstraktn� rovině" dle � 124 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb., přestože sv�m n�vrhem napadla platnost zcela konkr�tn�ho rozhodnut� prezidenta republiky, a bylo by tud�ž nam�stě se dom�hat jeho zrušen� podle � 125 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb., jak nam�t� prezident republiky. �stavn� soud zv�žil tuto z�važnou n�mitku, neshledal však důvod k odm�tnut� n�vrhu v t�to skutečnosti, ani v okolnosti, že později došlo k novelizaci z�kona č. 6/1993 Sb. (d�le jen "z�kon o ČNB") z�konem č. 442/2000 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 6/1993 Sb., o Česk� n�rodn� bance, neboť v dan�m př�padě bylo napadeno konkr�tn� rozhodnut�, a to v době platnosti z�kona č. 6/1993 Sb. Ot�zka �stavnosti někter�ch ustanoven� novely z�kona o ČNB je ostatně předmětem jin�ho ř�zen� před �stavn�m soudem veden�ho pod sp. zn. Pl. �S 59/2000.

N�zor navrhovatelů, že nemohli postupovat dle � 125 z�kona č. 182/1993 Sb. z toho důvodu, že rozhodnut� o jmenov�n� "vydal prezident republiky nepochybně jako org�n k tomu př�slušn�", neobstoj�. Tato okolnost nestoj� v cestě použit� � 125 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb., neboť napaden� rozhodnut� prezidenta republiky je nepochybně - v souladu s požadavkem tohoto ustanoven� - rozhodnut�m org�nu, kter� je �častn�kem ř�zen� v kompetenčn�m sporu, a bylo vyd�no ve věci uveden� v n�vrhu na zah�jen� ř�zen�. V replice pak předseda vl�dy uv�d�, že se nedom�h� zrušen� napaden�ch rozhodnut� prezidenta republiky tak� proto, že tato rozhodnut� dosud nenabyla platnosti. Teprve až prezident republiky předlož� tato rozhodnut� předsedovi vl�dy k uv�žen� jeho spolupodpisu, se uk�že, zda nabudou platnosti, a tedy i pr�vn� �činnosti.

Po zv�žen� všech okolnost� se přiklonil �stavn� soud k z�věru, že jde o n�vrh na zah�jen� ř�zen� o kompetenčn�m sporu podle � 120 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb. N�vrh napad� konkr�tn� rozhodnut� prezidenta republiky a v z�věru se dom�h�, aby �stavn� soud n�lezem rozhodl podle � 124 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb. tak, že "K platnosti rozhodnut� prezidenta republiky ze dne 29. listopadu 2000, kter�mi jmenoval Zdeňka Tůmu guvern�rem Česk� n�rodn� banky a Luďka Niedermayera viceguvern�rem Česk� n�rodn� banky, se vyžaduje spolupodpis předsedy vl�dy nebo j�m pověřen�ho člena vl�dy". Tento n�vrh sice neodkazuje na � 125 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb. a než�d� s�m v�slovně o "zrušen� napaden�ho rozhodnut�", i když tak však neučinil, je dle � 125 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb. věc� �stavn�ho soudu sam�ho, aby sv�m n�lezem zrušil takov� rozhodnut�, ke kter�mu ve věci uveden� v n�vrhu na zah�jen� ř�zen� je podle �stavn�ho soudu př�slušn� jin� org�n. Napaden� rozhodnut� je v n�vrhu premi�ra a vl�dy přesně uvedeno, takže nen� pochyb o tom, co je jeho obsahem.

Když �stavn� soud dospěl k z�věru, že n�vrh premi�ra a vl�dy splňuje podm�nky odd�lu osm�ho hlavy druh� č�sti druh� z�kona č. 182/1993 Sb., zah�jil ř�zen� ve sporu o rozsah kompetenc� st�tn�ch org�nů podle čl. 87 odst. 1 p�sm. k) �stavy a � 120 z�kona č. 182/1993 Sb.

N�vrh na zah�jen� ř�zen� se op�r� o čtyři okruhy argumentace:

o argument "monokratick�ch" prvků v postaven� guvern�ra ČNB,

o komparativn� interpretaci jin�ch jmenovac�ch aktů dle čl. 62 �stavy,

o interpretaci �myslu �stavod�rce, resp. z�konod�rce a n�vaznost na předchoz� �pravu,

o odkaz na principy parlamentnědemokratick�ho �stavn�ho st�tu.

1. Jmenov�n� členů Bankovn� rady ve funkci guvern�ra a viceguvern�rů ČNB se uskutečňuje jedin�m jmenovac�m aktem. Z t�to skutečnosti vych�zej� i navrhovatel� u vědom� nepředv�dateln�ch komplikac� a potenci�ln�ch dysfunkc�, kter� by přivodilo dvoj� separ�tn� jmenov�n�, a to jednou členem Bankovn� rady a jednou guvern�rem, resp. viceguvern�rem ČNB, a to t�m v�ce za situace, kdy nen� stanovena pr�vn� povinnost - jako u �stavn�ho soudu - vybrat tyto tři představitele Bankovn� rady z řad již jmenovan�ch jej�ch členů. Navrhovatel� však, přestože nejde o nov� jmenovac� akt a v tomto smyslu ani o novou pravomoc podle čl. 63 �stavy, vych�zej� z n�zoru, že postaven� guvern�ra ČNB je natolik odlišn� od ostatn�ch členů Bankovn� rady, že jeho pravomoci, jež vypl�vaj� ze z�konů, jmenovac� proceduru podle čl. 63 odst. 2, a nikoli podle čl. 62 �stavy opravňuj�.

Podle navrhovatelů sice z�kon (� 5 z�kona o ČNB) přizn�v� postaven� "nejvyšš�ho ř�d�c�ho org�nu Česk� n�rodn� banky" Bankovn� radě jako kolegi�ln�mu org�nu, jej� vyhrazenou působnost však "vymezuje pouze př�kladmo, v�čtem věc� z�sadnějš�ho v�znamu. O tom, kdo je opr�vněn jednat a rozhodovat ve věcech ostatn�ch, se z�kon o ČNB t�měř vůbec nezmiňuje" a podle navrhovatelů lze tedy soudit, že v nejvyšš� instanci je touto osobou pr�vě guvern�r jakožto monokratick� org�n se samostatn�mi působnostmi a pravomocemi, jež v�razně přesahuj� opr�vněn� a působnosti vypl�vaj�c� z členstv� v Bankovn� radě jakožto kolegi�ln�m org�nu.

Obě tvrzen� neodpov�daj� však skutečnosti. Z�kon o ČNB předně nevymezuje působnost Bankovn� rady "pouze př�kladmo", ale v � 5 odst. 1 formuluje jednoznačně hlavn� �koly Bankovn� rady a nadto označuje Bankovn� radu jako celek za "nejvyšš� ř�d�c� org�n ČNB". V odstavci druh�m pak uvozuje v�čet dalš� řady pravomoc� Bankovn� rady slovy "d�le zejm�na". T�m nem� na mysli omezen� působnosti Bankovn� rady, ale naopak možnost zahrnout do t�to působnosti i ostatn�, nejmenovan� z�ležitosti. Smyslem tohoto ustanoven� proto nen� z�žen�, ale rozš�řen� prostoru rozhodovac� činnosti Bankovn� rady.

Již touto �pravou je obecně zpochybněno postaven� guvern�ra ČNB jako "monokratick�ho org�nu se samostatnou rozhodovac� pravomoc�". Avšak ani konkr�tn� odkazy navrhovatelů na z�konn� pravomoci guvern�ra, jež maj� odůvodnit jeho monokratick� postaven�, neobstoj�.

Vych�z�me-li z toho, že monokratick� org�n ztělesňuje osoba, kter� sama jedn� a rozhoduje jakožto org�n, kdežto představitel kolegi�ln�ho org�nu jedn� pouze jeho jm�nem a je plně v�z�n na jeho rozhodnut�, pak pokus ch�pat guvern�ra ČNB jako jak�si samostatn� monokratick� org�n neobstoj�. Guvern�r ČNB je jedn�m z členů Bankovn� rady, neboť z�kon o ČNB stanov�, že Bankovn� rada se skl�d� z guvern�ra, dvou viceguvern�rů a dalš�ch čtyř vedouc�ch pracovn�ků ČNB (� 6 odst. 1 z�kona o ČNB). Bankovn� rada je ze z�kona nejvyšš�m ř�d�c�m org�nem jako kolegium, takže rozhodovac� pravomoc� nedisponuj� jednotliv� členov� Bankovn� rady. Pokud pak jde o guvern�ra, liš� se jeho postaven� od ostatn�ch členů t�m, že předsed� Bankovn� radě, a to s�m anebo j�m pověřen� viceguvern�r (� 7 z�kona o ČNB), d�le že jedn� jm�nem ČNB navenek s�m anebo j�m pověřen� viceguvern�r (� 8) a že je opr�vněn se �častnit s hlasem poradn�m schůz� vl�dy (� 11). Ani v t�to skutečnosti nelze však spatřovat ž�dn� prvek monokratick�ho postaven� guvern�ra vůči Bankovn� radě, jestliže je povinen respektovat jej� n�zor a tlumočit jej� stanovisko, nemluvě o tom, že se v tomto př�padě nejedn� o rozhodovac� pravomoc, ale pouze poradn� funkci. V r�mci Bankovn� rady přizn�vaj� ostatně i navrhovatel� guvern�rovi pouze postaven� prvn�ho mezi rovn�mi. V cel�m textu z�kona o ČNB lze, pokud jde o dalš� pravomoci guvern�ra, nal�zt pouze ustanoven� � 50 odst. 2, podle něhož zaměstnanci ČNB mohou b�t guvern�rem zproštěni mlčenlivosti ve služebn�ch věcech z důvodu veřejn�ho z�jmu. V�še uveden� ustanoven� jsou jedin�mi v�jimkami ve prospěch guvern�ra, zat�mco z�kon o ČNB obsahuje dlouhou řadu ustanoven�, jež ch�pou to, co navrhovatel� naz�vaj� "ostatn� věci", jako pravomoc Bankovn� rady jakožto kolegia.

Navrhovatel� d�le uv�děj�, že guvern�r ČNB m� podle � 4 z�kona č. 309/1999 Sb., o Sb�rce z�konů a o Sb�rce mezin�rodn�ch smluv, pravomoc podepisovat pr�vn� předpisy vyd�van� ČNB a vyhlašovan� ve Sb�rce z�konů. Ani tuto pravomoc nelze pokl�dat za v�raz monokratick�ho rozhodov�n� guvern�ra ČNB, neboť stejně jako �stava u vyhlašov�n� z�konů předepisuje okruh osob, kter� podepisuj� z�kony; i v tomto př�padě nem� podpis guvern�ra ČNB ž�dn� konstitutivn� v�znam. Jeho povinnost� je vyhlašovanou normu podepsat a odm�tnut� podpisu nelze pokl�dat za přek�žku platnosti takov� normy.

Navrhovatel� se rovněž dovol�vaj� pravomoci guvern�ra ČNB ve spr�vn�m ř�zen� veden�m ČNB, a to při rozhodov�n� o rozkladu [� 61 z�kona č. 71/1967 Sb., o spr�vn�m ř�zen� (spr�vn� ř�d)] nebo přezkoum�n� rozhodnut� mimo odvolac� ř�zen� (� 65 odst. 1 spr�vn�ho ř�du). Ve skutečnosti i u těchto opr�vněn� rozhoduje guvern�r ČNB "na z�kladě n�vrhu j�m ustaven� zvl�štn� komise" (� 61 odst. 2, � 65 odst. 1 spr�vn�ho ř�du). Kromě toho jak z�kon o ČNB (� 46 odst. 5), tak i z�kon č. 21/1992 Sb., o bank�ch, (� 41) a z�kon č. 219/1995 Sb., devizov� z�kon, (� 3 odst. 5) svěřuj� ve v�znamnějš�ch z�ležitostech rozhodnut� o rozkladu proti rozhodnut� ČNB pr�vě Bankovn� radě jako sboru. I v ostatn�ch věcech plat�, že nejvyšš�m ř�d�c�m org�nem ČNB je Bankovn� rada, kter� si upravuje svůj jednac� ř�d (� 7 odst. 2 z�kona o ČNB).

Z toho, co bylo uvedeno, vypl�v�, že �stavn� soud nemůže přisvědčit navrhovatelům, neboť v těchto z�konech nejsou svěřeny ani prezidentu republiky ž�dn� nov� pravomoci, ani postaven� guvern�ra a viceguvern�rů v Bankovn� radě nepřesahuje - ve srovn�n� s ostatn�mi členy - r�mec Bankovn� rady natolik, aby je bylo možno ch�pat jako nov� org�ny vyžaduj�c� nov� separ�tn� jmenov�n� prezidentem republiky. Z�kon o ČNB nerozšiřuje jmenovac� pr�va prezidenta republiky o nov� jmenovac� pravomoci, neboť dle �stavy jmenuje prezident všechny členy Bankovn� rady, aniž by �stava jmenovitě specifikovala jejich jednotliv� označen�. �stava ani nem� potřebu (na rozd�l od jin�ch př�padů jmenov�n� dle čl. 62) uv�st podrobně, kolik těchto členů je a jak se označuj�. To upravuje až z�kon o ČNB, kter� uv�d�, že jde o guvern�ra, dva viceguvern�ry a čtyři ostatn� členy. Specifikuje tud�ž složen� Bankovn� rady. Protože z�kon o ČNB byl vyhl�šen o jedin� den později než �stava sama a jeho text byl v době přijet� �stavy zn�m, lze předpokl�dat, že by �stavod�rce postupoval při formulaci čl. 62 p�sm. k) jin�m způsobem, kdyby hodlal zav�st odlišn� způsob jmenov�n� guvern�ra od ostatn�ch členů.

2. �stavn� soud se rovněž zab�val i komparac� jmenovac�ch modalit ve všech př�padech kompetence prezidenta republiky dle čl. 62 �stavy. Učinil tak s ohledem na n�mitku navrhovatelů, že pod p�smenem k) tohoto čl�nku �stava uv�d�, že prezident republiky jmenuje členy Bankovn� rady, zat�mco pod p�smenem e) se rozv�d�, že jmenuje nejen soudce �stavn�ho soudu, ale i jeho předsedu a m�stopředsedy, ačkoli i v tomto př�padě jsou předseda i m�stopředsedov� tak� soudci, a proto i členy pl�na �stavn�ho soudu. Dle představ navrhovatelů čin� tak �stava proto, že předseda a m�stopředsedov� maj� ještě dalš� zvl�štn� působnosti spojen� pr�vě s touto jejich funkc�. N�vrh však neuv�d�, proč �stava nepostupuje obdobně i v př�padě guvern�ra ČNB, jemuž navrhovatel� přič�taj� rovněž dalš� zvl�štn� působnosti spojen� s jeho funkc�. Kdyby tomu tak skutečně bylo, musela by �stava - dle představ navrhovatelů - i v tomto př�padě jmenovac�ho sch�matu podle čl. 62 �stavy v�slovně uv�st t�ž funkci guvern�ra ČNB, což však neučinila.

Podle �stavn�ho soudu jsou př�činy rozd�ln� jmenovac� formule použit� v čl. 62 �stavy předevš�m v jin� okolnosti. Odlišn� �prava jmenov�n� u čl. 62 p�sm. e) v př�padě �stavn�ho soudu, ale i u čl. 62 p�sm. j) v př�padě Nejvyšš�ho kontroln�ho �řadu a čl. 62 p�sm. a) při jmenov�n� předsedy a dalš�ch členů vl�dy oproti čl. 62 p�sm. k) m� vesměs př�činu v tom, že u všech tř� zprvu uveden�ch př�padů bylo třeba jmenovitě vyčlenit osobu jmenovanou do čela org�nu, protože jej� jmenov�n� bylo upraveno odlišn�m způsobem od jmenov�n� ostatn�ch členů tohoto org�nu. Rovněž je třeba uv�st, že k jmenov�n� členů těchto org�nů je tak� požadov�na součinnost jin�ho dalš�ho org�nu (Sen�tu, Poslaneck� sněmovny, premi�ra). Tak např. u p�smene a) režim jmenov�n� a odvol�v�n� premi�ra a ostatn�ch členů vl�dy se liš�. U ostatn�ch členů vl�dy podle čl. 68 odst. 2 �stavy se uskutečňuje pouze na n�vrh premi�ra. U členů �stavn�ho soudu [p�smeno e)] rovněž: odlišuje se předseda a m�stopředsedov�, protože jejich jmenov�n� ze soudců �stavn�ho soudu nevyžaduje - na rozd�l od ostatn�ch soudců - souhlasu Sen�tu (čl. 84 odst. 2 �stavy). U p�smene j) se pak v�slovně hovoř� o prezidentu a viceprezidentu Nejvyšš�ho kontroln�ho �řadu, neboť podle čl. 97 odst. 2 �stavy tyto osoby jmenuje na n�vrh Poslaneck� sněmovny prezident republiky, kdežto ostatn� členy vol� Poslaneck� sněmovna na n�vrh prezidenta Nejvyšš�ho kontroln�ho �řadu. Pr�vě proto, že u všech členů Bankovn� rady se ž�dn� odlišn� způsob jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů nepředpokl�d�, omezil se text čl. 62 p�sm. k) na stručnou formulaci: "jmenuje členy Bankovn� rady Česk� n�rodn� banky".

�stavn� soud v t�to souvislosti pokl�d� za nutn� zdůraznit z�sadn� rozd�l v �pravě jmenovac� pravomoci prezidenta republiky vůči předsedovi a m�stopředsedům �stavn�ho soudu a vůči guvern�rovi a viceguvern�rům ČNB. �stava stanov� ke jmenov�n� všech soudců �stavn�ho soudu (tedy i těch, kteř� jsou označeni v čl. 62 jako předseda a m�stopředsedov�) jako podm�nku souhlas Sen�tu (čl. 84 odst. 2). �stavod�rce je si v tomto př�padě vědom, že n�sledn� jmenov�n� předsedů a m�stopředsedů ze st�vaj�c�ch soudců �stavn�ho soudu mus� b�t v�slovně upraveno �stavn�m a nikoli obyčejn�m z�konem, m�-li se uplatnit odlišn� režim a vyloučit pro tyto př�pady způsob jmenov�n� stanoven� gener�lně v čl. 62 p�sm. k).

Na rozd�l od �stavn�ho soudu v př�padě Bankovn� rady �stava nerozlišuje mezi jednotliv�mi členy Bankovn� rady. Jestliže �stava v tomto př�padě v�slovně nerozlišuje způsob jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů ČNB od způsobu, kter� sama stanov� pro všechny členy Bankovn� rady, nelze z obyčejn�ho z�kona, kter� uv�d�, že kromě ostatn�ch členů jsou členy Bankovn� rady i guvern�r a viceguvern�ři, odvodit jin� způsob jmenov�n� pro někter� z členů Bankovn� rady, pokud to �stava sama v�slovně neumožňuje.

Na rozd�l od �stavn�ho soudu, kde prezident republiky vyb�r� předsedu a m�stopředsedy z okruhu již jmenovan�ch soudců �stavn�ho soudu, v př�padě jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů ČNB nem� prezident republiky povinnost jmenovat tyto osoby ze st�vaj�c�ch členů Bankovn� rady. Na rozd�l od pr�vn� �pravy �stavn�ho soudu �stava v tomto př�padě tedy vůbec nepředpokl�d� dva odlišn� režimy jmenov�n� pro guvern�ra a viceguvern�ry na jedn� a pro ostatn� členy Bankovn� rady na druh� straně a umožňuje jmenovat guvern�ra a viceguvern�ry jedin�m aktem současně jako členy Bankovn� rady. T�m m�ně lze to pak dovozovat z obyčejn�ho z�kona, nehledě na to, že prost� v�čet členů Bankovn� rady v � 6 z�kona o ČNB k tomuto z�věru nen� vůbec způsobil�.

Současně však z hlediska z�kona o ČNB existuj� racion�ln� důvody, proč v � 6 odst. 2 a 3 se jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů uv�d� odděleně od jmenov�n� dalš�ch čtyř členů Bankovn� rady. Spoč�vaj� v tom, že oba odstavce obsahuj� odlišn� podm�nky pro jmenov�n�: dalš� čtyři členov� Bankovn� rady jsou na rozd�l od guvern�ra a viceguvern�rů obligatorně jmenov�ni "z řad vedouc�ch pracovn�ků" ČNB (je třeba poznamenat, že tato �stavně sporn� omezuj�c� podm�nka nebyla napadena). Pokud by �stavod�rce zam�šlel prov�dět jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů a dalš�ch členů Bankovn� rady dvěma odlišn�mi způsoby, resp. jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů až po jejich jmenov�n� členy Bankovn� rady dalš�m jmenovac�m aktem specifikuj�c�m funkci v Bankovn� radě, musel by takov� př�n� �stavně diferencovat tak, jak to učinil v čl. 62 �stavy v jin�ch př�padech nominace.

Element�rn� �stavn� pravidlo zn�: Zav�děj�-li se dva odlišn� režimy jmenov�n� v oblasti �stavou vymezen� v�lučn� pravomoci prezidenta republiky, je nezbytn�, aby oba tyto režimy byly definov�ny př�mo v �stavn�m z�koně. Splněn� tohoto předpokladu je "condicio sine qua non".

Ve prospěch jednoho jmenovac�ho aktu u všech členů Bankovn� rady svědč� i jedno společn� šestilet� funkčn� obdob� (� 6 odst. 4 z�kona o ČNB), na němž nic neměn� ani přesuny v postaven� jednotliv�ch členů (např. pozdějš� převzet� funkce guvern�ra někter�m z členů Bankovn� rady). Jmenoval-li prezident členy Bankovn� rady k určit�mu datu, nezač�n� pozdějš�m jmenov�n�m někter�ho z nich guvern�rem běžet nov� lhůta.

Dle n�zoru �stavn�ho soudu nesvědč� tedy ani komparace jmenovac�ch modalit dle čl. 62 �stavy ve prospěch vl�dn�ho n�vrhu.

3. Navrhovatel� rovněž poukazuj� na n�vaznost z�kona o ČNB na předchoz� �pravu St�tn� banky československ�, jej�ž guvern�r byl jmenov�n prezidentem republiky na n�vrh vl�dy a viceguvern�ři na n�vrh guvern�ra, projednan� s feder�ln� vl�dou. Tento z�kon byl �dajně v řadě směrů vzorem pro z�kon o ČNB. Podle navrhovatelů nen� ž�dn� důvod pro předpoklad, že by se �stava a z�kon o ČNB chtěly od t�to kr�tce předch�zej�c� �pravy odch�lit natolik, že by vl�du z procesu jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů �plně vyřadily.

Dokumenty zachycuj�c� genezi z�kona o ČNB však tomuto n�zoru navrhovatele odporuj�. �stavn� soud zjistil, že n�vrh na převzet� předch�zej�c� �pravy byl při tvorbě z�kona o ČNB Českou n�rodn� radou odm�tnut. Jak vypl�v� ze z�znamu ze schůze Česk� n�rodn� rady 17. 12. 1992, kter� projedn�vala vl�dn� n�vrh z�kona o ČNB, přijala sněmovna jednomysln� n�zor �stavněpr�vn�ho v�boru, kter� vyj�dřil stanovisko, že: "�stava jmenovac� pr�vo prezidenta v ž�dn�m ze sv�ch ustanoven� neomezuje jak�mkoli způsobem." (z�znam 11. schůze ČNR VII. volebn�ho obdob�). Prezident republiky ve sv�m vyj�dřen� k n�vrhu na zah�jen� ř�zen� o kompetenčn�m sporu k tomu uv�d�, že tento n�zor tehdejš�ch kompetentn�ch �stavn�ch činitelů zast�vaj� �stavn� činitel� i dnes a poukazuje na vystoupen� současn�ho m�stopředsedy vl�dy pro legislativu v pl�nu Sen�tu 7. 8. 2000, kter� jmenov�n� členů Bankovn� rady, tj. guvern�ra, viceguvern�rů a dalš�ch členů, označil za "v�lučnou kompetenci prezidenta, neomezenou kontrasignac�" (stenoz�znam jedn�n� Sen�tu ze 7. 8. 2000).

K ot�zce n�vaznosti na předch�zej�c� �pravu �stavn� soud poznamen�v�, že při tvorbě z�kona o ČNB z�konod�rce nepochybně vych�zel z jin� �stavn� situace, neboť z�kon o St�tn� bance československ� byl přijat předt�m jako jak�si kvazi�stavn� regulace srovnateln� s organick�m z�konem a předevš�m pak ve federativn�m st�tě, kde součinnost kolegi�ln�ho org�nu, tj. vl�dy složen� z představitelů jak česk�, tak slovensk� reprezentace, byla institucion�lně protiv�hou jmenovac� pravomoci prezidenta republiky jakožto jedn� (stranicky nez�visl�) osoby. Po rozpadu federace tyto ohledy při z�konn� �pravě ČNB již odpadly, resp. ztratily svou původn� dimenzi.

Pr�vn� n�zor, že čl. 62 �stavy vyjadřuje pr�vo prezidenta republiky jmenovat bez kontrasignace všechny členy Bankovn� rady, byl respektov�n a praktikov�n od roku 1993 nepřetržitě až do debat o novele z�kona o ČNB v roce 2000. Tato interpretace byla tak potvrzov�na i postupně se vyvinuvš� �stavn� zvyklost�. Je zn�mo, že �stavn� zvyklosti, konvence maj� v �stavn�m st�tě velk� v�znam pr�vě t�m, že komponuj� �stavu do funkčn�ho celku a zaplňuj� prostor mezi stroh�m vyj�dřen�m �stavn�ch principů a instituc� a variabilitou �stavn�ch situac�. V demokratick�m pr�vn�m st�tě je sotva představiteln�, aby interpretace �stavy a j� odpov�daj�c� �stavn� zvyklosti respektovan� a nenapaden� po celou dobu od jej�ho vzniku byly jej� �čelovou dezinterpretac� zpochybněny a s nimi i cel� dosavadn� praxe včetně řady rozhodnut�, jež nebyla dosud nikdy napadena.

Podstatn� na t�to skutečnosti nen� však ověřov�n�, do jak� m�ry jsou naplněny form�ln� n�ležitosti "�stavn� zvyklosti", ale prost� okolnost, že po dobu v�ce než osmi let na z�kladě hodnotov�ho a institucion�ln�ho konsensu v �stavn� rovině byl praktikov�n postup, kter� bez odporu kter�hokoli z �stavn�ch org�nů opakovaně a jednoznačně potvrzoval interpretaci čl. 62 p�sm. k) �stavy ve smyslu v�lučn� pravomoci prezidenta republiky při jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů ČNB, tedy pravomoci, jež nepodl�h� kontrasignaci předsedy vl�dy nebo j�m pověřen�ho člena vl�dy.

Nem�ně podstatnou je i ta okolnost, že přes pr�vn� v�hrady k tomuto postupu, s nimiž se obr�tili předseda vl�dy a vl�da na �stavn� soud poprv� 20. 12. 2000, tyto instituce fakticky uzn�valy a v současn� době d�le uzn�vaj� stav, kter� je podle jejich tvrzen� v rozporu s kompetenc� stanovenou �stavou. V�razem toho je skutečnost, že navrhovatel� napadli pouze jmenov�n� guvern�ra a jednoho z viceguvern�rů a pominuli jmenov�n� druh�ho viceguvern�ra, ačkoli k jeho jmenov�n� - dle stanoviska navrhovatelů - došlo rovněž způsobem, kter� označuj� za proti�stavn� a neplatn�. Jestliže vl�da i dalš�m faktick�m jedn�n�m napaden� jmenov�n� uznala, což plyne např. z korespondence ministersk�ho předsedy sam�ho, m�stopředsedů vl�dy i jednotliv�ch ministrů, pozv�nek k �časti na zased�n�ch vl�dy a z dalš�ch souhlasn�ch aktů, vznik� než�douc� stav nejistoty v pr�vn�ch vztaz�ch, jehož rizika v rozhoduj�c� m�ře nenesou ve sporu stoj�c� subjekty, n�brž fyzick� a pr�vnick� osoby, o jejichž pr�vech bylo rozhodov�no, nemluvě o nejistotě o postaven� nositelů jednotliv�ch funkc� navenek vůbec a vůči zahranič� zvl�ště.

Přestože usnesen�m vl�dy č. 1210 z 28. 11. 2000 předseda vl�dy a dalš�ch 12 členů vl�dy jednomyslně rozhodlo, že "nesouhlas� s t�m, aby předseda vl�dy spolupodepsal rozhodnut� prezidenta republiky jmenovat Zdeňka Tůmu guvern�rem Česk� n�rodn� banky a Luďka Niedermayera viceguvern�rem Česk� n�rodn� banky", jednaj� premi�r a dalš� členov� vl�dy i nad�le se Zdeňkem Tůmou jako guvern�rem ČNB. Tak např. v dopise z 28. 2. 2001 předseda vl�dy Miloš Zeman sděluje Zdeňku Tůmovi, že bude "jakožto guvern�r Česk� n�rodn� banky" o jedn�n� informov�n a přizv�n k �časti. Z toho plyne i uzn�n� jednotliv�ch funkc� guvern�ra, a to i při emisn� činnosti ČNB, a t�m i podpisov�ho pr�va Zdeňka Tůmy na nově vyd�van�ch bankovk�ch přesto, že vl�da odepřen�m souhlasu k jeho jmenov�n� pr�vně zpochybnila platnost tohoto i všech ostatn�ch jeho aktů, a to i pro př�pad, kdy by povinnost kontrasignace byla uzn�na za �stavn�.

Avšak nejen dosavadn� praxe, n�brž i �prava v novele z�kona o ČNB č. 442/2000 Sb. svědč� zřetelně o tom, že z�konod�rce z povinnosti kontrasignace jmenovac�ch aktů guvern�ra a viceguvern�rů ČNB nevych�zel. Navrhovatel� odůvodňuj� povinnost prezidenta republiky předložit uveden� jmenovac� akty premi�rovi ke spolupodpisu tak, že tuto povinnost odvozuj� z textu � 6 odst. 2 z�kona o ČNB, podle něhož prezident republiky jmenuje guvern�ra a viceguvern�ry ČNB. Je třeba uv�st, že naprosto stejn� formulace je obsažena i v � 6 odst. 2 novely z�kona o ČNB, z čehož by vl�dn� interpretace musela dovozovat, že i v tomto př�padě plat� povinnost kontrasignace nad�le. Na druh� straně však z�konod�rce v � 6 odst. 3 novely stanovil nově, že guvern�ra a viceguvern�ry navrhuje vl�da. Je nemysliteln�, že by z�konod�rce, kter� v�že prezidentova rozhodnut� na předch�zej�c� n�vrh vl�dy, chtěl ještě trvat na kontrasignaci jmenovac�ho aktu premi�rem, což by z vl�dn� interpretace � 6 odst. 2 novely nezbytně vypl�valo. Je tedy zřejm�, že z�konod�rce ch�pal a ch�pe � 6 odst. 2 pouze jako v�čet a označen� osob, jež jsou členy Bankovn� rady.

4. Vl�da poukazuje t�ž na to, že z principů demokratick�ho pr�vn�ho st�tu, ze z�sady, že lid je zdrojem vešker� st�tn� moci a že st�tn� moc slouž� všem občanům, jakož i z koncepce �stavy založen� na myšlence parlamentn� demokracie je třeba vyvodit přednost rozhodov�n� st�tn�ho org�nu politicky odpovědn�ho před rozhodov�n�m st�tn�ho org�nu, kter� za sv� rozhodnut� neodpov�d�, a dovozuje, že pokud by věc byla považov�na za spornou, bylo by třeba d�t přednost v�kladu, že jde o rozhodnut� prezidenta republiky podle čl. 63 �stavy.

S t�m lze sice v obecn� rovině souhlasit, současně však nelze než nam�tnout, že i v demokratick�m pr�vn�m st�tě a při parlamentn� formě vl�dy může b�t opatřen�m těmto principům zcela vyhovuj�c�m vyloučen� vl�dn� kontrasignace tam, kde zvl�štn� důvody opravňuj� ochranu instituce, jež m� b�t dle �stavy v hlavn�ch směrech sv� činnosti nez�visl� na vl�dě, neboť pr�vo kontrasignace by umožňovalo vl�dě přinejmenš�m rozhodovat o person�ln�m složen� Bankovn� rady. Za těchto okolnost� je jmenovac� pr�vo prov�děn� nadstranick�m prezidentem sice po konzultac�ch, avšak bez př�m� vazby na souhlas vl�dy složen� z představitelů jedn� nebo v�ce politick�ch stran, souč�st� z�ruk nez�vislosti ČNB. Nez�vislost ČNB je �stavn� hodnotou, jež vypl�v� jak z čl. 98 �stavy ("do jej� činnosti lze zasahovat pouze na z�kladě z�kona") a z jeho um�stěn� v samostatn� hlavě šest� �stavy, tak i z čl. 62 p�sm. k) �stavy a ze z�kona o ČNB, zejm�na pak z jeho � 9 odst. 1 ("Při zabezpečov�n� sv�ho hlavn�ho c�le je Česk� n�rodn� banka nez�visl� na pokynech vl�dy.").

V r�mci demokratick�ho pr�vn�ho st�tu si lze nepochybně představit i takovou �pravu postaven� centr�ln� banky, kter� obsahuje v�ce prvků součinnosti a koordinace s vl�dou (jak je tomu např. u Německ� spolkov� banky). Nicm�ně v každ� zemi je věc� �stavod�rce, aby zv�žil �pravu těchto vztahů s ohledem na situaci a potřeby vlastn� země a takov� �stavou zvolen� koncepci je třeba podř�dit i v�klad z�kona o n�rodn� bance. Při tom plat� v �stavn�m st�tě z�sada, že obyčejn� z�kon nesm� v�ce než �stava. Stanov�-li �stava určit� pravidlo, je z tohoto pravidla možn� v�jimka pouze za předpokladu, že �stava sama, resp. pozdějš� �stavn� z�kon takovou v�jimku v�slovně připust�. Z ustanoven� obyčejn�ho z�kona nelze přeinterpretovat �stavu do podoby, kterou zjevně nem�. Interpretačn� proces postupuje opačně, a to vždy od �stavn�ch předpisů k z�konům, nestanov�-li s�m �stavn� předpis v�slovně v�jimku.

Z�kon o ČNB neupravuje ž�dnou novou jmenovac� pravomoc prezidenta republiky, jež by nebyla v čl. 62 p�sm. k) �stavy obsažena. Uv�d� pouze složen� Bankovn� rady co do počtu a označen� jej�ch členů. Protože vl�dn� interpretace nepop�r� v�lučnou pravomoc prezidenta republiky jmenovat všechny členy Bankovn� rady, vedlo by uzn�n� n�roku na kontrasignaci při jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů k řešen�, jež by současně umožňovalo hlavě st�tu na jedn� straně nez�visle jmenovat všechny členy Bankovn� rady a premi�rovi pak na druh� straně odepř�t souhlas k osobě guvern�ra a viceguvern�rů - a to posl�ze, což samo o sobě obsahuje dysfunkčn� potenci�l v�ce než např. jmenov�n� na n�vrh vl�dy, při němž je jedn�n� a dohoda předem nezbytn�. Uvažme v t�to souvislosti, že prezident republiky podle čl. 62 p�sm. k) �stavy jmenuje všechny členy Bankovn� rady, a protože podle z�kona o ČNB Bankovn� rada je sedmičlenn�, jmenuje tedy všech sedm členů Bankovn� rady a nen� v tomto směru omezen. Kdyby se jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�ra, o němž se zmiňuje � 6 odst. 2 z�kona o ČNB, mělo ch�pat jako separ�tn�, od čl. 62 p�sm. k) �stavy oddělen� jmenov�n� podl�haj�c� čl. 63 �stavy, mohlo by doj�t buď k odepřen� souhlasu se jmenov�n�m někter�ho ze sedmi členů Bankovn� rady guvern�rem, anebo dokonce k jmenov�n� guvern�rem ČNB takov� osoby, kter� vůbec nen� členem Bankovn� rady. Protože však je v pojet� navrhovatelů guvern�r členem Bankovn� rady ze z�kona o ČNB, musel by v takov�m př�padě někter� z již jmenovan�ch sedmi členů Bankovn� rady opustit sv� m�sto, neboť Bankovn� rada je ze z�kona sedmičlenn�. Jistě by mohl takto uvolnit m�sto pro nově jmenovan�ho guvern�ra, pokud by s�m chtěl. Odvol�n však by mohl b�t pouze při splněn� podm�nek stanoven�ch v � 6 odst. 6 z�kona o ČNB, což by obvykle nenastalo.

Navržen� vl�dn� koncepce je tak nepřijateln� nejen vzhledem k čl. 62 p�sm. k) �stavy, kter� nezn� dvoj� separ�tn� jmenov�n� nejprve členem a pak guvern�rem, resp. viceguvern�rem, ale t�ž vzhledem k tomu, že jde o řešen�, jež odporuje principu přiměřenosti pr�vn� �pravy a principu pr�vn� jistoty a z �stavn�ho hlediska by sv�mi schizoidn�mi prvky bylo ustanoven�m potenci�lně dysfunkčn�m.

T�to okolnosti jsou si zřejmě vědomi i navrhovatel�, a proto chtěj� udržet svou koncepci odlišn�ho způsobu jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů na jedn� a ostatn�ch členů Bankovn� rady na druh� straně a současně zabr�nit oddělen�mu (dvoj�mu) způsobu jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů jako takov�ch a guvern�ra a viceguvern�rů jakožto členů Bankovn� rady. Dosahuj� toho však za cenu interpretace, kter� odporuje �stavě. Dle n�zoru navrhovatelů maj� b�t guvern�r a viceguvern�ři ČNB jmenov�ni s kontrasignac� premi�ra (dle čl. 63 odst. 3 a 4 �stavy) s t�m, že se stanou členy Bankovn� rady "př�mo ze z�kona", zat�mco jmenov�n� ostatn�ch čtyř členů Bankovn� rady se ponech�v� prezidentu republiky dle čl. 62 p�sm. k) �stavy (tj. bez kontrasignace).

Ve skutečnosti však guvern�r nen� členem Bankovn� rady př�mo ze z�kona o ČNB, ale př�mo a prim�rně z �stavy sam�, neboť podle �stavy prezident republiky jmenuje bez v�jimky všechny členy Bankovn� rady, a to způsobem uveden�m v čl. 62 p�sm. k). Jestliže pak z�kon o ČNB definuje tyto členy Bankovn� rady jako guvern�ra, viceguvern�ry a ostatn� členy, nevyj�m� v ž�dn�m př�padě (a obyčejn� z�kon ani nemůže vyjmout) guvern�ra a oba viceguvern�ry z �stavou vymezen� jmenovac� působnosti prezidenta republiky.

Skutečnost je tedy takov�, že současn� �stava nezn� ž�dn� členstv� v Bankovn� radě, jež by mohlo vzniknout bez jmenov�n� prezidentem republiky na z�kladě čl. 62 p�sm. k) �stavy pouze a př�mo ze z�kona. Pr�vě tak je proti�stavn� i představa, že dle t�hož čl�nku prezident republiky jmenuje - jak tvrd� navrhovatel� ve sv� replice - pouze ty ostatn� (čtyři) členy Bankovn� rady, kteř� "zb�vaj�" po jmenov�n� guvern�ra a dvou viceguvern�rů. To odporuje citovan�mu čl�nku �stavy, podle něhož prezident republiky jmenuje bez povinnosti kontrasignace nikoli jen někter�, ale všechny členy Bankovn� rady.

Interpretac� navrhovatelů se omezuje jmenovac� pr�vo stanoven� �stavou ve třech př�padech, a to dokonce v�kladem prost�ho z�kona, kter� podle představ navrhovatelů čin� čl. 62 p�sm. k) nepoužiteln�m pro jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů a použiteln�m pouze pro "dalš� čtyři členy Bankovn� rady". K tomu je třeba dodat i to, že smyslem čl. 63 odst. 2 �stavy je stanoven� možnosti a podm�nek potencion�ln�ho rozš�řen� prezidentov�ch pravomoc� a nikoli jejich omezov�n�. Tomu odpov�d� formulace o pr�vu prezidenta vykon�vat i ty, tzn. tak� dalš�, nov� pravomoci, jež nejsou sice v�slovně uvedeny v �stavn�m z�koně, jsou však stanoveny z�konem.

Je třeba dodat, že proti interpretaci navrhovatelů hovoř� i čl. 98 odst. 2 �stavy, kter� svěřuje prov�děc�mu z�konu o ČNB v oblasti jmenovac�ho pr�va prezidenta republiky pouze �pravu "dalš�ch podrobnost�". Takovou podrobnost� je např. ustanoven� z�kona o tom, že členy Bankovn� rady jsou guvern�r, dva viceguvern�ři a čtyři ostatn� členov�. Zaveden� povinn� kontrasignace premi�ra k jmenov�n� tř� osob ze sedmi členů Bankovn� rady nen� v ž�dn�m př�padě podrobnost�, ale podstatn�m omezen�m �stavn�ch pr�v prezidenta republiky garantovan�ch v čl. 62 p�sm. k) �stavy. Protože je čl. 98 odst. 2 �stavy třeba současně ch�pat jako �stavou stanoven� r�mec, kter� prov�děc� z�kon o ČNB nesm� překročit, nelze pokus odvozovat povinnost kontrasignace z textu z�kona o ČNB než označit za proti�stavn�, neboť nejde o �pravu podrobnost�, ale z�sadn� změnu �stavn�ho dosahu.

Přestože se premi�r a vl�da stav� principi�lně za to, že jmenov�n� guvern�ra a viceguvern�rů ČNB podl�h� kontrasignaci předsedy vl�dy nebo j�m pověřen�ho člena vl�dy, napad� ve skutečnosti jako proti�stavn� a neplatn� pouze jmenov�n� guvern�ra a jednoho viceguvern�ra ČNB, když ponech�v� bez n�mitek stejn� způsob jmenov�n� (bez kontrasignace) u druh�ho ze současn�ch viceguvern�rů. T�m vn�š� do pr�vn�ho st�tu prvek libovůle. Dle n�zoru �stavn�ho soudu nebylo by možn� s principy pr�vn�ho st�tu sloučit ani dalš� paraleln� koexistenci dvou odlišn�ch jmenovac�ch syst�mů, podle n�ž někter� ze současn�ch viceguvern�rů ke sv�mu jmenov�n� kontrasignaci premi�ra potřeboval a někter� ji nepotřeboval.

�stavn� soud neuznal důvodnou ani n�mitku, že prezident republiky měl před jmenov�n�m do funkc� guvern�ra a viceguvern�ra oba členy Bankovn� rady odvolat z jejich dosavadn�ch funkc� v Bankovn� radě. K tomuto přesunu funkc� došlo během šestilet�ho funkčn�ho obdob� obou členů Bankovn� rady, přičemž nebyla naplněna ž�dn� z podm�nek � 6 odst. 6 z�kona o ČNB, bez nichž nelze proceduru odvol�n� vůbec použ�t. Cel� koncepce z�kona potvrzuje z�měr �stavy vytvořit z ČNB instituci, kter� je při plněn� sv�ho hlavn�ho �kolu nez�visl� na vl�dě. Kdyby odvol�v�n� členů Bankovn� rady bylo rozš�řeno i na uveden� intern� přesuny uvnitř Bankovn� rady, podl�halo by souhlasu vl�dy, a t�m se stalo prvkem ohrožuj�c�m jej� nez�vislost na vl�dě. Proto za tohoto stavu �stavn� i z�konn� �pravy nelze než přisvědčit způsobu, kter�m prezident republiky 29. 11. 2000 jmenoval Zdeňka Tůmu "jako st�vaj�c�ho člena Bankovn� rady Česk� n�rodn� banky" guvern�rem s t�m, že mu "t�mto dnem zanik� dosavadn� funkce viceguvern�ra Česk� n�rodn� banky". Stejně lze shledat jmenov�n� Luďka Niedermayera viceguvern�rem, aniž byl odvol�n z funkce člena Bankovn� rady, jako řešen� �stavně a pr�vně zcela přiměřen�. Ani v jeho př�padě jmenov�n�m nepočala běžet nov� šestilet� lhůta jeho funkce.

Pro posouzen� t�to ot�zky je rozhoduj�c� ustanoven� čl. 62 p�sm. k) �stavy v tom smyslu, že definuje Bankovn� radu jako nediferencovan� souhrn všech jej�ch členů, aniž by upřesňovalo rozd�ly v jejich postaven�. Teprve nižš� pr�vn� norma, totiž z�kon o ČNB, stanov�, že tito všichni členov� Bankovn� rady jsou jmenov�ni na šest let a že těchto členů je sedm: guvern�r, dva viceguvern�ři a "čtyři dalš� členov�". Stanov�-li z�kon jmenov�n� do funkce na určitou dobu, tj. celkem na šest let, nelze tuto dobu překročit. Během tohoto funkčn�ho obdob� nečin� z�kon ž�dn� rozd�l mezi členy Bankovn� rady. Bankovn� rada je kolegi�ln�m ř�d�c�m org�nem, kter� rozhoduje ve sboru a v němž je guvern�r pouze "primus inter pares". Pokud by byla jmenov�na guvern�rem osoba, kter� dosud nen� členem Bankovn� rady, došlo by t�mto jmenov�n�m k poč�tku běhu lhůty šesti let, pokud však na m�sto guvern�ra postupuje osoba, kter� je již členem Bankovn� rady a kter� již č�st šestilet� člensk� lhůty uběhla, nezakl�d� jmenov�n� guvern�rem ani n�rok na běh nov�, jak�si "guvern�rsk�" šestilet� lhůty, ani možnost form�ln�ho odvol�n� podle � 6 odst. 6 z�kona o ČNB, kter� určuje taxativně okolnosti, ze kter�ch lze z funkce odvolat. Podle tohoto ustanoven� člen Bankovn� rady může b�t ze sv� funkce odvol�n, pouze pokud byl pravomocně odsouzen za trestn� čin, nebo podle rozhodnut� Bankovn� rady pozbyl schopnosti vykon�vat svou funkci, nebo na vlastn� ž�dost předanou Bankovn� radě. Odvol�n může b�t rovněž, ujal-li se v�konu funkce uveden� v odstavci 5. Ž�dn� z těchto podm�nek stanoven�ch z�konem ve sporn�m př�padě naplněna nebyla.

Vzhledem ke všem uveden�m důvodům rozhodl �stavn� soud na z�kladě � 124 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb., že prezidentu republiky př�slušelo vydat rozhodnut�, jak učinil ve věci uveden� v n�vrhu na zah�jen� ř�zen� o tomto kompetenčn�m sporu, a proto n�vrh předsedy vl�dy a vl�dy Česk� republiky zam�tl.

Podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb. zaujali odlišné stanovisko k rozhodnutí pléna soudci JUDr. Vojen Gttler, JUDr. Miloš Holeček, JUDr. Ivana Janů, JUDr. Zdeněk Kessler a JUDr. Jiří Malenovský a k jeho odůvodnění soudci JUDr. Pavel Holländer a JUDr. Vladimír Jurka.