Ze dne 17. května 2005 ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 11 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku 272/2005 účinný od 07.07.2005

Ústavní soud rozhodl dne 17. května 2005 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická ve věci návrhu Okresního soudu v Mělníku, za který jedná předseda senátu JUDr. R. Š., na zrušení ustanovení § 11 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, takto:

Ustanovení § 11 odst. 5 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodněn�

I.

Dne 10. prosince 2004 byl �stavn�mu soudu doručen n�vrh Okresn�ho soudu v Měln�ku, před kter�m je vedeno pod sp. zn. 7 C 388/2003 ř�zen� o určen� vlastnictv� k "č�sti parcely č. 458/21 - les, o v�měře 0,5524 ha dle stavu v PK, dle stavu v katastru nemovitost� st. p. č. 152 - občansk� vybavenost, a parcely č. 458/23", vše v k. �. a obci Kokoř�n. K těmto nemovitostem uplatnila podle z�kona č. 229/1991 Sb., o �pravě vlastnick�ch vztahů k půdě a jin�mu zemědělsk�mu majetku, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen "z�kon o půdě") n�rok na vyd�n� skupina osmi osob. Ministerstvo zemědělstv� - Pozemkov� �řad Měln�k rozhodnut�m č. j. 33530/2002/P�/919-565/Hrad ze dne 11. z�ř� 2002 rozhodl tak, že tito �častn�ci jsou vlastn�ky (spoluvlastn�ky) uveden�ch nemovitost� v ide�ln�ch pod�lech určen�ch v tomto rozhodnut�. Žalobce v ř�zen� před obecn�m soudem, kter�m je N�rodn� pam�tkov� �stav, nam�t�, že toto rozhodnut� je věcně nespr�vn�. Mimo jin� je napad� i z toho důvodu, že objekt hradu Kokoř�na, kter� je označen jako budova bez čp./če. na st. p. č. 152 v k. �. a obci Kokoř�n, okres Měln�k - občansk� vybavenost (d�le jen "předmětn� nemovitost"), je prohl�šen nař�zen�m vl�dy č. 132/2001 Sb. n�rodn� kulturn� pam�tkou. V t�to souvislosti žalobce pouk�zal na ustanoven� � 11 odst. 5 z�kona o půdě, kter� br�n� vyd�n� takov� nemovitosti. Nastala tak situace, kdy při rozhodov�n� v t�to věci bude nutno postupovat podle � 154 odst. 1 občansk�ho soudn�ho ř�du a aplikovat i uveden� ustanoven� � 11 odst. 5 z�kona o půdě, podle kter�ho takovou nemovitost nelze vydat až do doby přijet� z�konů upravuj�c�ch spr�vu a ochranu kulturn�ch pam�tek. Protože navrhovatel v t�to souvislosti dospěl k z�věru, že toto ustanoven� je v rozporu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky, zejm�na s čl. 1 �stavy Česk� republiky (d�le jen "�stava") a čl. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina"), podal podle čl. 95 odst. 2 �stavy a podle � 64 odst. 3 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� z�kona č. 320/2002 Sb., (d�le jen "z�kon o �stavn�m soudu") n�vrh na zrušen� tohoto ustanoven�.

Svůj n�vrh odůvodňuje t�m, že nov� z�kony upravuj�c� spr�vu a ochranu kulturn�ch pam�tek dosud nebyly přijaty, neboť st�le plat� z�kon č. 20/1987 Sb., o st�tn� pam�tkov� p�či, přičemž od přijet� z�kona o půdě již uplynulo v�ce než 13 let. D�le uv�d�, že nař�zen�m vl�dy podle � 4 z�kona o půdě (spr�vně z�kona č. 20/1987 Sb.) jsou de facto vyd�v�ny individu�ln� spr�vn� akty, kter� ve sv�m důsledku, s ohledem na ustanoven� � 11 odst. 5 z�kona o půdě, někter�m opr�vněn�m osob�m ve smyslu z�kona o půdě otev�raj� cestu k restituci t�m, že určit� majetek je ze seznamu n�rodn�ch kulturn�ch pam�tek vypuštěn, popř�padě je jeho rozsah vymezen jinak. Jin�m opr�vněn�m osob�m pak realizaci restitučn�ho n�roku naopak blokuj�, a to bez určit�m způsobem vyj�dřen�ho časov�ho ohraničen� odkazem na "nejistou ud�lost budouc�", tj. na přijet� nov�ch z�konn�ch norem upravuj�c�ch spr�vu a ochranu kulturn�ch pam�tek. Ustanoven� � 11 odst. 5 z�kona o půdě je pouze blokac�, odkladem realizace existentn�ho restitučn�ho n�roku opr�vněn� osoby, nikoli negativn� podm�nkou vzniku a existence takov�ho n�roku. V projedn�van� věci byla nav�c předmětn� nemovitost prohl�šena n�rodn� kulturn� pam�tkou až v době prob�haj�c�ho spr�vn�ho ř�zen�.

Tento pr�vn� stav podle navrhovatele vede k vytv�řen� několika podskupin restituentů. Jsou jimi ti, kteř� sv� n�roky uplatnili k majetku, kter� v době jejich vznesen� byl n�rodn� kulturn� pam�tkou, a je j� dosud. D�le to jsou osoby, u kter�ch byl po uplatněn� n�roku požadovan� majetek ze seznamu n�rodn�ch kulturn�ch pam�tek vyčleněn. Dalš� skupinou jsou osoby, u kter�ch byl po uplatněn� n�roku požadovan� majetek prohl�šen n�rodn� kulturn� pam�tkou. Konečně jde o osoby, kter� sv� n�roky neuplatnily pr�vě pro existenci � 11 odst. 5 z�kona o půdě. Na z�kladě uveden�ho navrhovatel dospěl k z�věru, že takov� stav je porušen�m �stavn�ho principu rovnosti subjektů pr�va. Vyčleněn� určit� skupiny opr�vněn�ch osob z realizace jejich restitučn�ch n�roků za dan�ch okolnost� neobstoj�. Pr�vo na zm�rněn� majetkov�ch křivd je nutno za shora popsan�ho stavu nadřadit požadavku st�tu na dostatečnou ochranu n�rodn�ch kulturn�ch pam�tek nov�mi z�konn�mi normami.

II.

�stavn� soud nejdř�ve posoudil splněn� podm�nek, za kter�ch může o n�vrhu rozhodnout. N�vrh podal opr�vněn� navrhovatel ve smyslu � 64 odst. 3 z�kona o �stavn�m soudu. N�vrh rovněž splňuje podm�nku � 66 z�kona o �stavn�m soudu, když napaden� ustanoven� � 11 odst. 5 nebylo dosud změněno. Stejně tak tuto podm�nku splňuj� čl. 1 �stavy a čl. 1 Listiny, což jsou ustanoven� �stavn�ho poř�dku, se kter�mi m� b�t � 11 odst. 5 z�kona o půdě v rozporu. Stejně tak nebyly zjištěny důvody pro zastaven� ř�zen� ve smyslu � 67 z�kona o �stavn�m soudu. Rovněž je splněna podm�nka čl. 95 odst. 2 �stavy, neboť pro řešen� věci je nutn�, aby obecn� soud použil � 11 odst. 5 z�kona o půdě, neboť žalobce o toto ustanoven� op�r� svůj žalobn� n�vrh (bl�že sub III). Proto �stavn� soud vyzval podle � 69 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk� republiky a Sen�t Parlamentu Česk� republiky, jako �častn�ky ř�zen�, aby se k tomuto n�vrhu vyj�dřily. Současně podle � 48 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu pož�dal �stavn� soud o vyj�dřen� N�rodn� pam�tkov� �stav a Ministerstvo kultury. D�le si vyž�dal soudn� spis veden� v t�to věci pod sp. zn. 7 C 388/2003 u Okresn�ho soudu v Měln�ku.

Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky ve sv�m vyj�dřen� ze dne 19.1.2005, podepsan�m předsedou sněmovny PhDr. Lubom�rem Zaor�lkem, pouze uvedla, že n�vrh byl schv�len �stavně předepsan�m způsobem dne 21.5.1991 potřebnou většinou poslanců Feder�ln�ho shrom�žděn�, byl podeps�n př�slušn�mi �stavn�mi činiteli a ř�dně vyhl�šen. Posuzovan� z�kon tak byl přijat v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem. Z�konod�rn� sbor přitom jednal v přesvědčen�, že přijat� z�kon je v souladu s �stavou. Pokud jde o meritum věci, bylo odk�z�no na n�lez �stavn�ho soudu vyhl�šen� pod č. 57/1999 Sb., kter�m bylo zrušeno obdobn� ustanoven� � 8 odst. 6 z�kona č. 87/1991 Sb., o mimosoudn�ch rehabilitac�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Je proto na �stavn�m soudu, aby posoudil �stavnost napaden�ho ustanoven� a vydal př�slušn� rozhodnut�.

Ve vyj�dřen� Sen�tu Parlamentu Česk� republiky, kter� �stavn�mu soudu zaslal dne 20.1.2005 jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka, se uv�d�, že z�kon o půdě byl koncipov�n obdobn�m způsobem jako z�kon č. 87/1991 Sb., o mimosoudn�ch rehabilitac�ch. Proto je i napaden� ustanoven� � 11 odst. 5 z�kona o půdě zrcadlov�m obrazem ustanoven� � 8 odst. 6 z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch, kter� bylo zrušeno n�lezem č. 57/1999 Sb. To je tak� jedin� důvod, kter� vedl podle Sen�tu navrhovatele k �vah�m o proti�stavnosti dan�ho ustanoven�, aniž se samozřejmě nad tento r�mec zab�val specifiky z�kona o půdě, kter� by mohla př�padně odůvodňovat jin� režim restituc� u n�rodn�ch kulturn�ch pam�tek, neboli slovy �stavn�ho soudu, b�t "rozumn�m důvodem pro jejich vyčleněn� z norm�ln�ho režimu restitučn�ho procesu" podle z�kona o půdě. Sen�t přitom nedisponuje přesvědčiv�mi důvody a argumenty pro omezen� vlastnictv� určit� skupiny b�val�ch vlastn�ků, resp. jejich pr�vn�ch n�stupců, aby se platn� pr�vn� �prava nejevila jako libovůle z�konod�rce, neboť n�vrh směřuje proti ustanoven�, kter� se stalo souč�st� z�kona v době, kdy Sen�t ještě nebyl ustaven. Sen�t rovněž neměl možnost zab�vat se t�mto ustanoven�m v rozprav�ch k novelizac�m z�kona o půdě, neboť ž�dn� z projedn�van�ch novelizac� se tohoto ustanoven� dosud nedotkla. Nad r�mec uveden�ho vyj�dřen� ještě uv�d�, že předložen� n�vrh by měl v�st k hlubš�mu zamyšlen� nad použitou legislativn� technikou, kdy je v z�koně "předv�d�na" budouc� vůle z�konod�rce k přijet� souvisej�c�, resp. podmiňuj�c� pr�vn� �pravy, kter� však nemus� b�t z různ�ch důvodů realizov�na. Vznik� tak ot�zka akceptovatelnosti "mlčen� z�konod�rce". Je však na �stavn�m soudu, aby posoudil �stavnost napaden�ho ustanoven� a rozhodl o něm.

D�le si �stavn� soud vyž�dal vyj�dřen� podle � 48 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu od Ministerstva kultury a N�rodn�ho pam�tkov�ho �stavu. Za Ministerstvo kultury se vyj�dřila n�městkyně ministra kultury JUDr. P. S., kter� upozornila na odlišn� stanovisko JUDr. Vladim�ra Paula (k n�lezu č. 57/1999 Sb.), se kter�m se Ministerstvo kultury zcela ztotožňuje. Podle n�zoru ministerstva tak nen� � 11 odst. 5 z�kona o půdě proti�stavn�, neboť jen deklaruje, kdy bude možno k restituci a projedn�n� určit� skupiny majetků, kter� se dostaly do rukou st�tu, skutečně přikročit. Obdobně ministerstvo poukazuje na z�věr ve zm�něn�m odlišn�m stanovisku, podle kter�ho "�stavn� soud rozhodl pauš�lně na m�stě z�konod�rce o tom, kter� majetek patř�c� mezi n�rodn� kulturn� pam�tky bude vyd�v�n podle ostatn�ch ustanoven� z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch, aniž respektoval, že t�mto ustanoven�m si z�konod�rce vyhradil pro sebe, př�p. pro kompetenci vl�dy rozhodnut� o tom, za jak�ch předpokladů a podm�nek respektuj�c�ch ochranu veřejn�ho z�jmu bude majetek vyd�v�n". Proto Ministerstvo kultury neshled�v� důvod pro zrušen� � 11 odst. 5 z�kona o půdě a navrhuje vyčkat nov� �pravy ochrany kulturn�ch pam�tek. V t�to souvislosti uv�d�, že vl�dou byl schv�len věcn� z�měr z�kona o ochraně kulturn�ch pam�tek a pam�tkov� p�či. V n�vaznosti na to j� byl v ř�jnu 2001 předložen n�vrh z�kona o ochraně kulturn�ch pam�tek a pam�tkov� p�či, kter� byl pot� postoupen Poslaneck� sněmovně. Ta jej však dne 13.2.2002 vr�tila vl�dě k přepracov�n�. Podle Ministerstva kultury je nyn� re�ln�, že vl�dě bude n�vrh nov�ho z�kona předložen ve 4. čtvrtlet� roku 2006. Konečně Ministerstvo kultury, nad r�mec � 48 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu, doporučilo vyž�dat si rovněž vyj�dřen� Ministerstva zemědělstv�.

III.A

V ř�zen� o zrušen� pr�vn�ho předpisu je povinnost� �stavn�ho soudu nejprve zkoumat, zda pr�vn� předpis, kter�ho se n�vrh t�k�, byl schv�len v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem (� 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu). To však lze pouze v př�padě, že plat� �stavn� �prava, na jej�mž z�kladě byl přezkoum�van� pr�vn� předpis přijat. Ustanoven� � 11 odst. 5 z�kona o půdě plat� v původn�m zněn�, kter� bylo přijato Feder�ln�m shrom�žděn�m ČSFR dne 21.5.1991 na z�kladě tehdy platn�ho �stavn�ho z�kona o československ�. federaci. Tento �stavn� z�kon byl zrušen čl. 112 odst. 2 �stavy dnem 1.1.1993. Proto již nebylo nutn�, aby se �stavn� soud ot�zkou splněn� těchto dvou podm�nek zab�val.

III.B

Pokud jde o posouzen� obsahu � 11 odst. 5 z�kona o půdě ve vztahu k �stavn�mu poř�dku Česk� republiky a jej�m mezin�rodn�m z�vazkům, dospěl �stavn� soud k z�věru, že n�vrh na zrušen� tohoto ustanoven� je důvodn�. Byl přitom veden n�sleduj�c�mi �vahami.

Ustanoven� � 11 odst. 5 z�kona o půdě, kter� stanov�, že "Nemovitost, kter� je prohl�šena n�rodn� kulturn� pam�tkou, nelze vydat až do doby přijet� z�konů upravuj�c�ch spr�vu a ochranu kulturn�ch pam�tek.", navazuje na obdobn� ustanoven� � 8 odst. 6 z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch zrušen� n�lezem sp. zn. Pl. �S 25/98 ze dne 10.3.1999 [Sb�rka n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu (d�le jen "Sb�rka rozhodnut�"), svazek 13, n�lez č. 38; vyhl�šen pod č. 57/1999 Sb.]. Toto ustanoven� stanovilo, že "Věc, kter� je prohl�šena za n�rodn� kulturn� pam�tku, se nevyd� až do doby, kdy Česk� n�rodn� rada a Slovensk� n�rodn� rada přijmou nov� z�kon o spr�vě a ochraně kulturn�ch pam�tek.". Obě ustanoven� se liš� pouze formulačně, když jedno hovoř� o "z�konech", druh� o "z�koně", kter� m� b�t přijat oběma n�rodn�mi radami. S ohledem na čl. 9 �stavn�ho z�kona č. 143/1968 Sb., o československ� federaci, je však nepochybn�, že se t�m rozuměly z�kony, jejichž přijet� spadalo do v�lučn� z�konod�rn� působnosti republik a o kter�ch rozhodovaly n�rodn� rady samostatně. �stavn� soud neshledal t�ž nějak� odlišnosti, kter� by měly v�st k jin�m z�věrům proto, že v př�padě z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch se mělo jednat o "věci", kdežto v př�padě z�kona o půdě se jedn� o n�rodn� kulturn� pam�tky jako "nemovitosti". To, že ve druh�m př�padě nepřich�z� zpravidla do �vahy obava z vyvezen� takov� pam�tky mimo �zem� st�tu, je samozřejm�, samotn� problematika režimu ochrany kulturn�ch pam�tek však nebyla předmětem tohoto ř�zen�.

N�vrh na zrušen� � 11 odst. 5 z�kona o půdě se v podstatě op�r� o shrnut� důvodů již zm�něn�ho zrušuj�c�ho n�lezu �stavn�ho soudu č. 57/1999 Sb. �stavn� soud neshledal důvody, pro kter� by se měl postupem podle � 13 z�kona o �stavn�m soudu od sv�ho pr�vn�ho n�zoru odch�lit. V tomto předch�zej�c�m n�lezu �stavn� soud konstatoval, že z�kon Česk� n�rodn� rady č. 20/1987 Sb., o st�tn� pam�tkov� p�či, stanov� v � 4, že určen� toho, co je třeba považovat za n�rodn� kulturn� pam�tku, prov�d� vl�da sv�m nař�zen�m. V ustanoven� � 9 jsou stanoveny zvl�štn� povinnosti vlastn�ka kulturn� pam�tky, � 13 stanov� předkupn� pr�vo st�tu k těmto věcem a � 15 odst. 3 upravuje postup v př�padech, kdy vlastn�k zanedb�v� p�či o n�rodn� kulturn� pam�tku. Posledně zm�něn� ustanoven� umožňuje v určit�ch př�padech i vyvlastněn� majetku. V přechodn�m ustanoven� � 42 odst. 2 se pak stanov�, že n�rodn� kulturn� pam�tky prohl�šen� podle dř�vějš�ch pr�vn�ch předpisů se považuj� za n�rodn� kulturn� pam�tky podle tohoto z�kona. Tato ustanoven� plat� i v současn� době stejně jako prov�děc� vyhl�ška Ministerstva kultury Česk� socialistick� republiky č. 66/1988, kterou se prov�d� z�kon Česk� n�rodn� rady č. 20/1987 Sb., o st�tn� pam�tkov� p�či, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, podle kter� se vede �středn� seznam kulturn�ch pam�tek, ve kter�m se vyznačuje t�ž, že určit� kulturn� pam�tka je prohl�šena za "n�rodn�".

Pr�vn� situace opr�vněn�ch osob podle z�kona o půdě je proto takov�, že tento z�kon je nevylučuje z n�roku na vr�cen� půdy, budov a staveb patř�c�ch k původn� zemědělsk� usedlosti, pokud přešly na st�t nebo na jin� pr�vnick� osoby v době od 25. �nora 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uveden�m v � 6 odst. 1 tohoto z�kona. Z�kon o půdě však pro jejich n�roky stanov� přek�žku v podobě podm�nky, kterou je přijet� z�kona upravuj�c�ho spr�vu a ochranu kulturn�ch pam�tek. Tato podm�nka je podle n�zoru �stavn�ho soudu formulov�na způsobem, kter� odporuje požadavkům, kter� jsou kladeny na pr�vn� předpisy demokratick�ho pr�vn�ho st�tu, a to z v�ce důvodů. V době jej�ho stanoven� z�kon tohoto druhu existoval. Z tohoto lze dovodit i s odvol�n�m na text zrušen�ho � 8 odst. 6 z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch, že touto podm�nkou se rozum� zrušen� z�kona č. 20/1987 Sb. a jeho nahrazen� z�konem nov�m. Z hlediska legislativn� techniky však může b�t st�vaj�c� z�kon měněn, a t�m přizpůsobov�n nov�m podm�nk�m v�voje společnosti postupn�mi novelizacemi. Nic proto nenut� z�konod�rce, aby původn� z�kon zrušil a přijal z�kon nov� jen proto, že to předpokl�d� jin� z�kon, kter� nav�c se spr�vou kulturn�ch pam�tek př�mo nesouvis�. Nen� proto jisto, zda se podm�nka uplatněn� n�roku vůbec někdy napln�.

Napaden� � 11 odst. 5 z�kona o půdě rovněž nestanov� ž�dn� obsahov� n�ležitosti, podle kter�ch by bylo možno zjistit, zda podm�nkou � 11 odst. 5 předv�dan� �prava již byla přijata a podle čeho se to může posoudit. Bylo by možno tvrdit, že se jedn� o jak�koli z�kon, kter� uvedenou materii upravuje. Dokonce může j�t o z�kon, kter� se t�k� kulturn�ch pam�tek, na kter� se z�kon o půdě vůbec nevztahuje. Z�konů, kter� od �činnosti z�kona o půdě upravuj� nějak�m způsobem z�ležitosti spr�vy a ochrany kulturn�ch pam�tek, přitom bylo přijato již v�ce. Stač� uv�st z�kon č. 242/1992 Sb., kter�m se měn� a doplňuje z�kon Česk� n�rodn� rady č. 20/1987 Sb., o st�tn� pam�tkov� p�či, ve zněn� z�kona Česk� n�rodn� rady č. 425/1990 Sb., o okresn�ch �řadech, �pravě jejich působnosti a o někter�ch dalš�ch opatřen� s t�m souvisej�c�ch, z�kon č. 361/1999 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 20/1987 Sb., o st�tn� pam�tkov� p�či, ve zněn� z�kona č. 242/1992 Sb., z�kon č. 122/2000 Sb., o ochraně sb�rek muzejn� povahy a o změně někter�ch dalš�ch z�konů, z�kon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušen� někter�ch z�konů souvisej�c�ch se z�konem o kraj�ch, z�konem o obc�ch, z�konem o okresn�ch �řadech a z�konem o hlavn�m městě Praze, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 146/2001 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 20/1987 Sb., o st�tn� pam�tkov� p�či, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušen� někter�ch z�konů v souvislosti s ukončen�m činnosti okresn�ch �řadů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 18/2004 Sb., o uzn�v�n� odborn� kvalifikace a jin� způsobilosti st�tn�ch př�slušn�ků člensk�ch st�tů Evropsk� unie a o změně někter�ch z�konů (z�kon o uzn�v�n� odborn� kvalifikace), z�kon č. 186/2004 Sb., kter�m se měn� někter� z�kony v souvislosti s přijet�m z�kona o Celn� spr�vě Česk� republiky, a z�kon č. 1/2005 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 243/2000 Sb., o rozpočtov�m určen� v�nosů někter�ch dan� �zemn�m samospr�vn�m celkům a někter�m st�tn�m fondům (z�kon o rozpočtov�m určen� dan�), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a někter� dalš� z�kony, kter� se t�kaj� jak samotn�ho z�kona č. 20/1987 Sb., tak materie v něm upraven� z hlediska spr�vy a ochrany kulturn�ch (nejen n�rodn�ch) pam�tek. Lze však uv�st dalš� z�kony, jako např. z�kon č. 101/2001 Sb., o navracen� nez�konně vyvezen�ch kulturn�ch statků, ve zněn� z�kona č. 180/2003 Sb., nebo z�kon č. 71/1994 Sb., o prodeji a v�vozu předmětů kulturn� hodnoty, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Samo o sobě by však takov� nepřesně formulovan� odkazuj�c� ustanoven� nepředstavovalo probl�m.

V okamžiku, kdy se v pr�vn�m st�tě založen�m na �ctě k pr�vům a svobod�m člověka a občana (čl. 1 odst. 1 �stavy) v�že možnost uplatněn� restitučn�ho n�roku na tak neurčitě formulovan� okolnosti, vznik� z hlediska ochrany pr�v opr�vněn�ch osob podle z�kona o půdě zcela jin� situace. Tu je nutno hodnotit jako ne�stavn� stav. Z�kon o půdě totiž porušuje z�sadu tvorby pr�va v pr�vn�m st�tě, podle kter� pokud se podm�nka stanoven� v pr�vn�m předpise spojuje s nabyt�m �činnosti jin�ho pr�vn�ho předpisu, mus� j�t o skutečnost, kter� nastane a o kter� se adres�ti nějak�m způsobem dov�. V dan�m př�padě však nen� jasn�, zda se Parlamentu z různ�ch důvodů (např. střet požadavků pam�tkov� ochrany a vlastn�ků), kter� s restitučn�mi n�roky př�mo nesouvisej�, vůbec podař� přijmout předpokl�danou �pravu. Stejně tak nen� zřejm�, jak by se o okamžiku otevřen� lhůty k uplatněn� n�roku opr�vněn� osoby měly dovědět. Nelze tedy považovat za sv�voli z�konod�rce, že dosud na �seku spr�vy a ochrany kulturn�ch pam�tek nepřijal form�lně nov� z�kon, pokud je takto vůbec � 11 odst. 5 z�kona o půdě m�něn, je však sv�vol� a současně diskriminuj�c�m postupem, když pr�vě na tuto podm�nku, nav�c v�gně a v rozporu s principy tvorby pr�va v pr�vn�m st�tě vyj�dřenou, v�že možnost uplatněn� restitučn�ho n�roku. Z�kon, jehož �čelem je odstraněn� někter�ch majetkov�ch křivd, tak vlastně odkazem na zn�mou tzv. "dočasnost" pr�vn� �pravy působ� křivdu již dalš� generaci opr�vněn�ch osob. Jen pro �plnost �stavn� soud připom�n�, že v ř�zen� o n�lezu č. 57/1999 Sb. Ministerstvo kultury uvedlo, že n�vrh věcn�ho z�měru z�kona o ochraně kulturn�ch pam�tek bude vl�dě předložen k projedn�n� v červnu 1999. Nyn� v nov�m ř�zen� uv�d�, že předložen� n�vrhu nov�ho z�kona lze oček�vat ve 4. čtvrtlet� roku 2006, tedy až v dalš�m volebn�m obdob�.

V rozporu s principem pr�vn�ho st�tu a rovnosti subjektů pr�va je i situace, na kterou již bylo pouk�z�no v n�lezu č. 57/1999 Sb. �stavn� soud zde dospěl k z�věru, že o tom, co bude z tzv. n�rodn�ch kulturn�ch pam�tek vyd�no opr�vněn�m osob�m, rozhoduje vlastně vl�da, kter� sv�m nař�zen�m může určit� věci ze seznamu vypustit, resp. prohl�šen� n�rodn� kulturn� pam�tkou omezit či upřesnit. Jak současn� poznatky ukazuj�, vl�da může dodatečn�m rozš�řen�m seznamu n�rodn�ch kulturn�ch pam�tek tak� zas�hnout do prob�haj�c�ho restitučn�ho ř�zen� a někter� osoby z něj "dočasně" vyloučit. Př�kladem takov�ho postupu může b�t pr�vě nař�zen� vl�dy č. 132/2001 Sb., o prohl�šen� někter�ch kulturn�ch pam�tek za n�rodn� kulturn� pam�tky. V � 1 odst. 1 p�sm. a) bodu 6 je za n�rodn� kulturn� pam�tku prohl�šen "Hrad Kokoř�n". Podle � 2 toto nař�zen� nabylo �činnosti dnem 1.1.2002. Vyd�no bylo dne 28.3.2001, tedy v době, kdy prob�halo ř�zen� o restitučn�m n�roku skupiny restituentů, kteř� uplatnili n�rok na jeho vyd�n�.

Nastala tak situace, se kterou ani předchoz� n�lez č. 57/1999 Sb. v�slovně nepoč�tal, avšak tato odlišnost nic neměn� na platnosti nosn�ch důvodů tohoto n�lezu i v projedn�van� věci. V t�to souvislosti považuje �stavn� za potřebn� uv�st, že může hodnotit pouze �stavnost napaden�ho pr�vn�ho předpisu, nepř�sluš� mu předj�mat budouc� soudn� rozhodnut�, byť ř�zen� v t�to věci zavdalo př�činu k proveden� konkr�tn� kontroly �stavnosti � 11 odst. 5 z�kona o půdě. Bude proto na obecn�m soudu, aby posoudil, zda v tomto př�padě přich�z� do �vahy přihl�dnut� k tomu, že během restitučn�ho ř�zen� bylo vyd�no vl�dn� nař�zen� č. 132/2001 Sb., kter� s �činnost� dnem 1.1.2002 prohl�silo nemovitost, kter� m� b�t předmětem restituce, n�rodn� kulturn� pam�tkou, či nikoli, a jak� to m� vliv na použit� � 154 odst. 1 občansk�ho soudn�ho ř�du, podle kter�ho pro rozsudek je rozhoduj�c� stav v době jeho vyhl�šen�. �kolem �stavn�ho soudu je pouze rozhodnout o �stavnosti pr�vn�ho předpisu, kter�ho m� b�t v dan�m soudn�m ř�zen� použito, neboť se jej dovol�v� jedna ze stran ř�zen� před obecn�m soudem, konkr�tně strana žaluj�c�. Předmětem ř�zen� je určen� vlastnick�ho pr�va k nemovitosti, kter� je n�rodn� kulturn� pam�tkou, kterou sice nebyla v době zah�jen� ř�zen�, byla j� však v době vzniku vlastnick�ho pr�va skupiny žalovan�ch osob v ř�zen� před obecn�m soudem. V dan�m př�padě mělo doj�t ke vzniku pr�va vlastnick�ho rozhodnut�m Ministerstva zemědělstv� - Pozemkov�ho �řadu Měln�k, rozhodnut�m č. j. 33530/2002/P�/919-565/Hrad ze dne 11. z�ř� 2002, kter� nabylo pr�vn� moci dne 24.1.2003, tedy v době, kdy již předmětn� nemovitost byla prohl�šena n�rodn� kulturn� pam�tkou. Proto ani tato okolnost, kterou se incidenčn� př�pad v pr�vě rozhodovan� věci liš� od okolnost�, za kter�ch bylo rozhodov�no n�lezem č. 57/1999 Sb., nemůže m�t na v�sledek ř�zen� vliv, nehledě na v�še zdůrazněnou okolnost, že ani v r�mci ř�zen� o �stavnosti pr�vn�ho předpisu na n�vrh soudu podle čl. 95 odst. 2 �stavy nemůže �stavn� soud předj�mat dalš� postup obecn�ho soudu v incidenčn�m př�padě, t�m m�ně pak jeho v�sledek.

Nař�zen�m vl�dy č. 132/2001 Sb. byl vyd�n sice z hlediska formy pr�vn� předpis, de facto však individu�ln� spr�vn� akt (lze hovořit o opatřen�), kter� ve sv�m důsledku možn�m opr�vněn�m osob�m uzavřel cestu k restituci hradu Kokoř�n. V t�to souvislosti bylo v n�lezu sp. zn. Pl. �S 25/98 zdůrazněno, a navrhovatel tuto argumentaci přeb�r�, že tak existuje mezi restituenty několik podskupin, kter� tvoř� předevš�m ti, kteř� sv� n�roky uplatnili k majetku, kter� v době vznesen� n�roku byl n�rodn� kulturn� pam�tkou a je j� dosud, d�le pak osoby, u kter�ch byl po uplatněn� n�roku požadovan� majetek ze seznamu n�rodn�ch kulturn�ch pam�tek vyčleněn, a konečně pak osoby, kter� sv� n�roky neuplatnily pr�vě pro existenci ustanoven� � 8 odst. 6 z�kona č. 87/1991 Sb. a u kter�ch podle stanoviska Nejvyšš�ho soudu nemohlo doj�t k z�niku n�roku uplynut�m lhůty (Cpjn 50/1993, publ. pod č. 7-8/1993, str. 254, bod 11 Sb�rky soudn�ch rozhodnut� a stanovisek). Nyn� však nově v důsledku nař�zen� vl�dy č. 132/2001 Sb. vznikla skupina osob, kter� svůj n�rok uplatnily k nemovitostem, kter� v době uplatněn� n�roku n�rodn� kulturn� pam�tkou nebyly (takže se na ně blokačn� ustanoven� � 11 odst. 5 z�kona o půdě nevztahovalo), a dodatečně j� byly prohl�šeny (což je př�pad, kter� projedn�v� obecn� soud, kter� tento n�vrh předložil). Beze změny z�kona o půdě, na jehož z�kladě byl uplatněn n�rok na vr�cen� majetku, jemuž v době pod�n� nic nepřek�želo, mohlo b�t uplatněn� n�roku nař�zen�m vl�dy zabr�něno, nebo naopak vyřazen�m majetku ze seznamu n�rodn�ch kulturn�ch pam�tek mohla b�t restituce dodatečně umožněna. Vznik� proto ot�zka, jak se s touto �pravou slučuj� principy pr�vn�ho st�tu a rovnost subjektů pr�va včetně z�kazu diskriminace.

�stavnost� vymezen� okruhu opr�vněn�ch osob v restitučn�ch předpisech, konkr�tně v z�koně o mimosoudn�ch rehabilitac�ch a v z�koně o půdě, se �stavn� soud zab�val již v n�lezech sp. zn. Pl. �S 3/94 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 1, n�lez č. 38; vyhl�šen pod č. 164/1994 Sb.) a sp. zn. Pl. �S 8/95 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 4, n�lez č. 83; vyhl�šen pod č. 29/1996 Sb.). Na ot�zku, zda existuje rozumn� z�konn� důvod pro vyloučen� určit�ch subjektů z okruhu těch, kter� jinak znaky určit�ho restitučn�ho titulu naplňuj�, odpověděl �stavn� soud z�porně, když vyslovil, že r�mec možn�ho omezen� je d�n pouze čl. 11 odst. 2 Listiny, tj., že určit� věci mohou b�t pouze ve vlastnictv� občanů Česk� republiky. Z toho dovodil, že Listina nezmocňuje z�konod�rce ke stanoven� dalš�ch podm�nek nabyt� vlastnictv� (ať už v r�mci restitučn�ho procesu či obecně). Z těchto důvodů byla podm�nka trval�ho pobytu prohl�šena za rozpornou s čl. 11 odst. 2 Listiny. �stavnost� podm�nky v podobě vyd�n� "nov�ho z�kona o spr�vě a ochraně kulturn�ch pam�tek" Českou n�rodn� radou a Slovenskou n�rodn� radou se �stavn� soud zab�val v n�lezu č. 57/1999 Sb. Z rozboru pr�vn� �pravy na tomto �seku dospěl k z�věru, že pro prohl�šen� určit� nemovit� či movit� věci za n�rodn� kulturn� pam�tku nen� rozhoduj�c�, jak� m� tato věc vlastnick� režim. Jde tedy o z�kon, kter� stanov� vlastn�kovi určit� omezen� a určit� zvl�štn� režim v př�padech, že by o tento majetek nepečoval ř�dně. Přesto, že z�kon Česk� n�rodn� rady č. 20/1987 Sb. byl vyd�n ve zcela jin�ch společensk�ch a ekonomick�ch podm�nk�ch a někter� jeho ustanoven� jsou nepochybně již neaplikovateln�, měl �stavn� soud za to, že d�v� st�tu dostatek prostředků k ochraně kulturn�ch hodnot při respektov�n� pr�v restituentů. Povinnost vlastn�ka kulturn� pam�tky (tedy i n�rodn�) ř�dně pečovat o jej� zachov�n� a udržov�n� vypl�v� z ustanoven� � 9 z�kona Česk� n�rodn� rady č. 20/1987 Sb., kde jsou t�ž stanovena rozs�hl� opr�vněn� org�nů pam�tkov� p�če ve vztahu k vlastn�kovi, kter� sv� povinnosti nepln�. V � 13 je založeno přednostn� pr�vo st�tu na koupi kulturn� pam�tky atd. �stavn� soud tak v roce 1999 dospěl k z�věru, že u n�rodn�ch kulturn�ch pam�tek z hlediska z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch nen� d�n rozumn� důvod pro jejich vyčleněn� z norm�ln�ho režimu restitučn�ho procesu. Platn� �prava se proto jev� jako sv�vole z�konod�rce, kter� bez přesvědčiv�ch důvodů a argumentů určitou skupinu b�val�ch vlastn�ků, resp. jejich pr�vn�ch n�stupců diskriminuje, aniž by zde převažoval z�jem na ochraně veřejn�ch hodnot.

Ke stejn�mu z�věru dospěl �stavn� soud i v tomto př�padě. V souvislosti s hodnocen�m přek�žky uplatněn� restitučn�ho n�roku v � 11 odst. 5 v z�koně o půdě ve spojen� s čl. 1 Listiny neshledal důvody, proč by se měl od tehdejš� argumentace odch�lit. Naopak považuje za potřebn� nav�c oproti původn� argumentaci zdůraznit, že tyto osoby jsou po zrušen� � 8 odst. 6 z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch v nerovn�m postaven� s jin�mi opr�vněn�mi osobami ještě ve větš�m rozsahu, než tomu bylo před vyhl�šen�m n�lezu č. 57/1999 Sb. Jedn� se totiž již nejen o jin� opr�vněn� osoby, kter� mohou (mohly) uplatňovat restitučn� n�roky k nemovitostem, na kter� se přek�žka � 11 odst. 5 nevztahovala. Nav�c jsou od roku 1999 v nerovn�m postaven� s opr�vněn�mi osobami, na kter� se obdobn� přek�žka (� 8 odst. 6 z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch) původně vztahovala, než byla jako ne�stavn� zrušena. To je v evidentn�m rozporu s čl. 4 odst. 3 Listiny, kter� stanov�, že z�konn� omezen� z�kladn�ch pr�v a svobod mus� platit stejně pro všechny př�pady, kter� splňuj� stanoven� podm�nky. Zde možno odk�zat na obdobnou situaci, kterou ve vztahu ke zrušen� podm�nky trval�ho pobytu v z�koně o mimosoudn�ch rehabilitac�ch n�lezem č. 164/1994 Sb. byl �stavn� soud nucen řešit v n�lezu č. 29/1996 Sb. rovněž zrušen�m t�to podm�nky v z�koně o půdě.

Tyto důvody považoval �stavn� soud za dostatečn� pro vyhověn� n�vrhu na zrušen� napaden�ho ustanoven�, aniž by se zab�val t�ž ot�zkou �stavněpr�vn� akceptovatelnosti mlčen� z�konod�rce, kterou uplatnil ve sv�m vyj�dřen� předseda Sen�tu Parlamentu Česk� republiky. Pouze poznamen�v�, že v dan�m př�padě se nejedn� z hlediska teorie tvorby pr�va o tzv. mlčen� z�konod�rce, n�brž o jeho př�padn� opomenut�. Za takov� opomenut� lze v dan�m př�padě označit situaci, kdy z�konod�rce neuvedl po vyhl�šen� n�lezu č. 57/1999 Sb. do souladu postaven� opr�vněn�ch osob podle z�kona o půdě s opr�vněn�mi osobami podle z�kona o mimosoudn�ch rehabilitac�ch.

Protože tak z�konod�rce neučinil a napaden� ustanoven� � 11 odst. 5 z�kona o půdě bylo shled�no v rozporu s čl. 1 odst. 1 �stavy, jakož i s čl. 1 ve spojen� s čl. 4 odst. 3 Listiny, bylo o něm rozhodnuto tak, že se podle � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu zrušuje dnem vyhl�šen� tohoto n�lezu ve Sb�rce z�konů, a to vzhledem k souhlasu �častn�ků ř�zen� ve smyslu � 44 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu bez �stn�ho jedn�n�.