Ve věci návrhu na zrušení bodu 10. části I. přílohy k zákonu č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Českolovenském červeném kříži 261/2000 účinný od 15.08.2000
| Schválené: | 04.07.2000 |
| Účinnost od: | 15.08.2000 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Červený kříž., Národní majetek. Vlastnictví státu. Vlastnictví krajů a obcí. Majetek., Vlastnictví spolků. Vlastnictví církví., Převody vlastnictví a práva hospodaření. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 4. července 2000 v plénu o návrhu na zrušení bodu 10. části I. přílohy k zákonu č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži, takto:
Dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů se v zákonu č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a názvu Červeného kříže a o Československém červeném kříži, bod 10. části I. přílohy nazvané Přehled nemovitého majetku, který se vrací Československému červenému kříži, zrušuje.
Odůvodněn
I.
Okresn soud Plzeň-město rozsudkem z 28. 3. 1999 sp. zn. 14 C 251/98 zamtl nvrh stěžovatele proti odpůrci Českmu červenmu křži, aby bylo určeno, že vlastnkem domu čp. 100 v Plzni, Pobřežn ulice č. 15 a pozemku parceln č. 10248 v k.. Plzeň-město (dřve č. 4971) je stěžovatel.
V odůvodněn tohoto rozsudku soud zejmna uvedl, že nvrh měl povahu určovac žaloby. Soud shledal nalhav prvn zjem na určen vlastnictv, neboť stěžovatel neměl možnost jinm způsobem ovlivnit zpis v katastru nemovitost, když jako vlastnk předmětnch nemovitost je zapsn Česk červen křž. Podle 2 odst. 1 psm. c) zkona č. 172/1991 Sb., o přechodu některch věc z majetku Česk republiky do vlastnictv obc, ve zněn pozdějšch předpisů, pr přešlo prvo k předmětnm nemovitostem na stěžovatele. Podle 6 odst. 1 a 2 zkona č. 126/1992 Sb. stt navrt Československmu červenmu křži majetek, kter mu byl odňat v obdob od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 v rozsahu uvedenm v přloze tohoto zkona, přičemž tento majetek byl ke dni činnosti tohoto zkona (tzn. k 1. 7. 1992) prohlšen za vlastnictv Československho červenho křže. Podle přlohy tohoto zkona je pod položkou 10 jako vlastnk předmětnch nemovitost uveden Československ červen křž.
Došlo pr tedy k tomu, že zkon č. 172/1991 Sb. prohlsil za vlastnka předmětnho domu stěžovatele a zkon č. 126/1992 Sb. za něj prohlsil Československ červen křž. Proto Okresn soud Plzeň-město vychzel ze zpisu v katastru nemovitost, podle něhož je vlastnkem uvedench nemovitost Česk červen křž, a poněvadž se stěžovateli nepodařilo prokzat opak, odpovd katastrln zpis skutečnmu stavu věci. Z hlediska vztahu obou zkonů považoval soud za speciln zkon č. 126/1992 Sb., jmž je předmětn nemovitost konkrtně specifikovna (a kter m tedy přednost), a za obecn zkon č. 172/1991 Sb. Protože k jedn věci nemůže mt vlastnick prvo vce osob, nejde-li o spoluvlastnictv, dospěl soud k zvěru, že vlastnkem předmětn nemovitosti je odpůrce (Česk červen křž) a stěžovatelův nvrh zamtl.
Krajsk soud v Plzni rozsudkem z 13. 9. 1999 sp. zn. 15 Co 426/99 rozsudek Okresnho soudu Plzeň-město (I.) ve vroku, jmž byla zamtnuta žaloba na určen, že stěžovatel je vlastnkem domu čp. 100 v Plzni, Pobřežn ul. č. 15 (dle jen "předmětn dům") potvrdil a (II.) ve vroku ohledně pozemku č.p. 10248 v k.. Plzeň (dle jen "předmětn pozemek") změnil tak, že stěžovatel je vlastnkem tohoto pozemku.
V odůvodněn tohoto rozsudku Krajsk soud v Plzni prohlsil za nepochybn, že stavba předmětnho domu byla dokončena v roce 1933, z čehož plyne, že tento dům nemohl bt předmětem kupn smlouvy uzavřen ve Vdni již v roce 1906, takže tato kupn smlouva se mohla tkat toliko předmětnho pozemku. O tom, že stěžovatel vlastnil předmětn pozemek, ostatně svědč i vpis z pozemkov knihy z roku 1932. Usnesenm Městskho zastupitelstva v Plzni ze dne 27. 10. 1933 město věnovalo dům do trvalho a bezplatnho užvn Československmu červenmu křži.
Předmětn dům pr postavil z vlastnch prostředků Spolek Československho červenho křže, avšak nestal se jeho vlastnkem, neboť podle zsady "superficies solo cedit" stavba sledovala prvn osud pozemku a "přpadn uveden stavby v přslušn vložce pozemkov knihy bylo spše informativn a nemělo větš vznam". Vlastnkem tto budovy se tedy stalo - jakožto majitel pozemku - město Plzeň, kter tak Spolku Československho červenho křže vyplatilo nklady vynaložen na stavbu. K zesttněn obou nemovitost došlo zřejmě v roce 1950. Je pr proto sprvn i stěžovatelovo tvrzen, že se obě nemovitosti staly dnem činnosti zkona č. 172/1991 Sb. (tzn. 24. 4. 1991) stěžovatelovm vlastnictvm, což bylo poslze uvedeno i v katastru nemovitost.
Krajsk soud v Plzni dle dovodil, že po t, co zkon č. 126/1992 Sb. nabyl činnosti (1. 7. 1992), je nutno odlišit prvn osud předmětnho domu a předmětnho pozemku, neboť podle tohoto zkona stt navrt Československmu červenmu křži majetek, kter mu byl odňat v obdob od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 v rozsahu uvedenm v přloze tohoto zkona. Nemovit majetek uveden v přloze se prohlašuje ke dni činnosti zkona za vlastnictv Československho červenho křže. Protože v tto přloze (pozn.: pod bodem 10) je uveden i předmětn dům a stavebn parcela č. 89, došlo tm podle nzoru odvolacho soudu k platnmu nabyt vlastnickho prva Československm červenm křžem a stěžovateli vznikla povinnost toto vlastnictv respektovat. V době činnosti zkona č. 126/1992 Sb. stt sice nebyl vlastnkem budovy, kter přešla do vlastnictv města, "avšak věc takto přešla se všemi prvy a povinnostmi, kter se k tomuto majetku vztahuj, včetně povinnosti věc vydat oprvněnmu restituentovi, nebo jako je tomu v dan věci, tomu, koho označ zkon". Navc zkon č. 126/1992 Sb. je ve vztahu k zkonu č. 172/1991 Sb. zkonem specilnm, jak uvedl již soud nalzac. V tto čsti nvrhu proto Krajsk soud v Plzni rozsudek okresnho soudu potvrdil.
Ohledně předmětnho pozemku však Krajsk soud v Plzni dospěl k zvěru, že ve vlastnictv Československho červenho křže nebyl a uveden vlastnick prvo nevzniklo ani ze zkona, neboť zkon č. 126/1992 Sb., "ať již z jakchkoliv důvodů", se o tomto pozemku nezmiňuje a vznik vlastnickho prva Československmu červenmu křži k němu proto nelze dovodit. Zpis v katastru nemovitost byl tedy v tomto směru nesprvn. V tomto rozsahu proto Krajsk soud v Plzni stěžovatelovu nvrhu vyhověl.
II.
V stavn stžnosti proti rozsudku Krajskho soudu v Plzni z 13. 9. 1999 sp. zn. 15 Co 426/99 stěžovatel zejmna uvedl, že jm byla porušena jeho stavn prva vyplvajc z čl. 11 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a z čl. 101 odst. 3 stavy Česk republiky č. 1/1993 Sb. (dle jen "stava"). Kromě toho namtl i porušen čl. 7 a čl. 86 odst. 2 stavy ČSSR č. 100/1960 Sb. a čl. 4 odst. 7 stavnho zkona č. 143/1968 Sb., o československ federaci.
Namtanou protistavnost spatřuje stěžovatel v tom, že podle 6 odst. 1 zkona č. 126/1992 Sb. bude Československmu červenmu křži vydn majetek sttem, a to ten majetek, kter mu byl odňat v obdob od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989, v rozsahu uvedenm v přloze tohoto zkona. Stěžovatel se domnv, že k přechodu vlastnictv na Československ červen křž může v tomto přpadě dojt pouze za předpokladu kumulativnho splněn všech zkonnch podmnek, tzn., že se mus jednat o majetek sttu, kter byl Československmu červenmu křži odňat v rozhodnm obdob, a že tento majetek spad do okruhu věc taxativně uvedench v přloze zkona č. 126/1992 Sb. Samotn uveden nemovitosti v přloze k zkonu pr proto nem za nsledek přechod vlastnickho prva k předmětnmu domu na Československ červen křž.
Smyslem zkona č. 126/1992 Sb. byla totiž nprava některch křivd způsobench Československmu červenmu křži a nemůže se proto vztahovat na jin přpady, jež do kategorie majetkovch křivd způsobench Československmu červenmu křži nespadaj. Při přpravě tohoto zkona se dajně vychzelo z chybnch informac, neboť např. jako vlastnk předmětnho domu je v něm uveden Čs. stt - Bytov podnik města Plzně, ačkoliv ke dni činnosti tohoto zkona byl již vlastnkem tto nemovitosti stěžovatel. Navc je k tto stavbě naprosto mylně připojena stavebn parcela, kter svm čselnm označenm nen totožn s pozemkem, na němž předmětn dům stoj, a ani s tmto domem nijak nesouvis. "Již zřejm nesprvnost těchto dajů způsobuje oprvněn pochybnosti o celkov sprvnosti přlohy k zkonu č. 126/1992 Sb., a z tohoto důvodu je třeba k tomu, aby byl naplněn čel 6 odst. 1 cit. zkona, zkoumat v každm jednotlivm přpadě splněn ostatnch podmnek předepsanch vše citovanm ustanovenm."
Podle stěžovatelova nzoru je předevšm nutno, aby předmětn nemovitosti byly ke dni činnosti zkona č. 126/1992 Sb. ve vlastnictv sttu, o čemž ostatně svědč i skutečnost, že u všech nemovitost uvedench v přloze k zkonu je jako jejich vlastnk stt uveden. V danm přpadě však k rozhodnmu dni nebyl předmětn dům ve vlastnictv sttu, nbrž obce (stěžovatele), což potvrdil v napadenm rozsudku i Krajsk soud v Plzni.
Zroveň se pr zkon č. 126/1992 Sb. vztahuje pouze na majetek, kter byl Československmu červenmu křži odňat v obdob od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989. "Odnětm majetku" pr však nen možno zamšlet odnět jakhokoliv užvacho prva, nbrž pouze odnět vlastnickho prva či prva hospodařen. Prvn předchůdce odpůrce (Československ červen křž) však měl pouze prvo dotyčn objekt trvale a bezplatně užvat a nesvědčilo mu prvo vlastnick nebo prvo hospodařen. Jestliže v rozhodnm obdob byl předmětn dům odňat, byl odňat stěžovateli a nikoliv Československmu červenmu křži, a pokud by vlastnick prvo k němu přešlo podle zkona č. 126/1992 Sb. na Československ červen křž, byla by tm porušena obecn prvn zsada, že "nikdo nesm požvat vce prv, než mu nlež". S ohledem na npravu křivd by Československmu červenmu křži mohlo opětovně vzniknout prvo trvalho a bezplatnho užvn předmětnho domu, nikoliv však prvo vlastnick.
Ze všech uvedench důvodů stěžovatel navrhl, aby rozsudek Krajskho soudu v Plzni z 13. 9. 1999 sp. zn. 15 Co 426/99 byl zrušen ve vroku, kterm se potvrzuje rozsudek Okresnho soudu Plzeň-město z 28. 3. 1999 sp. zn. 14 C 251/98, a zroveň navrhl zrušen čsti I. bodu 10. přlohy k zkonu č. 126/1992 Sb. (označen jako Přehled nemovitho majetku, kter se vrac Československmu červenmu křži), neboť stěžovatelovo vlastnick prvo k předmětnm nemovitostem bylo v napadenm rozsudku popřeno prvě s odkazem na tento prvn předpis.
III.
Podle 74 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, může bt spolu s stavn stžnost podn nvrh na zrušen zkona nebo jinho prvnho předpisu anebo jejich jednotlivch ustanoven, jejichž uplatněnm nastala skutečnost, kter je předmětem stavn stžnosti, jestliže podle tvrzen stěžovatele jsou v rozporu s stavnm zkonem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy, popřpadě se zkonem, jedn-li se o jin prvn předpis.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel spolu s stavn stžnost podal podle tohoto zkonnho ustanoven i nvrh na zrušen bodu 10. čsti I. přlohy k zkonu č. 126/1992 Sb. označen jako Přehled nemovitho majetku, kter se vrac Československmu červenmu křži, a poněvadž se Krajsk soud v Plzni v napadenm rozsudku o tento bod opřel - což učinil i Okresn soud Plzeň-město - nastala uplatněnm tohoto ustanoven (bodu 10. čsti I. přlohy k zkonu) skutečnost, kter je předmětem stavn stžnosti.
Proto stavn soud podle 78 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. řzen o stavn stžnosti přerušil. Nvrh na zrušen tohoto ustanoven předmětnho zkona byl postoupen plnu stavnho soudu k rozhodnut podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy.
IV.
K nvrhu na zrušen uvedenho ustanoven se podle 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, vyjdřila Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky.
Uvedla, že zkon č. 126/1992 Sb. byl ve Federlnm shromžděn předložen jako tisk č. 954 VI. volebnho obdob a jako vlastnk a zroveň uživatel předmětnho nemovitho majetku byl (roz. v tomto zkonu) uveden Čs. stt - Bytov podnik města Plzně. V důvodov zprvě k tomuto nvrhu bylo řečeno, že předmětn dům byl postaven Spolkem Československho červenho křže Plzeň v roce 1933 a že vlastnick prvo bylo Československmu červenmu křži odňato a přešlo na stt podle zkona č. 185/1948 Sb., o zesttněn lčebnch a ošetřovacch stavů a o organizaci sttn stavn lčebn pče. Z 6 zkona č. 126/1992 Sb. pr vyplv, že subjektem, na nějž činnost tohoto zkona přechz vlastnick prvo, je stt, aniž by tm mohlo bt předjmno, kdo v době schvlen zkona skutečně byl oprvněnm majitelem a kdo je jm dnes. častnk řzen (Poslaneck sněmovna) se shodně s navrhovatelem domnv, že k přechodu vlastnictv k nemovitostem na Československ červen křž podle zkona č. 126/1992 Sb. může dojt toliko za předpokladu kumulativnho splněn všech zkonem předepsanch podmnek, tzn., že se mus jednat o majetek ve vlastnictv sttu, kter byl Československmu červenmu křži odňat v rozhodnm obdob, přičemž tento majetek mus spadat do okruhu nemovitost taxativně uvedench v přloze k tomuto zkonu. Samotn uveden nemovitosti v přloze k zkonu pr proto nen dostatečnm důvodem k přechodu vlastnickho prva, neboť "zkon objektivně nemůže vst k přechodu vlastnickho prva z jin osoby, než ze sttu, a nemůže se tudž jednat o vyvlastněn." Bod 10. čsti I. přlohy k zkonu č. 126/1992 Sb. proto nemůže bt v rozporu s čl. 11 Listiny.
K namtanmu rozporu s čl. 101 odst. 3 stavy Poslaneck sněmovna konstatovala, že smysl tohoto ustanoven spočv v přiznn prvn subjektivity zemnm samosprvnm celkům. Napaden bod 10. čsti I. přlohy k zkonu č. 126/1992 Sb. nicmně toto prvo městu Plzeň neodnm, neboť se vztahuje pouze na otzku přechodu vlastnickho prva k určitmu souboru nemovitost, nikoli k odnět prva vlastnit majetek obecně.
Podle vyjdřen Poslaneck sněmovny byl zkon č. 126/1992 Sb. přijat potřebnou většinou poslanců Sněmovny lidu i Sněmovny nrodů Federlnho shromžděn, byl podepsn prezidentem republiky, předsedou FS a předsedou vldy ČSFR a byl řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů.
Ze všech uvedench důvodů Poslaneck sněmovna prohlsila, že zkonodrn sbor jednal v roce 1992 v přesvědčen, že bod 10. čsti I. přlohy k zkonu č. 126/1992 Sb. byl v souladu s tehdy platnm stavnm pořdkem. Sv vyjdřen uzavřela tm, že "Je však na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem na zrušen citovanho ustanoven posoudil jeho stavnost a vydal o tom přslušn rozhodnut."
V.
Ještě předtm, než se stavn soud zabval podanm nvrhem meritorně, se zaměřil na otzku, zda jsou splněny formln předpoklady přijet napadenho zkona (bodu 10. čsti I. jeho přlohy).
Jak již bylo uvedeno, stavn soud shledal, že v danm přpadě byl dn důvod k zahjen řzen o konkrtn kontrole norem podle 64 odst. 1 psm. d) ve spojen s 74 zkona č. 182/1993 Sb., neboť napaden zkonn ustanoven bylo v dan věci obecnmi soudy skutečně aplikovno, tedy jeho uplatněnm nastala skutečnost, kter je předmětem stavn stžnosti. stavn soud dle shledal, že v danm přpadě byl zkon vydn ještě před nabytm činnosti stavy a že mu proto nepřsluš přezkoumvat stavnost procedury jeho vzniku a dodržen normotvorn pravomoci, nbrž toliko jeho obsahov soulad se soudobm stavnm pořdkem (srov. usnesen z 22. 4. 1999 sp. zn. Pl. S 5/98, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu ČR, sv. 14, str. 309).
VI.
stavn soud tedy konstatuje, že mu nic nebrn v projednn a rozhodnut věci sam.
Podanm nvrhem je napadeno ustanoven bodu 10. čsti I. přlohy k zkonu č. 126/1992 Sb. označen jako Přehled nemovitho majetku, kter se vrac Československmu červenmu křži, jež zn: "Dům v Plzni, Pobřežn ul. 15, čp. 100 - dům, stavebn parcela č. 89, zapsan u SG Plzeň-město, list vlastnictv č. 10, č. ev. listu 9909, kat. zem Plzeň-město. Vlastnk: Čs. stt - Bytov podnik města Plzně. Uživatel: Čs. stt - Bytov podnik města Plzně." Přitom je zřejm, že uveden jednotlivch nemovitost v přloze k zkonu m vznam toliko se zřetelem na 6 zkona č. 126/1992 Sb. Podle tohoto ustanoven "Stt navrt Československmu červenmu křži majetek, kter mu byl odňat v obdob od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 v rozsahu uvedenm v přloze tohoto zkona" (odst. 1). "Nemovit majetek uveden v přloze tohoto zkona se prohlašuje ke dni nabyt činnosti tohoto zkona za vlastnictv Československho červenho křže" (odst. 2). Z toho vyplv, že činnost zkona (1. 7. 1992) došlo k zkonnmu přechodu vlastnickho prva (ex lege) ze sttu na Československ červen křž. Zroveň je zřejm, že se zkon mohl vztahovat toliko na ty nemovitosti, kter v době činnosti tohoto zkona vlastnil stt. To lze dovozovat jednak z dikce "Stt navrt Československmu červenmu křži majetek..." v 6 odst. 1 zkona, jednak i z obecn prvn zsady, že nikdo nemůže na jinho převst vce prv, než m sm. Je sice pravdou, že stt je - za podmnek stanovench v čl. 11 odst. 4 Listiny (ve veřejnm zjmu, na zkladě zkona a za nhradu) - oprvněn majetek i vyvlastnit, nicmně v danm přpadě je zřejm, že čelem zkona č. 126/1992 Sb. nebylo vyvlastněn nemovitost jinm subjektům (a tedy ani stěžovateli) za čelem jejich přechodu do vlastnictv Československho červenho křže, nbrž toliko navrcen majetku uvedenho v přloze k zkonu, kter byl Československmu červenmu křži v rozhodnm obdob odňat a kter byl v době činnosti zkona majetkem sttu.
Jak stavn soud ze spisu Okresnho soudu Plzeň-město 14 C 251/98 zjistil a jak ostatně uvedly i obecn soudy v odůvodněnch svch rozsudků, předmětnou nemovitost původně vlastnil stěžovatel město Plzeň a stejn subjekt byl podle zkona č. 172/1991 Sb. jejm vlastnkem i ke dni 28. 5. 1992. Z vpisu z katastru nemovitost z 18. 10. 1993 dle vyplv, že Česk červen křž byl zapsn jako vlastnk předmětn nemovitosti "dle zkona č. 126/1992 Sb.". stavn soud konstatuje, že původnm vlastnkem předmětn nemovitosti byl stěžovatel město Plzeň, kter sv vlastnick prvo k n opětovně nabyl činnost zkona č. 172/1991 Sb. dne 24. 4. 1991, avšak činnost zkona č. 126/1992 Sb. dne 1. 7. 1992 došlo k přechodu vlastnickho prva k uveden nemovitosti na Československ červen křž.
Smyslem 6 zkona č. 126/1992 Sb. bylo navrcen majetku uvedenho v přloze Československmu červenmu křži. Z dikce tohoto ustanoven vyplv, že přechod vlastnickho prva vyžadoval splněn tř zkonnch podmnek, a to kumulativně: muselo se jednat (1.) o majetek sttu, (2.) kter byl Československmu červenmu křži odňat v obdob od 25. 2. 1948 do 31. 12. 1989 a (3.) kter byl uveden v přloze tohoto zkona. Je proto zřejm, že v přloze tohoto zkona měl bt uveden pouze takov majetek, kter splňoval obě prvně zmněn zkonn podmnky.
Jak vyplv ze soudnho spisu, v čsti I. bodu 10. přlohy k zkonu č. 126/1992 Sb. byla mezi nemovitm majetkem, kter se vrtil Československmu červenmu křži, uvedena předmětn nemovitost, jejmž vlastnkem v době, kdy zkon nabyl činnosti, nebyl stt, nbrž město Plzeň. Zroveň se nejednalo o nemovitost, kter byla v rozhodnm obdob odňata Československmu červenmu křži, nbrž městu Plzeň, kter předmětn dům vlastnilo již od doby, kdy byl v roce 1933 postaven, a Československ červen křž k němu měl pouze prvo trvalho a bezplatnho užvn. Lze proto předpokldat, že k zařazen předmětn nemovitosti do přlohy k zkonu č. 126/1992 Sb. došlo omylem, neboť napaden čst přlohy k zkonu je ve zjevnm rozporu s 6 odst. 1 tohoto předpisu.
Podle čl. 1 stavy je Česk republika demokratickm prvnm sttem. stavn soud již opakovaně judikoval, že Česk republika se hls k principům nejen formlnho, nbrž předevšm materilnho prvnho sttu. stava akceptuje a respektuje princip legality jako součst celkov koncepce prvnho sttu, nevže však pozitivn prvo jen na formln legalitu, ale vklad a použit prvnch norem podřizuje jejich obsahově materilnmu smyslu (srov. např. nlez z 21. 12. 1993 sp. zn. Pl. S 19/93, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu ČR, sv. 1, str. 1). V posuzovan věci však stavn soud shledal, že napaden ustanoven bodu 10. čsti I. přlohy k zkonu č. 126/1992 Sb. je v rozporu již se samm principem legality; jednm ze zkladnch předpokladů fungovn prvnho sttu je totiž i existence vnitřnho souladu jeho prvnho řdu. Proto je tak nutn, aby jednotliv prvn předpisy byly srozumiteln a aby z nich vyplvaly předvdateln nsledky. V přpadě napadenho ustanoven je však zřejm, že uveden principy materilnho i formlnho prvnho sttu splněny nejsou. Jestliže totiž podle 6 odst. 1 zkona č. 126/1992 Sb. stt navrt Československmu červenmu křži majetek, kter mu byl odňat v rozhodnm obdob v rozsahu uvedenm v přloze tohoto zkona, a zroveň napaden bod 10. čsti I. uveden přlohy zmiňuje nemovitost, kter v době, kdy zkon č. 126/1992 Sb. nabyl činnosti, již nebyla ve vlastnictv sttu a nebyla Československmu červenmu křži v rozhodnm obdob ani odňata, jedn se o zjevn rozpor, kter ve svch důsledcch vede (či může vst) k nesrozumitelnosti tto čsti zkona a k obtžn předvdatelnosti jeho nsledků. Proto stavn soud usuzuje, že protistavnost napadenho ustanoven, kter je v rozporu s čl. 1 stavy, nelze překlenout ani jeho přpadnm stavně konformnm vkladem, kter za danch okolnost možn nen.
stavn soud tak dospěl k zvěru, že napaden ustanoven ve svch důsledcch odporuje i čl. 11 odst. 1 a 4 Listiny, kter chrn vlastnick prvo; vyvlastněn nebo nucen omezen vlastnickho prva umožňuje pouze ve veřejnm zjmu, na zkladě zkona a za nhradu. V danm přpadě sttn moc stěžovatelovo vlastnick prvo porušila, a to cestou zkona, neboť do jeho vlastnickho prva protistavně zashla, aniž by mu za tento zsah přiznala nhradu. Tm se zkonodrce - byť to stěžovatel vslovně nenamtl - ve svch důsledcch dopustil i porušen čl. 8 a čl. 101 odst. 4 stavy, neboť v rozporu s nimi nerespektoval princip samosprvy zemnho samosprvnho celku, v konkrtnm přpadě prvo stěžovatele (mimo jin) vlastnit majetek a požvat ochrany vlastnickho prva.
Pro plnost stavn soud konstatuje, že nemohl zkoumat nmitky stěžovatele, pokud spatřuje protistavnost napadenho ustanoven zkona č. 126/1992 Sb. rovněž v rozporu s čl. 7 a s čl. 86 odst. 2 stavy ČSSR č. 100/1960 Sb. a s čl. 4 odst. 7 stavnho zkona č. 143/1968 Sb., o Československ federaci. To proto, že tyto prvn předpisy přestaly bt podle čl. 112 odst. 2 stavy ČR č. 1/1993 Sb. součst prvnho řdu Česk republiky tm, že je platn stava dnem 1. ledna 1993 vslovně zrušila.
Ze všech uvedench důvodů stavn soud rozhodl, že dnem vyhlšen tohoto nlezu ve Sbrce zkonů se v zkonu č. 126/1992 Sb., o ochraně znaku a nzvu Červenho křže a o československm červenm křži, bod 10. čsti I. přlohy nazvan Přehled nemovitho majetku, kter se vrac Československmu červenmu křži, zrušuje.