Ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 399 odst. 2 části věty druhé za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 260/2010 účinný od 11.09.2010

Ústavní soud rozhodl dne 27. července 2010 v plénu složeném z místopředsedkyně soudu Elišky Wagnerové a soudců Stanislava Balíka, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného a Michaely Židlické o návrhu Vrchního soudu v Olomouci na zrušení části ustanovení § 399 odst. 2 části věty druhé za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), takto:

v z. JUDr. Wagnerová v. r.
Předseda Ústavního soudu

* pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 33, nález č. 70, str. 197

Ustanovení § 399 v odstavci 2 části věty druhé za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), které zní: „jestliže se bez omluvy nedostaví nebo neshledá-li insolvenční soud jeho omluvu důvodnou, má se za to, že vzal návrh na oddlužení zpět“, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodněn�

I.

Rekapitulace n�vrhu

1. �stavn�mu soudu byl dne 3. 7. 2009 doručen n�vrh Vrchn�ho soudu v Olomouci na zrušen� č�sti ustanoven� � 399 v odstavci 2 č�sti věty druh� za středn�kem z�kona č. 182/2006 Sb., o �padku a způsobech jeho řešen� (insolvenčn� z�kon). Napaden� ustanoven� konstruuje pr�vn� fikci zpětvzet� n�vrhu na oddlužen� v př�padě, že se dlužn�k bez omluvy nedostav� na schůzi věřitelů svolanou k projedn�n� způsobu oddlužen� a k hlasov�n� o jeho přijet� nebo jeho omluvu neshled� insolvenčn� soud důvodnou. Na toto ustanoven� d�le navazuje � 394 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona, dle něhož vezme insolvenčn� soud zpětvzet� n�vrhu na vědom� rozhodnut�m, kter� se doručuje osobě, kter� n�vrh podala, dlužn�ku, insolvenčn�mu spr�vci a věřitelsk�mu v�boru, a � 396 odst. 1 insolvenčn�ho z�kona, dle něhož je důsledkem zpětvzet� n�vrhu na oddlužen� řešen� �padku dlužn�ka konkursem. �stavn� soud n�lezem sp. zn. Pl. �S 42/08 ze dne 21. 4. 2009 zrušil č�st ustanoven� � 394 v odstavci 2 č�sti věty za středn�kem, kter� znělo: „odvol�n� proti němu nen� př�pustn�“. Tento n�lez byl vyhl�šen ve Sb�rce z�konů dne 9. 6. 2009 pod č. 163/2009 Sb.

2. Navrhovatel uvedl, že vede pod sp. zn. KSOS 16 INS 4988/2008, 2 VSOL 87/2009 insolvenčn� ř�zen�, v němž insolvenčn� soud aplikoval � 394 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona, ve zněn� �činn�m do 8. 6. 2009, a d�le ustanoven� � 369 odst. 1 (zjevně m�něn � 396 odst. 1) a � 399 odst. 2 t�hož předpisu. Insolvenčn� ř�zen� bylo zah�jeno u Krajsk�ho soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (d�le jen „krajsk� soud“) dne 8. 12. 2008, přičemž dlužn�k podal společně s insolvenčn�m n�vrhem i n�vrh na povolen� oddlužen�. Krajsk� soud usnesen�m ze dne 20. 1. 2009 č. j. KSOS 16 INS 4988/2008-A-9 zjistil �padek dlužn�ka, ustanovil insolvenčn�ho spr�vce a povolil řešen� �padku oddlužen�m. Současně nař�dil na den 5. 3. 2009 přezkumn� jedn�n�, kter� se mělo konat v 9:00 hod. v s�dle krajsk�ho soudu, a na shodn� datum a m�sto svolal i schůzi věřitelů, kter� měla proběhnout bezprostředně po ukončen� přezkumn�ho jedn�n�. Přestože byl dlužn�k ř�dně předvol�n, na schůzi věřitelů se dne 5. 3. 2009 bez omluvy nedostavil. Krajsk� soud proto vydal t�hož dne usnesen� č. j. KSOS 16 INS 4988/2008-B-12, kter�m vzal na vědom� zpětvzet� n�vrhu na povolen� oddlužen�, prohl�sil na majetek dlužn�ka konkurs a rozhodl, že konkurs bude projedn�v�n jako nepatrn�. Toto rozhodnut� napadl dlužn�k v pln�m rozsahu odvol�n�m, v němž tvrdil, že mu v �časti na schůzi věřitelů zabr�nil jeho špatn� zdravotn� stav, což prokazoval potvrzen�m praktick�ho l�kaře ze dne 10. 3. 2009. Po navrhovateli dlužn�k ž�dal, aby usnesen� o prohl�šen� konkursu na jeho majetek zrušil a věc vr�til krajsk�mu soudu k dalš�mu ř�zen�, př�padně aby navrhovatel s�m rozhodl o oddlužen� spl�tkov�m kalend�řem. Bez v�znamu dle navrhovatele nen� ani obsah �ředn�ho z�znamu, vyhotoven�ho po skončen� schůze věřitelů insolvenčn�m soudcem, dle kter�ho byl dne 5. 3. 2009 v 10:00 hod. dlužn�k př�tomen v advok�tn� kancel�ři Mgr. K. v Šumperku, kde sdělil, že měl za to, že se přezkumn� jedn�n� i schůze věřitelů uskutečn� u Okresn�ho soudu v Šumperku.

3. Navrhovatel konstatoval, že �stavn� soud v n�lezu sp. zn. Pl. �S 42/08 vyslovil pr�vn� n�zor, že proti�stavnost ustanoven� � 394 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona, č�sti věty za středn�kem, spoč�vala v jeho aplikačn�m propojen� na zjevně proti�stavn� č�st � 399 odst. 2 (větu za středn�kem) insolvenčn�ho z�kona, kter� zn�: „jestliže se bez omluvy nedostav� nebo neshled�-li insolvenčn� soud jeho omluvu důvodnou, m� se za to, že vzal n�vrh na oddlužen� zpět“. �stavn� soud v citovan�m n�lezu zdůraznil, že jednou ze z�kladn�ch z�sad ovl�daj�c�ch civiln� proces je z�sada dispozičn�. Zpětvzet� n�vrhu na povolen� oddlužen� je dispozitivn�m �konem dlužn�ka a z jeho povahy vypl�v�, že nemůže b�t obsahem pr�vn� fikce, tj. nemůže b�t stanoveno, že dlužn�k vzal n�vrh zpět, ačkoliv tak fakticky neučinil. Fikce zpětvzet� n�vrhu konstruovan� ustanoven�m � 399 odst. 2 č�sti věty druh� za středn�kem insolvenčn�ho z�kona je proto dle citovan�ho n�lezu v rozporu s povahou civiln�ho procesu.

4. Z čl. 89 odst. 2 �stavy Česk� republiky vypl�v� obecn�m soudům povinnost rozhodovat v souladu s pr�vn�m n�zorem vysloven�m v n�lezu �stavn�ho soudu, a to nejen v konkr�tn� věci, j�ž se n�lez t�kal, ale rovněž ve věcech, v nichž jsou řešeny ot�zky podobn� či totožn�. Povinnost n�sledovat při rozhodov�n� dalš�ch př�padů t�hož druhu „ratio decidendi“, tedy vyložen� a aplikovan� nosn� pr�vn� pravidla (rozhodovac� důvody) obsažen� v n�lezu, akcentoval �stavn� soud v n�lezu sp. zn. III. �S 252/04 ze dne 25. 1. 2005 (N 16/36 SbNU 173). Navrhovatel tedy reflektoval pr�vn� n�zor stran fikce zpětvzet� n�vrhu na povolen� oddlužen� vysloven� v n�lezu sp. zn. Pl. �S 42/08.

5. Na podporu argumentů obsažen�ch v předmětn�m n�lezu navrhovatel odk�zal na �pravu zpětvzet� n�vrhu obsaženou v � 96 z�kona č. 99/1963 Sb., občansk� soudn� ř�d, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen „občansk� soudn� ř�d“), ve vztahu k němuž judikatorn� praxe dovodila, že ke zpětvzet� n�vrhu může doj�t pouze prostřednictv�m �konu, z něhož neplynou ž�dn� pochybnosti o jeho obsahu a smyslu, a je tedy zcela nepochybn�, že �častn�k ř�zen� na projedn�n� sv�ho n�vrhu, resp. jeho č�sti, nem� z�jem a je srozuměn s t�m, že o tomto n�vrhu nebude soudem rozhodov�no. Zat�mco občansk� soudn� ř�d předpokl�d� srozumiteln� a určit� projev vůle, prost� jak�chkoliv podm�nek, insolvenčn� z�kon umožňuje, aby nastoupily �činky zpětvzet�, aniž by projev vůle dlužn�ka tyto podm�nky splňoval.

6. Z takto vymezen�ch důvodů dospěl navrhovatel k z�věru, že ustanoven� � 399 odst. 2 č�sti věty druh� za středn�kem insolvenčn�ho z�kona je v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le t�ž jen „Listina“). Jestliže je dispozičn� opr�vněn� �častn�ka ř�zen� nahrazeno pr�vn� fikc�, v jej�mž důsledku doch�z� na z�kladě nečinnosti �častn�ka či dokonce toliko na z�kladě hodnot�c� �vahy soudu k zastaven� cel�ho ř�zen�, je takov� konstrukce dle navrhovatele rovněž v rozporu s čl. 2 odst. 3 Listiny. Navrhovatel tedy v souladu s čl. 95 odst. 2 �stavy Česk� republiky a � 64 odst. 3 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen „z�kon o �stavn�m soudu“) předložil věc �stavn�mu soudu, aby sv�m n�lezem ustanoven� � 399 odst. 2 č�sti věty druh� za středn�kem insolvenčn�ho z�kona zrušil dnem, kter� v n�lezu urč�.

7. V z�věru navrhovatel pouk�zal na skutečnost, že insolvenčn� ř�zen� nelze přerušit a že �činky prohl�šen� konkursu na majetek dlužn�ka nastaly zveřejněn�m př�slušn�ho rozhodnut� v insolvenčn�m rejstř�ku, a navrhl, aby �stavn� soud projednal jeho n�vrh jako nal�hav� ve smyslu � 39 z�kona o �stavn�m soudu, neboť dalš�m postupem v r�mci konkursn�ho ř�zen� může doj�t ke změn�m, kter� dlužn�kovi znemožn� původně povolen� oddlužen�. Nadto může m�t dle navrhovatele rozhodnut� o tomto n�vrhu, bude-li mu vyhověno, v�znam i pro insolvenčn� ř�zen� dalš�ch dlužn�ků.

II.

Průběh ř�zen� a rekapitulace vyj�dřen� �častn�ků ř�zen�

8. V souladu s � 69 z�kona o �stavn�m soudu vyzval �stavn� soud Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk� republiky a Sen�t Parlamentu Česk� republiky, aby se k n�vrhu vyj�dřily.

9. Poslaneck� sněmovna prostřednictv�m sv�ho předsedy Ing. Miloslava Vlčka sdělila, že n�vrh insolvenčn�ho z�kona byl projedn�n v prv�m čten� dne 26. 10. 2005 jako tisk 1120 a n�sledně byl přik�z�n �stavně pr�vn�mu v�boru, kter� se j�m zab�val na sv�m zased�n� dne 1. 12. 2005 a 20. 1. 2006, přičemž jej doporučil schv�lit ve zněn� komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu, obsažen�ho v usnesen� v�boru č. 235 (tisk 1120/1), kter�m byl nově upraven i � 399 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona. Druh� čten� n�vrhu proběhlo dne 27. 1. 2006 a pozměňovac� n�vrhy v něm přednesen� byly zpracov�ny jako tisk 1120/2. N�vrh z�kona byl schv�len ve třet�m čten� dne 8. 2. 2006 ve zněn� komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu �stavně pr�vn�ho v�boru a dalš�ch pozměňovac�ch n�vrhů. Z�kon byl n�sledně podeps�n př�slušn�mi �stavn�mi činiteli a vyhl�šen ve Sb�rce z�konů pod č. 182/2006 Sb. Předmětn� ustanoven� nebylo pozdějš�mi novelizacemi tohoto předpisu dotčeno.

10. Sen�t Parlamentu Česk� republiky v t�to souvislosti uvedl, že n�vrh z�kona, jehož ustanoven� bylo navrženo ke zrušen�, mu byl postoupen dne 28. 2. 2006 a organizačn� v�bor jej jako tisk č. 288 přik�zal k projedn�n� �stavně-pr�vn�mu v�boru a v�boru pro hospod�řstv�, zemědělstv� a dopravu. N�vrh byl oběma v�bory projedn�n dne 15. 3. 2006, resp. 22. 3. 2006, přičemž oba shodně doporučily přijet� z�kona ve zněn� schv�len�m Poslaneckou sněmovnou. N�vrh z�kona byl Sen�tem schv�len na jeho 10. schůzi jako usnesen� č. 416 ze dne 30. 3. 2006, z 54 př�tomn�ch sen�torů a sen�torek hlasovalo pro přijet� z�kona 49, nikdo nehlasoval proti a 5 př�tomn�ch se hlasov�n� zdrželo. K ustanoven�, kter� je předmětem ř�zen� před �stavn�m soudem, nebyla vedena ž�dn� diskuse; institutu oddlužen� se rozprava t�kala pouze co do možnosti jeho uplatněn� v př�padě pr�vnick� osoby, kter� nen� podnikatelem. V r�mci schvalovac�ho procesu tedy nezazněl ž�dn� n�zor, j�mž by bylo možn� tvrzen� navrhovatele o proti�stavnosti � 399 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona podpořit, či naopak vyvr�tit. Sen�t projednal n�vrh z�kona v mez�ch �stavou Česk� republiky stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem, přičemž vych�zel z většinov�ho přesvědčen�, že z�kon je v souladu s �stavn�m poř�dkem Česk� republiky a s jej�mi mezin�rodn�mi z�vazky. Je nyn� na �stavn�m soudu, aby posoudil �stavnost předmětn�ho ustanoven�.

11. Všichni �častn�ci ř�zen� vyj�dřili souhlas s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n� ve smyslu � 44 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu.

III.

Dikce napaden�ho ustanoven� pr�vn�ho předpisu

12. Napaden� ustanoven� insolvenčn�ho z�kona zn�:

� 399

[...]

(2) Dlužn�ku a insolvenčn�mu spr�vci doruč� insolvenčn� soud předvol�n� na schůzi věřitelů podle odstavce 1 do vlastn�ch rukou s poučen�m o nezbytnosti jejich �časti. Dlužn�k je povinen z�častnit se takov� schůze osobně a zodpovědět dotazy př�tomn�ch věřitelů; jestliže se bez omluvy nedostav� nebo neshled�-li insolvenčn� soud jeho omluvu důvodnou, m� se za to, že vzal n�vrh na oddlužen� zpět.

[...]

IV.

Aktivn� legitimace navrhovatele

13. Dle čl. 95 odst. 2 �stavy Česk� republiky, dojde-li soud k z�věru, že z�kon, jehož m� b�t při řešen� věci použito, je v rozporu s �stavn�m poř�dkem, předlož� věc �stavn�mu soudu. Toto opr�vněn� je d�le konkretizov�no v � 64 odst. 3 z�kona o �stavn�m soudu, dle něhož může soud u �stavn�ho soudu podat n�vrh na zrušen� z�kona nebo jeho jednotliv�ch ustanoven�. Podm�nkou meritorn�ho projedn�n� takov�ho n�vrhu je naplněn� dikce čl. 95 odst. 2 �stavy Česk� republiky v tom smyslu, že se mus� jednat o z�kon, jehož m� b�t při řešen� věci použito, tzn. z�kon nebo jeho ustanoven�, jež je navrhov�no ke zrušen�, maj� b�t navrhovatelem př�mo aplikov�ny při řešen� konkr�tn�ho sporu. �stavn� soud shledal tuto podm�nku naplněnou, neboť navrhovatel bude posuzovat důvodnost odvol�n� dlužn�ka proti rozhodnut� insolvenčn�ho soudu vydan�mu pr�vě z důvodu nastoupen� �činků z�konn� fikce zpětvzet� n�vrhu obsažen� v napaden�m ustanoven�. Skutečnosti t�kaj�c� se průběhu insolvenčn�ho ř�zen� si �stavn� soud ověřil ve spise krajsk�ho soudu KSOS 16 INS 4988/2008, dostupn�m v elektronick� podobě na adrese https://isir.justice.cz (insolvenčn� rejstř�k).

14. Pouze pro �plnost �stavn� soud poznamen�v�, že z�věr o opr�vněnosti navrhovatele nen� v rozporu s n�zorem vysloven�m v n�lezu sp. zn. Pl. �S 42/08, v němž �stavn� soud konstatoval, že t�ž navrhovatel nebyl k pod�n� n�vrhu na zrušen� č�sti � 399 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona aktivně legitimov�n (bod 22 n�lezu). Citovan� pr�vn� n�zor vych�zel z konkr�tn� procesn� situace, kdy zrušen� předmětn�ho ustanoven� nebylo zahrnuto v petitu n�vrhu a předevš�m kdy byla �stavn�m soudem posuzov�na ot�zka, zda je vůbec v kompetenci navrhovatele o odvol�n� meritorně rozhodnout. Jin�mi slovy řečeno, pokud jde o n�lez sp. zn. Pl. �S 42/08, navrhovatel se nach�zel v situaci, kdy se musel vypoř�dat s ot�zkou př�pustnosti odvol�n�, a nikoliv s ot�zkou jeho důvodnosti, proto v dan�m okamžiku napaden� ustanoven� př�mo neaplikoval. V nyn� posuzovan� věci byla ovšem, jak již bylo vyloženo, situace odlišn�.

V.

�stavn� konformita legislativn�ho procesu

15. V r�mci ř�zen� o n�vrhu na zrušen� z�kona či jeho č�sti �stavn� soud zkoum�, zda byl napaden� pr�vn� předpis přijat a vyd�n v mez�ch �stavou Česk� republiky stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem (� 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu). Jelikož �stavnost přijet� napaden� č�sti insolvenčn�ho z�kona nebyla ž�dn�m z �častn�ků ř�zen� zpochybňov�na, ověřil �stavn� soud �stavn� konformitu legislativn�ho procesu toliko form�lně z veřejně dostupn�ch zdrojů (http://www.psp.cz), přičemž shledal, že vešker� stanoven� postupy byly při přij�m�n� napaden�ho pr�vn�ho předpisu dodrženy. Ohledně průběhu legislativn�ho procesu lze v pln�m rozsahu odk�zat na rekapitulaci provedenou �častn�ky ř�zen� (body 9 a 10 tohoto n�lezu).

VI.

Pr�vn� hodnocen� �stavn�ho soudu

16. Ustanoven� � 399 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona ukl�d� dlužn�kovi, jemuž bylo povoleno oddlužen�, povinnost z�častnit se schůze věřitelů a zodpovědět jejich dotazy; s neomluvenou ne�čast� dlužn�ka z�kon spojuje sankci v podobě nastoupen� �činků fikce zpětvzet� n�vrhu. V důsledku uplatněn� fikce ztr�c� dlužn�k možnost řešit �padek oddlužen�m a je na něj prohl�šen konkurs (� 396 odst. 1 insolvenčn�ho z�kona). Zpětvzet� n�vrhu vezme insolvenčn� soud na vědom� usnesen�m (� 394 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona).

17. �stavn� soud se již komplexem ustanoven� upravuj�c�ch důsledky zmešk�n� schůze věřitelů dlužn�kem, jemuž bylo povoleno oddlužen�, zab�val v n�lezu sp. zn. Pl. �S 42/08, publikovan�m pod č. 163/2009 Sb., jehož prostřednictv�m zrušil ustanoven� � 394 v odstavci 2 č�sti věty za středn�kem insolvenčn�ho z�kona, kter� vylučovalo odvol�n� proti usnesen�, j�mž bylo zpětvzet� n�vrhu soudem vzato na vědom�. �stavn� soud v citovan�m n�lezu konstatoval, že se z hlediska zachov�n� pr�va insolvenčn�ho dlužn�ka na spravedliv� proces jev� nezbytn�m, aby proti rozhodnut� soudu vydan�mu na z�kladě fikce zpětvzet� n�vrhu dle � 399 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona existoval opravn� prostředek, a to jak za �čelem n�pravy zjevn�ch přehl�dnut�, kter� se mohou v činnosti soudu vyskytnout (omluva dlužn�ka je vložena do jin�ho spisu), tak i z důvodu možn� v�zanosti nastoupen� �činků fikce na hodnot�c� �sudek insolvenčn�ho soudu (neshled�-li insolvenčn� soud omluvu důvodnou).

18. �stavn� soud současně podrobil kritice konstrukci z�konn� fikce obsažen� v � 399 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona: "Civiln� proces spoč�v� mimo jin� na dvou z�kladn�ch z�sad�ch - z�sadě dispozičn� a z�sadě projednac�. �zk� vz�jemn� vztah soukrom�ho pr�va hmotn�ho a veřejn�ho občansk�ho pr�va procesn�ho je nejl�pe vyj�dřen pr�vě z�sadou dispozičn�. Smyslem a �čelem civiln�ho pr�va procesn�ho je poskytovat ochranu subjektivn�m soukrom�m pr�vům, tj. veřejn� občansk� procesn� pr�vo slouž� soukrom�mu pr�vu hmotn�mu, a pokud tento svůj �kol nepln�, ztr�c� svůj v�znam. Vz�jemn� funkčn� vazby soukrom�ho pr�va hmotn�ho, jež je postaveno na autonomii vůle �častn�ků soukromopr�vn�ch vztahů, a veřejn�ho občansk�ho pr�va procesn�ho se prom�taj� do oblasti pr�va procesn�ho předevš�m prostřednictv�m dispozičn� z�sady, kter� ovl�d� civiln� proces. Dispozičn� z�sada představuje specifick� prom�tnut� soukromopr�vn� autonomie vůle do oblasti civiln�ho procesu. Stran�m je d�no, aby svobodně, v souladu se z�sadou dispozičn�, nakl�daly jak ř�zen�m, tak i předmětem ř�zen�. Procesn� pr�va, kter� jsou odvozena ze z�sady dispozičn�, jsou vyhrazena v�lučně nositelům těchto pr�v formou dispozičn�ch procesn�ch �konů; z povahy těchto dispozitivn�ch procesn�ch �konů vypl�v�, že nemohou b�t obsahem pr�vn� fikce, tj. nemůže b�t stanoveno, že někdo vzal n�vrh zpět, ačkoliv tak neučinil. Pr�vn� konstrukce fikce zpětvzet� n�vrhu na oddlužen� je v rozporu s povahou civiln�ho procesu, což plat� nejen pro civiln� sporn� proces, ale pro jak�koliv druh civiln�ho soudn�ho ř�zen�, tj. i pro insolvenčn� ř�zen�. Dispozičn� pr�vn� �kon nemůže b�t obsahem pr�vn� fikce, aniž by t�m byla porušena z�sada dispozičn�, na jej�mž z�kladě je civiln� proces budov�n, a v konečn�m důsledku t�ž z�sada autonomie vůle. Jak konstatoval �stavn� soud např. v n�lezu sp. zn. I. �S 167/04 ze dne 12. 5. 2004 (N 70/33 SbNU 197^*), „Autonomie vůle a svobodn�ho individu�ln�ho jedn�n� je na �rovni �stavn� garantov�na čl. 2 odst. 3 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod. Ustanoven� čl. 2 odst. 3 Listiny je třeba ch�pat ve dvoj�m smyslu. Ve sv� prvn� dimenzi představuje struktur�ln� princip, podle něhož lze st�tn� moc vůči jednotlivci a jeho autonomn� sf�ře (včetně autonomn�ch projevů voln�ch) uplatňovat pouze v př�padech, kdy jedn�n� jednotlivce porušuje v�slovně formulovan� z�kaz upraven� z�konem. Tak� takov� z�kaz však mus� reflektovat toliko požadavek spoč�vaj�c� v zabr�něn� jednotlivci v z�saz�ch do pr�v třet�ch osob a v prosazen� veřejn�ho z�jmu, je-li legitimn� a proporcion�ln� takov�mu omezen� autonomn�ho jedn�n� jednotlivce. Takov� princip je pak třeba ch�pat jako esenci�ln� n�ležitost každ�ho demokratick�ho pr�vn�ho st�tu (čl. 1 odst. 1 �stavy Česk� republiky). Podobn� obsah m� tak� ustanoven� čl. 2 odst. 4 �stavy. Ve sv� druh� dimenzi pak působ� čl. 2 odst. 3 Listiny jako subjektivn� pr�vo jednotlivce na to, aby veřejn� moc respektovala autonomn� projevy jeho osobnosti, včetně projevů voln�ch, kter� maj� odraz v jeho konkr�tn�m jedn�n�, pokud takov� jedn�n� nen� z�konem v�slovně zak�z�no. Ustanoven� čl. 2 odst. 3 Listiny ve sv� druh� dimenzi, v n�ž působ� jako z�kladn� pr�vo jednotlivce, je pak třeba aplikovat bezprostředně a př�mo. V t�to dimenzi se nejedn� o pouh� prozařov�n� jednoduch�m pr�vem, n�brž o subjektivn� pr�vo, kter� působ� bezprostředně vůči st�tn� moci. Org�ny st�tn� moci jsou proto povinny při aplikaci jednoduch�ho pr�va současně normy tohoto pr�va, v nichž se odr�ž� čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 �stavy jako objektivn� �stavn� princip, interpretovat rovněž tak, aby nezas�hly do subjektivn�ho pr�va jednotlivce na autonomii vůle, jež garantuje tak� čl. 2 odst. 3 Listiny ve sv� druh� dimenzi.“. Povinnost respektovat autonomii vůle plat� nejen pro org�ny, kter� pr�vo interpretuj� a aplikuj�, ale bezpochyby t�ž pro z�konod�rce. Snaha o urychlov�n� ř�zen� je proto na jedn� straně ž�douc�, na druh� straně však nemůže nab�t takov� podoby, aby t�m, že finguje procesn� �kon �častn�ka, mu ve skutečnosti brala možnost jeho svobodn�ho jedn�n�. Proto se ve všech vyspěl�ch pr�vn�ch ř�dech použ�vaj� např. instituty domněnek v�lučně při zjišťov�n� skutkov�ho stavu, tj. při objasňov�n� a zjišťov�n� rozhodn�ch skutkov�ch okolnost�. Urychlovac� instituty (např. kontumačn� rozsudek nebo prekluzivn� lhůty) se tak už�vaj� v�lučně v oblasti, na niž dopad� z�sada projednac�, a nen� možn� v z�jmu urychlov�n� ř�zen� už�vat tyto prostředky pro dispozici ř�zen�m a předmětem ř�zen�. Funkc� pr�vn� fikce nen� zpravděpodobněn� určit�ch rozhodn�ch skutečnost�, t�m m�ně se fikce nemůže vztahovat na z�kladn� pr�vo procesn� strany disponovat ř�zen�m a předmětem ř�zen� (srov. bl�že Macur, J. Rozsudek na z�kladě fikce uzn�n� n�roku podle ustanoven� � 114b o. s. ř. Bulletin Advokacie, č. 2/2002, str. 28-36)." (bod 20 n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 42/08).

19. �stavn� soud takt�ž zdůraznil, že fikce zpětvzet� n�vrhu na oddlužen� je z �stavněpr�vn�ho hlediska neakceptovateln� t�m sp�še, že nejde o pouh� procesn� �kon, kter�m �častn�k disponuje ř�zen�m, ale m� z�sadn� hmotněpr�vn� důsledky pro dlužn�ka i věřitele (n�sledn� prohl�šen� konkursu). Pouze nedostatek aktivn� legitimace navrhovatele v ř�zen� veden�m pod sp. zn. Pl. �S 42/08 zabr�nil �stavn�mu soudu, aby již tehdy zrušil nyn� napadenou č�st ustanoven� � 399 odst. 2 insolvenčn�ho z�kona (srov. bod 22 citovan�ho n�lezu).

20. �stavn� soud neměl ž�dn� důvod se od v�še uveden�ch z�věrů odch�lit, proto konstatoval, že ustanoven� � 399 v odstavci 2 č�sti věty druh� za středn�kem insolvenčn�ho z�kona, jež prostřednictv�m fikce zpětvzet� n�vrhu na oddlužen� odn�m� �častn�ku konkursn�ho ř�zen� možnost dispozice s ř�zen�m, je v rozporu s čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 �stavy Česk� republiky, jakož i s čl. 36 odst. 1 Listiny, pročež rozhodl dle � 70 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu, že se toto ustanoven� ruš� dnem vyhl�šen� tohoto n�lezu ve Sb�rce z�konů.