Sp. zn. Pl. ÚS 13/12 ve věci návrhu na zrušení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 259/2013 účinný od 23.08.2013

Schválené: 23.07.2013
Účinnost od: 23.08.2013
Autor: Ústavního soudu
Oblast: TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Jedy, drogy, narkotika, psychotropní a omamné látky. Doping. Anabolika., Nedovolená výroba a držení omamných a psychotropních látek, jedů a drog.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Sp. zn. Pl. ÚS 13/12 ve věci návrhu na zrušení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 259/2013 účinný od 23.08.2013
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 259/2013 s účinností od 23.08.2013
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

259/2013 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 13/12 dne 23. července 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Vladimíra Sládečka, Milady Tomkové a Michaely Židlické o návrhu Okresního soudu v Liberci na zrušení ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, za účasti 1. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 2. Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:

I. Ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se ve slovech "a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů" ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. II. Současně pozbývají platnosti ustanovení § 2 a příloha č. 2 nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů, ve znění nařízení vlády č. 4/2012 Sb., dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. III. Návrh na zrušení zbývajících částí ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se odmítá.

Odůvodněn

I.

Rekapitulace nvrhu

1. Nvrhem podanm dne 24. dubna 2012 se navrhovatel domh zrušen ustanoven 289 odst. 2 zkona č. 40/2009 Sb., trestn zkonk, a to pro rozpor s čl. 39 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").

2. V nvrhu rekapituluje, že vede pod sp. zn. 4 T 12/2012 trestn sthn proti Miroslavě Feistauerov, a to pro přečin přechovvn omamn a psychotropn ltky a jedu podle 284 odst. 2 trestnho zkonku. Toho se podle obžaloby měla dopustit tm, že přechovvala ve vozidle v batohu čtyři plastov sčky s celkem 3,25 g metamfetaminu (tzv. pervitinu) s obsahem činn ltky 1,9 g metamfetamin-base, i když metamfetamin je jako psychotropn ltka uveden v přloze č. 5 k zkonu č. 167/1998 Sb., o nvykovch ltkch a o změně některch dalšch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, tedy že neoprvněně pro vlastn potřebu přechovvala v množstv většm než malm jinou psychotropn ltku než psychotropn ltku obsahujc jakkoli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC). V danm přpadě je množstv psychotropn ltky kritriem, kter rozhoduje o trestnosti činu. Toto množstv je soud povinen zjišťovat podle předmětnho zkonnho ustanoven z nařzen vldy č. 467/2009 Sb., kterm se pro čely trestnho zkonku stanov, co se považuje za jedy a jak je množstv větš než mal u omamnch ltek, psychotropnch ltek, přpravků je obsahujcch a jedů. Navrhovatel dospěl k zvěru, že předmětn zkonn ustanoven, jehož užit je v dan trestn věci rozhodn pro rozhodovn o vině a trestu, je v rozporu s stavnm pořdkem. Proto trestn sthn přerušil a předložil věc stavnmu soudu.

3. Navrhovatel je toho nzoru, že normou nižš prvn sly, než je zkon, nelze stanovit mez, kter zakld trestnost činu. Pokud trestn zkonk zmocňuje vldu jako orgn moci vkonn k určen meze trestnosti podzkonnou normou, je takov ustanoven zkona v rozporu se zsadou nullum crimen sine lege vyjdřenou v čl. 39 Listiny. Nic nebrnilo zkonodrci, aby současně se stanovenm okruhu omamnch a psychotropnch ltek v zkoně č. 167/1998 Sb., o nvykovch ltkch a o změně některch dalšch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, stanovil i množstv, kter se považuje za větš než mal. Obdobn situace byla již v minulosti zkonodrcem řešena u stanoven hranice škody jako meze trestnosti majetkovch trestnch činů, když mj. rozpor s čl. 39 Listiny byl i jednm z důvodů, pro kter byla zkonem č. 265/2001 Sb., kterm se měn zkon č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 140/1961 Sb., trestn zkon, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, stanovena přmo v trestnm zkoně vše škody jako kvalifikačnho znaku majetkovch trestnch činů, do t doby stanoven nařzenm vldy č. 464/1991 Sb., o stanoven nejnižš měsčn mzdy pro čely trestnho zkona. Předchoz prvn prava, kter určen množstv omamn a psychotropn ltky jako meze trestnosti ponechvala soudn praxi, byla podle navrhovatele souladnějš s stavnm pořdkem [čl. 40 odst. l Listiny, jakož i čl. 90 stavy Česk republiky (dle jen "stava")] než prava, kdy tuto mez stanov orgn moci vkonn. Dělba moci vyplvajc z stavnho pořdku dv zkonodrci kompetenci k vymezen mantinelů (v podobě zkonů), kter jsou oprvněny vykldat pouze soudy. Rozhodovn o mezch trestnosti jednn nen a nemůže bt v kompetenci orgnu moci vkonn.

II.

Rekapitulace vyjdřen ostatnch častnků řzen

4. stavn soud vyzval ostatn častnky řzen, aby se vyjdřili k nvrhu.

5. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky k nvrhu zrekapitulovala, že předmětn zkonn ustanoven bylo schvleno zkonem č. 40/2009 Sb., trestn zkonk, kter projednvala Poslaneck sněmovna v 5. volebnm obdob jako sněmovn tisk č. 410. Nvrh zkona byl schvlen ve 3. čten dne 11. listopadu 2008 (ze 152 přtomnch poslanců hlasovalo 120 pro, 23 proti). Předmětn zkonn ustanoven bylo součst původnho vldnho nvrhu a při projednvn zůstalo nezměněno, přičemž v původnm vldnm nvrhu šlo o ustanoven 287 odst. 2. Důvodov zprva zmocněn vldy k vydn nařzen vldy odůvodňovala potřebami praxe, kdy se jen velmi obtžně sjednocoval postup orgnů činnch v přpravnm řzen trestnm (viz rozdln tabulky v zvaznm pokynu policejnho prezidenta č. 39/1998 a v pokynu obecn povahy nejvyššho sttnho zstupce č. 6/2000) a judikatury ohledně v zkoně stanovenho množstv většho než malho u omamnch a psychotropnch ltek a jedů, což mělo za nsledek nejednotnost v postupu orgnů činnch v trestnm řzen.

6. Ministr spravedlnosti ve svm vystoupen při projednvn nvrhu zkona v 1. čten v souvislosti s napadenm ustanovenm uvedl: "Novinkou pak je i prava drog v novm trestnm zkonku, kdy zde je snaha najt kompromis mezi přznivci liberlnho pojet a přznivci radiklnějšho, tvrdšho přstupu k držen a užvn drog. Chci konstatovat, že prava, kter je před vmi, je ve fzi držen drog v zsadě pouze zpřesněnm již existujc pravy. Již dnes plat princip, že držen drogy v měřtku většm než malm je trestnm činem a v menšm než malm je přestupkem. Pouze nen řečeno, kde je ta hranice. To je ten problm a to je to, co naše prava přinš. Nařzen vldy, kter navazuje na trestn zkonk, m jasně řci, kde je ta mra u jednotlivch typů ltky tak, aby občan měli vyšš prvn jistotu, věděli tedy, co je trestnm činem a co je přestupkem, a orgny činn v trestnm řzen tak měly nvod, jak postupovat. Takže z hlediska držen drogy, co je přestupek a co je trestn čin, se oproti současn pravě nic neměn. To dělen je stejn, je zachovn princip, ono slůvko ,množstv větš než mal' anebo ,menš než mal', pouze se specifikuje u jednotlivch typů, co je tmto myšleno. A v přpadě držen drog, v přpadě, kdy je drženo množstv větš než mal, kdy tedy se jedn o trestn čin, je rozlišeno do dvou podob skutkovch podstat, tzv. měkk drogy, kdy se počt s odnětm svobody až jeden rok, a ostatn drogy, kde se počt se dvěma roky. Takže tady to rozlišen určit je, to je kvalitativn změna, nicmně konstatuji, že tato kvalitativn změna byla obsažena již v nvrhu projednvanm před dvěma lety a tento nvrh na půdě Poslaneck sněmovny prošel, takže zde nepřichzme s vraznmi pravami, vcemně vychzme z toho, co bylo projednno již před dvěma roky".

7. Vyjdřen bylo uzavřeno konstatovnm, že koncept, aby vlda svm nařzenm stanovila, jak je množstv větš než mal u omamnch ltek, psychotropnch ltek, přpravků je obsahujcch a jedů, nebyl ždnm z diskutujcch poslanců zpochybněn a v tto souvislosti nebyl podn ždn pozměňovac nvrh.

8. Sent Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen k nvrhu rovněž zrekapituloval, že předmětn zkonn ustanoven je součst trestnho zkonku od jeho přijet a dnem 9. nora 2009 se spolu s nm stalo i platnm, aniž bylo později nějak změněno. stavně-prvn vbor doporučil Sentu schvlit zkon ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Nvrh trestnho zkonku (sentn tisk č. 11) ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou byl v stavně stanoven lhůtě na 3. schůzi (7. funkčn obdob) přijat usnesenm č. 78 ze dne 8. ledna 2009, když v hlasovn č. 4 ze 76 přtomnch sentorů hlasovalo pro jeho schvlen 74 sentorů, proti byl jeden a jeden z přtomnch sentorů se hlasovn zdržel.

9. Trestn zkonk byl Sentem většinově pozitivně hodnocen jako celek. Opakovaně byla v rozpravě k nvrhu projevena obava, že vrcen nvrhu trestnho zkonku pro dlč požadavky by mohlo oddlit jeho přijet o několik let, a proto jsou přijet zkona obětovny i někter dlč vhrady (nikoliv však v danm směru). Při projednvn nvrhu trestnho zkonku nebyla zpochybněna zsada nullum crimen sine lege (zkonem je stanoven znak trestnho jednn - nestač mal množstv omamn či psychotropn ltky), ve smyslu vyloučen soudcovsk libovůle a větš prvn jistoty pro občana i zsady, že soudce je při rozhodovn vzn zkonem ("prvem"). Při projednvn nebyla zpochybněna ani zsada, že sekundrn normotvorba slouž toliko k proveden zkona, nikoliv k jeho doplněn (provděc nařzen vldy obsahuje pouze seznam vce než stovky ltek a jejich kritickch dvek). Většinově tedy došlo ke ztotožněn s důvodovou zprvou vldy, kter vyzdvihuje vznam ustanoven k sjednocen postupu orgnů činnch v trestnm řzen a vybřednut z nejistoty. Projednvn trestnho zkonku se přmo nedotklo zkonnho zmocněn pro vldu ke stanoven kritickch množstv u omamnch a psychotropnch dvek a přpravků je obsahujcch. V rozpravě bylo ovšem možno zaznamenat vystoupen, kter ve vztahu k "drogovm" deliktům oceňuje použit specifikace (obecně i vyjdřen množstevn).

10. Vyjdřen bylo uzavřeno konstatovnm, že Sent projednal předmětn nvrh trestnho zkonku v mezch stavou dan kompetence a stavně stanovenm způsobem a usnesl se k tomuto nvrhu zkona souhlasně ve většinovm přesvědčen, že je v souladu s stavnm pořdkem a mezinrodnmi zvazky. Ponechal na stavnm soudu, aby posoudil stavnost napadenho zkonnho ustanoven.

III.

Zněn napadenho ustanoven

11. Předmětn zkonn ustanoven zn:

"Vlda nařzenm stanov, co se považuje za jedy ve smyslu 283, 284 a 286 a jak je množstv větš než mal u omamnch ltek, psychotropnch ltek, přpravků je obsahujcch a jedů."

12. Toto zkonn ustanoven je s nzvem "Společn ustanoven" zařazeno do prvnho dlu hlavy VII trestnho zkonku, pojednvajc o trestnch činech obecně nebezpečnch. Předmětn kvantifikace tak tvoř prvek skutkov podstaty trestnch činů nedovolen vroba a jin nakldn s omamnmi a psychotropnmi ltkami a s jedy podle 283 trestnho zkonku, přechovvn omamn a psychotropn ltky a jedu podle 284 trestnho zkonku a vroba a držen předmětu k nedovolen vrobě omamn a psychotropn ltky a jedu podle 286 trestnho zkonku.

13. V souladu s tmto zkonnm ustanovenm jsou hodnoty omamnch ltek, psychotropnch ltek a přpravků je obsahujcch pro čely trestnho zkonku stanoveny v přloze 2 nařzen vldy č. 467/2009 Sb., kterm se pro čely trestnho zkonku stanov, co se považuje za jedy a jak je množstv větš než mal u omamnch ltek, psychotropnch ltek, přpravků je obsahujcch a jedů. Toto nařzen vldy bylo změněno nařzenm vldy č. 4/2012 Sb., kterm ovšem nedošlo ke změnm tam stanovench hodnot, ale toliko k terminologickmu upřesněn, resp. doplněn, a k doplněn hodnot u dalšch ltek.

IV.

Aktivn legitimace

14. stavn soud se nejprve zabval aktivn legitimac navrhovatele. Obecn soud je oprvněn podat nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven, dojde-li k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem (čl. 95 odst. 2 stavy, ve spojen s 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů). Obecn soud přitom nen oprvněn domhat se vysloven nesouladu mezi nařzenm vldy a stavnm pořdkem (usnesen ze dne 22. 9. 1993 sp. zn. Pl. S 1/93, U 1/2 SbNU 197).

15. V posuzovanm přpadě nejde o samotnou aplikaci nařzen vldy, ale o aplikaci ustanoven zkona, kter k vydn podzkonnho předpisu zmocňuje, a v důsledku toho nařizuje jeho aplikaci. Obecn soud je pak v režimu čl. 95 odst. 2 stavy nepochybně oprvněn k předložen otzky, zda je zkonodrce oprvněn to, co m bt podle nzoru obecnho soudu předmětem zkona a co m obecn soud v jeho konkrtnm přpadě aplikovat, přenst na vldu.

16. Obecn soud je v posuzovanm přpadě povinen rozhodovat o obžalobě, v nž jde podle skutkov věty o přechovvn psychotropn ltky uveden v přloze 5 k zkonu č. 167/1998 Sb., o nvykovch ltkch a o změně některch dalšch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, a to v množstv většm než malm. Stanoven množstv většho než malho u psychotropnch ltek je pak zkonodrcem vyhrazeno prvě nařzen vldy. Proto je obecn soud aktivně legitimovn k podn nvrhu v tto věci. Prvě proto, že je ovšem obecn soud povinen aplikovat dan zkonn ustanoven jen ve vztahu k zkonnmu znaku množstv většho než malho, je v řzen o kontrole norem aktivně legitimovn jen k nvrhu na zrušen t čsti předmětnho ustanoven, kter se toho tk. Ve zbytku byl tedy nvrh odmtnut z důvodu podle 43 odst. 1 psm. c) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 77/1998 Sb.

V.

Konformita přijet zkonnho ustanoven

17. Ze sněmovnho tisku č. 410 stavn soud zjistil, že předmětn zkonn ustanoven bylo obsaženo ve vldnm nvrhu trestnho zkonku (tehdy jako 287 odst. 2), kter byl poslancům rozesln dne 25. nora 2008. Nvrh zkona včetně předmětnho zkonnho ustanoven byl schvlen na 42. schůzi ptho obdob Poslaneck sněmovny dne 11. listopadu 2008, kdy pro něj hlasovalo 120 ze 152 přtomnch poslanců.

18. Z tisku 11 bylo zjištěno, že Sent obdržel nvrh zkona dne 12. prosince 2008. K jeho schvlen došlo na třet schůzi sedmho funkčnho obdob dne 8. ledna 2009, kdy pro něj hlasovalo 74 ze 76 přtomnch sentorů.

19. Prezident přijat nvrh zkona podepsal 27. ledna 2009. Zkon byl vyhlšen v čstce 11 Sbrky zkonů dne 9. nora 2009.

20. stavn soud s ohledem na vše uveden konstatuje, že napaden zkonn ustanoven bylo přijato coby zkon stavně konformnm způsobem.

VI.

stavn vchodiska

21. Normotvorn kompetence prostřednictvm vldnch nařzen je samostatnou nařizovac pravomoc podle čl. 78 stavy. V takovm přpadě je vlda oprvněna vydvat nařzen k proveden zkona a v jeho mezch a nepotřebuje k tomu ždn zvlštn zmocněn parlamentu. Ovšem v souladu se zsadami demokratickho prvnho sttu je možn i vslovn zmocněn vldy k vydn nařzen. V takovch přpadech plat stavn podmnka, že rmcov upřesněn takovho zmocněn mus bt přmo v zkoně [srov. nlez sp. zn. Pl. S 19/93 ze dne 21. 12. 1993 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb.)]. Pokud se s vydnm nařzen vldy nepočt, zkon mlč (což však nemus znamenat, že nelze k proveden zkona a v jeho mezch nařzen vldy vydat). V každm přpadě nařzen vldy nemůže vybočit ze zkonnch mez - nemůže bt praeter legem - a mus se držet v mezch zkona, kter jsou buď vymezeny vslovně anebo vyplvaj ze smyslu a čelu zkona [nlez sp. zn. Pl. S 43/97 ze dne 29. 4. 1998 (N 48/10 SbNU 319; 119/1998 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 45/2000 ze dne 14. 2. 2001 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.)]. Zcela volnou vahu exekutiva nikdy nem i proto, že je vždy omezena stavou, mezinrodnmi smlouvami a obecnmi prvnmi principy [nlez sp. zn. Pl. S 17/95 ze dne 25. 10. 1995 (N 67/4 SbNU 157; 271/1995 Sb.)].

22. Přsluš-li normotvorn pravomoc jinmu orgnu, tak vlda nen oprvněna k jejmu vkonu na podkladě čl. 78 stavy [nlez sp. zn. Pl. S 50/04 ze dne 8. 3. 2006 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.)]. Jedn se o klčovou otzku dělby moci mezi moc legislativn a exekutivn v oblasti normotvorn. Ani zkonodrce formou obyčejnch zkonů tuto pravomoc nevytvř. Principu dělby moci naopak odpovd, že stavn rozhraničen pravomoci stanov limity jak orgnům moci vkonn, tak moci zkonodrn [nlez sp. zn. Pl. S 52/03 ze dne 20. 10. 2004 (N 152/35 SbNU 117; 568/2004 Sb.)]. Z pojmu prvnho sttu, jenž nachz sv stavn zakotven v čl. 1 stavy, vyplv totiž princip, že ani zkonodrce ani exekutiva nemohou s formami prva, tj. s prameny prva, nakldat libovolně, nbrž se mus řdit hledisky stavodrce, jakož i hledisky dalšmi, zejmna transparentnosti, přstupnosti a jasnosti [nlez sp. zn. Pl. S 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.)].

23. Uveden zsadn stanovisko přitom rozhodně nen v tuzemskm konstitucionalismu ničm novm. Již v počtcch budovn demokratick republiky v tuzemsku bylo konstatovno, že zkonodrn akt obsahujc vpravdě delegaci zkonodrn moci na vldu by měnil stavn listinu tm, že by k n připojil dosud neobsaženou vhradu, že moc zkonodrnou vykonv Nrodn shromžděn jen potud, pokud ji nedelegovalo na vldu (srov. nlez stavnho soudu Československ republiky č. j. st. 120/22-2/10 ze dne 7. listopadu 1922 in: ředn list republiky Československ 1922: 284, 5605-5608).

24. Z toho tedy plyne, že stavn vymezen odvozen normotvorby exekutivy mus bt vydno oprvněnm subjektem, nemůže zasahovat do věc vyhrazench zkonu a mus bt zřejm vůle zkonodrce k pravě nad zkonn standard, mus bt tedy otevřen prostor pro sfru nařzen. Nařzen vldy tedy podobně jako jin podzkonn předpis může toliko podrobněji konkretizovat problematiku upravenou v zkladnch rysech již samotnm zkonem [srov. nlez sp. zn. Pl. S 45/2000 ze dne 14. 2. 2001 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 5/01 ze dne 16. 10. 2001 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 3/95 ze dne 11. 10. 1995 (N 59/4 SbNU 91; 265/1995 Sb.) aj.].

VII.

Zvěry

25. stavn soud vnm rozdl ve vyjdřen zsady nullum crimen sine lege v čl. 7 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"), kter evidentně našel vraz nejen ve formlně benevolentnm přstupu Evropskho soudu pro lidsk prva v otzce, co vše lze považovat za zkon, ale v posuzovanm přpadě i ve vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky. Ten totiž očividně termny zkon a prvo směšuje. Ostatně v nvaznosti na vlastn prvn pravu, resp. jej absenci, lze vysledovat v dan oblasti ve sttech Rady Evropy různ legislativn řešen.

26. stavn soud ovšem i při vzanosti mluvou je povinen dvat přednost pravě zkladnch prv a svobod v jejich tuzemskm pojet, pakliže poskytuj vyšš standard ochrany. Nota bene, pokud tm m bt reflektovna prava stavy samotn (srov. tž rozhodnut německho Spolkovho stavnho soudu sp. zn. 2 BvR 2236/04 ze dne 18. července 2005).

27. Mezi hledisky stavnho vymezen odvozen normotvorby exekutivy figuruje i zkaz zasahovat do věc vyhrazench zkonu, jak bylo vyloženo vše. stavn soud přitom v minulosti v souvislosti s prvn pravou jin oblasti vyložil, že nelze připustit, aby se sfra ochrany zkladnch prv a svobod dostala pod pravomoc moci vkonn, kter k tomu nen oprvněna [nlez sp. zn. Pl. S 35/95 ze dne 10. 7. 1996 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.)]. Vymezen, kter jednn je trestnm činem, je podle čl. 39 Listiny svěřeno toliko zkonu, k jehož vydn je podle čl. 15, čl. 41 odst. 1, čl. 45-48 stavy kompetentn toliko Parlament. Směšovn pojmů zkon a prvo, jež bylo zmněno vše, je tedy v podmnkch Česk republiky v oblasti zkladnch prv a svobod vyloučeno.

28. Prvě s ohledem na to, že stavodrce svěřil kompetenci k vymezen skutkov podstaty trestnho činu vhradně zkonu, vyloučil tm v jinch přpadech možnou a ždouc sekundrn pravu věc nepředvdatelnch v momentu přijet zkona, podlhajc častm změnm, podrobnostem zejmna technicistnho charakteru, kdy zkonn zklad může obsahovat jen to nejpodstatnějš (srov. Voplka, V. Prameny sprvnho prva, in: Hendrych, D. a kol. Sprvn prvo. Obecn čst. 7. vydn. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 70). Ostatně čst prvnch teoretiků ani podzkonn normy mezi prameny trestnho prva neuvd (Jelnek, J. a kol. Trestn prvo hmotn. 2. vydn. Praha 2010, s. 37-43; Fryštk, M., Prouza, D., Žateck, E., Heinz, R., Galt, M. Trestn prvo hmotn - obecn čst. Ostrava 2008, s. 12-15; Chmelk, J. a kol. Trestn prvo hmotn. Obecn čst. Praha 2009, s. 31-33). V dan situaci by tak dan prava nařzenm vldy byla ještě akceptovateln, kdyby pro tuzemsk adresty prvnch norem takto byla zpřehledňovna či vce zpřstupňovna mezinrodn prava, kterou je Česk republika ve smyslu čl. 1 odst. 2 a čl. 10 stavy vzna, anebo se jednalo o konkretizaci zkonn normy upravujc danou problematiku alespoň v zkladnch rysech. O to tu ale nejde. Z mezinrodnch zvazků plyne širok uvžen co do hranice množstv leglně držen ltky [čl. 3 odst. 2, čl. 4 psm. a), čl. 5 odst. 3 a čl. 7 psm. b) mluvy o psychotropnch ltkch - vyhlšen pod č. 62/1989 Sb., čl. 33 Jednotn mluvy o omamnch ltkch - vyhlšen pod č. 47/1965 Sb., čl. 3 odst. 1 psm. c) bod ii) mluvy Organizace spojench nrodů proti nedovolenmu obchodu s omamnmi a psychotropnmi ltkami - vyhlšen pod č. 462/1991 Sb.]. Předmětn "zmocňovac" ustanoven přitom nestanov vůbec ždn kritria, a proto vlda na jeho zkladě nic nekonkretizuje, ale skutkov podstaty přmo doplňuje.

29. Považoval-li proto zkonodrce za podstatn přesně definovat, jak je pro čely prvn kvalifikace skutkovch podstat trestnch činů množstv větš než mal u psychotropnch ltek, aniž by to jako doposud ponechal k posouzen s přihldnutm ke všem okolnostem danho přpadu obecnm soudům [srov. tž nlez sp. zn. Pl. S 24/04 ze dne 28. 6. 2005 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.)], pak tak mohl učinit toliko formou zkona. Je přitom nerozhodn, zda se prvně-teoreticky jedn o obligatorn či fakultativn znak skutkov podstaty trestnho činu, protože se v každm přpadě jedn o znak, kter je podmnkou trestnosti.

30. Podle důvodov zprvy bylo přijet předmětnho zkonnho ustanoven odůvodněno potřebami praxe, konkrtně velmi obtžnm sjednocovnm postupu orgnů činnch v přpravnm řzen trestnm (kdy policejn prezident a nejvyšš sttn zstupce vydali vlastn zvazn tabulky) a judikatury ohledně v zkoně stanovenho množstv většho než malho u omamnch a psychotropnch ltek a jedů, s nsledkem nejednotnho postupu orgnů činnch v trestnm řzen (tisk 5. volebnho obdob Poslaneck sněmovny č. 410). To ve svm vystoupen před Poslaneckou sněmovnou jinmi slovy zdůraznil ministr spravedlnosti, jak bylo uvedeno vše.

31. V historickm srovnn je proto možn připomenout, že podobn okolnosti vedly k přijet čl. I čsti A bodu 53 a čl. IV bodu 2 zkona č. 175/1990 Sb., kterm se měn a doplňuje trestn zkon. Těmi byla do prvnho řdu zavedena konstrukce, podle nž vši nejnižš měsčn mzdy coby kvalifikačnho kritria pro majetkov trestn činy stanov vlda, jak na to upozorňuje navrhovatel. Toto řešen bylo na jedn straně zdůvodněno tm, že trestn zkon neuvděl hranice kvalifikačnch znaků u majetkovch trestnch činů pevnmi čstkami a použval termnů větš škoda, větš rozsah, značn škoda nebo značn rozsah nebo škoda velkho rozsahu a tyto pojmy byly vyloženy judikaturou, kter se v zvislosti na změně společenskch podmnek neměnila, což vedlo s postupujcmi změnami cenovch hladin k faktickmu zostřovn trestn represe. Na druhou stranu bylo toto řešen paradoxně mněno podle důvodov zprvy jako dočasn. Bylo považovno za čeln zmocnit federln vldu k vyhlšen čstky nejnižš měsčn mzdy do doby, než bude tato otzka upravena podrobněji pracovněprvnmi předpisy (tisk 5. volebnho obdob Federlnho shromžděn Československ socialistick republiky č. 325).

32. Nsledně byla uveden koncepce "zmocňovac" (nikoliv odkazovac) normy opuštěna zkonem č. 265/2001 Sb., kterm se měn zkon č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 140/1961 Sb., trestn zkon, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony. Podle důvodov zprvy k němu praxe ukzala, že se nesplnil předpoklad, že pomoc zmocněn k vydvn vldnho nařzen bude pružněji reagovno na inflačn vvoj. Přiměřeně totž lze namtat i vůči stvajcmu řešen posuzovan problematiky. Navc proti pravě, kdy rozhodn čstka pro stanoven vše škod, kter určuj hranici trestn odpovědnosti u majetkovch trestnch činů i nejčastějš kvalifikačn okolnosti u těchto trestnch činů spočvajc ve vši škody, mělo bt namtno, že vlda jako orgn moci vkonn zde m mimořdně důležitou pravomoc, kter je v rozporu s čl. 39 Listiny [tisk 3. volebnho obdob Poslaneck sněmovny č. 785 - k bodu 33 ( 89 odst. 11) čsti druh, čl. IV], a prvě proto byly hranice vše jednotlivch škod stanoveny přmo zkonem.

33. V přpadě přijet trestnho zkonku důvodov zprva na jedn straně k pravě kvalifikačnch okolnost vše škody konstatovala toliko to, že jsou "ve společnch ustanovench vykldny stejnm způsobem, jak je vykld platn trestn zkon a přistupuje k nim judikatura". Tm tedy konkludentně přejala i důvody, kter k dan pravě vedly skrze kritiku pravy předchoz "zmocňovac" normy. Současně ovšem na straně druh se při zdůvodněn napaden prvn pravy přidržela vše uvedenho prakticko-technicistnho přstupu, bez stavněprvnho přesahu. Přitom z ředn činnosti je stavnmu soudu dostatečně znmo, že se za dobu trvn předchoz prvn pravy stala rozhodovac činnost obecnch soudů v dan oblasti zsadně předvdatelnou. A nejedn se přitom v oblasti trestnho prva o vjimku. Podobn to je či bylo i v přpadě kvalifikace lehk a těžk jmy na zdrav či kvalifikace stavu vylučujcho způsobilost, kter si někdo přivodil vlivem nvykov ltky, apod.

34. Napaden prava přitom ani zcela nenaplňuje zsadu, podle kter mus bt zkon, na kter odkazuje čl. 39 Listiny, formulovn s dostatečnou mrou určitosti pro sv adresty (lex certa). Jak dokld aplikačn praxe, nov prava, tak jako ta minul, potřebuje nsledn dotvořen skrze vklad proveden moc soudn při rozhodovn o konkrtnch přpadech (usnesen Nejvyššho soudu sp. zn. 8 Tdo 830/2010 ze dne 13. 10. 2010, usnesen Nejvyššho soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012 ze dne 27. 2. 2013 aj.). Derogac tak znovu mohou nabt vznamu dřvějš judikty přiměřeně definujc mal a větš než mal množstv psychotropn ltky [srov. rozsudek Nejvyššho soudu sp. zn. 4 Tz 142/2000 ze dne 12. 7. 2000 (in: Prvn rozhledy, 2000, č. 10, 469), rozsudek Nejvyššho soudu sp. zn. 2 Tz 203/99 ze dne 16. 2. 2000 (in: Soudn judikatura, 2000, č. 5, IV-13), rozsudek Nejvyššho soudu sp. zn. 3 Tz 56/2001 ze dne 19. 4. 2001 aj.], přpadně pro ranou fzi přpravnho řzen i orientačn tabulky orgnů veřejn žaloby, tak jak byly vymezeny např. v přloze 2 již zrušenho pokynu obecn povahy nejvyšš sttn zstupkyně č. 1/2008 ze dne 29. ledna 2008. Z stavněprvnho hlediska proto nen zapotřeb přijet nov prvn pravy, ledaže k n bude chtt zkonodrce přistoupit v souladu se zde vyloženmi principy.

35. Ze shora vyložench důvodů dospěl stavn soud k zvěru, že je ustanoven 289 odst. 2 trestnho zkonku ve slovech "a jak je množstv větš než mal u omamnch ltek, psychotropnch ltek, přpravků je obsahujcch a jedů" v rozporu s čl. 39 Listiny, ve spojen s čl. 78 stavy, a proto je podle 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., zrušil. Protože neshledal relevantn důvod pro odklad derogace, tak rozhodl o zrušen dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů. Současně bylo v souladu s ustanovenm 70 odst. 3 zkona o stavnm soudu vysloveno, že nařzen vldy č. 467/2009 Sb., ve zněn nařzen vldy č. 4/2012 Sb., pozbv platnost v ustanovench, kter byla vydna na zkladě zrušen čsti napadenho zkonnho ustanoven [srov. nlez sp. zn. Pl. S 5/94 ze dne 30. 11. 1994 (N 59/2 SbNU 155; 8/1995 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 3/95 ze dne 11. 10. 1995 (N 59/4 SbNU 91; 265/1995 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 42/2000 ze dne 24. 1. 2001 (N 16/21 SbNU 113; 64/2001 Sb.)].

36. Na intertemporln činky přijatho nlezu je nutn nahlžet tak, že se odvjej ex nunc, tj. teprve ode dne, v němž bude nlez vyhlšen ve Sbrce zkonů. Nosn důvody tohoto nlezu lze uplatnit proto pouze pro futuro (do budoucna), nikoli pro rozhodovn soudu o skutcch, k nimž došlo za trvn napaden prvn pravy [srov. stanovisko plna sp. zn. Pl. S-st. 31/10 ze dne 14. 12. 2010 (ST 31/59 SbNU 607; 426/2010 Sb.) aj.]. Opačn přstup ve vztahu k zahjenm, ale i již ukončenm přpadům by totiž nevedl ve vztahu k častnkům řzen v rozporu se smyslem tohoto nlezu (srov. nlez sp. zn. II. S 2371/11 ze dne 18. 9. 2012, dostupn na http://nalus.usoud.cz) k vyšš mře prvn jistoty. Kvůli rozdlům mezi shora citovanou ustlenou přsnějš rozhodovac činnost obecnch soudů a mrnějšm řešenm zvolenm vldou dky napadenmu zmocňovacmu zkonnmu ustanoven, a to rozdlům postrdajcm jakkoliv racionln stavněprvn zdůvodněn, proto nen materiln, a tm ani formln důvod pro přpadn postup podle 71 odst. 1 zkona o stavnm soudu.

37. Od stnho jednn nebylo možn očekvat dalš objasněn věci. Mimoto navrhovatel a Sent vslovně souhlasili s upuštěnm od stnho jednn. Proto bylo upuštěno od stnho jednn podle 44 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vladimír Kůrka a Jan Musil a k jeho odůvodnění soudci Jan Filip a Ivana Janů.

Načítávám znění...
MENU
Hore