Sp. zn. Pl. ÚS 13/12 ve věci návrhu na zrušení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 259/2013 účinný od 23.08.2013

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 13/12 dne 23. července 2013 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Vladimíra Sládečka, Milady Tomkové a Michaely Židlické o návrhu Okresního soudu v Liberci na zrušení ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, za účasti 1. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 2. Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:

I. Ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se ve slovech "a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů" ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. II. Současně pozbývají platnosti ustanovení § 2 a příloha č. 2 nařízení vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů, ve znění nařízení vlády č. 4/2012 Sb., dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů. III. Návrh na zrušení zbývajících částí ustanovení § 289 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se odmítá.

Odůvodněn�

I.

Rekapitulace n�vrhu

1. N�vrhem podan�m dne 24. dubna 2012 se navrhovatel dom�h� zrušen� ustanoven� � 289 odst. 2 z�kona č. 40/2009 Sb., trestn� z�kon�k, a to pro rozpor s čl. 39 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina").

2. V n�vrhu rekapituluje, že vede pod sp. zn. 4 T 12/2012 trestn� st�h�n� proti Miroslavě Feistauerov�, a to pro přečin přechov�v�n� omamn� a psychotropn� l�tky a jedu podle � 284 odst. 2 trestn�ho z�kon�ku. Toho se podle obžaloby měla dopustit t�m, že přechov�vala ve vozidle v batohu čtyři plastov� s�čky s celkem 3,25 g metamfetaminu (tzv. pervitinu) s obsahem �činn� l�tky 1,9 g metamfetamin-base, i když metamfetamin je jako psychotropn� l�tka uveden v př�loze č. 5 k z�konu č. 167/1998 Sb., o n�vykov�ch l�tk�ch a o změně někter�ch dalš�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, tedy že neopr�vněně pro vlastn� potřebu přechov�vala v množstv� větš�m než mal�m jinou psychotropn� l�tku než psychotropn� l�tku obsahuj�c� jak�koli tetrahydrokanabinol, izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC). V dan�m př�padě je množstv� psychotropn� l�tky krit�riem, kter� rozhoduje o trestnosti činu. Toto množstv� je soud povinen zjišťovat podle předmětn�ho z�konn�ho ustanoven� z nař�zen� vl�dy č. 467/2009 Sb., kter�m se pro �čely trestn�ho z�kon�ku stanov�, co se považuje za jedy a jak� je množstv� větš� než mal� u omamn�ch l�tek, psychotropn�ch l�tek, př�pravků je obsahuj�c�ch a jedů. Navrhovatel dospěl k z�věru, že předmětn� z�konn� ustanoven�, jehož užit� je v dan� trestn� věci rozhodn� pro rozhodov�n� o vině a trestu, je v rozporu s �stavn�m poř�dkem. Proto trestn� st�h�n� přerušil a předložil věc �stavn�mu soudu.

3. Navrhovatel je toho n�zoru, že normou nižš� pr�vn� s�ly, než je z�kon, nelze stanovit mez, kter� zakl�d� trestnost činu. Pokud trestn� z�kon�k zmocňuje vl�du jako org�n moci v�konn� k určen� meze trestnosti podz�konnou normou, je takov� ustanoven� z�kona v rozporu se z�sadou nullum crimen sine lege vyj�dřenou v čl. 39 Listiny. Nic nebr�nilo z�konod�rci, aby současně se stanoven�m okruhu omamn�ch a psychotropn�ch l�tek v z�koně č. 167/1998 Sb., o n�vykov�ch l�tk�ch a o změně někter�ch dalš�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, stanovil i množstv�, kter� se považuje za větš� než mal�. Obdobn� situace byla již v minulosti z�konod�rcem řešena u stanoven� hranice škody jako meze trestnosti majetkov�ch trestn�ch činů, když mj. rozpor s čl. 39 Listiny byl i jedn�m z důvodů, pro kter� byla z�konem č. 265/2001 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 141/1961 Sb., o trestn�m ř�zen� soudn�m (trestn� ř�d), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 140/1961 Sb., trestn� z�kon, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a někter� dalš� z�kony, stanovena př�mo v trestn�m z�koně v�še škody jako kvalifikačn�ho znaku majetkov�ch trestn�ch činů, do t� doby stanoven� nař�zen�m vl�dy č. 464/1991 Sb., o stanoven� nejnižš� měs�čn� mzdy pro �čely trestn�ho z�kona. Předchoz� pr�vn� �prava, kter� určen� množstv� omamn� a psychotropn� l�tky jako meze trestnosti ponech�vala soudn� praxi, byla podle navrhovatele souladnějš� s �stavn�m poř�dkem [čl. 40 odst. l Listiny, jakož i čl. 90 �stavy Česk� republiky (d�le jen "�stava")] než �prava, kdy tuto mez stanov� org�n moci v�konn�. Dělba moci vypl�vaj�c� z �stavn�ho poř�dku d�v� z�konod�rci kompetenci k vymezen� mantinelů (v podobě z�konů), kter� jsou opr�vněny vykl�dat pouze soudy. Rozhodov�n� o mez�ch trestnosti jedn�n� nen� a nemůže b�t v kompetenci org�nu moci v�konn�.

II.

Rekapitulace vyj�dřen� ostatn�ch �častn�ků ř�zen�

4. �stavn� soud vyzval ostatn� �častn�ky ř�zen�, aby se vyj�dřili k n�vrhu.

5. Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky k n�vrhu zrekapitulovala, že předmětn� z�konn� ustanoven� bylo schv�leno z�konem č. 40/2009 Sb., trestn� z�kon�k, kter� projedn�vala Poslaneck� sněmovna v 5. volebn�m obdob� jako sněmovn� tisk č. 410. N�vrh z�kona byl schv�len ve 3. čten� dne 11. listopadu 2008 (ze 152 př�tomn�ch poslanců hlasovalo 120 pro, 23 proti). Předmětn� z�konn� ustanoven� bylo souč�st� původn�ho vl�dn�ho n�vrhu a při projedn�v�n� zůstalo nezměněno, přičemž v původn�m vl�dn�m n�vrhu šlo o ustanoven� � 287 odst. 2. Důvodov� zpr�va zmocněn� vl�dy k vyd�n� nař�zen� vl�dy odůvodňovala potřebami praxe, kdy se jen velmi obt�žně sjednocoval postup org�nů činn�ch v př�pravn�m ř�zen� trestn�m (viz rozd�ln� tabulky v z�vazn�m pokynu policejn�ho prezidenta č. 39/1998 a v pokynu obecn� povahy nejvyšš�ho st�tn�ho z�stupce č. 6/2000) a judikatury ohledně v z�koně stanoven�ho množstv� větš�ho než mal�ho u omamn�ch a psychotropn�ch l�tek a jedů, což mělo za n�sledek nejednotnost v postupu org�nů činn�ch v trestn�m ř�zen�.

6. Ministr spravedlnosti ve sv�m vystoupen� při projedn�v�n� n�vrhu z�kona v 1. čten� v souvislosti s napaden�m ustanoven�m uvedl: "Novinkou pak je i �prava drog v nov�m trestn�m z�kon�ku, kdy zde je snaha naj�t kompromis mezi př�znivci liber�ln�ho pojet� a př�znivci radik�lnějš�ho, tvrdš�ho př�stupu k držen� a už�v�n� drog. Chci konstatovat, že �prava, kter� je před v�mi, je ve f�zi držen� drog v z�sadě pouze zpřesněn�m již existuj�c� �pravy. Již dnes plat� princip, že držen� drogy v měř�tku větš�m než mal�m je trestn�m činem a v menš�m než mal�m je přestupkem. Pouze nen� řečeno, kde je ta hranice. To je ten probl�m a to je to, co naše �prava přin�š�. Nař�zen� vl�dy, kter� navazuje na trestn� z�kon�k, m� jasně ř�ci, kde je ta m�ra u jednotliv�ch typů l�tky tak, aby občan� měli vyšš� pr�vn� jistotu, věděli tedy, co je trestn�m činem a co je přestupkem, a org�ny činn� v trestn�m ř�zen� tak� měly n�vod, jak postupovat. Takže z hlediska držen� drogy, co je přestupek a co je trestn� čin, se oproti současn� �pravě nic neměn�. To dělen� je stejn�, je zachov�n princip, ono slůvko ,množstv� větš� než mal�' anebo ,menš� než mal�', pouze se specifikuje u jednotliv�ch typů, co je t�mto myšleno. A v př�padě držen� drog, v př�padě, kdy je drženo množstv� větš� než mal�, kdy tedy se jedn� o trestn� čin, je rozlišeno do dvou podob skutkov�ch podstat, tzv. měkk� drogy, kdy se poč�t� s odnět�m svobody až jeden rok, a ostatn� drogy, kde se poč�t� se dvěma roky. Takže tady to rozlišen� určit� je, to je kvalitativn� změna, nicm�ně konstatuji, že tato kvalitativn� změna byla obsažena již v n�vrhu projedn�van�m před dvěma lety a tento n�vrh na půdě Poslaneck� sněmovny prošel, takže zde nepřich�z�me s v�razn�mi �pravami, v�cem�ně vych�z�me z toho, co bylo projedn�no již před dvěma roky".

7. Vyj�dřen� bylo uzavřeno konstatov�n�m, že koncept, aby vl�da sv�m nař�zen�m stanovila, jak� je množstv� větš� než mal� u omamn�ch l�tek, psychotropn�ch l�tek, př�pravků je obsahuj�c�ch a jedů, nebyl ž�dn�m z diskutuj�c�ch poslanců zpochybněn a v t�to souvislosti nebyl pod�n ž�dn� pozměňovac� n�vrh.

8. Sen�t Parlamentu Česk� republiky ve sv�m vyj�dřen� k n�vrhu rovněž zrekapituloval, že předmětn� z�konn� ustanoven� je souč�st� trestn�ho z�kon�ku od jeho přijet� a dnem 9. �nora 2009 se spolu s n�m stalo i platn�m, aniž bylo později nějak změněno. �stavně-pr�vn� v�bor doporučil Sen�tu schv�lit z�kon ve zněn� postoupen�m Poslaneckou sněmovnou. N�vrh trestn�ho z�kon�ku (sen�tn� tisk č. 11) ve zněn� postoupen�m Poslaneckou sněmovnou byl v �stavně stanoven� lhůtě na 3. schůzi (7. funkčn� obdob�) přijat usnesen�m č. 78 ze dne 8. ledna 2009, když v hlasov�n� č. 4 ze 76 př�tomn�ch sen�torů hlasovalo pro jeho schv�len� 74 sen�torů, proti byl jeden a jeden z př�tomn�ch sen�torů se hlasov�n� zdržel.

9. Trestn� z�kon�k byl Sen�tem většinově pozitivně hodnocen jako celek. Opakovaně byla v rozpravě k n�vrhu projevena obava, že vr�cen� n�vrhu trestn�ho z�kon�ku pro d�lč� požadavky by mohlo odd�lit jeho přijet� o několik let, a proto jsou přijet� z�kona obětov�ny i někter� d�lč� v�hrady (nikoliv však v dan�m směru). Při projedn�v�n� n�vrhu trestn�ho z�kon�ku nebyla zpochybněna z�sada nullum crimen sine lege (z�konem je stanoven znak trestn�ho jedn�n� - nestač� mal� množstv� omamn� či psychotropn� l�tky), ve smyslu vyloučen� soudcovsk� libovůle a větš� pr�vn� jistoty pro občana i z�sady, že soudce je při rozhodov�n� v�z�n z�konem ("pr�vem"). Při projedn�v�n� nebyla zpochybněna ani z�sada, že sekund�rn� normotvorba slouž� toliko k proveden� z�kona, nikoliv k jeho doplněn� (prov�děc� nař�zen� vl�dy obsahuje pouze seznam v�ce než stovky l�tek a jejich kritick�ch d�vek). Většinově tedy došlo ke ztotožněn� s důvodovou zpr�vou vl�dy, kter� vyzdvihuje v�znam ustanoven� k sjednocen� postupu org�nů činn�ch v trestn�m ř�zen� a vybřednut� z nejistoty. Projedn�v�n� trestn�ho z�kon�ku se př�mo nedotklo z�konn�ho zmocněn� pro vl�du ke stanoven� kritick�ch množstv� u omamn�ch a psychotropn�ch d�vek a př�pravků je obsahuj�c�ch. V rozpravě bylo ovšem možno zaznamenat vystoupen�, kter� ve vztahu k "drogov�m" deliktům oceňuje použit� specifikace (obecně i vyj�dřen� množstevn�).

10. Vyj�dřen� bylo uzavřeno konstatov�n�m, že Sen�t projednal předmětn� n�vrh trestn�ho z�kon�ku v mez�ch �stavou dan� kompetence a �stavně stanoven�m způsobem a usnesl se k tomuto n�vrhu z�kona souhlasně ve většinov�m přesvědčen�, že je v souladu s �stavn�m poř�dkem a mezin�rodn�mi z�vazky. Ponechal na �stavn�m soudu, aby posoudil �stavnost napaden�ho z�konn�ho ustanoven�.

III.

Zněn� napaden�ho ustanoven�

11. Předmětn� z�konn� ustanoven� zn�:

"Vl�da nař�zen�m stanov�, co se považuje za jedy ve smyslu � 283, 284 a 286 a jak� je množstv� větš� než mal� u omamn�ch l�tek, psychotropn�ch l�tek, př�pravků je obsahuj�c�ch a jedů."

12. Toto z�konn� ustanoven� je s n�zvem "Společn� ustanoven�" zařazeno do prvn�ho d�lu hlavy VII trestn�ho z�kon�ku, pojedn�vaj�c� o trestn�ch činech obecně nebezpečn�ch. Předmětn� kvantifikace tak tvoř� prvek skutkov� podstaty trestn�ch činů nedovolen� v�roba a jin� nakl�d�n� s omamn�mi a psychotropn�mi l�tkami a s jedy podle � 283 trestn�ho z�kon�ku, přechov�v�n� omamn� a psychotropn� l�tky a jedu podle � 284 trestn�ho z�kon�ku a v�roba a držen� předmětu k nedovolen� v�robě omamn� a psychotropn� l�tky a jedu podle � 286 trestn�ho z�kon�ku.

13. V souladu s t�mto z�konn�m ustanoven�m jsou hodnoty omamn�ch l�tek, psychotropn�ch l�tek a př�pravků je obsahuj�c�ch pro �čely trestn�ho z�kon�ku stanoveny v př�loze 2 nař�zen� vl�dy č. 467/2009 Sb., kter�m se pro �čely trestn�ho z�kon�ku stanov�, co se považuje za jedy a jak� je množstv� větš� než mal� u omamn�ch l�tek, psychotropn�ch l�tek, př�pravků je obsahuj�c�ch a jedů. Toto nař�zen� vl�dy bylo změněno nař�zen�m vl�dy č. 4/2012 Sb., kter�m ovšem nedošlo ke změn�m tam stanoven�ch hodnot, ale toliko k terminologick�mu upřesněn�, resp. doplněn�, a k doplněn� hodnot u dalš�ch l�tek.

IV.

Aktivn� legitimace

14. �stavn� soud se nejprve zab�val aktivn� legitimac� navrhovatele. Obecn� soud je opr�vněn podat n�vrh na zrušen� z�kona nebo jeho jednotliv�ch ustanoven�, dojde-li k z�věru, že z�kon, jehož m� b�t při řešen� věci použito, je v rozporu s �stavn�m poř�dkem (čl. 95 odst. 2 �stavy, ve spojen� s � 64 odst. 3 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů). Obecn� soud přitom nen� opr�vněn dom�hat se vysloven� nesouladu mezi nař�zen�m vl�dy a �stavn�m poř�dkem (usnesen� ze dne 22. 9. 1993 sp. zn. Pl. �S 1/93, U 1/2 SbNU 197).

15. V posuzovan�m př�padě nejde o samotnou aplikaci nař�zen� vl�dy, ale o aplikaci ustanoven� z�kona, kter� k vyd�n� podz�konn�ho předpisu zmocňuje, a v důsledku toho nařizuje jeho aplikaci. Obecn� soud je pak v režimu čl. 95 odst. 2 �stavy nepochybně opr�vněn k předložen� ot�zky, zda je z�konod�rce opr�vněn to, co m� b�t podle n�zoru obecn�ho soudu předmětem z�kona a co m� obecn� soud v jeho konkr�tn�m př�padě aplikovat, přen�st na vl�du.

16. Obecn� soud je v posuzovan�m př�padě povinen rozhodovat o obžalobě, v n�ž jde podle skutkov� věty o přechov�v�n� psychotropn� l�tky uveden� v př�loze 5 k z�konu č. 167/1998 Sb., o n�vykov�ch l�tk�ch a o změně někter�ch dalš�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a to v množstv� větš�m než mal�m. Stanoven� množstv� větš�ho než mal�ho u psychotropn�ch l�tek je pak z�konod�rcem vyhrazeno pr�vě nař�zen� vl�dy. Proto je obecn� soud aktivně legitimov�n k pod�n� n�vrhu v t�to věci. Pr�vě proto, že je ovšem obecn� soud povinen aplikovat dan� z�konn� ustanoven� jen ve vztahu k z�konn�mu znaku množstv� větš�ho než mal�ho, je v ř�zen� o kontrole norem aktivně legitimov�n jen k n�vrhu na zrušen� t� č�sti předmětn�ho ustanoven�, kter� se toho t�k�. Ve zbytku byl tedy n�vrh odm�tnut z důvodu podle � 43 odst. 1 p�sm. c) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� z�kona č. 77/1998 Sb.

V.

Konformita přijet� z�konn�ho ustanoven�

17. Ze sněmovn�ho tisku č. 410 �stavn� soud zjistil, že předmětn� z�konn� ustanoven� bylo obsaženo ve vl�dn�m n�vrhu trestn�ho z�kon�ku (tehdy jako � 287 odst. 2), kter� byl poslancům rozesl�n dne 25. �nora 2008. N�vrh z�kona včetně předmětn�ho z�konn�ho ustanoven� byl schv�len na 42. schůzi p�t�ho obdob� Poslaneck� sněmovny dne 11. listopadu 2008, kdy pro něj hlasovalo 120 ze 152 př�tomn�ch poslanců.

18. Z tisku 11 bylo zjištěno, že Sen�t obdržel n�vrh z�kona dne 12. prosince 2008. K jeho schv�len� došlo na třet� schůzi sedm�ho funkčn�ho obdob� dne 8. ledna 2009, kdy pro něj hlasovalo 74 ze 76 př�tomn�ch sen�torů.

19. Prezident přijat� n�vrh z�kona podepsal 27. ledna 2009. Z�kon byl vyhl�šen v č�stce 11 Sb�rky z�konů dne 9. �nora 2009.

20. �stavn� soud s ohledem na v�še uveden� konstatuje, že napaden� z�konn� ustanoven� bylo přijato coby z�kon �stavně konformn�m způsobem.

VI.

�stavn� v�chodiska

21. Normotvorn� kompetence prostřednictv�m vl�dn�ch nař�zen� je samostatnou nařizovac� pravomoc� podle čl. 78 �stavy. V takov�m př�padě je vl�da opr�vněna vyd�vat nař�zen� k proveden� z�kona a v jeho mez�ch a nepotřebuje k tomu ž�dn� zvl�štn� zmocněn� parlamentu. Ovšem v souladu se z�sadami demokratick�ho pr�vn�ho st�tu je možn� i v�slovn� zmocněn� vl�dy k vyd�n� nař�zen�. V takov�ch př�padech plat� �stavn� podm�nka, že r�mcov� upřesněn� takov�ho zmocněn� mus� b�t př�mo v z�koně [srov. n�lez sp. zn. Pl. �S 19/93 ze dne 21. 12. 1993 (N 1/1 SbNU 1; 14/1994 Sb.)]. Pokud se s vyd�n�m nař�zen� vl�dy nepoč�t�, z�kon mlč� (což však nemus� znamenat, že nelze k proveden� z�kona a v jeho mez�ch nař�zen� vl�dy vydat). V každ�m př�padě nař�zen� vl�dy nemůže vybočit ze z�konn�ch mez� - nemůže b�t praeter legem - a mus� se držet v mez�ch z�kona, kter� jsou buď vymezeny v�slovně anebo vypl�vaj� ze smyslu a �čelu z�kona [n�lez sp. zn. Pl. �S 43/97 ze dne 29. 4. 1998 (N 48/10 SbNU 319; 119/1998 Sb.), n�lez sp. zn. Pl. �S 45/2000 ze dne 14. 2. 2001 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.)]. Zcela volnou �vahu exekutiva nikdy nem� i proto, že je vždy omezena �stavou, mezin�rodn�mi smlouvami a obecn�mi pr�vn�mi principy [n�lez sp. zn. Pl. �S 17/95 ze dne 25. 10. 1995 (N 67/4 SbNU 157; 271/1995 Sb.)].

22. Př�sluš�-li normotvorn� pravomoc jin�mu org�nu, tak vl�da nen� opr�vněna k jej�mu v�konu na podkladě čl. 78 �stavy [n�lez sp. zn. Pl. �S 50/04 ze dne 8. 3. 2006 (N 50/40 SbNU 443; 154/2006 Sb.)]. Jedn� se o kl�čovou ot�zku dělby moci mezi moc� legislativn� a exekutivn� v oblasti normotvorn�. Ani z�konod�rce formou obyčejn�ch z�konů tuto pravomoc nevytv�ř�. Principu dělby moci naopak odpov�d�, že �stavn� rozhraničen� pravomoci stanov� limity jak org�nům moci v�konn�, tak moci z�konod�rn� [n�lez sp. zn. Pl. �S 52/03 ze dne 20. 10. 2004 (N 152/35 SbNU 117; 568/2004 Sb.)]. Z pojmu pr�vn�ho st�tu, jenž nach�z� sv� �stavn� zakotven� v čl. 1 �stavy, vypl�v� totiž princip, že ani z�konod�rce ani exekutiva nemohou s formami pr�va, tj. s prameny pr�va, nakl�dat libovolně, n�brž se mus� ř�dit hledisky �stavod�rce, jakož i hledisky dalš�mi, zejm�na transparentnosti, př�stupnosti a jasnosti [n�lez sp. zn. Pl. �S 24/99 ze dne 23. 5. 2000 (N 73/18 SbNU 135; 167/2000 Sb.)].

23. Uveden� z�sadn� stanovisko přitom rozhodně nen� v tuzemsk�m konstitucionalismu nič�m nov�m. Již v poč�tc�ch budov�n� demokratick� republiky v tuzemsku bylo konstatov�no, že z�konod�rn� akt obsahuj�c� vpravdě delegaci z�konod�rn� moci na vl�du by měnil �stavn� listinu t�m, že by k n� připojil dosud neobsaženou v�hradu, že moc z�konod�rnou vykon�v� N�rodn� shrom�žděn� jen potud, pokud ji nedelegovalo na vl�du (srov. n�lez �stavn�ho soudu Československ� republiky č. j. �st. 120/22-2/10 ze dne 7. listopadu 1922 in: �ředn� list republiky Československ� 1922: 284, 5605-5608).

24. Z toho tedy plyne, že �stavn� vymezen� odvozen� normotvorby exekutivy mus� b�t vyd�no opr�vněn�m subjektem, nemůže zasahovat do věc� vyhrazen�ch z�konu a mus� b�t zřejm� vůle z�konod�rce k �pravě nad z�konn� standard, mus� b�t tedy otevřen prostor pro sf�ru nař�zen�. Nař�zen� vl�dy tedy podobně jako jin� podz�konn� předpis může toliko podrobněji konkretizovat problematiku upravenou v z�kladn�ch rysech již samotn�m z�konem [srov. n�lez sp. zn. Pl. �S 45/2000 ze dne 14. 2. 2001 (N 30/21 SbNU 261; 96/2001 Sb.), n�lez sp. zn. Pl. �S 5/01 ze dne 16. 10. 2001 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.), n�lez sp. zn. Pl. �S 3/95 ze dne 11. 10. 1995 (N 59/4 SbNU 91; 265/1995 Sb.) aj.].

VII.

Z�věry

25. �stavn� soud vn�m� rozd�l ve vyj�dřen� z�sady nullum crimen sine lege v čl. 7 odst. 1 �mluvy o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (d�le jen "�mluva"), kter� evidentně našel v�raz nejen ve form�lně benevolentn�m př�stupu Evropsk�ho soudu pro lidsk� pr�va v ot�zce, co vše lze považovat za z�kon, ale v posuzovan�m př�padě i ve vyj�dřen� Sen�tu Parlamentu Česk� republiky. Ten totiž očividně term�ny z�kon a pr�vo směšuje. Ostatně v n�vaznosti na vlastn� pr�vn� �pravu, resp. jej� absenci, lze vysledovat v dan� oblasti ve st�tech Rady Evropy různ� legislativn� řešen�.

26. �stavn� soud ovšem i při v�zanosti �mluvou je povinen d�vat přednost �pravě z�kladn�ch pr�v a svobod v jejich tuzemsk�m pojet�, pakliže poskytuj� vyšš� standard ochrany. Nota bene, pokud t�m m� b�t reflektov�na �prava �stavy samotn� (srov. t�ž rozhodnut� německ�ho Spolkov�ho �stavn�ho soudu sp. zn. 2 BvR 2236/04 ze dne 18. července 2005).

27. Mezi hledisky �stavn�ho vymezen� odvozen� normotvorby exekutivy figuruje i z�kaz zasahovat do věc� vyhrazen�ch z�konu, jak bylo vyloženo v�še. �stavn� soud přitom v minulosti v souvislosti s pr�vn� �pravou jin� oblasti vyložil, že nelze připustit, aby se sf�ra ochrany z�kladn�ch pr�v a svobod dostala pod pravomoc moci v�konn�, kter� k tomu nen� opr�vněna [n�lez sp. zn. Pl. �S 35/95 ze dne 10. 7. 1996 (N 64/5 SbNU 487; 206/1996 Sb.)]. Vymezen�, kter� jedn�n� je trestn�m činem, je podle čl. 39 Listiny svěřeno toliko z�konu, k jehož vyd�n� je podle čl. 15, čl. 41 odst. 1, čl. 45-48 �stavy kompetentn� toliko Parlament. Směšov�n� pojmů z�kon a pr�vo, jež bylo zm�něno v�še, je tedy v podm�nk�ch Česk� republiky v oblasti z�kladn�ch pr�v a svobod vyloučeno.

28. Pr�vě s ohledem na to, že �stavod�rce svěřil kompetenci k vymezen� skutkov� podstaty trestn�ho činu v�hradně z�konu, vyloučil t�m v jin�ch př�padech možnou a ž�douc� sekund�rn� �pravu věc� nepředv�dateln�ch v momentu přijet� z�kona, podl�haj�c� čast�m změn�m, podrobnostem zejm�na technicistn�ho charakteru, kdy z�konn� z�klad může obsahovat jen to nejpodstatnějš� (srov. Vop�lka, V. Prameny spr�vn�ho pr�va, in: Hendrych, D. a kol. Spr�vn� pr�vo. Obecn� č�st. 7. vyd�n�. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 70). Ostatně č�st pr�vn�ch teoretiků ani podz�konn� normy mezi prameny trestn�ho pr�va neuv�d� (Jel�nek, J. a kol. Trestn� pr�vo hmotn�. 2. vyd�n�. Praha 2010, s. 37-43; Fryšt�k, M., Prouza, D., Žateck�, E., Heinz, R., Gal�t, M. Trestn� pr�vo hmotn� - obecn� č�st. Ostrava 2008, s. 12-15; Chmel�k, J. a kol. Trestn� pr�vo hmotn�. Obecn� č�st. Praha 2009, s. 31-33). V dan� situaci by tak dan� �prava nař�zen�m vl�dy byla ještě akceptovateln�, kdyby pro tuzemsk� adres�ty pr�vn�ch norem takto byla zpřehledňov�na či v�ce zpř�stupňov�na mezin�rodn� �prava, kterou je Česk� republika ve smyslu čl. 1 odst. 2 a čl. 10 �stavy v�z�na, anebo se jednalo o konkretizaci z�konn� normy upravuj�c� danou problematiku alespoň v z�kladn�ch rysech. O to tu ale nejde. Z mezin�rodn�ch z�vazků plyne širok� uv�žen� co do hranice množstv� leg�lně držen� l�tky [čl. 3 odst. 2, čl. 4 p�sm. a), čl. 5 odst. 3 a čl. 7 p�sm. b) �mluvy o psychotropn�ch l�tk�ch - vyhl�šen� pod č. 62/1989 Sb., čl. 33 Jednotn� �mluvy o omamn�ch l�tk�ch - vyhl�šen� pod č. 47/1965 Sb., čl. 3 odst. 1 p�sm. c) bod ii) �mluvy Organizace spojen�ch n�rodů proti nedovolen�mu obchodu s omamn�mi a psychotropn�mi l�tkami - vyhl�šen� pod č. 462/1991 Sb.]. Předmětn� "zmocňovac�" ustanoven� přitom nestanov� vůbec ž�dn� krit�ria, a proto vl�da na jeho z�kladě nic nekonkretizuje, ale skutkov� podstaty př�mo doplňuje.

29. Považoval-li proto z�konod�rce za podstatn� přesně definovat, jak� je pro �čely pr�vn� kvalifikace skutkov�ch podstat trestn�ch činů množstv� větš� než mal� u psychotropn�ch l�tek, aniž by to jako doposud ponechal k posouzen� s přihl�dnut�m ke všem okolnostem dan�ho př�padu obecn�m soudům [srov. t�ž n�lez sp. zn. Pl. �S 24/04 ze dne 28. 6. 2005 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.)], pak tak mohl učinit toliko formou z�kona. Je přitom nerozhodn�, zda se pr�vně-teoreticky jedn� o obligatorn� či fakultativn� znak skutkov� podstaty trestn�ho činu, protože se v každ�m př�padě jedn� o znak, kter� je podm�nkou trestnosti.

30. Podle důvodov� zpr�vy bylo přijet� předmětn�ho z�konn�ho ustanoven� odůvodněno potřebami praxe, konkr�tně velmi obt�žn�m sjednocov�n�m postupu org�nů činn�ch v př�pravn�m ř�zen� trestn�m (kdy policejn� prezident a nejvyšš� st�tn� z�stupce vydali vlastn� z�vazn� tabulky) a judikatury ohledně v z�koně stanoven�ho množstv� větš�ho než mal�ho u omamn�ch a psychotropn�ch l�tek a jedů, s n�sledkem nejednotn�ho postupu org�nů činn�ch v trestn�m ř�zen� (tisk 5. volebn�ho obdob� Poslaneck� sněmovny č. 410). To ve sv�m vystoupen� před Poslaneckou sněmovnou jin�mi slovy zdůraznil ministr spravedlnosti, jak bylo uvedeno v�še.

31. V historick�m srovn�n� je proto možn� připomenout, že podobn� okolnosti vedly k přijet� čl. I č�sti A bodu 53 a čl. IV bodu 2 z�kona č. 175/1990 Sb., kter�m se měn� a doplňuje trestn� z�kon. Těmi byla do pr�vn�ho ř�du zavedena konstrukce, podle n�ž v�ši nejnižš� měs�čn� mzdy coby kvalifikačn�ho krit�ria pro majetkov� trestn� činy stanov� vl�da, jak na to upozorňuje navrhovatel. Toto řešen� bylo na jedn� straně zdůvodněno t�m, že trestn� z�kon neuv�děl hranice kvalifikačn�ch znaků u majetkov�ch trestn�ch činů pevn�mi č�stkami a použ�val term�nů větš� škoda, větš� rozsah, značn� škoda nebo značn� rozsah nebo škoda velk�ho rozsahu a tyto pojmy byly vyloženy judikaturou, kter� se v z�vislosti na změně společensk�ch podm�nek neměnila, což vedlo s postupuj�c�mi změnami cenov�ch hladin k faktick�mu zostřov�n� trestn� represe. Na druhou stranu bylo toto řešen� paradoxně m�něno podle důvodov� zpr�vy jako dočasn�. Bylo považov�no za �čeln� zmocnit feder�ln� vl�du k vyhl�šen� č�stky nejnižš� měs�čn� mzdy do doby, než bude tato ot�zka upravena podrobněji pracovněpr�vn�mi předpisy (tisk 5. volebn�ho obdob� Feder�ln�ho shrom�žděn� Československ� socialistick� republiky č. 325).

32. N�sledně byla uveden� koncepce "zmocňovac�" (nikoliv odkazovac�) normy opuštěna z�konem č. 265/2001 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 141/1961 Sb., o trestn�m ř�zen� soudn�m (trestn� ř�d), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 140/1961 Sb., trestn� z�kon, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a někter� dalš� z�kony. Podle důvodov� zpr�vy k němu praxe uk�zala, že se nesplnil předpoklad, že pomoc� zmocněn� k vyd�v�n� vl�dn�ho nař�zen� bude pružněji reagov�no na inflačn� v�voj. Přiměřeně tot�ž lze nam�tat i vůči st�vaj�c�mu řešen� posuzovan� problematiky. Nav�c proti �pravě, kdy rozhodn� č�stka pro stanoven� v�še škod, kter� určuj� hranici trestn� odpovědnosti u majetkov�ch trestn�ch činů i nejčastějš� kvalifikačn� okolnosti u těchto trestn�ch činů spoč�vaj�c� ve v�ši škody, mělo b�t nam�t�no, že vl�da jako org�n moci v�konn� zde m� mimoř�dně důležitou pravomoc, kter� je v rozporu s čl. 39 Listiny [tisk 3. volebn�ho obdob� Poslaneck� sněmovny č. 785 - k bodu 33 (� 89 odst. 11) č�sti druh�, čl. IV], a pr�vě proto byly hranice v�še jednotliv�ch škod stanoveny př�mo z�konem.

33. V př�padě přijet� trestn�ho z�kon�ku důvodov� zpr�va na jedn� straně k �pravě kvalifikačn�ch okolnost� v�še škody konstatovala toliko to, že jsou "ve společn�ch ustanoven�ch vykl�d�ny stejn�m způsobem, jak je vykl�d� platn� trestn� z�kon a přistupuje k nim judikatura". T�m tedy konkludentně přejala i důvody, kter� k dan� �pravě vedly skrze kritiku �pravy předchoz� "zmocňovac�" normy. Současně ovšem na straně druh� se při zdůvodněn� napaden� pr�vn� �pravy přidržela v�še uveden�ho prakticko-technicistn�ho př�stupu, bez �stavněpr�vn�ho přesahu. Přitom z �ředn� činnosti je �stavn�mu soudu dostatečně zn�mo, že se za dobu trv�n� předchoz� pr�vn� �pravy stala rozhodovac� činnost obecn�ch soudů v dan� oblasti z�sadně předv�datelnou. A nejedn� se přitom v oblasti trestn�ho pr�va o v�jimku. Podobn� to je či bylo i v př�padě kvalifikace lehk� a těžk� �jmy na zdrav� či kvalifikace stavu vylučuj�c�ho způsobilost, kter� si někdo přivodil vlivem n�vykov� l�tky, apod.

34. Napaden� �prava přitom ani zcela nenaplňuje z�sadu, podle kter� mus� b�t z�kon, na kter� odkazuje čl. 39 Listiny, formulov�n s dostatečnou m�rou určitosti pro sv� adres�ty (lex certa). Jak dokl�d� aplikačn� praxe, nov� �prava, tak jako ta minul�, potřebuje n�sledn� dotvořen� skrze v�klad proveden� moc� soudn� při rozhodov�n� o konkr�tn�ch př�padech (usnesen� Nejvyšš�ho soudu sp. zn. 8 Tdo 830/2010 ze dne 13. 10. 2010, usnesen� Nejvyšš�ho soudu sp. zn. 15 Tdo 1003/2012 ze dne 27. 2. 2013 aj.). Derogac� tak znovu mohou nab�t v�znamu dř�vějš� judik�ty přiměřeně definuj�c� mal� a větš� než mal� množstv� psychotropn� l�tky [srov. rozsudek Nejvyšš�ho soudu sp. zn. 4 Tz 142/2000 ze dne 12. 7. 2000 (in: Pr�vn� rozhledy, 2000, č. 10, 469), rozsudek Nejvyšš�ho soudu sp. zn. 2 Tz 203/99 ze dne 16. 2. 2000 (in: Soudn� judikatura, 2000, č. 5, IV-13), rozsudek Nejvyšš�ho soudu sp. zn. 3 Tz 56/2001 ze dne 19. 4. 2001 aj.], př�padně pro ranou f�zi př�pravn�ho ř�zen� i orientačn� tabulky org�nů veřejn� žaloby, tak jak byly vymezeny např. v př�loze 2 již zrušen�ho pokynu obecn� povahy nejvyšš� st�tn� z�stupkyně č. 1/2008 ze dne 29. ledna 2008. Z �stavněpr�vn�ho hlediska proto nen� zapotřeb� přijet� nov� pr�vn� �pravy, ledaže k n� bude cht�t z�konod�rce přistoupit v souladu se zde vyložen�mi principy.

35. Ze shora vyložen�ch důvodů dospěl �stavn� soud k z�věru, že je ustanoven� � 289 odst. 2 trestn�ho z�kon�ku ve slovech "a jak� je množstv� větš� než mal� u omamn�ch l�tek, psychotropn�ch l�tek, př�pravků je obsahuj�c�ch a jedů" v rozporu s čl. 39 Listiny, ve spojen� s čl. 78 �stavy, a proto je podle � 70 odst. 1 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� z�kona č. 48/2002 Sb., zrušil. Protože neshledal relevantn� důvod pro odklad derogace, tak rozhodl o zrušen� dnem vyhl�šen� n�lezu ve Sb�rce z�konů. Současně bylo v souladu s ustanoven�m � 70 odst. 3 z�kona o �stavn�m soudu vysloveno, že nař�zen� vl�dy č. 467/2009 Sb., ve zněn� nař�zen� vl�dy č. 4/2012 Sb., pozb�v� platnost v ustanoven�ch, kter� byla vyd�na na z�kladě zrušen� č�sti napaden�ho z�konn�ho ustanoven� [srov. n�lez sp. zn. Pl. �S 5/94 ze dne 30. 11. 1994 (N 59/2 SbNU 155; 8/1995 Sb.), n�lez sp. zn. Pl. �S 3/95 ze dne 11. 10. 1995 (N 59/4 SbNU 91; 265/1995 Sb.), n�lez sp. zn. Pl. �S 42/2000 ze dne 24. 1. 2001 (N 16/21 SbNU 113; 64/2001 Sb.)].

36. Na intertempor�ln� �činky přijat�ho n�lezu je nutn� nahl�žet tak, že se odv�jej� ex nunc, tj. teprve ode dne, v němž bude n�lez vyhl�šen ve Sb�rce z�konů. Nosn� důvody tohoto n�lezu lze uplatnit proto pouze pro futuro (do budoucna), nikoli pro rozhodov�n� soudu o skutc�ch, k nimž došlo za trv�n� napaden� pr�vn� �pravy [srov. stanovisko pl�na sp. zn. Pl. �S-st. 31/10 ze dne 14. 12. 2010 (ST 31/59 SbNU 607; 426/2010 Sb.) aj.]. Opačn� př�stup ve vztahu k zah�jen�m, ale i již ukončen�m př�padům by totiž nevedl ve vztahu k �častn�kům ř�zen� v rozporu se smyslem tohoto n�lezu (srov. n�lez sp. zn. II. �S 2371/11 ze dne 18. 9. 2012, dostupn� na http://nalus.usoud.cz) k vyšš� m�ře pr�vn� jistoty. Kvůli rozd�lům mezi shora citovanou ust�lenou př�snějš� rozhodovac� činnost� obecn�ch soudů a m�rnějš�m řešen�m zvolen�m vl�dou d�ky napaden�mu zmocňovac�mu z�konn�mu ustanoven�, a to rozd�lům postr�daj�c�m jak�koliv racion�ln� �stavněpr�vn� zdůvodněn�, proto nen� materi�ln�, a t�m ani form�ln� důvod pro př�padn� postup podle � 71 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu.

37. Od �stn�ho jedn�n� nebylo možn� oček�vat dalš� objasněn� věci. Mimoto navrhovatel a Sen�t v�slovně souhlasili s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n�. Proto bylo upuštěno od �stn�ho jedn�n� podle � 44 z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vladimír Kůrka a Jan Musil a k jeho odůvodnění soudci Jan Filip a Ivana Janů.