Ve věci návrhu na zrušení § 183i až 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 257/2008 účinný od 14.07.2008
| Schválené: | 27.03.2008 |
| Účinnost od: | 14.07.2008 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | CENNÉ PAPÍRY., OBCHODNÍ PRÁVO. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 27. března 2008 v plénu ve složení František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný a Michaela Židlická ve věci návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, za kterou jedná senátorka Soňa Paukertová, právně zastoupené JUDr. Petrem Zimou, advokátem v Praze 2, Slezská 13, na zrušení ustanovení § 183i až § 183n zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení v ústním jednání takto:
JUDr. Rychetský v.r.
Předseda Ústavního soudu
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu a argumentace navrhovatele
1. Nvrhem, kter byl stavnmu soudu doručen dne 16.11.2005, se skupina sentorů (dle jen "navrhovatel") domhala zrušen ustanoven 183i až 183n zkona č. 513/1991 Sb., obchodnho zkonku, ve zněn pozdějšch předpisů (dle tž jen "obch. zk."), kter jsou zahrnuta pod marginln rubrikou "prvo vkupu častnickch cennch paprů" (dle jen "prvo vkupu"). Tento nvrh byl podle 35 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o stavnm soudu"), stavnm soudem odmtnut usnesenm ze dne 8. prosince 2005 sp. zn. Pl. S 53/05, když bylo zjištěno, že v tže věci stavn soud již obdržel pod sp. zn. Pl. S 43/05 nvrh Městskho soudu v Praze na zrušen 183i až 183n obch. zk. a 200da občanskho soudnho řdu (dle tž jen "o. s. ř."). V souladu s 35 odst. 2 zkona o stavnm soudu se navrhovatel stal vedlejšm častnkem v řzen ve věci sp. zn. Pl. S 43/05.
2. Navrhovatel podal svůj nvrh znovu s poukazem na novoty, kter ve srovnn s nvrhem sp. zn. Pl. S 43/05 vnesla do ustanoven o prvu vkupu častnickch cennch paprů novela obchodnho zkonku obsažen v zkoně č. 377/2005 Sb., o finančnch konglomertech. Odkzal na argumentaci, kterou ve vztahu k napadenm ustanovenm obchodnho zkonku předestřel v podn předchozm.
3. Zkon o stavnm soudu neřeš vslovně otzku postaven navrhovatele, jehož nvrh byl podle 35 odst. 2 tohoto zkona odmtnut, a kter se proto stal vedlejšm častnkem v již dřve zahjenm řzen, přičemž v tomto řzen byl nvrh odmtnut, aniž došlo k jeho meritornmu projednn. Zejmna v přpadě, kdy navrhovatelem v dřve zahjenm řzen je soud podle 64.3 odst. 2 zkona o stavnm soudu (konkrtn kontrola stavnosti), nen vyloučena situace, že stavn soud dojde k zvěru, že takov nvrh nesplňuje podmnky čl. 95 odst. 2 stavy, a předchoz nvrh odmtne pro zjevnou neoprvněnost navrhovatele, popř. může nastat situace, kdy řzen před obecnm soudem, kter zavdalo podnět k podn nvrhu podle čl. 95 odst. 2 stavy, bylo zastaveno. Tm by došlo v přpadě pozdějšho navrhovatele k situaci, kdy by byl zbaven možnosti uplatňovat sv nroky a hjit sv zkladn prva a svobody. Tuto situaci ve sv rozhodovac praxi stavn soud řešil prvn konstrukc, podle kter v takovm přpadě považuje překžku litispendence za odpadlou (srov. nlez sp. zn. Pl. S 5/05, č. 3/2006 Sb.). V projednvan věci stavn soud svm usnesenm ze dne 5. zř 2006 sp. zn. Pl. S 43/05 a č. j. Pl. S 56/05-41 z řzen, vedenho pod sp. zn. Pl. S 43/05, vyloučil k samostatnmu projednn nvrh navrhovatele, jako vedlejšho častnka v řzen sp. zn. Pl. S 43/05, s tm, že takto vyloučen nvrh vedlejšho častnka (původn nvrh sp. zn. Pl. S 53/05) spojil ke společnmu řzen s nvrhem vedenm dosud pod sp. zn. Pl. S 56/05. Současně došlo k určen novho soudce zpravodaje.
4. Poznamenv se, že stavnmu soudu byly v průběhu řzen, vedenho pod sp. zn. Pl. S 43/05, dne 10. března 2006, 10. dubna 2006 a 4. zř 2006 doručeny ždosti J. H., Ing. J. N. a Ing. J. Č. o přiznn postaven vedlejšho častnka řzen podle ustanoven 63, resp. 76 odst. 3 zkona o stavnm soudu, v souvislosti s aplikac ustanoven 183i až 183n obch. zk., při převodu častnickch cennch paprů z jejich vlastnictv do vlastnictv akcionře, kter splnil podmnky stanoven v 183i odst. 1 (dle jen "hlavn akcionř"). Dne 22. června 2006 pak byl stavnmu soudu doručen přpis Městskho sttnho zastupitelstv v Praze, ve kterm sdělilo, že v prvn věci navrhovatele Zkušebnictv, a. s., o nvrhu na zpis přechodu akci podle 183i obch. zk. do obchodnho rejstřku vstupuje do řzen ve smyslu ustanoven 35 odst. 1 psm. i) o. s. ř. Tyto nvrhy byly vyřzeny v rmci tohoto řzen, s poukazem na to, že v řzen o zrušen zkonů a jinch prvnch předpisů zkon o stavnm soudu, s vjimkou přpadů nastalch v důsledku postupu podle ustanoven 35 odst. 2 citovanho zkona, vedlejš častenstv nezn. častnkem řzen před stavnm soudem může bt jen ten, koho za častnka zkon o stavnm soudu označuje ( 28 odst. 1 až 4).
5. Navrhovatel svou argumentaci předestřel v nvrhu sp. zn. Pl. S 53/05, kter byl na zkladě vše uvedench usnesen (sub 3) spojen ke společnmu projednn s nvrhem sp. zn. Pl. S 56/05 a nadle veden pod sp. zn. Pl. S 56/05. Tento nvrh byl ovšem v průběhu řzen (ať již pod sp. zn. Pl. S 43/05 nebo Pl. S 56/05) dle doplňovn o dalš podn spolu s dalšmi důkazy v podobě člnků z odbornch časopisů, přkladů zahraničnch prav tzv. squeeze-outu, stanoviska Komise pro cenn papry apod. Argumentace byla tmto způsobem doplňovna v nsledujcch podnch ze dne 5. ledna 2006, 18. dubna 2006 a 27. zř 2006. Navrhovatel konečně sv dosavadn nvrhy a argumenty shrnul a doplnil v podn ze dne 28. nora 2007. Toto posledn podn bylo proto vzato jako vchodisko k shrnut a uspořdn jeho argumentace, přičemž byl vzat zřetel i na předchoz podn. Vtky, kter směřuj proti pravě nucenho vkupu, lze uspořdat nsledujcm způsobem:
a) do prvn skupiny vad zařadil navrhovatel rozpory s prvn pravou vkupu cennch paprů, jak je obsažena ve Směrnici Evropskho parlamentu a Rady ES 2004/25/ES ředn věstnk EU. Zvlštn vydn 2004. Kap. 17, sv. 002 (dle jen "Třinct směrnice");
b) druhou skupinu podle navrhovatele tvoř vady, kter představuj rozpor s principy uvedenmi v mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "Evropsk mluva");
c) třet skupinu vad tvoř rozpory s ustanovenmi mezinrodnch dohod o ochraně investic;
d) čtvrtou skupinu vad označil navrhovatel jako vady procesn povahy;
e) zbvajc skupina zahrnuje vady, kter podle navrhovatele nespadaj do skupiny prvn až čtvrt.
6. Pokud jde o nmitky rozporu pravy prva vkupu s komunitrnm prvem, navrhovatel namt předevšm:
a) nesprvn převzet čl. 15 Třinct směrnice, když podle směrnice je třeba splněn dvou kumulativnch podmnek - dosažen nejmně 90 % podlu akci, a současně nejmně 90 % podlu na hlasovacch prvech, nikoli pouze jedn z nich;
b) to, že nen upraveno prvo minority na tzv. sell-out, tj. prvo minoritnho akcionře na to, aby většinov akcionř jeho akcie odkoupil. V jednom ze svch předchozch podn navrhovatel poukzal na to, že prvo vkupu (tzv. squeeze-out) a prvo na odkup (tzv. sell-out) jsou vzjemně se doplňujc opatřen. Nezaveden druhho institutu nebylo v Česk republice nijak zdůvodněno a znamen zmařen vsledku předepsanho směrnic. Tmto způsobem druh strana, tj. akcionři, kteř vlastn 10 % a mně častnickch cennch paprů ve smyslu 183i odst. 1 obch. zk.;
c) Česk republika v době přijet Třinct směrnice neměla pravu prva vkupu kotovanch akci. Proto nemohla přijmout ždnou pravu prva vkupu těchto akci, kter by nensledoval nabdku převzet. Zkladnm pravidlem je, že vkup může nsledovat jen po nabdce převzet ( 183a obch. zk.). Vjimka je učiněna pouze pro stty, kter v době přijet Třinct směrnice takovou pravu již měly;
d) s tm souvis neimplementace pravidla pro předpoklad sprvnosti ceny po dobrovoln nabdce převzet. Nabdka převzet, kter m předchzet vkupu, je důležitm testem přiměřenosti ceny za akcie. Pokud nabdku převzet nikdo neakceptoval, nemůže bt protiplněn za akcie přiměřen hodnotě akci;
e) na to navazuje nezajištěn podmnky čl. 15 odst. 5 Třinct směrnice - zaručen spravedliv ceny. Ta je však stanovena hlavnm akcionřem a doložena znaleckm posudkem znalce, vybranho a zaplacenho hlavnm akcionřem. Oceňovn je vždy předpojat. V zkoně nejsou uvedena ždn uchopiteln kritria oceněn mimo pojmů "přiměřenost" a "spravedlnost", takže vše zvis na libovůli znalce. Navrhovatel zde poukzal na rozdln hodnocen, kter se liš o několik set procent.
7. prava prva vkupu je rovněž podle navrhovatele v rozporu s Evropskou mluvou. Mezi takov vady tto pravy zařadil:
a) rozpor s principem legality, kter vyžaduje přesnost, určitost a předvdatelnost prvn pravy (s odkazem na nlez sp. zn. Pl. S 44/03 z 5. dubna 2005, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu svazek 37, nlez č. 73 vyhlšen pod č. 249/2005 Sb.), což 183i obch. zk. nesplňuje. Přitom toto ustanoven neobsahuje pouze jeden prvek nejistoty, ale celou řadu - neurčitě upraven dlka lhůty ke svoln valn hromady, nejasn vymezen druhu řzen a požadovanho petitu (na určen, na plněn), nejasn prava zniku prva, resp. promlčen nroku na přezkoumn protiplněn v 183k odst. 2 a odst. 3 obch. zk. (s odkazem na stanovisko I. Štenglov v dodatku k 10. vyd. komentře k obchodnmu zkonku v nakladatelstv C. H. Beck, s. 88), nejasn okruh častnků řzen podle 183k obch. zk., nejasn nositel povinnosti poskytnout protiplněn, nejasn pravidla pro rozhodn den pro oceněn vše protiplněn podle 61 odst. 2 obch. zk. v porovnn s prax hlavnch akcionřů a Česk nrodn banky, nejasnost, pokud jde o možnost ostatnch akcionřů, jak postupovat podle 183k odst. 5 obch. zk., nejasnost pravidel pro nvrat do původnho stavu v přpadě, že soud vyslov neplatnost usnesen valn hromady. Nejasn jsou podle navrhovatele zkladn atributy nhrady za akcie, neboť pojmy "přiměřenost" a "spravedlnost protiplněn" jsou subjektivn. Všechny prvky nejasnosti přitom působ ve prospěch hlavnho akcionře, když je jasně popsno, jak m zskat akcie. Postup při ochraně prv minoritnch akcionřů je popsn nejasně nebo zcela chyb. Od soudů přitom jejich ochranu očekvat nelze z důvodu přepjatho formalismu obecn justice (Hollnder, P.: stavněprvn argumentace. Praha. Linde 2003, s. 77);
b) rozpor s požadavkem veřejnho zjmu při pravě prva vkupu. Ten je dn u prva vkupu v přpadě společnost s kotovanmi akciemi provděnho po nabdce převzet, neboť plyne z podkladovch dokumentů Evropskch společenstv. Česk zkonodrce však nepodal ždn odůvodněn veřejnho zjmu v přpadech, kter upravil nad rmec Třinct směrnice (vkup nekotovanch akci a vkup kotovanch akci provděn mimo rmec nabdky převzet). Důvodov zprva k nvrhu poslance D. neexistuje, ten pouze odkzal na Třinctou směrnici. V literatuře uvděn důvod zbavit akciovou společnost nečelnch nkladů na valn hromady je zavdějc a irelevantn. Podle tisku tž společnosti, kter provedly vkup akci, znovu uvažuj o primrnch emisch;
c) neexistenci možnosti předběžně (před přechodem vlastnickho prva k akcim) přezkoumat zkonnost postupu společnosti při realizaci prva vkupu. V prvnch řdech, kter maj jako předpoklad přechodu prva zpis do obchodnho rejstřku (jako SRN, Rakousko), existuje možnost přezkoumat sprvnost postupu společnosti - např. zda m hlavn akcionř skutečně dostatečn počet akci, zda je to dostatečně doloženo, řdn svoln valn hromady, splněn podmnek pro prvo vkupu, zda nejde o zneužit prva apod. V tomto směru je podle navrhovatele Česk republika vjimkou (viz 131 obch. zk.).
8. Nucen vkup akci je podle navrhovatele v rozporu s mezinrodnmi dohodami o ochraně investic, neboť v akciovch společnostech jsou rovněž zahraničn osoby. Zde navrhovatel namt:
a) opatřen k odnět vlastnickho prva mus bt přezkoumateln soudem jak z hlediska vztahu k investici, tak z hlediska sprvnosti oceněn. V rejstřkovm řzen však soud nemůže nic přezkoumvat ( 200da o. s. ř.) a v řzen o neplatnost valn hromady je překžkou efektivnho přezkoumn ustanoven 131 obch. zk.;
b) nejasnost, kter vede v praxi k masovmu stanoven vše protiplněn k jinmu datu, než ke ktermu bylo vyvlastněn oznmeno. Nhrada se m podle těchto dohod rovnat tržn hodnotě vyvlastněn investice bezprostředně před tm, než bylo rozhodnut o vyvlastněn oznmeno. Ve všech znmch přpadech vkupu však byla hodnota akci stanovena k tzv. rozhodnmu dni několik měsců před tm, než bylo rozhodnut oznmeno. Tm dochz i k rozporu s 61 odst. 2 obch. zk.;
c) neexistenci zročen protiplněn, a to ode dne vyvlastněn do dne vplaty.
9. Vady procesnho charakteru spatřuje navrhovatel předevšm v nerespektovn principu rovnosti zbran, ochrany slabšho a přstupu k soudu. Za konkrtn nedostatky označil:
a) neexistenci zruky toho, že opatřen, vedouc k vytěsněn, bude skutečně přezkoumno soudem v kontradiktornm a veřejnm procesu. V rejstřkovm řzen se nic nepřezkoumv a vyvlastňovan akcionř nen častnkem řzen. Navc za pomoci 131 obch. zk. se vždy hled důvod pro zastaven řzen či zamtnut žaloby. I kdyby byla žaloba minoritnho akcionře po prvu, k restituci původnho stavu nemus dojt, když je zde určit fait accompli, vytvořen zpisem do obchodnho rejstřku. Soud, kter bude ve věci rozhodovat, bude vychzet z vytvořenho stavu a vzhledem k principu prvn jistoty a ochrany prv třetch osob bude mt sklon nvrh na přezkoumn usnesen valn hromady odmtnout. Proto by mělo dojt k přezkumu ještě před přechodem vlastnickho prva, jako v řadě jinch sttů, byť je to vzno na aktivitu minoritnch akcionřů (Nizozem, Velk Britnie, Švdsko), nebo to zvis na vaze soudu (Německo, Rakousko). V Česk republice je tento přezkum vyloučen podle 131 odst. 3 obch. zk. Dle nen v rmci přezkoumvn vše protiplněn respektovn princip ochrany slabš strany. Toto řzen je proto zatženo vadami, kter porušuj princip proporcionality;
b) nerespektovn principu rovnosti zbran při přezkoumvn vše protiplněn. Minoritn akcionř se podle 183k obch. zk. dostane ke slovu teprve, když m proti sobě překžky jako jsou znaleck posudek, stanovisko Česk nrodn banky a zpis do obchodnho rejstřku, aniž se přitom mohl podlet či bt častnkem řzen;
c) značn informačn deficit minoritnch akcionřů, pokud jde o stav majetku společnosti a pravděpodobn budouc hospodřsk vsledky, o kter se hodnocen obvykle opr. To st v nerovnost zbran v přezkumnm řzen, když je pravidlem, že většina posudků se opr o podklady představenstva společnosti;
d) jako zsadn vadu vid zsadu, že soud je v přezkumnm řzen ovldn toliko nvrhem žalobce. Ten m mlo informac umožňujcch mu v krtk lhůtě vyčslen sprvn vše protiplněn. Ve spojen s alokac nkladů řzen k tži toho, kdo ve sporu podlehne, jde o dalš překžku pro uplatněn jeho prva. Např. v SRN v rmci tzv. Spruchverfahren akcionř k takovmu vyčslovn vše nroku nucen nen;
e) důkazn břemeno proto nepřechz, na rozdl od zahraničnch prav (SRN, Rakousko), na hlavnho akcionře;
f) nklady řzen jdou k tži minoritnho akcionře, což je dalš překžka pro uplatněn prva u soudu. prava nkladů řzen tak m odrazujc efekt. V původnm nvrhu byl tento nzor navrhovatelem dle rozveden v tom směru, že proti sv vůli vyvlastněn akcionř by podle některch komenttorů obchodnho zkonku byl nucen nst nklady přezkumnho řzen a přitom platit tm vyšš soudn poplatek, čm vce jej hlavn akcionř ve spoluprci se znalcem při určen vše protiplněn "podvede". Jestliže je dle nepřiměřenost protiplněn vyjmuta jako žalobn důvod ze žaloby o neplatnost usnesen valn hromady ( 183k odst. 5 obch. zk.), mus bt žaloba o neplatnost valn hromady nahrazena řzenm, kter probh v obdobnm režimu, resp. v řzen, kter postaven vyvlastňovan osoby dle nezhorš. Jinak nen možn hovořit o tom, že přezkumn řzen je řzenm, kter ve smyslu dostatečnosti prvn ochrany nahrazuje řzen o neplatnosti usnesen valn hromady. Zde navrhovatel poukzal na přklad německ pravy, podle kter nklady tzv. přezkoumacho řzen (Spruchverfahren) nese zsadně hlavn akcionř;
g) neexistenci jakkoliv činn ochrany mimo stojcch akcionřů, když nen upraven institut společnho zstupce a nen upravena jejich informovanost o vsledku řzen,
h) nutnost žalovat v zahranič, je-li hlavn akcionř zahraničn osobou. To je dalš ztěž a pro většinu minoritnch akcionřů nepřekonateln překžka.
10. Mezi zbvajc vady pravy prva vkupu navrhovatel uvedl:
a) skutečnost, že se jedn o vztah soukromoprvn, kde by měl bt respektovn princip formln rovnosti. Přesto zkon dv prvo hlavnmu akcionři jednostranně upravit vzjemn vztahy - o vši protiplněn rozhoduje znalec najat a placen hlavnm akcionřem, minoritn akcionři dostanou slovo v kontradiktornm řzen pot, co vše důležit rozhodla valn hromada a přezkoumal notř, znalec, Česk nrodn banka. Dialog o sprvn vši plněn tak probh mezi hlavnm akcionřem a jm najatm znalcem a orgny veřejn moci. Teprve pot dostv slovo minoritn akcionř;
b) ustanoven 183i obch. zk., kter neumožňuje efektivn vkon prva na doplatek protiplněn. Stvajc prvn prava nedv vytěsněnm akcionřům možnost se ani o veden sporu dozvědět. V původnm nvrhu navrhovatel v tto souvislosti uvedl, že občansk soudn řzen je sice veřejn, ale rozhodnut soudů v obchodnch věcech se běžně nezveřejňuj (vjimkou jsou rozhodnut ve věcech nekal soutěže). Pokud by prvo vznikl na zkladě ustanoven 183k odst. 3 obch. zk. mělo bt uplatněno, musely by se o jin vši protiplněn ostatn oprvněn osoby nejprve dozvědět. Protože zkon ždn mechanismus zveřejněn rozhodnut neposkytuje, jedn se pro většinu oprvněnch osob pouze o prvo formln, kter nen možn efektivně vykonat;
c) nerespektovn prv zstavnch věřitelů, kterm obchodn zkonk nepřiznv prvo na postup podle 183k odst. 3 obch. zk.
11. Prvn prava tak nemotivuje hlavnho akcionře k poctivmu chovn, neboť za jednn v rozporu s dobrmi mravy nen nijak postihovn. Jedinm jeho rizikem je, že bude možn muset doplatit několika akcionřům, kteř maj dostatek prostředků na veden sporu o přezkoumn protiplněn před formalisticky uvažujcmi soudci. Nen respektovn požadavek legality ani požadavek proporcionality při přechodu akci, při řzen o přezkoumn leglnosti opatřen vedoucch k přechodu, ani při stanoven a přezkoumn vše protiplněn.
12. Jako nov argument doplnil konečně navrhovatel svůj nvrh o nmitku, že nvrh poslance D., kterm se prvo vkupu dostalo do naš prvn pravy, byl označen jako pozměňovac nvrh, ač ve světle nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 77/06, s ohledem na obsah a čel původnho nvrhu zkona, jm bt nemohl. Obsah a čel obou nvrhů se diametrlně liš (prava obchodnho rejstřku a prva vkupu). Pozměňovac nvrh poslance D. přitom neobsahuje ždn doplněn, změnu ani vypuštěn některho ustanoven navrženho poslancem Pospšilem. prava zcela zsadn otzky tak byla provedena cestou přlepku.
13. Ze všech uvedench důvodů proto navrhovatel požaduje zrušen pravy prva vkupu, když efekt zsadnch vad uvedench sub 6 až 11, a dle vady legislativnho postupu, čin prvn pravu nestavn. Zde je třeba uvst, že zvěrečn podn, kter mělo argumentaci navrhovatele shrnout, neobsahuje jedinou konkrtně vyargumentovanou vtku nestavnosti napaden prvn pravy institutu prva nucenho vkupu. Proto bylo třeba přihldnout i k původnmu nvrhu navrhovatele pod sp. zn. Pl. S 53/05, kde bylo argumentovno tm, že tato prvn prava odporuje čl. 1 stavy a čl. 4 odst. 4 a čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").
14. V původnm nvrhu byla ještě nad rmec shrnut obsažena nsledujc stavněprvn argumentace. Prvn prava prva vkupu obsažen v 183i až 183n obch. zk. podle navrhovatele m představovat postup uveden v ustanoven čl. 11 odst. 4 Listiny; jedn se o vyvlastněn ve formě odnět akci dosavadnm majitelům ve prospěch jinho subjektu. O tom, že v podobnch přpadech odnět akci za nhradu se jedn o zsah do vlastnickho prva, již judikovala řada evropskch soudů. Navrhovatel v tto souvislosti konstatoval, že prvn prava prva vkupu nesplňuje podmnky stanoven čl. 11 odst. 4, čl. 4 odst. 4 Listiny a čl. 1 stavy. To odůvodnil tm, že otzka tzv. vkupu cennch paprů proti vůli jejich vlastnků, zejmna otzka nhrady za vyvlastněn, je upravena způsobem, kter vyvlastňovanm investorům prakticky znemožňuje efektivn obranu proti zneužit prva, a tm je stav do zcela nerovnho postaven (viz nže). Tito investoři nemaj dostatečnou dobu na to, aby se mohli připravit na valnou hromadu a aby se mohli rozhodnout o otzce, zda je vše protiplněn určena ve sprvn vši. Investoři dle nejsou nijak chrněni proti zneužit prva v rmci svolvn valn hromady, proces stanoven vše protiplněn a jeho hrada umožňuje libovůli ze strany hlavnho akcionře a zakld nerovnost častnků prvnch vztahů, proces přezkoumn sprvnosti či přiměřenosti protiplněn nen ovldn jasnmi a srozumitelnmi pravidly, rejstřkov řzen jim neposkytuje ochranu.
15. I kdyby se nejednalo o vyvlastněn, k vyvlastňovacmu aktu sttu dochz. Bez zpisu do obchodnho rejstřku, tedy bez aktu sttu k přechodu vlastnictv, nemůže dojt. Podle navrhovatelem citovanch rozhodnut Evropskho soudu pro lidsk prva se však o vyvlastněn jedn (např. James a dalš proti Spojenmu Krlovstv z 1986), neboť je to podřazeno pod druh pravidlo čl. 1 věty druh Dodatkovho protokolu k Evropsk mluvě (deprivation of property). Proto na pravu prva vkupu je třeba daleko vce vzthnout rozhodnut James a dalš než rozhodnut ve věci Bramelid, neboť role sttu (zpis do obchodnho rejstřku) je v tomto přpadě daleko vznamnějš. Navc označen nen tak důležit jako role sttu. Je absurdn představa, že by si v přpadě odnmn majetku ve prospěch sttu (vyvlastněn) investor zasloužil větš ochranu než v přpadě odnět ve prospěch jinho soukromho investora. Tento rozdl lze přitom doložit na nov pravě v zkoně č. 184/2006 Sb., o odnět nebo omezen vlastnickho prva k pozemku nebo ke stavbě (zkon o vyvlastněn). I když lze připustit, že prvo k akcim nepožv stejn ochrany jako vlastnictv k jinm věcem, neznamen to, že by akcionři vyvlastňovan podle 183i a nsl. obch. zk. neměli mt tměř ždn prva a garance.
16. Pokud jde o lhůtu ke svoln valn hromady, je v dosavadnch komentřch k tto problematice značn rozpor v tom, zda je možn zkrtit lhůtu mezi dnem oznmen a dnem konn valn hromady na dobu kratš než 30 dnů. Podle jednoho z nzorů je třeba na dan přpad aplikovat ustanoven 181 odst. 1 a odst. 2 obch. zk. a lze tedy zkrtit zkonnou 30denn lhůtu mezi dnem oznmen a dnem konn valn hromady, uvedenou v 184 odst. 4 obch. zk., na 15 dnů. Ustanoven 181 odst. 1 obch. zk., kter umožňuje svolat valnou hromadu v kratš lhůtě, však nepokrv přpady, kter jsou předvdan v 183i a nsl. obch. zk., a to z těchto důvodů:
a) ustanoven 183i odst. 1 obch. zk. hovoř vslovně o "valn hromadě", zatmco 181 obch. zk. o "mimořdn valn hromadě". Na postup podle 183i obch. zk. tedy nelze vzthnout ustanoven 181 obch. zk.;
b) dalšm důvodem pro to je i povaha ustanoven 181 obch. zk., kter je určeno ochraně menšiny, a nikoliv k tomu, aby většinovm akcionřům usnadnilo život (zde poukzal na nzor Havel B.-Doležil T.: A zase ten squeeze-out: vahy nad interpretac 183i a nsl. ObchZ, Prvn rozhledy, roč. 2005, č. 17, s. 634-635). Ustanoven 181 obch. zk. m i urychlit postup pro přpady, kdy je nutn do řzen společnosti rychle zashnout nebo kdy je nutn zskat rychle informace od představenstva. To však nen přpad 183i obch. zk., kdy nen ani společnost ani hlavn akcionř v ždn časov tsni a kdy je nutn naopak poskytnout dostatek času vyvlastňovanm akcionřům;
c) dle nikde v ustanovench, tkajcch se vkupu cennch paprů, nen odkzno na ustanoven 181 obch. zk. Ustanoven 183j obch. zk. je lex specialis k 184 odst. 4 obch. zk. Zrovna tak je i ustanoven 181 obch. zk. lex specialis ve vztahu k ustanoven 184 odst. 4 obch. zk. Z uvedenho je zřejm, že jak ustanoven 181 obch. zk., tak ustanoven 183j obch. zk. jsou ustanovenmi specilnmi ve vztahu k obecnmu ustanoven 184 odst. 4 obch. zk. Mezi ustanovenmi 181 a 183i a nsl. obch. zk. nelze dovodit přitom ždn vztah speciality;
d) minoritn akcionři jsou při povinnm vkupu akci v pozici vyvlastňovanch osob, kterm je odnmno proti jejich vůli jejich vlastnick prvo k akcim. Požadavek dostatečně dlouh doby na přpravu na jednn valn hromady by tedy v tomto přpadě měl bt akcentovn, a nikoliv potlačen ve prospěch vyvlastňujcho hlavnho akcionře.
Podle navrhovatele existuj i nzory vznamnch odbornků, kter jsou zcela opačn. To dokazuje, že prvn prava je v tomto ohledu nejasn, neurčit a matouc a nesplňuje požadavky stanoven na prvn stt v ustanoven čl. 1 stavy.
17. Dle navrhovatel podrobil kritice stanoven vše protiplněn. Zdn objektivity při stanoven vše protiplněn je zkonodrcem vytvřeno zapojenm znalců do procesu určen jeho vše. Podstatou každ modern společnosti je zkon dobrovolnho převodu vlastnictv. Nedobrovoln přechod vlastnictv je vjimkou, pro kterou mus vždy existovat jasn a striktn pravidla. To prava podle 183i a nsledujcch obch. zk. nesplňuje. Smluvn ujednn o ceně je nahrazeno jednostrannm stanovenm "kupn ceny" (zde protiplněn) hlavnm akcionřem. M-li bt souhlas jedn ze stran nedobrovoln, resp. nechtěn transakce s vš ceny za převod nahrazen rozhodnutm druh strany transakce, pak doložen sprvnosti a objektivnosti znaleckm posudkem mus splňovat přsn kritria objektivnosti jak z hlediska vběru znalce, provděn znaleckho posudku, tak i z hlediska možnosti jeho přezkoumn. V přpadech vytěsněn (squeeze-out) však znalce pro tento čel určuje hlavn akcionř sm, přičemž tak stanov znalci vši jeho odměny ( 183j odst. 6 obch. zk.). To samozřejmě mus mt a m vliv na otzku zvislosti či nezvislosti znalce. Nen dle zaručeno, že hlavn akcionř mus respektovat přpadn nesouhlasn nzor znalce. Znaleck "doložen" ceny m z tohoto důvodu jen čistě formln charakter bez praktickho vznamu pro ochranu vyvlastňovanch investorů a nepředstavuje ždnou ochranu prv vyvlastňovanch osob. Přpadn nmitka, že znalec m odpovědnost za vadn posudek a že odpovd za způsobenou škodu, zde s ohledem na hodnoty, kter jsou ve hře, neobstoj.
18. Zaplacen protiplněn za vkup nen dostatečně zajištěno. Původn ustanoven v tomto směru ( 183m odst. 5 obch. zk.) bylo zrušeno zkonem o finančnch konglomertech. Tento zkon zavedl povinnost složen čstky protiplněn na čet u banky nebo u obchodnka s cennmi papry. Ani tento nov prvek dostatečně nezajišťuje vplatu protiplněn stanovenho hlavnm akcionřem. Pod pojmem banka je možn rozumět jakoukoliv banku, tedy i banku operujc v jurisdikci nedostupn pro česk akcionře. Vedle toho novela, proveden zkonem o finančnch konglomertech, přenš povinnost poskytnout protiplněn z osoby hlavnho akcionře (viz platn zněn 183m odst. 3 a odst. 4 obch. zk. proveden zkonem o finančnch konglomertech) na obchodnka s cennmi papry nebo na banku. Vznik tak dalš prvn nejistota v tom, kdo je vlastně nositelem povinnosti "poskytnout protiplněn". Logicky by jm měl bt hlavn akcionř. Podle platnho zněn 183m odst. 3 a odst. 4 obch. zk. "poskytne protiplněn obchodnk s cennmi papry nebo banka", tedy jakoby tuto povinnost měly prvě posledně zmněn subjekty. Je zjevně nespravedliv vůči oprvněnm osobm, kterm je odnmno zkladn (vlastnick) prvo, že jsou zkonodrcem vystaveni tak vysokmu stupni nejistoty ohledně shora uvedench zležitost. Nen rozumn, aby tak značn rozpory zkona a jeho nejasnost za situace, kdy je odnmno zkladn prvo na pokojn užvn majetku statiscům občanů, řešila až judikatura.
19. K vadm přezkumnho řzen podle 183k obch. zk. navrhovatel řad zejmna nejasn vymezen okruhu častnků (sub a), druhu řzen (sub b), žalobnho nvrhu (sub c) a zniku prva dovolvat se nepřiměřenosti plněn.
a) Z textu obchodnho zkonku nen zřejm okruh častnků řzen o přezkoumn. Z logiky věci vyplv, že častnkem řzen by měl bt navrhovatel (někter z minoritnch akcionřů) a hlavn akcionř. To však nen nikde vyjdřeno vslovně a naopak ustanoven 183k odst. 3 obch. zk. stanov, že "soudn rozhodnut je pro hlavnho akcionře a pro společnost zvazn co do zkladu -" Podle tohoto ustanoven je tedy adrestem rozhodnut soudu i společnost. Pokud by měl bt častnkem řzen jen hlavn akcionř, neměla by tato věta smysl. Nen vůbec zřejm, jakou roli v tomto řzen m společnost hrt. K tomu přistupuje nov formulace 183m odst. 3 a odst. 4 obch. zk. (proveden zkonem o finančnch konglomertech), podle nž nositelem povinnosti poskytnout protiplněn je obchodnk s cennmi papry nebo banka;
b) ustanoven 183k odst. 1 obch. zk. ve svm textu otzku druhu řzen neřeš. Ze slov "mohou - poždat soud o přezkoumn přiměřenosti protiplněn" nelze dovodit, zda jde o řzen sporn či nesporn. Pokud by byla použita analogie s ustanovenm 220p odst. 4 obch. zk., kde je rovněž upraveno "prvo ždat o přezkoumn přiměřenosti protiplněn" v souvislosti s převodem jměn, je nutno poznamenat, že ani toto ustanoven nen jasn. Vrchn soud v Olomouci ve svm rozhodnut č. j. 8 Cmo 171/2005-731 uvedl, že řzen o přezkoumn přiměřenho vypořdn je řzenm nespornm. Naopak Vrchn soud v Praze je nzoru, že se jedn o řzen sporn. Navrhovatel je toho nzoru, že tak zvažnou otzku, jako je určen druhu řzen v otzkch, kdy je občanům odnmno proti jejich vůli zkladn (vlastnick) prvo, nen možn ponechvat na vvoji judikatury, ale že je nutn ji upravit přesně ve smyslu požadavků kladench na prvn stt (čl. 1 stavy);
c) z textu ustanoven 183k odst. 1 obch. zk. nen zřejm, zda vrok m znt na plněn, na určen nebo jinak. Ustanoven 183k odst. 3 obch. zk. hovoř zhadně o "přiznn prva na jinou vši protiplněn", ustanoven odstavce 4 pak hovoř o "určen nepřiměřenosti". Zkon zde tedy nedv jasnou odpověď na otzku po druhu žalobnho nvrhu. Problm nelze odstranit, ani pokud by se použila analogie s 220p obch. zk. Ani z textu 220p odst. 4 obch. zk., tj. ze slov "prvo ždat o přezkoumn vše vypořdn v penězch", rovněž nen zřejm, o jak typ nvrhu jde (na plněn, na určen nebo jin). Rovněž v praxi lze najt různ vklady, což navrhovatel dokld na přkladu nzoru v literatuře, kdy Dědič J. a dalš uvd v Obchodnm zkonku, Komentř, Polygon 2002, II. dl, s. 2865, že jde o žalobu na plněn, kdežto 17 odst. 1 zkona č. 627/2004 Sb. uvd žalobu na určen. Z uvedenho vyplv, že v přpadě 183i obch. zk. se jedn o neurčitou prvn pravu, kter nesplňuje kritria přesnosti, určitosti a předvdatelnosti definovan stavnm soudem ve věci sp. zn. Pl. S 44/03. Totž tedy plat i o ustanoven 183k obch. zk.;
d) ustanoven 183k odst. 2 obch. zk. zakld prekluzi prva dovolvat se nepřiměřenosti protiplněn. Ustanoven 183k odst. 3 posledn věty na druh straně obch. zk. stanov počtek běhu promlčec doby vůči všem oprvněnm osobm, bez ohledu na to, zda byly častnky řzen. Pojem "všechny oprvněn osoby" nen definovn a je nutn je vykldat zřejmě jako množinu vlastnků častnickch cennch paprů. Pokud by tm byly myšleny jen osoby, kter podaly nsledn nebo souběžn nvrhy na přezkoumn, pak by slova "bez ohledu na to, zda byly častnky řzen" postrdala smysl. Vslednm efektem obou citovanch ustanoven je tedy a) buď absurdn stav, že prvo nejprve zanikne (protože oprvněn osoba nepod nvrh na přezkoumn a v důsledku toho neběž ždn řzen, jehož by byla častnkem) a pot, co zanikne, se začne patrně promlčovat od okamžiku prvn moci rozhodnut vydanho na nvrh jin oprvněn osoby, b) nebo se jedn o dvě různ prva, a to prvo na přezkoumn (kter zanikne, pokud ždn z oprvněnch osob nepod nvrh na přezkoumn) a prvo na doplatek (kter se promlčuje patrně v obecn promlčec lhůtě). Na absurdnost uvedenho stavu poukazuj i autoři Komentře k obchodnmu zkonku Štenglov I. a spol. (dodatek k 10. vydn Komentře C. H. Beck, s. 88).
20. Podle ustanoven čl. 4 odst. 4 Listiny při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno podstaty a smyslu těchto prv. To mimo jin znamen, že prvn prava, spojen s omezenm zkladnho prva (zde prva na pokojn užvn majetku), mus splňovat vysok nroky na jasnost, srozumitelnost a předvdatelnost (viz rozhodnut stavnho soudu ve věci sp. zn. Pl. S 44/03, podle něhož ustanoven prvnho předpisu demokratickho prvnho sttu mus rovněž splňovat podmnky dostatečn přesnosti, určitosti a předvdatelnosti). Toto pravidlo mus platit dvojnsob, jestliže se jedn o zsah, spočvajc v plnm odnět vlastnickho prva. Vedle toho je nezbytn, aby na osoby, jejichž zkladn prvo je dotčeno, nebyla kladena nepřiměřeně vysok břemena v rmci řzen, kter m vst k přezkoumn nhrady za vyvlastněn. V tto souvislosti navrhovatel uvedl argumenty, kter podle jeho nzoru tyto nedostatky vyjadřuj. Proto je nesprvn ponechvat odstraňovn nepřesnost a nejasnost zkona na judikatuře soudů, jsou-li nahromaděny u jedinho institutu v tak velk mře, ve věcech, kde jsou dotčena zkladn prva občanů, a to vzhledem k stavnmu principu stanovenmu v ustanoven čl. 4 odst. 4 Listiny. Prvn prava vytěsněn minoritnch akcionřů nesplňuje požadavek proporcionality mezi prostředkem použitm k omezen (odnět) vlastnickho prva a sledovanm clem. Nen tž vůbec šetřeno podstaty a smyslu zkladnho prva (čl. 4 odst. 4 Listiny). Někter jednotliv rozpory či nejasnosti ve stvajc prvn pravě by patrně bylo možn odstranit stavně konformnm vkladem (možn např. druh řzen či druh nvrhu). Celou řadu nejasnost však ani stavně konformnm vkladem odstranit nelze. I kdyby to možn bylo, je nespravedliv, aby thu odstraňovn tak zvažnch nejasnost zkona a v takovm rozsahu, v jakm se vyskytuj v ustanovench 183i až 183n obch. zk., nesl ten, jehož prv by naopak mělo bt zkonodrcem ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřeno. Navrhovatel je přesvědčen, že je nepřpustn a je v rozporu s ustanovenm čl. 4 odst. 4 Listiny, aby vešker rizika, souvisejc s prvn pravou prva vkupu častnickch cennch paprů, nesl ten, jehož prv mělo bt při přijmn ustanoven o mezch zkladnch prv šetřeno, tj. minoritn investor.
21. Konečně je třeba uvst nmitky navrhovatele ohledně role Česk nrodn banky (původně Komise pro cenn papry - navrhovatel toto označen nezměnil). Podle jeho nzoru novela pravy prva vkupu zkonem o finančnch konglomertech zejmna neodstraňuje nmitku, že nedochz k objektivnmu stanoven vše protiplněn (kter by bylo s to objektivně nahradit proces vyjednvn kupn ceny), a to z těchto důvodů:
a) Komise pro cenn papry sama veřejně prohlsila, že nen schopn posuzovat přiměřenost vypořdn, a to zejmna u společnost s nekotovanmi akciemi (viz tiskov prohlšen KCP);
b) pro postup Komise pro cenn papry plat podle novely proveden zkonem č. 377/2005 Sb. přiměřeně fikce uveden v ustanoven 183e obch. zk. Podle tohoto ustanoven plat: Jestliže Komise pro cenn papry neodešle navrhovateli ve lhůtě uveden v odstavci 8 (tj. ve lhůtě 8 dnů - prodloužen na 15 pracovnch dn) sv stanovisko k obsahu nabdky převzet, popřpadě v tto lhůtě neuděl požadovan souhlas s nabytm častnickch cennch paprů clov společnosti anebo nabdku převzet nezakže, plat, že s nabdkou převzet souhlas. Nejde tedy o opatřen, kter by problm objektivnho stanoven vše protiplněn řešilo efektivně, protože k přezkoumn Komis pro cenn papry v řadě přpadů (zejmna u společnost s nekotovanmi akciemi) nemus vůbec dojt;
c) Komentř k Obchodnmu zkonku - dodatek k 10. vydn, C. H. Beck Praha, 2005, s. 83 uvd, že u nekotovanch akci nen vůbec nutn mt předběžn souhlas Komise pro cenn papry. Tedy u těchto cennch paprů by tedy nedochzelo vůbec k objektivnmu posuzovn vše protiplněn. I kdyby však Komise pro cenn papry měla pravomoc dozorovat vši protiplněn u nekotovanch cennch paprů, nen vybavena vůbec ždnmi pravomocemi požadovat od společnost s nekotovanmi akciemi jakkoliv informace, na jejichž zkladě by mohla přezkoumn vykonvat.
22. Pokud jde o nmitky navrhovatele vůči pravě rejstřkovho řzen, jejich vypořdn vyloučil stavn soud k řzen vedenho pod sp. zn. Pl. S 43/05, na jehož zvěr je zde třeba odkzat.
II.
Vyjdřen častnků řzen
23. S ohledem na průběh řzen v projednvan věci si stavn soud vyždal vyjdřen častnků řzen k nvrhu na zrušen 183i až 183n obch. zk. dvakrt. Poprv se tak stalo v rmci řzen vedenm pod sp. zn. Pl. S 43/05, pot, vzhledem k postupnmu doplňovn argumentace navrhovatelem, bylo od častnků vyždno dalš vyjdřen.
24. Předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen ze dne 16. listopadu 2005 popsal proceduru přijet zkona č. 216/2005 Sb. a uvedl, že zkonodrn sbor jednal při projednvn napadenho zkona ve shodě s prvn procedurou a svm hlasovnm vyjdřil přesvědčen, že přijat zkon nen v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky. Současně přiložil text pozměňovacho nvrhu poslance Doležala, pozměňovac nvrhy - tisk 566/4, schvlen text zkona - tisk 566/5, stenografick zznam ze třetho čten ze dne 9. nora 2004 a usnesen Poslaneck sněmovny č. 1457 a č. 1626.
25. Předseda Sentu Parlamentu Česk republiky ve vyjdřen ze dne 16. listopadu 2005 popsal proceduru projednn nvrhu zkona Sentem Parlamentu Česk republiky. Pokud jde o napaden ustanoven 183i až 183n obch. zk., poukzal na to, že řada vytkanch nedostatků byla již odstraněna v devt čsti zkona č. 377/2005 Sb., o doplňkovm dohledu nad bankami, spořitelnmi a věrnmi družstvy, institucemi elektronickch peněz, pojišťovnami a obchodnky s cennmi papry ve finančnch konglomertech a o změně některch dalšch zkonů (zkon o finančnch konglomertech). Zde poukzal na roli Komise pro cenn papry (nyn Česk nrodn banky), kter by měla jmnem sttu garantovat menšinovm akcionřům spravedlivou nhradu za jejich akcie. Stejně tak protiplněn je nyn zajišťovno přednm peněžnch prostředků k vplatě obchodnkovi s cennmi papry nebo bance. K nerespektovn principu proporcionality uvedl, že obchodnk s cennmi papry nebo banka jsou povinni poskytnout oprvněnm osobm protiplněn bez zbytečnho odkladu po proveden zpisu vlastnickho prva na majetkovm čtu v přslušn evidenci cennch paprů. Současně poukzal na řadu nejasnost tto pravy - obchodn rejstřk nen garantem zkonnosti postupu při vytěsněn, nejasn okruh častnků přezkumnho řzen, nevyjasněn druh řzen (sporn - nesporn), druh žalobnho petitu, nespravedliv alokace nkladů na přezkumn řzen. Těmito otzkami se Sent Parlamentu Česk republiky při projednvn novel obchodnho zkonku detailně nezabval, neboť vychzel z toho, že pravou dochz k zsahu do vlastnickch prv menšinovch akcionřů, a tm k porušen prv zaručench Listinou. Dle zdůraznil, že Třinct směrnice sice prvo vkupu umožňuje, ale požaduje v čl. 16 prvo tzv. sell-out, což je zrcadlov institut vůči prvu vkupu. Dle se vyjdřil k napadenmu ustanoven 200da odst. 3 o. s. ř.
26. Ve stanovisku Komise pro cenn papry bylo poukzno na zahraničn pravy a dle na Třinctou směrnici, kter umožňuje rozhodnout o vytěsněn jen v přpadě, že takovmu rozhodnut hlavnho akcionře předchz nabdka převzet a členskm sttům ukld zajistit vlastnkům zbvajcch cennch paprů spravedlivou cenu. Prvn charakter usnesen valn hromady je sporn, Komise pro cenn papry se přikln k nzoru, že o vyvlastněn nejde, jde však o citeln zsah do prv minoritnch akcionřů, což ale ještě nemus bt nestavn, děje-li se tak s odvolnm na veřejn hodnoty, při vyloučen libovůle zkonodrce při konstruovn takov prvn pravy a byl-li respektovn princip proporcionality (s odkazem na nlez č. 181/2005 Sb.). Komise se ztotožnila s navrhovatelem ohledně jeho argumentace o požadavku přiměřen spravedliv nhrady (pln nhrada). To se mus projevit i při postupu znalce, kter m nejdřve provst strategickou analzu společnosti, analzu tržeb, silnch a slabch strnek (SWOT analza) a finančn analzu. Teprve pot znalec může zvolit nejvhodnějš metodu oceňovn, což je obvykle metoda diskontovanch peněžnch toků (DCF - discounted cash flow) a urč současnou hodnotu společnosti. Komise se domnv, že vzhledem k jedinečnosti každ oceňovan společnosti nemohou mt pravidla pro tvorbu znaleckch posudků podobu zvaznho prvnho předpisu. Pravidla 183i odst. 5 obch. zk. považuje v tto souvislosti Komise pro cenn papry za souladn s požadavkem na plnou nhradu. Stejně tak se neztotožnila s navrhovatelem ohledně zvislosti znalce na hlavnm akcionři. Poukzala přitom na j zpracovanou metodiku stanoven přiměřen ceny při nabdkch převzet. Tato metodika je použiteln i pro čely vytěsněn. Problm komise vid v krtk lhůtě podle 183i odst. 5 obch. zk., kdy může zkoumat pouze vhodnost a odůvodněnost použitch znaleckch metod, sprvnost vpočtů a možn zkreslen a manipulace. V Česk republice se s ohledem na mlo likvidn trh může cena na regulovanm trhu podstatně odchylovat od přiměřen hodnoty; u nekotovanch společnost nen možn kritrium tržn ceny aplikovat vůbec. Problmem je tž otzka roku a absence určen okamžiku, ke ktermu m bt cena protiplněn stanovena. Co se tče procesn pravy prva vkupu, patř k podmnkm, podle kterch lze, dle nzoru Komise pro cenn papry, posoudit stavn konformitu vytěsněn, možnost obrtit se na soud, jasn vymezen pravidel řzen, vyřešen informačnho deficitu na straně minoritnch akcionřů, zajištěn postaven minoritnch akcionřů, kteř se neobrtili na soud a prava nkladů řzen tak, aby to nebylo překžkou pro podn žaloby.
III.
Nov skutečnosti a dodatečn vyjdřen častnků řzen
27. Pot, co došlo k vyčleněn problematiky prva vkupu do řzen vedenho pod sp. zn. Pl. S 56/05, bylo původn podn doplněno v řadě bodů a dle rozšřeno. Soudce zpravodaj proto poždal o doplněn původnho vyjdřen, aby častnci řzen měli možnost zaujmout stanovisko ke kompletn argumentaci navrhovatele. Současně bylo vyždno stanovisko Česk nrodn banky, kter v mezidob převzala koly, kter dosud plnila Komise pro cenn papry, na zkladě zkona o finančnch konglomertech.
28. Předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Ing. Miroslav Vlček předevšm uvedl, že k legislativn proceduře se častnk již vyjdřil (viz sub 24). Ustanoven, upravujc prvo vkupu častnickch cennch paprů, byla do zkona č. 513/1991 Sb. zařazena novelou provedenou zkonem č. 216/2005 Sb., a to na zkladě poslaneckho nvrhu ve druhm čten. Dalš novela uvedench ustanoven byla obsažena v zkoně č. 377/2005 Sb., o finančnch konglomertech. Pozměňovac nvrhy byly uplatněny ve druhm čten a podle odůvodněn byly předloženy za čelem zohledněn ustanoven Směrnice Evropskho parlamentu a Rady 2004/25/ES z 21. dubna 2004 o nabdkch převzet. K navrhovatelem zpochybněnmu způsobu předložen uvedench pozměňovacch nvrhů se nevyjdřil. Co se tče namtanch vad prvn pravy nucenho vkupu, tj. lhůty ke svoln valn hromady, zpochybněn garance zkonnosti proveden transakce instituc zpisu usnesen valn hromady do obchodnho rejstřku ve vazbě na 220da o. s. ř. (sprvně m bt 200da o. s. ř.), nemožnosti stanoven vše protiplněn objektivnm způsobem, nejasnost nositele povinnosti uhradit protiplněn minoritnmu akcionři, vad ustanoven o přezkumnm řzen, prekluze prva dovolvat se nepřiměřenosti protiplněn či nespravedliv alokace nkladů přezkumnho řzen, obecně konstatoval, že uveden prvn pravy byly schvalovny v Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky s myslem zjednodušit akcionřskou strukturu obchodn společnosti a umožnit efektivnějš rozhodovn ve společenskch zležitostech. Navrhovan změny měly současně reagovat na řadu praktickch přpadů, kdy minoritn akcionři čelově zneužvali, a to až šikanznm způsobem, vkon svch prv na kor zjmů obchodn společnosti jako celku a jejho rozvoje. To vše přesto, že vlastnictv majoritnho podlu s sebou nese nejen větš odpovědnost za sprvu a řzen, ale i větš ekonomick riziko, kter hlavn akcionř ve srovnn s minoritou podstupuje. Uvedl, že k tomuto nzoru se přikln ve svch vkladech i řada přednch českch odbornků v tto oblasti. Minoritn akcionři jsou skupinou společnků, jejichž vliv na chod společnosti s hlavnm akcionřem, splňujcm podmnky pro uplatněn prva vkupu cennch paprů, je zanedbateln. Navrhovatel novely proto považoval squeeze-out za standardn institut vyvžen prv a odpovědnosti většinovho akcionře oproti minoritnm akcionřům při sprvě a řzen společnosti a vedle toho argumentoval potřebou reagovat včas na ustanoven evropskch směrnic, a to již platn Směrnice Evropskho parlamentu a Rady 2004/25/ES z 21. dubna 2004 o nabdkch převzet. Tato směrnice Rady stanov povinnost pro člensk stty zajistit, aby předkladatel nabdky (tzv. squeeze-out) držel (nebo bude držet) nejmně 90 % zkladnho kapitlu spojenho s hlasovacmi prvy a 90 % hlasovacch prv clov společnosti. Vzhledem k pravě počtu hlasů (dle hlasovacch prv), obsažen v 180 odst. 2 obch. zk., by měl počet hlasů odpovdat podlu na zkladnm kapitlu společnosti. Podmnky pro předkladatele nabdky jsou tedy de facto splněny kumulativně - ač to tak na prvn pohled dle formlnho zněn 183i odst. 1 obch. zk. nevyznv. Znovu konstatoval, že zkonodrn sbor při projednvn tto pravy jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavnm pořdkem i mezinrodnmi smlouvami, ktermi je Česk republika vzna.
29. Předseda Sentu Parlamentu Česk republiky MUDr. Přemysl Sobotka se v doplňujcm stanovisku z 18. zř 2007 vyjdřil k novm skutečnostem, kter postupně doplňovan nvrh obsahuje. Konstatoval, že pokud jde o nmitku tzv. přlepku, v odkazovanm nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 77/06 se uvd, že "přlepek" je charakterizovn jako postup, "kdy se technikou pozměňovacho nvrhu zkona připoj prava zcela jinho zkona, s legislativn předlohou nesouvisejcho". V napadenm zkoně jde spše o tzv. "legislativnho jezdce", neboť doplněk poslance Doležala neimplementuje do zkonn předlohy nov zkon, ale pouze vybočuje z zkho prostoru vymezenho pro pozměňovac nvrhy legislativn předlohou. Zdůraznil zsadn vznam posouzen tto otzky pro budouc tvorbu prva. K dalšm nmitkm uvedl, že vzhledem k tomu, že akciov společnost je kapitlovou společnost, kde prva a povinnosti společnků jsou inkorporovna na jednotliv akcie, je přirozen, že vlastnk, držc většinu akci, m i větš prva, pokud tato jeho prva nejsou zkonem omezena. Omezen, obsažen v obchodnm zkonku, však navrhovatel považuj za nedostatečn. Jimi namtan nerespektovn "principu rovnosti zbran" lze považovat za sporn, neboť jeho pln respektovn by bylo proti duchu kapitlovch společnost a vedlo by ke zbytečnmu rovnostřstv v obchodnch společnostech. Pokud jde o nmitku, že v řzen před rejstřkovm soudem se nic nepřezkoumv, konstatoval, že na tomto principu jsou od novely obchodnho zkonku zkonem č. 216/2005 Sb. postaveny vešker zpisy do obchodnho rejstřku. Neplatnost usnesen valn hromady vyslovuje nezvisl soud, kter ustanoven 131 obch. zk. aplikuje. Zkon jasně a jednoznačně vymezuje přpady, kdy soud neplatnost nevyslov. Proto se s nmitkami navrhovatelů neztotožnil. Připomenul tž rozhodnut Spolkovho stavnho soudu z května 2007, kter dospěl k zvěru, že vytlačovn minoritnch akcionřů nen porušenm prva vlastnit majetek, pokud jsou rozumně vyvažovny zjmy minoritnch a většinovch akcionřů, zejmna pokud se vytěsňovanm akcionřům dostane přiměřen nhrady za jejich akcie a je jim poskytnuta činn prvn ochrana.
30. Za Českou nrodn banku se vyjdřil guvernr doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc. Předevšm zdůraznil, že pravu vytěsněn v obchodnm zkonku nelze považovat za implementačn. Podle nzoru Česk nrodn banky samotn dlč rozpory současn česk prvn pravy s evropskm prvem neodůvodňuj zvěr o protistavnosti cel prvn pravy vytěsněn, nebude-li zjištěn jej rozpor s stavnm pořdkem z jinho důvodu, i kdyby byla na zkladě rozhodnut Evropskho soudnho dvora v předběžn otzce podle čl. 234 Smlouvy o založen Evropskho společenstv (dle jen "SES") někter z platnch ustanoven, upravujcch prvo vkupu, pro rozpor s evropskm prvem zrušena. Platnou prvn pravu nelze považovat za předběžnou transpozici Třinct směrnice, kter by nadto byla rozporn s komunitrnm prvem, a to z nže uvedench důvodů:
a) prvn pravou vkupu častnickch cennch paprů, přijatou na zkladě poslaneckho nvrhu, nebylo zamšleno implementovat Třinctou směrnici, a proto nelze hovořit ani o implementačn pravě vytěsněn v obchodnm zkonku;
b) stvajc prvn prava vytěsněn se pohybuje v mezch SES (čl. 10 odst. 2, čl. 249), jak je vykldna Evropskm soudnm dvorem (rozsudek ve věci Wallonie vs. Rgion wallone, C - 129/96 Inter-Environnement Wallonie ASBL vs. Rgion wallone, [1997] Sb. Rozh. I - 7411.1);
c) prvo nucenho vkupu častnickch cennch paprů je v obchodnm zkonku konstruovno na rozdl od Třinct směrnice jako obecn a dopad tedy na širš okruh přpadů než stanov jej čl. 1. Směrnice se vztahuje pouze na vytěsněn po nabdce převzet kotovanch častnickch cennch paprů a ustanovenm čl. 1, podle nzoru Česk nrodn banky, pouze dv najevo, že ostatn vnitrosttn pravidla k prvu vkupu častnickch cennch paprů nejsou Třinctou směrnic dotčena. Zde poukzal na recitl 24 preambule Třinct směrnice, ze kterho současně nelze vyvodit, že by se vjimka tkala pouze sttů, kter již v době přijet Třinct směrnice prvo vkupu častnickch cennch paprů umožňovaly. Komunitrn rozměr proto maj předložen nmitky jen ve vztahu k vytěsněn, kter nsleduje po spěšn nabdce převzet u kotovanch společnost, což m zsadn vznam pro posuzovn skutečnosti, zda je platn česk prvn prava způsobil vžně ohrozit cle stanoven Třinctou směrnic.
K podmnkm, kter mus bt splněny pro uplatněn prva nucenho vkupu (tvrzen rozpor s čl. 15 Třinct směrnice) guvernr Česk nrodn banky uvedl, že v praxi se takov přpad dosud nevyskytl. Rozpor česk prvn pravy se Třinctou směrnic je nicmně třeba připustit, avšak s vhradou toho, co bylo uvedeno vše sub a) až c).
K nmitce, že prvo vkupu častnickch cennch paprů nen spojeno s prvem odkoupen, na ždost menšinovho akcionře, uvedl, že obchodn zkonk upravuje v 183h nabdku na odkoupen, i když je nelze sice směšovat s institutem nazvanm anglickm termnem "sell-out". Poukzal tž na přpravu nov pravy tzv. dodatečn nabdky převzet.
K nmitce, že zsady stanoven ceny v situacch, kdy je po nabdce převzet dosažena prahov hodnota pro uplatněn prva vkupu častnickch cennch paprů, nejsou v souladu se Třinctou směrnic, guvernr Česk nrodn banky uvedl, že platn prvn prava nen jednoznačně v přmm rozporu s Třinctou směrnic. Poukzal na ustanoven 183i odst. 5 obch. zk. a zdůraznil, že Česk nrodn banka vždy posuzuje, zda je vše protiplněn přiměřen hodnotě častnickch cennch paprů a v pochybnostech přihldne k zjmu vlastnků častnickch cennch paprů. Obchodn zkonk tedy umožňuje vklad, kterm nebudou zmařeny nebo ohroženy cle sledovan Třinctou směrnic. Kromě toho již nyn m Česk nrodn banka povinnost přihldnout k ceně v nabdce převzet, kter vytěsněn předchzela, což pro ni vyplv z povinnosti eurokonformnho vkladu vnitrosttnho prva. Kromě toho poukzal na připravovanou novelizaci 183n odst. 1 obch. zk., kde m bt tato otzka řešena vslovně na zkladě čl. 15 odst. 5 druhho pododstavce Třinct směrnice.
31. Dle stavn soud obdržel nevyždan vyjdřen Ochrannho sdružen malch akcionřů - OSMA (Amicus Curie Brief), kter v podstatě obsahuje totožnou argumentaci, jakou uvd navrhovatel, a dokld ji praktickmi přklady. Na ždost bylo toto podn založeno do spisu.
IV.
Formln předpoklady projednn nvrhu a stavnost legislativn procedury
32. Na tomto zkladě bylo možno přistoupit k posouzen toho, zda jsou splněny podmnky řzen před stavnm soudem. Nvrh byl podn skupinou sedmncti sentorů, což je minimln počet požadovan pro podn takovho nvrhu. V souladu s judikaturou stavnho soudu (již nlez sp. zn. Pl. S 1/92, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu ČSFR, nlez č. 14) v tto otzce stač, aby tato podmnka byla splněna v okamžiku podn nvrhu. Uplynut funkčnho obdob sentora (v danm přpadě musela bt podmnka splněna u všech členů navrhujc skupiny) nebo jin způsob zniku funkce (zde podle čl. 25 stavy) již nemaj vliv na hodnocen okolnosti, zda jde o oprvněnho navrhovatele podle 64 odst. 1 psm. a) zkona o stavnm soudu.
33. S ohledem na formulaci nvrhu se stavn soud nejdřve zabval vyjasněnm otzky, co je podle nvrhu předmětem řmzen. Navrhovatel podal nvrh na zrušen "čsti zkona, a to 183i až 183n zkona č. 513/1991 Sb., obchodnho zkonku." Takovto ustanoven z hlediska legislativn techniky vůbec obchodn zkonk neobsahuje. Nicmně z jednotlivch podn bylo možno dovodit, že nvrhem se rozuměj uveden ustanoven obchodnho zkonku, tj. zkona č. 513/1991 Sb., ve zněn zkona č. 216/2005 Sb., zkona č. 377/2005 Sb., a konečně (s ohledem na v pořad posledn sumarizujc podn, byť ne vslovně) i ve zněn zkona č. 57/2006 Sb. Text nvrhem napadench ustanoven obchodnho zkonku je nsledujc:
"Prvo vkupu častnickch cennch paprů
183i
(1) Osoba, kter vlastn ve společnosti častnick cenn papry,
a) jejichž souhrnn jmenovit hodnota čin alespoň 90 % jejho zkladnho kapitlu, nebo
b) kter nahrazuj častnick cenn papry, jejichž souhrnn jmenovit hodnota čin alespoň 90 % zkladnho kapitlu společnosti, anebo
c) s nimiž je spojen alespoň 90 % podl na hlasovacch prvech ve společnosti (dle jen "hlavn akcionř"),
je oprvněna požadovat, aby představenstvo svolalo valnou hromadu, kter rozhodne o přechodu všech ostatnch častnickch cennch paprů společnosti na jej osobu.
(2) K přijet usnesen valn hromady je potřebn souhlas alespoň devti desetin hlasů všech vlastnků častnickch cennch paprů, přičemž vlastnci prioritnch akci a hlavn akcionř maj prvo hlasovat. O rozhodnut valn hromady se pořizuje notřsk zpis, jehož přlohou je znaleck posudek o vši protiplněn v penězch.
(3) Usnesen valn hromady obsahuje tak určen hlavnho akcionře, daje osvědčujc, že tento akcionř je hlavnm akcionřem, a vši protiplněn určenou podle 183j odst. 6 a lhůtu pro poskytnut protiplněn.
(4) Pro čely stanoven podlu podle odstavce 1 se vlastn častnick cenn papry v majetku společnosti rozděl mezi vlastnky častnickch cennch paprů v poměru jmenovitch hodnot jejich častnickch cennch paprů.
(5) K přijet usnesen valn hromady o přechodu všech ostatnch častnickch cennch paprů společnosti na osobu hlavnho akcionře se vyžaduje předchoz souhlas Česk nrodn banky, kter nesm bt starš než 3 měsce, jinak je usnesen valn hromady neplatn. Ustanoven 183e se použije přiměřeně; lhůta uveden v 183e odst. 8 se prodlužuje na patnct pracovnch dn. častnkem řzen je hlavn akcionř. Česk nrodn banka vždy posuzuje, zda je vše protiplněn přiměřen hodnotě častnickch cennch paprů, přičemž při posuzovn přiměřenosti vše protiplněn přihldne zejmna ke skutečnosti, že vlastnk častnickch cennch paprů je zbaven možnosti volby, zda a kdy častnick cenn papry převede na hlavnho akcionře; v pochybnostech Česk nrodn banka přihldne k zjmu vlastnků častnickch cennch paprů.
(6) Hlavn akcionř je povinen předat obchodnkovi s cennmi papry nebo bance před konnm valn hromady peněžn prostředky ve vši potřebn k vplatě protiplněn a valn hromadě doložit tuto skutečnost. Vplatu protiplněn provd banka nebo obchodnk s cennmi papry.
183j
(1) Představenstvo svol valnou hromadu do 15 dnů ode dne doručen ždosti podle 183i odst. 1 společnosti.
(2) Pozvnka na valnou hromadu nebo oznmen o jejm konn mus obsahovat tak rozhodn informace o určen vše protiplněn, přpadně zvěry znaleckho posudku, je-li vyžadovn, vzvu zstavnm věřitelům, kteř jsou společnosti znmi nebo by s ohledem na pči řdnho hospodře znmi bt měli, aby společnosti sdělili existenci zstavnho prva k častnickm cennm paprům vydanm společnost, a vyjdřen představenstva k tomu, zda považuje vši protiplněn určenou podle odstavce 6 za spravedlivou.
(3) Určen hlavnho akcionře, zdůvodněn vše protiplněn, znaleck posudek podle odstavce 6, rozhodnut Česk nrodn banky podle 183i odst. 5, zpřstupn společnost ve svm sdle k nahldnut každmu vlastnkovi častnickho cennho papru; 184 odst. 8 věta druh a třet se použije obdobně. Společnost s kotovanmi akciemi současně uveřejn informace o postupu podle 183i odst. 1 a zvěry znaleckho posudku, je-li vyžadovn, způsobem umožňujcm dlkov přstup.
(4) Nvrh usnesen valn hromady se nesm v určen vše protiplněn odchylovat od zdůvodněn vše protiplněn nebo od znaleckho posudku podle odstavce 6.
(5) Vlastnci zastavench častnickch cennch paprů společnosti bez zbytečnho odkladu pot, co se dozvěděli o svoln valn hromady, sděl společnosti skutečnost zastaven a osobu zstavnho věřitele; upozorněn na tuto povinnost se uvede v pozvnce na valnou hromadu nebo v oznmen o jejm konn.
(6) Společně se ždost podle 183i odst. 1 doruč hlavn akcionř společnosti zdůvodněn určen vše protiplněn, znaleck posudek a rozhodnut Česk nrodn banky podle 183i odst. 5; hlavn akcionř nese nklady na pořzen a doručen těchto listin.
183k
(1) Vlastnci častnickch cennch paprů mohou od okamžiku obdržen pozvnky na valnou hromadu, přpadně od okamžiku oznmen jejho konn poždat soud o přezkoumn přiměřenosti protiplněn; nen-li toto prvo využito do měsce ode dne zveřejněn zpisu usnesen valn hromady podle 183l do obchodnho rejstřku, zanik.
(2) V přpadě, že vlastnk častnickho cennho papru nevyužije prvo podle odstavce 1, nemůže se nepřiměřenosti protiplněn již dovolvat.
(3) Soudn rozhodnut, kterm bylo přiznno prvo na jinou vši protiplněn, je pro hlavnho akcionře a pro společnost zvazn co do zkladu přiznanho prva i vůči ostatnm vlastnkům častnickch cennch paprů. Promlčec doba začn běžet ode dne prvn moci rozhodnut, a to vůči všem oprvněnm osobm bez ohledu na to, zda byly častnky řzen.
(4) Určen nepřiměřenosti vše protiplněn nezpůsobuje neplatnost usnesen valn hromady podle 183i odst. 1.
(5) Nvrh na vysloven neplatnosti usnesen valn hromady podle 131 nelze zakldat na nepřiměřenosti vše protiplněn.
183l
(1) Představenstvo pod bez zbytečnho odkladu po přijet usnesen valn hromady nvrh na zpis usnesen do obchodnho rejstřku.
(2) Současně usnesen valn hromady a zvěry znaleckho posudku, pokud se vyžaduje, uveřejn způsobem určenm pro svoln valn hromady společnosti a ulož notřsk zpis v sdle společnosti k nahldnut; upozorněn na tuto skutečnost se v uveřejněnm oznmen tak uvede.
(3) Uplynutm měsce od zveřejněn zpisu usnesen do obchodnho rejstřku podle odstavce 1 přechz vlastnick prvo k častnickm cennm paprům menšinovch akcionřů společnosti na hlavnho akcionře.
(4) Byly-li přešl častnick cenn papry zstavou, zstavn prvo okamžikem přechodu zanik. Na zstavnho věřitele, kter drž zastaven častnick cenn papr, se přiměřeně použij odstavce 5 a 6.
(5) Dosavadn vlastnci listinnch častnickch cennch paprů je předlož společnosti do 30 dnů po přechodu vlastnickho prva; v době prodlen nemohou požadovat protiplněn podle 183m. Společnost d přkaz k zpisu změny vlastnků zaknihovanch častnickch cennch paprů na majetkovch čtech osobě oprvněn vst přslušnou evidenci cennch paprů podle zvlštnho prvnho předpisu ve stejn lhůtě s tm, že podkladem pro zpis změny je usnesen valn hromady podle 183i odst. 1.
(6) Nepředlož-li dosavadn vlastnci častnickch cennch paprů tyto cenn papry do měsce, přpadně v dodatečn lhůtě určen společnost, kter nesm bt kratš než 14 dnů, postupuje společnost podle 214 odst. 1 až 3.
(7) Vrcen častnick cenn papry před společnost hlavnmu akcionři bez zbytečnho odkladu. Za častnick cenn papry prohlšen za neplatn vyd představenstvo společnosti bez zbytečnho odkladu hlavnmu akcionři nov častnick cenn papry stejn formy, podoby, druhu a jmenovit hodnoty.
183m
(1) Oprvněn osoby maj prvo na protiplněn v penězch, jehož vši urč hlavn akcionř; hlavn akcionř dolož přiměřenost protiplněn znaleckm posudkem, kter nesm bt starš než 3 měsce ke dni doručen ždosti podle 183i odst. 1, a jehož vši přezkoum Česk nrodn banka.
(2) Dosavadnm vlastnkům zaknihovanch častnickch cennch paprů vznik prvo na zaplacen protiplněn zpisem vlastnickho prva na majetkovm čtu v přslušn evidenci cennch paprů a vlastnkům listinnch častnickch cennch paprů jejich přednm společnosti podle 183l odst. 5 a odst. 6.
(3) Obchodnk s cennmi papry nebo banka poskytne oprvněnm osobm protiplněn bez zbytečnho odkladu po splněn podmnek podle odstavce 2.
(4) Obchodnk s cennmi papry nebo banka poskytne protiplněn vždy vlastnkovi vykoupench častnickch cennch paprů, ledaže je prokzno zastaven vykoupench častnickch cennch paprů, pak poskytne čstku odpovdajc hodnotě zastavench častnickch cennch paprů zstavnmu věřiteli; to neplat, prokže-li vlastnk, že zstavn prvo již zaniklo, nebo že dohoda mezi nm a zstavnm věřitelem určuje jinak.
183n
(1) Zveřejněnm usnesen valn hromady dochz k vyřazen častnickch cennch paprů z obchodovn na oficilnm trhu, byly-li kotovny; 186a odst. 1 a odst. 2 se nepoužij. Společnost o vyřazen informuje v souladu se zvlštnm prvnm předpisem organiztora regulovanho trhu, na kterm byly častnick cenn papry podle odstavce 1 přijaty k obchodovn se ždost o promtnut vyřazen do přslušnho seznamu.
(2) Organiztor regulovanho trhu oznm neprodleně vyřazen častnickch cennch paprů z obchodovn na regulovanm trhu přslušnmu depozitři a Česk nrodn bance.
(3) Prvo hlavnho akcionře podle 183i odst. 1, kter nen uplatněno do 3 měsců ode dne nabyt rozhodnho podlu, zanik."
34. stavn soud se ve smyslu ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu nejprve zabval způsobem přijet a vydn napadench ustanoven 183i až 183n obch. zk. Tato ustanoven byla do obchodnho zkonku vložena zkonem č. 216/2005 Sb., kterm se měn zkon č. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 189/1994 Sb., o vyššch soudnch ředncch, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd), ve zněn pozdějšch předpisů. Tento zkon byl vyhlšen dne 3. června 2005 v čstce č. 77/2005 Sbrky zkonů Česk republiky. Vzpět došlo k jejich čstečn změně zkonem č. 377/2005 Sb., o doplňkovm dohledu nad bankami, spořitelnmi a věrnmi družstvy, institucemi elektronickch peněz, pojišťovnami a obchodnky s cennmi papry ve finančnch konglomertech a o změně některch dalšch zkonů (zkon o finančnch konglomertech). Tento zkon byl vyhlšen dne 29. zř 2005 v čstce č. 132/2005 Sbrky zkonů Česk republiky. Druh změna proběhla v souvislosti s novou pravou dohledu nad finančnm trhem v podobě zkona č. 57/2006 Sb., o změně zkonů v souvislosti se sjednocenm dohledu nad finančnm trhem. V důsledku tto změny v ustanovench 183i odst. 5 a 183 odst. 2 obch. zk. přešly koly Komise pro cenn papry na Českou nrodn banku.
35. Z dajů digitln knihovny Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky vyplvaj tyto zkladn daje. Nvrh zkona č. 216/2005 Sb. byl původně podn jako poslaneck nvrh poslance Pospšila (Tisk č. 566. Poslaneck sněmovna. IV. vol. obdob, 2005). V Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky proběhlo prv čten nvrhu zkona uvedenho v tisku č. 566 dne 2. dubna 2004. V jeho rmci byl nvrh zkona přikzn k projednn stavněprvnmu vboru a hospodřskmu vboru. stavněprvn vbor nvrh zkona projednal dne 20. řjna 2004 a přijal k němu usnesen č. 143 (uveden v tisku č. 566/2), obsahujc komplexn pozměňovac nvrh. Hospodřsk vbor nvrh zkona projednal a schvlil dne 11. listopadu 2004 usnesenm č. 269 (uvedenm v tisku č. 566/3), a to ve zněn komplexnho pozměňovacho nvrhu shodnho s stavněprvnm vborem. V rmci druhho čten dne 24. listopadu 2004 na 38. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky byl nvrh mimo jin rozšřen o nvrh poslance Doležala. Poslanec Doležal jej dal již předtm k dispozici oběma vborům, ty si jej však neosvojily a do komplexnho pozměňovacho nvrhu nezapracovaly. Nvrh byl ve 3. čten přijat a zařazen do celkovho nvrhu (hlasovn č. 32 v poměru 120 pro, 53 proti za časti 186 členů Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky). Celkov nvrh byl schvlen 9. nora 2005 na 41. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky v hlasovn č. 39, a to 182 hlasy ze 185 přtomnch.
36. Sent Parlamentu Česk republiky nvrh tohoto zkona projednal dne 31. března 2005 na sv 4. schůzi a přijal k nvrhu zkona usnesen č. 104, kterm nvrh zkona Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky vrtil s pozměňovacmi nvrhy. Z 69 přtomnch sentorek a sentorů se pro vyslovilo 64, proti nebyl nikdo. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky nvrh zkona opětovně projednala dne 5. května 2005 na sv 44. schůzi a usnesenm č. 1626 setrvala na původnm zněn nvrhu zkona 135 hlasů ze 193 přtomnch, proti byly dva členov Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky. Třeba připomenout, že jeden z pozměňujcch nvrhů Sentu Parlamentu Česk republiky směřoval prvě k vypuštěn vložench ustanoven 183i až 183n obch. zk. (nvrh poslance Doležala). Tento nvrh však zskal pouze 91 hlasů ze 189 přtomnch. Prezident republiky zkon podepsal a zkon byl vyhlšen dne 3. června 2005 v čstce č. 77/2005 Sbrky zkonů Česk republiky. Jeho činnost byla dělen, čst ustanoven nabyla činnosti dnem vyhlšen, čst dnem 1. července 2005.
37. Obchodn zkonk byl krtce nato opět novelizovn zkonem č. 377/2005 Sb., o doplňkovm dohledu nad bankami, spořitelnmi a věrnmi družstvy, institucemi elektronickch peněz, pojišťovnami a obchodnky s cennmi papry ve finančnch konglomertech a o změně některch dalšch zkonů (zkon o finančnch konglomertech). V tomto přpadě se jednalo o vldn nvrh zkona (Tisk č. 835. Poslaneck sněmovna. IV. vol. obdob, 2005). Vldn nvrh kromě vlastnho předmětu (finančn konglomerty) obsahoval novelizace sektorovch zkonů na seku dozoru nad činnostmi bank, pojišťoven a obchodnků s cennmi papry, tj. zkona o bankch, zkona o Česk nrodn bance, zkona o pojišťovnictv, zkona o podnikn na kapitlovm trhu a zkon o spořitelnch a věrnch družstvech, nikoli však novelizaci předmětn čsti obchodnho zkonku. V prvm čten, kter proběhlo dne 14. prosince 2004 na 39. schůzi Sněmovny Parlamentu Česk republiky, byl nvrh zkona přikzn k projednn vboru rozpočtovmu. Rozpočtov vbor projednal nvrh zkona dne 11. března 2005 a usnesenm č. 496 ze dne 2. března 2005 přerušil projednvn tohoto bodu do 9. března 2005. Na 41. schůzi rozpočtovho vboru, kter proběhla dne 9. března 2005, usnesenm č. 520 vbor doporučil Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky, aby s vldnm nvrhem zkona o doplňkovm dozoru nad bankami, spořitelnami a věrnmi družstvy, institucemi elektronickch peněz, pojišťovnami a obchodnky s cennmi papry ve finančnch konglomertech a o změně souvisejcch zkonů (zkon o finančnch konglomertech), vyslovila souhlas ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů (viz tisk PS č. 835/2). Na 42. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky v průběhu projednvn byl nvrh zkona v rmci 2. čten (dne 23. března 2005) po obecn rozpravě vrcen rozpočtovmu vboru k novmu projednn. Rozpočtov vbor nvrh zkona projednal na sv 45. schůzi dne 8. června 2005 a usnesenm č. 597 vyslovil s nvrhem zkona souhlas s připomnkami, kter se staly součst tohoto usnesen (viz tisk PS č. 835/3). Nvrh zkona prošel opětovně obecnou rozpravou na 45. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky dne 17. června 2005, kde byly předneseny i dalš pozměňovac nvrhy (viz tisk PS č. 835/4). Ve třetm čten, kter proběhlo dne 1. července 2005 na tže schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, byl nvrh zkona schvlen v hlasovn č. 690 hlasy 152 z přtomnch 158 poslanců, nikdo nebyl proti. Rovněž tento zkon byl rozšřen o množstv pozměňovacch nvrhů, kter se netkaly hlavnho předmětu nvrhu, tj. doplňkovho dozoru. Původnch šest čst nvrhu bylo pozměněno, kromě toho však bylo do nvrhu vloženo dalšch 28 čst, mezi nimi i čst devt, kterou se měn někter ustanoven obchodnho zkonku o prvu vkupu. Sent Parlamentu Česk republiky vrtil Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky nvrh zkona s pozměňovacmi nvrhy, kter se tkaly i změn v pravě prva vkupu. O nvrhu zkona vrcenm Sentem Parlamentu Česk republiky bylo hlasovno 19. srpna 2005 na 46. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky. Sněmovna Parlamentu Česk republiky setrvala za přtomnosti 180 poslanců na původnm nvrhu zkona (usnesen č. 1835) hlasy 147 poslanců, proti byl jeden hlas.
38. Posledn novelizace předmětnch ustanoven byla provedena zkonem č. 57/2006 Sb., o změně zkonů v souvislosti se sjednocenm dohledu nad finančnm trhem v jeho čl. XLII, čsti 23. V tomto přpadě se jednalo o nahrazen Komise pro cenn papry Českou nrodn bankou, na kterou přešly jej koly rovněž v oblasti prva vkupu ( 183i odst. 5 a 183n odst. 2 obch. zk.). Jin změny do prva nucenho vkupu vneseny nebyly. Tento nvrh (Tisk č. 997. Poslaneck sněmovna. IV. vol. obdob. 2005) původně tuto změnu neobsahoval. Byla zařazena až do komplexnho pozměňovacho nvrhu rozpočtovho vboru (Tisk č. 997/5). Protože nvrh nebyl podn stně, nen možno ze stenografickho zznamu zjistit, km byl podn. Nen však pochyb o tom, že v tomto přpadě se jednalo o nvrh, kter souvisel věcně s projednvanou věc, když teprve v průběhu projednvn nvrhu bylo rozpočtovm vborem navrženo, aby byla zrušena Komise pro cenn papry a jej koly převzala Česk nrodn banka. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky nvrh zkona schvlila na 51. schůzi 7. prosince 2005 v hlasovn č. 696, kdy za přtomnosti 181 poslanců pro hlasovalo 163, proti byl jeden hlas. Sentem Parlamentu Česk republiky byl nvrh zkona schvlen 2. nora 2006 na 9. schůzi 5. funkčnho obdob hlasy 43 sentorů proti 17 hlasům za přtomnosti 69 sentorů.
39. Z vše uvedenho popisu postupu schvalovn nvrhem napaden prvn pravy předevšm vyplv, že zkon č. 216/2005 Sb. v t čsti, kter je předmětem řzen, tj. v čsti o prvu nucenho vkupu, nen vsledkem zkonodrn iniciativy podle čl. 41 odst. 1 stavy. Původn nvrh předložil 20. ledna 2004 ve formě řdn poslaneck iniciativy poslanec Pospšil jako Tisk č. 566. Tento nvrh prošel prvnm čtenm. Ve 2. čten 24. listopadu 2004 vystoupil v rmci obecn rozpravy poslanec V. Doležal s tmto projevem:
"Nerad bych narušil idylu, kter při projednvn tohoto zkona zazněla, ale rd bych avizoval předložen pozměňujcho nvrhu, kter se tk takzvanho squeeze-out. Aby bylo dno pravdě zadost, chci vs upozornit, že byl konzultovn jak s předkladatelem, kter je s nm smřen, tak s panem ministrem, kter s nm souhlas. Dokonce byl předložen jak stavněprvnmu vboru, tak hospodřskmu vboru, a to v dostatečnm předstihu, aby ho mohly tyto vbory prostudovat. Jestli nenašly slu, odvahu a chuť se jm zabvat, to nevm, v jejich usnesen se neobjevil. Proto ho předkldm j. Obdrželi jste ho všichni včera v psemn podobě na stůl, nebudu cel tento nvrh předčtat. Chci jen upozornit, že se jedn o pravu obchodnho zkonku, kter vyplv z Třinct směrnice Evropsk unie, a je to jedna z věc, kter stejně dřve nebo později ns ček, takže je vhodn ji zapracovat hned. Jelikož byla i s odůvodněnm všech změn předložena všem včera na lavici, nechtěl bych tady vce idylu narušovat. Tmto se jen přihlsm do podrobn rozpravy, kde bych tento svůj pozměňovac nvrh upravil tak, aby mohl bt zapracovn do komplexnho pozměňovacho nvrhu stavněprvnho vboru."
Tento nvrh byl jako součst pozměňovacch nvrhů (Tisk 566/4 bod C) schvlen. Znovu se dostal na pořad jednn Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky při opakovanm projednn nvrhu zkona, kter byl vrcen Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky Sentem Parlamentu Česk republiky. Protože Sent Parlamentu Česk republiky navrhoval vypuštěn prva nucenho vkupu, hrozilo, že nebude přijat zkon jako celek. To dokld vystoupen původnho inicitora poslance Pospšila, kter v tto souvislosti na 44. schůzi 3. května 2005, ve snaze uchovat smysl původnho nvrhu, prohlsil:"Dmy a pnov, zvěrem bych chtěl zopakovat slova pana poslance Vrbka a apelovat na vs. Materil, kter projednvme, byl projednvn tměř rok na půdě Poslaneck sněmovny. Pracovaly na něm odborn tmy, prvn tmy ODS společně s prvnmi tmy pana bvalho ministra Bureše. Mlokter materil je takto podrobně projednvn v rmci legislativnho procesu. Mlokter materil zskal takovou shodu na půdě Poslaneck sněmovny napřč politickm spektrem. Mlokter materil tolik pomůže česk podnikatelsk veřejnosti. Proto vs, dmy a pnov, prosm při projednvn tohoto materilu - budeme hlasovat o sentn a nsledně poslaneck verzi - ať je vš nzor na squeeze-out takov či onak, moc vs prosm, mějte na paměti, že samotn zkon upravuje řzen před obchodnmi rejstřky a že tento nvrh je pro českou podnikatelskou veřejnost velmi důležit."
Samotn jednn v Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky, stejně jako v Sentu Parlamentu Česk republiky (viz vystoupen předkladatele poslance Pospšila a sentorů Kubna, Paukrtov, Stodůlky, Sefziga na 4. schůzi Sentu Parlamentu Česk republiky dne 31. března 2005) tak dokld, že pozměňovac nvrh poslance D. byl vnmn jako něco, co vůbec s původně předloženm nvrhem na změnu obchodnho zkonku a občanskho soudnho řdu (rejstřkov řzen) nesouvis. Obdobn situaci nastala i při přijet prvn změny prva nucenho vkupu zkonem č. 377/2005 Sb., kde byla novelizace tto pravy vložena v podobě pozměňovacho nvrhu poslance Doležala.40. stavn soud stoj na stanovisku, že posouzen způsobu, jakm byla napaden ustanoven zkona navržena, projednna a schvlena, je součst hodnocen toho, zda byl takov zkon přijat stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu). Nvrh poslance Doležala neměn, ani nedoplňuje nvrh podan poslancem Pospšila. Ten se tkal jin problematiky, nicmně rovněž předpokld existenci obchodnho rejstřku a zpisů do něj. stavn soud se proto musel nejdřve vypořdat s otzkou, zda při přijmn zkona č. 216/2005 Sb. nedošlo k tak zvažnmu porušen pravidel zkonodrn procedury, kter by mělo vst ke zrušen tohoto zkona prvě z tohoto důvodu (viz nlez Pl. S 77/06, č. 37/2007 Sb.).
41. Podle nzoru stavnho soudu (k tomu nlez č. 37/2007 Sb.) může vybočen z omezenho prostoru, vyhrazenho pozměňovacm nvrhům, nabt povahy překročen intenze danho nvrhu, anebo přesahu extenze předmětu vymezenho nvrhem zkona. Tento požadavek zkho vztahu nebo bezprostředn souvislosti obsahu a čelu nvrhu a pozměňovacho nvrhu k němu je součst zkladů parlamentn techniky a reglementovho prva. Vnš do projednvn zkonů a parlamentn procedury vůbec potřebn řd. Každ stt a v jeho rmci často každ sněmovna zkonodrnho sboru však hled vlastn prostředky, jak zajistit, aby tento požadavek byl dodržen, popř. stanov speciln pravidla pro vybočen z jejich mez (např. zvšenou kvalifikovanou většinu, podporu určitho počtu dalšch poslanců, vyjdřen nebo souhlas navrhovatele, nov projednn nvrhu). Stejně tak se liš v jednotlivch sttech intenzita soudnho přezkumu dodržen těchto pravidel. K tto problematice proto neexistuje univerzln stanovisko. stavn soud svůj přstup vymezil prvě ve vše citovanm nlezu, kde zdůraznil, že o tzv. "přlepek" se jedn v přpadě, kdy se technikou pozměňovacho nvrhu k nvrhu zkona připoj prava zcela jinho zkona, s legislativn předlohou nesouvisejcho. Podle nzoru stavnho soudu tak stavně konformn vklad ustanoven upravujcch prvo podvat pozměňovac nvrhy k projednvanmu nvrhu zkona vyžaduje, aby "pozměňovac nvrh skutečně toliko pozměňoval předkldanou prvn pravu, tzn. v souladu s požadavky tzv. pravidla zkho vztahu, podle kterho se pozměňovac nvrh mus tkat thož předmětu nvrhu, kter je v legislativnm procesu prvě projednvn, by dan pozměňovac nvrh neměl vybočit z omezenho prostoru vyhrazenho pozměňovacm nvrhům v podobě extenzivnho překročen předmětu projednvanho nvrhu zkona". Prvo podvat pozměňovac nvrhy je součst stavně souladn tvorby vůle parlamentem demokratickho sttu. Pozměňovac nvrh je však svou povahou nvrhem akcesorickm k nvrhu, kter byl podn v podobě stavodrn iniciativy podle čl. 41 stavy. Proto 63 odst. 1 bod 5 psm. a) jednacho řdu Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky požaduje, aby se jm vypouštěly, rozšiřovaly nebo měnily někter čsti "původnho nvrhu". Zkladem parlamentnho projednn je tento původn nvrh, ke ktermu se vyjadřuje vlda podle čl. 44 odst. 1 stavy, vbory, jimž nvrh zkona nebyl přikzn nebo jednotliv poslanci podle 91 odst. 4 jednacho řdu Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky. Pokud tomu tak nen, dochz tm podle stavnho soudu k porušen dělby moci. M to důsledky pro principy tvorby souladnho, přehlednho a předvdatelnho prva, kter stavn soud již dřve spojil s atributy demokratickho prvnho sttu. Dle tm dochz k obchzen institutu zkonodrn iniciativy podle čl. 41 stavy a porušen prva vldy vyjdřit se k nvrhu zkona podle čl. 44 stavy.
42. V danm přpadě ovšem nejde o situaci zcela totožnou s tou, kterou se zabval stavn soud v citovanm nlezu. Tisk č. 566 obsahoval nvrh poslance J. P. na vydn zkona, kterm se měn zkon č. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů. Z obsahovho hlediska se tkal ustanoven 3 obch. zk., kter mělo bt zrušeno, dle 27 až 34o obch. zk., kde měla bt nově upravena hlava třet čsti prvn, tkajc se obchodnho rejstřku, a konečně 200a až 200df o. s. ř., tkajcch se řzen ve věcech obchodnho rejstřku. Nemohl se obsahově tkat prva nucenho vkupu ( 183i až 183n obch. zk.), neboť tato problematika se do obchodnho zkonku dostala teprve prostřednictvm vše uvedenho nvrhu poslance D. Pro posouzen přpustnosti nvrhu poslance D. to ovšem nen podstatn. V tomto přpadě jde naopak o posouzen meritornho vztahu pozměňovacho nvrhu k nvrhu původnmu. Vchodiskem posouzen uvedenho zkho či meritornho vztahu je "původn nvrh", tedy zkonodrn iniciativa (novelizujc zkon) podle čl. 41 stavy, nikoli zkon, kter je předmětem tto iniciativy (novelizovan zkon). Nerozhoduje proto, zda předmětem novelizace je obchodn zkonk (širok vztah), nbrž zda jde o novelizaci pravy obchodnho rejstřku v obchodnm zkonku a rejstřkovho řzen v občanskm soudnm řdu (zk vztah).
43. Vazba původnho nvrhu poslance Pospšila a pozměňovacho nvrhu poslance Doležala je tedy jen formln, nikoli meritorn. Proti přpustnosti takovho nvrhu hovoř zejmna jeho zvažnost. Vlda neměla možnost se k tomuto nvrhu vyjdřit, ačkoli odpovd Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky v otzkch veden vnitřn i zahraničn politiky. V přpadě Třinct směrnice se jedn o plněn zvazku vyplvajcho z členstv v Evropsk unii. Pozměňovac nvrh sice nen vyloučen, avšak zasahuje do postaven vldy jako zstupce Česk republiky ve vztahu k Evropsk unii. Pozměňovac nvrh se sice tk věc upravench obchodnm zkonkem, nevkld do původnho nvrhu pravu, kter by se tkala zcela jinho zkona. Původnho nvrhu poslance Pospšila se však tk jen nepřmo, a to jen z toho důvodu, že se o nich vede zpis v obchodnm rejstřku, a to způsobem, kter neumožňuje soudn přezkum. Sm poslanec Pospšil uvedl (na 4. schůzi Sentu dne 31. března 2005), že
"předložen nvrh si nekladl za cl vrazně změnit platnou hmotněprvn pravu obsaženou v obchodnm zkonku, kter se dotk obchodnch rejstřků. Laicky řečeno, nš nvrh v zsadě neměn skutečnosti, kter se podle platnho obchodnho prva zapisuj do obchodnch rejstřků".
44. V nlezu č. 37/2007 Sb. stavn soud ovšem upozornil, že přpadn posuzovn obdobnch porušen zsad legislativnho procesu v minulosti spoj s testem proporcionality ve vazbě na principy ochrany oprvněn důvěry občanů v prvo, prvn jistoty a nabytch prv, přpadně ve vazbě na dalš stavnm pořdkem chrněn principy, zkladn prva, svobody a veřejn statky. stavn soud proto musel posoudit i dalš okolnosti přpadu, aby nebyla jeho role omezena pouze na přezkum stovek procedurlnch pochyben obou sněmoven a jejich řdcch orgnů, aniž to mělo jakkoli dopad na posouzen materiln stavnosti prvnho řdu. Pokud by stavn soud začal takto odůvodněnm nvrhům na zrušen zkona vyhovovat pouze z uvedench procedurlnch důvodů na pomez stavnho pořdku a reglementovho prva, vytvořil by se stav značn prvn nejistoty zejmna tam, kde by jinak napadenmu zkonu nebylo z hlediska obsahovho možno nic vytknout. Proto bylo nutno posoudit i okolnosti, kter by měly stavn soud vst k tomu, aby se neomezil pouze na přezkum dodržen zkho vztahu původnho nvrhu a pozměňovacho nvrhu.
45. Ve prospěch tohoto vztahu hovoř to, že proveden nucenho vkupu se zapisuje do obchodnho rejstřku ( 183l odst. 1 obch. zk.) a že způsob takovho zpisu podle 200da o. s. ř. je předmětem řzen před stavnm soudem vedenho pod sp. zn. Pl. S 43/06. Přpadn shledn nestavnosti tto pravy by mělo důsledky i pro toto řzen. Nelze pominout i skutečnost, že v přpadě nlezu č. 37/2007 Sb. se jednalo o dosud nerealizovan zkon. V iniciačnm přpadě čl. II a čl. III zkona č. 443/2006 Sb., kterm se měn zkon č. 319/2001 Sb., kterm se měn zkon č. 21/1992 Sb., o bankch, ve zněn pozdějšch předpisů, totiž zkon ještě aplikovn nebyl. Kromě toho by byla jeho aplikace v podstatě jednorzovou zležitost. V projednvan věci jde naopak o pravu prva nucenho vkupu, kter byla již dvakrt změněna. Vlda tak měla možnost sv stanovisko vyjdřit a uplatnit vlastn zkonodrnou iniciativu. Tato prava již na rozdl od iniciačnho přpadu byla mnohokrt aplikovna v praxi, ve kter - stejně jako v teorii - vyvolala řadu sporů, jejichž řešen od stavnho soudu očekv jak společnostn, tak zejmna soudn praxe na seku obchodnho prva. To se tk i zkonodrce, kter m transponovat Třinctou směrnici v podobě zkona o nabdkch převzet (Poslaneck sněmovna. Tisk č. 358 z 14. listopadu 2007), tak soudn moci. V tto souvislosti třeba připomenout, že stavn soud se v nlezu sp. zn. Pl. S 23/04 (č. 331/2005 Sb.) přihlsil ke zdrženlivosti v hodnocen samotnho postupu přijmn zkonů. V takovm přpadě by formln zrušen prvn pravy prva nucenho vkupu jako celku (nic jinho by v danm přpadě nepřichzelo do vahy) znamenalo nebezpeč, kdy totožn prava bude přijata znovu, pouze s tm rozdlem, že budou dodrženy všechny požadavky zkonodrnho procesu. stavn soud dospěl k zvěru, že v projednvan věci formln a procedurln aspekty přezkumu ustupuj z hlediska principu proporcionality požadavkům principů materilnho prvnho sttu, prvn jistoty a efektivn ochrany stavnosti.
V.
Posouzen stavnosti pravy prva vkupu
46. Navrhovatel ve svm shrnujcm podn z 28. nora 2007 konstatuje, že česk prvn prava vkupu častnickch cennch paprů vykazuje velk počet vad, jejichž kombinovan efekt způsobuje, že tato prvn prava je v rozporu s prvem na pokojn užvn majetku a s prvem na spravedliv proces, jakož i s prvem Evropskch společenstv a mezinrodnm prvem. Jak však vyplv z vše uveden sumarizace vtek, ve většině přpadů je nekonkretizuje ve smyslu požadavků, kter vyplvaj z čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy. Oproti předchozm podnm na prvn msto zařadil tvrzen rozpory s komunitrnm prvem, aniž blže charakterizoval, v čem by to mělo znamenat současně potřebu zsahu stavnho soudu ve smyslu čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy. Proto bylo nutno vyjt i z dřvějšch podn navrhovatele, kde ještě byla určit stavněprvn argumentace vrazněji zapracovna (sub 13 až 22).
47. Zkladn otzkou je posouzen stavnosti samotnho institutu nucenho vkupu jak z hlediska stavnho pořdku Česk republiky [čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy], tak z hlediska mezinrodnch zvazků Česk republiky podle čl. 1 odst. 2 stavy. V tto souvislosti bylo nutno vypořdat se s nmitkou porušen čl. 11 odst. 4 Listiny a zejmna s otzkou možnho zsahu do vlastnickho prva podle čl. 11 odst. 1 a odst. 3 Listiny přesto, že navrhovatel svůj nvrh o uveden ustanoven neopr. V tomto ohledu bylo třeba posoudit, zda:
a) stavn pořdek, bez ohledu na Třinctou směrnici, takov zsah do vlastnickho prva připoušt, a zda kritrium pro vymezen hlavnho a minoritnch akcionřů odpovd principu přiměřenosti zsahu;
b) zda je zsah legitimn a racionln, když zkon důvody pro uplatněn prva nucenho vkupu neuvd a zda odpovd povaze a zvlštnostem vztahů v akciov společnosti;
c) zakotvenm prva nucenho vkupu stt dostl sv ochrann funkci a neumožnil nepřiměřen zsah do vlastnickho prva;
d) tento zsah odpovd podmnkm stanovench v čl. 4 odst. 2 a čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu k Evropsk mluvě;
e) nedošlo k zsahu do nabytch prv a narušen zsady legitimnho očekvn.
48. Předtm, než stavn soud zaujal stanovisko k vše uvedenm otzkm, bylo nutno vypořdat se s posledn verz podn navrhovatele, kter se opr předevšm o domněl rozpor pravy prva nucenho vkupu s Třinctou směrnic (sub 6 a 7). Zde nezbv než konstatovat to, co již stavn soud několikrt uvedl (zejmna nlez Pl. S 50/04, č. 154/2006 Sb. a Pl. S 36/05, č. 67/2007 Sb.). Referenčnm hlediskem přezkumu stavnosti zkonů podle čl. 87 odst. 1 psm. a) a čl. 88 odst. 2 stavy je stavn pořdek. stavn soud nen kompetentn v rmci takovho řzen přezkoumvat soulad vnitrosttnho prva s komunitrnm prvem. Aplikace komunitrnho prva jako bezprostředně použitelnho prva (viz rozsudek Evropskho soudnho dvora, věc 106/77, Amministrazione delle Finanze dello Stato proti Simmenthal SpA. Ždost o rozhodnut o předběžn otzce: Pretura di Susa - Itlie. Nepoužit zkona, kter je v rozporu s prvem Společenstv, vnitrosttnm soudem znm jako Simmenthal II, dostupn ve Sbrce rozhodnut, ročnk 1978, s. 629 např. na adrese http://eur-lex.europa.eu) je v kompetenci obecnch soudů, kter maj v přpadě pochybnost o aplikaci tohoto prva možnost, popř. povinnost obrtit se na Evropsk soudn dvůr s předběžnou otzkou podle čl. 234 SES. Z hlediska referenčnch kritri rozhodovn stavnho soudu se nic neměn. Z čl. 1 odst. 2 stavy i pro stavn soud jako sttn orgn Česk republiky vyplv povinnost evropsky konformnho vkladu (viz tž nlez sp. zn. Pl. S 66/04, č. 434/2006 Sb., ve vztahu k unijnmu prvu) stavnho pořdku v oblastech, kde se komunitrn prvo a prvn řd Česk republiky stkaj (zvazek loajality podle čl. 10 SES). Mus ovšem jt o vklad stavnho pořdku ve vztahu k vnitrosttnmu prvu. Navrhovatel však požaduje, aby stavn soud rozhodl o jeho nmitkch směřujcch k vadn transpozici komunitrnho prva. Ty proto stavn soud ponechal stranou. V přpadě, že by se navrhovatel omezil pouze na ně, bylo by třeba nvrh odmtnout pro nepřslušnost stavnho soudu. stavn soud ovšem mus při rušen prvnch předpisů brt členstv v Evropsk unii v vahu z hlediska čl. 1 odst. 2 stavy a zvažovat přpadn využit možnosti, kterou mu dv 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu.
49. Totž plat pro nmitku nerespektovn nijak blže nespecifikovanch mezinrodnch smluv o ochraně investic. I v tomto přpadě se jedn o otzku jejich aplikace v judikatorn činnosti obecnch soudů, kter jsou takovmi smlouvami vzny za podmnky, že splňuj požadavky čl. 10 stavy. Obsahuje-li takov mluva odlišnou prvn pravu, je třeba uplatnit princip aplikačn přednosti takov mluvy. Protože se nejedn o problm hierarchie vztahov (podle prvn sly), nbrž hierarchie aplikačn, je třeba odkzat na pravidla zakotven v čl. 10 a čl. 95 odst. 1 stavy.
50. Stejně tak stavn soud ponechal stranou nmitky stěžovatele, kter pouze směřuj k požadavku provst vklad obyčejnho prva. Nejasnosti v zkonn pravě mus odstraňovat judikatura obecnch soudů a odstraněn přpadnch nejednotnost v rozhodovn obecnch soudů je v kompetenci Nejvyššho soudu. stavn soud již vcekrt konstatoval, že do tto oblasti může vstoupit jen v přpadě, kdy se současně jedn o porušen stavnho pořdku a nepřesnost, neurčitost a nepředvdatelnost prvn pravy extrmně narušuje zkladn požadavky na zkon v podmnkch prvnho sttu.
51. Zkladn otzkou proto je stavn přpustnost nucenho vkupu akci v prvnm sttě (čl. 1 odst. 1 stavy) z hlediska požadavků legality, racionln zdůvodnitelnosti (zkaz svvole), potřebnosti, prvn jistoty, předvdatelnosti a určitosti prva. Teprve po jejm zodpovězen je možno posoudit, zda jeho prava v jednotlivostech splňuje stavn kritria. Na tomto zkladě bylo možno rozhodnout, zda bude přpadně zrušena tato prava jako celek nebo pouze jej jednotliv čsti. Již v nlezu sp. zn. Pl. S 59/2000 (č. 278/2001 Sb.) stavn soud zdůraznil vznam ekonomickch činitelů pro vklad ustanoven stavnho pořdku, kter upravuj problematiku fungovn tržn ekonomiky. Proto je třeba k vkladu ustanoven o nucenm vkupu přistupovat z hlediska zvlštnost oblasti, na kterou maj bt aplikovna a ze kter pramen problmy, jejichž řešen m bt prvně regulovno. Akciov společnost m jinou povahu než odborov organizace, spolek, politick strana či nbožensk společnost. Stejně tak nelze podle stejnch měřtek hodnotit splněn stavnch požadavků na vznik, fungovn a znik takov společnosti. Členstv v n založen na vlastnictv akci nelze srovnvat s placenm členskch přspěvků nebo vytěsněn tzv. minoritnch akcionřů s vyloučenm člena ze spolku nebo politick strany. Proto je tž chpn akcionřů jako vlastnků ve srovnn s vlastnky jinho majetku předmětem diskus zejmna v přpadě minoritnch vlastnků (tzv. pasivn vlastnci - blže Lee, J.: Four Models of Minority Sharoholder Protection in Takeovers. European Business Law Review, roč. 2005, č. 4, s. 809). Clem akciov společnosti je soustředěn kapitlu, investovn, podnikn a dosahovn zisku. V přpadě, že jeden z akcionřů doshne stanovenho podlu akci podle 183i odst. 1 a odst. 4 obch. zk., nastv v akciov společnosti situace, kdy zbvajc akcionři mohou (ale nemus) přestat bt pro takovou společnost přnosem. Plat to jak z hlediska vznamu jejich podlu na celkovm kapitlu společnosti, tak pro jejich možnosti ovlivňovat přijmn rozhodnut v n. Naopak jejich čast může zatěžovat akciovou společnost z hlediska nkladů na jej chod, svolvn valnch hromad a jejich rozhodovn s ohledem na prva těchto akcionřů. Značn počet malch akcionřů může (ale nemus) představovat pro společnost zbytečn zvšen nklady sprvy a veden. Akciov společnost m povinnost vůči takovm akcionřům v nezměněnm rozsahu, ačkoli jejich možn přnos k jejmu dalšmu rozvoji, k přijmn strategickch i jinch rozhodnut, je prakticky nulov. Většina těchto argumentů je součst podkladov zprvy skupiny expertů pro přijet Třinct směrnice znm jako "Winterova zprva" (podle předsedajcho skupině Jaapa Wintera - text Report of the High Level Group of Company Law Experts on Issues Related to Takeover Bids. Dostupn na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/company/docs/takeoverbids/2002-01-hlg-report_en.pdf, s. 60-61). V současnosti převld nzor, že akciov společnosti vyžaduj pružn prvn rmec k dosahovn svch strategickch clů, což nemůže bt vždy dosaženo cestou uzavrn smluv. Proto by měl zkonodrce vytvřet potřebn podmnky (tak van der Elst, Ch., van den Steen, L.: Squeezing and Selling-out - a Patchwork of Rules in Five European Member States. European Company Law, roč. 2007, č. 1, s. 25). Dalšm vznamnm faktorem v podmnkch Česk republiky je kupnov privatizace, kter vytvořila podstatně jin typ akcionřsk struktury akciovch společnost než ve sttech, jejichž zkušenost a prvn pravy se navrhovatel dovolv. Již proto srovnvn se stty, kde k takov masov akci nedošlo, nen zcela na mstě. stavn soud tento aspekt pouze připomn, aniž by se k tomuto způsobu privatizace vyjadřoval z hlediska jeho vhodnosti (k tomu nlez sp. zn. Pl. S 38/01, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, sv. 29, s. 357). Totž plat pro vahy z hlediska potřebnosti zaveden institutu nucenho vkupu z důvodu konkurenceschopnosti a zvšen zjmu zahraničnch investorů o podnikn na domcm trhu.
52. Postaven akcionřů nelze srovnvat s členskmi prvy v jinch typech sdružen a společnost. Podl akcionře je dn velikost jeho investice a současně rizika, kter z tohoto důvodu nese. Prva akcionřů (jejich přehled viz Dědič, J. a kol.: Akciov společnosti. 6. vyd., Praha 2007, s. 235-238) se proto liš, stejně jako jejich povinnosti. Je-li akcionř držitelem 90 % akci, vliv zbylch akcionřů na chod společnosti je miziv a možnost podlet se na zsadnch rozhodnutch o směřovn společnosti je iluzorn. Prvo na vysvětlen a informačn povinnost může komplikovat strategick rozhodnut hlavnho akcionře. Takov rozhodnut mohou bt rovněž napadna jako forma zneužit většiny hlasů ve společnosti v neprospěch menšiny ( 56a obch. zk.). Již samotn možnost takovch sporů může ztěžovat podnikatelsk změry hlavnho akcionře. Nelze nevidět, že zkaz zneužit postaven může objektivně omezovat hlavnho akcionře s ohledem na přtomnost zbvajcch akcionřů. Naopak poukaz na možn zneužvn jejich prv nen v tomto směru rozhodujc. Zatmco v situaci 90 % podlu se v přpadě hlavnho akcionře uplatňuj v pln mře jak složky časti, podnikn a kapitlu, minoritn akcionři či minoritn akcionř se již podl pouze kapitlově jako investor, zatmco složka rozhodovac je prakticky potlačena. Bude-li jim zajištěna přiměřen nhrada za takovou investici, nelze mt za takto nastavench podmnek nucenho vkupu nmitky z hlediska stavnosti. Nelze tž vyloučit, že takov opatřen může bt i ku prospěchu minoritnch akcionřů, neboť za určitch podmnek takov druh akci ztrc na sv hodnotě a akcie se stvaj neprodejnmi, neboť o ně přestv bt zjem. Proto vytvořen zkonn pravy pro nucen vkup akci lze za určit situace rovněž chpat jako možn zvhodněn minoritnch akcionřů z hlediska zvšen zjmu o převzet akciov společnosti. Potencionln zjemce m zpravidla zjem o zskn společnosti jako celku, což může přznivě ovlivnit cenu akci (např. Mnchener Kommentar zum Aktiengesetz. 2. vyd., Bd. 9/1, 327a - 327f, Vorbemerkung, AktGWpG. SpruchG. Mnchen 2004, Pozn. č. 3). Vkladem prvn pravy proto nelze jednoznačně v rmci abstraktn kontroly dospět k zvěru o nestavnosti tto pravy. Na zkladě využit možnosti nucenho vkupu nen vyloučen zsah do stavně zaručench prv společnků, ale takovto možnost sama o sobě nestavnost nezpůsobuje. To by mohlo nastat jen v přpadě, že by stt v rmci sv ochrann funkce neposkytl minoritnm akcionřům prostředky prvn ochrany. Skutečnost, že na zkladě prvn pravy určitho institutu (např. vazba, vyhoštěn, vyvlastněn, vyloučen ze spolku) může dojt k porušen stavně zaručench prv, ještě nezpůsobuje nestavnost. K tomu by došlo teprve v přpadě, kdy jejich stavn "zaručen" se ukzalo jako fiktivn.
53. K obecn nmitce, že se jedn o formu vyvlastněn, třeba uvst, že subjektem, kter minoritn akcionře zbavuje jejich prva, nen orgn veřejn moci prosazujc veřejn zjem. Nucen vkup akci podle 183i obch. zk., stejně jako převod jměn na společnka podle 220p obch. zk., představuje určit způsob uspořdn majetkovch poměrů aprobovan sttem a je srovnateln s jinmi formami pravy vlastnickch poměrů v manželstv, ve společenstv vlastnků bytovch jednotek nebo mezi spoluvlastnky obecně. stavn soud proto stoj na stanovisku, že stejně jako minoritn akcionři by se na něj v jin pozici mohl obrtit tzv. hlavn akcionř. Ten je rovněž vlastnkem a rovněž m nrok na ochranu svch vlastnickch, společnostnch a podnikatelskch prv z hlediska Listiny (čl. 11 odst. 1 a odst. 3, čl. 26 odst. 1 a odst. 2), což je okolnost, kterou navrhovatel pomj. M-li každ akcionř prvo soudně napadnout usnesen valn hromady ( 183 ve spojen s 131 odst. 1 obch. zk.), nese riziko paralyzovn akceschopnosti akciov společnosti hlavn akcionř v daleko větš mře. Proto se jedn o přpad řešen kolize zkladnch prv a svobod, nikoli o vyvlastněn ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny. Jedn se o vytvořen možnosti pro to, aby valn hromada rozhodla o změně struktury soukromovlastnickch poměrů mezi akcionři (obdobně nzor německ doktrny Schmidt-Amann, E.: Der Schutz des Aktieneigentums durch Art. 14 GG. In: Der Staat des Grundgesetzes. Festschrift fr Peter Badura. Tbingen 2004, s. 1023), byť za dohledu Česk nrodn banky a se zaručenou možnost soudn ochrany. To, že stt pln svou ochrannou funkci, ještě neznač, že mu lze přičtat zsah do prv minoritnch akcionřů jako v přpadě vyvlastněn. V prvnm řdu nejde o opatřen ojediněl (srov. 142 o. z.). Umožňuje-li však stt v rmci akciov společnosti prvně regulovanm způsobem nuceně vykoupit akcie určit skupiny akcionřů jinm akcionřem, mus tato prava splňovat obdobn, nikoli však totožn kritria jako v přpadě vyvlastněn, protože o vyvlastněn nejde. To se tk předevšm ochrany stavně zaručench prv menšinovch akcionřů jako jsou na prvnm mstě ochrana vlastnickho prva ve smyslu čl. 11 odst. 1 a odst. 3 Listiny a prva se sdružovat s jinmi za čelem podnikn podle čl. 2 odst. 3, čl. 20 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a odst. 2 Listiny.
54. Na tomto zkladě proto musel stavn soud posoudit z hlediska zsady proporcionality vhodnost a potřebnost takov možnosti postupu hlavnho akcionře, neboť v danm přpadě se nejedn prvotně o střet veřejnho zjmu a zkladnho prva, nbrž o střet dvou zkladnch prv, kde proti sobě stoj osoby soukromho prva (vlastnci), nikoli veřejn moc jednajc podle pravidel čl. 2 odst. 2 Listiny a osoba soukromho prva jednac v rmci pravidel čl. 2 odst. 3 Listiny. Tzv. vytěsněn či prvo nucenho vkupu, někdy nepřesně označovan jako squeeze-out či freeze-out (k různm vznamům těchto pojmů viz Garza, J. J.: Rethinking Corporate Governance: The Role of Minority Shareholders - A Comparative Study. St. Mary's Law Journal, roč. 1999-2000, s. 621-625) je znmo prvnm řdům řady zem, v rmci Evropsk unie se to dokonce předpokld na zkladě transpozice Třinct směrnice. Někde je nucen vkup omezen jen na akciov společnosti jako např. v Česk republice, Německu, Francii, Itlii, Nizozem, Velk Britnii, Polsku, jinde se uplatňuje obecně (v Rakousku Bundesgesetz ber den Ausschluss von Minderheitsgesellschaftern - GesAusG. BGBl. I., č. 75/2006), někde se vztahuje jen na společnosti s kotovanmi cennmi papry, jinde i na ostatn. Liš se rovněž podmnky, za kterch může k vytěsněn dojt. Měřtkem přezkumn činnosti stavnho soudu však nen rozpor či nesoulad napaden prvn pravy se zahraničn pravou, nbrž stavn pořdek. To, že tuzemsk prvn prava může zajišťovat nižš standard ochrany prv minoritnch akcionřů, nutně neznamen, že je protistavn. Nic však nebrn tomu, aby se zahraničn zkušenosti staly zdrojem inspirace pro jej zdokonalen. Pouh argumentace existenc tohoto institutu v jinch sttech nem pro řešen přpad sama o sobě vznam, nen- li jen doplněnm argumentace stavn. Nelze vyjt z domněnky, že prava v určitm sttě je zvaznm vzorem pro jin stty. To konečně dokldaj i snahy po určit unifikaci v rmci Evropsk unie, kter po vce než desetiletm sil vystily do přijet již zmiňovan Třinct směrnice v roce 2004.
55. Ekonomick a prvn důvody pravy tohoto institutu jsou vzjemně podmněny. Původně akciov společnost rozhodovala podle principu jednomyslnosti a vychzelo se z předpokladu, že zkonem nelze do poměrů takov společnosti zasahovat. Uplatňovala se tzv. vested rights theory, kter stla na stanovisku, že určit prva nemůže společnk bez svho souhlasu pozbt. Ta se ukzala z hlediska hospodřskch potřeb zcela neudržitelnou již od konce 19. stolet. Proto byla nahrazena principem většinovho rozhodovn (k tomu podrobně Carney, W. J.: Fundamental Corporate Changes, Minority Shareholders and Business Purposes. Amarican Bar Foundation Research Journal, roč. 1980, s. 69, 77n.). S rozvojem ekonomiky, růstem počtu akciovch společnost a akcionřů, se na zkladě původnch představ o spolkovm charakteru a nabytch prvech (střet strategie členstv a strategie investice) začala projevovat tyranie menšiny s prvem veta (podrobněji Weiss, E. J.: The Law of Take Out Mergers: A Historical Perspective. New York University Law Review, roč. 1981, č. 4, s. 627-657, pro Velkou Britnii s. 685n.). Proto se postupně překonvaly původn představy a vvoj vedl k současnmu stavu nejen v USA, nbrž i v jednotlivch vyspělch evropskch sttech, a od roku 2004 rovněž v rmci Evropsk unie. Důležit je to, že tento proces je upraven prvně a zřetelně, čmž se liš od tzv. divokho vytěsněn, kdy se k vytlačen menšinovch akcionřů použvaj jin prostředky vedouc rovněž k tomuto cli, nejsou průhledně upraveny a umožňuj postihnout menšinov akcionře, jejichž podl vrazně přesahuje i 5 % až 10 %, jak je při prvu nucenho vkupu standardem. Současně tento institut bv chpn jako legitimn doplněk k pravě povinnch nabdek převzet, kter upravuje 183b odst. 1 obch. zk. (k tomu Dědič, J. a kol.: Akciov společnosti. 6. vyd. Praha 2007, s. 307).
56. Pro stavn soud je v přpadě nucenho vkupu podstatn, že tento ekonomicky podložen postup (racionalita a vhodnost zsahu) je prvně upraven tak, jak se to požaduje v podmnkch prvnho sttu (legalita zsahu). Nen proto třeba posuzovat otzku veřejnho zjmu stejnm postupem jako u vyvlastněn (viz tž sub 66 v souvislosti se stanovenm vše nhrady). Veřejn zjem se projevuje v principu tržnho hospodřstv a svobody podnikn jinm způsobem a uplatňuje se jinmi prostředky, mezi jinm i vytvřenm vhodnch prvnch podmnek pro fungovn akciovch společnost. Hlavn akcionř se neřd veřejnm zjmem ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny, neboť je věc jeho vahy umožněn obchodnm zkonkem, aby se rozhodl, zda zbvajc akcionře vykoup, a tm se stane jedinm akcionřem, kter bude rozhodovat podle vlastn vahy bez jednn valn hromady a dalšch institutů prva akciovch společnost (tzv. going private v anglosaskm prvu). V přpadě prva nucenho vkupu nejde o obvykl rozhodovn na valn hromadě. Jde o většinu kvalifikovanou a situovanou tak vysoko, že možn nmitky zneužit postaven jsou již prakticky potlačeny. Při rozhodovn kvalifikovaně většinovho vlastnka nemohou minoritn akcionři ani blokovat jednn valn hromady podle 185 odst. 1 obch. zk., natož zabrnit přijet zsadnch rozhodnut, ať již je třeba k jejich přijet většiny prost ( 186 odst. 1 obch. zk.), kvalifikovan ( 186 odst. 2, 3 a 4 obch. zk.) nebo kombinovan se zkazem majorizace ( 186 odst. 4 obch. zk.). Při podlu devět ku jedn nelze hovořit o faktick možnosti menšinovch akcionřů rozhodovn společnosti ovlivňovat, jde jen o možnou faktickou komplikaci jejho fungovn. Takto nastaven požadavek 90 % kvalifikovan většiny daleko překračuje to, co se z hlediska 66a obch. zk. považuje za ovldnut společnosti. Z hlediska principu proporcionality lze s ohledem na takov poměr již těžko něco namtat, budou-li dodrženy dalš kautely ochrany vlastnickho prva v rmci pravy vlastnho postupu při nucenm vykoupen (přiměřen nhrada, prvn ochrana).
57. Umožněn nucenho vkupu v obchodnm zkonku neznamen, že kvalifikovaně většinov akcionř bude vždy považovat za potřebn zbvajc akcionře vykoupit. To je věc jeho podnikatelskho rozhodnut, kter je omezeno lhůtou a takovmi podmnkami, kter sice neochrn členstv minoritnch akcionřů (aspekt sdružovacho prva, svobody podnikat a možnost rozhodovat) v akciov společnosti, ale ochrn jejich stvajc majetkov podl vyjdřen v podobě akci, což je podmnkou stavn konformity takov pravy (čl. 4 odst. 4 Listiny). Na prvm mstě takov prava mus vst hlavnho akcionře ke zvžen, zda se mu vůbec vyplat využit jeho prva, kter mu poskytuje 183i odst. 1 obch. zk., a to v situaci, kdy společnost plně ovld. To však plyne z vše zdůrazněn ekonomick povahy takov transakce, takže po prvn strnce nen třeba rozhodnut o samotnm využit prva nucenho vkupu (na rozdl od nhrady za vkup) odůvodňovat. Plyne to z pojet tržn ekonomiky v současn době (oproti stavu do poloviny 20. stolet, kdy se chrnilo členstv), kdy se očekv, že většinov akcionř sm zvž, zda nklady na proveden nucenho vkupu mu přinesou zisk (k tomu např. Schn, W.: Der Aktionr im Verfassungsrecht. Festschrift fr Peter Ulmer. Berlin 2003, s. 1387-1388). kolem sttu a jeho orgnů (Česk nrodn banka, soud) nen přezkoumvat možn vyhldky sprvnosti podnikatelskho rozhodnut, nbrž posoudit, zda byly splněny zkonn podmnky k proveden takov akce a poskytnout přpadně prvn ochranu vykupovanm akcionřům. Stejně tak vazbu na strategick změr investora možno dovodit z 183n odst. 3 obch. zk., kde se nepřmo předpokld, že s takovm změrem bude investor o zisk 90 % podlu usilovat. Pokud by tak neučinil hned (lhůta tř měsců), tuto možnost již ztrc.
58. Stanoven hranice 90 % je vsledkem vahy zkonodrce, kter by mohl stanovit přpadně i hranici nižš, stejně jako vyšš (95 % v SRN, Polsku, Nizozem, Francii, Belgii, 98 % ve Švcarsku). Tak tomu bylo i v Česk republice pro přpad zrušen společnosti bez likvidace v době od 31. prosince 2001 do 11. července 2002 (nabyt činnosti zkona č. 308/2002 Sb., novelizujcho obchodn zkonk). Z hlediska stavnho pořdku a dodržen ochrann funkce sttu v rmci pravy vzjemnho postaven společnků je hranice 90 % vyjdřenm potřebn limity a nevzbuzuje pochybnosti již s ohledem na evropsk standard, za kter lze považovat hranice obsažen ve Třinct směrnici a využvan v řadě dalšch sttů. Namt-li navrhovatel (sub 6a) nesoulad vyjdřen tto hranice se Třinctou směrnic, je třeba odkzat na to, co bylo uvedeno sub 28 a 48. Z pohledu stavnho soudu jde o věc obyčejnho prva a splněn podmnky 183i odst. 1 obch. zk. je věc obecnch soudů, nikoli kolem stavnho soudu v rmci abstraktn kontroly stavnosti zkona.
59. K nmitce navrhovatele (sub 7), že se jedn o porušen Evropsk mluvy, je třeba uvst, že je obecn, blže z hlediska postaven minoritnch akcionřů nespecifikovan a pouze opakujc to, co je uvděno v jinch bodech nvrhu. Dovolv se přitom rozhodnut ve věci Bramelid a Malmstrm proti Švdsku z roku 1982, č. rozhodnut 8588/79 a 8589/79 a zejmna James a dalš proti Spojenmu krlovstv (sub 15). Poslze uveden přpad se ovšem tk nikoli vlastnictv akci, nbrž stanoven ceny v rmci prva odkupu bytů v dlouhodobě užvan zemědělsk usedlosti. Evropsk soud pro lidsk prva, stejně jako bval Evropsk komise pro lidsk prva, z hlediska čl. 1 Dodatkovho protokolu k Evropsk mluvě řad pod pojem majetku rovněž akcie akciovch společnost (vslovně rozsudek Sovtransavto Holding proti Ukrajině z 25. července 2002 v bodě 91). To ovšem v danm přpadě nen předmětem sporu a ždn z častnků to nepopr. Stejně tak nen zsadnm problmem nucen vkup minoritnch akcionřů (přehled rozhodnut v oblasti akciovch společnost viz in Schreuer, Ch., Kribaum, U.: The Concept of Property in Human Rights Law and Interantional Investment Law. In: Human Rights, Democracy and the Rule of Law. Liber amicorum Luzius Wildhaber. Zrich etc. 2007, zejmna s. 752-758; Frowein, J. A., Peukert, W.: Europische Menschenrechtskonvetion. 2. vyd. Kehl etc. 1996, s. 784), nbrž ochrana před svvol hlavnho akcionře a dostatečn prvn ochrana (rozhodnut Bramelid a Malmstrm proti Švdsku z 12. řjna 1982 in fine). K samotn možnosti prva nucenho vkupu a jeho vztahu k vyvlastněn již bylo zaujato stanovisko vše. Pokud navrhovatel dle poukazuje na problmy spojen s nejasnou prvn pravou a nedostatečnou prvn ochranou, bude jim věnovna pozornost nže.
60. Konečně bylo třeba posoudit otzku, kterou sice navrhovatel neuvd, jež je nicmně relevantn z hlediska povahy akciov společnosti samotn, a zejmna z hlediska způsobu, jakm se prvo nucenho vkupu do prvnho řdu Česk republiky dostalo. Protože prvo nucenho vkupu je relativně novm institutem obchodnho prva, bylo nutno posoudit, zda nedošlo k zsahu do nabytch prv a narušen zsady prvn jistoty. stavn soud se ve sv judikatuře vcekrt ochranou nabytch prv a principem prvn jistoty zaobral a konstatoval, že ke znakům prvnho sttu neoddělitelně patř princip prvn jistoty a ochrany důvěry občana v prvo a že tento postup zahrnuje zkaz retroaktivity (srov. již nlez sp. zn. IV. S 215/94, Pl. S 33/01). V prvn teorii a praxi se čin rozdl mezi pravou a nepravou retroaktivitou, neboť na každ z uvedench typů retroaktivity je z hlediska přpustnosti pohlženo odlišně. V přpadě neprav retroaktivity nov prvn norma ponechv star prvn pravě k řešen otzku vzniku již existujcch prvnch vztahů, v minulosti učiněnch prvnch konů a nroků z nich plynoucch, a pouze do budoucnosti měn prva a povinnosti spojen s těmito již vzniklmi prvnmi vztahy. Zatmco prav retroaktivita je kromě několika vjimek nepřpustn, pro nepravou retroaktivitu plat, že je v zsadě akceptovateln. V posuzovanm přpadě se jedn prvě o obecně přijmanou nepravou retroaktivitu. prava nucenho vkupu se nijak nedotk samotnho nabyt častnickch cennch paprů a nroků s nimi spojench, vzniklch před činnost přijat pravy, tato pouze od okamžiku sv činnosti, tedy do budoucna, stanov povinnost menšinovho akcionře strpět zsah do jeho vlastnickho prva za předpokladu, že jsou naplněny zkonem předvdan podmnky, kter z stavnho hlediska zaručuj dovolenost tohoto zsahu. Zrušen star a přijet nov prvn pravy s sebou nese zsah do principu zachovn nabytch prv a do důvěry jednotlivce v prvo (srov. nlez sp. zn. Pl. S 21/96, č. 63/1997 Sb.). Podle čl. VI zkona č. 216/2005 Sb. ustanoven, tkajc se nucenho vkupu, nabyla činnosti dnem 1. července 2005, s vjimkou ustanoven 183i, 183k, 183l, 183m a 183n, kter nabvaj činnosti dnem jeho vyhlšen, tj. dne 3. června 2005. Z hlediska stavnch pravidel vyhlašovn zkonů podle čl. 52 stavy k porušen stavnho pořdku nedošlo. V tomto směru stavn soud dospěl k zvěru, že součst principu prvn jistoty nen nepochybně neměnnost prvn pravy po celou dobu trvn prvnho vztahu. Prvo je dynamick systm reagujc na vvoj a tendence ve společnosti, a proto je nezbytn, aby doznvalo změn v zvislosti na jejch potřebch, v danm přpadě v oblasti obchodnho prva, kter se v podmnkch Česk republiky postupně rozvj na zkladě přebrn zkušenost prvnch prav rozvinutch ekonomik. To se tk i akcionřů, kteř nabyli akcie před 3. červnem 2005 a kteř mohli počtat s možnost převzet svch akci hlavnm akcionřem podle 220p obch. zk., pokud se jimi stali od činnosti zkona č. 370/2000 Sb. Prvn prava nucenho vkupu akci nebyla retroaktivn a nastala v situaci, když již obdobn prava tzv. nepravho vytěsněn byla v obchodnm zkonku obsažena.
61. Na zvěr stavn soud k tto věci podotk, že legitimn očekvn vlastnka akci nedosahuje takov intenzity jako legitimn očekvn vlastnků jinho majetku, vzhledem k tomu, že samotn povaha vlastnictv akci nezaručuje akcionřům neměnn postaven, ani absolutn rovnost akcionřů, neboť rozsah vlastnickch prv je odvozen od počtu akci shodn nominln hodnoty a z povahy podstaty akciov společnosti vyplv možnost "rizika" změn postaven jejch společnků, zejmna minoritnch akcionřů (srov. usnesen sp. zn. IV. S 324/97 a IV. S 720/01). Posouzen tto otzky, na zkladě testů znmch v zahranič (např. fair market value price, net asset value method, Delaware block method, earnings value method, reasonable expectations test, defeated expectations argument atd. - tž sub 66, rozlišuje se tž vkup v rmci otevřench nebo uzavřench společnost), je v rmci řzen o abstraktn kontrole stavnosti vyloučeno, neboť může zahrnovat posouzen očekvn investora pouze v obecn rovině. V praxi však takov investor nen - vždy je zde konkrtn akciov společnost v konkrtn situaci (v době nkupu akci a v době proveden nucenho vkupu, pro nakupujc mimo společnost a uvnitř společnosti, tržn cena a vnosov cena) a je zde konkrtn situace na kapitlovm trhu (hodnota akcie zvis nejen na stavu konkrtn akciov společnosti). Tato otzka může bt řešena pouze v rmci postupu podle 183i odst. 5 obch. zk. (přezkum Českou nrodn bankou) a 183k obch. zk. (soudn ochrana vlastnků častnickch cennch paprů). V rmci abstraktn kontroly stavnosti zkona lze pouze posoudit z hlediska proporcionality, zda je zsah možn, potřebn a ždouc z hlediska jinho zkladnho prva, zda zde ochrana vůbec je a zda je dostatečně zaručena. Samotn institut nucenho vkupu akci podle 183i až 183n obch. zk. je proto možno považovat za opatřen, jehož proveden se pohybuje v mezch stavnho pořdku Česk republiky.
62. Co se tče vzjemnho vztahu hlavnho a menšinovho akcionře z hlediska respektovn rovnosti, je třeba zdůraznit, že pojet rovnosti vystupuje v mnoha různch polohch. Proto pouh paušln poukaz na rovnost akcionřů, bez ohledu na povahu vlastnictv častnickch cennch paprů, je prakticky bez vznamu. Jak již bylo uvedeno vše, samotn povaha vlastnictv akci nezaručuje akcionřům neměnn postaven, ani jejich absolutn rovnost, neboť rozsah jejich vlastnickch prv je odvozen od počtu akci shodn nominln hodnoty a z povahy akciov společnosti vyplv možnost "rizika" změn postaven jejch společnků, zejmna minoritnch akcionřů (srov. usnesen sp. zn. IV. S 720/01). Na postaven společnků v takov kapitlov společnosti nelze mechanicky přenšet pravidla, kter plat v jinch sdružench, popř. v jinch formch rozhodovn (např. v oblasti volebnho prva). Hlasovac prvo akcionře je spojeno s akci ( 180 odst. 2 obch. zk.). Protože znakem akciov společnosti a jej zvlštnost je možnost, aby jeden společnk měl akci vce (nikoli jeden společnk - jedna akcie stejn jmenovit hodnoty), liš se i postaven a možnosti společnků v tto společnosti. Jedn se předevšm o rovnost z hlediska velikosti podlu na zkladnm kapitlu akciov společnosti (stejn jmenovit hodnota akcie - stejn počet hlasů - 180 odst. 2 obch. zk.), proto z tohoto hlediska o nějak nerovnosti hovořit nelze. To by bylo možn jen v situacch, kde obchodn zkonk zakotvuje prva akcionřů bez ohledu na počet akci, kter vlastn, jako např. prvo časti na valn hromadě, prvo hlasovat, prvo na informace, prvo uplatňovat nvrhy a protinvrhy ( 180 odst. 1 obch. zk.), prvo na jejich ochranu ( 182, 183 obch. zk.). Z tohoto pohledu dochz ovšem naopak ke ztžen pozice hlavnho akcionře, jehož investice může bt na zkladě uplatněn takovch prv ohrožena. Prvě proto je, jak bylo vyloženo vše, stavně přpustn, aby hlavn akcionř zvžil, zda využije možnost nucenho vkupu. Porušen principu rovnosti v tomto ohledu proto stavn soud neshledal. Poukaz na čl. 3 odst. 1 Listiny, podle kterho se zkladn prva a svobody zaručuj všem bez rozdlu majetku, by bylo v projednvan věci absurdn, s ohledem na povahu akciov společnosti, a navrhovatel to ani netvrd. Ani z čl. 26 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech, popř. z čl. 14 Evropsk mluvy nelze dovodit, že by rozlišen v postaven akcionřů, z hlediska kritria vlastnictv devti desetin akci, mohlo bt, s ohledem na vše popsan důsledky, považovno za nerozumn a neobjektivn. Podstatn z pohledu uplatněn zkazu diskriminace je, že obchodn zkonk, z hlediska vymezen hlavnho akcionře a minoritnch akcionřů, nestanov ždn vjimky. Možnost proveden nucenho vkupu hlavnm akcionřem nelze považovat za bezdůvodn zvhodněn, neboť je založena na racionlnch a objektivnch důvodech (viz vše). Stejně tak zde nelze zjistit existenci nerovnho postaven srovnatelnch skupin minoritnch akcionřů z hlediska stejn možnosti uplatnit sv akcie ve stejnm rozsahu, jako to může učinit za stejnch podmnek (zkonem vymezench) srovnateln skupina dalšch (jinch) minoritnch akcionřů (k tomu srov. nlez Pl. S 38/01, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, sv. 29, s. 355, č. 87/2003 Sb.). Dopady prvn pravy nucenho vkupu jsou pro všechny minoritn akcionře stejn. Obdobně nelze v takov situaci považovat za zsah do vlastnickho prva povinnost učinit nabdku převzet v přpadě dosažen určitho stupně podlu na zkladnm kapitlu společnosti. V tto souvislosti však stavn soud zdůrazňuje, že k vyvženosti prvn pravy postaven minoritnch akcionřů by přispělo, kdyby zkonodrce upravil rovněž jejich prvo na to, aby v takov situace hlavn akcionř měl nejen prvo, ale i povinnost na jejich ždost jejich akcie odkoupit (tzv. sell-out, popř. nabdkov povinnost).
63. Stejně je třeba přistupovat k otzce zachovn čl. 11 odst. 1 Listiny, podle kterho vlastnick prvo všech vlastnků m stejn zkonn obsah a ochranu. Ani zde nelze spatřovat rozdly v obsahu prv vlastnků akci. Způsob rozhodovn valn hromady, založen na vlastnictv akci určit jmenovit hodnoty, je plně v souladu s povahou tohoto typu podnikatelskho sdružovn podle čl. 11 odst. 1 a odst. 3, čl. 20 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a odst. 2 Listiny. Stanov-li obchodn zkonk různ stupeň ochrany menšiny v akciov společnosti v zvislosti na vznamu přijmanho rozhodnut (jednomyslnost, devět desetin, tři čtvrtiny, dvě třetiny, prost většina - 183i odst. 1, 186 obch. zk.) a vže to dle na vzjemn poměr vlastnků akci ( 66a obch. zk.), nelze proti tomu z stavnho hlediska nic namtat.
64. Dodržen pravidla čl. 11 odst. 1 Listiny o stejn ochraně vlastnickho prva je možn posoudit pouze hodnocenm pozice vlastnků ve stejnch situacch. Proto nelze zkonn prostředky ochrany z jinch oblast (např. vlastnictv nemovitost) mechanicky přenšet na ochranu akciovho vlastnictv. Navrhovatel ovšem argumentuje pouze srovnvnm prvnch pozic hlavnho akcionře a minoritnch akcionřů, což je však jen jeden hel hodnocen (sub 64). Stejně vznamn je hodnocen pozice minoritnch akcionřů v podobnch situacch, avšak takovou argumentaci nvrh postrd. Proto při dalšm hodnocen jednotlivch nmitek navrhovatele stavn soud ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny přihlžel i k postaven minoritnch akcionřů v řzen o zrušen akciov společnosti s převodem jměn na hlavnho akcionře ( 220p obch. zk.).
65. Většina nmitek navrhovatele souvis s tvrzenou nedostatečnou ochranou prv menšinovch akcionřů v průběhu přpravy nucenho vkupu, zejmna z hlediska ochrany před zneužitm prva ze strany hlavnho akcionře. stavn soud mus předevšm zdůraznit, že tvrzen navrhovatele jsou obecn povahy a měla by sv msto v řzen o stavn stžnosti minoritnho akcionře, pokud by byla podložena fakty konkrtnho přpadu. V řzen o abstraktn kontrole stavnosti zkona ovšem stavn soud vystupuje v jin pozici. Podle 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu kromě kompetenčnch a procedurlnch otzek hodnot předevšm obsah zkona z hlediska jeho přpadnho rozporu s stavnm pořdkem [čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy], nikoli jeho možnou realizaci společnky nebo aplikaci Českou nrodn bankou a soudy v praxi. Proto je třeba při hodnocen těchto nmitek podotknout, že stavn soud nepovažuje za vyloučen, že k zsahu do stavně zaručench prv společnků, stejně jako samotn akciov společnosti jako prvnick osoby soukromho prva, může dojt nebo že k tomu dochz. To však nen předmětem tohoto řzen. Ke zrušen zkona může dojt jen v přpadě, kdy aplikujc orgny již jin vklad použvaj (např. nlez sp. zn. Pl. S 48/95, č. 121/1996 Sb.), čmž tuto stavn povinnost porušuj a stavně konformn vklad nepřichz do vahy. Pouh možnost jinho vkladu sama o sobě ještě nezakld důvodnost či nedůvodnost nvrhu (srov. usnesen Pl. S 6/03, sv. 30, s. 579). stavn soud proto mus respektovat typ řzen, ve kterm se o stavnosti jedn (abstraktn kontrola, konkrtn kontrola z podnětu obecnho soudu podle čl. 95 odst. 2 stavy nebo akcesorick posouzen podle 74 zkona o stavnm soudu, když již k tvrzenmu zsahu došlo a bylo pravomocně rozhodnuto).
66. Argumentace navrhovatele se bez ohledu na celkov rozsah nvrhu (58 stran a dalš obshl přlohy) d shrnout do několika zkladnch bodů (sub 63), kde na prvm mstě vystupuje nmitka pravy a postupu při stanoven nhrady za nuceně vykupovan akcie. Jak bylo řečeno vše, otzka rejstřkovho řzen je vyčleněna a řešena v řzen vedenm pod sp. zn. Pl. S 43/05. Navrhovatel namt zejmna tu skutečnost, že cena je určena na zkladě znaleckho posudku, kter byl určen hlavnm akcionřem. Na prvm mstě se proto stavn soud zabval otzkou způsobu vymezen vše protiplněn. stavnm kritriem nen čl. 11 odst. 4 Listiny. V danm přpadě je s ohledem na to, co bylo vše uvedeno k povaze akciov společnosti, povaze akcie a povaze prva nucenho vkupu, nutno vychzet z čl. 4 odst. 4 Listiny a přihlžet k podstatě a smyslu vlastnictv akcie. Jak uvedl stavn soud v již zmněnm usnesen sp. zn. IV. S 324/97, vlastnictv akcie je spojeno s určitm rizikem. stavn imperativy ochrany vlastnictv a přpadn nhrady za ztracen majetek se proto pochopitelně liš v přpadě ochrany vlastnictv nemovitosti sloužc k bydlen, spor v bance nebo prvě v přpadě vlastnictv akcie. Vlastnk akcie proto mus počtat s tm, že se jedn o investici, kter je svou podstatou spjata s prvem na podnikn (teprve pot s prvem se sdružovat), a tudž tak s podnikatelskm rizikem. Může přinst několikansobn zisk, stejně jako může bt naprosto znehodnocena; to vše v různm časovm obdob. Proto je v obecn prvn pravě velmi obtžn stanovit všechna možn kritria pro stanoven ceny akcie.
Obchodn zkonk proto na vce mstech vol obrat "přiměřen" cena, kter podrobuje navrhovatel kritice, když zdůrazňuje nejasnost zkladnch atributů nhrady za akcie, neboť pojmy "přiměřenost" a "spravedlnost protiplněn" jsou podle jeho nzoru subjektivn. S tmto nzorem se stavn soud neztotožnil. Obchodn zkonk použv tento pojem v souvislosti s cenou akci na vce mstech ( 156 odst. 4, 183c odst. 5, 183g odst. 1, 186a odst. 4, 190c odst. 1). Oba pojmy naopak respektuj možnosti zkonn pravy. Prvn prava nucenho vkupu hovoř o přiměřenosti ceny ( 183k odst. 1 a 183m odst. 1 obch. zk.) v souvislosti s jejm stanovenm. V 183j odst. 2 obch. zk. je stanovena povinnost předložit v pozvnce na valnou hromadu v oznmen o jejm konn tž vyjdřen představenstva, zda považuje vši protiplněn za spravedlivou. Bez ohledu na oprvněn pochybnosti o legislativnm způsobu vyjdřen stanoviska představenstva (k tomu Štenglov, I.: Obchodn zkonk. Komentř. 11. vyd., C. H. Beck, Praha 2006, s. 672) je nepochybn, že obchodn zkonk počt s tm, že cena může bt stanovena odchylně od představ orgnů společnosti. Přiměřenost znač požadavek přihldnout ke všem podstatnm okolnostem v souvislosti s nucenm vkupem. To znamen, že je z pohledu zkona vyloučeno, aby byla stanovena subjektivně. Jen to by mohlo vst k rozhodnut o nestavnosti takov prvn pravy. To, že obchodn zkonk chpe tento pojem jako nvod k objektivnmu hodnocen, plyne již z toho, že počt s jejm soudnm přezkumem; cena stanoven nikoli na zkladě objektivnch kritri by se vymykala soudnmu přezkumu. Konečně vyloučen nestavnho subjektivnho kritria lze dovodit i ze zkona č. 36/1967 Sb., o znalcch a tlumočncch, v podobě požadavku nestrannosti znalce, jeho odbornch znalost a vyloučen v přpadě podjatosti ( 4, 6, 11). Možno tž poukzat na judikaturu stavnho soudu v otzkch podjatosti znalců (např. nlez II. S 35/03), kter v konkrtnch přpadech vymezila přsn hlediska pro posouzen znaleckch posudků. To, že nklady na vyhotoven znaleckho posudku jsou hrazeny hlavnm akcionřem, samo o sobě ještě nemůže vst k obecnmu zvěru, že tyto posudky jsou již tm vadn, protože stejnou nmitku by bylo možno vznst v přpadě, že by byly hrazeny minoritnm akcionřem. Poukazuje-li se v nvrhu v tomto řzen, ale i v jinch zemch (srov. usnesen 2. sentu Spolkovho soudnho dvora z 25. července 2005, sp. zn. II ZR 27/03, rovněž vyjdřen sub 32), na špatn zkušenosti s některmi znalci, nemůže vst k paušlnmu zvěru, že takto bude v rozporu s požadavky zkona o znalcch a tlumočncch postupovat každ znalec. stavn soud si je vědom toho, že v praxi může dochzet, a tak dochz, k porušovn těchto pravidel. To však nen důvodem pro to, aby byla za nestavn prohlšena prvn prava, kter může bt vykldna a aplikovna nestavně. Ze stejnch důvodů by potom musel stavn soud zrušit např. institut vazby, vyvlastněn, rozpuštěn politick strany atd. Prvě proto, že v praxi může dojt k porušen stavně konformn prvn pravy, je zajištěno prvo na soudn ochranu. Zda je cena přiměřen, je věc odbornho a nestrannho hodnocen. Protože nzor vykupujcho a vykupovanho se může rozchzet, je upraven postup přezkoumn takov ceny nezvislm a nestrannm orgnem v podobě Česk nrodn banky, což by ovšem, s ohledem na jej povahu, nedostačovalo. Proto je ve smyslu čl. 4 a čl. 81 stavy ještě garantovna ochrana v podobě soudnho rozhodnut. Konečně je třeba poznamenat, že ani v jinch sttech nen postupovno jinak. Např. nejnovějš rakousk prava (viz 1 Bundesgesetz ber den Ausschluss von Minderheitsgesellschaftern, BGBl. I., č. 75/2006) hovoř o "Gewhrung einer angemessenen Barabfindung", tedy poskytnut přiměřenho odstupnho v hotovosti, aniž stanov cokoli dalšho (totž doslovně 327a odst. 1 německho akciovho zkona, avšak s určitmi kritrii v jinch ustanovench). Pokus najt jin způsob určen tto ceny v SRN, založen na nevyvratiteln domněnce přiměřenosti v přpadě, že ji akceptuje nejmně 90 % vykupovanch akcionřů, ztroskotal (viz Stumpf, Ch.: Grundrechtsschutz im Aktienrecht. Neue Juristische Wochenschrift, roč. 2003, č. 1, s. 9). Proto stavn soud v tomto bodě nestavnost obchodnho zkonku neshledal.
Je věc praxe, jak kritria si zde vyvine. V tomto směru je přznačn stanovisko bval Komise pro cenn papry (sub 27). Rovněž obrat "fair market value", použvan v USA, je kritizovn s ohledem na vce možnch vznamů a cest k jeho zjištěn (viz Fischel, D. R.: The Appraisal Remedy in Corporate Law. American Bar Foundation Research Journal, roč. 1983, s. 885-898). Proto si soudn praxe hled množstv různch tzv. testů (viz sub 61), kter se rovněž časem měn. V tomto směru je v USA v oblasti prva akciovch společnost považovno za klčov zkonodrstv sttu Delaware. Jeho Nejvyšš soud v precedenčnm rozhodnut uvd, že bez ohledu na množstv různch testů bude akceptovat každou rozumnou metodu, kter bude všeobecně uznna ve finančnm světě [generally accepted techniques used in the financial community and the courts - Weinberger v. UOP, Inc. 457 A.2d 701 (Del) 1983, dostupn např. na www.nyls.edu/pdfs/WeinbergervUOP.pdf, kde se soud zabval i čelem fze].
67. Akcie, jakožto vraz podlu na určit majetkov hodnotě, je předmětem vlastnickho prva. Ochrana takov formy vlastnictv je ovšem stěž srovnateln s ochranou nemovitho majetku (expropriace), na kter je založena dogmatika čl. 11 odst. 4 Listiny. Na jej hodnotu maj zsadn vliv situace na trhu a poměry v dan akciov společnosti (např. tzv. vyhladověn malch akcionřů ve formě nevyplcen dividend, ztrta hodnoty v důsledku neobchodovatelnosti, konjunktura v určitm časovm obdob atd.). To, že se nejedn o vyvlastněn s předpokladem prokzn veřejnho zjmu, jak naopak tvrd navrhovatel, znamen, že při stanoven vše protiplněn se již k veřejnmu zjmu nepřihlž. O tom již bylo rozhodnuto zkonodrcem obecně zvaznm způsobem. Je třeba dodat, že při vyvlastněn ve veřejnm zjmu jde z povahy věci o určitou oběť požadovanou ve prospěch zjmu celku, v přpadě nucenho vkupu, s ohledem na prvě řečen, stavn soud takov důvod neshledv. Jde o ekonomickou vahu vykupujcho hlavnho akcionře, zda se mu takov transakce vyplat. S ohledem na pouze ekonomick rozměr tto problematiky, redukovan na investičn aspekt, to však znamen tak to, že např. na rozdl od vyvlastněn rodinnho domku nebude přihlžet k citovm aspektům, socilnm vazbm a důsledkům, i když takov aspekty nejsou nepřmo vyloučeny (penzijn fond jako minoritn akcionř, ochrnci životnho prostřed v akciov společnosti, kter je hrozbou pro životn prostřed). Vztah k podlu na zkladnm jměn se tomuto hodnocen vymyk. Jde o nejistou investici, kter měla přinst zisk, avšak vzhledem k povaze akciov společnosti se jedn o investici, kter zisk nemus zaručit.
68. Co to je přiměřen cena, lze stanovit odbornm a na stranch nezvislm postupem pod kontrolou Česk nrodn banky s možnost soudnho přezkumu. S ohledem na okolnosti vkupu, spojenho se zsahem do vlastnickho prva, se přiměřenost ceny kotovanch akci nikdy nemůže pohybovat pod hranic tržn ceny. Z tohoto hlediska je třeba obrat "jinou vši protiplněn" v 183k odst. 1 obch. zk. chpat jedině jako hranici, pod kterou v rmci soudnho přezkumu jt nelze. Jinak řečeno, soud nemůže vši protiplněn napadenho minoritnm akcionřem snžit. Totž plat pro postup Česk nrodn banky podle 183i odst. 5 obch. zk. Z hlediska čl. 11 odst. 1 Listiny by byl jin vklad znevhodněnm minoritnho akcionře (reformatio in peius). Proto je třeba 183j odst. 4 obch. zk., podle kterho se nvrh na usnesen valn hromady nesm odchylovat v určen vše protiplněn podle podkladů podle 183j odst. 6 obch. zk., vykldat tmto stavně konformnm způsobem. V opačnm přpadě by ho bylo třeba zrušit jako nestavn. Znaleck posudek z hlediska přiměřenosti zsahu neslouž ochraně hlavnho akcionře a hlavn akcionř se proti němu nemůže obrtit k soudu; to je umožněno pouze minoritnm akcionřům. Nabdne-li hlavn akcionř vce, je to věc jeho podnikatelskho rozhodnut. Jak již bylo zdůrazněno vše (sub 59), rozhodnut hlavnho akcionře nen třeba zdůvodňovat, neboť je založeno na předpokladu, že přes zvšen nklady se mu investice do vkupu zbvajcch akci vyplat. A to nikoli proto, že by je zskal za vhodnějš cenu, nbrž i proto, že vzhledem k okolnostem může platit i cenu vyšš, o kter bude mt představenstvo, z hlediska celkov situace společnosti, pochybnosti ( 183j odst. 2 obch. zk.). Zkon jednotliv kritria pro hodnocen přiměřenosti stanovit nemůže v ždnm přpadě vyčerpvajcm způsobem. Je to věc odbornho posouzen podle finančnch a ekonomickch nstrojů aprobovanch Českou nrodn bankou (viz stanovisko bval Komise pro cenn papry č. STAN/13/2005 ze dne 9.11.2005 k otzce kritri přiměřenosti a dokladům prokazujcm přiměřenost. Poznamenv se, že toto Stanovisko nebylo předmětem řzen před stavnm soudem, stejně jako praxe Česk nrodn banky na jeho zkladě.).
69. Pro určen přiměřen ceny zkon stanov postup, kter je rovněž předmětem nmitek navrhovatele. Podle 183m odst. 1 obch. zk. maj oprvněn osoby prvo na protiplněn v penězch, jehož vši urč hlavn akcionř; hlavn akcionř dolož přiměřenost protiplněn znaleckm posudkem, kter nesm bt starš než 3 měsce ke dni doručen ždosti podle 183i odst. 1 obch. zk., a jehož vši přezkoum Česk nrodn banka. Znalce vybr a rovněž nklady jeho činnosti hrad hlavn akcionř ( 183j odst. 6 obch. zk.). V tto souvislosti třeba zdůraznit, že nestrann odborn stanoven přiměřen ceny je třeba považovat za součst ochrany vlastnickho prva minoritnho akcionře (sub 67). Proto mus bt jeho postaven srovnateln s jinmi vlastnky v obdobn situaci, jak to plyne z čl. 11 odst. 1 Listiny (prvo na stejnou ochranu).
70. V takovm přpadě je kolem stavnho soudu zhodnotit, zda je tmto způsobem poskytovna vůbec ochrana (sub 68 a 69) a zda je roveň tto ochrany srovnateln s ochranou jinch vlastnků v podobnm postaven. Jako takov měřtko mohl stavn soud použt postup při zrušen akciov společnosti s převodem jměn na hlavnho akcionře, neboť předpoklady převodu jsou stejn jako v přpadě nucenho vkupu. V tomto přpadě však 220p odst. 2 obch. zk. stanov, že hlavn akcionř je povinen poskytnout ostatnm akcionřům přiměřen vypořdn v penězch, jehož vše mus bt doložena posudkem znalce. Přitom odkazuje na obdobn použit ustanoven 59 odst. 3 a odst. 4 obch. zk. Podle tohoto ustanoven se vše přiměřenho vypořdn stanov podle posudku zpracovanho znalcem "nezvislm na společnosti, jmenovanm za tm čelem soudem". stavn soud proto musel posoudit, zda tento rozdl ve způsobu stanoven znalce nen v přpadě nucenho vkupu natolik diskriminačnm, že dochz k porušen prva na stejnou ochranu podle čl. 11 odst. 1 Listiny.
71. stavn soud dospěl k zvěru, že takto stanoven povinnost hlavnho akcionře sice může ztžit postaven minoritnch akcionřů, avšak ne tak zvažnm způsobem, aby bylo možno hovořit o nestavnosti tto pravy. Již vše bylo poukzno na postaven znalce při zpracovn odbornho posudku a jeho nutnou nestrannost. To by samo o sobě bylo ovšem naprosto nedostatečn, kdyby to nebylo doplněno obligatornm dohledem Česk nrodn banky podle 183i odst. 5 ve spojen s přiměřenm použitm 183e obch. zk. Tento postup se vztahuje na akciov společnosti s kotovanmi i nekotovanmi častnickmi cennmi papry, jinak by došlo rovněž k porušen pravidla stejn ochrany podle čl. 11 odst. 1 Listiny. I když v přpadě Česk nrodn banky je již, s ohledem na jej postaven, předpokldn ždouc odstup od společnků, nejde přesto o orgn, kter splňuje požadavky čl. 4 stavy a čl. 36 Listiny. Protože se jedn o ochranu zkladnho prva, nen začleněn Česk nrodn banky do procesu nucenho vkupu z hlediska stavnho dostačujc. Protože však 183k obch. zk. upravuje postup z hlediska soudn ochrany minoritnch akcionřů, dospěl stavn soud k nzoru, že samotn skutečnost vběru znalce hlavnm akcionřem je sice sama o sobě problmem, ten je však kompenzovn dalšmi opatřenmi ze strany sttu. Nicmně nen pochyb o tom, že je zde třeba uvažovat o jinm postupu již z toho důvodu, že kolem prvn pravy by mělo bt v maximln mře eleminovat možnost vzniku soudnch sporů, a tato prava k nim začasto povede. Nutno však zdůraznit, že i v Německu, na jehož pravu se navrhovatel odvolv, je v praxi situace takov, že znalce ustanovuje zemsk soud podle sdla společnosti zpravidla na nvrh hlavnho akcionře, a judikatura tento postup nezpochybnila (srov. zsadn rozsudek Spolkovho soudnho dvora z 18. zř 2006 sp. zn. II ZR 225/04, zejmna body 14 až 17), ačkoli se jedn o velmi častou žalobn nmitku.
72. Navrhovatel tž prvn pravě nucenho vkupu vytk, že častnkem řzen o předchozm souhlasu Česk nrodn banky podle 183i odst. 5 obch. zk. je pouze hlavn akcionř. S ohledem na odstup Česk nrodn banky od společnků a povahu řzen, kde nen možn zajistit rozumně čast často tisců minoritnch akcionřů, z nichž je čst tzv. anonymnch (viz Kotsek, J.: Vytěsněn anonymnho akcionře. Časopis pro prvn vědu a praxi, roč. 2006, č. 3, s. 258-259), to lze stěž považovat samo o sobě za nestavn, když Česk nrodn banka o nucenm vkupu ve sprvnm řzen přmo nerozhoduje (teprve v takovm přpadě by se jednalo o obdobu vyvlastňovacho řzen). To je v působnosti valn hromady. Česk nrodn banka v postaven sprvnho orgnu v řzen podle 183i odst. 5 obch. zk. může vyvolat odpovědnost sttu za škodu podle zkona č. 82/1998 Sb. Stejně tak nmitka navrhovatele, napadajc fikci kladnho stanoviska Česk nrodn banky, neobstoj z hlediska stavnho pořdku. Jde o ne neobvykl opatřen proti nečinnosti sprvnho orgnu. Touto pravou nen vyloučena možnost minoritnch akcionřů obrtit se na soud, neboť vše protiplněn je vždy předmětem soudnho přezkumu, bez ohledu na to, zda stt dostl svm povinnostem z hlediska svho dohledu nad přpravou nucenho vkupu prostřednictvm Česk nrodn banky či nikoli. Kromě toho toto ustanoven ( 183e odst. 9 obch. zk.) ani nebylo navrhovatelem napadeno v petitu jeho nvrhu.
73. Dle bylo třeba posoudit zbvajc nmitky, tkajc se stanoven vše přiměřen nhrady. Na prvm mstě zde navrhovatel namt nedostatečn zruky zaplacen protiplněn za vykupovan akcie (sub 20), kdy ani doplněn pravy o ustanoven 183i odst. 6 obch. zk., podle jeho nzoru, neodstraňuje zcela oprvněn požadavek, aby vplata čstky protiplněn, stanoven hlavnm akcionřem, byla dostatečně zajištěna. S touto nmitkou se stavn soud neztotožnil. Obligatorn deponovn prostředků k hradě smluvnch zvazků sice nen nikde stavně vyžadovno a nen ani zcela běžn v zkonn pravě, v tomto přpadě je však třeba vychzet z toho, že se nejedn o prvn vztah vznikl na zkladě smluvnho ujednn, nbrž vlastnictv k akcim přechz ze zkona. I tato povinnost proto nut hlavnho akcionře, aby zvžil, zda k nucenmu vkupu shne, neboť je pochopitelně spjata se zvšenmi nklady za služby banky nebo obchodnka s cennmi papry. Proto je třeba z hlediska stavnho považovat tuto pravu za dostatečnou, nehledě na odpovědnost za jej nesplněn včetně možn odpovědnosti trestn. Třeba tž poznamenat, že deponovn prostředků podle 183i odst. 6 obch. zk. nsleduje až po konfirmaci svoln valn hromady Českou nrodn bankou podle 183i odst. 5 obch. zk. Prostředky jsou proto zajištěny již po přpadnm zvšen protiplněn postupem podle 183e odst. 8 obch. zk. Zkonodrce m přitom možnost tuto pravu změnit, pokud by se vůbec vyskytl takov přpad, kter se hypoteticky snaž konstruovat navrhovatel.
74. Konečně je třeba zmnit nmitku chybějc sankce, kdy podle nzoru navrhovatele prvn prava nemotivuje hlavnho akcionře k poctivmu chovn, neboť za jednn v rozporu s dobrmi mravy nen nijak postihovn (sub 12). Jedinm jeho rizikem je, že bude možn muset doplatit několika akcionřům, kteř maj dostatek prostředků na veden sporu o přezkoumn protiplněn před formalisticky uvažujcmi soudci. Nen respektovn požadavek legality, ani požadavek proporcionality při přechodu akci, při řzen o přezkoumn leglnosti opatřen vedoucch k přechodu, ani při stanoven a přezkoumn vše protiplněn. Ani s touto nmitkou se nebylo možno ztotožnit, neboť stavn soud nevid důvod, pro kter by bylo třeba stanovit dalš speciln prostředky odpovědnosti za porušen povinnost hlavnho akcionře. Z hlediska stavnho pořdku je podstatn, že zde vůbec prostředky poskytnuty jsou.
Využije-li hlavn akcionř možnosti nucenho vkupu akci, kterou mu zkon poskytuje z vše uvedench důvodů, chov se dovoleně a svho prva nezneužv. Pravidla zkazu zneužit postaven společnka podle 56a obch. zk., s možnost postupu podle 131 obch. zk. (neplatnost usnesen valn hromady), se pochopitelně vztahuj rovněž na nucen vkup akci. Zneužitm ovšem nemůže bt sm zkonem umožněn vkup akci při dosažen stanovenho podlu na vlastnictv častnickch cennch paprů ve společnosti. Nelze tvrdit, že v rmci podnikatelskho prostřed v Česk republice k takovm situacm nedochz a že ve srovnn s vyspělmi ekonomikami je zejmna využvn prostředků soudn ochrany zcela dostatečn. Teprve jejich využvn přestavuje v těchto sttech skutečn obraz společnostnho prva, kter nelze bez judikatury vůbec pochopit [Conard, A. F.: The Law of Corporations. Michigan Law Review, roč. 1973, č. 4, s. 648, konstatuje, že bez judikatury bylo společnostn prvo ubohm crem (sad rag)]. Rovněž nelze popřt, že zkonodrce může hledat dalš prostředky (srov. z nejnovějšch vzkumů např. přehledy odpovědnosti až po zrušen společnosti ve studii Miller, S. K., Greenberg, P. S., Greenberg, R. H.: An Empirical Glimpse into Limited Liability Companies: Assessing the Need to Protect Minority Investors. American Business Law Journal, roč. 43/2006, č. 4, s. 609n., přehledy řešen s. 639-646), nicmně pouze činn využvn soudn ochrany může mt preventivn činek z hlediska pokusů zneužvat postaven v akciov společnosti. To však nen přliš častm jevem nejen u ns, nbrž i v jinch sttech, kde rovněž kontrola zneužit zůstv spše možnost. To souvis i s tm, že již sm zkon připoušt nucen vkup a nen třeba takovou transakci věcně odůvodňovat (k tomu pro SRN např. Kort, M.: Squeeze-out-Beschlsse: Kein Erfordernis sachlicher Rechtfertigung und blo eingeschrnkte Rechtsmissbrachuskontrolle. Zeitschrift fr Wirtschaftsrecht, roč. 2006, č. 33, zejm. s. 1520n. a pro Rakousko Althuber, F., Krger, A.: Squeeze-out in sterreich. Aktiengesellschaft: Zeitschrift fr das Gesamte Aktienwesen, roč. 2007, č. 6, s. 197n.). K nmitce zneužit proto stavn soud mus uvst, že v takov situaci v podstatě na pohnutkch hlavnho akcionře nesejde, protože zneužitm by muselo bt již sil zskat oněch požadovanch 90 %. Ani v USA, bez ohledu na možnost žaloby pro nhradu škody, se neuvd přliš velk spěšnost takovch řzen s ohledem na vdaje na expertzy, znalce a zejmna prvn zastoupen (Seligman, J.: Reappraising the Appraisal Remedy. George Washington Law Review, roč. 52/1984, s. 860-864).
75. Navrhovatel poukzal v tto souvislosti tž na skutečnost, že nen upraven dalš aspekt stanoven vše protiplněn a možnho zneužit nucenho vkupu, tj. chybějc stanoven roků z prodlen s plněnm vplaty protiplněn podle 183m obch. zk. Nelze dovozovat, že takov povinnost mus bt pro každ přpad vslovně zakotvena již vzhledem k tomu, že se stle jedn o soukromoprvn vztah. To naopak bylo třeba v přpadě, že by chtěl zkon vyloučit použit prvn pravy obchodně zvazkovch vztahů pro vztahy vznikajc mezi společnky [např. 369 obch. zk., popř. 340 odst. 2 obch. zk., ve spojen s 261 odst. 3 psm. a) obch. zk.]. Proto v přpadě prodlen s plněnm přistupuj roky z prodlen (jako cena peněz, na kterou je nrok ze zkona) podle 1 nařzen vldy č. 142/1994 Sb., kterm se stanov vše roků z prodlen a poplatku z prodlen podle občanskho zkonku, ve zněn nařzen č. 163/2005 Sb. To lze současně chpat jako sankci vůči hlavnmu akcionři, když roky z prodlen jsou přitom v soukromm prvu považovny za druh paušalizovan nhrady škody (srov. Knappov, M., Švestka, J. a kol.: Občansk prvo hmotn. 3. dl. 3. vyd. Praha 2002, s. 74, 125, 131).
76. Co se tče nmitek nedostatků soudn ochrany, je třeba vidět, že rozdly mezi jednotlivmi stty, s ohledem na pravu dalšch aspektů nucenho vkupu, vedou k rozdlnmu zakotven prva na soudn ochranu. Samotn přezkum rozhodnut provst nucen vkup je limitovn vše uvedenmi poznatky praxe (sub 79 a 80) z hlediska ochrany před možnm zneužitm. Stanoven 90 % prahu již pochybnosti v tomto směru vylučuje, a proto je omezen soudnho přezkumu na dalš otzky přijatelnm. To dokazuje zkušenost sttů, kde je možn tyto věci soudně zpochybnit. Pro Velkou Britnii je konstatovn kdysi značn počet soudnch žalob, kter byly naprosto nespěšn (již klasick prce Davies, P. L.: Gower and Davies' Principles of Modern Company Law. 7. vyd. London 2003, s. 746, je schopn uvst pouh tři přklady, kdy 90 % akcionř prvo spše zneužil než využil). Proto počet nvrhů postupně klesal bez ohledu na to, že čl. 430 Companies Act 1985 podporoval podvn takovch nvrhů, neboť se mělo jednat o řzen bez povinnosti minoritnch akcionřů platit poplatky, nejde-li o nvrh zbytečn, nepřpustn nebo kverulantsk (vexatious). Tutž pravu v podstatě převzal i nov britsk Companies Act 2006 v čl. 983. Obdobně v USA klčov rozsudek Weinberger v. UOP, INC (viz sub 66) konstatuje, že nejde-li v přpadě tzv. testu pln frovosti (entire fairness test zahrnuje přezkum frovho zachzen a frov ceny) o zjištěn podvodnho jednn, zůstv v podstatě k rozhodnut soudem jen otzka posouzen ceny. Kontinentln systm prva pak většinu požadavků, kter dovozuje judikatura v USA, stanov v podobě obecnch požadavků přmo v zkoně. Z tohoto hlediska je třeba hodnotit nmitky navrhovatele ve vztahu k soudn ochraně minoritnch akcionřů, jde-li o neexistenci možnosti předběžně přezkoumat zkonnost postupu při realizaci prva vkupu. Poznamenv se, že otzka stavnosti zpisu do obchodnho rejstřku ( 200da odst. 3 o. s. ř.) byla vyčleněna do oddělenho řzen vedenho pod sp. zn. Pl. S 43/05.
77. K vadm přezkumnho řzen podle 183k obch. zk. navrhovatel řad zejmna nejasn vymezen okruhu častnků, druhu řzen, žalobnho nvrhu a zniku prva dovolvat se nepřiměřenosti plněn (viz podrobně sub 19). Ve vztahu k prvnm třem nmitkm stavn soud konstatuje, že se jedn o vklad obyčejnho prva. Je věc soudn praxe, aby přpadn domněl či skutečn nejasnosti vyřešila. Poukazuje-li navrhovatel na rozdln postoje obou vrchnch soudů z hlediska povahy řzen, a tm postaven jeho častnků, je věc Nejvyššho soudu, aby v rmci plněn svch kolů při sjednocovn judikatury takov otzky vyřešil. stavn soud tento kol plnit nemůže. To by mohl vjimečně činit v přpadě, ^e by Nejvyšš soud tuto roli přestal plnit (srov. postup stavnho soudu v době neexistence Nejvyššho sprvnho soudu ve vztahu k judikatuře krajskch soudů ve věcech sprvnho soudnictv). stavn soud se může takovou otzkou zabvat tehdy, tvrd-li navrhovatel, že jedna z vkladovch možnost je nestavn. Namt-li však pouze to, že jsou zde dvě různ možnosti vkladu, aniž jednu považuje za nestavn, neotevr se pro stavn soud možnost zsahu. Povinnost obecnho soudu je, aby poskytl ochranu zkladnm prvům podle čl. 4 stavy tm, že zvol vklad stavně konformn, popř. se v přpadě pochybnost obrt na stavn soud. Totž plat o nmitkch navrhovatele, že si ustanoven o nucenm prvu vkupu odporuj s jinmi ustanovenmi obchodnho zkonku.
78. Navrhovatel dle namt nerespektovn principu rovnosti zbran, ochrany slabšho a přstupu k soudu. Uvd, že i kdyby byla žaloba minoritnho akcionře po prvu, k restituci původnho stavu nemus dojt, když je zde určit fait accompli, vytvořen zpisem do obchodnho rejstřku. Soud, kter bude ve věci rozhodovat, bude vychzet z vytvořenho stavu a vzhledem k principu prvn jistoty a ochrany prv třetch osob bude mt sklon nvrh na přezkoumn usnesen valn hromady odmtnout. Proto by mělo dojt k přezkumu ještě před přechodem vlastnickho prva jako v řadě jinch sttů. V Česk republice je tento přezkum vyloučen podle 131 odst. 3 obch. zk., protože za pomoci 131 obch. zk. se vždy hled důvod pro zastaven řzen či zamtnut žaloby.
V tto souvislosti ovšem navrhovatel jednak konkrtně neuvd, v čem je vlastně prava v 131 odst. 3 obch. zk. nestavn, a konečně ani nenavrhuje jej zrušen. Samotn ustanoven 131 odst. 1 a odst. 2 obch. zk. přitom nevylučuje zrušen usnesen valn hromady o přechodu častnickch cennch paprů na hlavnho akcionře. Stejně tak navrhovatel pomj postup minoritnho akcionře podle 131 odst. 4 obch. zk., kter lze uplatnit i bez ohledu na použit 131 odst. 3 obch. zk. V ždnm přpadě však tmto postupem nemůže bt zpochybněn institut samotnho vkupu akci, kter je založen přmo zkonem, stejně jako nečast minoritnho akcionře v rejstřkovm řzen. stavn soud m za to, že takto konstruovan prvn prava, tj. nemožnost časti akcionře v rejstřkovm řzen, s poukazem na uveden ostatn možnosti uplatňovn jeho prv v odlišnch samostatnch řzench, m z pohledu proporcionality v konkurenci stojcch vlastnickch a od nich odvozovanch dalšch prv hlavnho akcionře a minoritnch akcionřů, jakož i jejich z povahy věci plynoucch odlišnch zjmů, sv stavně akceptovateln odůvodněn, jak bylo již vcekrt konstatovno (poprv v usnesen sp. zn. IV. S 324/97, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, sv. č. 10, s. 365, dle sp. zn. IV. S 720/01). Nemožnost zpochybnit platnost usnesen valn hromady nepřiměřenost vše plněn ( 183k odst. 4 a odst. 5 obch. zk.) lze považovat za opatřen, kter neodporuje konstrukci prva nucenho vkupu a je racionln, neboť brn tomu, aby se tmto způsobem ve skutečnosti zavedl soudn přezkum samotnho institutu vkupu, když by každ nespěch hlavnho akcionře v řzen (např. 1000 Kč msto 990 Kč za akcii) znamenal prohlšen valn hromady za neplatnou s důsledky pro zachovn prv třetch osob a prvn jistoty (srov. 131 odst. 3 obch. zk.).
79. Podle navrhovatele nen v rmci přezkoumvn vše protiplněn respektovn princip ochrany slabš strany, neboť při tomto přezkoumvn se minoritn akcionř podle 183k obch. zk. dostane ke slovu teprve, když m proti sobě překžky jako jsou znaleck posudek, stanovisko Česk nrodn banky a zpis do obchodnho rejstřku, aniž se přitom mohl podlet na řzen či bt častnkem řzen. Tyto nmitky samy o sobě nelze považovat za porušen rovnosti častnků řzen podle čl. 37 odst. 3 Listiny a navrhovatel ani na takov porušen neukazuje. Uveden "překžky" jsou pouze předpoklady proveden nucenho vkupu. Stejně tak mohou sloužit k ochraně zjmů minoritnch akcionřů. stavn soud pouze poznamenv, ve smyslu vše uvedenho rozboru povahy nucenho vkupu akci, že rovnost častnků řzen před soudem spočv v rovnosti jejich procesnch prv, ne v postaven v akciov společnosti. To se odvozuje od podlu na počtu akci shodn jmenovit hodnoty a na tom nemohou zruky procesn rovnosti v soudnm řzen nic změnit. To plat i na dalš nmitku narušen - jak to nazv navrhovatel - principu rovnosti zbran v podobě značnho informačnho deficitu minoritnch akcionřů, pokud jde o stav majetku společnosti a pravděpodobn budouc hospodřsk vsledky, kde se většina posudků opr o podklady představenstva společnosti. To je tvrzen, kter v rmci abstraktn kontroly stavnosti zkona nemůže obstt. Jedn se o konkrtn podmnky veden soudnho řzen, kde by bylo nutno teprve v rmci posouzen konkrtnho přpadu (např. v rmci řzen o stavn stžnosti) prokzat, že k porušen procesnch zsad došlo.
80. Jako dalš vadu soudn ochrany navrhovatel vid zsadu, že soud je v přezkumnm řzen ovldn toliko nvrhem žalobce, kter m mlo informac, umožňujcch mu v krtk lhůtě vyčslen sprvn vše protiplněn. Tvrd, že k tomu např. v SRN nucen nen. Navc je zde hrozba placen nkladů řzen tm, kdo ve sporu podlehne. Soudn poplatek bude přitom tm vyšš, čm vyšš bude sporn čstka protiplněn. stavn soud konstatuje, že zahraničn prvn pravy mohou bt ve vztahu k minoritnm akcionřům přtelštějš, což však automaticky neznač, že domc prvn prava je v rozporu s stavnm pořdkem. Samotn argumentace zahraničn prvn pravou v tomto směru nemůže stačit, navc by vyžadovala daleko podrobnějš rozbor, než pouh poukaz bez dalš argumentace (blže viz zejmna komentř k 4 a 15 in: Mnchener Kommentar zum Aktiengesetz. 2. vyd., sv. 9/1, 327 a - 327f. AktG. WpG SpruchG. Mnichov 2004). Lze ji nepochybně využt při dalšch pravch přezkoumvanho institutu. Z hlediska zruk soudn ochrany podle čl. 4 stavy a čl. 36 odst. 1 Listiny je však v tomto směru podstatn, že soudn ochrana zajištěna je, nikoli zda je poskytovna preventivně či nikoli. Stt zde m určit prostor pro zvžen, zda v jeho podmnkch bude možnost žaloby předsunuta vlastnmu rozhodnut valn hromady. Stejně tak je oprvněn rozhodnout o podmnkch, za kterch bude ochrana poskytovna; mus je však nastavit tak, aby ve skutečnosti jej využit znemožnil. Třeba vidět, že přesunut soudn kontroly až do konečn fze znamen i značn nebezpeč pro hlavnho akcionře, kter může v důsledku pro něj nepřznivho rozhodnut utrpět daleko větš ztrty než v přpadě rozhodovn v prvotn fzi vkupu. Soudn poplatky, kter v tto souvislosti navrhovatel zmiňuje, rovněž nemohou bt považovny za překžku, i když jsou stty, kde se za určitch podmnek od minoritnho akcionře nepožaduj (čl. 983 Companies Act 2006, předtm čl. 430 Companies Act 1985 a po jeho vzoru 15 odst. 2 Gesetz ber das gesellschaftsrechtliche Spruchverfahren. BGBl, roč. 2003, sv. I., čstka 25, s. 838). Je věc zkonodrce, zda zvž takovou možnost s přihldnutm k tomu, že soudn poplatky pln určitou regulačn funkci ve vztahu k nrůstu soudnch sporů a s přihldnutm ke struktuře minoritnch akcionřů v Česk republice. Kromě toho tvrzen, že je touto pravou hlavn akcionř podněcovn k tomu, aby hodnotu protiplněn stanovil co nejnže, ani v obecn rovině neobstoj. Čm nže by takov cena byla stanovena (s ohledem na znaleck posudek a stanovisko Česk nrodn banky to nelze takto předpokldat), tm většmu nebezpeč nespěchu v soudnm řzen se vystavuje, včetně hrazen soudnch nkladů a nhrady škody.
81. Rovněž tak se nelze ztotožnit s nmitkou nedostatečn ochrany prv menšinovch akcionřů, kteř se na soud neobrtili. Sttu nelze klst k tži, že neposkytl ochranu někomu, kdo se na něj s ždost o ochranu neobrtil. stavn soud je přesvědčen, že emancipovan jedinec, žijc ve svobodn demokratick společnosti, by měl bt uchrněn přlišnch protektorskch zsahů ze strany sttu a vrazem jeho zralosti je prvě ona schopnost střežit si sv prva v duchu zsady vigilantibus iura scripta sunt, samozřejmě za předpokladu, že mu stt poskytne nležit prostředky pro jejich ochranu. Proto tento přstup nebyl v principu shledn protistavnm. Nucen vkup je prvem hlavnho akcionře, kter svou podnikatelsk změr nemus zdůvodňovat. Je věc jeho posouzen, zda vkup provede (sub 57). Mus však počtat s tm, že bude vykupovat akcie všech minoritnch akcionřů v hodnotě, kter bude stanovena objektivnm, odbornm a nestrannm postupem, nikoli jen akcie těch, kteř se budou proti navržen vši protiplněn soudně brnit. Stejně tak je třeba předpokldat, že soud může rozhodnout o vši protiplněn pro každho jednotlivho žalujcho minoritnho akcionře shodně. Nepředpokldala-li by to naše prvn prava, byla by zpochybněna konstrukce ekonomickho zkladu nucenho vkupu jako formy uplatněn zkladnho prva vlastnka a podnikatele. Takto je třeba rovněž vykldat 183k odst. 3 obch. zk., jehož nesrozumitelnost rovněž navrhovatel namt, neboť jinak by nebyla poskytnuta ochrana vlastnickm prvům takovch akcionřů. Stejně tak nelze považovat chybějc mechanismus zveřejněn rozhodnut soudu podle 183k odst. 3 obch. zk. za zsah do jeho vlastnickho prva podle čl. 11 odst. 3 Listiny nebo prva na soudn ochranu podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Je věc minoritnho vlastnka, aby si střežil sv prva, když o možnosti zsahu do nich je informovn rovněž v Obchodnm věstnku podle nařzen vldy č. 503/2000 Sb., o Obchodnm věstnku, ve zněn pozdějšch předpisů.
82. Navrhovatel uvd celou řadu dalšch nmitek, kter např. spočvaj v nejasnostech kolem lhůty svoln valn hromady, v nedostatečn době přpravy na jednn valn hromady, chybějcm odkazu na 181 obch. zk. (viz sub 16) atd. Podle navrhovatele existuj i nzory vznamnch odbornků, kter jsou zcela opačn. Podle jeho nzoru prvn prava je v tomto ohledu nejasn, neurčit a matouc a nesplňuje požadavky stanoven na prvn stt v ustanoven čl. 1 stavy. I zde plat to, co bylo vše řečeno ohledně role stavnho soudu při vkladu obyčejnho prva. Navrhovatel tž nezdůvodnil, jakm způsobem mohou nejasnosti, kter uvd, představovat porušen čl. 4 odst. 4 Listiny, jak tvrd. Z hlediska podstaty a smyslu postaven akcionře v stavnm pořdku bylo již vše vyloženo, že se jedn o kolizi vce zkladnch prv a svobod. Z hlediska proporcionality je v tomto přpadě dna přednost vlastnickmu prvu a prvu podnikat hlavnho akcionře (čl. 11 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a odst. 2 Listiny) před prvem bt společnkem v akciov společnosti s 90 % hlavnm akcionřem s tm, že podstata a smysl pozice minoritnho vlastnka jako investora je zachovna. Přiměřen protiplněn v tomto směru, s přihldnutm k důvodům nucenho vkupu, zachovv hodnotu akcie jako zvlštnho druhu nejist investice. Ani z tohoto hlediska nelze považovat čl. 4 odst. 4 Listiny za porušen, k tomu třeba připomenout, že aplikace čl. 26 odst. 1 a odst. 2 Listiny se pohybuje v režimu čl. 41 odst. 1 Listiny.
83. Totž se tk soudn ochrany, kde je rovněž zachovna jej podstata a smysl, i když nen pochyb o tom, že zkonodrce mohl bt vůči minoritnm vlastnkům vstřcnějš. Stt však i touto formou pln svou ochrannou funkci a ve smyslu judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva (srov. rozhodnut ve věci Sovtransavto Holding proti Ukrajině ze dne 25. 7. 2002, č. 48553/99, 96) nelze tvrdit, že by nedostl povinnosti chrnit lidsk prva a svobody jedinců nachzejcch se v jeho jurisdikci. Takov zvazek může znamenat tž pozitivn povinnost, kter zahrnuje i nezbytn opatřen pro ochranu majetkovch prv, a to dokonce i v přpadech tkajcch se sporů mezi jednotlivci a společnostmi (s odkazem na rozsudky Airey proti Irsku, z 9. řjna 1979, Series A no. 32, 25 a Lpez Ostra proti Španělsku, z 9. prosince 1994, Series A no. 303-C, 55). To podle Evropskho soudu pro lidsk prva znamen, že stt je povinen upravit soudn řzen poskytujc dostatečn procesn zruky a takto umožnit, aby vnitrosttn soudy efektivně a spravedlivě řešily spory mezi soukromnky. Dalš prva menšinovch akcionřů jsou spjata s konnm valn hromady (zejmna 180, 182 a 183 obch. zk.), na kter m bt rozhodnuto o převodu jměn na hlavnho akcionře. Požadavek regulrnosti postupu hlavnho akcionře je tak poslen povinnost pořdit notřsk zpis o rozhodnut valn hromady o přechodu častnickch cennch paprů na hlavnho akcionře ( 183i odst. 2 a odst. 3 obch. zk.), k němuž mus bt připojen znaleck posudek a dalš daje. Informovanost akcionřů je z hlediska stavnosti pravy dostatečnm způsobem zajištěna, a to i s ohledem na skutečnost, že akcionři maj prvo nahldnout a pořdit si opisy nejen ze zprvy představenstva, ale i ze znaleckho posudku. Lze tedy konstatovat, že obchodn zkonk ukld celou řadu povinnost akciov společnosti a hlavnmu akcionři k zajištěn nležit informovanosti menšinovch akcionřů, a současně fakultativně umožňuje nsledn podn žaloby na určen neplatnosti usnesen valn hromady jako prostředku k dispozici tž menšinovm akcionřům ke spuštěn procedury soudnho přezkumu spravedlivosti a poctivosti postupu hlavnho akcionře. Stejně tak poskytuje ochranu prvům zstavnch věřitelů (nmitka sub 10c), byť ne z hlediska postupu podle 183k odst. 3 obch. zk. To však nelze prvn pravě vkupu z hlediska stavnho pořdku vytkat, neboť se nejedn o společnky, kteř by se mohli valn hromady častnit a uplatňovat tam prvo rozhodujcho hlasu. Jedn se primrně o vztah upraven občanskm zkonkem.
84. Zvěrem je nutno konstatovat, že prvn prava prva nucenho vkupu častnickch cennch paprů nen, a to nejen z hlediska postupu při jejm vložen do obchodnho zkonku a při jejch změnch, přkladem prvn pravy, kter by nevyvolvala řadu pochybnost stavnho rzu. Ty lze s využitm stavně konformnho vkladu tyto nmitky překlenout. To však neznač, že v konkrtnch přpadech nemůže dojt k zsahu do stavně zaručench prv minoritnch akcionřů podle čl. 4 odst. 4, čl. 11 odst. 1, čl. 20 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a odst. 2, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny. V tomto přpadě však stavn soud neposuzoval konkrtn situaci v rmci provděn nucenho vkupu častnickch cennch paprů v konkrtn akciov společnosti, nbrž obsahov splněn stavnch požadavků na přijet zkona a jeho soulad s stavnm pořdkem. V rmci přezkumu jednotlivch složek institutu nucenho vkupu je proto kolem nejen stavnho soudu, nbrž v prv řadě obecnch soudů (ve smyslu čl. 4 stavy), aby poskytly ochranu zkladnm prvům stěžovatelů.
85. Pokud jde o ždost o přednostn projednn nvrhu stavnm soudem, s ohledem na odmtnut nvrhu, ve kterm byla obsažena, se stalo jej projednn bezpředmětnm.