Ve věci návrhu na zrušení § 68 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 256/2010 účinný od 02.09.2010
| Schválené: | 08.07.2010 |
| Účinnost od: | 02.09.2010 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Ochrana přírody a krajiny. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 8. července 2010 v plénu ve složení František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu skupiny 25 senátorů na zrušení ustanovení § 68 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, takto:
* Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 47, nález č. 202, str. 613
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
stavnmu soudu byl doručen nvrh skupiny 25 sentorů na zrušen ustanoven 68 odst. 3 a 4 zkona č. 114/1992 Sb., o ochraně přrody a krajiny, (dle tž jen „zkon o ochraně přrody“).
Navrhovatel uvd, že napaden ustanoven jsou v rozporu s čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, neboť nejsou v souladu s principem prvn jistoty, principem ochrany důvěry občanů v prvo a s principem předvdatelnosti důsledků prvnch předpisů. Proveden zsahů ke zlepšen stavu dochovanho přrodnho prostřed ze strany orgnů ochrany přrody nebo třetch osob podle napadench ustanoven nen podmněno vydnm ždnho individulnho sprvnho aktu, při jehož vzniku by byla vlastnkovi pozemku, na kterm m bt zsah provděn, poskytnuta možnost relevantnm způsobem uplatnit sv prva a hjit sv zjmy. Zkon o ochraně přrody v citovanm ustanoven stanov orgnům ochrany přrody pouze povinnost vlastnka pozemku k proveden zsahu vyzvat a po marnm uplynut lhůty k proveden zsahu (pro jejž běh nejsou v zkoně o ochraně přrody stanovena ždn kritria, takže může jt o lhůtu stanovenou v řdu podle hodin, dn, měsců i let) jej vyrozumět o tom, že zsah bude proveden orgnem ochrany přrody samotnm nebo pověřenou třet osobou. Zkon neukld orgnům ochrany přrody ani povinnost specifikovat ve vzvě k proveden zsahu určen vlastnkovi pozemku jeho rozsah a podobu. Vzva k proveden zsahu tak bude vyhovovat požadavkům zkona i tehdy, pokud bude vlastnk obecně, doslovnm převzetm textu zkona, vyzvn ke zlepšen stavu dochovanho přrodnho prostřed.
Z ustanoven 68 odst. 3 zkona o ochraně přrody navc nelze odvodit, jakou podobu mohou zsahy na zlepšen přrodnho prostřed mt, neboť podoba těchto zsahů, ani jejich rozsah ani meze, v nichž mohou bt provděny, nejsou v tomto ani v jinch ustanovench zkona o ochraně přrody byť jen naznačeny. Zkon o ochraně přrody popisuje pouze čel zsahů, jmž je podle jeho ustanoven 68 odst. 1 „zachovn druhovho bohatstv přrody a udržen systmu ekologick stability“. Nen tudž vyloučeno, aby zsah ke zlepšen přrodnho prostřed měl i podobu, kter se svm faktickm rozsahem bude rovnat vyvlastněn, při pouhm formlnm zachovn vlastnickho prva.
Lze sice argumentovat, že orgny ochrany přrody jsou povinny i bez vslovn zkonn pravy podobu, rozsah a dobu proveden zsahu ke zlepšen přrodnho prostřed volit tak, aby byl respektovn princip proporcionality, a z možnch podob zsahů volit vždy jen takov, kter ještě vede k naplněn čelu při minimalizaci intenzity zsahu do existujcho vlastnickho prva, neboť nutnost jejich použit vyplv již z stavnho pořdku. Z hlediska principu prvn jistoty je však ponechn takto širokch mez pro sprvn uvžen nepřijateln.
Zsahy ke zlepšen stavu dochovanho přrodnho prostřed provděn orgny ochrany přrody nebo třetmi osobami podle 68 odst. 3 zkona o ochraně přrody jsou omezenm vlastnickho prva. stavn konformitu tohoto střetu soukromho (vlastnick prvo) a veřejnho (ochrana přrody a krajiny) zjmu je s ohledem na obsah čl. 11 odst. 4 ve spojen s čl. 4 Listiny zkladnch prv a svobod znovu nezbytn poměřovat principem proporcionality, jak byl jeho obsah definovn rozshlou rozhodovac prax stavnho soudu, zejmna jeho dlčm principem potřebnosti, dle něhož je povoleno použit pouze nejšetrnějšho - ve vztahu k dotčenm zkladnm prvům a svobodm - z vce možnch prostředků, a principem přiměřenosti v užšm smyslu, dle kterho jma na zkladnm prvu nesm bt nepřiměřen ve vztahu k zamšlenmu cli, tj. opatřen omezujc zkladn lidsk prva a svobody nesměj, jde-li o kolizi zkladnho prva či svobody s veřejnm zjmem, svmi negativnmi důsledky přesahovat pozitiva, kter představuje veřejn zjem na těchto opatřench.
Navrhovatel jsou v tto souvislosti přesvědčeni, že intenzita, s nž realizace zsahů ke zlepšen přrodnho nebo krajinnho prostřed podle 68 odst. 3 a 4 zkona o ochraně přrody zasahuje do vlastnickho prva, nekoresponduje s potřebou naplněn veřejnho zjmu na zachovn přrodnho a krajinnho prostřed, definovanho v 1 thož zkona, neboť směřuje nikoliv k zachovn, nbrž ke změně stavu, kter sm o sobě již je s veřejnm zjmem na ochraně přrody a krajiny v souladu (čelem zsahů je „zlepšen stavu dochovanho přrodnho a krajinnho prostřed“).
Navrhovatel spatřuj porušen čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod tž v tom, že 68 odst. 3 a 4 zkona o ochraně přrody umožňuje orgnům ochrany přrody realizaci nucenho omezen vlastnickho prva bez současnho přiznn nroku na poskytnut odpovdajc nhrady. Napaden ustanoven, konkrtně 68 odst. 4 zkona o ochraně přrody, poskytuje vlastnkům pouze nrok na nhradu škody, kter bude při provděn zsahů způsobena. Odmtnut poskytnut nhrady za omezen vlastnickho prva lze navc odůvodnit argumentac a contrario odkazem na ustanoven 58 odst. 2 zkona o ochraně přrody, kter prvo na nhradu jmy spojuje se vznikem zcela jinch situac, než je provděn opatřen ke zlepšen stavu přrodnho a krajinnho prostřed podle 68 odst. 3 a 4 zkona, systematicky spadajc do čsti šest zkona.
Podle nzoru navrhovatelů nelze při obhajobě stavn konformity 68 odst. 3 a 4 zkona o ochraně přrody argumentovat ani odkazem na čl. 11 odst. 3 větu třet ani odkazem na čl. 35 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod. Neproveden zsahu ke zlepšen přrodnho a krajinnho prostřed ve smyslu 68 odst. 3 a 4 zkona o ochraně přrody totiž nen v ždnm přpadě možno považovat za vkon vlastnickho prva, kter by životn prostřed poškozoval nebo pojmově vůbec mohl poškodit, a kter by se tak ocital v kolizi se zkazy obsaženmi v čl. 11 odst. 3 a čl. 35 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod.
II.
Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnka řzen
Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně. Ve svm vyjdřen předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Ing. Miloslav Vlček uvedl, že v obecn čsti důvodov zprvy k nvrhu zkona Česk nrodn rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přrody a krajiny, se mimo jin uvd, že v zkoně je zakotvena všeobecn ochrana všech žijcch živočichů a planě rostoucch rostlin, že jejich využvn nebo zsahy proti nim se mus oprat o zkonn oprvněn a že zkon rovněž upravuje povinnost prokazovn původu zvlště chrněnch druhů rostlin a živočichů. Ve zvlštn čsti důvodov zprvy se pak k ustanoven 68 uvd, že v rmci aktivn ochrany přrody a krajiny jako projevu shodn vůle orgnů sttn ochrany přrody nebo obc a vlastnků či njemců pozemků lze uzavrat dohody o způsobech zlepšovn stavu přrodnho prostřed. Na tyto dohody dle ustanoven 68 odst. 2 lze vzat poskytovn finančnch přspěvků. Podle ustanoven 68 odst. 3 však lze zsahy ke zlepšen přrodnho prostřed provdět i jako oprvněnou činnost orgnu sttn ochrany přrody nebo jm pověřen fyzick či prvnick osoby. Toto ustanoven je svho druhu opatřenm při nečinnosti, nen však vhradně vzno na předchoz povinnost orgnu sttn ochrany přrody usilovat o dohodu s vlastnkem či uživatelem pozemku, aby navrhovan opatřen provedl sm. Finančn přspěvek je pak možnm peněžnm stimulem k vykonvn a zajišťovn clů ochrany přrody, aby orgn ochrany přrody nemusel využvat svho oprvněn podle 68 odst. 3 zkona o ochraně přrody a krajiny. Do původnho zněn vldnho nvrhu ustanoven 68 odst. 3 se v rmci projednvn nvrhu zkona vložila za slova „odstavce 1“ slova „neučin-li tak k vzvě orgnu ochrany přrody vlastnk či njemce pozemku sm“; tuto pravu navrhl stavněprvn vbor Česk nrodn rady. Zkon byl dne 19. nora 1992 přijat potřebnou většinou, tedy 105 hlasy poslanců, 3 poslanci byli proti a 4 poslanci se zdrželi hlasovn. Uveden zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen v čstce 28 Sbrky zkonů, rozeslan dne 25. března 1992. Přes rozshlou novelizaci zkona o ochraně přrody a krajiny nebyla jeho napaden ustanoven 68 odst. 3 a 4 do dnešnho dne novelizovna. Za tohoto stavu věci nelze než vyjdřit stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a našm prvnm řdem. Současně předseda Poslaneck sněmovny vyslovil souhlas s upuštěnm od stnho jednn.
Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh i Sentu Parlamentu Česk republiky. Jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka uvedl, že s ohledem na skutečnost, že Sent zahjil sv stavn působen v prosinci roku 1996, tak vyjdřen k věci, kter by vychzelo z přmho projednvn a přijet předmětnch ustanoven zkona č. 114/1992 Sb., o ochraně přrody a krajiny, nemůže Sent poskytnout, neboť legislativn proces spojen s přijetm zkona obsahujcho předmětn ustanoven se uskutečnil ještě před jeho ustavenm. Ždn z novelizac předmětnho zkona, kterou Sent za sv existence projednval, se nedotkala napadench ustanoven. Současně předseda sentu vyslovil souhlas s upuštěnm od stnho jednn.
K vzvě stavnho soudu se k nvrhu vyjdřilo i Ministerstvo životnho prostřed, kter předevšm uvedlo, že ochrana přrody a krajiny bezesporu je veřejnm zjmem. čelem, pro kter byla ustanoven 68 odst. 3 a 4 do zkona o ochraně přrody a krajiny včleněna, je zajištěn ochrany přrody a krajiny v přpadech, kdy vlastnk pozemku či jeho njemce i přes vzvu nepln sv zkonn povinnosti a tmto je ohroženo zachovn druhovho bohatstv přrody či udržen systmy ekologick stability. Napaden ustanoven jsou v mnoha přpadech nezastupiteln a jejich neexistence by přinesla nevratn negativn důsledky pro přrodu a krajinu. Jako přklad uvd (v praxi poměrně čast) nezbytn opatřen proti invaznm druhům, kter je nutno uskutečnit koordinovaně ve značnm rozsahu na velkm počtu pozemků najednou (napřklad se jedn o zsahy proti bolševnku velkolepmu, křdlatce japonsk a dalšm geograficky nepůvodnm druhům). Navrhovatel dovozuj, že realizace zsahů směřuje nikoliv k zachovn, nbrž ke změně stavu („zlepšen“), kter sm o osobě již je s veřejnm zjmem na ochraně přrody a krajiny v souladu. Zlepšovn stavu dochovanho přrodnho a krajinnho prostřed je vzno na zachovn druhovho bohatstv přrody a udržen systmu ekologick stability, jde tedy jednoznačně o vyjdřen veřejnho zjmu sledovanho zkonem o ochraně přrody a krajiny (viz 1). Ustanoven 68 odst. 1 tohoto zkona plně koresponduje s cli směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přrodnch stanovišť, volně žijcch živočichů a planě rostoucch rostlin, kdy clem tto směrnice je mj. zachovn nebo obnova přznivho stavu vybranch přrodnch stanovišť a druhů volně žijcch živočichů a planě rostoucch rostlin z hlediska ochrany; podle čl. 3 odst. 3 tto směrnice pak člensk stty usiluj o zlepšen ekologick soudržnosti soustavy Natura 2000 mj. rozvojem takovch krajinnch prvků mimo tuto soustavu, kter maj velk vznam pro volně žijc živočichy a planě rostouc rostliny. Vyrozuměn vlastnka či njemce pozemku podle 68 odst. 4 zkona o ochraně přrody a krajiny je v praxi provděno psemnou vzvou, na zkladě jednn je pak sepsn protokol o projednn změru (jeho podoba vyplv z vnitřnch předpisů Agentury ochrany přrody a krajiny Česk republiky). Přestože proveden zsahů orgny ochrany přrody podle 68 odst. 3 zkona o ochraně přrody a krajiny nen podmněno vydnm ždnho individulnho sprvnho aktu, nelze souhlasit s nzorem navrhovatelů, že může nastat situace, kdy se vlastnk pozemku až z vyrozuměn o proveden zsahu dozv, k proveden kter konkrtn činnosti byl orgnem ochrany přrody vlastně vyzvn a jak druh zsahu a v jakm rozsahu bude na jeho pozemku provděn. I provděn zsahů ke zlepšen přrodnho a krajinnho prostřed je konem sprvnho orgnu, na kter se vztahuje čst čtvrt zkona č. 500/2004 Sb., sprvn řd. Jde tedy o formalizovan postup respektujc stavn postult, podle kterho lze sttn moc vykonvat pouze v přpadech, v mezch a způsoby, kter stanov zkon. Orgn ochrany přrody je povinen specifikovat ve vzvě k proveden zsahu jeho rozsah a podobu. Ustanoven 68 odst. 3 a 4 zkona o ochraně přrody jsou v praxi aplikovna zsadně se souhlasem dotčench vlastnků či njemců (s vjimkou několika mlo ojedinělch přpadů, jedn se maximlně cca o 5 přpadů ročně). V důsledku aplikace těchto ustanoven zkona o ochraně přrody tedy v ždnm přpadě nedochz k nucenmu omezovn vlastnickch prv ani k ukldn nezkonnch povinnost. Naopak řada zsahů je provděna ve prospěch vlastnků nebo njemců, zejmna v přpadě opatřen proti invaznm druhům. Nesouhlas tudž ani s tvrzenm navrhovatele, podle něhož je jma na jeho vlastnickm prvu nepřiměřen vzhledem k zamšlenmu cli zsahu. Pozitivn dopady zsahu na přrodu a krajinu podle nzoru ministerstva zcela jistě převž možn negativn důsledky pro vlastnka pozemku, existuj-li vůbec nějak. Nen pravda, že by vlastnk dotčenho pozemku neměl možnost zskat odpovdajc nhradu za škodu, kter by při zsahu přpadně vznikla. Naopak; přmo v samotnm ustanoven 68 je zakotveno, že odpovědnost vůči vlastnkům či njemcům nese orgn ochrany přrody. K minimalizaci možn jmy vlastnka přispv i skutečnost, že nklady na proveden zsahu, realizuje-li ho orgn ochrany přrody, nese tento orgn, nikoliv vlastnk.
Navrhovatel uvedli v replice k vyjdřen Ministerstva životnho prostřed nsledujc. Neztotožňuj se s tvrzenm vyslovovanm v souvislosti s tzv. principem nejvyšš hodnoty, že intenzita stavn ochrany životnho prostřed je (spolu s stavn ochranou lidskho života a zdrav) eo ipso vždy vyšš než ochrana jinch stavnm pořdkem chrněnch hodnot a stavnch principů. Nelze (s odkazem na tzv. princip nejvyšš hodnoty) rezignovat nejen na ochranu vlastnictv, nbrž i na dalš stavn principy a prva, jako jsou např. prva politick, prva osobnostn, prvo na spravedliv proces. Napaden ustanoven umožňuj, aby orgny ochrany přrody blže nijak neurčenm a neomezenm způsobem bezprostředně zashly (nebo jinm osobm umožnily přmo zashnout) do vlastnickho prva vlastnků pozemků bez jakhokoliv předchozho řzen, v němž by vlastnk dotčenho pozemku měl možnost uplatnit sv prva, a bez poskytnut odpovdajc nhrady za omezen prva vlastnickho, a to nikoliv v přpadě, kdy m dojt k odstraněn protiprvnho stavu, nebo existujc akutn hrozby. Nucen omezen vlastnickho prva, kter může bt na zkladě 68 odst. 3 a 4 zkona o ochraně přrody realizovno, nen spojeno s prvem na nhradu za omezen vlastnickho prva; prvo na nhradu škody způsoben při provděn nucenho zsahu je prvem zcela jinho typu. Podle nzoru navrhovatelů nemůže obstt argument, že napaden ustanoven 68 odst. 3 a 4 zkona o ochraně přrody jsou v praxi aplikovna zsadně se souhlasem dotčench vlastnků či njemců, a to až na nepodstatn vjimky představovan cca 5 přpady ročně. Podle nzoru navrhovatelů nen pro posouzen stavnosti 68 odst. 3 a 4 zkona o ochraně přrody rozhodn, zda a jak jsou pravomoci, kter tato ustanoven orgnům ochrany přrody svěřuj, relně vykonvny, rozhodn je, jak by podle platnho zněn předmětnch ustanoven vykonvny bt mohly.
III.
Dikce napadenho prvnho předpisu
Ustanoven 68 odst. 3 zkona č. 114/1992 Sb., o ochraně přrody a krajiny, zn: „Orgny ochrany přrody jsou oprvněny provdět samy či prostřednictvm jinho zsahy ke zlepšen přrodnho a krajinnho prostřed podle odstavce 1, neučin-li tak k vzvě orgnu ochrany přrody vlastnk či njemce pozemku sm, zejmna pokud jde o ochranu zvlště chrněnch čst přrody a vznamnch krajinnch prvků.“.
Ustanoven 68 odst. 4 citovanho zkona zn: „Vlastnci a njemci dotčench pozemků jsou povinni strpět provděn zsahů podle odstavce 3 a umožnit osobm, kter je zajišťuj, vstup na pozemky. Orgn ochrany přrody je povinen předem vyrozumět vlastnky či njemce o rozsahu a době zsahu. Za přpadn škody vznikl vlastnkům či njemcům pozemků v souvislosti s těmito zsahy odpovd orgn ochrany přrody, kter zsahy nařdil. Tm nen dotčena odpovědnost osob provdějcch tyto zsahy.“.
IV.
Obsahov soulad napadench ustanoven s stavnm pořdkem
IV. A/
Smyslem vzvy dle 68 odst. 3 zkona o ochraně přrody a krajiny je působit na vlastnky (a njemce) pozemků, aby sami vykonvali činnost za čelem zachovn druhovho bohatstv přrody a udržen systmu ekologick stability a aby tuto činnost nemusely orgny ochrany přrody provdět samy (či prostřednictv třet osoby). Je zde tedy zakotvena subsidiarita sttn ingerence, kter nastupuje až v přpadě nezbytn nutnosti (kdy nelze doshnout sledovanho cle jinak). Aby bylo možn vůbec doshnout zkonem sledovanho cle (tj. realizace činnosti za čelem zachovn druhovho bohatstv přrody a udržen systmu ekologick stability samotnmi vlastnky a njemci pozemků), z logiky věci mus bt ve vzvě specifikovan podoba (rozsah) požadovanho zsahu; v opačnm přpadě by totiž vlastnci (njemci) pozemků nevěděli, co ve skutečnosti maj činit, a vzva by tak ztrcela rozumn smysl.
Nmitka navrhovatele - že zkon neukld orgnům ochrany přrody ani povinnost specifikovat ve vzvě k proveden zsahu určen vlastnkovi pozemku jeho rozsah (podobu), a že vzva k proveden zsahu tak bude vyhovovat požadavkům zkona i tehdy, pokud bude vlastnk obecně, doslovnm převzetm textu zkona, vyzvn ke zlepšen stavu dochovanho přrodnho prostřed - je vyloučena povahou věci a rovněž nsledujc argumentac.
Nelze totiž přisvědčit nmitce navrhovatele (stejně jako nzoru ministra životnho prostřed), že proveden zsahů ke zlepšen stavu dochovanho přrodnho prostřed ze strany orgnů ochrany přrody nebo třetch osob podle napadench ustanoven nen podmněno vydnm ždnho individulnho sprvnho aktu.
Předmětnou vzvou je dotčena autoritativně prvn sfra vlastnka (njemce) pozemku. V důsledku nerealizace vzvy ze strany vlastnka (njemce) pozemku vznik oprvněn orgnu ochrany přrody (či třet osoby) provdět konkrtn opatřen a současně povinnost vlastnka (njemce) pozemku povinnost strpět provděn tohoto opatřen a povinnost umožnit osobm, kter jej zajišťuj, vstup na pozemky. Tedy je omezovno mj. vlastnick prvo (jelikož opatřen předpokldaj, že na pozemcch budou ze strany orgnů ochrany přrody nebo ze strany jimi určench třetch osob provděny pravy, kter jinak ve smyslu 123 občanskho zkonku přsluš vlučně jejmu vlastnkovi), prvo na ochranu soukrom, nedotknutelnost obydl, autonomie vůle aj. Rovněž vznik povinnost orgnu ochrany přrody vyrozumět vlastnky (njemce) o rozsahu a době provděn opatřen. Doručenm vzvy dle napadenho ustanoven se vlastnk (njemce) pozemku dostv do postaven subjektu, ktermu je uložena sprvnm orgnem (orgnem ochrany přrody) povinnost provst konkrtn opatřen (za čelem zachovn druhovho bohatstv přrody a udržen systmu ekologick stability). Na skutečnm obsahu a vznamu uveden vzvy (rozhodnut v materilnm smyslu) ničeho neměn ani jej zkonodrcem (nepřesně) zvolen označen, tj. „vzva“ (nikoli kupř. „rozhodnut“).
V přpadě vzvy se proto jedn o individuln sprvn akt. Je tak aplikovateln sprvn řd (včetně obligatornch nležitost rozhodnut sprvnho orgnu, tj. mimo jin včetně konkretizace požadovanho opatřen - srov. předchoz nmitku), sktajc vlastnkovi (njemci) pozemku procesn ochranu jeho hmotnch prv, přičemž poslze přichz v vahu soudněsprvn ochrana, což koresponduje se zkladnm prvem jednotlivce dle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny zkladnch prv a svobod domhat se ochrany svho prva před soudem a jinm orgnem a což odpovd tž čl. 4 stavy Česk republiky garantujcmu, že zkladn prva jednotlivců jsou pod ochranou soudn moci (srov. tž soulad s čl. 6 odst. 1 a čl. 13 evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod).
IV. B/
Dle navrhovatel namt, že z ustanoven 68 odst. 3 zkona o ochraně přrody a krajiny nelze dovodit, jakou podobu mohou zsahy na zlepšen přrodnho prostřed mt, neboť podoba těchto zsahů, ani jejich rozsah ani meze, v nichž mohou bt provděny, nejsou v tomto ani v jinch ustanovench zkona o ochraně přrody byť jen naznačeny. Zkon o ochraně přrody popisuje pouze čel zsahů, jmž je podle jeho ustanoven 68 odst. 1 „zachovn druhovho bohatstv přrody a udržen systmu ekologick stability“.
stavn soud v zsadě souhlas s premisou, že z ustanoven 68 odst. 3 zkona o ochraně přrody a krajiny nelze dovodit, jakou podobu mohou zsahy na zlepšen přrodnho prostřed mt, nicmně v tom nelze shledvat protistavnost. Tato premisa plyne totiž z povahy věci, je nezbytn pro dosažen sledovanho legitimnho cle zachovn druhovho bohatstv přrody a udržen systmu ekologick stability (k tomu srov. text nže), v tomto směru je tedy stavně konformn. Nelze totiž a priori zformulovat (do zkona) podobu (všech) myslitelnch opatřen za čelem zachovn druhovho bohatstv přrody a udržen systmu ekologick stability, kter praktick život přinš. Ostatně na (v principu) obdobn metodice je postaveno legislativn použvn kupřkladu tzv. neurčitch pojmů, jejichž konkrtn obsah naplňuje až aplikačn činnost sprvnch orgnů, aniž by to mělo znamenat v prvnm sttě porušen stavnho pořdku (např. prvn jistoty); v opačnm přpadě by bylo nemožn efektivně realizovat veřejnou sprvu. V tom se ostatně v jistm smyslu projevuje širš ideov vchodisko, tzv. doktrna skepse o normch; ne všechna pravidla chovn, prvn pojmy se daj pro futuro (přesně) naformulovat, pročež se pro určit typy přpadů - z důvodu jejich povahy - zformuluj předevšm principy, cle, kter potom soudy a sttn orgny uvděj v život aplikačn činnost.
Libovůli sprvnho orgnu, hypoteticky zobrazen v předmětn vzvě, se předchz (a chrn se proti n) shora citovanou argumentac nalzajc ve vzvě povahu rozhodnut sprvnho orgnu (z čehož plynou konsekvence v podobě např. povinnosti odůvodnit rozhodnut, jeho přezkoumatelnost ve sprvnm a soudněsprvnm řzen, eventulně v řzen o stavn stžnosti) a povinnost dodržovat současně stavn pořdek (tedy mj. princip proporcionality při řešen kolize stavnch hodnot ve smyslu ustlen judikatury stavnho soudu, kterho se ostatně přilhavě dovolv navrhovatel), kter mus dodržovat každ orgn veřejn moci při sv činnosti.
Pokud konečně navrhovatel namt, že obecn formulace v 68 odst. 3 zkona o ochraně přrody a krajiny umožňuj až omezen vlastnickho prva v intenzitě vyvlastněn, při pouhm formlnm zachovn vlastnickho prva, postač pro stručnost poukzat na čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod, dle kterho je vyvlastněn přpustn ve veřejnm zjmu, na zkladě zkona a za nhradu.
IV. C/
Navrhovatel dle namt, že intenzita, s nž realizace zsahů ke zlepšen přrodnho nebo krajinnho prostřed podle 68 odst. 3 a 4 zkona č. 114/1992 Sb. zasahuje do vlastnickho prva, nekoresponduje s potřebou naplněn veřejnho zjmu na zachovn přrodnho a krajinnho prostřed, definovanho v 1 thož zkona, neboť směřuje nikoliv k zachovn, nbrž ke změně stavu, kter sm o sobě již je s veřejnm zjmem na ochraně přrody a krajiny v souladu.
K tomu však stavn soud uvd, že předmětn zsah směřuje prvě k zachovn (z hlediska životnho prostřed přznivho) stavu, neboť dle 68 odst. 1 zkona o ochraně přrody plat, že čelem zsahu je „zachovn druhovho bohatstv přrody a udržen systmu ekologick stability“. Navrhovatel nepřilhavě dv do kontrapozice čel zkona o ochraně přrody a krajiny vyjdřen v ustanoven 1 a čel zobrazen v ustanoven 68 odst. 1. Podle ustanoven 1 je čelem zkona „... přispět k udržen a obnově přrodn rovnovhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života, přrodnch hodnot a krs, k šetrnmu hospodařen s přrodnmi zdroji a vytvořit v souladu s prvem Evropskch společenstv v Česk republice soustavu Natura 2000.“. Tento obecněji formulovan čel zkona je konkretizovn jednotlivmi navazujcmi ustanovenmi zkona o ochraně přrody (jde o tradičn legislativně-technickou metodu), a to mj. prvě v 68 odst. 1 tohoto zkona, kter deklaruje čel „zachovn druhovho bohatstv přrody a udržen systmu ekologick stability“.
Nelze tak přisvědčit nmitce navrhovatele, že zsah dle 68 citovanho zkona směřuje toliko ke změně stavu, kter již sm o sobě je z hlediska čelu zkona o ochraně přrody a krajiny považovn za vyhovujc. Kdyby tomu tak bylo, neměl by 68 zkona o ochraně přrody a krajiny rozumn smysl. Je logick, že plynutm času (a jinch faktorů, např. přrodnch) může postupně dochzet k jmě na druhovm bohatstv a systmu ekologick stability (na pozemcch vlastnků, njemců) či dokonce až k ohrožen jejich existence, a tudž z hlediska životnho prostřed nepřznivmu stavu. Proto napaden ustanoven stanov povinnost vlastnků a njemců pozemků zlepšovat (dle svch možnost) stav dochovanho přrodnho a krajinnho prostřed, aby (v budoucnu) nebyl dotčen stav, toliko kter je z hlediska ochrany životnho prostřed přzniv. Jde o rovinu prevence, ovšem nejen o ni, neboť 68 citovanho zkona mř - logicky - tm spše na stav, kdy již došlo k dotčen druhovho bohatstv a systmu ekologick stability na pozemcch vlastnků a njemců (arg. a minori ad maius). Jedn se o legitimn, stavně konformn cl (veřejn zjem) na ochraně životnho prostřed (ostatně ochrana životnho prostřed je jako stavn hodnota vslovně deklarovna např. v čl. 11 odst. 3 a čl. 35 Listiny zkladnch prv a svobod).
Nmitka navrhovatele se rovněž dostv do rozporu se Směrnic Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přrodnch stanovišť, volně žijcch živočichů a planě rostoucch rostlin: „... zachovvn, ochrana a zlepšovn kvality životnho prostřed, včetně ochrany přrodnch stanovišť, volně žijcch živočichů a planě rostoucch rostlin je zkladnm clem v obecnm zjmu Společenstv, jak uvd člnek 130r Smlouvy ... zachovn biologick rozmanitosti může v určitch přpadech vyžadovat udržovn nebo přmo podporu určitch lidskch činnost ... je nutno podle stanovenho časovho rozvrhu vyhlsit zvlštn oblasti ochrany s clem vytvořit spojitou evropskou ekologickou sť, aby byla zajištěna ochrana nebo zachovn přrodnch stanovišť a druhů v zjmu Společenstv v odpovdajcm stavu z hlediska jejich ochrany ... Clem opatřen přijmanch na zkladě tto směrnice je zachovn nebo obnova přznivho stavu z hlediska ochrany u přrodnch stanovišť, druhů volně žijcch živočichů a planě rostoucch rostlin v zjmu Společenstv ... Člensk stty budou v přpadech, kde to budou pokldat za nutn, usilovat o zlepšen ekologick soudržnosti NATURY 2000 udržovnm, a kde je to vhodn, rozvojem krajinnch prvků, kter maj rozhodujc vznam pro volně žijc živočichy a planě rostouc rostliny ...“.
IV. D/
Navrhovatel konečně spatřuje porušen stavnho pořdku v tom, že napaden ustanoven umožňuj orgnům ochrany přrody realizaci nucenho omezen vlastnickho prva bez současnho přiznn nroku na poskytnut odpovdajc nhrady. Napaden ustanoven, konkrtně 68 odst. 4 citovanho zkona, poskytuje vlastnkům pouze nrok na nhradu škody, kter bude při provděn zsahů způsobena.
Ani tuto nmitku stavn soud neshledal důvodnou.
Dle čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod plat, že „Vyvlastněn nebo nucen omezen vlastnickho prva je možn ve veřejnm zjmu, a to na zkladě zkona a za nhradu.“. Pokud tedy dojde ke skutečnmu (faktickmu) omezen vlastnickho prva, vlastnk m zkladn prvo na nhradu za něj, což se plně vztahuje i na přpad posuzovan věci. Smyslem čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod totiž je, že pokud je omezeno vlastnick prvo v zjmu veřejnm, v zjmu společnosti (tedy nikoli vlučně v zjmu vlastnka), je rozumn a spravedliv, aby omezen vlastnickho prva bylo vlastnkovi vykompenzovno tm subjektem, v jehož prospěch je k danmu omezen přistoupeno, tj. společnost (prostřednictvm sttu). Nelze spravedlivě požadovat, aby „nklady“ společnosti nesl jen vlastnk, jehož prvn (vlastnick) sfra je omezovna.
Tomuto požadavku však zkon o ochraně přrody a krajiny vyhovuje.
K provděn opatřen ve smyslu 68 odst. 1 zkona o ochraně přrody a krajiny je totiž možn uzavřt dohodu mezi vlastnky (njemci) pozemků a orgnem ochrany přrody, na zkladě kter se vlastnci (njemci) pozemků zavžou zdržet se určit hinnosti nebo provedou určit prce. Dle 69 citovanho zkona potom nlež vlastnkovi (njemci) „finančn přspěvek“ (text „lze poskytnout“ je třeba vykldat stavně konformně v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod, tedy jako nutnost poskytnout finančn přspěvek). Tento „finančn přspěvek“ je - v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod - nezbytn posuzovat jako (mj.) nhradu za omezen vlastnickho prva; z čehož plyne, že mus bt minimlně nahrazena pln vše omezen vlastnickho prva, tj. vešker majetkov jma.
Ustanoven 69 zkona o ochraně přrody a krajiny - tedy nutnost zaplatit „finančn přspěvek“ neboli nhradu za omezen vlastnickho prva - je ale třeba vzthnout i na přpad, kdy sice nen uzavřena psemn dohoda (předvdan 68 odst. 2), avšak současně vlastnk (njemce) pozemků provede opatřen ve smyslu 68 odst. 1 citovanho zkona. Rovněž v tomto přpadě totiž dojde k omezen jeho vlastnickho prva; učin přslušn opatřen (ať už aktivně či pasivně, tj. zdrženm se určit činnosti), přičemž rozdl oproti předchozmu odstavci je pouze ve formě - zda existuje k proveden přslušnho opatřen psemn smlouva či nikoli. Dokonce lze argumentovat a minore ad maius; je-li dn nrok na nhradu v přpadě uzavřen psemn dohody a nsledn realizace přslušnho opatřen, tm spše mus bt dn nrok na nhradu v přpadě proveden přslušnho opatřen při neuzavřen psemn dohody (např. vlastnk pozemku vyjde vstřc orgnu ochrany přrody, spln jeho požadavek, aniž by trval na jeho formalizaci v podobě psemn smluvn kontraktace).
Konečně zbv eventualita omezen vlastnickho prva v situaci, kdy vlastnk - z určitho důvodu (např. nen ze subjektivnch či objektivnch důvodů spokojen s obsahem navrhovan dohody dle 68 odst. 2 zkona č. 114/1992 Sb., o ochraně přrody a krajiny, ve zněn zkona č. 218/2004 Sb.) - nepřistoup na psemnou dohodu ani nerealizuje přslušn opatřen bez psemn dohody; jde tedy o možn přpad realizace kompetence orgnu ochrany přrody dle 68 odst. 4 zkona o ochraně přrody a krajiny provst opatřen sm nebo prostřednictvm jinho [pokud je vlastnk (njemce) nečinn]. I v tomto přpadě však zkonn prava vyhovuje imperativu dle čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod.
Obdobnou problematikou se zabval stavn soud již např. v nlezu sp. zn. IV. S 652/06 ze dne 21. 11. 2007 (N 202/47 SbNU 613*), v němž konstatoval, že „Zkonodrce může stanovit omezen vkonu vlastnickch prv a v citovanm ustanoven vodnho zkona tak učinil, neboť uložil vlastnkům pozemků sousedcch s vodnm dlem povinnost umožnit vstup na sv pozemky jinm osobm za stanovenm čelem. Zroveň však zakotvil, že se tak může stt jen po předchozm projednn s nimi. Tato podmnka implikuje jednn obou stran, zjevně však nemůže pro všechny přpady předpokldat dosažen dohody nejen o způsobu, času, rozsahu a dalšch okolnostech průchodu. Lze tedy mt za to, že v přpadě nedohody mus eventuln spory na zkladě žaloby řešit soud (pokud nepůjde o kompetenci Ministerstva zemědělstv nebo vodoprvnho řadu ve smyslu ustanoven 53 vodnho zkona). Z citovanho ustanoven tak v ždnm přpadě nevyplv, že by vstup na ciz pozemky, a tedy do jist mry i jejich užit, měl bt strpěn bez nhrady“ (předpokldan čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod).
Ustanoven člnku 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod m ve vrazu „nhrada“ na mysli nhradu jakkoliv jmy vlastnka způsoben omezenm jeho vlastnickho prva.
Dle stavnho soudu je tedy nutno stavně konformně, tj. v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod a v souladu s předchoz nlezovou judikaturou, interpretovat 68 odst. 4 větu třet zkona o ochraně přrody a krajiny tak, že je jm kromě prva na nhradu škody konkretizovno stavn prvo vlastnka na nhradu za omezen jeho vlastnickho prva.
V.
Lze připustit, že navržen zrušen napadench ustanoven (předevšm přpad sub IV. D/) by patrně umožnilo novou prvn pravu formulovat i tak, že by byla odstraněna nejednoznačnost tohoto ustanoven ve vztahu k nyn posuzovan problematice. stavn soud však v tto souvislosti mus zdůraznit, že důvodem protistavnosti toho kterho ustanoven prvnho předpisu zsadně nejsou přpadn interpretačn potže při vkladu zkona. Pokud ustanoven prvnho předpisu v některch situacch neposkytuje jazykově jednoznačnou odpověď, neznamen to samo o sobě nutně protistavnost. Prostor takov interpretace a jej vznam je nepochybně větš tam, kde jde o aplikaci zkonnch předpisů, kter nejsou textulně sice zcela vyhovujc, avšak nejsou ve sv podstatě ani protistavn. stavn soud pak, při respektovn principu minimalizace zsahů, nemůže než zopakovat, co již judikoval ve svm nlezu ze dne 3. 2. 1999 sp. zn. Pl. S 19/98 (N 19/13 SbNU 131; 38/1999 Sb.), že: „Z mnoha myslitelnch vkladů zkona je třeba v každm přpadě použt pouze takov, kter respektuje stavn principy (je-li takovto vklad možn), a ke zrušen ustanoven zkona pro nestavnost přistoupit teprve, nelze-li dotčen ustanoven použt, aniž by byla porušena stavnost (princip minimalizace zsahu).“ (srov. nlez stavnho soudu ze dne 3. 2. 1999 sp. zn. Pl. S 19/98, dostupn tak na http://nalus.usoud.cz).
stavn soud tedy uzavr, že existuje možnost stavně konformnho vkladu napadench ustanoven. K zabezpečen prvn jistoty, jakož i k ochraně prva vlastnickho, současn zněn napadench ustanoven postač. Z pohledu de lege ferenda by byla vhodn jednoznačnějš formulace napadench ustanoven, stavn soud nicmně nemůže pominout, že rozhoduje de lege lata, proto mu nezbylo než zkonstatovat, že napaden ustanoven nelze charakterizovat jako protistavn, jestliže jejich zněn nevylučuje vklad plně stavně konformn.
S ohledem na vše uveden okolnosti stavn soud neshledal nvrh na zrušen napadench ustanoven zkona č. 114/1992 Sb., o ochraně přrody a krajiny, důvodnm, proto jej podle 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.