Ve věci návrhu na zrušení některých částí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, některých ustanovení zákona č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., některých ustanovení zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., a některých ustanovení zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb. 251/2008 účinný od 08.07.2008

Ústavní soud rozhodl dne 20. května 2008 ve složení Stanislav Balík (soudce zpravodaj), František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu 1. skupiny 67 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem Mgr. Michalem Haškem, 2. skupiny 43 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem a 3. skupiny 19 senátorů Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. Kateřinou Šimáčkovou, advokátkou se sídlem Mojžíšova 17, 612 00 Brno, na zrušení: - bodů 3 a 4 v článku XVII v části desáté (změna zákona o správních poplatcích), části čtyřicáté (změna zákona o veřejném zdravotním pojištění), části čtyřicáté první (změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění), části čtyřicáté druhé (změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky), části čtyřicáté třetí (změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách), části čtyřicáté osmé (změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen) a části čtyřicáté deváté (změna zákona o cenách) zákona č. 261/2007 Sb., respektive jednotlivých ustanovení zde uvedených částí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, - ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) až i), § 12 písm. m), § 16a, § 16b, § 17 odst. 5, v § 43 odst. 2 ve větě první slov „a zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které se započítávají do limitu podle § 16b odst. 1” a ve větě druhé slov „včetně zaplacených regulačních poplatků podle § 16a a doplatků za částečně hrazené léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely za toto období”, § 53 odst. 1 věta druhá a na konci textu věty třetí slov „s výjimkou rozhodování o vracení přeplatku na pojistném, snížení záloh na pojistné a hrazení částek podle § 16b” zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., - ustanovení § 5 písm. f), v § 7 odst. 1 písm. a) slov „a k úhradám částek přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo k úhradám podílu na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 1b)” zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., - ustanovení § 13 písm. f) a v § 17 odst. 1 ve větě první slov „a k úhradám částek přesahujících limit pro regulační poplatky a doplatky za léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo úhradám podílů na těchto částkách v případě změny zdravotní pojišťovny pojištěncem, za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem 1b)” zákona České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., za účasti A) Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a B) Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, a C) skupiny 43 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem a D) skupiny 19 senátorů Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. Kateřinou Šimáčkovou, advokátkou se sídlem Mojžíšova 17, 612 00 Brno, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn�

I.

Předmět ř�zen� v t�to věci

1. Skupina 67 poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky, zastoupen� poslancem Mgr. Michalem Haškem, se n�vrhem, podan�m �stavn�mu soudu dne 22. ř�jna 2007, dom�h� podle čl. 87 odst. 1 p�sm. a) �stavy Česk� republiky (d�le jen „�stava”) a podle � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, zrušen� cel�ho z�kona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejn�ch rozpočtů, popř�padě jeho jednotliv�ch v n�vrhu bl�že konkretizovan�ch ustanoven�.

2. Kromě toho se tato skupina 67 poslanců t�mž n�vrhem dom�hala zrušen� někter�ch, v n�vrhu bl�že konkretizovan�ch ustanoven� těchto z�konů, novelizovan�ch z�konem č. 261/2007 Sb.:

- z�kona č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů,

- z�kona č. 551/1991 Sb., o Všeobecn� zdravotn� pojišťovně Česk� republiky, ve zněn� pozdějš�ch předpisů,

- z�kona Česk� n�rodn� rady č. 280/1992 Sb., o resortn�ch, oborov�ch, podnikov�ch a dalš�ch zdravotn�ch pojišťovn�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů,

- z�kona č. 586/1992 Sb., o dan�ch z př�jmů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů.

3. Věc byla zprvu vedena pod sp. zn. Pl. �S 24/07.

4. Usnesen�m pl�na �stavn�ho soudu ze dne 8. ledna 2008 č. j. Pl. �S 24/07-147 byly vyloučeny k samostatn�mu ř�zen� n�vrhy na zrušen� těch č�st� z�kona č. 261/2007 Sb. a s t�m souvisej�c� eventu�ln� n�vrhy, kter� se t�kaj� obsahově samostatn� problematiky financov�n� zdravotn� p�če z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� a n�vrhy na zrušen� těch č�st� z�kona č. 261/2007 Sb., kter� se t�kaj� obsahově samostatn� problematiky soci�ln�ho zabezpečen�. O těchto vyloučen�ch č�stech n�vrhů jsou vedena samostatn� ř�zen� pod sp. zn. Pl. �S 1/08 a Pl. �S 2/08.

5. Pod spisovou značkou Pl. �S 1/08 je tak vedeno ř�zen� o jedn� z vyloučen�ch č�st�, a to n�vrhu na zrušen�:

- bodů 3 a 4 v čl�nku XVII v č�sti des�t� (změna z�kona o spr�vn�ch poplatc�ch), č�sti čtyřic�t� (změna z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�), č�sti čtyřic�t� prvn� (změna z�kona o pojistn�m na všeobecn� zdravotn� pojištěn�), č�sti čtyřic�t� druh� (změna z�kona o Všeobecn� zdravotn� pojišťovně Česk� republiky), č�sti čtyřic�t� třet� (změna z�kona o resortn�ch, oborov�ch, podnikov�ch a dalš�ch zdravotn�ch pojišťovn�ch), č�sti čtyřic�t� osm�(změna z�kona o působnosti org�nů Česk� republiky v oblasti cen) a č�sti čtyřic�t� dev�t� (změna z�kona o cen�ch) z�kona č. 261/2007 Sb., respektive jednotliv�ch ustanoven� zde uveden�ch č�st� z�kona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejn�ch rozpočtů,

- ustanoven� � 11 odst. 1 p�sm. g) až i), � 12 p�sm. m), � 16a, � 16b, � 17 odst. 5, v � 43 odst. 2 ve větě prvn� slov „a zaplacen�ch regulačn�ch poplatků podle � 16a a doplatků za č�stečně hrazen� l�čiv� př�pravky a potraviny pro zvl�štn� l�kařsk� �čely, kter� se započ�t�vaj� do limitu podle � 16b odst. 1” a ve větě druh� slov „včetně zaplacen�ch regulačn�ch poplatků podle � 16a a doplatků za č�stečně hrazen� l�čiv� př�pravky a potraviny pro zvl�štn� l�kařsk� �čely za toto obdob�”, � 53 odst. 1 věta druh� a na konci textu věty třet� slov „s v�jimkou rozhodov�n� o vracen� přeplatku na pojistn�m, sn�žen� z�loh na pojistn� a hrazen� č�stek podle � 16b” z�kona č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, ve zněn� z�kona č. 261/2007 Sb.,

- ustanoven� � 5 p�sm. f), v � 7 odst. 1 p�sm. a) slov „a k �hrad�m č�stek přesahuj�c�ch limit pro regulačn� poplatky a doplatky za l�čiv� př�pravky a potraviny pro zvl�štn� l�kařsk� �čely č�stečně hrazen� z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� nebo k �hrad�m pod�lu na těchto č�stk�ch v př�padě změny zdravotn� pojišťovny pojištěncem, za podm�nek stanoven�ch zvl�štn�m pr�vn�m předpisem

1b)

” z�kona č. 551/1991 Sb., o Všeobecn� zdravotn� pojišťovně Česk� republiky, ve zněn� z�kona č. 261/2007 Sb.,

- ustanoven� � 13 p�sm. f) a v � 17 odst. 1 ve větě prvn� slov „a k �hrad�m č�stek přesahuj�c�ch limit pro regulačn� poplatky a doplatky za l�čiv� př�pravky a potraviny pro zvl�štn� l�kařsk� �čely č�stečně hrazen� z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� nebo �hrad�m pod�lů na těchto č�stk�ch v př�padě změny zdravotn� pojišťovny pojištěncem, za podm�nek stanoven�ch zvl�štn�m pr�vn�m předpisem

1b)

” z�kona Česk� n�rodn� rady č. 280/1992 Sb., o resortn�ch, oborov�ch, podnikov�ch a dalš�ch zdravotn�ch pojišťovn�ch, ve zněn� z�kona č. 261/2007 Sb.

II.

�častenstv� a vedlejš� �častenstv�

6. �častn�kem - navrhovatelem tohoto ř�zen� je skupina 67 poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky, zastoupen� poslancem Mgr. Michalem Haškem. �stavn� soud shledal, že podan� n�vrh splňuje všechny z�konn� procesn� n�ležitosti a předpoklady, a že tedy nic nebr�n� projedn�n� a rozhodnut� věci sam�. Ve smyslu ustanoven� � 69 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu jsou �častn�ky tohoto ř�zen� tak� 1) Poslaneck� sněmovna a 2) Sen�t Parlamentu Česk� republiky.

7. N�vrhem, �stavn�mu soudu doručen�m dne 19. listopadu 2007, se dom�hala zrušen� z�kona č. 261/2007 Sb., popř�padě jeho jednotliv�ch, v n�vrhu bl�že konkretizovan�ch, ustanoven� rovněž skupina 43 poslanců, zastoupen� poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem. Tento n�vrh �stavn� soud sv�m usnesen�m ze dne 23. 11. 2007 sp. zn. Pl. �S 28/07 dle � 43 odst. 2 p�sm. b) ve spojen� s � 43 odst. 1 p�sm. e) z�kona o �stavn�m soudu odm�tl z důvodu přek�žky litispendence. �stavn� soud přibral tuto skupinu 43 poslanců ve smyslu ustanoven� � 35 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu jako vedlejš�ho �častn�ka nynějš�ho, dř�ve zah�jen�ho ř�zen� o n�vrhu skupiny 67 poslanců. Vedlejš� �častn�k m� v ř�zen� stejn� pr�va a povinnosti jako �častn�ci (� 28 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu).

8. N�vrhem, �stavn�mu soudu doručen�m dne 7. prosince 2007, se dom�hala zrušen� č�st� z�kona č. 261/2007 Sb., v n�vrhu bl�že konkretizovan�ch, rovněž skupina 19 sen�torů Parlamentu Česk� republiky, zastoupen� advok�tkou JUDr. Kateřinou Šim�čkovou. Tento n�vrh �stavn� soud sv�m usnesen�m ze dne 12. 12. 2007 sp. zn. Pl. �S 29/07 dle � 43 odst. 2 p�sm. b), ve spojen� s � 43 odst. 1 p�sm. e) z�kona o �stavn�m soudu odm�tl z důvodu přek�žky litispendence. �stavn� soud přibral tuto skupinu 19 sen�torů ve smyslu ustanoven� � 35 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu jako vedlejš�ho �častn�ka nynějš�ho, dř�ve zah�jen�ho ř�zen� o n�vrhu skupiny 67 poslanců. Vedlejš� �častn�k m� v ř�zen� stejn� pr�va a povinnosti jako �častn�ci (� 28 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu).

9. Pod�n�m ze dne 21. 11. 2007 označen�m jako „Ozn�men� Městsk�ho soudu v Brně o vstupu do již zah�jen�ho ř�zen� jako vedlejš� �častn�k” se Městsk� soud v Brně dom�hal, aby s n�m bylo dle � 35 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu nakl�d�no jako s vedlejš�m �častn�kem, neboť jeho předchoz� n�vrh ze dne 12. 11. 2007 byl usnesen�m �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 27/07 ze dne 21. 11. 2007 odm�tnut pro přek�žku litispendence.

10. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (vyhl. pod č. 88/2008 Sb.) vysvětlil �stavn� soud důvody, proč s Městsk�m soudem v Brně nemohlo b�t v ř�zen� veden�m po vyd�n� usnesen� pl�na �stavn�ho soudu ze dne 8. ledna 2008 čj. Pl. �S 24/07-147 nad�le pod sp. zn. Pl. �S 24/07 jedn�no jako s vedlejš�m �častn�kem. V ř�zen� veden�m pod sp. zn. Pl. �S 1/08 přistoupila k důvodům uveden�m v n�vrhu ze dne 31. ledna 2008 sp. zn. Pl. �S 24/07 i okolnost, že n�vrh Městsk�ho soudu v Brně se t�k� ustanoven� čl. XLVIII, č�sti třic�t� z�kona č. 261/2007 Sb., kter� nejsou předmětem tohoto ř�zen�.

III.

Argumentace navrhovatelů a vedlejš�ch �častn�ků zpochybňuj�c� �stavně předepsan� způsob přijet� a vyd�n� z�kona č. 261/2007 Sb.

III/a

Argumentace skupiny 67 poslanců Parlamentu Česk� republiky zpochybňuj�c� �stavně předepsan� způsob přijet� a vyd�n� z�kona č. 261/2007 Sb.

11. Skupina 67 poslanců Parlamentu Česk� republiky, zastoupen� poslancem Mgr. Michalem Haškem, se dom�h� zrušen� cel�ho z�kona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejn�ch rozpočtů (d�le jen „z�kon č. 261/2007 Sb.”). Navrhovatel� tvrd�, že napaden� z�kon č. 261/2007 Sb. byl přijat ne�stavn�m způsobem a dostal se t�m do rozporu s �stavn�m poř�dkem. Důvody proti�stavnosti spatřuj� v porušen� principu souladn�ho, přehledn�ho a předv�dateln�ho pr�va, v porušen� principu dělby moci a v porušen� principu demokratičnosti, kter�žto principy tvoř� atributy demokratick�ho pr�vn�ho st�tu podle čl. 1 odst. 1 �stavy. Poukazuj� na dosavadn� judikaturu �stavn�ho soudu, kter� se �stavn�mi požadavky na legislativn� proces zab�val již v několika sv�ch rozhodnut�ch, zejm�na v n�lezech sp. zn. Pl. �S 21/01 [Sb�rka n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu(d�le jen Sb�rka rozhodnut�), svazek 25, n�lez č. 14, vyhl�šen pod č. 95/2002 Sb.], Pl. �S 5/02 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 28, n�lez č. 117,vyhl. pod č. 476/2002 Sb.) a Pl. �S 77/06 (vyhl�šen pod č. 37/2007 Sb.) a zdůrazňuj�, že při přij�m�n� z�kona č. 261/2007 Sb. byly tyto požadavky porušeny.

12. Konkr�tn� v�tky navrhovatelů, dovozuj�c� porušen� �stavn�ch pravidel z�konod�rn�ho procesu (pomineme-li prozat�m argumenty směřuj�c� proti obsahov�mu rozporu konkr�tn�ch ustanoven� předmětn�ho z�kona s �stavn�m poř�dkem), lze stručně shrnout zejm�na do těchto tvrzen�:

1) Z�kladn� vadou předmětn�ho z�kona je to, že v jedin�m novelizuj�c�m z�koně došlo ke spojen� mnoha novel různ�ch z�konů, kter� spolu bezprostředně nesouvisej�, č�mž jsou porušeny z�sady tvorby souladn�ho, předv�dateln�ho a přehledn�ho pr�va, jimiž maj� b�t poměřov�ny nejen pozměňovac� n�vrhy, ale i n�vrhy z�konů.

2) Poj�tko komplexu norem - stabilizace veřejn�ch rozpočtů - je př�liš neurčit�, srovnateln� např. se „z�konem o změn�ch v pr�vn�m ř�du”.

3) �prava obsažen� v mnoha z dotčen�ch z�konů se vůbec net�k� stabilizace veřejn�ch rozpočtů - např. ustavov�n� org�nů Všeobecn� zdravotn� pojišťovny či s�ť smluvn�ch zdravotnick�ch zař�zen�. Navrhovatel� by proto z různ�ch důvodů po form�ln� str�nce akceptovali jen č�sti prvn�, druhou, třet�, čtvrtou, p�tou, šestou, osmou, zč�sti des�tou, jeden�ctou, třin�ctou, čtrn�ctou, dvac�tou třet� a dvac�tou čtvrtou napaden�ho z�kona.

4) V z�koně jsou vedle novel z�konů st�vaj�c�ch obsaženy i tři nov� z�kony o ekologick�ch dan�ch, což odporuje mj. Legislativn�m pravidlům vl�dy.

5) Formou pozměňovac�ch n�vrhů se souč�st� z�kona staly tzv. „př�lepky”, jež neobstoj� při posuzov�n� obsahu a �čelu původn�ho n�vrhu z�kona a n�vrhů pozměňovac�ch: nov� syst�m cen regulace l�čiv, z�kon o �četnictv� a z�kon o cen�ch. Pozměňovac�m n�vrhům lze vyt�kat kr�tkost času ke studiu na straně poslanců i k informov�n� veřejnosti. Limitov�na t�m byla i parlamentn� diskuse jako forma transparentn�ho vl�dnut� a jeho kontroly opozic� a veřejnost�. Za tzv. „př�lepky” jsou d�le v�slovně považov�ny: 1. v č�sti čtvrt� (Změna z�kona o dani z přidan� hodnoty) v čl. VIII - body 1, 3, 4, 5 a 15 až 21; 2. v č�sti des�t� (Změna z�kona o spr�vn�ch poplatc�ch) v čl. XVII - body 3 a 4; 3. v č�sti dvac�t� druh� (Změna z�kona o organizaci a prov�děn� soci�ln�ho zabezpečen�) v čl. XXXV - body 1, 2 a 12; 4. v č�sti dvac�t� čtvrt� (Změna z�kona o důchodov�m pojištěn�) v čl. XXXVIII - body 1, 2, 3 a 5; 5. v č�sti čtyřic�t� (Změna z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�) v čl. LXIV - body 1 až 9, 14 až 17, 24 až 26, 29, 30 a čl. LXV (přechodn� ustanoven�); 6. v č�sti čtyřic�t� osm� (Změna z�kona o působnosti org�nů Česk� republiky v oblasti cen) - čl. LXXV a LXXVI; 7. v č�sti čtyřic�t� dev�t� (Změna z�kona o cen�ch) - čl. LXXVII; 8. v č�sti pades�t� (Změna z�kona o �četnictv�) - čl. LXXVIII. Navrhovatel� upozorňuj� zejm�na na �stavn�m soudem vysloven� požadavek „- aby pozměňovac� n�vrh skutečně toliko pozměňoval předkl�danou pr�vn� �pravu, tzn. v souladu s požadavky tzv. pravidla �zk�ho vztahu, podle kter�ho se pozměňovac� n�vrh mus� t�kat t�hož předmětu n�vrhu, kter� je v legislativn�m procesu pr�vě projedn�v�n, by dan� pozměňovac� n�vrh neměl vybočit z omezen�ho prostoru vyhrazen�ho pozměňovac�m n�vrhům v podobě extenzivn�ho překročen� předmětu projedn�van�ho n�vrhu z�kona.” Navrhovatel� připom�naj� n�zor �stavn�ho soudu, že nesplněn�m tohoto požadavku doch�z� „- k porušen� dělby moci, s důsledky pro principy tvorby souladn�ho, přehledn�ho a předv�dateln�ho pr�va, kter� �stavn� soud již dř�ve spojil s atributy demokratick�ho pr�vn�ho st�tu, d�le k obch�zen� institutu z�konod�rn� iniciativy podle čl. 41 �stavy ČR a porušen� pr�va vl�dy vyj�dřit se k n�vrhu z�kona podle čl. 44 �stavy.” (N�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 77/06, vyhl. pod č. 37/2007 Sb., bod 73).

6) Pozměňovac� n�vrhy nebyly projedn�ny ve v�borech Poslaneck� sněmovny, chyb� jim odůvodněn�. Předseda vl�dy Mirek Topol�nek je podal jako poslanec na z�kladě koaličn�ch jedn�n�, jež však nemohou nahrazovat rozhodnut� vl�dy jako navrhovatele z�kona.

7) V Sen�tu došlo přijet�m usnesen�, j�mž vyj�dřil vůli n�vrhem z�kona se nezab�vat, k umlčen� opozice.

8) Z�konod�rn� proces nedost�l nejen požadavkům tvorby souladn�ho, předv�dateln�ho a přehledn�ho pr�va, ale ani požadavku demokratičnosti. Z čl. 6 �stavy totiž vypl�v�, že za každ�m z�sadn�m politick�m rozhodnut�m m� st�t vůle většiny. Jelikož je předmětn� z�kon souhrnem četn�ch rozhodnut�, určen�ch však k jedin�mu v�sledn�mu hlasov�n�, nemohla b�t existence většiny relevantně testov�na.

9) Z�konod�rn� moc jako moc stanovit obsah z�kona, kter� n�lež� podle čl. 15 �stavy Parlamentu, se nemohla projevit a přesunula se na stranu vl�dy, resp. jej�ho předsedu. Vl�du by však bylo možn� legitimně pos�lit jen rozhodnut�m �stavod�rce, což se nestalo.

10) Z�kon nabyl platnosti dnem vyhl�šen�, u někter�ch ustanoven� se to t�k� i �činnosti. Vzhledem ke způsobu rozes�l�n� č�stek Sb�rky z�konů se tak měli adres�ti pr�va chovat nově stanoven�m způsobem, kter� však po nejm�ně dva dny neměli možnost seznat. Dotčen je tak probl�m faktick� retroaktivity z�kona.

11) Po technick� str�nce došlo ke vzniku mezer v pr�vn�m ř�du, protože stanov�-li v�ce bodů �pravu s různ�m datem nabyt� �činnosti, plat� ten posledn� bod podle z�sady lex posterior derogat legi priori. T�m však byla pro obdob� od 1. ledna 2008 zrušena sazba daně z př�jmů.

12) Z�měrem vl�dy bylo dostat Parlament pod tlak, krom toho tu je kr�tk� legisvakance.

13. Navrhovatel� d�le podrobně popisuj� z�konod�rnou proceduru při přij�m�n� napaden�ho z�kona a vyt�kaj� j� mnoho pochyben�. Tvrd�, že již ve stadiu př�pravy z�kona - nejpozději v okamžiku schv�len� jeho n�vrhu vl�dou - vznikl n�vrh obsahově nekonzistentn�, takže již pro samotn� z�konod�rce byl n�vrh nepředv�dateln�, překvapiv�, nepř�stupn�, nesrozumiteln� a nepřehledn�. Čas věnovan� tvorbě tak obs�hl� a komplikovan� normy byl př�liš kr�tk� a neposkytuj�c� dostatečn� prostor pro sezn�men� se s obsahem normy, promyšlen� všech souvislost� a pro demokratickou diskusi.

14. V legislativn�m procesu bylo pr� vzneseno velk� množstv� nesouvisej�c�ch pozměňovac�ch n�vrhů, někter� z nich až v z�věrečn�ch f�z�ch projedn�v�n� v Poslaneck� sněmovně, bez ř�dn�ho zdůvodněn�. To vše mělo m�t negativn� dopady na možnost a kvalitu parlamentn� rozpravy a t�m i na možnost a kvalitu veřejn� diskuse, na pr�vo z�jmov�ch skupin, aby jejich n�zor byl slyšet, a konečně i na informov�n� veřejnosti o prob�haj�c�ch politick�ch rozhodnut�ch.

15. Narušen� principů dělby moci a demokratičnosti bylo dle navrhovatelů zes�leno t�m, že nesouvisej�c� pozměňovac� n�vrhy vyšly z kruhů vl�dy. Předseda vl�dy (v pozici poslance) podstatně změnil vl�dn� n�vrh z�kona několik dnů před z�věrečn�m hlasov�n�m, aniž dal poslancům k dispozici důvody nov� pr�vn� �pravy, čas k jej�mu prostudov�n� a projedn�n�, natož re�lnou možnost k n� předkl�dat dalš� pozměňovac� n�vrhy. Předseda vl�dy, respektive vl�da se sv�m rozs�hl�m �řednick�m apar�tem pak naprosto dominovali nad z�konod�rn�m sborem, kter� nem� ani dostatečn� odborn� z�zem� k tomu, aby překvapiv�mu vl�dn�mu n�vrhu mohl ve vytvořen� časov� t�sni �činně argumentačně čelit. Vliv členů z�konod�rn�ho sboru (a to jak opozičn�ch, tak i vl�dn�ch) na konkr�tn� podobu z�kona tak byl �činně minimalizov�n.

16. T�m, že Sen�t Parlamentu Česk� republiky, kter� je ovl�d�n tout�ž politickou většinou jako Poslaneck� sněmovna, vyj�dřil vůli nezab�vat se n�vrhem z�kona (čl. 48 �stavy), znemožnil rozpravu v pl�nu Sen�tu; opozičn� n�zory pak nemohly �činně zazn�t ani v Poslaneck� sněmovně ani v Sen�tu.

17. Navrhovatel� shrnuj�, že navržen� a přijet� de facto vl�dn�ho (přesněji: „premi�rsk�ho”) pozměňovac�ho n�vrhu, kter� obsahově nesouvisel s předlohou, je v rozporu s čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 6 a čl. 15 odst. 1 �stavy, je obch�zen�m institutu z�konod�rn� iniciativy podle čl. 41 �stavy a odporuje i čl. 44 odst. 1 a čl. 76 �stavy. T�m, že Parlament nevzal na zřetel dosavadn� judikaturu �stavn�ho soudu, nadto přijatou nedlouho před přijet�m z�kona č. 261/2007 Sb., byl porušen t�ž čl. 89 odst. 2 �stavy.

18. Navrhovatel� vyslovuj� n�zor, že postup zvolen� vl�dou při projedn�v�n� napaden�ho z�kona, pokud by byl akceptov�n, by mohl v�st k absurdn�m důsledkům: „- v extr�mn�m př�padě by mohla vl�da soustředit jednou ročně vešker� sv� legislativn� z�měry do n�vrhu z�kona �o �pravě pr�vn�ch poměrů v Česk� republice� či dokonce do z�kona �o zlepšen� osudu občanů Česk� republiky� a vynutit si politick�m tlakem, aby vl�dn� většina schv�lila n�vrh z�kona pr�vě v tomto zněn�. T�m by byl faktick� vliv poslanců na obsah z�konů zcela marginalizov�n a Parlament by se stal takřka zbytečn�m. Vl�da by Parlament v podstatě potřebovala jen pro form�ln� stvrzen� sv� pauš�lně vyj�dřen� vůle a mohla by znemožnit jakoukoli veřejnou parlamentn� diskusi t�m, že by sněmovn� většina odm�tala připustit jin� body na pořad jedn�n�. Takov� parlament by byl již jen fas�dou zcela pop�raj�c� principy demokratičnosti a dělby moci.”

19. Navrhovatel� tedy uzav�raj�, že předložen� a přijet� rozs�hl�ho, obsahově nekonzistentn�ho a nesrozumiteln�ho vl�dn�ho n�vrhu z�kona odporuje preambuli �stavy (vyjadřuj�c� odhodl�n� občanů ř�dit se všemi osvědčen�mi principy pr�vn�ho st�tu), jakož i čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 6 a čl. 15 odst. 1 �stavy.

20. Z těchto důvodů petit n�vrhu skupiny 67 poslanců obsahuje na prvn�m m�stě požadavek, aby �stavn� soud zrušil cel� z�kon č. 261/2007 Sb.

21. Pokud by �stavn�m soudem nebyl zrušen cel� z�kon č. 261/2007 Sb., potom skupina 67 poslanců navrhuje v alternativn�m petitu pod bodem E) zrušit ty č�sti tohoto z�kona, kter� nesouvisej� s jeho z�kladn�m předmětem, př�padně �čelem z�kona. V r�mci nyn� projedn�van�ho ř�zen�, veden�ho pod sp. zn. Pl. �S 1/08, jsou navrhov�ny ke zrušen� tyto č�sti z�kona č. 261/2007 Sb.:

- body 3 a 4 v čl�nku XVIII v č�sti des�t� (změna z�kona o spr�vn�ch poplatc�ch),

- č�st čtyřic�t� (změna z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�) - čl�nky LXIV a LXV,

- č�st čtyřic�t� prv� (změna z�kona o pojistn�m na všeobecn�m zdravotn�m pojištěn�),

- č�st čtyřic�t� druh� (změna z�kona o Všeobecn� zdravotn� pojišťovně Česk� republiky) - čl�nek LXVIII,

- č�st čtyřic�t� třet� (změna z�kona o resortn�ch, občansk�ch, podnikov�ch a dalš�ch zdravotn�ch pojišťovn�ch) - čl�nek LXIX

- č�st čtyřic�t� osm� (změna z�kona o působnosti org�nů Česk� republiky v oblasti cen) - čl�nek LXXV a LXXVI, a

- č�st čtyřic�t� dev�t� (změna z�kona o cen�ch) - čl�nek LXXVII

22. O všech těchto č�stech z�kona navrhovatel� tvrd�, že nesouvisej� s předmětem a �čelem z�kona a jejich přijet� by vyžadovalo formu zvl�štn�ho z�kona. Platn� legislativn� řešen� je nepřehledn� a legislativně chybn�.

23. Pokud by �stavn�m soudem nebyl zrušen cel� z�kon č. 261/2007 Sb., ani ty č�sti z�kona, kter� jsou navrhov�ny ke zrušen� v alternativn�m petitu pod bodem E), potom skupina 67 poslanců navrhuje v alternativn�m petitu pod bodem F) zrušit ty č�sti tohoto z�kona, kter� se do z�kona dostaly cestou pozměňovac�ch n�vrhů a maj� povahu tzv. „př�lepků”, tj. nesplňuj� krit�ria �zk�ho vztahu k předmětu z�kona, n�brž jde de facto o zcela jin� z�kon, s legislativn� předlohou nesouvisej�c�. V r�mci nyn� projedn�van�ho ř�zen�, veden�ho pod sp. zn. Pl. �S 1/08, jsou navrhov�ny ke zrušen� tyto č�sti z�kona č. 261/2007 Sb.:

- v č�sti des�t� (změna z�kona o spr�vn�ch poplatc�ch), v čl�nku XVII body 3 a 4

- v č�sti čtyřic�t� (změna z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�) v čl�nku LXIV body 1 až 9, 14 až 17, 24 až 26, 29, 30 a čl�nek LXV (přechodn� ustanoven�)

- č�st čtyřic�t� dev�t� (změna z�kona o cen�ch ) - čl�nek LXXVII.

III/b

Argumentace skupiny 43 poslanců Parlamentu Česk� republiky zpochybňuj�c� �stavně předepsan� způsob přijet� a vyd�n� z�kona č. 261/2007 Sb.

24. Jedna z alternativ petitu n�vrhu skupiny 43 poslanců obsahuje rovněž (stejně jako v př�padě n�vrhu skupiny 69 poslanců) požadavek na zrušen� cel�ho z�kona č. 261/2007 Sb. pro �stavněpr�vn� vady legislativn�ho procesu. Argumentace skupiny 43 poslanců v t� č�sti n�vrhu, kter� nam�t� proti�stavnost způsobu přijet� a vyd�n� z�kona č. 261/2007 Sb., je z velk� č�sti stejn�, jako argumentace obsažen� v n�vrhu skupiny 67 poslanců.

25. Navrhovatel� vyt�kaj� přijat�mu z�konu z�važn� legislativn� chyby. Zdůrazňuj�, že z�kon nen� obvyklou novelou nebo pr�vn� normou, ale souborem d�lč�ch �prav, představuj�c�ch jednak novely několika des�tek z�konů, jednak �pravy, kter� by obst�ly jako samostatn� z�kony. Jsou jimi např. změny v oblasti pr�vn� �pravy dan�, včetně zaveden� tzv. ekologick�ch dan�, pr�vn� �pravy t�měř všech soci�ln�ch syst�mů, předevš�m syst�mu st�tn� soci�ln� podpory, životn�ho a existenčn�ho minima, syst�mu nemocensk�ho pojištěn�, �pravy platov� z�kladny pro stanoven� v�še platu �stavn�ch činitelů a st�tn�ch z�stupců, zaměstnanosti, a pr�vn� �pravy veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, pojistn�ho na toto zdravotn� pojištěn�, změn působnosti ministerstev aj.

26. Nesrozumitelnost z�kona je podle navrhovatelů způsobena např. t�m, že byla zrušena toliko ustanoven� novelizuj�c�ho z�kona bez předchoz�ho nav�z�n� na novelizovan� z�kon; tak došlo např. k novelizaci z�kona č. 218/2007 Sb. (změna z�kona o �razov�m pojištěn� a o změn�ch dalš�ch z�konů) přesto, že z�kon č. 218/2007 Sb. v době projedn�v�n� z�kona č. 261/2007 Sb. ještě nenabyl �činnosti.

27. Projedn�v�n� z�kona v Poslaneck� sněmovně bylo podle navrhovatelů poznamen�no časov�m tlakem, poslanci neměli dostatek času na prostudov�n� tak rozs�hl�ho n�vrhu z�kona, měn�c�ho 46 pr�vn�ch norem. Projedn�v�n� nav�c bylo zkomplikov�no mnoha pozměňovac�mi n�vrhy, z nichž je zmiňov�n zejm�na pozměňovac� n�vrh premi�ra Topol�nka, kter� se dotkl osmn�cti st�vaj�c�ch č�st� vl�dn�ho n�vrhu z�kona a nadto rozš�řil vl�dn� n�vrh o změny dalš�ch tř� z�konů. Opakuj�c� se n�vrhy v�ce opozičn�ch poslanců na prodloužen� lhůty k projedn�n� z�kona nebo na jeho vr�cen� k dopracov�n� byly vždy zam�tnuty. Sen�t se n�vrhem z�kona, přes odpor opozice, nezab�val.

28. Navrhovatel� nam�taj� rozpor z�konod�rn�ho procesu při přij�m�n� tohoto z�kona s Legislativn�mi pravidly vl�dy (např. s čl. 2 odst. 2, kter� ukl�d� db�t na to, aby pr�vn� předpis byl v souladu s pr�vn�mi předpisy vyšš� pr�vn� s�ly a s n�lezy Zstavn�ho soudu a stal se organickou souč�st� cel�ho pr�vn�ho ř�du a aby byl koncipov�n přehledně a formulov�n jednoznačně, srozumitelně a jazykově a stylisticky bezvadně).

29. Legislativn� proces v tomto př�padě nerespektoval n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 77/06. Za tzv. „př�lepky” pokl�daj� navrhovatel� ustanoven� o veden� Všeobecn� zdravotn� pojišťovny, doplněn� �pravy syst�mu tvorby �hrad a cen l�čiv�ch př�pravků a potravin pro zvl�štn� l�kařsk� �čely o regulaci cen l�ků, zaveden� tzv. ekologick�ch dan�, jakož i změnu pr�vn� �pravy t�měř všech soci�ln�ch syst�mů apod.

30. Proti�stavnost způsobu přijet� a vyd�n� z�kona je v n�vrhu dovozov�na z porušen� z�kazu sv�vole při legislativn� proceduře, vypl�vaj�c�ho z ustanoven� čl. 1 odst. 1 a z čl. 2 odst. 3 �stavy. D�le je nam�t�no tak� porušen� čl. 23 odst. 3 �stavy o slibu poslance a čl. 44 �stavy o kompetenc�ch vl�dy při projedn�v�n� n�vrhů z�konů.

III/c

Argumentace skupiny 19 sen�torů Parlamentu Česk� republiky zpochybňuj�c� �stavně předepsan� způsob přijet� a vyd�n� někter�ch č�st� z�kona č. 261/2007 Sb.

31. Navrhovatel� zdůrazňuj�, že sv�m n�vrhem nezpochybňuj� obsahov� soulad napaden�ho z�kona s �stavn�m poř�dkem, n�brž toliko způsob jeho schv�len�, kter� považuj� za proti�stavn�.

32. V t� č�sti n�vrhu, jež je předmětem tohoto ř�zen�, veden�ho pod sp. zn. Pl. �S 1/08, je požadov�no zrušen� bodu 1 až 9, bodu 14 až 17, bodu 24 až 30 čl�nku LXIV a cel� čl�nek LXV č�sti čtyřic�t� (změna z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�) z�kona č. 261/2007 Sb. a č�sti čtyřic�t� osm� z�kona č. 261/2007 Sb. (změna z�kona o působnosti org�nů Česk� republiky v oblasti cen), sest�vaj�c� z čl. LXXV a LXXVI, a č�sti čtyřic�t� dev�t� z�kona č. 261/2007 Sb. (změna z�kona o cen�ch), sest�vaj�c� z čl. LXXVII.

33. N�mitky se v prvn� řadě zaměřuj� proti rozhodnut� Sen�tu nezab�vat se n�vrhem z�kona. Toto rozhodnut� je podle n�zoru navrhovatelů v rozporu s �stavn� rol� Sen�tu a s obsahem � 63, � 101 a � 102 z�kona o jednac�m ř�du Sen�tu. Je tak� v rozporu s dosavadn� parlamentn� prax� a s �čelem tohoto institutu.

34. Argumentace t�to skupiny 19 sen�torů se shoduje s argumentac� skupiny 67 poslanců a skupiny 43 poslanců v těch č�stech n�vrhu, kde jsou legislativn� proceduře vyt�k�ny vady spoč�vaj�c� v tzv. „př�lepc�ch”, obsažen�ch v doplňovac�ch n�vrz�ch poslance Mirka Topol�nka.

35. Ty č�sti z�kona, kter� skupina sen�torů navrhuje ke zrušen�, byly podle n�zoru navrhovatelů přijaty v rozporu s �stavou a se z�konem stanovenou legislativn� procedurou. Konkr�tně je vyt�k�no porušen� z�sady srozumitelnosti, přehlednosti a jasnosti pr�vn�ho ř�du a z�sady respektov�n� demokratick�ch principů v legislativn�m procesu, porušen� z�kazu sv�vole při legislativn� proceduře a porušen� principu ochrany politick� menšiny - tedy porušen� čl. 1, čl. 2 odst. 3, hl. 6, čl. 37 odst. 2, čl. 41 a 44 �stavy a čl. 2 odst. 2 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen „Listina”). Došlo pr� rovněž k obch�zen� institutu z�konod�rn� iniciativy podle čl. 41 �stavy a k porušen� pr�v sen�torů podle čl. 46 a 48 �stavy. Vyt�k�no je d�le porušen� několika ustanoven� z�kona o jednac�m ř�du Poslaneck� sněmovny a z�kona o jednac�m ř�du Sen�tu.

36. Navrhovatel� odkazuj� na několik n�lezů �stavn�ho soudu, v nichž je zdůrazňov�n v�znam dodržov�n� �stavně předepsan�ho způsobu přij�m�n� z�konů, např. na n�lezy sp. zn. Pl. �S 33/97 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 9, n�lez č. 163, vyhl�šen pod č. 30/1998 Sb.) Pl. �S 5/02, Pl. �S 21/01 a zejm�na na n�lez Pl. �S 77/06 (viz v�še). Z�sady vysloven� v těchto n�lezech �stavn�ho soudu nebyly pr� při přij�m�n� z�kona č. 261/2007 Sb. respektov�ny. Posledně uveden� n�lez �stavn�ho soudu podle n�zoru navrhovatelů otevřel důležit� ot�zky t�ž před Sen�tem, kter� by měl b�t mj. t�ž pojistkou �stavnosti a kvality z�konod�rstv�.

37. Proces přij�m�n� z�kona č. 261/2007 Sb. podle n�zoru navrhovatelů znovu akcentuje nutnost dodržov�n� principu, „že parlamentn� většina nemůže vše, co j� jednac� ř�dy v�slovně nezakazuj�”. Navrhovatel� vyslovuj� oček�v�n�, že �stavn� soud ve sv�m rozhodnut� napomůže kultivaci parlamentn�ho legislativn�ho procesu a urč� hranice, kde se jedn� pouze o porušen� pr�vn� kultury a kde porušen� pravidel legislativn�ho procesu z�sk�v� �stavně sankcionovanou podobu.

IV.

Argumentace navrhovatelů zpochybňuj�c� soulad obsahu z�kona s �stavn�mi z�kony (pokud se t�k� předmětu ř�zen� ve věci sp. zn. Pl. �S 1/08)

IV/a

Argumentace skupiny 67 poslanců Parlamentu Česk� republiky proti obsahu z�kona

38. Jeden z eventu�ln�ch petitů skupiny 67 poslanců požaduje z důvodu obsahov�ch proti�stavn�ch vad zrušen�:

- ustanoven� � 11 odst. 1 p�sm. g) až i), � 12 p�sm. m), � 16a, � 16b, � 17 odst. 5, v � 43 odst. 2 ve větě prvn� slov „a zaplacen�ch regulačn�ch poplatků podle � 16a a doplatků za č�stečně hrazen� l�čiv� př�pravky a potraviny pro zvl�štn� l�kařsk� �čely, kter� se započ�t�vaj� do limitu podle � 16b odst. 1” a ve větě druh� slov „včetně zaplacen�ch regulačn�ch poplatků podle � 16a a doplatků za č�stečně hrazen� l�čiv� př�pravky a potraviny pro zvl�štn� l�kařsk� �čely za toto obdob�”, � 53 odst. 1 věta druh� a na konci textu věty třet� slov „s v�jimkou rozhodov�n� o vracen� přeplatku na pojistn�m, sn�žen� z�loh na pojistn� a hrazen� č�stek podle � 16b” z�kona č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, ve zněn� z�kona č. 261/2007 Sb.,

- ustanoven� � 5 p�sm. f), v � 7 odst. 1 p�sm. a) slov „a k �hrad�m č�stek přesahuj�c�ch limit pro regulačn� poplatky a doplatky za l�čiv� př�pravky a potraviny pro zvl�štn� l�kařsk� �čely č�stečně hrazen� z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� nebo k �hrad�m pod�lu na těchto č�stk�ch v př�padě změny zdravotn� pojišťovny pojištěncem, za podm�nek stanoven�ch zvl�štn�m pr�vn�m předpisem

1b)

” z�kona č. 551/1991 Sb., o Všeobecn� zdravotn� pojišťovně Česk� republiky, ve zněn� z�kona č. 261/2007 Sb.,

- ustanoven� � 13 p�sm. f) a v � 17 odst. 1 ve větě prvn� slov „a k �hrad�m č�stek přesahuj�c�ch limit pro regulačn� poplatky a doplatky za l�čiv� př�pravky a potraviny pro zvl�štn� l�kařsk� �čely č�stečně hrazen� z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� nebo �hrad�m pod�lů na těchto č�stk�ch v př�padě změny zdravotn� pojišťovny pojištěncem, za podm�nek stanoven�ch zvl�štn�m pr�vn�m předpisem

1b)

” z�kona Česk� n�rodn� rady č. 280/1992 Sb., o resortn�ch, oborov�ch, podnikov�ch a dalš�ch zdravotn�ch pojišťovn�ch, ve zněn� z�kona č. 261/2007 Sb.

39. Proti�stavnost napaden�ch ustanoven� z�kona navrhovatel� podrobně rozv�děj� sub. IV. n�vrhu (N�vrhy na zrušen� jednotliv�ch ustanoven� z�kona pro rozpor s �stavně zaručen�mi pr�vy a svobodami.).

40. Navrhovatel�, pokud jde o regulačn� poplatky v souvislosti s poskytov�n�m zdravotn� p�če - prim�rně poukazuj� na čl. 31 Listiny, čl. 12 Mezin�rodn�ho paktu o hospod�řsk�ch, soci�ln�ch a kulturn�ch pr�vech (č. 120/1976 Sb.) a čl. 11 Evropsk� soci�ln� charty (č. 14/2000 Sb.m.s.). Poukazuj� rovněž na �mluvu mezin�rodn� organizace pr�ce o minim�ln� normě soci�ln�ho zabezpečen� (č. 461/1991 Sb.).

41. Navrhovatel� zdůrazňuj�, že napaden� ustanoven� jsou v př�kr�m rozporu zejm�na s čl. 31 věty druh� Listiny, neboť vych�zej� z principu, že vešker�, i ta nejz�kladnějš� p�če, a to včetně p�če neodkladn�, m� b�t občanem (pojištěncem) př�mo placena, Listina oproti tomu předpokl�d�, že všem st�tn�m občanům Česk� republiky (čl. 42 odst. 1) mus� b�t zajištěna bezplatn� zdravotn� p�če hrazen� formou veřejn�ho pojištěn�.

42. Pr�vo na ochranu zdrav� a pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či podle čl. 31 Listiny, jež jsou napaden�mi ustanoven�mi dotčena, n�lež� k soci�ln�m pr�vům, jež dle navrhovatelů z�konod�rce zavazuj�, byť specifick�m způsobem. Navrhovatel� poukazuj� na to, že soci�ln� pr�va jsou v různ�m rozsahu zakotvena v řadě �stav evropsk�ch st�tů a že je uzn�v� i německ� Spolkov� �stavn� soud, ač nejsou vysloveně zakotvena v z�kladn�m z�konu SRN. Poukazuj� na n�zory konstitucionalisty Roberta Alexiho, zejm�na na kompetenčn� argument, podle kter�ho by v politick�ch z�ležitostech s masivn�m dopadem na st�tn� rozpočet měl rozhodovat parlament, jenž v prvn� řadě je demokraticky legitimov�n. Navrhovatel� dovozuj�, že Listina garantuje minim�ln� standard soci�ln�ch pr�v a připom�naj�ce n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 35/93 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 1, n�lez č. 7, vyhl�šen pod č. 49/1994 Sb.) vyslovuj� analogicky přesvědčen�, že j�dro pr�va občanů na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky na z�kladě veřejn�ho pojištěn� podle čl. 31 věty druh� Listiny patř� k onomu nedotknuteln�mu minim�ln�mu standardu soci�ln�ch pr�v, jejž už z�konod�rce nesm� sn�žit či prolomit.

43. Navrhovatel� vyslovuj� n�zor, že �roveň z�konn�ho naplněn� soci�ln�ch pr�v nad onen minim�ln� standard je odvisl� od konkr�tn�ho časov�ho i m�stn�ho kontextu, v němž jsou garantov�na. Z�konod�rce je dle nich povinen sledovat tendenci naplňov�n� těchto pr�v ve st�le větš� m�ře a regres je odůvodněn jedině v př�padě věrohodn�ho a zdůvodněn�ho zhoršen� těchto podm�nek. Navrhovatel� dovozuj�, že ač Česk� republika vykazuje minim�lně v posledn�ch 10 letech setrvale se zlepšuj�c� růst blahobytu, m� b�t toto bohatnut� společnosti jako celku prov�zeno �stupem od principů mezigeneračn� a mezilidsk� solidarity. Navrhovatel� se pak nediv�, že č�st občanů glorifikuje totalitn� režim jako lepš�ho garanta jejich soci�ln�ch pr�v než soudob� demokratick� pr�vn� st�t.

44. Navrhovatel� poukazuj� z hlediska jazykov�ho v�kladu na obsah pojmů „bezplatn�“, „bez �platy“, „bez placen�“, „neplacen�“, „platit“ a „hradit“ a zdůrazňuj�, že důležitou roli při v�kladu čl. 31 věty druh� Listiny hraje i systematick� interpretačn� metoda. Navrhovatel� důrazně tvrd�, že bude-li připuštěno, aby i z�kladn� zdravotn� p�če byla zat�žena poplatkem, stal by se �stavn� př�kaz bezplatnosti zdravotn� p�če na z�kladě veřejn�ho pojištěn� již naprosto bezobsažn�m. Ustanoven� čl. 31 Listiny sice obsahuje dovětek „za podm�nek, kter� stanov� z�kon“ a navrhovatel� připouštěj�, že tato okolnost může např�klad vyloučit z režimu bezplatnosti nadstandardn� zdravotn� p�če (např. na pomez� medic�ny a kosmetiky) nebo „hotelov� služby“ pobytu v nemocnici, či např. v�zat bezplatnost p�če na ř�dn� placen� zdravotn�ho pojištěn� občanem, apod., zdravotn� p�če v z�sadě bezplatn� však mus� b�t zachov�na. Rozhodně dovětek neumožňuje nastavit syst�m zdravotn� p�če tak, že občan�, kteř� se ř�dně �častn� veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, nemohou čerpat ani z�kladn� zdravotn� p�či, aniž by byli povinni platit nějak� dalš� poplatky. Navrhovatel� odm�taj� pojet�, dle něhož Listina br�n� zpoplatněn� zdravotn� p�če stricto sensu, tj. pouze zdrav� obnovuj�c�ch �konů a zdravotn�ch pomůcek.

45. Navrhovatel� konečně dovozuj�, že zaveden� č�stky regulačn�ch poplatků maj� z�měrně odrazovat od př�stupu k zdravotn� p�či a poukazuj� přitom na n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 35/95 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 5, n�lez č. 64, vyhl�šen pod č. 206/1996 Sb.).

46. Proti�stavnost napaden�ch ustanoven� spatřuj� navrhovatel� ve zjevn� neujasněnosti regulačn�ch poplatků, tj. v tom, zda jde o institut pr�va veřejn�ho či soukrom�ho. Poukazuj� na to, že ustanoven� � 16a odst. 6 z�kona 48/1997 Sb., ve zněn� z�kona č. 261/2007 Sb., je v rozporu s čl. 26 odst. 1 Listiny. Dle navrhovatelů zaveden� sankce spoč�vaj�c� v pokutě až do v�še 50 000,- Kč znamen�, že soukromopr�vn�mu plněn� se dost�v� veřejnopr�vn� sankce.

47. Navrhovatel� poukazuj� na střet napaden�ch ustanoven� s l�kařskou etikou a Hippokratovou př�sahou a dovozuj�, že dobročinn� činnost osob, jako např. Alberta Schweitzera, či organizace L�kaři bez hranic, by v Česk� republice nebyla možn� bez rizik finančn�ho postihu. Navrhovatel� s poukazem na z�sadu ultra esse nemo tenetur zpochybňuj� možnost aplikace � 207 odst. 2 trestn�ho z�kona. Navrhovatel� d�le poukazuj� na rozpor s čl. 3 odst. 1 Listiny, ve spojen� s čl. 31 Listiny v kontextu majetkov�m.

48. Navrhovatel� se konečně vypoř�d�vaj� s odůvodněn�m n�lezu Zstavn�ho soudu Slovensk� republiky sp. zn. Pl. �S 38/03 ze 17. května 2004, č. 396/2004 Z.z. a připom�naj�, že t�mto n�lezem nen� česk� �stavn� soud v�z�n.

49. Navrhovatel� pak připouštěj�ce v�slovně, že zpoplatněn� „hotelov�ch služeb“, tedy stanoven� poplatku na nocleh a stravu v nemocnici, nemus� vybočovat z mez� �stavnosti, dom�haj� se zrušen� cel�ho zav�děn�ho syst�mu regulačn�ch poplatků.

50. Sub. IV. 2. n�vrhu navrhovatel� broj� proti způsobu �hrad zdravotn� p�če prostřednictv�m seznamů v�konu s bodov�m hodnocen�m, poukazuj�ce na to, že s �činnost� od 1. 1. 2008 je odstraněno dohadovac� ř�zen�. Vad� jim, že z�konn� �prava směšuje formu individu�ln�ho a normativn�ho pr�vn�ho aktu (rozhodne a vyd� vyhl�šku). Navrhovatel� s poukazem na n�lez �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 36/05 (vyhl. pod č. 57/2007 Sb.) dovozuj� analogick� skutkov� stav.

IV./b

Argumentace skupiny 43 poslanců Parlamentu Česk� republiky a skupiny 19 sen�torů Parlamentu Česk� republiky proti obsahu z�kona

51. Skupina 43 poslanců Parlamentu Česk� republiky, v z�sadě ve shodě s navrhovatelem, v pozici vedlejš�ho �častn�ka nepřin�š� v�razně odlišnou argumentaci. Tato skupina akcentuje to, že „asoci�ln�mi n�vrhy se zvyšuje již dnes pro mnoh� ne�nosn� dvan�ctiprocentn� spolu�čast pacienta“, připom�n� Pakt OSN o hospod�řsk�ch soci�ln�ch a kulturn�ch pr�vech z r. 1966, platn� u n�s od roku 1976, presumuje nav�šen� administrativn� z�těže a okolnost, že kvůli n� budou m�t l�kaři na sv� pacienty m�ně času. Poslanci t�to skupiny z�roveň uv�děj�, že v č�sti populace v�razně klesne životn� �roveň, zdravotn� stav, bude doch�zet k hlubok� majetkov� diferenciaci a k n�růstu chudoby.

52. Skupina 19 sen�torů Parlamentu Česk� republiky pak proti obsahu z�kona nem� ž�dn�ch obsahov�ch v�hrad.

V.

Vyj�dřen� �častn�ků ř�zen�

53. �stavn� soud podle ustanoven� � 42 odst. 4 a � 69 z�kona o �stavn�m soudu zaslal předmětn� n�vrh na zrušen� napaden�ch ustanoven� Poslaneck� sněmovně a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky.

V/a

Vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky

54. Poslaneck� sněmovna Parlamentu Česk� republiky ve sv�m vyj�dřen� ze dne 30. 11. 2007, podepsan�m předsedou Miloslavem Vlčkem, rekapituluje n�mitky navrhovatelů a vyslovuje s nimi nesouhlas.

55. Navrhovatel� pr� nespr�vně argumentuj� n�lezem �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 77/06 (t�kaj�c�m se tzv. „př�lepků“) a zvolili jeho chybn� rozšiřuj�c� v�klad, přičemž pr�vn� z�věry, vyj�dřen� �stavn�m soudem, vzt�hli nejen na způsob předkl�d�n� a přij�m�n� pozměňovac�ch n�vrhů v Parlamentu, n�brž i na způsob zpracov�n� samotn�ho n�vrhu z�kona. Navrhovatel� pr� využili toho, že odůvodněn� citovan�ho n�lezu �stavn�ho soudu „je natolik argumentačně bohat�, že se nab�zej� z�sadně rozd�ln� interpretace toho, co chtěl �stavn� soud t�mto n�lezem vyj�dřit“. Ve vyj�dřen� se zast�v� n�zor, že citovan� n�lez �stavn�ho soudu je nutno vykl�dat restriktivně v tom smyslu, že se t�k� „předevš�m problematiky pozměňov�n� podan�ho n�vrhu z�kona v průběhu z�konod�rn�ho procesu, tj. v komor�ch Parlamentu“.

56. Vyj�dřen� polemizuje t�ž s někter�mi dalš�mi z�věry, vysloven�mi v n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 77/06 ohledně požadavku předv�datelnosti, souladnosti a přehlednosti pr�va, na něž poukazuj� navrhovatel�. Pokud by pr� �stavn� soud důsledně vych�zel z j�m vysloven�ch n�zorů, „.. tak by musel zrušovat z�kony tak dlouho, dokud by se pr�vn� ř�d Česk� republiky nestal př�stupn�m i bez pomoci pr�vn�ho informačn�ho syst�mu, což by bylo v současn� legislativn� situaci nejen nerealistick�, n�brž by to představovalo z�važn� překročen� kompetenc� �stavn�ho soudu. - Pokud by v širok�m smyslu ch�pan� nepředv�datelnost, rozpornost a nepřehlednost z�kona měla b�t důvodem pro zrušen� z�kona �stavn�m soudem (jakožto porušen� pomysln�ho abstraktn�ho �pr�va na dobr� z�kony�), znamenalo by to, že bychom dovozovali kompetenci �stavn�ho soudu zrušit jak�koliv z�kon, aniž by se musel při hled�n� důvodů pro zrušen� z�kona omezovat na zněn� konkr�tn�ch ustanoven� �stavy. �stavn� soud by tak současně formuloval legislativn� politiku st�tu. Tvorba politiky však př�sluš� reprezentaci, kterou si lid v demokratick�ch volb�ch zvolil a kter� je tak� lidu ze sv� činnosti odpovědn�.“ �stavn� soud pr� nemůže b�t „garantem kvality pr�vn�ch přepisů“ posuzovan� podle krit�ri� předv�datelnosti, souladnosti a přehlednosti pr�va, protože se to pr� „- př�č� �stavn�mu vymezen� postaven� tohoto soudu“.

57. Ve vyj�dřen� se vyslovuje nesouhlas s tvrzen�m navrhovatelů, že vl�dn� n�vrh z�kona a z�kon s�m je obsahově nekonzistentn�. Předmět n�vrhu z�kona byl pr� určen „- jednot�c�m z�měrem vl�dy, kter�m podle důvodov� zpr�vy byla optimalizace př�jmů st�tn�ho rozpočtu, jej�mž prostřednictv�m měl b�t současně podpořen hospod�řsk� růst a ochrana životn�ho prostřed�“. Z r�mce vymezen�ho předmětem n�vrhu z�kona pr� nevybočily ani předložen� pozměňovac� n�vrhy, přijat� ve třet�m čten�.

58. Vyj�dřen� obsahuje nesouhlasn� stanovisko tak� k n�vrhu na zrušen� jednotliv�ch ustanoven� napaden�ho z�kona nebo novelizovan�ch z�konů pro nesoulad jejich obsahu s �stavn�mi předpisy. Předmětu tohoto ř�zen� se t�k� polemika s n�mitkami, t�kaj�c�mi se regulačn�ch poplatků a stanoven� �hrad zdravotn� p�če prostřednictv�m Seznamu v�konů s bodov�mi hodnotami. Podle vyj�dřen� - pokud jde o regulačn� poplatky - „již z n�zvu těchto poplatků je zřejm�, že se nejedn� o poplatky za zdravotn� p�či, ale o poplatky tzv. regulačn�, jejichž smyslem je regulovat a omezit zneuž�v�n� a ne�čeln� čerp�n� l�kařsk� p�če. T�m ve sv�m důsledku směřuj� ke zkvalitněn� t�to p�če. Nad�le tedy zůst�v� l�kařsk� p�če bezplatn� ze podm�nek, kter� stanov� zvl�štn� z�kon“. Nov� pr�vn� �prava způsobu stanoven� zhrad zdravotn� p�če prostřednictv�m Seznamu v�konů s bodov�mi hodnotami v souladu s pr�vem Evropsk� unie předpokl�d� podřazen� stanovov�n� �hrad l�čiv�ch př�pravků pod režim individu�ln�ho rozhodov�n� formou spr�vn�ho ř�zen�, Podle vyj�dřen� „s obdobnou individualizac� rozhodov�n� z�kon nyn� poč�t� logicky i v oblasti cenov� regulace při rozhodov�n� o v�ši maxim�ln� ceny l�čiv�ch př�pravků regulovan�ch formou maxim�ln�ch cen. Rozhodnut� spr�vn�ho org�nu takto bude v pln�m rozsahu přezkoumateln�. Režim stanovov�n� maxim�ln�ch cen se op�r� o předv�dateln� a ověřiteln� kriteria uveden� v z�koně“.

59. Z�věrem je vyj�dřeno souhrnn� stanovisko, že Poslaneck� sněmovna jednala v přesvědčen�, že přijat� z�kon je v souladu s �stavou , �stavn�m poř�dkem a pr�vn�m ř�dem.

V./b

Vyj�dřen� Sen�tu Parlamentu Česk� republiky

60. Sen�t Parlamentu Česk� republiky, zastoupen� předsedou Přemyslem Sobotkou, ve vyj�dřen� ze dne 28. 11. 2007 popsal zejm�na proceduru posouzen� z�kona č. 261/2007 Sb. Sen�tem.

61. Uvedl, že n�vrh z�kona schv�len� Poslaneckou sněmovnou byl po jeho postoupen� Sen�tu přik�z�n k projedn�n� třem v�borům - v�boru pro hospod�řstv�, zemědělstv� a dopravu (kter� vystupoval jako garančn� v�bor), v�boru pro �zemn� rozvoj, veřejnou spr�vu a životn� prostřed� a v�boru pro zdravotnictv� a soci�ln� politiku. Všechny tři v�bory doporučily n�vrh z�kona schv�lit ve zněn� postoupen�m Poslaneckou sněmovnou. Sen�t jednal o n�vrhu z�kona na sv� 8. schůzi dne 19. 9. 2007. Ve vyj�dřen� se uv�d�, že v pl�nu Sen�tu neproběhla „klasick�” rozprava ve smyslu jednac�ho ř�du Sen�tu. Před hlasov�n�m o n�vrhu, aby se Sen�t n�vrhem z�kona nezab�val, však využili sv�ho pr�va na tzv. přednostn� udělen� slova (� 69 z�kona o jednac�m ř�du Sen�tu) někteř� funkcion�ři Sen�tu a předsedov� klubů.

62. Předseda Sen�tu ve vyj�dřen� uv�d�, že na schůzi Sen�tu, stejně jako předt�m v sen�tn�ch v�borech, zazněly n�zory, že n�vrh z�kona představuje rozs�hlou, nepřehlednou a v našem pr�vn�m ř�du ojedinělou pr�vn� normu. Kritizov�n byl postup, j�mž byly při projedn�v�n� v Poslaneck� sněmovně doplněny do vl�dn�ho n�vrhu z�kona někter� nov� č�sti, vzn�šeny byly i někter� dalš� n�mitky.

63. Sen�t pr� t�m, že sv�m usnesen�m č. 192 ze dne 19. 9. 2007 většinově schv�lil n�vrh vyjadřuj�c� vůli n�vrhem z�kona se nezab�vat, jednal v přesvědčen�, že tato norma je v souladu s �stavou a s Listinou. Ačkoliv z�kon pr� ...„ na prvn� pohled může připom�nat soubor spolu nesouvisej�c�ch samostatn�ch d�lč�ch pr�vn�ch �prav shrnut�ch jen do jednoho komplexn�ho z�kona”, přesto ...„ obsahuje nosnou jednot�c� ideu ... stabilizace veřejn�ch rozpočtů”. Analogick� postup pr� nen� v česk�m legislativn�m procesu novinkou, stejně bylo postupov�no t�ž např. při zřizov�n� krajů (z�kon č. 132/2000 Sb.) nebo při ukončov�n� činnosti okresn�ch �řadů (z�kon č. 320/2002 Sb.). Prizmatem jednot�c� ideje n�vrhu z�kona Sen�t akceptoval i komplex pozměňovac�ch n�vrhů (poslanců Topol�nka, Tluchoře a Rovana) přijat�ch Poslaneckou sněmovnou.

64. Vyj�dřen� ve vztahu k novele z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� a nov� pr�vn� �pravy regulace cen a �hrad l�čiv�ch př�pravků a potravin pro zvl�štn� l�kařsk� �čely akcentuje z�jem na urychlen�m zakotven� nov� pr�vn� �pravy i s ohledem na skutečnost, že dosavadn� �prava byla n�lezem �stavn�ho soudu Pl. �S 36/05 zrušena k datu 31. prosince 2007. Ve věci regulačn�ch poplatků „Sen�t většinově akcentoval myšlenku, že regulačn� poplatky „nemaj� veřejnopr�vn� charakter“ a v�znam jejich předpokl�dan�ho regulačn�ho i finančn�ho efektu pro stabilizaci sektoru zdravotnictv�“

65. Sen�t nech�v� na �stavn�m soudu, aby posoudil �stavnost přijat�ho z�kona a rozhodl.

V/c

Vyj�dřen� Ministerstva zdravotnictv� včetně jeho doplňku

66. Dne 27. prosince 2007 obdržel �stavn� soud (aniž by o ně ž�dal) vyj�dřen� Ministerstva zdravotnictv� ze dne 19. prosince 2007, podepsan� ministrem zdravotnictv� Tom�šem Jul�nkem. Ministerstvo zdravotnictv� v něm sděluje, že jako �středn� org�n st�tn� spr�vy pro zdravotn� p�či, povinn� respektovat veřejn� z�jem, předkl�d� sv� stanovisko k n�vrhu skupiny poslanců a sen�torů jako amicus curiae.

67. Ministerstvo zdravotnictv� ve sv�m stanovisku vyjadřuje n�zor, že legislativn� proces přijet� z�kona č. 261/2007 Sb. byl v souladu s �stavn�mi předpisy. N�mitky vzn�šen� navrhovateli proti č�sti čtyřic�t� z�kona č. 261/2007 Sb. (změna z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�), kter� spoč�vaj� v tom, že obsah nov� �pravy obsažen� v hlavě čtyřic�t� nesouvis� se z�kladn�m předmětem, př�padně �čelem z�kona, kter�m m� b�t „stabilizace veřejn�ch rozpočtů”, označuje Ministerstvo zdravotnictv� za lich�. Ministerstvo naopak tvrd�, že nov� regulace stanovov�n� �hrad a cen l�čiv�ch př�pravků m� shodn� předmět �pravy jako cel� z�kon, kter� pr� m� jasnou „jednot�c� ideu”, tj. „optimalizaci př�jmů st�tn�ho rozpočtu”. Ministerstvo zdravotnictv� d�le tvrd�, že neobstoj� ani n�mitky vzn�šen� proti proceduře předložen� a přijet� pozměňovac�ch n�vrhů poslance Tluchoře (t�kaj�c�ch se stanovov�n� �hrad a cen l�čiv�ch př�pravků), protože i tyto pozměňovac� n�vrhy pr� souvisely s předmětem �pravy cel�ho z�kona.

68. Ve stanovisku Ministerstva zdravotnictv� je vysloven ostr� nesouhlas s předložen�m n�vrhem. Ministerstvo zast�v� n�zor, že navrhovatel� se pokoušej� prostřednictv�m sv�ho n�vrhu realizovat vlastn� politick� program, pro nějž nenalezli dostatečnou podporu v Parlamentu. Ve vztahu k t� č�sti n�vrhu, jež navrhuje zrušen� regulačn�ch poplatků za poskytovanou zdravotn� p�či, Ministerstvo zdravotnictv� předně vych�z� z n�zoru, že modern� pr�vn� věda již nevn�m� prostor veřejnopr�vn� a soukromopr�vn� jako př�sn� a jednoznačn� oddělen�, existuje řada pr�vn�ch vztahů s kombinac� soukromopr�vn�ch a veřejnopr�vn�ch prvků. V syst�mu veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� a p�če poskytovan� na jeho z�kladě lze rozlišit čtyři z�kladn� pr�vn� vztahy. Pr�vn� vztah mezi pl�tcem odvodů na zdravotn� pojištěn� a zdravotn� pojišťovnou jako v�běrč�m odvodů na veřejn� zdravotn� pojištěn� je dle Ministerstva zdravotnictv� bez pochyb vztahem veřejnopr�vn� povahy. Pokud jde o vztah pojištěnce a zdravotn� pojišťovny, zast�v� Ministerstvo zdravotnictv� pr�vn� n�zor, že se jedn� o vztah soukromopr�vn� s v�razn�mi veřejnopr�vn�mi prvky. Ministerstvo zdravotnictv� poukazuje na to, že pr�vn� vztah zdravotn� pojišťovny s poskytovatelem zdravotn� p�če byl již �stavn�m soudem uzn�n jako vztah jednoznačně soukromopr�vn� povahy, byť s vyšš� m�rou pr�vn� regulace, což je v obchodn�m pr�vu obvykl�. Pr�vn� vztah pacienta s poskytovatelem zdravotn� p�če je podle n�zoru Ministerstva zdravotnictv� prima facie vztahem soukromopr�vn�m, jakkoliv je do něj prom�t�n veřejn� z�jem prostřednictv�m nezanedbateln� regulace pr�vn�mi předpisy- Celkově lze s m�rnou simplifikac� konstatovat, že prostředky veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� jsou prostředky veřejn�ho charakteru až do okamžiku tzv. přerozdělen�, a proto se na nakl�d�n� s nimi tak� vztahuj� veřejnopr�vn� předpisy (např. spr�vn� ř�d). Od okamžiku přerozdělen�, kdy zdravotn� pojišťovna dostane na svůj �čet nikoli č�stku odvedenou pojištěncem, n�brž skutečn� pojistn� na pojištěnce (př�děl), jehož v�še je určena dle přerozdělovac�ho kl�če založen�ho na věku a pohlav�, jde již o prostředky charakteru soukromopr�vn�ho“. Regulačn� poplatky maj� aspekt soukromopr�vn�, nelze však zpochybnit ani aspekt veřejnopr�vn�, tj. zejm�na �čel jejich zaveden� (optimalizace nakl�d�n� s prostředky veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�) i někter� souvisej�c� instituty, např. pokuta za nevyb�r�n� regulačn�ch poplatků. Jedn� se o n�stroj, jehož prim�rn�m �čelem je optimalizace alokace prostředků v r�mci syst�mu. Podle vyj�dřen� Ministerstva zdravotnictv� je „zaveden� regulačn�ch poplatků prvn�m mal�m krokem komplexn� reformy zdravotnictv�, kter� m� za c�l nikoli popř�t pr�vo občanů dle čl. 31 Listiny, n�brž zajistit jeho lepš� realizaci a naplňov�n� v dlouhodob�m časov�m horizontu. V současn� době se sedm věcn�ch z�měrů z�konů, kter� tvoř� z�kladn� pil�ře zmiňovan� reformy, nach�z� v legislativn�m stadiu připom�nkov�ho ř�zen�.

69. Soubor změn ve zdravotnictv� realizovan�ch z�konem o stabilizaci veřejn�ch financ� je natolik komplexn� a prov�zan� s dalš�mi změnami (např. daňov�ho syst�mu), že nelze zrušit jedinou jeho č�st, aniž by vl�da dostala př�ležitost přijmout změny jin�m způsobem dle požadavků �stavn�ho soudu. Jedn� se o změny natolik rozs�hl�, že již mnoz� akt�ři ve zdravotnictv� (zejm�na jednotliv� poskytovatel� zdravotn�ch služeb) přijali kroky k implementaci konkr�tn�ch ustanoven� (např. technick� zař�zen� pro v�běr regulačn�ch poplatků). Neodpov�dalo by principu dobr� spr�vy (jak je uzn�v�n �stavn�m soudem i pr�vn� vědou - srov. Principy dobr� spr�vy, sborn�k př�spěvků z konference, MU Brno 2006), pokud by byli za takov� kroky fakticky sankcionov�ni jejich dodatečnou obsolentnost�. Ministerstvo zdravotnictv� upozorňuje d�le na konkr�tn� �skal�, jež by „potenci�ln� zrušen� regulačn�ch poplatků s okamžitou �činnost� přineslo. Zaveden� regulačn�ch poplatků, jak je provedeno č�st� čtyřic�tou z�kona č. 261/2007 Sb. , „nejen, že dostupnost potřebn� zdravotn� p�če nijak neomezuje (v�še poplatků je fakticky margin�ln� v r�mci spotřebn�ho koše rodiny s průměrn�mi, ale i v�razně podprůměrn�mi př�jmy), ba naopak, odstraněn�m někter�ch neefektivn�ch v�dajů v r�mci l�čebn�ho procesu dojde k optimalizaci alokace limitovan�ch finančn�ch prostředků poch�zej�c�ch z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, což nevyhnutelně povede ke zlepšen�, nikoliv sn�žen� dostupnosti zdravotn� p�če“. V�znamn�m aspektem přisp�vaj�c�m k �stavn� konformitě institutu regulačn�ch poplatků s čl. 31 Listiny je rovněž zaveden� limitu na regulačn� poplatky ve v�ši 5 000 Kč ročně. Vzhledem ke skutečnosti, že se do něj budou započ�t�vat i doplatky na l�čiv� př�pravky, bude m�t zaveden� tohoto limitu pro nezanedbatelnou skupinu chronicky nemocn�ch pacientů, kteř� dnes plat� doplatky v součtu často vyšš� než 10 000 Kč ročně, v�razně pozitivn� důsledky ve smyslu zv�šen� dostupnosti a sn�žen� finančn� n�ročnosti nezbytn� zdravotn� p�če. Věcn� rozsah zdravotn�ho pojištěn� se novou �pravou de facto rozšiřuje o někter� regulačn� poplatky a doplatky na l�ky zaplacen� ve větš�m objemu než 5 000 Kč za rok. Existence limitu tak v česk�m prostřed� posiluje doposud nedostatečně akcentovanou solidaritu zdrav�ch s nemocn�mi.“ Ministerstvo zdravotnictv� d�le argumentuje ve prospěch n�zoru, že bezplatnost zdravotn� p�če je jen jedn�m z atributů dostupnosti a poukazuje na to, že Evropsk� z�kon�k soci�ln�ho zabezpečen� (č. 90/2001 Sb.) a dalš� mezin�rodn� �mluvy zjevně za prioritu stanovuj� zajištěn� materi�ln� dostupnosti pro občany bez rozd�lu soci�ln�ho statutu, nikoliv form�ln� bezplatnost. Evidenčn� funkce regulačn�ch poplatků a zejm�na limitu m� podpořit zajištěn� dostupnosti zdravotn� p�če pro všechny občany Česk� republiky. Ministerstvo zdravotnictv� d�le rekapituluje a hodnot� dosavadn� v�voj způsobu stanoven� �hrad zdravotn� p�če prostřednictv�m Seznamu v�konů s bodov�mi hodnotami. Pouk�zalo na nutnost �pravy stanovov�n� �hrad l�čiv�ch př�pravků z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� poč�naje 1. ledna 2008, neboť dosavadn� pr�vn� �prava byla k 1. prosince 2007 zrušena n�lezem �stavn�ho soudu Pl. �S 36/05. Ministerstvo zdravotnictv� uzav�r�, že nov� pr�vn� �prava je v pln�m souladu s požadavkem „transparenčn� směrnice“ Rady č. 89/105/EHS i �stavn�ho soudu na stanovov�n� �hrad a cen l�čiv�ch př�pravků na z�kladě jasně stanoven�ch krit�ri�, způsobem transparentn�m a predikovateln�m, včetně možnosti soudn�ho přezkumu cel�ho ř�zen�.

70. Dne 19. �nora 2008 bylo �stavn�mu soudu doručeno „Vyj�dřen� a stanovisko Ministerstva zdravotnictv� k n�vrhu na zrušen� z�kona - doplněn�. V tomto doplněn� Ministerstvo zdravotnictv� rekapituluje historick� v�voj před zaveden�m poplatků a připom�n�, že „od r. 1990 v podstatě všechny politick� reprezentace se pokoušely vytvořit způsob k zav�děn� poplatků“. Poč�naje kroky, kter� činili ministři Pavel Klener, Martin Bojar, Petr Lom, Luděk Rub�š, Jan Str�sk�, Josef Kubinyi, Marie Součkov�, Milada Emmerov� a David Rath. Dle Ministerstva zdravotnictv� „předchoz� ministr zdravotnictv� David Rath před n�stupem do funkce ministra jako prezident L�kařsk� komory navrhoval zav�děn� poplatků pacientů, a to ve stejn� nebo vyšš� m�ře, než jsou upraveny nyn� - 20 % ceny ambulantn�ho v�konu, 50,- Kč za pohotovost, 200,- Kč za n�vštěvu l�kaře v bytě atd.“

71. Ministerstvo zdravotnictv� d�le přin�š� geografickou komparaci včetně tabulky regulačn�ch poplatků v Evropě, resp. Rakousku, Irsku, Francii, Německu, Šv�carsku, Norsku, Šv�dsku, Velk� Brit�nii, Portugalsku, Slovensku (dř�ve a dnes), Maďarsku, Chorvatsku, Bulharsku, Lotyšsku a Estonsku. Z tabulky se pod�v�, že poplatek je nulov� ve Španělsku, It�lii (kromě hospitalizace a n�vštěvy specialisty), Polsku, Litvě a Rumunsku.

72. Ministerstvo zdravotnictv� d�le prov�d� „srovn�n� s cel�m syst�mem pr�va ve zdravotnictv�“, připom�n� judikaturu �stavn�ho soudu, zejm�na n�lezy sp. zn. Pl. �S 35/95 (viz v�še), Pl. �S 23/98 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 14, usn. č. 33) a Pl. �S 14/02 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 30, n�lez č. 82, vyhl�šen pod č. 207/2003 Sb.) a předkl�d� svůj v�klad pr�vn�ch předpisů a judikatury �stavn�ho soudu ve vztahu k čl. 31 Listiny. Ministerstvo konečně rozeb�r� napadenou pr�vn� �pravu danou � 16a a � 16b z�kona č. 48/1997 Sb., ve zněn� pozdějš�ch předpisů, s akcentem na smysl �pravy, vede „�vahy de lege lata a �vahy de lege ferenda“ a uzav�r�, že „z�sadn� změny v syst�mu možno prov�dět postupně jednak při respektov�n� �stavou zaručen�ch pr�v, jednak i za dob hojnosti. Pokud by z�sahy byly realizov�ny v době krize, k n�ž by nepochybně vedlo setrv�n� na současn� �pravě, pak by tyto z�sahy vyvol�valy nestabilitu. Současnou �pravou, ani v �vahu přich�zej�c� �pravou ž�dn� nestabilita vyvol�v�na nen�. Postupuje se od nervozity v syst�mu a prostřed� přes jeho stabilitu k určit�mu v�voji. Na z�kladě koncepčn�ch studi� se při respektov�n� �vah de lege ferenda snaž� reforma optimalizovat syst�m zdravotnictv� v mez�ch možn�ho. Vstupn� branou k t�to optimalizaci je zaveden� poplatků.“

VI.

Repliky navrhovatelů k vyj�dřen�

73. Navrhovatel� - skupina 67 poslanců - zaslali dne 18. 12. 2007 k vyj�dřen�m předsedy Poslaneck� sněmovny a předsedy Sen�tu svou nesouhlasnou repliku. Poukazuj� předevš�m na skutečnost, že �častn�ky ř�zen� před �stavn�m soudem jsou komory Parlamentu, nikoli jejich předsedov� - ti jen zastupuj� komoru navenek. Předsedov� komor nejsou podle repliky opr�vněni samostatně tvořit vůli komory, j�ž předsedaj�, ale mohou tuto vůli - vytvořenou podle pravidel stanoven�ch �stavou a z�konem - toliko navenek sdělovat a projevovat. Pokud předseda komory Parlamentu nepředlož� n�vrh vyj�dřen� �častn�ka ř�zen� ke schv�len� komoře, může �stavn�mu soudu z titulu sv� funkce sdělit jen faktick� a nesporn� okolnosti projedn�v�n� n�vrhu z�kona. Hodnocen� schv�len�ho z�kona i n�vrhu na jeho zrušen� �stavn�m soudem nad tuto mez nen� relevantn�m vyj�dřen�m komory, ale jen osobn�m n�zorem jej�ho předsedy.

74. Navrhovatel� vyt�kaj� vyj�dřen� poskytnut�mu předsedou Sen�tu Přemyslem Sobotkou to, že v něm předseda interpretuje postoj Sen�tu k napaden�mu z�konu, ačkoli v pl�nu Sen�tu se o něm nekonala ani rozprava, neboť Sen�t se usnesl, že se n�vrhem z�kona nebude zab�vat.

75. Navrhovatel� zpochybňuj� relevanci vyj�dřen� předsedy Poslaneck� sněmovny Miloslava Vlčka i z důvodu jeho př�slušnosti ke skupině poslanců, kter� n�vrh na zrušen� z�kona č. 261/2007 Sb. předložila. Jedna a tat�ž osoba tak vystupuje na straně dvou �častn�ků ř�zen� - navrhovatele a současně i org�nu, kter� napaden� předpis vydal. Miloslav Vlček tedy jako poslanec tvrd� proti�stavnost napaden�ho z�kona č. 261/2007 Sb., kdežto jako předseda Poslaneck� sněmovny ž�dn� procedur�ln� ani obsahov� vady na schv�len�m z�konu neshled�v�.

76. Navrhovatel� ve sv� replice polemizuj� s vyj�dřen�m předsedy Poslaneck� sněmovny, kter� n�vrhu na zrušen� z�kona vyt�k� „v�gn� aplikaci principu předv�datelnosti pr�va”. Navrhovatel� naopak tvrd�, že nam�taj� porušen� konkr�tn�ch ustanoven� �stavy, zejm�na čl. 41 �stavy (obch�zen� z�konod�rn� iniciativy), čl. 6 �stavy (politick� rozhodnut� vych�zej�c� z vůle většiny vyj�dřen� svobodn�m hlasov�n�m), čl. 15 �stavy (z�konod�rn� moc Parlamentu) a čl. 89 odst. 2 �stavy (obecn� z�vaznost vykonateln�ch rozhodnut� �stavn�ho soudu).

77. Navrhovatel� nesouhlas� s t�m, že ve vyj�dřen� předsedy Poslaneck� sněmovny jsou bagatelizov�ny z�sady legislativn� techniky obsažen� v Legislativn�ch pravidlech vl�dy. To je pr� s podivem pr�vě tehdy, pokud je předkladatelem n�vrhu z�kona vl�da, kter� legislativn� pravidla sama stanovila. Navrhovatel� jsou přesvědčeni, že hrub� porušov�n� těchto velmi tradičn�ch a osvědčen�ch z�sad tvorby z�konů může m�t devastuj�c� �činky na �roveň pr�vn� jistoty a t�m i na �stavně chr�něn� z�klady pr�vn�ho st�tu.

78. Navrhovatel� polemizuj� d�le s vyj�dřen�m předsedy Poslaneck� sněmovny pokud jde o charakter regulačn�ch poplatků a poukazuj� na popularizačn� brožuru, v n�ž Ministerstvo zdravotnictv� rad� občanům „jak ji maj� napl�novat svůj „zdravotn� rozpočet“ a sv� v�daje“.

79. K vyj�dřen� předsedy Sen�tu, kter� obhajoval praxi přij�m�n� komplexn�ch z�konů, shrnuj�c�ch soubor spolu nesouvisej�c�ch d�lč�ch pr�vn�ch �prav spojen�ch nosnou jednot�c� ideou, poukazem na podobn� z�kony přij�man� v souvislosti se zřizov�n�m krajů (z�kony č. 132/2000 Sb., č. 320/2002 Sb.), replika nam�t�, že tyto z�kony se liš� v�razně intenzivnějš� t�matickou i teleologickou sevřenost� a jsou rozsahem daleko menš�, než z�kon č. 261/2007 Sb.

80. Navrhovatel� - skupina 67 poslanců dodatečně zaslali dne 17. ledna 2008 �stavn�mu soudu sv� stanovisko k vyj�dřen� Ministerstva zdravotnictv� ze dne 19. prosince 2007, s n�mž vyslovuj� z�sadn� nesouhlas. Přev�žn� č�st tohoto stanoviska navrhovatelů je polemikou s argumenty Ministerstva zdravotnictv� ohledně regulačn�ch poplatků ve zdravotnictv� a ohledně nov� �pravy stanovov�n� �hrad a cen l�čiv. Navrhovatel� polemizuj� s n�zorem Ministerstva zdravotnictv�, že „navrhovatel� se prostřednictv�m sv�ho n�vrhu pokoušej� realizovat vlastn� politick� program, pro nějž nenalezli dostatečnou oporu „ a dovozuj�, že se navrhovatel nedom�h� u �stavn�ho soudu ž�dn� realizace politick�ho programu. Navrhovatel� se neztotožňuj� s n�zorem, že jde o vztah „soukromopr�vn� s v�razn�mi veřejnopr�vn�mi prvky“, dle nich m� vztah veřejnopr�vn� povahu. Navrhovatel� d�le nesouhlas� s n�zory Ministerstva zdravotnictv�, t�kaj�c� se „optimalizace alokace prostředků v r�mci syst�mu“, polemizuj� s argumentac� o trendu st�rnut� populace a dopadem na syst�m a rozsah zdravotn� p�če, nesouhlas s vyj�dřen�m Ministerstva zdravotnictv�, pokud jde o interpretaci ustanoven� o sankci 50 000,- Kč, limitu 5 000,- Kč, v�klad vztahu bezplatnosti a dostupnosti zdravotn� p�če, nesouhlas� konečně s argumentac� t�kaj�c� se nov� regulace �hrad a cen l�čiv�ch př�pravku, a to po form�ln� i obsahov� str�nce. Navrhovatel� uzav�raj�, že „bude-li vl�da i nad�le předkl�dat sv� reformn� z�měry v takov�ch obrovsk�ch a nesourod�ch n�vrz�ch z�konů, důsledky pro souladnost, přehlednost a předv�datelnost pr�va a pr�vn� jistota v Česk� republice budou podle n�zoru navrhovatele fat�ln�“.

81. Navrhovatel� konečně zaslali dne 7. března 2008 pod�n�, v němž dovozuj�, že usnesen�m ze dne 8. ledna 2008 sp. zn. Pl. �S 24/07 došlo nejen k vyloučen� t�to věci k samostatn�mu projedn�n�, ale t�ž k vyhověn� jejich „ž�dosti o přednostn� projedn�n� věci z důvodu nal�havosti“. Vyjadřuj� se rovněž k tzv. „př�lepkům“ ve vztahu k č�stem napaden�ho z�kona projedn�van�m v tomto ř�zen�. Pokud jde o jejich n�mitky t�kaj�c� se legislativn� procedury, nen� dle navrhovatelů n�lez ve věci sp. zn. Pl. �S 24/07 přek�žkou rei iudicatae pro toto ř�zen�. Navrhovatel� d�le ve vztahu k registračn�m poplatkům dovozuj�, že označen� platby jako „poplatku“ je klamav� a za „vrchol absurdity“ označuj� pr�vn� �pravu pokuty, kterou může zdravotn� pojišťovna uložit zdravotnick�mu zař�zen�, jež by regulačn� poplatek nevybralo.

VII.

Důkazn� materi�ly z�skan� �stavn�m soudem z veřejn�ch zdrojů

82. �stavn� soud si jako podklad pro sv� rozhodnut� opatřil stenografick� z�znamy z jedn�n� Poslaneck� sněmovny, Sen�tu a jejich v�borů, d�le jejich usnesen� a sněmovn� tisky volně dostupn� v digit�ln� knihovně na webov�ch str�nk�ch Poslaneck� sněmovny a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky na www.psp.cz a www.senat.cz.

VIII.

Popis legislativn� procedury přij�m�n� z�kona č. 261/2007 Sb.

83. Z vyj�dřen� obou komor Parlamentu Česk� republiky, připojen�ch př�loh a z dokumentů dostupn�ch elektronickou cestou �stavn� soud zjistil:

- Vl�da předložila Poslaneck� sněmovně vl�dn� n�vrh z�kona dne 24. 5. 2007 (tisk 222/0). N�vrh z�kona byl rozesl�n poslancům dne 25. 5. 2007. Organizačn� v�bor Poslaneck� sněmovny projedn�n� n�vrhu z�kona doporučil dne 24. 5. 2007. Určil zpravodaje Mgr. Bohuslava Sobotku a navrhl přik�zat n�vrh k projedn�n� třem v�borům: 1. v�boru pro zdravotnictv�, 2. v�boru pro soci�ln� politiku, 3. rozpočtov�mu v�boru.

- Prvn� čten� proběhlo ve dnech 6. a 7. června 2007 na 15. schůzi sněmovny. N�vrh z�kona byl přik�z�n k projedn�n� shora uveden�m v�borům (usnesen� č. 335).

- Sněmovn� v�bor pro zdravotnictv� projednal n�vrh z�kona dne 20. června 2007, nepřijal ž�dn� usnesen�. V�bor pro soci�ln� politiku projednal n�vrh z�kona dne 2. 7. 2007 a ve sv�m usnesen� doporučil n�vrh zam�tnout. Rozpočtov� v�bor projednal n�vrh z�kona dne 8. 8. 2007 a ve sv�m usnesen� doporučil n�vrh zam�tnout.

- Druh�m čten�m ve sněmovně prošel n�vrh z�kona v obecn� a podrobn� rozpravě dne 14. a 15. srpna 2007 na 18. schůzi. Podan� pozměňovac� n�vrhy byly zpracov�ny jako tisk 222/3, kter� byl rozesl�n 16. 8. 2007.

- Třet� čten� ve sněmovně proběhlo 21. 8. 2007 na 18. schůzi. N�vrh z�kona byl schv�len; z př�tomn�ch 200 poslanců hlasovalo pro přijet� 101 poslanců, 99 hlasů bylo proti.

- Poslaneck� sněmovna postoupila dne 31. 8. 2007 n�vrh z�kona Sen�tu jako tisk 106/0. Sen�t zařadil tisk na svou 8. schůzi a projednal jej dne 19. 9. 2007. Usnesen�m č. 192 Sen�t vyj�dřil svou vůli n�vrhem z�kona se nezab�vat.

- Z�kon byl doručen prezidentovi republiky k podeps�n� dne 25. 9. 2007 a prezident jej podepsal dne 5. 10. 2007.

- Z�kon byl vyhl�šen dne 16. 10. 2007 ve Sb�rce z�konů v č�stce 85 pod č�slem 261/2007 Sb.

IX.

�stn� jedn�n� před �stavn�m soudem

84. Při �stn�m jedn�n� před �stavn�m soudem, kter� se konalo ve dnech 1. 4. 2008 a 16. 4. 2008, �častn�ci ř�zen� a vedlejš� �častn�ci setrvali na sv�ch stanovisc�ch, kter� jsou obsahem jejich pod�n� k �stavn�mu soudu. �stavn� soud vyslechl svědky předsedu vl�dy a poslance ing. Mirka Topol�nka a ministra zdravotnictv� MUDr. Tom�še Jul�nka. Předseda vl�dy a poslanec ing. Mirek Topol�nek se ve sv� svědeck� v�povědi vyj�dřil k průběhu projedn�v�n� n�vrhu napaden� pr�vn� �pravy v Poslaneck� sněmovně Parlamentu ČR a j�m učiněn�mu pozměňovac�mu n�vrhu, jakož i k �čelu a z�měru, s n�mž vl�da přistupovala k projedn�van� č�sti stabilizace veřejn�ch rozpočtů. Ministr zdravotnictv� MUDr. Tom�š Jul�nek vypov�dal shodně jako v p�semn�m stanovisku, kter� ministr zdravotnictv� zaslal �stavn�mu soudu jako amicus curiae a vysvětloval z�měry a c�le reformy, regulačn� smysl regulačn�ch poplatků a finančn� dopady vyb�r�n� těchto regulačn�ch poplatků pro financov�n� syst�mu zdravotnictv�.

X.

�stavn� konformita kompetence a legislativn�ho procesu

85. Posouzen�m �stavn� konformity kompetence a legislativn�ho procesu, a to ve vztahu k n�mitce nekonzistentnosti z�kona, proti�stavnosti rozhodnut� Sen�tu n�vrhem z�kona se nezab�vat a k n�mitce porušen� legislativn�ch pravidel vl�dy se �stavn� soud zab�val již v ř�zen�, kter� bylo ukončeno n�lezem �stavn�ho soudu ze dne 31. ledna 2008 sp. zn. Pl. �S 24/07 vyhl. pod č. 88/2008 Sb.). Pro stručnost lze proto, pokud jde o toto ř�zen� a odůvodněn� tohoto n�lezu, v pln�m rozsahu odk�zat na č�sti X, X/a, X/b a X/d n�lezu �stavn�ho soudu ze dne 31. ledna 2008 sp. zn. Pl. �S 24/07.

86. Z obdobn�ch v�chodisek vych�zel a ke shodn�mu z�věru jako v n�lezu sp. zn. Pl. �S 24/07 ze dne 31. ledna 2008 dospěl �stavn� soud i ve vztahu k n�mitk�m „absence �zk�ho vztahu pozměňovac�ch n�vrhů s předmětem z�kona a překročen� z�konn�ho r�mce pro pod�v�n� legislativně-technick�ch n�vrhů ve třet�m čten� n�vrhu z�kona“ (viz podrobněji sub. X/c odůvodněn� n�lezu sp. zn. Pl. �S 24/07 z 31. ledna 2008). �stavn� soud je toho n�zoru, že o př�pad vybočen� z r�mce předmětu vyt�čen�ho původn� předlohou z�kona a o zařazen� okruhu norem, jež nesouvisej� s reformou veřejn�ch financ� a financov�n� zdravotnictv� nejde. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 56/05 z 27. března 2008 (in: http: //usoud.judikatura.cz/) se �stavn� soud zab�val ot�zkou „form�ln�ho zněn� pr�vn� �pravy“, jež by „znamenalo nebezpeč�, kdy totožn� �prava bude přijata znovu, pouze s t�m rozd�lem, že budou dodrženy všechny požadavky z�konod�rn�ho procesu“. �stavn� soud v n�lezu sp. zn. Pl. �S 56/05 dospěl k z�věru, že „v projedn�van� věci form�ln� procedur�ln� aspekty přezkumu ustupuj� z hlediska principu proporcionality požadavkům principů materi�ln�ho pr�vn�ho st�tu, pr�vn� jistoty a efektivn� ochrany �stavnosti“. V nyn� souzen� věci je situace obdobn�, nelze přehl�dnout, že navrhovatel� a vedlejš� �častn�ci nemaj� k obsahu napaden�ch z�konn�ch ustanoven� tzv. „př�lepků“ jako celku v�hrady a že k jejich přijet� vedla i obava z periculi in mora poč�naje 1. lednem 2008.

XI.

Obsahov� soulad napaden�ch z�konn�ch ustanoven� s �stavn�m poř�dkem.

87. �stavn� soud byl - pokud jde o posouzen� obsahov�ho souladu napaden�ch z�konn�ch ustanoven� s �stavn�m poř�dkem - postaven navrhovateli do situace, kterou charakterizuje tvrzen� navrhovatelů, že sice „zpoplatněn� „hotelov�ch služeb“, tedy stanoven� poplatku na nocleh a stravu v nemocnici, nemus� vybočovat z mez� �stavnosti“, přesto se však dom�haj� „zrušen�“ cel�ho nově zav�děn�ho syst�mu regulačn�ch poplatků. Takto koncipovan� pod�n� vede k tomu, že jsou napadena jak ustanoven�, proti kter�m je v n�vrhu vedena �stavněpr�vn� argumentace, tak ustanoven�, proti jejichž toliko shora uveden�m způsobem předestřen� proti�stavnosti ž�dn� věcn� ani �stavněpr�vn� argumentace vedena nen�. Navrhovatel� t�m, že broj� proti „nově zav�děn�mu syst�mu regulačn�ch poplatků jako celku“, napadaj� i ustanoven�, kter� nemohou svoj� aplikac� způsobit z�sah do Listinou garantovan�ch pr�v, neboť neukl�daj� nositelům těchto pr�v ž�dn� povinnosti, jako např. napaden� ustanoven� � 16a odst. 2, 3 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�. Naznačen� okolnosti vedly �stavn� soud k tomu, že zkoumal obsahov� soulad s �stavn�m poř�dkem toliko u těch napaden�ch ustanoven�, dot�kaj�c�ch se „cel�ho nově zav�děn�ho syst�mu regulačn�ch poplatků“, kter� po obsahov� str�nce logicky a systematicky přich�zej� pro posouzen� �stavnosti v �vahu a k jejichž proti�stavnosti sn�šej� navrhovatel� či vedlejš� �častn�ci v tomto smyslu �stavněpr�vn� argumentaci. Meritum věci je v ot�zce, zda - řečeno slovy navrhovatelů - „zpoplatněn� t�měř vešker� zdravotn� p�če“ je či nen� �stavně konformn�.

88. �stavn� soud při rozhodov�n� nemohl odhl�dnout od skutečnosti, že ta č�st napaden�ho z�kona, kter� je projedn�v�na v tomto ř�zen�, je obsahově integr�ln� souč�st� stabilizace veřejn�ch rozpočtů. V t�to souvislosti pak zaměřil pozornost na princip zdrženlivosti a minimalizace z�sahu a na ot�zku pravomoci �stavn�ho soudu přistoupit ke kasačn�mu rozhodnut�. Obdobně, jak tomu bylo v n�lezech sp. zn. Pl. �S 24/07 (vyhl�šen pod č. 88/2008 Sb.) či sp. zn. Pl. �S 2/08 (vyhl�šen pod č. 166/2008 Sb.), m� za př�padn�, aby i tehdy, shledal-li by dostatek důvodů k negativn�mu rozhodnut� již po nalezen� odpovědi na tento okruh ot�zek, nerozhodnout s poukazem na hledisko procesn� ekonomie, aniž by provedl test rozumnosti (racionality), resp. se zab�val - byť i z optick�ho hlediska a struktury odůvodněn� n�lezu - zd�nlivě z�věrečnou, z juristick�ho hlediska však nepochybně prim�rn� věcnou ot�zkou - zda napaden� pr�vn� �prava je porušen�m někter�ho z ustanoven� �stavy či Listiny, resp. zda j� bylo zasaženo do někter�ho pr�va chr�něn�ho Listinou. Jedn� se tedy o zdrženlivost a minimalizaci z�sahu, test racionality, resp. soulad napaden� pr�vn� �pravy s ustanoven�mi �stavy či Listiny.

89. �stavn� soud připom�n�, že již v n�lezu sp. zn. Pl. �S 14/02 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 30, n�lez č. 82, vyhl�šen pod č. 207/2003 Sb.) vyslovil jistou zdrženlivost ve vztahu k posouzen� celkov� �pravy zdravotnictv�, připom�naje mj., že si „je vědom, že tyto ot�zky jsou souč�st� cel�ho komplexu problematiky veřejn� zdravotn� p�če, jež vych�z� z užit�ch �stavn�ch principů a jež by měla svou celkovou �pravou reagovat na řešen� běžn� ve vyspěl�ch demokratick�ch st�tech i mezin�rodně dohodnut�, resp. doporučen�, stanoviska“. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 12/94 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 3, n�lez č. 20, vyhl�šen pod č. 92/1995 Sb.) - byť i se jednalo o oblast soci�ln�ho zabezpečen� - �stavn� soud konstatoval, že to, zda bude preferov�no hledisko solidarity nebo upřednostňov�na z�sada ekvivalence, je „vyhrazeno z�konod�rci, kter� nemůže postupovat libovolně, ale při stanoven� preferenc� mus� přihl�žet ke sledovan�m veřejn�m hodnot�m“.

90. �stavn� soud, vědom si vz�jemn�ho propojen� všech č�st� napaden� pr�vn� �pravy a sjednocuj�c�ho prvku dan�ho pr�vě z�měrem stabilizovat veřejn� rozpočty, nemohl v t�to věci než nav�zat na z�věry vysloven� v n�lezu sp. zn. Pl. �S 24/07 a sp. zn. Pl. �S 2/08, zejm�na pokud jde o „širok� prostor z�konod�rce pro rozhodov�n� o předmětu, m�ře a rozsahu dan�, poplatků a peněžn�ch sankc� „a o politickou odpovědnost“ z�konod�rce“. V n�lezu sp. zn. Pl. �S 2/08 �stavn� soud pro oblast soci�ln�ch pr�v vyslovil, že „podle čl. 5 �stavy je politick� syst�m Česk� republiky založen na svobodn�m a dobrovoln�m vzniku a voln� soutěži politick�ch stran, respektuj�c�ch z�kladn� demokratick� principy. Politick� rozhodnut� vych�zej� z vůle většiny, vyj�dřen� svobodn�m hlasov�n�m. Rozhodov�n� většiny db� ochrany menšin (čl. 6 �stavy ČR). �stavn� soud proto uzav�r�, že maj�-li navrhovatel�, jako představitel� moci z�konod�rn�, za to, že jimi napaden� pr�vn� �prava je nevhodn� či vyvol�vaj�c� negativn� důsledky, mohou usilovat o změnu v r�mci politick� soutěže, nikoliv v r�mci soudn� kontroly �stavnosti, kter� ze sv� podstaty mus� b�t omezena pouze na ot�zky �stavně pr�vn� povahy. Pokud by snad �stavn� soud n�vrhu vyhověl, a rozhodoval s�m m�sto z�konod�rce, porušil by nejen shora citovan� ustanoven� �stavy ČR, ale zejm�na by učinil zbytečnou soutěž politick�ch stran. Předevš�m jejich �kolem je, podle mand�tu z�skan�ho od sv�ch voličů a na z�kladě toho stanoven�ch politick�ch priorit, předkl�dat nejvhodnějš� způsoby realizace soci�ln�ch pr�v zakotven�ch v hlavě čtvrt� Listiny. To samozřejmě vždy z hlediska možnost� st�tn�ho rozpočtu, podložen�ch v�sledky hospodařen� st�tu, za kter� rovněž nesou politickou odpovědnost, a v r�mci limitů dan�ch př�slušn�mi čl�nky Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod. “Posoudit ot�zku �čelnosti, vhodnosti a soci�ln� spravedlnosti z�konn� �pravy v t�to oblasti je pouze v pravomoci z�konod�rce, do jehož činnosti �stavn� soud, kromě př�padů zjištěn� ne�stavnosti, zasahovat nemůže. Jedn� se totiž o ot�zky v podstatě politick�, kam prim�rně spad� i cel� oblast tzv. soci�ln�ch pr�v“.

91. �stavn� soud arcit' vzal t�ž v �vahu, že reforma zdravotn�ho syst�mu v t�to f�zi nen� dosud ukončena, i to, že ministr zdravotnictv� Tom�š Jul�nek jako svědek vypověděl, že v brzk� době budou připraveny n�vrhy dalš�ch navazuj�c�ch z�konů. �stavn� soud k tomu nyn� dod�v�, že pokud by postupoval ve vztahu k jak�koliv reformě, tedy i reformě zdravotnictv�, př�liš aktivisticky, vytvořil by zajist� posl�ze judikaturu, kter� by a priori zav�rala dveře jak�mkoliv reformn�m snah�m. �stavn� soud vych�z� i z faktu, že �činky reformy lze hodnotit až pot�, kdy již vytvořen� mechanismy mohly zač�t fungovat, a dod�v�, že z pohledu posouzen� �stavnosti napaden�ch ustanoven� mu př�sluš� pouze rozhodnout o z�kladn�ch principech nikoliv již o konkr�tn� fakticitě.

92. Pot�, kdy byly shled�ny důvody pro zachov�n� maxim�ln� m�ry zdrženlivosti v obecn� rovině ve vztahu k napaden� pr�vn� �pravě jako celku, přistoupil �stavn� soud ze shora rozveden�ch pohnutek k testu rozumnosti. Zvolil tuto variantu testu v intenc�ch bez odlišn�ho stanoviska pl�nem přijat� č�sti n�lezu sp. zn. Pl. �S 83/06 (vyhl�šen pod č. 116/2008 Sb.), dle něhož princip proporcionality „nemus� b�t vždy hlavn�m kriteriem �vahy o �stavnosti toho kter�ho z�konn�ho ustanoven�. To proto, že princip proporcionality se uplatňuje zejm�na v oblasti lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (hlava druh� Listiny); v oblasti pr�v hospod�řsk�ch, soci�ln�ch a kulturn�ch je však třeba přihl�dnout k čl. 41 odst. 1 Listiny, otev�raj�c�mu širok� prostor pro z�konod�rce při volbě nejrůznějš�ch řešen�. Vzhledem k čl. 41 odst. 1 Listiny nemus� b�t z�konn� �prava v př�sn�m vztahu proporcionality k c�li, kter� je regulac� sledov�n, tj. nemus� j�t o opatřen� v demokratick� společnosti nezbytn�, jak je tomu např�klad u jin�ch pr�v, jichž se lze dovol�vat př�mo z Listiny (srov. však např. čl. 27 odst. 1, 2, 3 Listiny a pr�va tam uveden�, jež nejsou čl�nkem 41 odst. 1 limitov�na). Testem �stavnosti v tomto smyslu projde takov� z�konn� �prava, u n�ž lze zjistit sledov�n� nějak�ho legitimn�ho c�le a kter� tak čin� způsobem, jejž si lze představit jako rozumn� prostředek k jeho dosažen�, byť nemus� j�t o prostředek nejlepš�, nejvhodnějš�, nej�činnějš� či nejmoudřejš� (test rozumnosti - srov. t�ž n�lez sp. zn. Pl. �S 61/04, vyhl�šen pod č. 16/2007 Sb.).“ Takov� postup nen� ostatně ojediněl�. „Americk� teorie pak hovoř� o tzv. testu racionality (rational-basis test), podle něhož norma bude platn� vždy, pokud je v rozumn�m vztahu k nějak�mu veřejn�mu c�li, a nen� zjevně důsledkem sv�voln�ho rozlišov�n�“( srov. M. Bobek, P. Boučkov�, Z. K�hn (eds.), Rovnost a diskriminace, Praha 2007, str. 47-48).

93. �stavn� soud se předt�m, než i v t�to věci přistoupil k testu rozumnosti, zab�val charakterem soci�ln�ch pr�v a jejich odlišnost� danou čl�nkem 41 odst. 1 Listiny. Obdobně jako v n�lezu sp. zn. Pl. �S 2/08 konstatuje, že tato pr�va „nemaj� bezpodm�nečnou povahu a je možn� se jich dom�hat pouze v mez�ch z�konů (čl. 41 odst. 1 Listiny)... V r�mci těchto mez� m� z�konod�rce poměrně širokou možnost upravit proveden� jednotliv�ch soci�ln�ch pr�v, včetně možnosti jejich změn“.

94. �stavn� soud se zab�val i dalš�mi specifiky charakteru soci�ln�ch pr�v. V n�lezu Pl. �S 2/08 vyslovil, že soci�ln� pr�va „jsou z�visl� zejm�na na ekonomick� situaci st�tu. �roveň jejich poskytov�n� reflektuje nejen hospod�řsk� a soci�ln� v�voj st�tu, ale i vztah st�tu a občana, založen� na vz�jemn� odpovědnosti a na uzn�n� principu solidarity“.

95. �stavn� soud, byv si vědom toho, že „naproti pr�vn� vědě - neboli praktick� dogmatice maj� jin� nauky, kter� se zab�vaj� pr�vem, nehled�ce k c�lům praktick�m, jako dějepis pr�vn�, pr�vn� věda srovn�vac� a pr�vn� filozofie, povahu věd pomocn�ch“ (srov. L. Heyrovsk�, Dějiny a syst�m soukrom�ho pr�va ř�msk�ho, VI. vyd�n�, Bratislava 1927, str. 9-10) předně pohl�dl zorn�m �hlem těchto discipl�n na okolnosti, za nichž bylo formulov�no, za jak�ch je, bylo či nebylo ve vyspěl�ch evropsk�ch st�tech uvedeno do �stavn�ho poř�dku a konečně, jak bylo re�lně v praxi česk�ch zem� dosud aplikov�no pr�vo na ochranu zdrav�, poskytov�n� zdravotn� p�če a jak se vyv�jela organizace zdravotnictv�. Jedn� se o podstatn� důvody, z nichž plyne, v čem d�le spoč�v� specifikum soci�ln�ch pr�v, jak je d�le shrnuto v n�lezu.

96. Vzato pohledem dějepisu pr�vn�ho, resp. pr�vn� historie, zab�val se �stavn� soud ot�zkou v�voje a vztahu pacienta a l�kaře, formov�n�m institutu soci�ln�ch pr�v a jeho jak �stavně garantovan�ho, tak faktick�ho naplněn�. Již v dob�ch vzniku nejstarš�ch pr�vn�ch pam�tek byla l�kařova pomoc, bez jak�koliv garance poskytovan� p�če, hrazena pacientem. Svědč� o tom např. novodobě č�slovan� „� 215“ z�kon�ku starobabyl�nsk�ho panovn�ka Chammurapiho z 18. stolet� před Kristem, dle něhož „jestliže l�kař provedl plnopr�vn�mu občanu bronzov�m nožem obt�žnou operaci a plnopr�vn�ho občana uzdrav�, nebo bronzov�m nožem otevře obočn� oblouk plnopr�vn�ho občana a uzdrav� oko plnopr�vn�ho občana, vezme deset šekelů stř�bra“, či „� 216“, kter� stanov�, že odměna l�kaře v př�padě př�slušn�ka vrstvy naplno pr�vn�ch občanů, vezme pět šekelů stř�bra. Chammurapiho z�kon�k obsahuje i dalš� kasuistick� ustanoven� „l�kařsk�ho tarifu“ a �pravu trestn� odpovědnosti l�kaře za vadn� l�kařsk� z�krok (srov. J. Kl�ma, Nejstarš� z�kony lidstva. Chammurapi a jeho předchůdci, Academia, Praha 1979, str. 139). Obdobně pro česk� země jsou již poč�naje středověk�m obdob�m k dispozici prameny nasvědčuj�c� tomu, že l�kařsk� p�če a l�čiva byly pacientem hrazeny rovněž bez jak�koliv garance ochrany zdrav�. Tento stav trval až do konce 1. poloviny 20. stolet� (bl�že viz např. P. Svobodn�, L. Hlav�čkov�, Dějiny l�kařstv� v česk�ch zem�ch, Triton Praha 2004, str.31, 46, 50).

97. Soci�ln� pr�va, resp. pr�va spojen� s poskytov�n�m l�kařsk� p�če, byla uvedena do evropsk�ch �stav až ve 20. stolet�. Poprv� se tak stalo v tzv. stalinistick� �stavě Svazu sovětsk�ch socialistick�ch republik, schv�len� VIII. mimoř�dn�m sjezdem sovětů SSSR dne 5. prosince 1936, resp. v jej� hlavě X v čl. 120. Podle tohoto čl�nku „Občan� SSSR maj� pr�vo na hmotn� zaopatřen� ve st�ř�, jakož i pro př�pad nemoci a invalidity. Toto pr�vo je zajištěno rozs�hl�m rozvojem soci�ln�ho pojištěn� děln�ků a zaměstnanců na �čet st�tu, bezplatnou l�kařskou pomoc� pro pracuj�c� a rozs�hlou s�t� l�zeňsk�ch m�st, kter� jsou d�na k použ�v�n� pracuj�c�mu lidu“. (Srov. překlad in K. Mal�, Prameny ke studiu dějin st�tu a pr�va socialistick�ch zem� I. SSSR 1917 -1945, Praha 1987, str. 128) Citovan� stalinistick� �stava z roku 1936 zakotvovala z�roveň t�ž z�sadu, že „Pr�ce v SSSR je povinnost� a věc� cti každ�ho pr�ce schopn�ho občana podle z�sady: „Kdo nepracuje, ať nej�!“ „Pr�vn� historie hodnot� ustanoven� �stavy o soci�ln�ch pr�vech z r. 1936 tak, že „byla projevem nekonečn� drzosti komunistick� propagandy, kter� (tak� touto �stavou, vyd�vanou za pravdiv� obraz sovětsk�ch poměrů) �spěšně m�tla světovou demokratickou a zejm�na protifašistickou veřejnost. Ž�dn� z těchto ustanoven� nemělo adekv�tn� re�ln� dosah, všechno bylo v krut�m nesouladu nejen s realitou praxe, ale většinou tak� s př�slušnou z�konnou nebo podz�konnou �pravou“ (srov. D. Pelik�n, Dějiny rusk�ho pr�va, C.K.Beck, Praha 2000, str. 77). V česk�ch zem�ch bylo pr�vo na ochranu zdrav� poprv� zakotveno v � 29 odst. 13 �stavy Československ� republiky č. 150/1948 Sb. (d�le jen „�stava z r. 1948“). Citovan� ustanoven� � 29 �stavy z r. 1948 znělo: (1) Každ�mu př�sluš� pr�vo na ochranu zdrav�. Všem občanům př�sluš� pr�vo na l�čebnou p�či a na zaopatřen� jak ve st�ř�, tak i při nezpůsobilosti k pr�ci a při nemožnosti obživy. (3) Tato pr�va jsou zajištěna z�kony o n�rodn�m pojištěn�, jakož i veřejnou zdravotn� a soci�ln� p�č�. Přijet� tohoto ustanoven� předch�zela formulace z�sad zdravotn� politiky v Košick�m vl�dn�m programu a programu vl�dy vzešl� z voleb roku 1946. „Zdravotn� politika nejvlivnějš� strany (KSČ) byla z velk� č�sti založena na projektech vypracovan�ch během v�lky komunistick�mi l�kaři. Vehementně propagovala sovětsk� vzory, i když ve formě modifikovan� v duchu středoevropsk�ch tradic soci�ln�ho l�kařstv� (srov. Svobodn�, Hlav�čkov�, Dějiny l�kařstv� v česk�ch zem�ch, str. 219). Z �prav předch�zej�c�ch platnou pr�vn� �pravu je konečně třeba zm�nit čl. 23 �stavy č. 100/1960 Sb., dle něhož : (1) Všichni pracuj�c� maj� pr�vo na ochranu zdrav� a na l�čebnou p�či, jakož i pr�vo na hmotn� zabezpečen� ve st�ř� a při nezpůsobilosti k pr�ci. (2) Tato pr�va jsou zajištěna p�č� st�tu a společensk�ch organizac� o předch�zen� vzniku nemoci, celou organizac� zdravotnictv�, s�t� l�čebn�ch a soci�ln�ch zař�zen�, st�le se rozšiřuj�c� bezplatnou l�čebnou p�č�, jakož i organizovanou p�č� o bezpečnost při pr�ci, nemocensk�m pojištěn�m a důchodov�m zabezpečen�m.“ V roce přijet� z�kona č. 20/1966 Sb., o p�či o zdrav� lidu, „však proklamace, že „pr�vo na p�či o zdrav� patř� k z�kladn�m občansk�m pr�vům“ již sp�še než re�ln� stav vyjadřovala jen tužby „strany a vl�dy“. Při dalš�m bilancov�n� v r. 1970 již čeln� představitel� našeho zdravotnictv� přizn�vali řadu probl�mů, kter� podle nich vypl�valy z dlouhodob�ho zanedb�v�n� investic, „dědictv�“ po kapitalistick�m hospod�řstv�, přežitků ve vztahu mezi l�kařem a pacientem. Př�značn� je, že většina pot�ž� nov�ho zdravotnick�ho syst�mu byla spatřov�na ve sf�ře ekonomiky, nikoliv politiky (srov. Svobodn�, Hlav�čkov�, Dějiny l�kařstv� v česk�ch zem�ch, str. 221). Situaci ve zdravotnictv� v osmdes�t�ch letech 20. stolet� pak vědeck� literatura z oboru dějin l�kařstv� hodnot� jako kritickou s poukazem na to, že si kritick� stav uvědomovali jak ofici�ln� reprezentanti, tak kritikov� vně i uvnitř režimu včetně mluvč�ch Charty 77, v dokumentech o zdravotnictv� z let 1983 - 1985.

98. �stavn� soud se zab�val i argumentem navrhovatelů přednesen�m při �stn�m jedn�n� dne 1. dubna 2008, že �stavod�rce před přijet�m Listiny zvažoval, zda do čl. 31 Listiny zav�st v�slovně bezplatnost či nikoliv. T�m, že zvolil variantu bezplatnou, nelze dle navrhovatelů interpretovat ustanoven� čl. 31 proti jeho smyslu pr�vě v duchu varianty, kter� nebyla nakonec �stavod�rcem přijata. �stavn� soud k tomu podot�k�, že zejm�na v oblasti soci�ln�ch pr�v by mohl za určit�ch podm�nek nastat i rozpor mezi vůli �stavod�rce a dobovou politickou realitou.“Jestliže v někter�ch zem�ch �stava neodpov�d� politick� realitě, nen� to proto, že ta či ona instituce nebo ta či ona forma nejsou života schopn�, ale proto, že duch takov� �stavy je (dočasně) ciz� politick�m podm�nk�m dan� země“. (B. Mirkine - Guetzevitch, Les Constitutions de ľ Europe nouvelle, II. �dition, Paris 1930, p. 53).

99. �stavn� soud nemůže přisvědčit v pln�m rozsahu tvrzen� navrhovatelů, že pr�vo na -zdravotn� p�či zakotvuje v různ�m rozsahu i řada �stav evropsk�ch st�tů. Z komparatistiky je patrn�, že toto pr�vo je �stavně garantov�no v různ�m rozsahu, sp�še v �stav�ch st�tů, kter� vstoupily do Evropsk� unie rokem 2004. Takov� pr�vo nen� např. garantov�no v Nizozem� či Šv�dsku, jinde, např. ve Francii či Belgii je deklarov�no toliko pr�vo na l�kařskou pomoc, nikoliv však na l�kařskou pomoc bezplatnou. Často se v t�to souvislosti připom�n� italsk� �stava z r. 1947, kter� v čl. 32 „zaručuje chud�m l�čen� zdarma“ (srov. překlad in: V. Klokočka, E. Wagnerov�, �stavy st�tů Evropsk� unie, LINDE Praha 1997, str. 191). Z hlediska srovn�vac�ho je nepochybně t�to věci nejbl�že př�klad slovensk�, na nějž arciť upozorňuj� sami navrhovatel�, byť i s akcentem na odlišn� stanoviska soudců Ludmily Gajdoš�kov� a Eduarda B�r�nye. �stavn� soud Slovensk� republiky tak rozhodoval zmiňovan�m n�lezem sp. zn. Pl. �S 38/03 ze 17. května 2004, č. 396/2004 Z. z. při analogick�m zněn� čl. 40 slovensk� �stavy a čl. 32 česk� Listiny obdobn� n�vrh, t�kaj�c� se „spoplatnenia určitej časti poskytovania zdravotnej starostlivosti poskytovanej na z�kladě zdravotn�ho poistenia, ako aj �konov a činnost�, ktor� sice se zdravotnou starostlivosťou poskytovanou na z�klade zdravotn�ho poistenia �zko s�visia, ale netvoria jej bezprostředn� s�časť“. �stavn� soud podot�k�, že citovan� n�lez �stavn�ho soudu Slovensk� republiky se v r�mci pr�vně srovn�vac� partie zab�val i argumentac� n�lezu �stavn�ho soudu Česk� republiky č. Pl. �S 14/02. �stavn� soud Slovensk� republiky konečně v pr�vn� větě sv�ho n�lezu Pl. �S č. 14/94 (vyhl. pod č. 396/2004 Z.z.) vyslovil předpoklad, že „bezplatn� starostlivost podľa čl. 40 �stavy m� svoj „rozsah“, tj. že nie všetko sa poskytuje bezplatne“.

100. �stavn� soud se pro �vahy pr�vně filosofick� zaměřil předevš�m na oblast l�kařsk� etiky. V tomto směru předně konstatuje, že Hippokratova př�saha řeš� etick� aspekty při v�konu l�kařsk�ho povol�n�, přičemž př�saha neobsahuje z�vazek k bezplatn�mu poskytov�n� l�kařsk� p�če. �stavn� soud si je vědom rozd�lu mezi ide�ln� medic�nou, tj. l�kařsk�mi postupy, kter� jsou v souladu s nejnovějš�mi poznatky vědy a techniky a dostupnou medic�nou, tj. stavem praktick� l�kařsk� praxe. Odborn� literatura uv�d�, že ve stolet� vědy a techniky se distance ide�ln� a dostupn� medic�ny zvětšila. Dosp�v� k z�věru, že „nelze předpokl�dat, že by matematika milosrdenstv� mohla trvale řešit rozpor mezi ide�ln� a dostupnou medic�nou. To proto, že ve v�choz� rozvaze došlo k z�měně probl�mů ekonomick�ch za etick� . .. Ekonomie st�tu je limituj�c�m faktorem dostupn� medic�ny, nikoliv jedin�m, avšak nepochybně v�razn�m. Bohat� st�t m� zkr�tka prostředky na to, aby sn�žil rozpor mezi ide�ln� a dostupnou medic�nou na nejnižš� možnou m�ru. ... Probl�m ide�ln� a dostupn� medic�ny se skutečně net�k� „jen“ dial�zovan�ch pacientů, ale v různ� podobě a nal�havosti naprosto všech. ... Celospolečensk� prostoupen� dan� problematiky a n�ležit� informovanost jsou předpoklady �čeln� a �činn� angažovanosti zdrav�ch občanů ve prospěch str�daj�c�ch“ (srov. H. Haškovcov�, L�kařsk� etika, Gal�n Praha 1994, str. 81-89).

101. Šv�carsk� publicista J�rgen Thorwald, k dan�mu t�matu napsal, že „l�kaři mus� d�t politikům spr�vn� č�sla“ (srov. J. Thorwald, Pacienti, Osveta, Bratislava 1975). „Z�kladn�m protikladem zdravotn� p�če v dnešn� Česk� republice je schopnost poskytovat pacientovi p�či na světov� �rovni, ovšem silně limitovan� finančn�mi možnostmi“ (srov. Svobodn�, Hlav�čkov�, Dějiny l�kařstv� v česk�ch zem�ch, str. 222). Ze zpr�vy „Ekonomick� přehled Česk� republiky 2008“, vydan� Organizac� pro ekonomickou spolupr�ci a rozvoj (OECD), se pod�v�, že „v prvn� f�zi reformy byly zavedeny mal� regulačn� poplatky, krok, kter� OECD doporučovala již ve sv�m předchoz�m hodnocen� a jenž by měl pomoci omezit potřebu zdravotn� p�če“ (srov. Policy Brief, OECD, duben 2008).

102. �stavn� soud ze shora uveden�ho uzavřel, že test rozumnosti v př�padě soci�ln�ho pr�va je metodicky odlišn� od testu, při němž je posuzov�na proporcionalita u z�kladn�ch pr�v, „neboť daleko v�ce zde hraj� roli aspekty soci�lně ekonomick�.“ Test racionality, zejm�na v situaci, kdy �stavn� soud dovodil, že by k zam�tnut� n�lezu mohlo doj�t již z důvodu zachov�n� zdrženlivosti, m� zde nav�c sp�še orientačn� a podpůrnou povahu.

103. V kombinaci s požadavkem plynouc�m z čl. 4 odst. 4 Listiny lze vyt�čit 4 kroky vedouc� k z�věru o �stavnosti či ne�stavnosti z�kona, jenž prov�d� �stavně garantovan� soci�ln� pr�va:

5) vymezen� smyslu a podstaty soci�ln�ho pr�va, tedy určit�ho esenci�ln�ho obsahu. Toto j�dro soci�ln�ho pr�va v nyn� posuzovan�m př�padě vypl�v� z čl. 31 Listiny v kontextu čl. 4 odst. 4 Listiny.

6) zhodnocen�, zda se z�kon nedot�k� samotn� existence soci�ln�ho pr�va nebo jeho skutečn� realizace (esenci�ln�ho obsahu). Pokud se nedot�k� esenci�ln�ho obsahu soci�ln�ho pr�va, d�le

7) posouzen�, zda z�konn� �prava sleduje legitimn� c�l; tedy zda nen� sv�voln�m z�sadn�m sn�žen�m celkov�ho standardu z�kladn�ch pr�v, a konečně

8) zv�žen� ot�zky, zda z�konn� prostředek použit� k jeho dosažen� je rozumn� (racion�ln�), byť nikoliv nutně nejlepš�, nejvhodnějš�, nej�činnějš� či nejmoudřejš�.

104. Teprve při př�padn�m zjištěn� v kroku 2), totiž že z�kon sv�m obsahem zasahuje do samotn�ho esenci�ln�ho obsahu z�kladn�ho pr�va, by měl přij�t na řadu test proporcionality, kter� by mimo jin� zhodnotil, zda z�sah do esenci�ln�ho obsahu pr�va je odůvodněn naprostou v�jimečnost� aktu�ln� situace, kter� by takov� z�sah ospravedlňovala.

105. Z charakteru soci�ln�ch pr�v tedy plyne, že z�konod�rce nesm� popř�t jejich existenci a realizaci, ačkoliv jinak m� širok� prostor k vlastn�mu uv�žen�.

106. Esenci�ln�m obsahem (j�drem) čl. 31 věty druh� Listiny je �stavn� zakotven� obligatorn�ho syst�mu veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, kter� vyb�r� a kumuluje prostředky od jednotliv�ch subjektů (pl�tců), aby je mohl na z�kladě principu solidarity přerozdělit a umožnit jejich čerp�n� potřebn�m, nemocn�m, chronikům. �stavn� garanci, na z�kladě kter� se bezplatn� zdravotn� p�če poskytuje, pož�v� pouze a jenom suma takto shrom�žděn�ch prostředků.

107. Z�konem zaveden� poplatky, jak vyplynulo i z proveden�ho dokazov�n�, reguluj� př�stup k zdravotn� p�či hrazen� z veřejn�ho pojištěn�, č�mž zamezuj� jej�mu naduž�v�n�; to v důsledc�ch zvyšuje procento pravděpodobnosti, že se zdravotnick� p�če dostane opravdu těm skutečně nemocn�m. T�mto, skrze poplatky, doch�z� i k naplňov�n� legitimn�ho c�le �stavod�rce, a to aniž by se použit� prostředek jevil nerozumn�m.

108. Proto napadenou pr�vn� �pravou nebyl popřen esenci�ln� obsah �stavně zaručen�ho z�kladn�ho pr�va tak, jak byl pops�n shora, přičemž z�konn� �prava nevybočila ze sledov�n� legitimn�ho c�le a nen� očividně nerozumnou. Lze proto uzavř�t, že dan� krit�ria napadenou pr�vn� �pravou překročena nebyla.

109. �stavn� soud, prov�děje test racionality, posuzoval vztah ustanoven� čl. 31, jenž v sobě zahrnuje pr�vo na ochranu zdrav� a bezplatnou zdravotn� p�či s c�ly a �čely, kter� si kladl z�konod�rce přijet�m napaden� pr�vn� �pravy. Při posuzov�n� vhodnosti zvolen�ch institutů „je třeba dovozovat povinnost st�tu zajišťovat občanům dostatečnou ochranu před faktory ohrožuj�c�mi jejich zdrav� a veřejnou zdravotn� p�či“ (srov. K. Kl�ma a kol., Koment�ř k �stavě a Listině, březen 2005, str. 861). „Povinnosti st�tu v ochraně zdrav� a pr�va každ�ho na ochranu zdrav� odpov�d� i povinnost každ�ho respektovat opatřen� k ochraně zdrav�“ (srov. V. Pavl�ček a kol., �stava a �stavn� ř�d Česk� republiky II. Pr�va a povinnosti, 2. vyd., Praha 1999, str. 251). V testu racionality je posuzov�no, zda napaden� pr�vn� �prava nepřin�š� disproporčn�, byť - jak bude vyloženo d�le - �stavně konformn� z�sah do vztahů pacienta, zdravotnick�ho zař�zen� a zdravotn� pojišťovny, na něž si bylo v obdob� předch�zej�c�m �činnosti platn� pr�vn� �pravy zm�něn�m �častn�kům zvyknout.

110. �stavn� soud pokl�d� za zjištěn�, že �čelem původn�ch intenc� z�konod�rce ve vztahu k regulaci byl akcent na takovou organizaci zdravotnictv�, kter� by zajistila kvalitnějš� faktickou realizaci čl. 31 věty prv� Listiny, resp. poskytov�n� m�stně a časově dostačuj�c� a kvalitnějš� zdravotn� p�če. Tohoto c�le m� b�t dosaženo i t�m, že občan� maj� b�t napadenou pr�vn� �pravou vedeni i k solid�rn�mu chov�n� ve vztahu k druh�m, resp. těm, kteř� potřebuj� n�ročnějš� zdravotn� p�či. �stavn� soud připom�n�, že v n�lezu Pl. �S 2/08 vyslovil, že „m�ra, v jak� se princip odpovědnosti a solidarity projevuje v pr�vn�m ř�du dan�ho st�tu, určuje tak� charakter tohoto st�tu (např. jako st�tu soci�ln�ho). M�ra uzn�n� principu solidarity z�vis� na �rovni etick�ho ch�p�n� soužit� ve společnosti, jej� kulturnosti, ale i smyslu jednotlivce pro spravedlnost a soun�ležitost s ostatn�mi a sd�len� jejich osudu v určit�m čase a m�stě. Solidaritu lze z pohledu jednotlivce vn�mat jako vnitřn� či vnějš�. Vnitřn� solidarita je d�na citovou bl�zkost� vztahu k ostatn�m, je spont�nn�, uplatňuje se předevš�m v rodině a v dalš�ch partnersk�ch společenstv�ch. St�t do tohoto vztahu zpravidla nezasahuje, nebo jen velmi omezeně (viz rodinn� pr�vn� vztahy upraven� z�konem o rodině). Vnějš� solidarita tuto citovou bl�zkost postr�d�, a souhlas jednotlivce s jej�m uplatňov�n�m je proto zdr�havějš�. Jedn� se na př�klad o solidaritu bohat�ch s chud�mi, schopn�ch s m�ně schopn�mi, zdrav�ch s nemocn�mi. St�t v t�to oblasti uplatňuje svoj� mocensko-vrchnostenskou funkci velmi aktivně. Přes princip solidarity se uskutečňuje přerozdělov�n�, tj. pohyb přen�šej�c� zdroje od jedněch k druh�m - těm potřebn�m“.

111. �stavn� soud pak v r�mci testu rozumnosti zvažoval, zda i pro oblast soci�ln�ch pr�v plat� z�sada vysloven� již v čl. 4 Prohl�šen� pr�v člověka a občana v r. 1789, že „svoboda znamen� možnost činit vše, co neškod� druh�mu“ a dovodil, že formalistick� lpěn� na bezplatnosti l�kařstv� pro jednotlivce v rozšiřuj�c�m pojet� by mohlo sp�še v�st ke sn�žen� �rovně bezplatn� l�kařsk� p�če hrazen� z veřejn�ho pojištěn� v prav�m slova smyslu pro všechny členy společnosti. V okamžiku rozhodov�n� nem� �stavn� soud za prok�zan�, že by zaveden� institutu regulačn�ch poplatků zcela jednoznačně neumožňovalo dosažen� sledovan�ho c�le, opak se nadto pod�v� z v�pověd� svědků. Ministr zdravotnictv� Tom�š Jul�nek tak např. uvedl, že „do l�k�ren se vrac� za čtyři miliardy nepoužit�ch l�čiv“ a že po �činnosti napaden�ho z�kona „počet receptů v Česk� republice poklesl o čtyřicet procent-včetně regulačn�ch poplatků, jak v ambulantn� p�či, tak při poskytov�n� l�ků došlo již za prv� čtvrtlet� k �spoře 1,75 miliardy korun“. Apriorn� odsudek presumuj�c� bez jist� d�vky respektu k pr�ci expertů připravuj�c�ch z�měr reformy, že dosažen� sledovan�ho c�le je vyloučeno, by byl pro futuro - jak je rozvedeno i d�le - popřen�m možnosti jak�koliv empirick� argumentace.

112. Bude povinnost� z�konod�rce, aby po anal�ze dopadů regulačn�ch poplatků u každ�ho jednotliv�ho poplatku vyhodnotil, zda se nedot�k� samotn� existence či realizace pr�va vyvěraj�c�ho z čl. 31 Listiny, zda je j�m sledov�n legitimn� c�l a zda ten či onen poplatek je rozumn�m prostředkem k dosažen� tohoto c�le, to vše i s vyhodnocen�m dopadů na možnosti různ�ch skupin pl�tců regulačn�ch poplatků v souvztažnosti s pr�vy na finančn� či jin� majetkov� profity zakotven� z�kony z jin�ch odvětv� pr�va, než jsou z�kony prov�děj�c� čl. 31 Listiny. Z vyhodnocen� mus� pak z�konod�rce vyvodit i př�padn� derogačn� (popř. novelizuj�c�) důsledky. St�vaj�c� přezkum z�konn� �pravy však umožňuje založit odůvodněn� toliko na abstraktn�ch �stavněpr�vn�ch argumentech, nikoliv na faktick�ch �činc�ch z�kona, kter� v ř�zen� před �stavn�m soudem nen� možno individu�lně zjišťovat.

113. Nen� př�padn�, aby �stavn� soud vyvozoval derogačn� konsekvence již nyn� a plošně (tedy ve vztahu ke všem regulačn�m poplatkům), již proto, že tato anal�za (doposud) neexistuje. Stejně nepř�padn� by bylo, pokud by �stavn� soud zm�něnou anal�zu nyn� s�m v r�mci dokazov�n� v ř�zen� o abstraktn� kontrole normy prov�děl. Ve sv�ch důsledc�ch by t�m �stavn� soud pro futuro (vzdor principu zdrženlivosti) připustil, že bude v každ�m jednotliv�m př�padě na n�vrh analyzovat vždy kr�tce po nabyt� �činnosti toho či onoho z�kona, jak� ten m� (nebo jak� jeho jednotliv� ustanoven� maj�), a to z rozličně mysliteln�ch �hlů pohledů, dopady. T�m by se však dostal �stavn� soud do nebezpečn� pasti nejen proto, že při obstar�v�n� podkladů pro takov�to anal�zy musil by se spol�hat na moc v�konnou (popř. z�konod�rnou), ale předevš�m proto, že by t�m (při realizaci uveden�ch anal�z vz�pět� po přijet� nov� z�konn� �pravy čehokoliv) zřetelně vstupoval na politick� kolbiště a st�val se na m�sto plněn� role ochr�nce �stavnosti pouh�m kontrolorem či analyz�torem dopadů pr�vn�ch �prav. Je tedy prim�rn� povinnost� z�konod�rce přizpůsobovat (byť přechodn�) reformn� pr�vn� stav faktick�m zjištěn�m, kter� budou v procesu aplikace z�konn�ch ustanoven� učiněna. To t�m sp�še, pokud by snad byly specifick� nepř�pustn� �činky reformy veřejn�ch financ� zjištěny u určit�ch společn�mi znaky vymeziteln�ch skupin obyvatel, nikoliv jen n�hodn�ch jednotlivců.

114. Z v�še uveden�ho je zřejm�, že abstraktn� přezkum z�kona nemůže teoreticky přezkoumat a spolehlivě vyloučit všechny jeho mysliteln� �činky do osobn� sf�ry adres�tů norem. Takov� př�padn� individu�ln� z�sahy jsou však pochopitelně i nad�le reparovateln� standardn�mi postupy včetně �stavn� st�žnosti.

115. Kdyby se stalo - na z�kladě z�konod�rcem proveden� či exekutivou jemu k vyhodnocen� předložen� anal�zy z�konn� �pravy - zjevn�, že se ona �prava - byť třebas jen v d�lč�ch komponentech - vymyk� krit�ri�m shora vytyčen�m , nev�hal by �stavn� soud v př�padě nečinnosti z�konod�rce zas�hnout; pak by jeho z�sah byl skutečnou ochranou �stavnosti a nikoliv sdělen�m politick�ho postoje.

116. �stavn� soud zvažoval d�le, zda z�konn� prostředek použit� k dosažen� legitimn�ho c�le je rozumn�. Jak již �stavn� soud konstatoval ve sv�m n�lezu sp. zn. Pl. �S 2/08, „u soci�ln�ch pr�v lze konstatovat, že jejich souhrnn�m omezen�m je pr�vě skutečnost, že nejsou na rozd�l od z�kladn�ch pr�v a svobod, př�mo vymahateln� na z�kladě Listiny. Jejich omezenost spoč�v� pr�vě v nutnosti z�konn�ho proveden�, kter� je ovšem z�roveň podm�nkou konkr�tn� realizace jednotliv�ch pr�v“. Podle čl. 31 věty druh� Listina d�v� pr�vo na z�kladě veřejn�ho pojištěn� na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky za podm�nek, kter� stanov� z�kon. Z jazykov�ho v�kladu ustanoven� čl. 31 odst. 2 Listiny lze dovodit, že j�m dan� podm�nky by byly naplněny např. takov�m z�konem, kter� by každ�mu občanovi zv�šil platby pojistn�ho na zdravotn� p�či např. č�stkou 416,66 Kč měs�čně, a to za současn�ho stanoven� bonusu v rozpět� č�stky od 30,- Kč do 5.000,- Kč ročně, odstupňovan�ho podle toho, zda a kolikr�t pojištěnec navšt�vil l�kaře, byl hospitalizov�n či předkl�dal l�k�rn�kovi takov� či onak� recept. �stavn� soud při posuzov�n� zaveden�ho modelu zvažoval a porovn�val předevš�m to, zda v�sledn� efekt pro v�dajovou stranu pomysln�ho rozpočtu občana Česk� republiky, jehož čl. 31 věta druh� chr�n�, je odlišn� v př�padě napaden� pr�vn� �pravy a shora nast�něn�ho hypotetick�ho modelu a dospěl k z�věru, že v ekonomick�m důsledku by nebylo ž�dn�ho rozd�lu.

117. Podle napaden�ho z�kona je „regulačn� poplatek“ př�jmem zdravotnick�ho zař�zen�. Toto ustanoven� nelze však vykl�dat bez kontextu, kter� je tvořen synallagmaticky prov�zan�m syst�mem pr�v a povinnost� tř� z�častněn�ch subjektů, tj. pacienta, zdravotnick�ho zař�zen� a zdravotn� pojišťovny. Hypoteticky si lze jistě představit variantu, že by „regulačn� poplatek“ byl ve stejn� v�ši koncipov�n jako č�st pojistn�ho na zdravotn� pojištěn� a platebn�m m�stem by byla zdravotn� pojišťovna, kter� by posl�ze o toto pojistn�, jež by ostatně nemuselo b�t vyb�r�no ani jako v�běrov� dluh, bez přerozdělen� smluvně, či ze z�kona nav�šila platbu př�slušn�mu l�kařsk�mu zař�zen�. Tento model, kter� by se nepř�čil jazykov�mu v�kladu čl. 31 Listiny, by však měl ve sv�ch důsledc�ch pro pacienta stejn� dopad jako model st�vaj�c�, kter� je postaven na principu, že placeno je př�mo konečn�mu adres�tu. Vzhledem k tomu, že regulačn� poplatek je souč�st� financov�n� zdravotnictv�, prom�tne se tak v tomto směru i do vztahu zdravotnick�ho zař�zen� a zdravotn� pojišťovny, resp. ovlivn� nejen hospodařen� zdravotnick�ho zař�zen�, ale t�ž zdravotn� pojišťovny.

118. �stavn� soud konečně posuzoval poměr c�le reformy a soci�ln�ho pr�va, a to t�ž s akcentem na to, zda v př�padě, že je v napaden� pr�vn� �pravě d�na přednost z�jmu na ochraně zdrav� ve smyslu čl. 31 věta prv� Listiny, je minimalizov�n možn� z�sah do soci�ln�ho pr�va a smyslu čl. 31 věta druh� Listiny. �stavn� soud neshledal, že by regulačn� poplatky měly všeobecně „rdous�c� efekt“ a činily by re�lně pro kohokoliv zdravotn� p�či či zdravotn� pomůcky nedostupn�mi. V individu�ln�ch konkr�tn�ch př�padech lze postupovat podle � 16a odst. 2 p�sm. d) z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, dle něhož se regulačn� poplatek neplat�, jde-li o pojištěnce, kter� se prok�že rozhodnut�m, ozn�men�m, nebo potvrzen�m vydan�m org�nem pomoci v hmotn� nouzi o d�vce, kter� je mu poskytov�na podle zvl�štn�ho předpisu, ne starš�m 30 dnů. Nelze přehl�dnout ani limit 5.000,- Kč dan� � 16a odst. 1 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�. V kontextu vztahů vnitřn� solidarity nelze nepřipomenout instituty vz�jemn� vyživovac� povinnosti rodičů a dět�, vyživovac� povinnosti mezi ostatn�mi př�buzn�mi, vyživovac� povinnosti mezi manžely, v�živn�ho na rozveden�ho manžela, př�spěvku na v�živu a �hradu někter�ch n�kladů neprovdan� matce podle č�sti třet� z�kona č. 94/1963 Sb., o rodině, v platn�m zněn� (d�le jen „z�kon o rodině“). Nelze odhl�dnout ani od ustanoven� z�kona o rodině o rodičovsk� zodpovědnosti ani např. od povinnost� d�těte žij�c�ho ve společn� dom�cnosti s rodiči ve smyslu � 31 odst. 3, 4 z�kona o rodině.

119. �stavn� soud si je i zde - ačkoliv o n�vrhu na zrušen� napaden�ho z�kona rozhoduje z procesn�ch důvodů, tedy po vyloučen� dvou č�st� n�vrhu k samostatn�mu projedn�n�, ve třech stanoven�ch ř�zen�ch - vědom, jak již bylo řečeno shora, existence vz�jemn�ch vazeb a prov�zanosti jednotliv�ch ustanoven� napaden�ho z�kona, resp. z�konem změněn�ch, doplněn�ch a nově přijat�ch pr�vn�ch předpisů a norem (viz čl. 88 tohoto n�lezu). Tuto vz�jemnou prov�zanost tak např. �stavn� soud vzal konkr�tně v �vahu v n�lezu sp. zn. Pl.�S 2/08, kde při rozhodov�n� o zrušen� poskytov�n� nemocensk�ho za prv� tři dny pracovn� neschopnosti napaden�m z�konem konstatoval, že oproti tomuto zrušen� „nedotčena samozřejmě zůstala i povinnost platit tzv. regulačn� poplatky“. V ř�zen� nebyla vyloučena možnost, že by stabilizace veřejn�ch rozpočtů kromě toho, že potencion�lně zat�ž� v�dajovou stranu pomysln�ho rozpočtu občana Česk� republiky, naopak v různ�ch variant�ch nezv�šila jeho př�jmovou stranu, a to např. ve formě sn�žen� dan�, zv�šen� důchodu, změnou v�še či podm�nek pro přizn�n� soci�ln�ch d�vek, v řadě př�padů i limitem 5.000,- Kč apod. Lze tedy shrnout, že všeobecně z pohledu čl. 31 a čl. 4 odst. 4 Listiny regulačn� poplatky stanoven� z�konem jsou v limitu, kter� šetř� podstatu a smysl př�stupu k lidsky důstojn� zdravotn� p�či hrazen� z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, a tyto poplatky nevytv�řej� bari�ru tento př�stup omezuj�c� (nemaj� „rdous�c� efekt“) i v kontextu s d�vkami poskytovan�mi ze syst�mu soci�ln�ho zabezpečen�.

120. Je nutno připomenout, že podkladem pro př�padn� z�sah �stavn�ho soudu do takto komplexn� problematiky nemůže b�t form�ln� z�věr bez ohledu na materi�ln� a faktickou str�nku věci. Takov�m materi�ln�m ohledem je krit�rium intenzity �činků, jak� může m�t posuzovan� pr�vn� �prava na realizaci pr�va na bezplatnou zdravotn� p�či na z�kladě veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�. Posouzen� principi�ln� př�pustnosti institutu regulačn�ch poplatků se tak odehr�v� v rovině posouzen� faktick�ho charakteru povinnost�, kter� jsou jednotlivci posuzovanou �pravou uloženy. V tomto ohledu tedy hraje nejv�znamnějš� roli �vaha, zda uložen� povinnost, v tomto př�padě finančn� platba, je svoj� intenzitou, tedy svoj� v�š�, samostatně či ve sv�m souhrnu, takov�m důsledkem na pr�vo jednotlivce, kter� jde proti smyslu z�ruk stanoven�ch Listinou. Takov� skutečnost ani z dokazov�n� před �stavn�m soudem zjištěna nebyla.

121. �stavn� soud tedy dovodil, že napaden� pr�vn� �prava regulačn�ch poplatků v testu racionality, resp. z hlediska z�konem stanoven�ch podm�nek, obstoj�. �stavn� soud v t�to souvislosti a zejm�na nyn� ve vztahu k reformě zdravotnictv�, resp. k oblasti soci�ln�ch pr�v, připom�n� - přestože tuto problematiku řeš� takto vymezenou poprv� - mj. pro futuro, že v intenc�ch n�lezu sp. zn. /l. �S 11/02 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 30, n�lez č. 87, vyhl�šen pod č. 198/2003 Sb.) důvodem, pro kter� „�stavn� soud může překonat vlastn� judikaturu, je změna soci�ln�ch a ekonomick�ch poměrů v zemi, nebo změna v jejich struktuře, anebo změna kulturn�ch představ společnosti. Dalš� možnost� je změna či posun pr�vn�ho prostřed� tvořen�ho pod�stavn�mi pr�vn�mi normami, kter� v souhrnu ovlivňuj� nahl�žen� �stavn�ch principů a z�sad, aniž by z nich ovšem vybočovaly, a předevš�m neomezuj� princip demokratick� st�tnosti (čl. 1 odst. 1 �stavy ČR). Dalš� možnost� pro změnu judikatury �stavn�ho soudu je změna, resp. doplněn� těch pr�vn�ch norem a principů, kter� tvoř� z�vazn� referenčn� hlediska pro �stavn� soud, tj. takov�ch, kter� jsou obsaženy v �stavn�m poř�dku Česk� republiky, nejde-li samozřejmě o změny odporuj�c� limitům stanoven�m čl. 9 odst. 2 �stavy, tj. nejde-li o změny podstatn�ch n�ležitost� demokratick�ho pr�vn�ho st�tu.“ Ve vztahu k posuzovan� věci to znamen�, že k posouzen� ot�zek souvisej�c�ch se soci�ln�mi pr�vy nepřistupuje �stavn� soud staticky, ale s mimoř�dn�m důrazem na to, jak� je stav v době jeho rozhodov�n�.

122. �stavn� soud pak s vazbou na shora popsan� širš� souvislosti vych�zel z toho, že čl. 31, odst. 2 Listiny garantuje občanům na z�kladě veřejn�ho pojištěn� pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky za podm�nek, kter� stanov� z�kon, a byl si ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny vědom toho - jak bylo již shora naznačeno - že z�konn� podm�nky nemohou j�t tak daleko, že by zas�hly samu podstatu a smysl pr�va na bezplatnou zdravotn� p�či.

123. �stavn� soud se proto zab�val �čelem zaveden� regulačn�ch poplatků a využit�m př�jmu z vybran�ch regulačn�ch poplatků, maje na zřeteli ot�zku, zda zaveden� regulačn�ch poplatků mohlo b�t z�sadn�m krokem, kter� by učinil z bezplatn� zdravotn� p�če ve smyslu čl. 31 Listiny placenou zdravotn� p�či.

124. V prv� řadě je třeba zdůraznit, že �čelem zaveden� regulačn�ch poplatků byla regulace chov�n� pacientů ve vztahu ke zdravotnick�m zař�zen�m a k pořizov�n� l�ků v l�k�rn�ch, jakož i chov�n� mezi pacienty navz�jem. Jak již bylo řečeno, tato regulace m� za c�l umožnit poskytov�n� kvalitn� zdravotn� p�če a l�ků těm, kteř� ji skutečně potřebuj�, a z�roveň prohloubit solidaritu mezi pacienty, resp. potencion�ln�mi pacienty. Regulačn� prvek může m�t v praxi různou formu i odlišn� dopad. Markantn� je jistě snaha v kontextu z�kona o stabilizaci veřejn�ch rozpočtů optimalizovat čerp�n� veřejn�ch zdrojů, a t�m formou regulace omezit naduž�v�n� l�kařsk� p�če či pl�tv�n� a nehospod�rnosti při pořizov�n� l�ků. Podstatn�m faktorem je však i subjektivn� str�nka regulace. Kromě toho, že by měla v�st k popsan� změně chov�n� ve vztahu k čerp�n� zdravotnick�ch služeb a potřeb, odr�ž� se v n� okolnost, že ač je zde pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či, zdravotn� p�če je zdravotn�mu zař�zen� obdobně jako l�k l�k�rn�kovi placena, a to třet�m subjektem - zdravotn� pojišťovnou. Princip solidarity se prom�t� do dvoustrann�ho vztahu, a to jak vůči tomu, kdo s něk�m solidarizuje, tak vůči tomu, s n�mž je solidarizov�no. Na jedn� straně stoj� ten, kdo by se neměl neomezeně dožadovat zdravotn� p�če, kterou v požadovan�m rozsahu nepotřebuje, na straně druh� ten, kdo by si měl uvědomit, že i poskytnut�m zdravotn� p�če pr�vě jemu jsou prostředky z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� přerozděleny tak, že on z nich čerp� v�ce než ten, komu zdravotn� p�če nebyla poskytnuta.

125. Pokud jde o druhou ot�zku, tj. zda došlo k proměně bezplatn� zdravotn� p�če na placenou, �stavn� soud připom�n� předevš�m, že se v minulosti zab�val v�kladem pojmu „zdravotn� p�če“, resp. bezplatn� zdravotn� p�če. V n�lezu ze dne 4. června 2003 sp. zn. Pl. �S 14/02 vyslovil, že „z�kaz př�m� �hrady se tedy t�k� předevš�m samotn�ho v�konu bezplatn� zdravotn� p�če“. Ve věci veden� pod sp. zn. Pl. �S 14/02 �stavn� soud zam�tl n�vrh skupiny poslanců Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky na zrušen� č�sti věty druh� ustanoven� � 11 odst. 1 p�sm. d) z�kona č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, v tehdy platn�m zněn�, vyj�dřen� slovy „ani v souvislosti s poskytov�n�m t�to p�če“. Dovodil t�ž, že „nic nebr�n� ani tomu, aby za zdravotn� p�či poskytnutou nad r�mec podm�nek pro bezplatnou p�či př�m� �hrada od pojištěnců vybr�na b�t mohla“. Z odlišn�ho stanoviska soudců Vojtěcha Cepla, Vladim�ra Čerm�ka, Vojena G�ttlera, Pavla Holl�ndera, Jiř�ho Malenovsk�ho, Jiř�ho Muchy a Anton�na Proch�zky se pod�v�, že dle disentuj�c�ch soudců „ustanoven� čl. 31 zmocňuje, aby z�kon určil podm�nky poskytov�n� bezplatn� „zdravotn�“ p�če, nikoliv p�če, jež zdravotn� p�č� nen�, n�brž je souč�st� uspokojov�n� nutn�ch potřeb člověka nez�visle na ochraně zdrav�. Z�kon v uveden�m pohledu překročil mantinely �stavn�ho poř�dku t�m, že znemožňuje vyb�rat od pojištěnců př�m� platby za p�či, jež nen� p�č� zdravotn� a jež sama o sobě neslouž� k ochraně zdrav� pojištěnce. Vytv�ř� tak neobjektivn� a nerozumn� rozd�ly mezi pojištěnci, jimž je takov� bezplatn� nezdravotn� p�če poskytov�na, a oněmi pojištěnci, jimž poskytov�na nen�, třebaže obě kategorie jsou nuceny odpov�daj�c� potřeby uspokojovat nez�visle na př�padně současně poskytovan� zdravotn� p�či.“

126. �stavn� soud se „bezplatnost�“ v minulosti zab�val již v souvislosti s interpretac� čl. 33 Listiny. V n�lezu ze dne 13. června 1995 sp. zn. Pl. �S 25/94 (Sb�rka rozhodnut�, svazek 3, n�lez č. 31, vyhl�šen pod č. 165/1995 Sb.) uvedl, že „bezplatnost vzděl�n� nepochybně znamen�, že st�t nese n�klady na zřizov�n� škol a školsk�ch zař�zen�, na jejich �držbu však nevyžaduje tzv. školn�, tedy poskytov�n� vzděl�n� na z�kladn�m a středn�m stupni za �platu- Podle v�kladu pojmů pr�vo na bezplatn� vzděl�n�, kter� podali navrhovatel�, by měl st�t zajistit bezplatn� poskytov�n� všeho, co se školn� doch�zkou na z�kladn� a středn� školy bezprostředně souvis�, tedy např. vybaven� přezůvkami, aktovkou, pen�lem, psac�mi potřebami, cvičebn�m �borem atd. Je zřejm�, že bezplatnost vzděl�n� nemůže spoč�vat v tom, že st�t ponese vešker� n�klady, kter� občanům v souvislosti s realizac� pr�va na vzděl�n� vzniknou. St�t tedy může požadovat �hradu č�sti n�kladů v souvislosti s realizac� pr�va na vzděl�n� a vl�da m� k takov�mu postupu bezpochyby opr�vněn�. To v ž�dn�m př�padě nezpochybňuje principy bezplatn�ho vzděl�n� na z�kladn�ch a středn�ch škol�ch (srov. Sb�rka n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu ČR, sv. 3, 1995, č. 31, str. 238). �stavn� soud t�mto n�lezem rozlišil mezi bezplatn�m vzděl�n�m a souvisej�c�mi činnostmi, kter� rovněž vyžaduj� n�klady, ale nejsou př�mo vyučovac�m či vzděl�vac�m procesem. Analogicky k tomu �stavn� soud nyn� dod�v�, že zdravotn� p�če a jej� financov�n� je pouze v�znamnou podmnožinou financov�n� zdravotnictv� a že bez funguj�c�ho zdravotnictv� by nebylo jistě možn� poskytnout kvalitn� zdravotn� p�či.

127. �stavn� soud si je vědom multifunkčnosti regulačn�ho poplatku, neboť vedle regulačn�ho prvku je zde utilit�rn� hledisko, spoč�vaj�c� v tom, že zdravotnick�mu zař�zen� je regulačn�mi poplatky přisp�v�no k tomu, aby vedle bezplatn� zdravotn� p�če mohlo l�pe fungovat, zajišťovat souvisej�c� činnosti či zkvalitňovat person�ln� aspekty a �roveň prostřed�, v němž je zdravotn� p�če poskytov�na apod. S ohledem na multifunkčnost regulačn�ho poplatku nelze vždy s jistotou jednoznačně odpovědět na ot�zku, jak bylo naloženo pr�vě s regulačn�m poplatkem vybran�m od toho kter�ho konkr�tn�ho pacienta, protože splynuvš� prostředky ze zaplacen�ch regulačn�ch poplatků mohou b�t př�pad od př�padu odlišně využity k c�lům odpov�daj�c�m naznačen�m, eventu�lně i dalš�m, variant�m. �stavn� soud z proveden�ho dokazov�n� nem� za prok�zan�, že by zaplacen�m regulačn�ho poplatku pacient platil př�mo a v�lučně zdravotn� p�či či zdravotn� pomůcky.

128. Z naznačen�ho zorn�ho �hlu se �stavn� soud věnoval v prv� řadě regulačn�mu poplatku stanoven�mu � 16a odst. 1 p�sm. f) z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�. Přihl�dl i k tomu, že navrhovatel� sami připouštěj�, že zpoplatněn� „hotelov�ch služeb“, tedy stanoven� poplatku za nocleh a stravu v nemocnici, nemus� vybočovat z mez� �stavnosti“. V př�padě plněn� ve smyslu � 16a odst. 1 p�sm. f) z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� je zcela evidentn�, že se nemůže jednat o bezplatnou zdravotn� p�či či zdravotn� pomůcky ve smyslu čl. 31 Listiny, ale o souběžně poskytovan� jin� souvisej�c� služby. Zde lze v pln�m rozsahu převz�t shora uvedenou argumentaci disentuj�c�ch soudců, a to i proto, že většinov� n�zor je v r�mci projedn�v�n� n�vrhu veden�ho pod Pl. �S 14/02 nepřijal za souč�st odůvodněn� n�lezu z toho důvodu, že se mu toliko jevila jako „vybočuj�c� z �kolu, před n�mž �stavn� soud v souvislosti s n�vrhem skupiny poslanců stoj�“. V opačn�m př�padě by pak - dovedeno ad absurdum - čl. 31 Listiny měl zakl�dat n�rok na bezplatn� ubytov�n� či pohostinsk� služby i mimo l�kařsk� zař�zen� a bez ohledu na to, zda jsou či nejsou poskytov�ny v souvislosti se zdravotn� p�č� či nikoliv. V t�to č�sti by se za předpokladu, že by ustanoven� � 16 odst. 1 p�sm. f) z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� nebylo napadeno i z dalš�ch důvodů (konformita legislativn�ho procesu), jednalo o n�vrh zjevně neopodstatněn�.

129. �stavn� soud se ve shora naznačen�ch intenc�ch zab�val �stavn� konformitou zaveden� regulačn�ch poplatků v ostatn�ch př�padech uveden�ch v � 16a z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�. Jak dokumentuje i př�klad poplatků ve smyslu � 16a odst. 1 p�sm. f) z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, nen� podstatn� n�zev platby, ale předevš�m jej� �čel. �stavn� soud vzal v �vahu, že na jedn� straně - pokud jde o pojem „poplatek“ - stoj� různ� definice poplatků, přičemž se připoušt�, že „pojem poplatků ve finančně vědeck�m smyslu se vždy nekryje s pojmem poplatků ve smyslu finančně pr�vn�m“ (srov. K. Čakrt, Poplatky, in: Slovn�k veřejn�ho pr�va československ�ho, III., Brno 1934, str. 204), na straně druh� se pojmu „poplatek“ použ�valo a použ�v� i pro označen� plateb, jež svoj� povahou nejsou platbou veřejnopr�vn�. Za telefonn� „poplatek“ se tak např. ve smyslu ustanoven� � 1 vl�dn�ho nař�zen� č. 16/1925 Sb., o d�vce z telefonn�ch poplatků „sluš� rozuměti hovorn�, a to jak hovorn� za hovory konan� z veřejn�ch hovoren, tak i hovorn� za hovory meziměstsk�“, v platn� pr�vn� �pravě se zcela vžit�m stalo označen� „poplatek z prodlen�“ (� 517 odst. 2 občansk�ho z�kon�ku), kter� je zcela jednoznačně institutem pr�va soukrom�ho. Je tedy zřejm�, že označen� „regulačn�ch poplatků“ nen� z hlediska prvotn�ho pr�vněterminologick�ho v�znamu přesn�, nicm�ně odpov�d� jist�mu v�znamov�mu posunu pojmu „poplatek“ k pojmu „platba“. �stavn� soud se d�le zab�val ot�zkou, zda „regulačn� poplatek“ nen� „cenou“. I pojem „cena“ je definov�n odlišně v ekonomick� teorii a pr�vněterminologicky. �stavn� soud předně dovodil, že „regulačn� poplatek“ nen� cenou ve smyslu z�kona č. 526/1990 Sb., o cen�ch, v platn�m zněn�, neboť nen� sjedn�n při n�kupu a prodeji zbož� ani nen� zjištěn podle zvl�štn�ho předpisu i k jin�m �čelům než prodeji (� 2 citovan�ho z�kona) a z�kon na něj nelze vztahovat, neboť dle � 4 z�kona z�kon se nevztahuje na odměny, �hrady, poplatky, n�hrady škod a n�kladů a �roky, upraven� zvl�štn�mi předpisy. Obecně je pak charakteristick�, že cena je ekvivalentem za věc, v�robek, v�kon, pr�ci či službu. „Regulačn� poplatek“, nen� ekvivalentem již z prvn�ho pohledu a nemůže b�t ani �hradou za poskytovanou zdravotn� p�či, neboť pak by jeho v�še nemohla b�t stejn� při l�čen� zv�šen� teploty praktick�m l�kařem a naopak při složit�m zdravotn�m �konu l�kaře-specialisty. Ve všech př�padech regulačn�ch poplatků se obsahově jedn� o platbu pacienta zdravotnick�mu zař�zen� sui generis podle principu do ut facias. V t�to souvislosti �stavn� soud vzal v �vahu jistou paralelu mezi l�kařstv�m a dalš�mi svobodn�mi povol�n�mi či uměleck�mi profesemi a dospěl k z�věru, že i l�kař, resp. zdravotnick� zař�zen�, vykon�v� souvisej�c� činnosti, bez nichž by se neobešel a bez nichž by nebyl s to l�kařskou p�či vůbec poskytovat. Takov� činnosti, jako např. administrativn� pr�ce, pr�vn� pomoc, pojištěn� odpovědnosti, doprava, �klid atp., vyv�j� zdravotnick� zař�zen� pro zajištěn� sv�ho chodu a připravenosti k tomu, aby mohlo poskytnout zdravotn� p�či. Nelze přehl�dnout, že např. odměňov�n� advok�tů vych�z� tradičně z rozlišen� odměny za poskytovanou pr�vn� pomoc, n�hrady hotov�ch v�dajů a režijn�ho pauš�lu. �stavn� soud neshledal důvodu, proč by nemohl b�t nast�něn� model �stavně konformně použiteln� i na př�pad l�kaři - zdravotnick� zař�zen�. Okolnost, že platba je činěna jako plněn� do ut facias, pak vyjadřuje i pod�l na př�spěvku zdravotnick�m zař�zen�m na souvisej�c� činnosti podle toho, kde jejich služeb nejv�ce využ�v�. �stavn� soud neshledal na tomto principu nic nespravedliv�ho a dod�v�, že princip ekvivalence a solidarity je napadenou pr�vn� �pravou vyj�dřen ve stanoven� limitu plateb dle � 16b odst. 1 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�. �stavn� soud dod�v�, že čl. 31 Listiny předpokl�d�, že zdravotn� p�če a zdravotn� pomůcky budou hrazeny pr�vě z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, nestanovuje však povinnost z veřejn�ho pojištěn� hradit vše, co zdravotn� p�č� anebo zdravotn� pomůckou nen�. Ve sv�ch důsledc�ch by pak tento �stavně konformn� v�klad ustanoven� čl. 31 Listiny a jeho pln� prom�tnut� do čl. 31 Listiny předpokl�dan�m z�konem vedl k tomu, že by prostředky z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� byly použity tehdy a jen tehdy, šlo-li by skutečně o Listinou garantovanou zdravotn� p�či a zdravotn� pomůcky. �stavn� soud neshled�v� okolnost, že platba dle principu do ut facias je pr�vně terminologicky nepřil�havě označena za důvod proti�stavnosti napaden�ch ustanoven�. Z hlediska seznatelnosti a srozumitelnosti z�kona nen� podle n�zoru �stavn�ho soudu podstatn� to, jak je ten či onen institut nazv�n, ale to, zda lze ze z�kona pochopit, jak� pr�va a jak� povinnosti maj� �častn�ci pr�vn�ch vztahů z�konem upravovan�ch, resp. jak je naplněna možnost osvojit si znalost z�kona ve smyslu sentence scire leges hoc non est verba earum tenere sed vim ac pot estatem.

130. Obdobně se �stavn� soud zab�val problematikou „regulačn�ho poplatku“ a „doplatku na l�ky“. I v tomto př�padě zkoumal �stavn� soud podstatu a �čel těchto plateb. Vzal předně v �vahu, že „platba za recept“ měla v česk�ch zem�ch i za situace, kdy byla �stavou garantov�na bezplatn� l�kařsk� p�če, svoji tradici. Tato platba vych�z� z principu do ut des a rovněž ji nelze posuzovat bez zv�žen� synallagmatick�ho propojen� pr�v a povinnost� pacienta l�k�rensk�ho zař�zen� a zdravotn� pojišťovny. U t�to platby je platebn�m m�stem l�k�rna, v r�mci syst�mu financov�n� se však z v�znamn� č�sti odr�ž� intence zaplacen� regulačn�ho poplatku ve sn�žen� doplatku na l�ky. Cenov� rozhodnut� Ministerstva zdravotnictv� ze dne 20. prosince 2007, kter�m se stanov� podm�nky cenov� regulace l�čiv�ch př�pravků a potravin pro zvl�štn� l�kařsk� �čely, způsoby cenov� regulace l�čiv�ch př�pravků a potravin pro zvl�štn� l�kařsk� �čely, podrobnosti k cenov� regulaci l�čiv�ch př�pravků a potravin pro zvl�štn� l�kařsk� �čely maxim�ln� cenou, pravidla pro cenov� usměrněn� l�čiv�ch př�pravků a potravin pro zvl�štn� l�kařsk� �čely, n�ležitosti n�vrhů na stanoven� maxim�ln� ceny l�čiv�ch př�pravků a potravin pro zvl�štn� l�kařsk� �čely, jej� změny a zrušen� a pravidla pro stanoven� maxim�ln� ceny za v�kony obchodu s l�čiv�mi př�pravky a potravinami pro zvl�štn� l�kařsk� �čely (d�le jen „cenov� rozhodnut�“), v č�sti V. odst. 5 stanovuje, že cena př�pravku regulovan�ho maxim�ln� cenou (se stanoven�mi v�jimkami) mus� b�t dodatečně sn�žena o č�stku vypočtenou dle vzorce: „regulačn� poplatek za v�dej l�čiv�ho př�pravku * (0,25*(ARCTG(CV/50-2,5)+1,6)) přičemž CV = cena v�robce nebo dovozce bez DPH“. Z tohoto postupu, a z prohlouben� degrese procentn� sazby maxim�ln� obchodn� přir�žky, jak plyne z č�sti V. odst. 3 cenov�ho rozhodnut�, je tedy zřejm�, že zaveden� regulačn�ch poplatků našlo svůj c�len� odraz v celkov�m mechanismu stanoven� v�sledn� ceny l�čiv�ho př�pravku, kdy l�k�rensk�mu zař�zen�, přestože je platebn�m m�stem, zůst�v� z vybran�ho regulačn�ho poplatku v z�sadě minim�ln� č�stka. Svědek Jul�nek, ministr zdravotnictv�, v odpovědi na ot�zku ohledně č�sti regulačn�ho poplatku, kter� zůst�v� l�k�rn�m jako zisk, odpověděl, že „ž�dn�“, pr�vě s ohledem na sn�žen� ceny l�čiv�ho př�pravku a „administraci poplatku“. Tak� u tohoto typu regulačn�ho poplatku je velmi v�znamn�m faktorem regulačn� funkce, a tedy naplňov�n� legitimn�ho c�le shora uveden�ho. Jak vyplynulo z proveden�ho dokazov�n�, je �čelem tohoto regulačn�ho poplatku v�st pacienty k odpovědn�mu př�stupu k opatřov�n� si l�ků tak, aby si pacient na l�kařsk� recept opatřil pouze l�ky, kter� potřebuje a spotřebuje, nikoliv aby je - jak se dosud, o čemž existuje obecn� povědom�, st�valo - měl možnost opatřovat do z�soby či si je v l�k�rně vyzvednout jen proto, aby u l�kaře, kter� mu je předepsal, vzbudil dojem, že se l�č�, l�ky však přitom neuž�val a ani je do l�k�rny nevr�til. Oček�van� efekt hospod�rnějš�ho nakl�d�n� s l�čivy již lze za dobu �činnosti napaden� pr�vn� �pravy zaznamenat. I v př�padě l�ků je strop 5.000,- Kč v�znamn�m prvkem podporuj�c�m solidaritu s pacienty, kteř� před �činnost� napaden� pr�vn� �pravy za l�čiva zaplatili na doplatc�ch vyšš� č�stky. Ze svědeck� v�povědi ministra zdravotnictv� vzal �stavn� soud za prok�zan�, že �činky t�to formy solidarity již v praxi od �činnosti napaden� pr�vn� �pravy v konkr�tn�ch př�padech z�važně nemocn�ch občanů nastaly. �stavn� soud neshledal za proti�stavn� co do z�kladu samotnou existenci doplatku na l�ky ani paušalizaci, a to opět za situace, že by nenastal „rdous�c� efekt“.

131. �stavně konformn� shledal �stavn� soud i stanoven� sankce zdravotnick�mu zař�zen� za nevyb�r�n� poplatků a pravomoc zdravotn� pojišťovny tuto sankci udělit. Jak již bylo řečeno, zdravotn� p�če je poskytov�na v syst�mu zdravotnictv�, bez něhož by nemohla b�t poskytov�na kvalitně, event. vůbec. Zdravotnick� zař�zen� nen� nositelem pr�va ve smyslu čl. 31 Listiny, t�m je občan, resp. pacient. Zdravotnick� zař�zen� je jednak poskytovatelem zdravotn� p�če, jednak subjektem v syst�mu zdravotnictv�, kter� pln� i funkce organizačn�, ekonomick�, finančn�, zaměstnavatelsk�, vědecko-v�zkumn�, osvětov� atp. Okolnost, že zdravotnick� zař�zen� nevyb�r� regulačn� poplatky, je deliktem, jehož objektem je z�jem na fungov�n� syst�mu zdravotnictv� a jeho ochrana. Jistou analogii lze shledat v sankc�ch, ukl�dan�ch např. za porušov�n� pravidel hospod�řsk� soutěže či v �pravě ochrany spotřebitele. I v těchto oblastech je za porušen� povinnosti, spoč�vaj�c� v nekal� deformaci soukromopr�vn�ho vztahu, ukl�d�na veřejnopr�vn� sankce. Důsledky neplněn� povinnosti vyb�rat regulačn� poplatek se mohou projevit např. v deformaci př�stupu ke zdravotnick�mu zař�zen� či na sn�žen� kvality tam, kde by zdravotnick� zař�zen� nevyb�raj�c� poplatky překračovalo kapacitu pacientů. �stavn� soud dod�v�, že je na vůli z�konod�rce, kter� subjekt vybav� pravomoc� veřejnopr�vn� sankce, pokud je sankce ukl�d�na jako v�sledek ř�dn�ho spr�vn�ho ř�zen� a rozhodnut� o udělen� sankce podl�h� soudn�mu přezkumu, což je v př�padě napaden� pr�vn� �pravy splněno.

132. V tomto směru �stavn� soud nav�c posuzoval toliko, zda je i nad�le bezplatn� l�kařsk� p�če hrazen� z veřejn�ho pojištěn� dostupn� a dospěl k z�věru, že při nejmenš�m i s ohledem k ustanoven� � 16a odst. 2 p�sm. d) z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� a na stanoven� limitu 5.000,- Kč dan�ho � 16a odst. 1 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� tomu tak je. �stavn� soud neshledal pr�vn� �pravu regulačn�ch poplatků proti�stavn�, bude však na z�konod�rci, aby dopady t�to �pravy sledoval, vyhodnocoval a platnou pr�vn� �pravu př�padně korigoval tak, aby dostupnost zdravotn� p�če byla všem st�le zajištěna, neboť nepř�m� zamezen� př�stupu k bezplatn� zdravotn� p�či hrazen� z veřejn�ho pojištěn� by ve sv�ch důsledc�ch mohlo znamenat i porušen� čl. 31 Listiny.

133. �stavn� soud se zab�val rovněž n�mitkami navrhovatelů ve vztahu k novelizovan�mu zněn� � 17 odst. 5 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�. Tvrzen� navrhovatelů, že toto ustanoven� je v rozporu s dosavadn� judikaturou �stavn�ho soudu, neboť jde o individu�ln� regulaci, nen� př�padn�. O situaci srovnatelnou s tou, kterou posuzoval �stavn� soud v n�lezu sp. zn. Pl �S 36/05, zjevně nejde. Napaden� ustanoven� � 17 odst. 5 je zmocňovac�m ustanoven�m pro Ministerstvo zdravotnictv� k vyd�n� seznamu zdravotn�ch v�konů s bodov�mi hodnotami. Tento seznam podle dikce napaden�ho ustanoven� m� m�t s ohledem na okruh adres�tů, kter� nen� nikterak individualizov�n, povahu normativn�ho a nikoliv individu�ln�ho spr�vn�ho aktu. Napaden� ustanoven�, jež zn� „Seznam zdravotn�ch v�konů s bodov�mi hodnotami vyd� Ministerstvo zdravotnictv� vyhl�škou“, se v z�sadě neliš� např. od obdobn�ho ustanoven� z�kona o advokacii, dle něhož je Ministerstvo spravedlnosti zmocněno k určen� odměny a n�hrad advok�ta, což se stalo vyhl�škou, v n�ž v př�padě mimosmluvn� odměny je rovněž d�n seznam �konů a tarifn� hodnota pro individu�lně neurčen� okruh advok�tů zapsan�ch v seznamu advok�tů. Způsob, kter� z�konod�rce zvolil, je standardn� a v analogick�ch př�padech nezpochybňovan�. O př�pad, jak� maj� na mysli navrhovatel�, by šlo tehdy, pokud by Ministerstvo zdravotnictv� bylo zmocněno k vyd�n� �pravy odlišn� v bodov�ch hodnot�ch pro jednotliv� zdravotn� v�kony, např. pro Nemocnici u sv. Anny v Brně odlišně než pro ostatn� nemocnice v Česk� republice. �stavn� soud dod�v�, že pokud by Ministerstvo zdravotnictv� takto ultra vires postupovalo a vydalo individualizovanou vyhl�šku, jež by neměla charakter obecně z�vazn�ho pr�vn�ho předpisu, ale skryt�ho individu�ln�ho spr�vn�ho aktu, bylo by jistě nam�stě proti takov� vyhl�šce brojit, samo z�konn� zmocněn� však �stavn� soud jako proti�stavn� neshledal.

134. Z�věrem lze shrnout, že �stavn� soud neměl důvod pro zrušen� napaden�ch č�st� z�kona pro proti�stavnost jejich obsahu ani z v jednom ze shora uveden�ch okruhů. Pro zam�tnut� n�vrhu by přitom postačovalo samostatně již jen to, aby �stavn� soud buďto dovodil, že z důvodu zdrženlivosti a minimalizace z�sahu nen� prostor pro derogačn� n�lez nebo že napaden� pr�vn� �prava nen� proti�stavn�, neboť napaden� z�konn� ustanoven� byla dle jeho n�zoru přijata v r�mci dan�m čl. 4 odst. 4 Listiny a obst�la v testu racionality. �stavn� soud měl tak teoreticky v podstatě na v�běr, zda zvol� pro odůvodněn� sv�ho rozhodnut� pouze jeden z okruhů důvodů nebo všechny okruhy. Pot�, kdy se v t�to konkr�tn� věci, jež se dot�k� velmi z�važn� problematiky života a zdrav�, rozhodl pro komplexnějš� př�stup, a tedy zvažov�n� důvodů ze všech okruhů, dod�v�, že mezi nimi hierarchicky upřednostňuje i v intenc�ch n�lezů ve věci sp. zn. Pl. �S 24/07 a sp. zn. Pl. �S 2/08 - maje přitom na zřeteli obsahovou prov�zanost a jednot�c� kontext z�kona o stabilizaci veřejn�ch rozpočtů a podot�kaje, že rozhodnut� o vyloučen� t�to věci a věci veden� pod sp. zn. Pl. �S 2/08 nemělo jin� než ryze procesn� charakter - důvody, jež jej přivedly ke zdrženlivosti a minimalizaci z�sahu. Okolnost, že napaden� pr�vn� �prava nebyla shled�na proti�stavn� a že obst�la v testu rozumnosti, pak vede k z�věru, že z�sah �stavn�ho soudu v analogick�ch věcech by mohl přich�zet do �vahy toliko v př�padě flagrantn� sv�vole, libovůle a nerozumnosti z�konod�rce, kter� - jak bylo opakovaně řečeno a naznačov�no - v t�to věci nebyla shled�na.

XII.

135.Vych�zeje ze všech uveden�ch skutečnost� �stavn� soud n�vrh v č�sti, projedn�van� pod sp. zn. Pl. �S 1/08, zam�tl [� 70 odst. 2 z�kona č. 182/1993 Sb.].

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci František Duchoň, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský a Eliška Wagnerová.