Sp. zn. Pl. ÚS 23/09 ve věci návrhu na zrušení § 34 odst. 3 a 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů 245/2012 účinný od 13.07.2012

Schválené: 15.05.2012
Účinnost od: 13.07.2012
Autor: Ústavního soudu
Oblast: TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Základní předpisy o mzdách a platech., Mzdy pracovníků soudů, státních notářství, vězeňství, nápravné výchovy.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Sp. zn. Pl. ÚS 23/09 ve věci návrhu na zrušení § 34 odst. 3 a 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů 245/2012 účinný od 13.07.2012
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 245/2012 s účinností od 13.07.2012
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

245/2012 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 23/09 dne 15. května 2012 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský a Miloslav Výborný o návrhu Okresního soudu v Jičíně na zrušení § 34 odst. 3 a 4 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 305/2008 Sb., ve vztahu k soudcům, takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

I.

1. Navrhovatel se v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen „stava“) svm nvrhem domhal, aby stavn soud zrušil vše citovan ustanoven v zhlav uvedenho zkona, a to „ve vztahu k soudcům“.

2. Uvedl, že u Okresnho soudu v Jičně probh řzen pod sp. zn. 7 C 73/2008 o žalobě, jž se soudce Okresnho soudu v Mlad Boleslavi JUDr. R. H. domh vůči Česk republice - Okresnmu soudu v Mlad Boleslavi - zaplacen čstky 8 118 Kč. Žalobce tvrd, že ve dnech 27. 11. 2007 a 29. 5. 2009 až 31. 5. 2009 byl v pracovn neschopnosti; za den 27. 11. 2007 mu byla vyplacena dvka nemocenskho pojištěn pouze ve vši 160 Kč, přičemž jeho průměrn plat za uveden den činil 3 945 Kč; za dny 29. 5. až 31. 5. 2009 činil rozdl mezi průměrnm platem za uveden dny a skutečně vyplacenou dvkou nemocenskho pojištěn 4 243 Kč. Žalovan čstka tedy představuje rozdl mezi skutečně vyplacenmi dvkami nemocenskho pojištěn a průměrnm platem připadajcm na uveden dny.

3. Navrhovatel uvedl, že o uveden rozdl žalobce přišel v důsledku nabyt činnosti zkona č. 420/2002 Sb., kterm se zkracuje doba, po kterou je představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům a sttnm zstupcům poskytovn plat při dočasn neschopnosti k vkonu funkce, a kterm se stanov někter opatřen v nemocenskm pojištěn (pči) a v důchodovm pojištěn, jenž nabyl činnosti dnem 1. 1. 2003. Tmto zkonem byla mimo jin novelizovna i ustanoven 34 odst. 3 a 4 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, tak, že představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, a soudci nenlež, pokud se dle nestanov jinak, plat za dobu, po kterou dočasně nevykonv funkci z důvodů, pro kter se podle zkonku prce zaměstnancům neposkytuje nhrada mzdy. Představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, a soudci, kter byl uznn dočasně neschopnm k vkonu funkce, přsluš plat nejdle po dobu 20 pracovnch dnů při tže dočasn neschopnosti k vkonu funkce nebo při vce dočasnch neschopnostech k vkonu funkce vzniklch v jednom kalendřnm roce po tutž dobu. Ostatnm představitelům nlež z důvodů a za podmnek stanovench ve větě prvn plat nejdle po dobu 30 kalendřnch dnů. Při posuzovn dočasn neschopnosti k vkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzovn dočasn pracovn neschopnosti.

4. Před novelou provedenou zkonem č. 420/2002 Sb. zněl 34 odst. 3 zkona č. 236/1995 Sb.: „(3) Představiteli a soudci nlež, pokud se dle nestanov jinak, plat i po dobu, po kterou dočasně nevykonv funkci a po nž by mu podle zvlštnch předpisů jinak nležely dvky nemocenskho pojištěn nahrazujc započitateln přjem, avšak nejdle po dobu šesti měsců; za jinou dobu, po nž představitel nebo soudce dočasně nevykonv funkci, se plat krt v poměru k dlce tto doby.“.

5. Navrhovatel je toho nzoru, že institut poskytovn plnho platu při dočasn pracovn neschopnosti je třeba považovat za jednu ze součst zruk materilnho zabezpečen soudce. Proto plat soudců nemůže a ani nesm bt pohyblivm faktorem, jehož vvoj je zvisl na prvě vldnoucm seskupen. Z důvodov zprvy vydan k zkonu č. 420/2002 Sb. se podv, že clem zkonodrce bylo „zachovn srovnatelnho postaven jednotlivch skupin pojištěnců, tj. sttnch zaměstnanců, představitelů sttn moci a soudců v dosavadnm systmu nemocenskho pojištěn“; postaven představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců považoval zkonodrce za nepřiměřen a nespravedliv vůči zaměstnancům, kterm je plat poskytovn za vykonanou prci a od prvnho dne pracovn neschopnosti jim nlež nemocensk v redukovan limitovan čstce bez ohledu na přjem, kter nahrazuje.

6. Navrhovatel citoval čl. 81 a 82 stavy, podle kterch soudn moc vykonvaj jmnem republiky nezvisl soudy, soudci jsou při vkonu sv funkce nezvisl a jejich nestrannost nesm nikdo ohrožovat. Pokud stava zakotvuje nezvislost soudu a soudců, mus bt podle navrhovatele i platov poměry soudců stabiln, zcela nezvisl na představch vkonn a zkonodrn moci vychzejcch z politicky motivovanch clů a nzorů. Prvě s ohledem na nezvislost soudců garantovanou stavou, nemůže zkonodrce přistupovat k platovm restrikcm u soudců podle shodnch zsad, jako je tomu v ostatnch oblastech veřejn sfry. Postup zkonodrce při „vyhotoven“ zkona č. 420/2002 Sb. považuje navrhovatel za nestavn, stojc v rozporu s prvem soudce na hmotn zabezpečen, kter je jednou z garanc jeho soudcovsk nezvislosti zaručen zkonem a stavou.

7. Dle navrhovatel shrnul čst judikatury stavnho soudu vztahujc se k platovm poměrům soudců.

8. Navrhovatel pokračoval opětovnou citac důvodov zprvy k zkonu č. 420/2002 Sb., kde se mimo jin uvd, že navrhovan opatřen v nemocenskm pojištěn pro rok 2003 sleduje vytvořen spory mandatornch vdajů sttu v obdob, kdy bude nutno prioritně zabezpečovat z prostředků sttnho rozpočtu nklady souvisejc s odstraňovnm důsledků povodn ze srpna 2002. Ve zprvě je tak uvedeno, že spora vyplvajc z navržen prvn pravy nebude pouze jednorzov v roce 2003, nbrž bude mt vliv na vši dvek i v budoucch letech, a že ztženou situaci pojištěnců v oblasti nemocenskho pojištěn je třeba pojmat jako integrln součst spolučasti na řešen důsledků živeln katastrofy, kter postihla republiku v srpnu 2002.

9. Navrhovatel je toho nzoru, že pokud zkonem č. 420/2002 Sb. byla soudcům vrazně zkrcena doba, po kterou je jim poskytovn plat při dočasn neschopnosti k vkonu funkce, a vzhledem k tomu, že se institut poskytovn plnho platu při dočasn neschopnosti považuje za jednu ze součst zruk materilnho zabezpečen soudce, došlo k nepřpustnmu zsahu do soudcovsk nezvislosti, resp. do prva soudce na materiln zabezpečen jeho soudcovsk nezvislosti. Proto navrhovatel řzen veden u něj pod sp. zn. 7 C 73/2008 přerušil a podal stavnmu soudu tento nvrh. Platovou restrikci vůči soudcům obsaženou v ustanoven čsti prvn zkona č. 420/2002 Sb. považuje za rozpornou s čl. 1 odst. l ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy a s čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod. Z uvedench důvodů se domh vydn nlezu, kterm by stavn soud jeho nvrhu vyhověl tak, jak je v jeho zhlav uvedeno.

10. Usnesenm Městskho soudu v Praze ze dne 28. 4. 2008 byla tato věc žalobce JUDr. R. H. veden u Okresnho soudu v Mlad Boleslavi přikzna (z důvodu vhodnosti podle 12 odst. 2 občanskho soudnho řdu) Okresnmu soudu v Jičně.

II.

11. stavn soud si k nvrhu Okresnho soudu v Jičně vyždal vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky a o stanovisko poždal rovněž Ministerstvo spravedlnosti.

12. Ve vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky je uvedeno, že nvrh zkona o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců byl předložen Poslaneck sněmovně dne 8. června 1995 jako tisk č. 1820 skupinou poslanců zastoupench poslancem Richardem Mandelkem. V hlasovn byl nvrh zkona Poslaneckou sněmovnou přijat; ze 133 přtomnch poslanců bylo 99 pro nvrh, 3 proti. Zkon byl podepsn prezidentem republiky, premirem a vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 26. řjna 1995 pod č. 236/1995 Sb. Nvrh zkona, kterm se zkracuje doba, po kterou je představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům a sttnm zstupcům poskytovn plat při dočasn neschopnosti k vkonu funkce, a kterm se stanov někter opatřen v nemocenskm pojištěn (pči) a v důchodovm pojištěn, předložila vlda Poslaneck sněmovně dne 10. zř 2002 jako sněmovn tisk č. 43. Na nvrh vldy vyhlsil předseda Poslaneck sněmovny stav legislativn nouze a nvrh zkona byl projednn ve zkrcenm jednn podle 99 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny. V podrobn rozpravě byly předneseny tři pozměňovac nvrhy, z nichž ždn neupravoval stavn stžnost napaden ustanoven. O celm předloženm nvrhu zkona bylo hlasovno a zkon byl Poslaneckou sněmovnou přijat. Z přtomnch 187 poslanců pro hlasovalo 106 poslanců, proti 14. Nvrh zkona byl doručen Sentu dne 16. zř 2002, Sent se jm nezabval. Prezident republiky zkon podepsal dne 23. zř 2002, ve Sbrce zkonů byl vyhlšen dne 27. zř 2002 pod č. 420/2002 Sb. Podle nzoru Poslaneck sněmovny byl uveden zkon přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavou stanovenm způsobem.

13. Vyjdřen Poslaneck sněmovny pokračuje konstatovnm, že ustanoven 34 odst. 3 a 4 zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn, kter upravuje finančn zabezpečen soudce při dočasn neschopnosti k vkonu funkce způsobem, kter uvd ve sv stavn stžnosti navrhovatel, bylo činn do 31. prosince 2007. Zkon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, v čsti třict zakotvuje dvě zcela nov zněn ustanoven 34 odst. 4 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „zkon o platu“) s činnost od 1. ledna 2008 a s činnost od 1. ledna 2009.

14. Sent Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen k nvrhu uvedl, že po věcn strnce je nvrh v zsadě shodn s nvrhem podanm stejnm navrhovatelem dne 13. listopadu 2008, kter byl u stavnho soudu veden pod sp. zn. Pl. S 33/08 [usnesen sp. zn. Pl. S 33/08 ze dne 11. 2. 2009 (ve SbNU nepublikovno, dostupn na http://nalus.usoud.cz)]; ten stavn soud dne 11. nora 2009 odmtl z důvodu neodstraniteln vady petitu, jelikož směřoval ke zrušen čsti prvn zkona č. 420/2002 Sb., tedy na zrušen čsti zkona novelizujcho. Nyn podan nvrh je z hlediska svho obsahu v zsadě identick s nvrhem předchozm (argumentačně směřuje proti změně, kter byla v ustanoven 34 zkona č. 236/1995 Sb. provedena zkonem č. 420/2002 Sb. s činnost od 1. ledna 2003) s tm rozdlem, že navrhovatel formuloval petit nikoliv ve vztahu k novelizujcmu zkonu, ale ve vztahu k přslušnm ustanovenm novelizovanho zkona ( 34 odst. 3 a 4 zkona o platu). Navrhovatel přitom formulac petitu navrhuje zrušen pravy platn ke dni podn nvrhu, jak lze dovozovat z včtu všech novelizac zkona, tedy včetně těch novelizac, kter nsledovaly po přijet zkona č. 420/2002 Sb. V tto souvislosti lze podle vyjdřen Sentu zmnit předevšm změnu schvlenou v roce 2006 v rmci zkona č. 189/2006 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o nemocenskm pojištěn, jež spočvala v tom, že v nvaznosti na nov systm nemocenskho pojištěn se do zkona o platu promtala obecn prava, kter byla obsažena v novm zkoně č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, (změna byla obsažena v čsti dvact devt zkona č. 189/2006 Sb.). prava zaveden zkonem č. 420/2002 Sb. se tedy zrušovala a nahrazovala obsahově zcela jinou pravou. Tato změna měla původně nastat s činnost od 1. ledna 2007. V souvislosti s posunem činnosti nov zkonn pravy nemocenskho pojištěn nejprve na 1. ledna 2008 a nsledně na 1. ledna 2009 pak došlo k tomu, že tato změna byla zapracovna do zkona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, (čst třict) a ze zkona č. 189/2006 Sb. byla vypuštěna (čst dvact devt v něm byla zrušena). Protože navrhovatel napad (pozn. argumentačně) jako protistavn pouze pravu přijatou v rmci zkona č. 420/2002 Sb. a k dalšm změnm nsledujcm po přijet tohoto zkona se ve svm podn ždnm způsobem nevyjadřuje (byť, jak je vše v zhlav uvedeno, je petit formulovn jinak), podvan vyjdřen Sentu (pr) vychz z takto pojatho nvrhu a zaměřuje se předevšm na projednvn argumentačně napaden pravy.

15. Sent uvedl, že zkon přijat pod č. 420/2002 Sb. byl spolu s několika dalšmi zkony projednvn v Poslaneck sněmovně ve stavu legislativn nouze, kterou v souvislosti s povodněmi v srpnu 2002 vyhlsil na nvrh vldy předseda Poslaneck sněmovny na dobu od 22. srpna 2002 do 13. zř 2002. Sentu byl nvrh zkona postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 16. zř 2002; vlda prostřednictvm svho předsedy poždala předsedu Sentu, aby Sent nvrh zkona projednal ve zkrcenm jednn. S tmto požadavkem vldy Sent na sv 21. schůzi konan dne 18. zř 2002 vyslovil souhlas, takže nvrh zkona byl projednvn ve zkrcenm jednn ve smyslu 118 zkona č. 107/1999 Sb., o jednacm řdu Sentu. Pokud jde o projednvn nvrhu zkona v přslušnch vborech Sentu, ve vyjdřen je mj. uvedeno, že ačkoliv byly určit pochybnosti o potřebě projednvat předmětn nvrh zkona ve zkrcenm jednn (a tak o uvděnch čstkch spor), zskal nvrh zkona podporu sentorů, a to i s ohledem na to, že se jednalo o oblast pravy, kterou se v předchozm funkčnm obdob Sent poměrně velmi podrobně zabval.

16. V roce 1999 totiž Sent přijal sentn nvrh novely zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn pozdějšch předpisů, (jednalo se o sentn tisk č. 90/1998, kter předložila skupina sentorů - členů stavněprvnho vboru) ve kterm byla vedle jinch zprav obsažena tak změna 34 odst. 3. V tomto ustanoven, v němž byl pro představitele sttn moci a soudce stanoven nrok na plat po dobu až 6 měsců namsto dvek nemocenskho pojištěn, bylo navrženo nov zněn v tom smyslu, že „Za dobu, po kterou představitel a soudce dočasně nevykonv funkci, se plat krt v poměru k dlce tto doby -“. V důvodov zprvě bylo k tto pravě uvedeno, že „- v souladu s stavnm principem rovnosti se navrhuje představitelům i soudcům odejmout zabezpečen platem po dobu šesti měsců pracovn neschopnosti. Za dobu pracovn neschopnosti stejně jako za jinou dobu, po kterou nebude funkce dočasně vykonvna, bude plat krcen, přičemž za dobu pracovn neschopnosti bude představitelům a soudcům nležet nemocensk -“. Byla tedy navržena změna spočvajc v tom, aby pro představitele a soudce byla zavedena obecně platn prvn prava vychzejc z toho, že mzda či plat nlež za vykonanou prci (tedy že se krt za neodpracovanou dobu), přičemž v zvislosti na důvodu, pro kter prce (funkce) nebyla vykonvna, budou představitelům sttn moci a soudcům nležet peněžit dvky nemocenskho pojištěn v souladu s obecně platnou prvn pravou. K navrhovan změně lze podle vyjdřen Sentu pro plnost zmnit argument, kter (kromě jinho) při projednvn zmněnho nvrhu zkona v Sentu uvedl zstupce navrhovatelů k původn (zvhodňujc) pravě: „Uveden zkon v platnm zněn, jak jsem již avizoval, je totiž v lepšm přpadě na pokraji stavnosti, ale pravděpodobnějš je tvrzen, že je protistavn, že je v rozporu s stavnm principem rovnosti. A to proto, že u všech těchto představitelů sttn moci a soudců stanov zsadu, že na rozdl od ostatnch občanů tito představitel sttn moci maj nrok na to, aby v každm kalendřnm roce šest měsců po dobu, ať už pracovn neschopnosti nebo jinch překžek v prci, jako je třeba ošetřovn dtěte, mateřsk dovolen apod., v těchto přpadech čerpali pln plat.“. Sent tuto změnu spolu se změnami dalšch ustanoven zkona schvlil a postoupil k dalšmu projednn Poslaneck sněmovně. Tehdy však v Poslaneck sněmovně (v nž byl nvrh zkona projednn jako sněmovn tisk č. 164/1999) byl sentn nvrh zkona těsnou většinou zamtnut, zřejmě však z jinch důvodů než byla navrhovan změna 34 zkona č. 236/1995 Sb., jelikož k tto pravě nezazněly ždn vhrady. Tomu ostatně odpovd i situace v dalšm obdob, kdy byla oběma komorami Parlamentu shodně přijata změna ustanoven 34 zkona č. 236/1995 Sb., kter byla navrhovatelem napadena jako protistavn (proveden s činnost od 1. ledna 2003 zkonem č. 420/2002 Sb.), tak i nsledujc změna souvisejc s uplatněnm nov zkonn pravy nemocenskho pojištěn (proveden s činnost od 1. ledna 2008, resp. od 1. ledna 2009 zkonem č. 261/2007 Sb.). V tto souvislosti lze poukzat tž na to, že při projednvn vše zmněnho sentnho tisku č. 354 na 21. schůzi Sentu zstupce předkladatele (ministr prce a socilnch věc) k vldou navrhovan změně 34 zkona č. 236/1995 Sb. uvedl, že navrhovan opatřen by přineslo určitou sporu finančnch prostředků, což ale nen hlavn cl. Jak uvedl: „- hlavnm clem je dosažen srovnatelnho postaven jednotlivch skupin pojištěnců v systmu nemocenskho pojištěn. Současnou prvn pravu nelze ani s ohledem na nročnost vykonvanch funkc považovat za přiměřenou a spravedlivou vůči zaměstnancům, kterm od prvnho dne pracovn neschopnosti nlež nemocensk v redukovan limitovan čstce bez ohledu na přjem, kter nahrazuje. Navrhovan řešen se neomezuje pouze na rok 2003, protože nen důvod se po jeho uplynut k současn prvn pravě vracet.“.

17. Podle vyjdřen Sentu, jak z vše uvedenho vyplv, jestliže navrhovatel m za to, že zkrcen doby, po kterou byl vymezenmu okruhu představitelů sttn moci a soudcům poskytovn plat při dočasn neschopnosti k vkonu funkce, bylo ve vztahu k soudcům protistavn, většinov nzor sentorů nedlouho před projednvnm takov pravy v Sentu byl zcela opačn; za protistavn byla považovna podstatně zvhodňujc prava pro představitele sttn moci a soudce a tento nzor se projevil i při projednvn předmětnho nvrhu zkona na zmněn 21. schůzi Sentu, a rovněž v dalšm obdob, kdy se i pro představitele sttn moci a soudce zavdělo uplatněn obecn pravy systmu nemocenskho pojištěn. Pokud jde o změny ustanoven 34 odst. 3 a 4 zkona č. 236/1995 Sb. proveden zkonem č. 420/2002 Sb., Sent předmětn nvrh novely zkona podle svho vyjdřen projednal v mezch stavou stanoven kompetence a stavně stanovenm způsobem; jelikož odpovdal představm Sentu o potřebě změnit předmětnou pravu, usnesl se k tomuto nvrhu novely zkona souhlasně (usnesenm nezabvat se byl nvrh zkona přijat) ve většinovm přesvědčen, že je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky a s jejmi mezinrodnmi zvazky. Totž lze uvst i k nslednm novelm napadenho ustanoven zkona, kter byly schvleny v dalšm obdob. Ve vztahu ke změnm provedenm vše zmněnm zkonem č. 261/2007 Sb. pak lze poukzat i na to, že šlo o změny, kter byly již v roce 2007 napadeny jako protistavn v rmci několika nvrhů podanch na zrušen uvedenho zkona, popřpadě jeho čst (mezi ktermi byla uvedena i čst třict), o nichž stavn soud rozhodl nlezem sp. zn. Pl. S 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.). Pokud jde o nvrh na zrušen 34 odst. 3 a 4 zkona o platu je podle nzoru Sentu namstě poukzat na to, že zrušen navrhovanch ustanoven by navodilo stav, ve kterm by pro soudce okresnch, krajskch a vrchnch soudů, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu neexistovala ždn prvn prava, kter by jakmkoliv způsobem omezovala jejich nrok na pobrn platu i v přpadech, kdy by soudce z jakhokoliv důvodu a po jakoukoliv dobu nevykonval svoji funkci. K takovmu zvěru lze dospět na zkladě ustlen judikatury stavnho soudu vyjadřujc nzor, že „zrušenm protistavnho ustanoven zkona neožv ustanoven dřvějš, kter bylo protistavnm ustanovenm zrušeno či změněno“.

18. Ve stanovisku Ministerstva spravedlnosti (koncipovanm však jako vyjdřen tehdejš ministryně spravedlnosti) je zejmna uvedeno, že pokud nebude předmětn nvrh odmtnut s ohledem na novelizaci ustanoven 34 odst. 4 zkona o platu provedenou zkonem č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodřskho růstu a sociln stability, s činnost od 1. 7. 2009, ministryně konstatuje, že v obecn rovině nen nakloněna odnmn platů či dalšch nležitost spojench s vkonem soudcovsk funkce. Posouzen otzky, zda zkonodrn moc je či nen, ve vazbě na vvoj stavu veřejnch rozpočtů v Česk republice, oprvněna zkonem omezit dobu, po kterou je určit skupině osob namsto dvek nemocenskho pojištěn poskytovn plat, a jejichž odměňovn je z těchto rozpočtů financovno, aniž by šlo v přpadě soudců o nepřpustn omezovn principu soudcovsk nezvislosti, je však vhradně věc stavnho soudu. Nicmně nzor, že mra nezvislosti soudce je, bez ohledu na jakkoliv existujc objektivn okolnosti, přmo zvisl na vši hmotnho zabezpečen, nepovažuje ministryně spravedlnosti za přijateln. Rovněž tak je přesvědčena, že zkrcenm doby z původnch šesti měsců, postupně v důsledku opakovanch novelizac 34 zkona č. 236/1995 Sb., na 14 kalendřnch dnů, po kter s činnost od 1. 1. 2009 představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, a soudci nlež plat ve snžen vši, a to ve vši 60 % (s vjimkou prvnch tř pracovnch dnů, za kter plat nepřsluš), nedošlo k nepřpustnmu zsahu do soudcovsk nezvislosti a do prva soudce na materiln zabezpečen jeho soudcovsk nezvislosti. Otzku soudcovsk nezvislosti ve vztahu k materilnmu zabezpečen nelze (pr) vykldat takto extenzivně a nelze nemt na zřeteli, že po dobu dočasn pracovn neschopnosti soudce vlastn vkon funkce neprovd. Ministryně spravedlnosti je rovněž přesvědčena, že zkonodrce novelizovanm ustanovenm neohrozil „řdn pracovn podmnky“ soudců, pod kter se dle doporučen Vboru ministrů Rady Evropy ze dne 13. 10. 1994 řad i zajištěn přiměřenosti postaven a odměňovn soudců s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovn zatžen, neboť v přpadě dočasn pracovn neschopnosti nelze hovořit o odměňovn. Nejedn se de facto o plat, ale o zvlštn způsob určen nroku na dvky socilnho zabezpečen. Shodně tak tento počin zkonodrce, kter je předmětem nvrhu Okresnho soudu v Jičně, nelze dle vyjdřen označit za platovou restrikci vůči soudcům v pravm slova smyslu, neboť odlišnost dotčench subjektů byla zohledněna. Ministryně spravedlnosti uzavřela, že nezvislost soudců, zaručen zkonem a stavou, nebyla tmto krokem zkonodrce narušena ani ohrožena; rovněž tak zvlštn prvn prava poskytovn platu soudcům namsto nemocenskho, kter by jim jinak nleželo ve vši jako ostatnm zaměstnancům, neboť obecně podlhaj režimu zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů, byla zachovna. Proto navrhla, aby stavn soud nvrh zamtl.

III.

19. stavn soud nejdřve v souladu s 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., zkoumal, zda zkon, u kterho navrhovatel namt protistavnost jeho ustanoven, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Z vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky, jakož i z přslušnch sněmovnch tisků a dajů o průběhu hlasovn zjistil, že napaden zkon č. 236/1995 Sb., jakož i jeho novely měnc napaden ustanoven 34 odst. 3 a 4 (zkon č. 420/2002 Sb. a zkon č. 261/2007 Sb.) byly přijaty při dodržen kvor stanovench v čl. 39 odst. 1 a 2 stavy, řdně podepsny přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšeny ve Sbrce zkonů; byly tedy vydny stavou předepsanm způsobem a v mezch stavou stanoven kompetence.

IV.

20. Legislativn vvoj byl nsledujc.

21. Ustanoven 34 odst. 3 a 4 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnu a soudců, ve zněn platnm a činnm od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2007 (zkon č. 420/2002 Sb.) - jež se tkaj prvnho data žalobcem uplatněnho nvrhu, tj. 27. 11. 2007, zněla:

– ustanoven 34 odstavce 3 včetně poznmek pod čarou č. 9) a 10):

„(3) Představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, 9) a soudci nenlež, pokud se dle nestanov jinak, plat za dobu, po kterou dočasně nevykonv funkci z důvodů, pro kter se podle zkonku prce zaměstnancům neposkytuje nhrada mzdy, 10) pokud se dle nestanov jinak.“.

22. Ustanoven 34 odstavce 4:

„(4) Představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, 9) a soudci, kter byl uznn dočasně neschopnm k vkonu funkce, přsluš plat nejdle po dobu 20 pracovnch dnů při tže dočasn neschopnosti k vkonu funkce nebo při vce dočasnch neschopnostech k vkonu funkce vzniklch v jednom kalendřnm roce po tutž dobu. Ostatnm představitelům nlež z důvodů a za podmnek stanovench ve větě prvn plat nejdle po dobu 30 kalendřnch dnů. Při posuzovn dočasn neschopnosti k vkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzovn dočasn pracovn neschopnosti.

9) Napřklad zkon č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 166/1993 Sb., o Nejvyššm kontrolnm řadu, ve zněn pozdějšch předpisů.

10) 127 a 128 zkonku prce.“

23. Jak již bylo uvedeno shora, tato prvn prava platila do 31. prosince 2007. stavn soud při posuzovn předmětnho nvrhu - ve fzi zkoumn otzky existence podmnek řzen - zjistil, že poslze byl vydn zkon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, jenž v čsti třict zakotvuje dvě zcela nov zněn ustanoven 34 odst. 4 zkona o platu, s činnost jednak od 1. ledna 2008, jednak od 1. ledna 2009.

24. Pot tedy napaden ustanoven 34 odstavce 4 - jež se tk s činnost od 1. 1. 2009 druhho obdob žalobcem uplatněnho nvrhu za dny 29. 5. až 31. 5. 2009 - znělo:

25. Od 1. 1. 2008

„(4) Představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, a soudci, kteř byli uznni dočasně neschopnmi k vkonu funkce, nepřsluš plat za pracovn dny, kter připadnou na prvn 3 kalendřn dny dočasn neschopnosti k vkonu funkce; od čtvrtho kalendřnho dne přsluš plat nejdle po dobu 18 pracovnch dnů při tže dočasn neschopnosti k vkonu funkce nebo při vce dočasnch neschopnostech k vkonu funkce vzniklch v jednom kalendřnm roce po tutž dobu s tm, že při ždn z nich se plat za pracovn dny, kter připadnou na prvn 3 kalendřn dny dočasn neschopnosti k vkonu funkce, neposkytuje. Ostatnm představitelům a poslancům Evropskho parlamentu přsluš z důvodů a za podmnek stanovench ve větě prvn plat nejdle po dobu 27 kalendřnch dnů s tm, že při ždn dočasn neschopnosti k vkonu funkce se jim plat neposkytuje po dobu prvnch 3 kalendřnch dnů. Při dočasn neschopnosti k vkonu funkce vznikl z důvodu pracovnho razu nebo nemoci z povoln se však poskytuje plat již od počtku dočasn neschopnosti k vkonu funkce, a to nejdle po dobu uvedenou ve větě prvn a druh. Při posuzovn dočasn neschopnosti k vkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzovn dočasn pracovn neschopnosti; za dočasnou neschopnost k vkonu funkce se pro čely tohoto zkona považuje tž nařzen karantna.“

26. Od 1. 1. 2009

„(4) Představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, a soudci, kteř byli uznni dočasně prce neschopnmi nebo jim byla nařzena karantna, přsluš v době prvnch 14 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti (karantny) plat ve snžen vši, a to ve vši 60 %, s vjimkou prvnch 3 pracovnch dnů, za kter plat nepřsluš. Ostatnm představitelům a poslancům Evropskho parlamentu přsluš v obdob od čtvrtho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti (karantny) do čtrnctho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti (karantny) plat za každ kalendřn den ve snžen vši, a to ve vši 60 % jedn třicetiny platu; plat nepřsluš za obdob prvnch 3 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti (karantny). Plat stanoven podle věty prvn a druh se snižuje o 50 %, jde-li o přpady, kdy se nemocensk podle předpisů o nemocenskm pojištěn snižuje na polovinu10a). Vše platu ve snžen vši za jednotliv den se zaokrouhluje na cel koruny směrem nahoru. Při dočasn pracovn neschopnosti vznikl z důvodu pracovnho razu nebo nemoci z povoln se však poskytuje plat v pln vši od počtku do čtrnctho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti.

10a) 31 zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn.“

27. Takto (atypicky) rozdělen činnost různch zněn 34 odst. 4 zkona o platu se opr o čl. LXXXI zkona č. 261/2007 Sb., podle něhož: „Tento zkon nabv činnosti dnem 1. ledna 2008, s vjimkou ustanoven - c) - čl. XLVI bodu 3 -, kter nabvaj činnosti dnem 1. ledna 2009,“ (uveden čl. XLVI bod 3 se tk 34 odst. 4 zkona o platu).

28. Pro plnost je nutno zmnit, že poslze bylo předmětn ustanoven dotčeno změnami ještě dvakrt, a to zkonem č. 326/2009 Sb. s činnost od 1. 7. 2009 a zkonem č. 364/2011 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s spornmi opatřenmi v působnosti Ministerstva prce a socilnch věc, s činnost od 1. 1. 2012 (pozn. kter se již tto současn věci netkaj). V současn době tedy uveden ustanoven 34 odst. 4 zn:

„(4) Představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, a soudci, kteř byli uznni dočasně prce neschopnmi nebo jim byla nařzena karantna, přsluš v době prvnch 14 kalendřnch dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvnch 21 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti (karantny) plat ve snžen vši, a to ve vši 60 % průměrnho vdělku, s vjimkou prvnch 3 pracovnch dnů, za kter při dočasn pracovn neschopnosti plat nepřsluš. Ostatnm představitelům a poslancům Evropskho parlamentu přsluš v obdob od čtvrtho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti (karantny) do čtrnctho kalendřnho dne a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvactho prvnho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti (karantny) plat za každ kalendřn den ve snžen vši, a to ve vši 60 % jedn třicetiny platu; plat nepřsluš za obdob prvnch 3 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti a v obdob prvnch 3 kalendřnch dnů nařzen karantny přsluš za každ kalendřn den ve snžen vši, a to ve vši 60 % jedn třicetiny platu. Plat stanoven podle věty prvn a druh se snižuje o 50 %, jde-li o přpady, kdy se nemocensk podle předpisů o nemocenskm pojištěn snižuje na polovinu10a). Pro čely stanoven snženho platu podle věty prvn se zjištěn průměrn vdělek upravuje shodnm způsobem jako průměrn vdělek pro stanoven nhrady platu podle 192 zkonku prce; pro čely stanoven vše platu ve snžen vši podle věty druh se jedna třicetina platu uprav stejnm způsobem, jakm se upravuje denn vyměřovac zklad pro stanoven nemocenskho z nemocenskho pojištěn. Vše platu ve snžen vši za jednotliv den se zaokrouhluje na cel koruny směrem nahoru. Při dočasn pracovn neschopnosti vznikl z důvodu pracovnho razu nebo nemoci z povoln se však poskytuje plat v pln vši od počtku do čtrnctho kalendřnho dne a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvactho prvnho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti.“.

29. Je zřejm, že v danm přpadě došlo k poněkud specifick procesn situaci. Zrekapituluje-li se ještě jednou vvoj cel věci, podle spisovho materilu zaslanho navrhovatelem (spis Okresnho soudu v Jičně sp. zn. 7 C 73/2008) lze konstatovat, že žalobce JUDr. R. H. podal dne 12. 3. 2008 žalobu, kterou se domhal vůči Česk republice zaplacen čstky 3 785 Kč jako rozdlu mezi průměrnm platem 28. Pro plnost je nutno zmnit, že poslze bylo předmětn ustanoven dotčeno změnami ještě dvakrt, a to zkonem č. 326/2009 Sb. s činnost od 1. 7. 2009 a zkonem č. 364/2011 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s spornmi opatřenmi v působnosti Ministerstva prce a socilnch věc, s činnost od 1. 1. 2012 (pozn. kter se již tto současn věci netkaj). V současn době tedy uveden ustanoven 34 odst. 4 zn:

„(4) Představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, a soudci, kteř byli uznni dočasně prce neschopnmi nebo jim byla nařzena karantna, přsluš v době prvnch 14 kalendřnch dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvnch 21 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti (karantny) plat ve snžen vši, a to ve vši 60 % průměrnho vdělku, s vjimkou prvnch 3 pracovnch dnů, za kter při dočasn pracovn neschopnosti plat nepřsluš. Ostatnm představitelům a poslancům Evropskho parlamentu přsluš v obdob od čtvrtho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti (karantny) do čtrnctho kalendřnho dne a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvactho prvnho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti (karantny) plat za každ kalendřn den ve snžen vši, a to ve vši 60 % jedn třicetiny platu; plat nepřsluš za obdob prvnch 3 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti a v obdob prvnch 3 kalendřnch dnů nařzen karantny přsluš za každ kalendřn den ve snžen vši, a to ve vši 60 % jedn třicetiny platu. Plat stanoven podle věty prvn a druh se snižuje o 50 %, jde-li o přpady, kdy se nemocensk podle předpisů o nemocenskm pojištěn snižuje na polovinu10a). Pro čely stanoven snženho platu podle věty prvn se zjištěn průměrn vdělek upravuje shodnm způsobem jako průměrn vdělek pro stanoven nhrady platu podle 192 zkonku prce; pro čely stanoven vše platu ve snžen vši podle věty druh se jedna třicetina platu uprav stejnm způsobem, jakm se upravuje denn vyměřovac zklad pro stanoven nemocenskho z nemocenskho pojištěn. Vše platu ve snžen vši za jednotliv den se zaokrouhluje na cel koruny směrem nahoru. Při dočasn pracovn neschopnosti vznikl z důvodu pracovnho razu nebo nemoci z povoln se však poskytuje plat v pln vši od počtku do čtrnctho kalendřnho dne a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvactho prvnho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti.“.za den 27. 11. 2007, kdy byl v pracovn neschopnosti, a skutečně vyplacenou dvkou nemocenskho pojištěn. Soud řzen přerušil a podal dne 7. 11. 2008 v tto věci prvn nvrh stavnmu soudu na zrušen čsti prvn zkona č. 420/2002 Sb. stavn soud usnesenm ze dne 11. 2. 2009 sp. zn. Pl. S 33/08 (viz vše) nvrh odmtl pro vadu petitu, jelikož navrhovatel napadl novelizujc předpis, a nikoliv předpis novelizovan, tj. zkon č. 236/1995 Sb. Pot žalobce JUDr. R. H. podnm ze dne 8. 6. 2009 žalobu u Okresnho soudu v Jičně doplnil s tm, že byl ve dnech od 29. 5. 2009 do 31. 5. 2009 opět v pracovn neschopnosti a za tyto dny mu v důsledku platn prvn pravy ušlo 4 234 Kč; o tuto čstku tedy svoji žalobu rozšřil. Nsledně navrhovatel (Okresn soud v Jičně) podal tento, nyn projednvan, nvrh konkretizovan v zhlav tohoto nlezu.

30. Došlo tedy k tomu, že klčov pasže čsti napadenho ustanoven 34 odst. 4 zkona č. 236/1995 Sb. doznaly několika změn a v současn době zn toto ustanoven jinak (srov. vše). Navrhovatel však usiluje o to, aby stavn soud v rmci konkrtn kontroly norem přezkoumal ustanoven zkona, kter m aplikovat ve věci žalobce, a to jednou ve zněn, kter vůči němu bylo uplatněno ve vztahu ke dni 27. 11. 2007 (prvn pracovn neschopnost) a podruh ve vztahu ke dnům 29. 5. až 31. 5. 2009 (druh pracovn neschopnost).

31. Podle ustanoven 66 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., je nvrh nepřpustn, jestliže zkon, jin prvn předpis nebo jejich jednotliv ustanoven, jejichž zrušen je navrhovno, pozbyly před doručenm nvrhu stavnmu soudu platnosti.

32. K interpretaci uveden situace se v obdobnm přpadě (ve vztahu k možnosti zastaven řzen) stavn soud vyjdřil zejmna v nlezu sp. zn. Pl. S 38/06 ze dne 6. 2. 2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.), ve kterm podrobně shrnul i veškerou svoji relevantn judikaturu vztahujc se k dan problematice. Na tento nlez lze pro stručnost odkzat; stavn soud zde, poněkud zjednodušeně vyjdřeno, dospv mj. k zvěru, že v přpadě neexistence explicitnch intertemporlnch ustanoven, tj. za situace, kdy zkonodrce mlč jak k otzce, zda je nrok podle předchoz pravy zachovn, tak k aplikovatelnosti nov pravy, je dle stavnho soudu třeba přijmout takov vklad, kter šetř smysl a podstatu zkladnho prva, v danm přpadě prva na legitimn očekvn. Pokud m obecn soud, kter se obrtil na stavn soud podle čl. 95 odst. 2 stavy, v řzen aplikovat prvn předpis ve zněn před jeho změnou, připoušt se možnost, aby stavn soud ve věci rozhodl akademickm, deklaratornm, vrokem konstatujcm protistavnost již zrušenho zkonnho ustanoven. Podle citovanho nlezu však uveden postup dopad na přpady, ve kterch je tmto adrestem veřejn moc. Prav retroaktivita v přpadě vysloven protistavnosti již zrušenho zkona a posouzen předchozch skutkovch jednn stavně konformn prvn pravou s činky ex tunc na straně veřejn moci nezakld porušen principu ochrany důvěry občanů v prvo, přp. zsah do prvn jistoty, resp. nabytch prv. Situace odlišn však nastv v přpadech horizontlnho působen zkladnch prv a svobod. Na tyto přpady ve vztahu k třetm osobm nutno podle tohoto nlezu vzthnout principy ochrany důvěry občanů v prvo, prvn jistoty, resp. nabytch prv a za jedin možn přpad průlomu zkazu zpětn činnosti prvn normy v řzen o kontrole norem u horizontlnho působen zkladnch prv a svobod lze akceptovat ochranu hodnot, jež spadaj do rmce materilnho jdra stavy dle jejho čl. 9 odst. 2.

33. Ve zkouman věci je zřejm, že se jedn o přpad, ve kterm je adrestem povinnost veřejn moc a působen zkladnch prv m vertikln strukturu; přezkumu stavnosti již zrušench či pozměněnch, ale v konkrtn věci stle aplikovatelnch ustanoven napadenho zkona, tedy nic nebrn.

34. Z procesnho hlediska je rovněž namstě připomenout, jak to učinil i Sent Parlamentu ve vše reprodukovanm vyjdřen k tomuto nvrhu, že změny zkona o platu proveden zmněnm zkonem č. 261/2007 Sb. byly již napadeny jako protistavn v rmci několika nvrhů podanch na zrušen uvedenho zkona (rozuměj zkona č. 261/2007 Sb.), resp. jeho čst (mezi ktermi byla uvedena i zde relevantn čst třict novelizujc zkon o platu); o nich rozhodl stavn soud nlezem sp. zn. Pl. S 2/08 (viz vše).

35. V citovanm nlezu (srov. zejmna body 33 až 36) tehdy stavn soud mj. konstatoval, že „novela prvnho předpisu nem samostatnou normativn existenci, nbrž se stv součst novelizovanho prvnho předpisu - a jako takov je posuzovna i jej stavnost. Jsou-li v řzen o kontrole norem derogačnmi důvody absence normotvorn kompetence, resp. porušen stavně předepsanho způsobu přijet prvnho předpisu, je pak posuzovna stavnost samotn novely -“. stavn soud tam opakovaně „zdůraznil, že při posuzovn rozporu zkona, přpadně jeho jednotlivch ustanoven, s stavnm pořdkem je vzn pouze petitem, a nikoli jeho odůvodněnm - Broj-li navrhovatel proti obsahovmu nesouladu zkona s stavnm pořdkem, pak pro čely stavnho přezkumu nepostačuje toliko označit zkon (přpadně jeho jednotliv ustanoven), navržen ke zrušen, nbrž je nezbytn uvst i důvod namtan protistavnosti. Neunese-li navrhovatel v řzen o kontrole norem břemeno tvrzen protistavnosti, nelze než považovat takov nvrh za rozporn s ustanovenm 34 odst. 1 zkona o stavnm soudu, a tedy nezpůsobil meritornho projednn - Důsledky uvedenho zvěru dopadaj na ty čsti petitu, v nichž se skupina 67 poslanců domhala zrušen čsti patnct až dvact druh, dvact čtvrt až třict devt a čsti čtyřict čtvrt zkona. Kromě nmitek procedurlnch nebyly vůči těmto čstem zkona ze strany tto skupiny navrhovatelů (tj. skupiny 67 poslanců) vzneseny ždn obsahov (materiln) vtky.“ (pozn. nvrh dalš skupiny 43 poslanců se materilně netkal čsti třict zkona č. 261/2007 Sb., kter koresponduje s čst nyn napadench zkonnch ustanoven).

36. V nyn přezkoumvan věci tedy nem napaden prvn prava pro předmětn řzen důsledky rei iudicatae a stavn soud se nvrhem mohl zabvat věcně.

V.

37. Pro přehlednost je namstě znovu zopakovat zněn napadench zkonnch ustanoven, u kterch v rmci tzv. konkrtn kontroly stavnosti přezkoumal stavn soud jejich soulad s stavnm pořdkem Česk republiky.

38. Ustanoven 34 odstavce 3:

„(3) Představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, 9) a soudci nenlež, pokud se dle nestanov jinak, plat za dobu, po kterou dočasně nevykonv funkci z důvodů, pro kter se podle zkonku prce zaměstnancům neposkytuje nhrada mzdy,10) pokud se dle nestanov jinak.“

39. Ustanoven 34 odstavce 4: (ve zněn platnm a činnm do 31. prosince 2007)

„(4) Představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, 9) a soudci, kter byl uznn dočasně neschopnm k vkonu funkce, přsluš plat nejdle po dobu 20 pracovnch dnů při tže dočasn neschopnosti k vkonu funkce nebo při vce dočasnch neschopnostech k vkonu funkce vzniklch v jednom kalendřnm roce po tutž dobu. Ostatnm představitelům nlež z důvodů a za podmnek stanovench ve větě prvn plat nejdle po dobu 30 kalendřnch dnů. Při posuzovn dočasn neschopnosti k vkonu funkce se postupuje obdobně podle předpisů o posuzovn dočasn pracovn neschopnosti.

9) Napřklad zkon č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 166/1993 Sb., o Nejvyššm kontrolnm řadu, ve zněn pozdějšch předpisů.

10) 127 a 128 zkonku prce.“

40. Ustanoven 34 odstavce 4: (ve zněn platnm a činnm od 1. 1. 2009 do 1. 7. 2009)

„(4) Představiteli, jehož vkon funkce se řd zvlštnm prvnm předpisem a zkonkem prce, a soudci, kteř byli uznni dočasně prce neschopnmi nebo jim byla nařzena karantna, přsluš v době prvnch 14 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti (karantny) plat ve snžen vši, a to ve vši 60 %, s vjimkou prvnch 3 pracovnch dnů, za kter při dočasn pracovn neschopnosti plat nepřsluš a při nařzen karantně se plat poskytuje ve snžen vši 25 %. Ostatnm představitelům a poslancům Evropskho parlamentu přsluš v obdob od čtvrtho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti (karantny) do čtrnctho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti (karantny) plat za každ kalendřn den ve snžen vši, a to ve vši 60 % jedn třicetiny platu; plat nepřsluš za obdob prvnch 3 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti a v obdob prvnch 3 kalendřnch dnů nařzen karantny přsluš za každ kalendřn den ve snžen vši, a to ve vši 25 % jedn třicetiny platu. Plat stanoven podle věty prvn a druh se snižuje o 50 %, jde-li o přpady, kdy se nemocensk podle předpisů o nemocenskm pojištěn snižuje na polovinu10a). Vše platu ve snžen vši za jednotliv den se zaokrouhluje na cel koruny směrem nahoru. Při dočasn pracovn neschopnosti vznikl z důvodu pracovnho razu nebo nemoci z povoln se však poskytuje plat v pln vši od počtku do čtrnctho kalendřnho dne dočasn pracovn neschopnosti.

10a) 31 zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn.“

41. Jedn se o zněn zkonnch ustanoven, kter m navrhovatel (obecn soud) aplikovat v přpadě žalobce v dan prvn věci (JUDr. R. H.), a to jednou ve zněn, kter vůči němu bylo uplatněno dne 27. 11. 2007 a podruh ve dnech 29. 5. až 31. 5. 2009.

VI.

42. stavn soud tedy přistoupil k meritornmu přezkumu těchto ustanoven. Neshledal, že by byla s stavnm pořdkem v nesouladu.

43. Na počtku je třeba - ke shora uvedenmu textu - ještě konstatovat, že ustanoven 34 odst. 3 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn zkona č. 420/2002 Sb., zjevně změn nedoznalo a v citovanm zněn plat dosud. To by při prvotnm pohledu na věc mohlo vst k vaze, že by mohlo bt - v přpadě jeho protistavnosti - zrušeno a stavn soud by nemusel v tomto přpadě (ve vztahu k 34 odst. 3) rozhodovat jen deklaratornm vrokem. Avšak jakkoli nesoulad s stavnm pořdkem nelze ve vztahu k tomuto ustanoven - odtrženě od jeho nvaznosti na nsledujc 34 odst. 4 - shledat (srov. zněn: - soudci nenlež, pokud se dle nestanov jinak, plat za dobu, po kterou dočasně nevykonv funkci z důvodů, pro kter se podle zkonku prce zaměstnancům neposkytuje nhrada mzdy, pokud se dle nestanov jinak); zmněn ustanoven neřeš konkrtn restrikci v materilnm zabezpečen soudce v širšm slova smyslu, je v podstatě pouze terminologickm vodem k nsledujcmu odstavci ( 34 odst. 4), kter již takovou konkrtn restrikci obsahuje. Ustanoven 34 odst. 3 tedy nelze, a to z podstaty věci i z hlediska argumentace předestřen navrhovatelem, stavněprvně posuzovat odděleně od ustanoven 34 odst. 4 zkona o platu.

44. Jak již bylo naznačeno, zkouman problematika spad, v širšm smyslu chpno, pod oblast zruk materilnho zabezpečen soudců. Nosnm důvodem mnoha nlezů stavnho soudu v tto oblasti, zabvajc se platy soudců, byla argumentace principem soudcovsk nezvislosti (čl. 82 odst. 1 stavy), do jehož rmce vzthl stavn soud i aspekty materiln povahy. Opakovaně přitom zdůraznil, že soudcovsk nezvislost představuje jednu ze zkladnch demokratickch hodnot, jejmuž zajištěn nesporně napomh i materiln zabezpečen soudců. Dle konstantn judikatury stavnho soudu je princip nezvislho soudnictv jednou z podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu ve smyslu čl. 9 odst. 2 stavy.

45. stavn soud několikrt shrnul [z posledn doby srov. nlez sp. zn. Pl. S 16/11 ze dne 2. 8. 2011 (267/2011 Sb.)] zkladn zobecňujc teze, podle kterch zejmna:

46. - posouzen stavnosti platovch restrikc vůči soudcům pro konkrtn obdob konkrtnho roku spad do rmce vymezenho principem soudcovsk nezvislosti,

47. - stavn postaven soudců na straně jedn a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy, na straně druh se vzhledem k principu dělby moci a principu nezvislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdln dispozičn prostor pro zkonodrce k platovm restrikcm vůči soudcům ve srovnn s dispozičnm prostorem k takovmto restrikcm v jinch oblastech veřejn sfry, a

48. - zsah do materilnho zabezpečen soudců garantovanho zkonem nesm bt vrazem svvole zkonodrce, nbrž mus bt, vychzeje ze zsady proporcionality, odůvodněn vjimečnmi okolnostmi, např. tživou finančn situac sttu, přičemž i při splněn tto podmnky mus bt zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy; takovto zsah nesm zavdat důvod k obavm, nedotk-li se omezen důstojnosti soudců [viz doporučen Vboru ministrů Rady Evropy č. r. (94) 12 ze dne 13. řjna 1994], přpadně nen-li vrazem stavně nepřpustnho tlaku moci zkonodrn a moci vkonn na moc soudn.

49. Dalšm důvodem zkazu svvolnho zsahu do materilnho zajištěn soudců (platovch restrikc) se zřetelem na princip jejich nezvislosti je tedy vyloučit eventualitu ntlaku moci zkonodrn, resp. vkonn na rozhodovn soudů a soudců. Platov poměry soudců maj bt stabiln nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivm faktorem, s nmž kalkuluje to či ono vldn uskupen např. proto, že se mu zdaj platy soudců přliš vysok ve srovnn s platy sttnch zaměstnanců nebo ve srovnn s jinou profesn skupinou.

50. stavn soud se dosud ve sv judikatuře zabval ve vztahu k soudcům restrikcemi čistě platovmi; šlo např. o přpady, kdy byl soudcům jednorzově odnmn, popř. snižovn tzv. dalš plat, kter do konce roku 2004 tvořil jednu z nrokovch složek odměny představitele sttn moci za vkon funkce, nebo kdy v letech 2003 a 2004 došlo ke snžen tempa růstu jejich platů apod. V nyn projednvanm přpadě je však stavn soud konfrontovn se zcela odlišnm stavem; jde o situaci soudce dočasně uznanho za neschopnho k prci (k vkonu funkce). stavn soud proto musel zvžit, zda lze v danm přpadě vůbec hovořit o zsahu do materilnho zabezpečen soudce ve smyslu dosavadnch nlezů. Na tuto otzku je nutno podle nzoru stavnho soudu odpovědět v zsadě kladně, leč s tou vhradou, že vše uveden teze, potažmo principy obsažen v nlezech stavnho soudu tkajcch se zejmna platovch restrikc, lze na zkoumanou problematiku uplatnit jen zčsti, mutatis mutandis. Je totiž zřejm, že napadenmi zkonnmi ustanovenmi (a to v obou napadench zněnch 34 odst. 4 zkona o platu) nebylo zasaženo do někter z nrokovch složek odměny soudce, konkrtně nebyl jimi snžen měsčn plat, dalš plat nebo někter paušln nhrada v danm kalendřnm roce oproti stavu dosavadnmu.

51. stavn soud nemn v napaden zkonn pravě minucizně rozebrat každ slovo podrobnho legislativnho řešen zkouman problematiky. Jej podstata - z hlediska stavnosti - je zřejm; s činnost od 1. 1. 2003 (neboť dalš novelizace byly již jen logicky formou i obsahem s přijatm řešenm spjaty) došlo přijetm zkona č. 420/2002 Sb. k omezen doby, po kterou byli soudci zcela zabezpečovni plnm platem i v době pracovn neschopnosti (po dobu původně až šesti měsců, neomezenou navc ani kalendřnm rokem), jak se uvd v klčovch pasžch důvodov zprvy (čsti obecn i zvlštn) k tomuto zkonu, na kterou lze odkzat.

52. stavn soud již vyslovil [srov. nlez sp. zn. Pl. S 55/05 ze dne 16. 1. 2007 (N 9/44 SbNU 103; 65/2007 Sb.), zejmna bod 55], že pro zjištěn dopadu napadench zkonnch ustanoven do materilnho zabezpečen soudců je nutno vychzet z hrnu pravidelnch přjmů soudců v kalendřnm roce; měsčn přjmy již s ohledem na existenci dalšch platů vyplcench jen v určitch měscch v roce srovnvat nelze, navc hospodřsk, rozpočtov i daňov soustava je přirozeně vybudovna na cyklu kalendřnho roku. Kvantifikace materilnho zabezpečen soudců v podobě hrnu jejich přjmů v kalendřnm roce je tak pro stavn soud zkladnm kritriem pro zjištěn, zda v důsledku opatřen ve sfře odměňovn soudců došlo či nedošlo k platov restrikci.

53. stavn soud dovozuje, že krcen plat v situaci, kdy je soudce dočasně uznn za pracovně neschopnho k vkonu funkce, nelze posuzovat jako součst pravidelnho přjmu soudce; takov přjem nem charakter odměny za vkon funkce bez dalšho, je poskytovn nepravidelně a u některho soudce třeba vůbec nikdy; proto je i jakkoli kvantifikace v tomto smyslu za uveden ročn obdob problematick, jelikož ji nelze vyčslit jednoznačně danou peněžitou čstkou. Je zřejm, že se nejedn o stavně nepřpustn snžen platu soudce, neboť pravideln plat a nhrady za dobu pracovn neschopnosti ztotožňovat nelze.

54. stavn soud je toho nzoru, že i když došlo v oblasti zabezpečen soudců v době pracovn neschopnosti k jist restrikci (z určitho pohledu i vrazn), neovlivnilo to dosaženou roveň materilnho zajištěn soudců takovm způsobem, kter by nutně vedl k vahm, zda již nejde o svvoln postup zkonodrce směřujc k omezen soudcovsk nezvislosti jako stěžejnho kritria stavněprvnho.

55. Co se tče ochrany soudcovsk nezvislosti, kter je spjata i s přiměřenm materilnm zabezpečenm - leč v prv řadě je podmněna morln integritou a odbornou rovn soudce - stavn soud na tomto mstě doplňuje, že soudcovsk nezvislost nen čelem sama o sobě; je pouze prostředkem k dosažen vyššho cle (charakter tto hodnoty je instrumentln), kterm je stt blžc se co nejvce ideji spravedlnosti. Funkce soudů nen společensky důležit a prestižn pouze z důvodu finančnho ohodnocen soudců, ale zejmna proto, že i obecn soudy jsou oprvněny a zavzny k ochraně hodnot stavnch, kter jsou povinny za stt, leč někdy i proti samotnmu sttu ve prospěch obyvatel Česk republiky hjit (srov. čl. 4 stavy).

56. stavněprvn nrok na neměnnou vši zabezpečen soudce pro přpad jeho dočasn pracovn neschopnosti nelze z stavnho pořdku dovodit. Postaven soudců zajišťujc pln plat po dlouhou dobu i v přpadě pracovn neschopnosti funkci vykonvat nen ani z komparativnho hlediska odůvodněn; v tomto směru lze přiznat jistou relevanci nzoru obsaženmu (vše) ve vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky zpochybňujcmu tuto pravu mj. pod zornm hlem zsady rovnosti. I doporučen Vboru ministrů Rady Evropy ze dne 17. 11. 2010 o soudcch CM/Rec(2010)12 [srov. nlez stavnho soudu ze dne 2. 8. 2011 sp. zn. Pl. S 16/11 (viz vše)] předpokld mj., že v oblasti finančnho zabezpečen soudce v době nemoci a mateřstv by mělo bt zajištěno udržen rozumn vše jejich odměny; zajist tu nejde o nutnost pobrat plat či odměnu ve stejn vši jako při vkonu funkce.

57. Zkouman restrikce tedy podle nzoru stavnho soudu nepředstavuje sama o sobě reln negativn vliv na materiln zajištěn soudců dosahujc rozměru stavnho. Skutečn dopad do přjmov situace soudce (přkladmo v ročnm vyčtovn) - jak je již uvedeno shora - nemůže bt totiž tak vysok, že by to mohlo vst k pochybnostem o tom, zda již nedošlo k porušen soudcovsk nezvislosti jako vše definovanho měřtka stavnosti.

58. Zvěrem však stavn soud zdůrazňuje, že přpadn dalš restriktivn pravy v dan oblasti by se již hranice toho, co lze ještě považovat za stavně konformn, mohly dotknout, nebo ji i překročit; to plat i v přpadě, že by byly hospodřsky odůvodňovny přetrvvajc potřebou stabilizace veřejnch financ nebo solidaritou s ostatnmi. Kategorie materilnho zabezpečen soudců požvajc zvšen stavn ochrany je totiž širš než např. jen snžen nebo zmražen platů a přiměřeně (i když mně přsně) se vztahuje k veškerm ostatnm peněžitm nrokům vyplvajcm z funkce soudce. I zde je tedy představiteln, že zkonodrce přijme protistavn prvn pravu, kterou by pak stavnmu soudu nezbylo než zrušit; ani v tto oblasti tedy derogačn zsah nelze pro futuro vyloučit.

59. Ve zkoumanm přpadě k tomu však nedošlo, a proto stavn soud nvrh zamtl, jak je zřejm z vroku i z odůvodněn tohoto nlezu.

60. stavn soud usoudil, že od stnho jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, a proto od něho se souhlasem častnků řzen upustil ( 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu).

Načítávám znění...
MENU
Hore