Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů 241/2010 účinný od 17.08.2010
| Schválené: | 01.07.2010 |
| Účinnost od: | 17.08.2010 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Pohledávky právnických a fyzických osob a peněžních ústavů., Majetkový konkurs (úpadek).Vyrovnání.Insolvenční řízení.Insolvence.Bankrot., Poškozování věřitele. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 1. července 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu SCA Packaging Česká republika, s. r. o., se sídlem Teplická 109, Jílové, Středočeské plynárenské, a. s., IČ: 60193158, se sídlem Novodvorská 803/82, Praha 4, a RWE Energie, a. s., se sídlem v Ústí nad Labem, Klíšská 940, na zrušení § 192 odst. 1, § 198 odst. 1, § 199 odst. 1 a § 201 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), takto:
*Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 2, usnesení č. 3, str. 201
I. Ustanovení § 192 odst. 1 věty první včetně věty za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem 31. 3. 2011. II. Ve zbývající části se návrh odmítá.
Odůvodněn
I.
Průběh řzen
1. stavn soud obdržel stavn stžnosti shora citovanch navrhovatelek proti rozhodnutm insolvenčnho sprvce dlužnka a proti postupu Městskho soudu v Praze v rmci uvedench insolvenčnch řzen, spojen s nvrhem na zrušen 192 odst. 1, 198 odst. 1, 199 odst. 1 a 201 odst. 1 zkona č. 182/2006 Sb., o padku a způsobech jeho řešen (insolvenčn zkon).
2. Plnum stavnho soudu spojilo všechny tři nvrhy a věc je vedena pod sp. zn. II. S 1412/09.
3. Druh sent stavnho soudu neshledal důvod k odmtnut stavn stžnosti navrhovatelek podle 43 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu"), neboť uplatněnm napadench ustanoven nastala skutečnost, kter je předmětem stavn stžnosti, jsou splněny formln předpoklady jejho projednn dle 43 odst. 1 zkona o stavnm soudu a stavn stžnost nebyla shledna zjevně neopodstatněnou dle 43 odst. 2 psm. a) tohoto zkona, proto ve smyslu 78 odst. 1 zkona o stavnm soudu řzen o stavn stžnosti přerušil a nvrh na zrušen shora citovanch ustanoven insolvenčnho zkona postoupil plnu stavnho soudu k rozhodnut podle čl. 87 odst. 1 stavy Česk republiky (dle jen "stava").
II.
Rekapitulace nvrhu a podstatnch čst vyjdřen častnků
4. Navrhovatelka SCA Packaging Česk republika, s. r. o., uvedla, že s jinmi věřiteli předložila insolvenčnmu sprvci obshl prvn rozbor, podrobnou prvn argumentaci svědčc pro popřen pohledvek jinch věřitelů a navrhla důkazy, kter by si měl obstarat k řdnmu zjištěn pohledvky. Nvrhy na proveden důkazů se insolvenčn sprvce nezabval a taktž se nezabval ani prvn argumentac uvedenou v prvnm rozboru. Jestliže se Městsk soud v Praze v průběhu insolvenčnho řzen dozvěděl, že vznamn čst věřitelů důvodně zpochybňuje pohledvky vedlejšch častnků, kter maj rozhodujc vliv na uspokojen pohledvek ostatnch věřitelů, měl uložit insolvenčnmu sprvci se těmito podněty zabvat a provst podrobn šetřen o zpochybňovanch pohledvkch. Městsk soud však zůstal v rmci sv dohldac činnosti naprosto nečinn. Při přezkumnm jednn se omezil pouze na poučen dle 192 odst. 1 insolvenčnho zkona a poučil věřitele, že nemaj prvo poprat pohledvky jinch věřitelů.
5. Navrhovatelka Středočesk plynrensk, a. s., uvedla, že insolvenčn sprvce i soud nevěnovali patřičnou pozornost nejen tvrzenm skutečnostem a prvnm nmitkm navrhovatelky a dalšch věřitelů vyjmenovanch vše, ale zejmna navrženmu a dokonce předloženmu důkazu v podobě "analzy peněžnch toků ve společnosti Bohemia Crystalex Trading, a. s., v r. 2001". O tomto důkazu nebylo ani insolvenčnm sprvcem ani soudem rozhodnuto.
6. Navrhovatelka RWE Energie, a. s., uvedla, že na přezkumnm jednn požadovala, aby pohledvce Citibank byla věnovna zvlštn pozornost, o pochybnostech ohledně tto pohledvky byl předem psemně vyrozuměn i soud a psemně i stně insolvenčn sprvce. Soud nato sdělil navrhovatelce, že j byla dna možnost vyjdřit se psemně k pohledvkm Citibank a nebude připuštěno poprn pohledvek věřiteli, kter insolvenčn zkon neumožňuje. Navrhovatelka RWE Energie, a. s., soudu navrhla uložit insolvenčnmu sprvci, aby bylo jeho rozhodnut k pohledvce Citibank čteno a vzhledem ke konečnmu charakteru přezkumu podno k nmitkm navrhovatelky řdn odůvodněn. Insolvenčn sprvkyně sdělila, že insolvenčnmu sprvci nepřsluš zabvat se v rmci přezkumu pohledvek tvrzenmi věřitelů, analzami četnch zvěrek a prvnmi vahami, a toto by mělo nležet vhradně soudu. Ve vyjdřen insolvenčn sprvkyně tak veřejně nezazněl ani jeden argument, kter by vyvracel zvěry prvnch stanovisek předložench navrhovatelkou. Přesto se s tm soud spokojil.
7. Navrhovatelky namtaj ve vztahu k napadenm ustanovenm insolvenčnho zkona, že nesprvn přihlšen, resp. uznn (nepopřen) konkrtnch pohledvek určitch jinch věřitelů v insolvenčnm řzen insolvenčnm sprvcem znač v důsledku zkrcen uspokojen jejich pohledvek, tedy dotčen jejich prv, předevšm prva vlastnickho. Rozhodnut insolvenčnho sprvce o uznn nebo popřen pohledvek totiž určuje zvazně prvo věřitele na jeho poměrn uspokojen v rmci insolvenčnho řzen (včetně dalšch důsledků). V přpadě uznn pohledvky věřitele se tedy důsledně vzato rozhoduje (mimo jin) o vši (poměrnho) uspokojen ostatnch přihlšench věřitelů, jejichž pohledvky si vzjemně konkuruj. Pokud insolvenčn sprvce nepopře sporn pohledvky, ned ostatnm věřitelům možnost, aby skutečn pravost, vše a zajištěn pohledvek byly zjištěny před nezvislm a nestrannm soudem, a nen tak naplněn požadavek zkladnho prva na soudn ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a čl. 6 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"). Postaven insolvenčnho sprvce, tak jak je upraveno insolvenčnm zkonem, rozhodně nelze stavět naroveň nezvislho a nestrannho soudnho orgnu, jak jej předpokld čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 mluvy. Zkladnmi atributy nezvislosti a nestrannosti soudnho orgnu je zejmna neodvolatelnost, nepřeložitelnost a ustanoven do funkce bez časovho omezen. Insolvenčn sprvce dle nesplňuje atributy nesesaditelnosti, neboť podle 29 odst. 1 insolvenčnho zkona je odvolateln, a to na zkladě hlasovni většiny všech přihlšench věřitelů počtan podle vše pohledvek. Vzhledem k tomu, že popřenm pohledvky jinho věřitele chrn věřitel současně sv majetkov - a tudž zkladn - prvo, porušuj napaden ustanoven i čl. 4 stavy, čl. 13 mluvy, a tž čl. 11 odst. 1 Listiny a čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě. Důvodem přijet napadench ustanoven patrně bylo zneužvn popěrnho prva některmi věřiteli a snaha maximlně zrychlit insolvenčn řzen. Tento jistě legitimn cl však mus bt v souladu s principem proporcionality (přiměřenosti), kter je vyjdřen v čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož př omezen zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno jejich podstaty a smyslu. Napaden ustanoven dle přesvědčen navrhovatelek zcela vybočila z mez přiměřenosti, neboť princip rychlosti nepřiměřeně upřednostnila před principem ochrany majetkovch prv věřitelů. Evropsk soud pro lidsk prva (dle tž jen "ESLP") vždy v těchto otzkch zdůrazňuje zsadu spravedliv rovnovhy mezi obecnm zjmem společenstv (i společnosti) a prvem jednotlivce na ochranu majetku a v tto souvislosti vždy zkoum, zda zsahy sttu do majetkovch prv jednotlivce nejsou pro něho přlišnm a nepřiměřenm břemenem.
8. V doplněn nvrhu uvedla navrhovatelka RWE Energie, a. s., zejmna, že absence popěrnho prva a současn podoba insolvenčnho zkona konvenuje zjmům velkch a z podstaty jejich podnikn vždy zajištěnch věřitelů - bank, a poškozuje tak ostatn nezajištěn věřitele, jejichž mra uspokojen se dle novho insolvenčnho zkona oproti dřve aplikovanmu zkonu č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, dajně (a zcela neodůvodněně) snžila z průměrnch 9 na 4 % (daje jsou neověřen). Je veřejnm tajemstvm mezi insolvenčnmi sprvci, že pohledvky bank v Česk republice nen třeba podrobovat důkladnmu přezkumu, neboť panuje siln přesvědčen, že banky zastoupen renomovanmi prvnmi kancelřemi chyby při vzniku, sprvě a vymhn svch pohledvek zkrtka nedělaj. Zkonn požadavky na osobu insolvenčnho sprvce ani možnost domhat se ex post vůči insolvenčnmu sprvci nhrady škody nemohou bt vnmny jako adekvtn opatřen vyvažujc odepřen věřitelskho popěrnho prva. Podle čl. 13 mluvy a ustlen judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva ovšem nen institut nhrady škody považovn za činn prvn prostředek npravy nesprvnho rozhodnut před nrodnm orgnem, nejde o opravn prostředek, kter by byl skutečně činn a efektivn, je schopen toliko napravovat (či zmrňovat) nepřzniv důsledky vadnho rozhodnut v rmci majetkov sfry poškozenho. Lze si jen těžko představit, že by se poškozen věřitel v poplatkově nkladnch řzench v systmu současn česk justice byl schopen v přijateln době efektivně domoci na insolvenčnm sprvci nhrady škody v řdech stovek milionů korun, kter mu vznikla v důsledku vadnho přezkumu pohledvek insolvenčnm sprvcem.
9. V dalšm doplněn nvrhu navrhovatelka RWE Energie, a. s., odkazuje na někter zahraničn prvn pravy (Rakousko, Německo, Velk Britnie atd.), dle nichž je věřitelům přiznno popěrn prvo.
10. Poslaneck sněmovna ve vyjdřen k nvrhu uvedla, že zkon č. 182/2006 Sb. byl přikzn k projednn stavně prvnmu vboru, kter jej projednal na svm zasedn dne 1. prosince 2005 a dne 20. ledna 2006 a doporučil jej schvlit ve zněn komplexnho pozměňovacho nvrhu, jenž byl obsažen v usnesen vboru č. 235 (tisk 1120/1). Tento komplexn pozměňovac nvrh upravil nově i ustanoven 192 odst. 1, 198 odst. 1, 199 odst. 1 a 201 odst. 1. Nvrh zkona byl schvlen ve třetm člen dne 8. nora 2006 ve zněn komplexnho pozměňovacho nvrhu stavně prvnho vboru a dalšch pozměňovacch nvrhů, kter se však již netkaly uvedench ustanoven.
11. Sent uvedl, že jak ve vborech Sentu, tak i na schůzi Sentu k ustanovenm, kter jsou navrhovna ke zrušen, nebyla vedena ždn diskuse. S ohledem na vše uveden lze konstatovat, že v horn komoře Parlamentu nezazněly nzory, ktermi by bylo možn tvrzen navrhovatelek o protistavnosti ustanoven 192 odst. 1, 198 odst. 1, 199 odst. 1 a 201 odst. 1 insolvenčnho zkona podpořit, či naopak vyvrtit.
III.
Dikce napadench ustanoven zkona
12. Napaden ustanoven 192 odst. 1 insolvenčnho zkona zn: "Dlužnk a insolvenčn sprvce mohou poprat pravost, vši a pořad všech přihlšench pohledvek; jednotliv věřitel toto prvo nemaj. Stanovisko, kter insolvenčn sprvce zaujal k jednotlivm pohledvkm v seznamu přihlšench pohledvek, může při přezkumnm jednn změnit.".
13. Napaden ustanoven 198 odst. 1 insolvenčnho zkona zn: "Věřitel nevykonateln pohledvky, kter byla popřena insolvenčnm sprvcem, mohou uplatnit sv prvo žalobou na určen u insolvenčnho soudu do 30 dnů od přezkumnho jednn; tato lhůta však neskonč dřve než uplynutm 15 dnů od doručen vyrozuměn podle 197 odst. 2. Žalobu podvaj vždy proti insolvenčnmu sprvci. Nedojde-li žaloba ve stanoven lhůtě insolvenčnmu soudu, k pohledvce popřen co do pravosti se nepřihlž; pohledvka popřen co do vše nebo pořad je v takovm přpadě zjištěna ve vši nebo pořad uvedenm při jejm popřen.".
14. Napaden ustanoven 199 odst. 1 insolvenčnho zkona zn: "Insolvenčn sprvce, kter popřel vykonatelnou pohledvku, pod do 30 dnů od přezkumnho jednn u insolvenčnho soudu žalobu, kterou sv popřen uplatn proti věřiteli, kter vykonatelnou pohledvku přihlsil. Lhůta je zachovna, dojde-li žaloba nejpozději poslednho dne lhůty soudu.".
15. Napaden ustanoven 201 odst. 1 insolvenčnho zkona zn: "Nevykonateln pohledvka je zjištěna a) jestliže ji nepopřel insolvenčn sprvce, b) jestliže insolvenčn sprvce, kter ji popřel, vezme sv popřen zpět, nebo c) rozhodnutm insolvenčnho soudu ve sporu o určen jej pravosti, vše nebo pořad.".
IV.
stavn konformita legislativnho procesu
16. Nvrh insolvenčnho zkona, kter byl poslze vyhlšen pod č. 182/2006 Sb. (sněmovn tisk 1120/2 Poslaneck sněmovny 2002-2006, 4. volebn obdob), byl projednvn Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky jako tisk 1120 v prvm čten dne 26. řjna 2005 a přikzn k projednn stavně prvnmu vboru, kter jej projednal na svm zasedn dne 1. prosince 2005 a dne 20. ledna 2006 a doporučil jej schvlit ve zněn komplexnho pozměňovacho nvrhu, jenž byl obsažen v usnesen vboru č. 235 (tisk 1120/1). Tento komplexn pozměňovac nvrh upravil nově i napadan ustanoven. Druh čten nvrhu zkona proběhlo dne 27. ledna 2006, pozměňovac nvrhy přednesen ve druhm čten byly zpracovny jako tisk 1120/2. Nvrh zkona byl potřebnou většinou přtomnch poslanců schvlen ve třetm čten dne 8. nora 2006 ve zněn komplexnch pozměňovacch nvrhů. Nvrh zkona byl Sentu postoupen dne 28. nora 2006 a organizačn vbor Sentu jej jako tisk č. 288 (5. funkčn obdob) přikzal k projednn stavně-prvnmu vboru. Tento vbor nvrh zkona projednal dne 15. března 2006 a přijal k němu usnesen č. 93 (sentn tisk č. 228/1), ve kterm doporučil, aby Sent nvrh zkona schvlil ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Plnum Sentu projednalo nvrh zkona na sv 10. schůzi dne 30. března 2006, kdy v hlasovn č. 199 k nvrhu zkona usnesenm č. 416 byl nvrh schvlen ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Pro hlasovalo 49 sentorů z 54 přtomnch, 5 sentorů se zdrželo hlasovn a nikdo nebyl proti. Zkon byl prezidentovi doručen k podepsn dne 7. 4. 2006 a ten jej dne 14. 4. 2006 podepsal. Schvlen zkon byl doručen premirovi k podpisu dne 27. 4. 2006 a byl vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 9. 5. 2006 v čstce 62 pod čslem 182/2006 Sb.
17. stavn soud konstatuje, že zkon č. 182/2006 Sb. byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem, resp. že v tomto řzen nezjistil nic, co by svědčilo pro zvěr opačn.
V.
Hodnocen stavnho soudu
18. stavn soud se nejprve zabval postavenm insolvenčnho sprvce při uznvn pohledvek věřitelů v insolvenčnm řzen a zhodnotil jej jako postaven orgnu veřejn moci, nikoli jako zstupce věřitelů.
19. Pojem veřejn orgn stava nedefinuje; proto k jeho obsahovmu ohraničen přistoupil stavn soud ve sv judikatuře, ve kter se přiklonil k tzv. mocensk teorii [srov. např. rozhodnut stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky sp. zn. I. S 191/92 ze dne 9. 6. 1992, Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu Česk a Slovensk Federativn Republiky, ročnk 1992, rozhodnut č. 3; usnesen stavnho soudu sp. zn. II. S 75/93 ze dne 25. 11. 1993 (U 3/2 SbNU 201)*; a dalš].
20. Uznn pohledvky věřitele insolvenčnm sprvcem je upraveno v 188 a nsl. insolvenčnho zkona. Insolvenčn sprvce tm, že přihlšenou pohledvku uzn (nepopře), určuje zvazně prvo věřitele na jeho poměrn uspokojen v rmci insolvenčnho řzen (včetně všech dalšch důsledků spojench s vsledkem přezkumu, tj. hlasovn a čast ve věřitelskch orgnech, přp. sankce a dalš procesn prva a povinnosti), a současně tm zvazně určuje prvo všech ostatnch věřitelů na jejich poměrn uspokojen [důsledkem uznn pohledvky věřitele je rovněž stanoven vše (poměrnho) uspokojen ostatnch přihlšench věřitelů, jejichž pohledvky si vzjemně konkuruj]. Uznn (nepopřen) pohledvky insolvenčnm sprvcem m tedy za nsledek zjištěn přihlšen pohledvky, a to v insolvenčnm řzen s konečnou platnost.
21. I když insolvenčn zkon vslovně neuvd, jakou povahu m kon insolvenčnho sprvce, jmž projevuje vůli uznat přihlšenou pohledvku, je kon insolvenčnho sprvce přirozeně nezbytn zkoumat podle materilnho hlediska, tj. podle jeho skutečn povahy a činků [srov. např. usnesen stavnho soudu sp. zn. IV. S 233/02 ze dne 28. 8. 2002 (U 30/27 SbNU 337)].
22. Na danou problematiku je aplikovateln i prvn nzor vysloven v nlezov judikatuře stavnho soudu. stavn soud kupř. v nlezu sp. zn. Pl. S 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.) vyslovil prvn nzor, že sprvce konkursn podstaty nen častnkem konkursnho řzen; jako zvlštn procesn subjekt m však samostatn postaven jak vůči padci, tak vůči konkursnm věřitelům a nelze jej považovat za zstupce konkursnch věřitelů ani za zstupce padce. stavn soud k tomu poslze dodal, že "vychzeje z hledisek vymezujcch pojem veřejnoprvnho orgnu: jsou jimi veřejn čel, způsob ustaven a pravomoc. Veřejn čel instituce sprvce konkursn podstaty nutno spatřovat v akceptaci omezenho veřejnho zsahu do řešen majetkovch vztahů, jež se dostaly do krizov situace. Způsob jeho ustaven je dn rozhodnutm sttnho orgnu (soudu). Jeho oprvněn, jež jsou zakotvena v řadě ustanoven zkona o konkursu a vyrovnn ( 14, 17 až 20, 24, 26 až 29), vzhledem k jejich heteronomn povaze (když sprvce nelze považovat za zstupce konkursnch věřitelů ani za zstupce padce) pak představuj vkon pravomoci (na rozdl od heteronomn povahy veřejnoprvnch aktů, akty soukromoprvn - prvn kony - maj povahu autonomn).".
23. Veřejn čel instituce insolvenčnho sprvce rovněž nutno spatřovat v akceptaci omezenho veřejnho zsahu do řešen majetkovch vztahů, jež se dostaly do krizov situace. Jeho oprvněn, jež jsou zakotvena v řadě ustanoven insolvenčnho zkona, vzhledem k jejich heteronomn povaze (když insolvenčnho sprvce nelze považovat za zstupce věřitelů ani za zstupce dlužnka), pak představuj vkon pravomoci (srov. kupř. prvě pravomoc uznat přihlšen pohledvky, o kteroužto problematiku jde i v dan věci). Způsob jeho ustaven je dn rozhodnutm sttnho orgnu (soudu), a to dle 25 insolvenčnho zkona (srov. odst. 1 větu prvn: "Insolvenčnho sprvce pro insolvenčn řzen ustanovuje insolvenčn soud.")
24. Na tom ničeho neměn skutečnost, že v procesu ustavovn insolvenčnho sprvce může - ale nemus - hrt roli tž spolučast věřitelů na vběru sprvce. Osobu insolvenčnho sprvce mohou věřitel pouze změnit, mohou tak postupovat jen po ukončen přezkumnho jednn ( 29 odst. 1 insolvenčnho zkona), kdy již nen možn posouzen sprvnosti nroků uplatněnch jednotlivmi přihlškami pohledvek (dle 192 odst. 1 insolvenčnho zkona může insolvenčn sprvce sv stanovisko k přihlšenm pohledvkm změnit nejpozději na přezkumnm jednn).
25. Koneckonců i důvodov zprva k nvrhu zkona uvděla explicitně, že insolvenčn sprvce je zvlštnm procesnm subjektem, jenž nen ani zstupcem dlužnka ani zstupcem věřitelů. Změr zkonodrce, že insolvenčn sprvce nen zstupcem věřitelů, nebyl přitom při projednvn nvrhu zkona zpochybněn a byl deklarovn prvě v souvislosti s možnost věřitelů vyměnit osobu insolvenčnho sprvce.
26. Teze, že insolvenčn sprvce při uznn (pravosti, vše a pořad) přihlšench pohledvek vystupuje jako zstupce věřitelů, je ovšem vyloučena i povahou věci, v insolvenčnm řzen zpravidla vystupuje vce věřitelů, jejichž pohledvky si ale vzjemně konkuruj. Navc i dle 24 insolvenčnho zkona se důvody podjatosti insolvenčnho sprvce mohou tkat i častnků řzen; tedy nejen dlužnka, nbrž i jeho věřitelů. Jak by mohl bt insolvenčn sprvce podjat z důvodu vlastnho poměru k osobm věřitelů (nepodjatost v tomto směru vyžaduje 24 insolvenčnho zkona), když by současně platila teze, že insolvenčn sprvce je zstupcem věřitelů.
27. Insolvenčn sprvce tedy autoritativně rozhoduje o prvech a povinnostech věřitelů, kteř se nenachzej v rovnoprvnm postaven s insolvenčnm sprvcem, obsah rozhodnut nezvis na jejich vůli. Za rozhodnut insolvenčnho sprvce tak lze považovat stanovisko insolvenčnho sprvce k pohledvce věřitele na přezkumnm jednn, kter je vyjdřeno v seznamu přihlšench pohledvek, jenž je přlohou protokolu z přezkumnho jednn.
28. Navrhovatelky navrhuj z důvodu protistavnosti zrušit předevšm ustanoven 192 odst. 1 věty prvn včetně věty za střednkem insolvenčnho zkona, dle kterho: "Dlužnk a insolvenčn sprvce mohou poprat pravost, vši a pořad všech přihlšench pohledvek; jednotliv věřitel toto prvo nemaj.".
29. Napaden ustanoven obsahuje taxativn včet okruhu osob, kter maj prvo poprat pohledvky. Seznatelnost tto normy je navc poslena vslovnm uvedenm, že jednotliv věřitel (tedy i navrhovatelky) toto prvo nemaj.
30. Zkladnm čelem padkovho prva upravenho insolvenčnm zkonem je řešen majetkovch vztahů dlužnka, kter je v padku, a uspokojen pohledvek věřitelů dlužnka z majetkov podstaty dlužnka. Kupřkladu dle 1 psm. a) insolvenčnho zkona plat, že "Tento zkon upravuje řešen padku a hrozcho padku dlužnka soudnm řzenm některm ze stanovench způsobů tak, aby došlo k uspořdn majetkovch vztahů k osobm dotčenm dlužnkovm padkem a k co nejvyššmu a zsadně poměrnmu uspokojen dlužnkovch věřitelů.". Vce věřitelů uplatňuje prvo na uspokojen sv pohledvky z jedn majetkov podstaty dlužnka. Nesprvn přihlšen, resp. uznn (nepopřen) insolvenčnm sprvcem t kter pohledvky (jej pravosti, vše, pořad) jednoho věřitele může mt proto za důsledek (mimo jin) uspokojen pohledvky druhho věřitele v menš mře, než by tomu bylo za předpokladu sprvnho zjištěn předmětn pohledvky. Tedy může důsledně vzato značit dotčen majetkovch prv věřitele a dotčen i jinch jeho prv (srov. dalš důsledky spojen s vsledkem přezkumu, tj. hlasovn a čast ve věřitelskch orgnech, přp. sankce a dalš procesn prva a povinnosti). Lze totiž souhlasit s nzorem navrhovatelek, že rozhodnut insolvenčnho sprvce o tom, že přihlšenou pohledvku uznv nebo popr (přp. v jakm rozsahu), určuje zvazně prvo věřitele na jeho poměrn uspokojen v rmci insolvenčnho řzen (včetně všech dalšch důsledků spojench s vsledkem přezkumu), a současně se zvazně rozhoduje o prvu všech ostatnch věřitelů na jejich poměrn uspokojen. Jak uvd odborn literatura, nezřdka dochz k tomu, že v insolvenčnm řzen se snaž prosazovat svůj vliv osoby, kter tvrd, že jsou věřiteli, ač jimi ve skutečnosti nejsou, anebo se cel řada věřitelů pokouš myslně nadsadit (nadhodnotit) vši sv pohledvky, aby zskali v tomto řzen větš vliv, než jim po zsluze nlež (srov. např. Taranda, P.: Nad některmi souvislostmi sankce za nadsazenou přihlšku v insolvenčnm řzen, Daně, 2008, č. 6, str. 53).
31. Napaden ustanoven přitom vylučuje možnost jednoho věřitele zpochybnit pohledvky jinch věřitelů, a to prostřednictvm jakhokoli procesnho prostředku, kupř. na podkladě přiměřen aplikace občanskho soudnho řdu. Standardnm prvnm instrumentem směřujcm ke zpochybněn pohledvky věřitele dlužnka je prvě tzv. popěrn prvo. Jestliže je 192 odst. 1 větou prvn a větou za střednkem insolvenčnho zkona věřitelům odepřeno prvo poprat pohledvky jinch věřitelů, zkonodrce projevil vůli, že věřitel nemaj možnost domhat se zpochybněn pohledvky nejen popěrnm konem v rmci přezkumnho jednn, ale ani jakmkoli prvnm institutem uplatněn prva (jako je např. žaloba na určen pohledvky jinho věřitele nebo odvoln proti rozhodnut insolvenčnho sprvce). Vůči všem jinm procesnm prostředkům k ochranně prva je tedy 192 odst. 1 věta prvn a věta za střednkem insolvenčnho zkona lex specialis. V opačnm přpadě by dochzelo k obchzen vůle zkonodrce, samotn ustanoven 192 odst. 1 věty prvn a věty za střednkem insolvenčnho zkona by ztrcelo rozumn smysl.
32. Nastněnou problematikou se stavn soud ve sv nlezov judikatuře již zabval.
33. V nlezu sp. zn. Pl. S 72/06 ze dne 29. 1. 2008 (N 23/48 SbNU 263; 291/2008 Sb.) se stavn soud zabval stavn konformitou zkonn pravy, kter omezovala okruh skutečnost, kter byl daňov ručitel oprvněn namtat v odvoln proti "ručitelsk" vzvě.
34. V tomto nlezu [jakož i nsledně v nlezech sp. zn. Pl. S 12/07 ze dne 20. 5. 2008 (N 90/49 SbNU 247; 355/2008 Sb.) či Pl. S 42/08 ze dne 21. 4. 2009 (163/2009 Sb.); oba dostupn na http://nalus.usoud.cz] vyslovil stavn soud prvn nzor, že člnek 36 odst. 1 Listiny zakotvuje prvo každho domhat se ochrany svch prv u soudu či jinho orgnu. Smyslem a čelem tohoto ustanoven je stanoven povinnosti sttu poskytnout ochranu prva každmu, neboť v prvnm sttě nemůže existovat situace, v nž by se nositel prva nemohl domoci jeho ochrany (u soudu či jinho orgnu). Vychz se obecně ze skutečnosti, že stt je zde proto, aby sv občany, ale i osoby zdržujc se na jeho zem, chrnil, aby jim poskytoval zruky, že jejich prva budou chrněna. Odstavec 4 čl. 36 Listiny (na kter v podstatě odkazuje odstavec 1 čl. 36 Listiny textac "stanovenm postupem") sice odkazuje na zkon, kter upravuje "podmnky a podrobnosti" v relaci ke všem předchzejcm odstavcům čl. 36 Listiny, nicmně takov zkon, vydan na zkladě stavnho zmocněn, je ustanovenm čl. 36 Listiny vzn, od jeho obsahu se tedy nemůže odchlit. Smyslem a čelem "obyčejnho" zkona dle čl. 36 odst. 4 Listiny je pouze stanovit podmnky a podrobnosti realizace co do svho obsahu (již) stavodrcem v čl. 36 Listiny zakotvench prv, tedy podmnky a podrobnosti čistě procesn povahy (nikoli "materilněprvn"). stavn soud tehdy rovněž uvedl, že "je tak irelevantn argumentace, že klčovm hlediskem pro stavn konformitu takovho zkona je kupř. mra odepřen těchto stavnch prv zkonodrcem apod., jak argumentoval např. Nejvyšš sprvn soud v rozsudku sp. zn. 2 Afs 51/2004: "... stavn kautely vyplvajc z čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod a z čl. 1 odst. 1 stavy ovšem nepřipouštěj, aby daňovmu ručiteli bylo v tak rozshl mře ... odepřeno prvo na činnou obranu jeho subjektivnch veřejnch prv ...". M-li každ dle čl. 36 odst. 1 Listiny prvo domhat se ochrany svch prv u soudu či jinho orgnu, přičemž podmnky a pravidla realizace tohoto prva stanov zkon, pak takov zkon, vydan na zkladě stavnho zmocněn, nemůže nrok každho domhat se ochrany svch prv u soudu či jinho orgnu v t kter situaci zcela negovat, a tm tedy stavně zaručen zkladn prvo popřt. Ustanovenm člnku 36 odst. 1 Listiny je každmu stavně garantovna možnost domhat se ochrany svho prva u soudu či jinho orgnu pro všechny situace.
35. To plyne ostatně tž z axiomy rozumnho stavodrce. S n by totiž kolidovala představa, že by stavodrce ponechal zkonodrci, v jehož kompetenci zakotvit fundamentln stavn hodnoty v podobě zkladnch prv a svobod (obsažen v Listině) však současně nedůvěřoval (proto je sm zakotvil), v zsadě voln prostor pro zakotven vlastnho obsahu jednoho z fundamentlnch principů prvnho sttu v podobě garance soudn ochrany subjektivnch veřejnch prv, tj. kdy ještě se jednotlivec může domoci ochrany svch prv a kdy již nikoli. V takovm hypotetickm přpadě by tak stavodrce v podstatn čsti degradoval tento klčov princip prvnho sttu prakticky na princip toliko zkonn [s ohledem na (zsadně) jeho obsahov stanoven vůl "obyčejnho" zkonodrce].
36. Nelze tak než dovodit, že zkonodrce v napadenm ustanoven omezil, dokonce anuloval prvo věřitele domhat se ochrany svch prv u soudu či jinho orgnu, a tm tedy zkladn prvo dle čl. 36 odst. 1 Listiny v těchto přpadech popřel. Napaden ustanoven 192 odst. 1 věty prvn včetně věty za střednkem insolvenčnho zkona je v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny. Navc podle čl. 4 odst. 4 Listiny mus bt šetřeno podstaty a smyslu zkladnho prva, tedy zkladn prvo nelze popřt, což však napaden ustanoven učinilo. Opačn nzor by byl v rozporu se shora citovanou nlezovou judikaturou stavnho soudu, od nž však stavn soud neshledal důvod se odchlit.
37. Ostatně předchoz prava v 21 odst. 2 zkona o konkursu a vyrovnn, kter - na rozdl od pravy současn - tzv. popěrn prvo ostatnm věřitelům přiznvala, dokladuje, že stavně konformn stav přiznn prva věřitelům poprat pohledvky ostatnch věřitelů je možn.
38. Nelze přisvědčit argumentu Městskho soudu v Praze uvedenmu ve vyjdřen k stavn stžnosti, že zsah do čl. 36 odst. 1 Listiny je opodstatněn silm o zbranu zneužit popěrnho prva vedoucho např. k průtahům v řzen. A to již proto, že předjm mysl věřitele zneužvat prvo přesto, že přčiny (popřen pohledvky jinho věřitele) mohou bt objektivn (zejmna nesprvn vše přihlšen pohledvky jinho věřitele). Přstup k soudu nemůže bt podřzen spekulativn vaze typu presumpce viny [takto ostatně argumentoval stavn soud již v nlezu sp. zn. II. S 217/98 ze dne 22. 6. 1999 (N 95/14 SbNU 283)]. Je třeba nalzat jin cesty, jak zabrnit zneužit toho kterho prva v insolvenčnm řzen (což ostatně insolvenčn zkon v jinch aspektech splňuje - srov. např. prevenci vůči zneužit prva přihlšen pohledvky podle 178 insolvenčnho zkona). Ostatně zneužt lze jakkoliv prvo, což dovedeno ad absurdum by kritizovanou logikou znamenalo, že ždn prvo by nemohlo bt ždnmu subjektu přiznno, neboť jej lze zneužt.
39. Rychlost řzen může bt uvažovna až v rmci konkrtnho - spravedlivho - procesu. Proces, byť by byl garantovn jako "rychl", by neměl rozumnho smyslu, pokud by nebyl spravedliv, negarantoval spravedliv vsledek, tedy (mj.) pokud by v něm neměl každ možnost domhat se ochrany svho prva (jde o pojmovou součst procesu). Zkladn prvo dle čl. 36 odst. 1 Listiny každho na ochranu svho prva, realizovateln v řzen, z povahy věci předchz rychlosti tohoto řzen, je jeho obligatornm vchodiskem. Jinak by se proces a v něm i jeho rychlost prakticky stvaly samočelem.
40. Naplněn požadavku rychlosti řzen je garantovno jinmi instrumenty insolvenčnho zkona. Kupřkladu důvodov zprva k nvrhu insolvenčnho zkona - kter přitom, opačně od napadenho ustanoven, zakotvoval popěrn prvo věřitelů - vytyčuje explicitně, že "clem je doclit rychlosti a efektivnosti řzen. Doclit rychlosti a efektivnosti řzen je snahou a clem snad každ procesn pravy. Prax ověřenou skutečnost však zůstv, že tohoto cle nelze tměř nikdy doshnout pouhm zavedenm formlnch pořdkovch lhůt. Nvrh insolvenčnho zkona zavd formln pořdkov lhůty na řadě mst (v porovnn se stvajc pravou častěji), vychz však z koncepce, podle kter se tyto lhůty prosad jen ve spojen s dalšmi opatřenmi (dalšmi zkonnmi ustanovenmi), jež umožňuj přslušnou pořdkovou lhůtu skutečně dodržet. V nvaznosti na tento změr vytvř osnova prostor pro diferencovan přstupy, zjednodušuje řzen tm, že odstraňuje jeho fze a odstraňuje někter instituty, kter umožňovaly protahovn řzen. Jde např. o opuštěn institutu ochrann lhůty v platnm pojet, o jehož nefunkčnosti svědč, že v letech 1998 až 2003 včetně bylo povoleno pouze 8 ochrannch lhůt. Nvrh tž umožňuje zkrcen řzen a postupy a vytvř podmnky pro reln uplatňovn procesnch sankc a pro majetkovou odpovědnost osob, kter v řzen postupuj způsobem, jenž je v rozporu s jeho čelem. Značn vznam z tohoto hlediska m i začleněn incidenčnch sporů do rmce insolvenčnho řzen. Obecně ovšem plat, že ždn procesn zkon (byť by byl sebedokonalejš) nezajist rychlost a hospodrnost řzen sm od sebe (již tm, že existuje), nbrž, že takov norma pouze poskytuje (m poskytovat) nstroje, jichž procesn subjekty mohou využt k činn a rychl ochraně prv. V tto souvislosti je třeba konstatovat, že řada nedostatků dnešnho konkursnho řzen tkv v aplikačn praxi zejmna soudů a sprvců, kteř nevyužvaj nebo jen zčsti využvaj možnost, kter jim i dnešn prava dv. Navrhovan prava se snaž těmto nedostatkům předejt i tm, že klade důraz na co nejvyšš mru předvdatelnosti kroků všech subjektů podlejcch se na chodu insolvenčnho řzen a na co nejvyšš mru transparentnosti tak, aby pro všechny subjekty bylo seznateln, jak prva a povinnosti v t kter fzi insolvenčnho řzen maj.". Ostatně i předkladatel nvrhu insolvenčnho zkona argumentoval v prvnm čten v Poslaneck sněmovně na podporu jeho přijet: "Dalšm vznamnm prvkem nvrhu insolvenčnho zkona je důraz na jednotnost insolvenčnho řzen a minimalizaci časov nročnosti celho procesu.".
41. V prvnm čten přitom ještě nvrh insolvenčnho zkona obsahoval ustanoven opačn od napadenho ustanoven, tj. zakotvoval popěrn prvo i věřitelů. Koneckonců insolvenčn zkon v zsadch insolvenčnho řzen přikazuje, že insolvenčn řzen mus bt vedeno tak, aby se doshlo rychlho uspokojen věřitelů [srov. 5 psm. a)].
42. V obdobnm smyslu je navc napaden ustanoven v rozporu s čl. 6 odst. 1 mluvy, neboť nen splněn požadavek, že každ, o jehož občansk prva nebo zvazky se jedn, mus mt zaručeno prvo na přstup k soudu (srov. nlez sp. zn. Pl. S 72/06 - viz vše).
43. Uveden konstatovn přitom plat zvlště za situace, kdy se věřitel popřenm pohledvky jinho věřitele domh ochrany nikoli jen "obyčejnho" prva, nbrž prva zkladnho. Z judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva i stavnho soudu vyplv, že pojem "majetek" obsažen v prvn čsti člnku 1 Dodatkovho protokolu k mluvě m autonomn rozsah, kter nen omezen na vlastnictv hmotnho jměn a nezvis na formln kvalifikaci ve vnitrosttnm prvu. Může zahrnovat jak "existujc majetek", tak majetkov hodnoty, včetně pohledvek, na jejichž zkladě může jednotlivec tvrdit, že na jejich splněn m přinejmenšm "legitimn očekvn" (sperance lgitime/legitimate expectation). Takov legitimn očekvn je totiž dle judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva, stejně jako stavnho soudu [např. nlezy ve věcech sp. zn. Pl. S 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331; 278/2004 Sb.), IV. S 525/02 ze dne 11. 11. 2003 (N 131/31 SbNU 173), I. S 287/04 ze dne 22. 11. 2004 (N 174/35 SbNU 331), I. S 344/04 ze dne 15. 12. 2004 (N 191/35 SbNU 497), I. S 353/04 ze dne 16. 6. 2005 (N 124/37 SbNU 563)] integrln součst ochrany majetkovch prv. Napaden ustanoven je proto důsledně vzato v rozporu s člnkem 1 Dodatkovho protokolu k mluvě a čl. 11 odst. 1 Listiny (srov. nlez sp. zn. Pl. S 72/06 - viz vše).
44. S ohledem na to, že se věřitel popřenm pohledvky jinho věřitele domh ochrany prva zkladnho, je napaden ustanoven rovněž v rozporu s čl. 4 stavy, dle kterho jsou zkladn prva a svobody pod ochranou soudn moci.
45. Napaden ustanoven stavn soud shledv protistavnm i v kontextu čl. 13 mluvy, dle něhož "Každ, jehož prva a svobody přiznan touto mluvou byly porušeny, mus mt činn prvn prostředky npravy před nrodnm orgnem, i když se porušen dopustily osoby při plněn řednch povinnost.". Napaden ustanoven totiž vylučuje činn prvn prostředek npravy rozhodnut o uznn pohledvky jinho věřitele, kter v důsledcch může zashnout prvo na ochranu majetku jinho věřitele ["pročež nelze než konstatovat, že napaden ustanoven věta třet je tž v rozporu s citovanm člnkem mluvy" (srov. nlez sp. zn. Pl. S 72/06 - viz vše)].
46. stavn soud poukazuje i na přiměřenou aplikaci rozsudku sentu (pt sekce) Evropskho soudu pro lidsk prva ve věci Kohlhofer a Minarik proti Česk republice (stžnost č. 32921/03, 28464/04 a 5344/05). ESLP se v tomto rozhodnut zabval třemi stžnostmi. Stěžovatel coby menšinov akcionři namtali, že po zpisu usnesen o zrušen společnosti a převodu jměn na hlavnho akcionře do obchodnho rejstřku nemaj možnost napadnout toto rozhodnut ani smlouvu o převodu jměn. ESLP v citovanm rozsudku konstatoval, že omezen přstupu k soudům bylo zkonn v tom smyslu, že bylo upraveno vnitrosttnm prvem, a bylo i legitimn co do sledovanho veřejnho cle (zjmu), jmž je podpora "stability v obchodnch kruzch zamezenm zneužvn opravnch prostředků proti usnesen" (srov. bod 102 in fine). Nicmně současně dospěl k zvěru, že takovto omezen přstupu k soudům je nepřiměřen ve vztahu ke sledovanmu legitimnmu cli. ESLP tak konstatoval, že žalobu na nhradu škody či na poskytnut přiměřenho zadostiučiněn za porušen zkladnch prv společnka nen možn považovat za prvn prostředek ke zmrněn činků ustanoven 131 odst. 3 psm. c) obchodnho zkonku v souvislosti s hlavnm předmětem řzen [srov. např. nsledujc text citovanho rozsudku: "101. Pokud jde o tvrzen vldy, že stěžovatel měli možnost hjit sv zjmy jinm způsobem, napřklad domhat se samostatnho soudnho přezkumu vypořdn zaplacenho hlavnm akcionřem nebo podat žalobu na nhradu škody či na poskytnut přiměřenho zadostiučiněn za porušen zkladnch prv společnka, Soud podotk, že tato řzen maj jin cl a zabvaj se samostatnou otzkou peněžnho zadostiučiněn. Mimoto přiměřen zadostiučiněn mohlo bt požadovno pouze za porušen zkladnch prv společnka. Vlda neprokzala, že tyto prvn prostředky mohly vst k projednn otzky platnosti usnesen za okolnost srovnatelnch s přezkumem v rmci řzen o vysloven neplatnosti. Nen je tedy možn považovat za prostředek ke zmrněn činků ustanoven 131 odst. 3 psm. c) obch. zk. v souvislosti s hlavnm předmětem řzen. Stejně tak je nelze považovat za činn prostředky npravy, kter m stěžovatel povinnost vyčerpat (viz 74 vše), což je otzka, kterou Soud spojil s posouzenm odůvodněnosti (viz 80 vše) ... 105. Pokud jde o přiměřenost tohoto omezen, Soud uvd, že stejně jako v přpadě stžnosti č. 32921/03 argumentuje vlda existenc alternativnch prvnch prostředků, dky nimž je omezen slučiteln s mluvou. Soud dle uvd, že podle jeho vše uvedenho nzoru nebyly tyto cesty prostředkem npravy, kter bylo třeba vyčerpat ve smyslu člnku 35 odst. 1 mluvy, a stejně tak tyto prostředky nemohly dostatečně zmrnit jmu na prvech menšinovch akcionřů způsobenou tmto omezenm (viz 101 vše). Jestliže prvo třet stěžovatelky na přstup k soudu bylo omezeno v důsledku působen 220h odst. 4 obch. zk. podobnm způsobem jako v přpadě stžnosti č. 32921/03, Soud konstatuje, že dostupnost alternativnch prostředků npravy nemohla v přpadě dan stžnosti splňovat požadavky člnku 6 odst. 1 mluvy."].
47. stavn soud rovněž v rmci komparatistiky uvd, že kupř. i dle rakousk či německ prvn pravy může pohledvku jinho věřitele poprat věřitel (srov. např. 105 Konkursordnung, 178 Insolvenzordnung). Na komparatistickou strnku tto problematicky rozshle odkazuje i doplněn nvrhu navrhovatelkou RWE Energie, a. s., ze dne 24. 6. 2010, v němž uzavr, že "zde předestřen komparace ukazuje, že země, kde m ekonomick nazrn na prvn instituty daleko delš tradici než v ČR, touto cestou nešly, jelikož jako země "Rule of Law" respektuj onen stavn rozměr prv věřitelů, princip pln jurisdikce rozhodnut orgnů veřejn moci a chtěj se vyhnout možnm "skrytm tlakům" některch věřitelů se spornmi pohledvkami na sprvce. Zroveň tyto tradičn demokracie dokž najt jin efektivn cesty, jak zabrnit nepřiměřen dlce insolvenčnch řzen, aniž by omezovaly věřitelsk prva."
48. Na shora citovanm zvěru o protistavnosti napadenho ustanoven neměn nic to, že věřitel poškozen nesprvnm přihlšenm, resp. uznnm (nepopřenm) insolvenčnm sprvcem t kter pohledvky (jej pravosti, vše, pořad) jinho věřitele maj možnost domhat se po insolvenčnm sprvci nhrady škody nebo jin jmy (na zkladě 37 insolvenčnho zkona).
49. Jedn se totiž o odlišnou prvn konstrukci, tj. v rmci odpovědnosti [srov. nlez sp. zn. I. S 2219/07 ze dne 2. 4. 2008 (N 63/49 SbNU 3)], navc směřujc vůči jinmu subjektu. Prvo a povinnost jsou provm pojmem, prvu jednoho subjektu odpovd povinnost druhho subjektu. V napadenm ustanoven zkonodrce odepřel prvo jednoho věřitele popřt pohledvku druhho věřitele, byť tmto popěrnm prvem pohledvky druhho věřitele sleduje věřitel ochranu svch (nejen) majetkovch prv. Adrestem popřen pohledvky je tak druh věřitel. Jde o ochranu prva (předevšm majetkovho) jednoho věřitele před nesprvnou pohledvkou (nesprvnost jej pravosti, vše, pořad) druhho věřitele. Žaloba na nhradu škody způsoben insolvenčnm sprvcem je ale procesnm prostředkem k ochraně prva směřujcm vlučně vůči insolvenčnmu sprvci. Hypoteticky spěšnm vyčerpnm žaloby na nhradu škody způsoben insolvenčnm sprvcem by tak věřitel neodstranil stav nesprvně přihlšen pohledvky jinho věřitele [což může důsledně vzato znamenat (poměrn) uspokojen jeho pohledvky v menš mře a znamen dotčen i jinch jeho prv (srov. dalš důsledky spojen s vsledkem přezkumu)].
50. Nehledě na to, že i přes hypotetick pozdějš odškodněn by nebyly odstraněny pro prvn sfru věřitele všechny negativn důsledky plynouc z nepopřen druhm věřitelem nesprvně přihlšench pohledvek (srov. kupř. poslen vlivu těchto věřitelů na schůzi věřitelů a ve věřitelskch orgnech, srov. např. 49 odst. 1 insolvenčnho zkona, dle kterho "Nestanov-li tento zkon jinak, vyžaduje se k platnosti usnesen schůze věřitelů prost většina hlasů přtomnch nebo řdně zastoupench věřitelů, počtan podle vše jejich pohledvek; přitom plat, že na každou 1 Kč pohledvky připad jeden hlas."). Věřitel by tak mohl sice později uplatnit vůči insolvenčnmu sprvci požadavky vyvěrajc z pravy odpovědnosti insolvenčnho sprvce za škodu, to však nic neměn na tom, že i kdyby mu bylo v tomto směru vyhověno, domohl by se zpětně pouze odstraněn sv majetkov jmy, nikoliv však jmy na jinch svch (procesnch) prvech.
51. V přpadě odpovědnosti za škodu se jedn o institut sekundrn povahy. Jednotlivcům jsou však primrně garantovny prva a svobody, přičemž k jejich činn ochraně a vymhn je stt povinen stanovit efektivn prostředky. Primrně je tedy věřitel oprvněn domhat se ochrany svch prv a svobod jako takovch a nemůže bt povinen spokojit se pouze až s nslednm odškodněnm za porušen svch prv a svobod na zkladě realizace prva na nhradu škody. To by odporovalo smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. V opačnm přpadě by prvn řd aproboval porušen prv a svobod takovho věřitele. Rovněž i v nlezu sp. zn. Pl. S 72/06 (viz vše) stavn soud argumentoval porušenm zkladnho prva daňovho ručitele domhat se ochrany svho prva z důvodu zkonnho omezen skutečnost namtatelnch ručitelem v odvoln proti ručitelsk vzvě, ačkoliv nebylo vyloučeno argumentovat obdobně, tj. že ručitel může uplatnit regres vůči dlužnkovi (analogie s možnost uplatnit nrok na nhradu škody vůči insolvenčnmu sprvci). Tž v nlezov judikatuře stavn soud vyslovil prvn nzor o požadavku subsidiarity uplatněn nhrady škody vůči sttu po vyčerpn efektivnch procesnch prostředků k ochraně prva směřujcch vůči njemcům (srov. např. nlezy sp. zn. I. S 1180/07 ze dne 12. 2. 2009 nebo IV. S 1253/08 ze dne 3. 12. 2008; oba dostupn na http://nalus.usoud.cz). Tento prvn nzor lze přiměřeně aplikovat i na danou problematiku.
52. V probhajcm insolvenčnm řzen je nepochybně zjmem častnků (tedy i věřitele) dosažen spravedliv ochrany jejich prv a oprvněnch zjmů (srov. 1 občanskho soudnho řdu). Prvo častnka je prvotnm zjmem naplněn smyslu a čelu (mj.) insolvenčnho řzen, kterm je poskytovn ochrany prvům podle čl. 90 stavy, nachzejc svůj vraz v požadavku, aby ždn z častnků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvhodněn [srov. ostatně zkladn zsadu insolvenčnho řzen vslovně zakotvenou v 5 psm. a) insolvenčnho zkona]. Tento zjem nemůže bt odklizen nhradou škody, neboť prioritn je zde vůbec zamezen stavu, kdy někter z častnků bude nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvhodněn, aby nebyla nutn kompenzace. častnk řzen (včetně věřitele) tak může sice později uplatnit vůči insolvenčnmu sprvci požadavky vyvěrajc z pravy odpovědnosti insolvenčnho sprvce za škodu, to však nic neměn na tom, že i kdyby mu bylo v tomto směru vyhověno, nevymaže se předchoz stav porušen jeho prv (pouze by byl kompenzovn, nadto ne v pln mře - srov. text shora). Věřitel, kter v probhajcm insolvenčnm řzen usiluje o efektivn ochranu svch prv, mus mt možnost poždat o ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny. [Ostatně obdobně argumentuje stavn soud v nlezov judikatuře (srov. např. nlez sp. zn. IV. S 391/07 ze dne 7. 8. 2007, N 122/46 SbNU 151) ve vztahu k stavnm stžnostem na průtahy řzen v dosud probhajcm řzen před obecnmi soudy - neodmt stavn stžnost pro nepřpustnost s tm, že se mohou i v průběhu řzen uplatnit vůči sttu požadavky vyvěrajc z pravy odpovědnosti sttu za průtahy ve smyslu zkona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při vkonu veřejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm řednm postupem a o změně zkona Česk nrodn rady č. 358/1992 Sb., o notřch a jejich činnosti (notřsk řd), ve zněn pozdějšch předpisů]
53. Uveden plat tm spše, že insolvenčn sprvce se může odpovědnosti za škodu zprostit (za podmnek uvedench v 37 insolvenčnho zkona). Tento instrument tedy neskt absolutn garanci zaplacen nhrady škody insolvenčnm sprvcem, i proto se nemůže jednat o efektivn prostředek ochrany prv věřitele.
54. Obsahem prva na spravedliv proces je tž včasn poskytnut soudn ochrany, avšak dalš řzen (o nroku na nhradu škody směřujcm vůči insolvenčnmu sprvci) konstruovan jako nezbytn by vedlo k porušen tohoto principu. Obdobně ostatně argumentoval stavn soud v nlezu sp. zn. I. S 2219/07 (viz vše), v němž meritorně přezkoumal stavn stžnost, i když byli stěžovatel napadenm rozhodnutm odvolacho soudu odkzni na nezbytnost domhat se svho prva na nhradu vynaložench nkladů cestou samostatn žaloby o nhradu škody. V tomto nlezu stavn soud vyslovil prvn nzor, že dalš soudn řzen by vedlo k porušen principu včasnho poskytnut soudn ochrany.
55. Pokud by stavn soud z stavněprvnch hledisek aproboval napaden ustanoven, s odkazem navrhovatelek na možn odškodněn ze strany insolvenčnho sprvce, aproboval by stav veden insolvenčnho řzen tak, že by někteř z častnků byli nespravedlivě poškozeni a někteř nedovoleně zvhodněni. Jakkoli by majetkov jma častnků mohla bt potom kompenzovna, nebyl by tm nijak odstraněn stav nedovolenho zvhodněn jinho častnka uznnm jeho pohledvky ve vyšš čstce, než odpovd skutečnmu stavu, což by se promtlo i do vyššho poměrnho uspokojen jeho pohledvky, než mu skutečně po prvu patř. Orgn veřejn moci mus vykldat prvn předpisy tak, aby tento neracionln a předevšm nespravedliv stav eliminoval. Smyslem insolvenčnho řzen - jako každho civilnho procesu - je dosažen spravedliv ochrany prv a oprvněnch zjmů častnků, jakož i vchova k zachovvn zkonů, k čestnmu plněn povinnost a k ctě k prvům jinch osob (srov. 1 občanskho soudnho řdu).
56. stavn soud ze shora uvedench důvodů zrušil ustanoven 192 odst. 1 věty prvn včetně věty za střednkem insolvenčnho zkona, kter znamen protistavn mezeru v podobě protistavnho zžen okruhu subjektů oprvněnch poprat pravost, vši a pořad přihlšench pohledvek. stavn soud považoval za nezbytn poskytnout časov prostor zkonodrci k odstraněn stavnho deficitu zkonn pravy, a proto odložil vykonatelnost tohoto nlezu.
57. Ve zbvajc čsti nvrh na zrušen ustanoven 192 odst. 1 věty posledn, 198 odst. 1, 199 odst. 1 a 201 odst. 1 insolvenčnho zkona stavn soud odmtl jako zjevně neopodstatněn, a to předevšm z důvodu zsady minimalizace zsahů stavnho soudu do činnosti zkonodrce (jž se stavn soud řd ve sv ustlen judikatuře). Tato ostatn napaden ustanoven upravuj toliko postup při realizaci popěrnho prva, i když pro protistavně zžen okruh subjektů. Pot, co zkonodrce odstran vše uvedenou protistavn mezeru rozšřenm okruhu nositelů popěrnho prva, bude na jeho vaze, jakm způsobem zakotv postup při realizaci popěrnho prva věřitelů (zda bude zkonn prava odpovdat postupu dle současn prvn pravy či bude zvoleno jin řešen); stavn soud nemůže ve svm rozhodnut řešen tto problematiky předjmat.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vladimír Kůrka, Jiří Nykodým a Miloslav Výborný.