Ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, ve znění zákona č. 247/1991 Sb., a části ustanovení § 1 odst. 2 zákona České národní rady č. 232/1991 Sb., o podmínkách a způsobu navrácení majetkových práv vyplývajících ze zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, ve znění zákona České národní rady č. 312/1991 Sb. 24/1997 účinný od 27.02.1997
| Schválené: | 10.12.1996 |
| Účinnost od: | 27.02.1997 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Právo vlastnit majetek., Tělovýchovné organizace., Zmírnění následků majetkových křivd. "Restituce". |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 10. prosince 1996 v plénu o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení a) slov "uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. do 31. 12. 1991" v § 2 zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další otázky týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, b) slov "uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, do 31. 12. 1991" v § 1 odst. 2 zákona České národní rady č. 232/1991 Sb., o podmínkách a způsobu navrácení majetkových práv vyplývajících ze zákona č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další otázky týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, c) slov "uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb. do 31. 12. 1991" v § 2 zákona č. 247/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 173/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, za účasti Parlamentu České republiky jako účastníka řízení a Jednoty Orel Zlín-Malenovice, zastoupené JUDr. J. N., advokátem ve Zlíně, jako vedlejšího účastníka řízení o návrhu na zrušení slov "uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb." v § 2 zákona č. 173/1990 Sb. takto:
JUDr. Kessler v. r.
Předseda Ústavního soudu České republiky
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
Dne 15. prosince 1995 skupina 43 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky pod vedenm JUDr. Ing. Jiřho Karase podala podle člnku 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky a 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, nvrh na zrušen:
a) slov "uveden v 2 zkona č. 68/1956 Sb. do 31. 12. 1991" v 2 zkona č. 173/1990 Sb., kterm se zrušuje zkon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesn vchovy, a kterm se upravuj někter dalš otzky tkajc se dobrovolnch tělovchovnch organizac,
b) slov "uveden v 2 zkona č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesn vchovy, do 31. 12. 1991" v 1 odst. 2 zkona Česk nrodn rady č. 232/1991 Sb., o podmnkch a způsobu navrcen majetkovch prv vyplvajcch ze zkona č. 173/1990 Sb., kterm se zrušuje zkon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesn vchovy, a kterm se upravuj někter dalš otzky tkajc se dobrovolnch tělovchovnch organizac,
c) slov "uveden v 2 zkona č. 68/1956 Sb. do 31. 12. 1991" v 2 zkona č. 247/1991 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 173/1990 Sb., kterm se zrušuje zkon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesn vchovy, a kterm se upravuj někter dalš vztahy tkajc se dobrovolnch tělovchovnch organizac.
Vzhledem k obsahu nvrhu a přslušnch pasž Sbrky zkonů stavn soud m za to, že petit nvrhu by měl sprvně znt tak, že se zrušuj:
1. slova "uveden v 2 zkona č. 68/1956 Sb. do 31. prosince 1991" v 2 zkona č. 173/1990 Sb., kterm se zrušuje zkon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesn vchovy, a kterm se upravuj někter dalš vztahy tkajc se dobrovolnch tělovchovnch organizac, ve zněn zkona č. 247/1991 Sb.,
2. slova "uveden v 2 zkona č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesn vchovy, do 31. prosince 1991" v 1 odst. 2 zkona Česk nrodn rady č. 232/1991 Sb., o podmnkch a způsobu navrcen majetkovch prv vyplvajcch ze zkona č. 173/1990 Sb., kterm se zrušuje zkon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesn vchovy, a kterm se upravuj někter dalš vztahy tkajc se dobrovolnch tělovchovnch organizac, ve zněn zkona Česk nrodn rady č. 312/1991 Sb.
Nepřesnost petitu nvrhu spočv v tom, že pod body a) a c) svho nvrhu navrhovatel žd o zrušen jednoho a thož, byť novelizovanho, ustanoven zkona a pod bodem b) nvrhu, i když text napadenho ustanoven cituje v jeho novelizovanm zněn, z označen prvnho předpisu nen patrno, že byl novelizovn. Jinak je však nvrh srozumiteln a m všechny zkonn formln a obsahov nležitosti a lze jej v tto podobě projednat a rozhodnout o něm. Proto nebylo nutn a čeln upozorňovat navrhovatele na vady nvrhu, kter maj pouze formln povahu a jsou vyvolny jen určitou nedůslednost z legislativnětechnickho hlediska, a vyzvat ho k jejich odstraněn.
Jednota Orel Zln-Malenovice podala stavn stžnost proti rozsudku Krajskho soudu v Brně ze dne 16. nora 1995 sp. zn. 13 Co 306/94 a spolu s n podle 74 zkona č. 182/1993 Sb. nvrh na zrušen slov "uveden v 2 zkona č. 68/1956 Sb." v 2 zkona č. 173/1990 Sb. Usnesenm ze dne 6. nora 1996 sp. zn. IV. S 170/95 bylo řzen o stavn stžnosti přerušeno a nvrh na zrušen čsti prvnho předpisu byl postoupen plnu podle 78 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. Usnesenm ze dne 16. nora 1996 sp. zn. Pl. S 2/96 byl tento nvrh v souladu s 35 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. odmtnut pro nepřpustnost (překžka litispendence). Jednota Orel Zln-Malenovice m však v přslušn čsti řzen o nvrhu skupiny poslanců postaven vedlejšho častnka podle 28 odst. 2 a 35 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.
Navrhovatel namtl rozpor napadench ustanoven zkonů
a) s člnky 1 a 10 stavy Česk republiky (dle jen "stava"), přpadně s obdobnmi ustanovenmi o lidskch prvech sjednanmi v Chartě Spojench nrodů, v Mezinrodnm paktu o občanskch a politickch prvech a v Mezinrodnm paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech,
b) s člnky 1, 3, 4 a 11 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a s obdobnmi ustanovenmi o lidskch prvech sjednanmi v uvedench mezinrodněprvnch dokumentech
a nvrh na zrušen uvedench zkonnch ustanoven odůvodnil zejmna těmito argumenty:Zkony bvalho Federlnho shromžděn a bval Česk nrodn rady měly vytvořit prvn zklad pro navrcen majetkovch prv dobrovolnch tělovchovnch organizac, kter jim byla odňata zkonnmi předpisy přijatmi zkonodrnm orgnem totalitnho sttu v době, již zkon č. 198/1993 Sb., o protiprvnosti komunistickho režimu a o odporu proti němu, nazv dobou ničen tradičnch hodnot evropsk civilizace, vědomho ničen a porušovn lidskch prv a svobod, morlnho a hospodřskho padku, provzenho justičnmi zločiny a terorem proti nositelům odlišnch nzorů a destrukc tradičnch principů vlastnictv. Ve skutečnosti byl těmito zkony převžně legalizovn stav vytvořen totalitnm režimem, protože okruh subjektů povinnch k navrcen majetkovch prv spolkům (společenskm organizacm) byl vymezen tak, že většinou nov vlastnci (držitel) tuto povinnost nemaj. Tyto prvn předpisy uzkonily principy nepřijateln pro civilizovanou prvn společnost, a to
1. že držitel protiprvně odňatho majetku jej nemus vracet,
2. že riziko plynouc z koupě protiprvně odňat věci nemus nst kupujc tto věci, ale jej původn (prav) vlastnk,
3. že zkonem potvrzen prvn kontinuita mezi původnm spolkem (společenskou organizac) a spolkem (organizac), kter po listopadu 1989 obnovil činnost, nem činnost, pokud se tk majetkovch prv.
V naprost většině přpadů odnět majetku spolkům proveden orgny totalitnho režimu v době nesvobody, tj. od nora 1948 do listopadu 1989, stejně jako zrušen spolků byla podle navrhovatele nezkonn, protože se uskutečnila v rozporu i s tehdy platnmi zkony. prava podmnek a způsobu navrcen majetkovch prv, jak ji přinesly napaden prvn předpisy, je nejpozději od 1. ledna 1993, ve skutečnosti však již od samho počtku, protistavn, neboť tyto zkony, přijat polistopadovmi zastupitelskmi sbory, neuložily povinnost k navrcen majetkovch prv spolkům všem, kdo tento majetek drž, a to ani čs. sttu, a tm porušily lidsk prva zaručen mezinrodnmi smlouvami. Člnek 11 Listiny zaručuje každmu prvo vlastnit majetek a vyvlastněn nebo nucen omezen vlastnickho prva umožňuje jen ve veřejnm zjmu, na zkladě zkona a za nhradu. Z tto pravy vyplv i prvo na ochranu vlastnictv, kterou m poskytovat stt. Pokud stt tuto svoji povinnost nepln a zkonodrn sbory přijmaj zkony, kter v rozporu se zsadou rovnosti zvhodňuj stt, přpadně jedny subjekty proti subjektům jinm (spolkům), jde o typick porušen stavnch předpisů, konkrtně člnků 1 a 11 Listiny a člnku 96 stavy. Inkriminovan zkonn ustanoven hrubě porušila přirozen prvo společenskch organizac a spolků na vrcen majetkovch prv tm, že stanovila okruh subjektů povinnch k vrcen majetku tak zce, že většina odňatho majetku nemohla bt vrcena a došlo k porušen člnku 11 Listiny o ochraně vlastnickho prva a obdobnch ustanoven mezinrodnch smluv.
Z nvrhu vyplv, že jde o požadavek rozšřen okruhu povinnch subjektů v rmci navrcen majetkovch prv dobrovolnch organizac.
Jde v podstatě o to, že podle navrhovatele měly uveden zkony uložit povinnost k navrcen majetkovch prv dobrovolnch organizac každmu, kdo m tento majetek v držen.
častnkem řzen je vedle navrhovatele Parlament Česk republiky ( 28 odst. 1, 69 zkona č. 182/1993 Sb.). Zkony, jejichž čstečn zrušen je navrženo, sice vydaly Federln shromžděn Česk a Slovensk Federativn Republiky a Česk nrodn rada, nstupnictv Parlamentu Česk republiky však vyplv jednak z čl. 3 odst. 1 stavnho zkona Česk nrodn rady č. 4/1993 Sb., o opatřench souvisejcch se znikem Česk a Slovensk Federativn Republiky, jednak z stavy.
stavn soud nejprve zkoumal, jak mu ukld 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., byly-li napaden zkony přijaty a vydny v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. V době vydn zkonů a jejich novel byly kompetence zkonodrnch sborů dny ustanovenmi čl. 29 a nsl., resp. čl. 102 a nsl. stavnho zkona č. 143/1968 Sb., o československ federaci, ve zněn pozdějšch předpisů. Z předložench archivnch sněmovnch tisků Federlnho shromžděn a Česk nrodn rady, kter stavn soud vyždal z Kancelře Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, bylo zjištěno, že schůz, na nichž se o zkonech a později o jejich novelizacch hlasovalo, se zčastnil dostatečn počet poslanců, zkony byly přijaty potřebnm počtem hlasů, byly podepsny přslušnmi stavnmi činiteli a byly řdně vyhlšeny ve Sbrce zkonů. Zkony, jejichž jednotliv ustanoven skupina poslanců navrhuje zrušit, se staly platnou součst našeho prvnho řdu a jsou j dosud, jak vyplv z čl. 1 odst. 1 stavnho zkona ČNR č. 4/1993 Sb.
Podle 42 odst. 3 a 69 zkona č. 182/1993 Sb. byl nvrh zasln Parlamentu Česk republiky s vzvou k vyjdřen. Tehdejš předseda Poslaneck sněmovny PhDr. Milan Uhde zaujal k nvrhu nsledujc stanovisko:
Zkon č. 173/1990 Sb. přijalo bval Federln shromžděn Česk a Slovensk Federativn Republiky dne 9. května 1990 a činnosti nabyl dnem 1. června 1990. Clem zkona byla nezbytnost okamžitho zrušen zkona č. 68/1956 Sb., a tm odstraněn legislativn zminky, kter by mohla bt nstupnickmi organizacemi za zrušen Československ svaz tělesn vchovy zneužita k brzděn přirozenho demokratickho vvoje v oblasti organizace a řzen tělesn kultury v naš zemi. V době přijet zkona nebyla jeho jednotliv ustanoven v rozporu s tehdy platnou stavou Česk a Slovensk Federativn Republiky ani s Listinou zkladnch prv a svobod, neboť stavn zkon č. 23/1991 Sb., kterm se Listina uvozuje, byl Federlnm shromžděnm ČSFR přijat 9. ledna 1991 a nabyl činnosti dnem 8. nora 1991. Zkon č. 247/1991 Sb. přijat bvalm Federlnm shromžděnm ČSFR dne 31. května 1991 s činnost od 14. června 1991 sledoval jednak prodloužen lhůty pro uplatněn nroku u prvnho nstupce organizace uveden v 2 zkona č. 68/1956 Sb. o jeden rok (ve skutečnosti šlo o půl roku), jednak stanovil moratorium přpadnch převodů majetkovch prv uvedench prvnch nstupců. Zkon Česk nrodn rady č. 232/1991 Sb. přijat dne 22. května 1991 s činnost od 1. června 1991 byl vydn k proveden zkona č. 173/1990 Sb. Zkon Česk nrodn rady č. 312/1991 Sb. přijat dne 8. července 1991 s činnost od 9. srpna 1991 reagoval na legislativnětechnick pravy, kter vyplynuly z přijet zkona č. 247/1991 Sb. Všechny tři uveden zkony nebyly v době jejich přijet v rozporu s tehdy platnou stavou Česk a Slovensk Federativn Republiky; vznik však pochybnost, zda byly plně v souladu s tehdy již činnm stavnm zkonem č. 23/1991 Sb. Za tohoto stavu věci nutno vyjdřit stanovisko, že zkonodrn sbory jednaly v přesvědčen, že přijat zkony byly v souladu s tehdy platnou stavou Česk a Slovensk Federativn Republiky. Je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem skupiny poslanců posoudil stavnost napadench zkonů z hlediska jejich souladu s stavou a stavnm pořdkem Česk republiky a vydal přslušn rozhodnut.
Z dalšch dokladů vyždanch z Kancelře Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky bylo zjištěno, že dne 18. května 1993 poslanci Jiř Karas a Jiř Stadler předložili zsady zkona o navrcen majetku spolkům, společenskm organizacm a jinm občanskm sdruženm (sněmovn tisk 363). Zsada č. 4 zn takto: "Stanov se povinnost toho, kdo v den činnosti zkona vlastn majetek spolků, jej vydat, a to na zkladě psemn vzvy oprvněnho, nejpozději však do 6 měsců". Zsady zkona byly organizačnm vborem přikzny k projednn rozpočtovmu vboru, vboru pro vědu, vzděln, kulturu, mldež a tělovchovu a vboru pro veřejnou sprvu, regionln rozvoj a životn prostřed.
Rozpočtov vbor ve svm usnesen ze dne 23. června 1993 č. 96 pouze konstatoval, že nvrh zsad zkona projednal, vbor pro vědu, vzděln, kulturu, mldež a tělovchovu dne 27. ledna 1994 usnesenm č. 132 rozhodl, že zsady zkona nebude projednvat, a vbor pro veřejnou sprvu, regionln rozvoj a životn prostřed nepřijal k tisku 363 ždn usnesen. Organizačn vbor dne 3. března 1994 přijal usnesen č. 297, kterm vzal stanovisko vborů na vědom, a uložil předsedovi Poslaneck sněmovny, aby je zaslal předkladatelům zsad zkona o navrcen majetku spolkům, společenskm organizacm a jinm občanskm sdruženm. Nic dalšho se v tto věci na půdě zkonodrnho sboru neudlo.
Dle bylo vyždno podle 48 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. vyjdřen Ministerstva školstv, mldeže a tělovchovy Česk republiky jako střednho orgnu sttn sprvy. Ministerstvo ve svm vyjdřen zejmna poukazuje na složitost řešen potencilnch novch přpadů restituc podle zkonů o navrcen majetku znovu vzniklm dobrovolnm organizacm.
stavn soud posuzoval nvrh skupiny poslanců na zrušen citovanch ustanoven uvedench zkonů z hlediska jejich souladu s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami o lidskch prvech a zkladnch svobodch, jimiž je Česk republika vzna, podle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.
Pokud jde o prvn pravu restituc, vychzely zkonodrn sbory ze zsadn koncepce, že sledovn veřejnch hodnot je vedeno myšlenkou, že clem restituc je zmrněn nsledků některch majetkovch křivd způsobench v letech 1948 až 1989. Vslovně je tato koncepce vyjdřena v preambulch zkonů č. 87/1991 Sb., o mimosoudnch rehabilitacch, a č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku. V posuzovanm přpadě jsou oprvněnmi osobami, na rozdl od jinch restitučnch zkonů, osoby prvnick. Okruh povinnch osob zkonodrce vymezil způsobem, kter vyjadřuje jeho legitimn politickou vůli na zkladě vše zmněnho principu, že clem zkona je zmrněn nsledků některch křivd.
Ve sv rozhodovac činnosti (např. nlez z 2. dubna 1996 ve věci Pl. S 47/95) stavn soud zastv nzor, že zkonodrce nemůže bt omezovn při definovn subjektů, na něž se zkon vztahuje. Ve věci Pl. S 47/95 stavn soud vychzel ze stanoviska, že nejde o diferenciačn charakter prvn normy, ale o součst vlastn definice oprvněnch osob, což lze analogicky vzthnout na nyn projednvanou věc, kde zkon definuje kategorii osob povinnch. To, že zkonodrce mohl při vytvřen zkona postupovat jinak, nelze samo o sobě považovat za zvhodněn či znevhodněn určit skupiny subjektů.
stavn soud se dle zabval rozhodovac prax obecnch soudů v tto oblasti a zjistil, že pod č. 9/1996 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek, kterou za čelem sjednocovn judikatury obecnch soudů vydv Nejvyšš soud, byl publikovn rozsudek Krajskho soudu v Hradci Krlov ze dne 5. května 1994 sp. zn. 13 Co 88/94, kter obsahuje nsledujc prvn stanovisko:
"Podle ustanoven 2 zkona č. 247/1991 Sb. se navracej majetkov prva Česk obci sokolsk a ostatnm znovu vzniklm dobrovolnm organizacm, kter jim byla odňata zkony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb., a to podle stavu k 31. březnu 1948.
Nroky na vrcen uvedench majetkovch prv bylo třeba uplatnit u prvnho nstupce organizac uvedench v 2 zkona č. 68/1956 Sb. do 31. prosince 1991.
Povinnm prvnm nstupcem je každ subjekt, kter takov odňat majetek ke dni činnosti zkona č. 173/1990 Sb. držel."
Z toho lze dovodit, že byl-li nrok na vrcen majetku řdně a včas uplatněn oprvněnou organizac u zkonem definovanho subjektu, je nerozhodn, jak typy prvnho nstupnictv (sukcesi univerzln nebo singulrn) restitučn nroky sleduj (např. rozsudek Vrchnho soudu v Praze ze dne 15. května 1996 sp. zn. 7 Cmo 131/94).
Pokud jde o interpretaci zkona, stavn soud poukazuje na svůj nlez ze dne 26. března 1996 Pl. S 48/95, podle něhož v situaci, kdy určit ustanoven prvnho předpisu umožňuje dvě interpretace, přičemž jedna je v souladu s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami podle člnku 10 stavy a druh je s nimi v rozporu, nen dn důvod zrušen tohoto ustanoven. Při jeho aplikaci je kolem soudů interpretovat dan ustanoven stavně konformnm způsobem.
Podle nzoru stavnho soudu okruh subjektů povinnch k navrcen majetku nově vzniklm dobrovolnm organizacm nen vymezen tak zce, jak tvrd navrhovatel, a povinnm subjektem může bt i stt, pokud se převzetm majetku odňatho podle uvedench zkonů stal prvnm nstupcem organizace uveden v 2 zkona č. 68/1956 Sb. a tento majetek držel v den činnosti zkona č. 173/1990 Sb., tedy 1. června 1990.
Z uvedench důvodů stavn soud dospěl k zvěru, že okruh povinnch osob v uvedench zkonech byl stanoven na zkladě legitimn politick vůle zkonodrce a že napaden ustanoven citovanch zkonů nejsou v rozporu s stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy a nenarušuj stavn pořdek Česk republiky.
Proto byl nvrh skupiny poslanců podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. zamtnut.
Proti rozhodnut stavnho soudu se nelze odvolat.