Sp. zn. Pl. ÚS 9/08 ve věci návrhu na zrušení ustanovení čl. V bodu 1 věty druhé zákona č. 260/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů 236/2011 účinný od 19.08.2011
| Schválené: | 12.07.2011 |
| Účinnost od: | 19.08.2011 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Daně z příjmů obecně. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud pod sp. zn. Pl. ÚS 9/08 rozhodl dne 12. července 2011 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Krajského soudu v Brně, za který jedná předsedkyně senátu 31 Ca JUDr. Jaroslava Skoumalová, na zrušení ustanovení čl. V bodu 1 věty druhé zákona č. 260/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:
JUDr. Rychetský v. r.
Předseda Ústavního soudu
* pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 44, nález č. 30, str. 349, vyhlášen pod č. 37/2007 Sb.
Ustanovení čl. V bodu 1 věty druhé zákona č. 260/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
1. Dne 29. nora 2008 byl stavnmu soudu doručen nvrh Krajskho soudu v Brně (dle jen „krajsk soud“) na zrušen ustanoven věty druh bodu 1 čl. V zkona č. 260/2002 Sb., kterm se měn zkon č. 191/1999 Sb., o opatřench tkajcch se dovozu, vvozu a zpětnho vvozu zbož porušujcho někter prva duševnho vlastnictv a o změně některch dalšch zkonů, ve zněn zkona č. 121/2000 Sb., zkon č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 593/1992 Sb., o rezervch pro zjištěn zkladu daně z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovm fondu Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů. Krajsk soud ve svm nvrhu uvd, že projednv žalobu, kterou se žalobce domh zrušen rozhodnut Finančnho ředitelstv v Brně ze dne 5. 12. 2005 č. j. 3181/05/FŘ 110-0107, jakož i jemu předchzejcho rozhodnut Finančnho řadu Brno II ze dne 9. 12. 2005 č. j. 178259/04289913/9780, kterm byla žalobci vyměřena daň z přjmu za zdaňovac obdob roku 2002 ve vši 87 028 Kč. Žalobou napadenm rozhodnutm žalovan i sprvn orgn prvnho stupně vyměřili daň žalobci na zkladě aplikace čl. IV a čl. V bodu 1 zkona č. 260/2002 Sb., jmž byla provedena změna zkona č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů. V rmci řzen před krajskm soudem přitom žalovan sprvn orgn zaujal stanovisko (viz č. l. 45 a 46 soudnho spisu sp. zn. 31 Ca 27/2006), ve kterm uvedl, že jako orgn moci vkonn nebyl ve sprvnm řzen oprvněn posoudit soulad předpisu nižš prvn sly se zkonem ani soulad zkona s stavnm pořdkem, ač to bylo ve sprvnm řzen žalobcem požadovno. Žalovan jako sprvn orgn nen legitimovn k podn nvrhu k stavnmu soudu na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven a zkon nedovoloval žalovanmu, stejně jako ani sprvci daně prvnho stupně, jin postup při posuzovn čl. V bodu 1 věty druh zkona č. 260/2002 Sb., neboť vklad uvedenho ustanoven je jednoznačn.
2. Rovněž krajsk soud v před nm projednvan věci dospěl k zvěru, že napaden ustanoven čl. V bodu 1 věty druh zakld pravou retroaktivitu, kterou došlo k zsadnmu znevhodněn fyzickch osob obchodujcch s cennmi papry a čtujcch v soustavě jednoduchho četnictv. Poukzal přitom na nlez ze dne 12. 3. 2002 sp. zn. Pl. S 33/01 (viz nže), ve kterm v obdobnm přpadě stavn soud dospěl k zvěru o nestavnosti retroaktivn aplikace daňovch předpisů. Proto krajsk soud řzen o žalobě přerušil v souladu s 48 odst. 1 psm. a) soudnho řdu sprvnho a podal podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen „stava“) nvrh na posouzen stavn konformity ustanoven čl. V bodu 1 věty druh zkona č. 260/2002 Sb.
II.
Vyjdřen častnků řzen
3. Za Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk republiky se vyjdřil jej předseda Ing. Miloslav Vlček, kter se omezil na pouh popis průběhu projednvn nvrhu zkona č. 260/2002 Sb. Konstatoval, že nvrh (Poslaneck sněmovna. III. vol. obdob. Tisk č. 1267) byl podn vldou vhradně jako změna zkona č. 191/1999 Sb. V rmci 2. čten dne 23. 4. 2002 bylo napaden ustanoven navrženo jako pozměňovac nvrh poslancem Antonnem Machčkem. Nvrh zkona byl ve zněn pozměňovacch nvrhů schvlen 2. 5. 2002 hlasy 162 ze 168 přtomnch poslanců. K povaze pozměňovacho nvrhu, kter se problematiky dovozu, vvozu a zpětnho vvozu zbož porušujcho někter prva duševnho vlastnictv netkal, se předseda Poslaneck sněmovny nevyjdřil.
4. Za Sent Parlamentu Česk republiky se vyjdřil jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka. Uvedl, že nvrh předmětnho zkona byl postoupen Sentu dne 7. 5. 2002. Po projednn ve vborech přijal Sent na 18. schůzi dne 24. 5. 2002 usnesen, kterm vyjdřil vůli se nvrhem tohoto zkona nezabvat. Pro tento nvrh hlasovalo 51 z 54 přtomnch sentorů a sentorek. Tyto daje předseda Sentu doložil přslušnou dokumentac z jednn orgnů Sentu.
III.
Formln předpoklady projednn nvrhu a stavnost legislativn procedury
5. stavn soud dospěl k zvěru, že po formln strnce je nvrh v souladu s požadavky čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „zkon o stavnm soudu“). V řzen o zrušen prvnho předpisu je povinnost stavnho soudu nejprve zkoumat, zda předmětn předpis byl vydn stavně předepsanm způsobem ( 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu). Nvrh krajskho soudu se tk zkona, kterho m bt soudem bezprostředně použito při řešen věci, tj. při rozhodovn o sprvn žalobě veden před krajskm soudem pod sp. zn. 31 Ca 27/2006, přičemž na posouzen stavnosti nvrhem napadenho ustanoven zkona č. 260/2002 Sb. zvis dalš postup navrhovatele v tomto řzen. Nvrh byl proto podn oprvněnm navrhovatelem.
6. Pro napaden ustanoven zkona č. 260/2002 Sb. (i pro zkon jako celek) se vyslovil stavně předepsan počet členů Poslaneck sněmovny, přičemž Sent stavně předepsanm počtem svch členů vyjdřil vůli se nvrhem zkona nezabvat (viz sub 3 a 4). Prezident republiky zkon podepsal 11. 6. 2002 a zkon byl vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 28. 6. 2002 pod č. 260/2002. Napaden ustanoven nebylo změněno. Nvrh je proto přpustn. stavn soud v tto souvislosti považuje za potřebn uvst, že nepovažoval za nutn zabvat se otzkou povahy pozměňovacho nvrhu poslance Antonna Machčka, kter na 49. schůzi Poslaneck sněmovny dne 23. 4. 2002 „načetl“ pozměňovac nvrh k vldnmu nvrhu zkona, kterm se měn zkon č. 191/1999 Sb., o opatřench tkajcch se dovozu, vvozu a zpětnho vvozu zbož porušujcho někter prva duševnho vlastnictv a o změně některch dalšch zkonů, ve zněn zkona č. 121/2000 Sb. Poukazuje přitom na sv zvěry ve věcech hodnocen tzv. přlepků, ke kterm dospěl ve svch nlezech sp. zn. Pl. S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)* a zejmna sp. zn. Pl. S 55/10 ze dne 1. 3. 2011 (vyhlšen pod č. 80/2011 Sb.), bod 105, když vzal v vahu nejen tu skutečnost, že tento aspekt nen v nvrhu krajskho soudu uveden jako jeho nosn bod, nbrž v nvaznosti na uvedenou judikaturu tž to, že nvrh se tk jen čsti zkona č. 260/2002 Sb., navc přijatho v době již značně vzdlen.
7. Stejně tak bylo třeba přihldnout k tomu, že nvrh krajskho soudu sice směřuje proti novelizujcmu, nikoli novelizovanmu zkonu [k tomu z judikatury viz zejmna nlez sp. zn. Pl. S 5/96 ze dne 8. 10. 1996 (N 98/6 SbNU 203; 286/1996 Sb.), usnesen sp. zn. Pl. S 25/2000 ze dne 15. 8. 2000 (U 27/19 SbNU 271) a nlez sp. zn. Pl. S 21/01 ze dne 12. 2. 2002 (N 14/25 SbNU 97; 95/2002 Sb.)]. Napaden ustanoven čl. V bodu 1 věty druh je však ustanovenm o nabyt činnosti novelizovanch ustanoven zkona č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 593/1992 Sb., o rezervch pro zjištěn zkladu daně z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů. Takovto ustanoven m samostatn vznam na rozdl od ustanoven zkona o danch z přjmů [zejmna ustanoven 24 odst. 2 psm. r) a w)] novelizovanch zkonem č. 260/2002 Sb., kter však nejsou předmětem soudnho přezkumu v tomto řzen. Nebylo tž proto nutn posuzovat změny ustanoven zkona o dani z přjmů, neboť krajsk soud bude posuzovat danou věc prvě podle prvnho stavu, kter je předmětem nvrhu. Nvrh je proto i v tomto ohledu přpustn.
8. Vzhledem k tomu, že projednvan prvn problematika a i všechny skutkov okolnosti přpadu byly dostatečně zřejm z listinnch podkladů, stavn soud postupem podle 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu upustil od stnho jednn, neboť se od něj již nedalo očekvat dalš objasněn věci a častnci řzen s upuštěnm vyslovili souhlas.
IV.
Posouzen stavnosti nvrhem dotčenho ustanoven
9. Na tomto zkladě po přezkoumn napadenho ustanoven čl. V bodu 1 věty druh dospěl stavn soud k zvěru, že nvrh je důvodn. Napaden ustanoven jako celek zn:
„Čl. V
Přechodn ustanoven
1. Pro daňov povinnosti za lta 1993 až 2001 plat dosavadn prvn předpisy. Ustanoven člnku IV se použij poprv pro zdaňovac obdob roku 2002.“.
Jak již bylo vše uvedeno, napadena je pouze věta druh tohoto ustanoven, v jejmž důsledku m dojt k aplikaci novely zkona o danch z přjmů již pro zdaňovac obdob roku 2002, ačkoli podle čl. IX zkona č. 260/2002 Sb. tento zkon nabv činnosti až 1. 9. 2002. V důsledku těchto intertemporlnch ustanoven byly orgny finančn sprvy povinny již pro zdaňovac obdob roku 2002 aplikovat ve vztahu k žalobci v předmětnm řzen před krajskm soudem nsledujc ustanoven 24 odst. 2 zkona o danch z přjmů, ve zněn čl. IV zkona č. 260/2002 Sb. Tato ustanoven (nejsou předmětem přezkumu) zněj:
"10. V 24 odst. 2 psmeno r) zn:
„r) hodnota cennho papru při prodeji zachycen v četnictv v souladu se zvlštnm prvnm předpisem20) ke dni jeho prodeje, s vjimkou uvedenou v psmenech w) a ze),“.
13. V 24 odst. 2 psmeno w) zn:
„w) nabvac cena akcie, kter nen oceňovna v souladu se zvlštnm prvnm předpisem20) relnou hodnotou, nabvac cena podlu na společnosti s ručenm omezenm nebo na komanditn společnosti anebo na družstvu, a to jen do vše přjmů z prodeje tto akcie nebo tohoto podlu,“.".
10. stavn soud se v rmci konkrtn kontroly stavnosti zkonů nemůže zabvat vlastnm předmětem řzen o sprvn žalobě, protože by tm zasahoval do nezvislosti vkonu soudn moci obecnmi soudy (zde ve sprvnm soudnictv). Jeho kolem je v projednvan věci posoudit, zda uplatněn ustanoven 24 odst. 2 psm. r) a w) zkona o danch z přjmů, ve zněn zkona č. 260/2002 Sb., m z hlediska pltce daně povahu prav retroaktivity, jak tvrdil od počtku sprvnho (vytkacho) řzen žalobce a jak se s nm ostatně v tomto přpadě shoduj žalovan orgn finančn sprvy i krajsk soud, popř. zda m povahu retroaktivity neprav, kter může bt za určitch okolnost rovněž shledna nestavnm postupem zkonodrce.
11. stavn soud konstatuje, že uveden ustanoven novely zkona o danch z přjmů (tž ve vazbě na zkon č. 563/1991 Sb., o četnictv, v aktulnm zněn) ve svm důsledku znamenaj, že ve smyslu 24 zkona o danch z přjmů (ve zněn rozhodnm pro daňov obdob roku 2002) se za vdaje (nklady) vynaložen na dosažen, zajištěn a udržen zdanitelnch přjmů pro zjištěn zkladu daně ( 24 odst. 1) považuje rovněž hodnota cennho papru při prodeji zachycen v četnictv v souladu se zvlštnm prvnm předpisem (tj. zkonem o četnictv) ke dni jeho prodeje, s vjimkou uvedenou v psmenech w) a ze) odstavce 2. To znamen, že ustanoven 24 odst. 2 psm. w), kter vychz z pořizovac ceny akci, a nikoli z jejich reln hodnoty, se mus použt pro ty, kteř čtuj v soustavě jednoduchho četnictv. To proto, že podle 15 odst. 6 zkona o četnictv, v tehdy platnm zněn, (v současnosti je toto ustanoven zrušeno) se na četn jednotky čtujc v soustavě jednoduchho četnictv nepoužij ustanoven 7, 14, 27 a 28 zkona o četnictv. Protože 27 zkona o četnictv určoval, kter z jednotlivch složek majetku a zvazků k okamžiku oceněn podle 24 odst. 2 psm. b) se oceňuj relnou hodnotou, znamenalo to, že četn jednotky čtujc v soustavě jednoduchho četnictv (v danm přpadě prvě žalobce ve věci veden u krajskho soudu pod sp. zn. 31 Ca 27/2006) nemohou tento způsob oceněn použt. Rozhodujc pro ně proto měla bt pořizovac cena akcie, nikoli jej reln hodnota. V přpadě, že se akcie prodaly tzv. pod cenou, nemohl bt tento rozdl pro zdaňovac obdob roku 2002 uznn jako daňov ztrta podle 24 odst. 1 zkona o danch z přjmů, neboť ve smyslu 24 odst. 2 psm. w) se jednalo o vjimku z ustanoven 24 odst. 2 psm. r), podle kterho naopak byla vdajem tak hodnota cennho papru „při prodeji zachycen v četnictv v souladu se zvlštnm prvnm předpisem ke dni jeho prodeje“, přičemž zvlštnm předpisem bylo třeba rozumět vše uveden ustanoven zkona o četnictv. Nutno v tto souvislosti zdůraznit, že se to promtlo nejen do bilance hospodařen četnch jednotek čtujcch v soustavě jednoduchho četnictv, nbrž i do jejich dalšch platebnch povinnost (např. z hlediska placen zdravotnho a socilnho pojištěn).
12. stavn soud zde považuje za potřebn připomenout, že tato prava nabyla činnosti až v průběhu roku 2002, konkrtně od 1. 9. 2002, a měla platit i pro zdaňovac obdob roku 2002. Zsadn vznam z hlediska možnho posuzovn stavnosti uplatněn neprav retroaktivity (blže sub 14 až 16) m ovšem dalš okolnost. Podstatn z hlediska hodnocen stavnosti postupu zkonodrce v tto věci ve vztahu k postaven pltců daně z přjmů čtujcch v soustavě jednoduchho četnictv je totiž ustanoven 9 odst. 4 zkona o četnictv, ve zněn platnm pro rok 2002. Podle něj platilo, že přechod ze soustavy jednoduchho četnictv do soustavy podvojnho četnictv je povinn, přestane-li četn jednotka splňovat podmnky stanoven podle odstavce 2 nebo 3 pro čtovn v soustavě jednoduchho četnictv, přičemž plněn podmnek stanovench podle odstavců 2 a 3 se posuzuje za bezprostředně předchzejc četn obdob. Přitom platilo, že „Přechody podle předchozch vět jsou možn vždy jen k 1. dni četnho obdob, a to nsledujcho po četnm obdob, ve kterm četn jednotka zjistila uveden skutečnosti.“. V tto souvislosti 23 odst. 10 zkona o danch z přjmů stanovil, že se při stanoven zkladu daně vychz z četnictv vedenho podle zvlštnho prvnho předpisu, tj. prvě podle vše uvedenho ustanoven 9 zkona o četnictv, z čehož plyne, že během roku 2002, ani dodatečně později, nebylo možn vypočtat zklad daně v soustavě podvojnho četnictv, a tm kumulativně kompenzovat ztrty a zisky z prodeje cennch paprů jako dosud. Jinak řečeno, ve zdaňovacm obdob roku 2002 neměla četn jednotka čtujc v soustavě jednoduchho četnictv možnost reagovat na nečekanou změnu zkona o danch z přjmů. Je-li prvně možn uskutečnit přechody mezi zjednodušenm a plnm rozsahem četnictv vždy pouze k prvnmu dni četnho obdob, neměl takov poplatnk daně z přjmů možnost přizpůsobit sv četnictv dodatečně nastavenm podmnkm v průběhu roku 2002. Tato změna byla navc skryta v zkoně se zcela jinm předmětem pravy. Podle 1 odst. 1 zkona č. 191/1999 Sb., ve zněn zkona č. 260/2002 Sb., tento zkon totiž předevšm upravuje podmnky, za kterch se provd opatřen celnho řadu proti osobm, kter vlastn, drž, skladuj nebo prodvaj zbož, kterm jsou porušena prva k duševnmu vlastnictv na celnm zem Evropskch společenstv, jakož i při ochraně vnitřnho trhu.
13. V souladu s čl. 1 odst. 1 stavy je povinnost sttnch orgnů při rozhodovn o prvn pozici jednotlivce postupovat v souladu s požadavky kladenmi na prvn stt. K nim patř požadavek, podle něhož stt může vyžadovat od fyzickch a prvnickch osob chovn, jehož pravidla jsou stanovena a vyhlšena předem. Jin postup, nejsou-li k tomu zvlšť zvažn důvody, znamen porušen principu prvn jistoty a ochrany důvěry v prvo, jak to vyplv z čl. 1 odst. 1 stavy. V danm přpadě ždn takov důvod shledn nebyl a v průběhu zkonodrnho procesu ani nebyl formulovn. Pozměňujc nvrh obsahujc napaden ustanoven byl „načten“ bez toho, že by byl nějak dle prvně relevantně zdůvodněn. Takov postup zkonodrce současně představuje zsah do ochrany vlastnickho prva podle čl. 11 odst. 1 ve spojen s čl. 11 odst. 5 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“). Současně je takov postup diskriminačn, neboť postrd zdůvodněn rozlišen mezi četnmi jednotkami čtujcmi v soustavě jednoduchho četnictv (nemohly ocenit akcie relnou hodnotou a nemohly tak uplatnit přpadnou ztrtu pro daňov čely) a četnmi jednotkami čtujcmi v soustavě podvojnho četnictv. Tm zkonodrce současně porušil požadavek rovnosti obsahu a ochrany vlastnickho prva všech vlastnků bez rozdlu podle čl. 11 odst. 1 a současně založil nerovnost v podmnkch prva podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost podle čl. 26 odst. 1 Listiny, čmž porušil čl. 4 odst. 3 Listiny.
14. Co se tče prvn pozice daňovho subjektu v projednvanm přpadě, je nutno uvst, že stavn soud neshledal z hlediska skutkovch okolnost plnou analogii se situac, kterou posuzoval v přpadě retroaktivnho ustanoven čl. III bodu 1 zkona č. 210/1997 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 586/1992 Sb., o danch z přjmů, ve zněn pozdějšch předpisů. V nlezu sp. zn. Pl. S 33/01, kterho se krajsk soud dovolv, se jednalo o stanoven nov povinnosti, kterou daňov poplatnk nemohl na počtku zdaňovacho obdob předpokldat. V nyn projednvan věci došlo k zsahu do prvnho postaven (a tm k znevhodněn) pltce daně z přjmů, přičemž daňov poplatnk se tomuto zsahu do prvn kvalifikace jeho prvnho jednn nemohl ani dodatečně přizpůsobit s ohledem na to, že by tak musel učinit ještě před zkonem pevně stanovenm četnm a zdaňovacm obdobm za rok 2002. Z hlediska stavněprvnho posouzen však možno na danou věc vzthnout prvě zvěry, ke kterm v citovanm nlezu sp. zn. Pl. S 33/01 ze dne 12. 3. 2002 (N 28/25 SbNU 215, 221 a 225; 145/2002 Sb.) stavn soud došel a kter znovu potvrdil při stanoven pravidel pro postup zkonodrce při řešen časovho střetu star a nov prvn pravy v nlezu sp. zn. Pl. S 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (vyhlšen pod č. 119/2011 Sb.), viz body 114 až 149. Tento prvn nzor stavn soud musel uplatnit i v projednvan věci. Koncepce daňov politiky tak je věc sttu, kter určuje, jak bude daňov zatžen poplatnka konkrtn daně a jak uprav jeho povinnosti v souvislosti s ověřenm sprvnho vyměřen daně. Takov hledn a reakci na měnc se podmnky dokldal vvoj prvn pravy obsažen v 23 a 24 zkona o danch z přjmů v jejich novelizacch z let 1993 až 2002. I při tomto možnm rozsahu zkonodrnho uvžen je však povinnost zkonodrce respektovat pravidla vyplvajc z obsahu principu prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy), stejně jako ze souvisejcch stavně zaručench zkladnch prv a svobod v dan oblasti, tj. zejmna z čl. 11 odst. 1 a 5 a čl. 26 Listiny. Stejně tak nutno zdůraznit požadavek dodržen pravidel řdnho zkonodrnho procesu, jejichž porušen v danm přpadě (zde načten pozměňovacho nvrhu bez vazby na vldn nvrh zkona, kterm se měn zkon č. 191/1999 Sb., o opatřench tkajcch se dovozu, vvozu a zpětnho vvozu zbož porušujcho někter prva duševnho vlastnictv a o změně některch dalšch zkonů) k nestavn pravě otevřelo cestu. V tto souvislosti navc stavn soud mus zdůraznit, že otzka důvěry v prvo nespočv pouze v tom, že zkonodrce nebude přijmat zkony, kter budou měnit činky prvnho jednn jejich adrestů, ale rovněž v důvěře, že tito adresti budou před přpadnmi excesy zkonodrce chrněni stlou judikaturou stavnho soudu. To plat zejmna v projednvan věci, kdy bylo napaden ustanoven zkona č. 260/2002 Sb. přijato bezprostředně pot, co stavn soud v obdobn věci takov postup kvalifikoval jako nestavn.
15. Konečně se stavn soud věnoval tvrzen navrhovatele o retroaktivitě napaden prvn pravy. Napaden prava byla schvlena až 24. 5. 2002, platnosti nabyla 28. 6. 2002 a činnosti od 1. 9. 2002, přičemž měla platit již pro zdaňovac obdob roku 2002. Ve věci jde o přijet prvn pravy v průběhu zdaňovacho obdob a jej aplikaci na totž zdaňovac obdob. V takovm přpadě však charakter retroaktivnho působen nen jednoznačn; s komparativnm poukazem na judikaturu Spolkovho stavnho soudu [např. rozhodnut ze dne 19. 12. 1961, BVerfGE sv. 13, s. 261; ze dne 14. 5. 1986 sp. zn. 2 BvL 2/83, BVerfGE sv. 72, s. 200] takov postup stavn soud bez dalšho nehodnot jako retroaktivitu pravou. Zatmco prav retroaktivita prvn normy je přpustn pouze vjimečně, v přpadě retroaktivity neprav je naopak zastvn judikaturou i teori nzor, že jej použit (zejmna v oblasti daňovho prva) zsadně přpustn je, kdežto pouze ve zvlštnch vjimečnch přpadech naopak přpustn nen. Neprav retroaktivita je v oblasti daňovho zkonodrstv s ohledem na jeho posln přpustn tehdy, je-li to potřebn k dosažen zkonem sledovanho cle a lze-li dospět k zvěru, že při celkovm poměřovn „zklaman“ důvěry v prvo a vznamu a nalhavosti důvodů prvn změny byla zachovna hranice nosnosti [srov. podrobněji nlez sp. zn. Pl. S 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (vyhlšen pod č. 119/2011 Sb.), body 144-149].
16. V nyn předložen věci však stavn soud shledv, že takov důvody pro vjimečn zvěr o stavn nepřpustnosti neprav retroaktivity jsou dny. Přistupuj k n totiž zvěry o diskriminačnm charakteru napaden pravy, kter by samy o sobě dostačovaly k zvěru o nutnosti zrušit napaden ustanoven. V projednvan věci totiž zkonodrce nedoložil, že zde existovaly zvažn důvody, proč stanovil, že jako daňovou ztrtu mohou prodej akci se ztrtou uplatňovat za blže stanovench podmnek pouze četn jednotky čtujc v soustavě podvojnho četnictv. Pouze na ně se měla vztahovat pravidla 27 odst. 2 zkona o četnictv, kter určuj, co je třeba rozumět relnou hodnotou cennch paprů (tržn hodnota, oceněn kvalifikovanm odhadem nebo posudkem znalce, nen-li tržn hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje relnou hodnotu, nebo oceněn stanoven podle zvlštnch prvnch předpisů, nelze-li postupovat podle pravidel určen tržn hodnoty nebo na zkladě posudku znalce). Naopak na četn jednotky čtujc v soustavě jednoduchho četnictv se měla napřště (avšak již pro zdaňovac obdob roku 2002) vztahovat zkonem č. 260/2002 Sb. novelizovan pravidla 24 odst. 2 psm. w), kdy se mělo vychzet z nabvac (tzv. historick) ceny akcie nebo nabvac ceny podlu na společnosti s ručenm omezenm nebo na komanditn společnosti anebo na družstvu, a to jen do vše přjmů z prodeje tto akcie nebo tohoto podlu. Pro jejich přpad zkonodrce zpětně vyloučil, aby tyto četn jednotky mohly zohlednit ztrtov prodej cennch paprů. Do t doby mohly daňov subjekty čtujc v soustavě jednoduchho četnictv při svch prvnch jednnch (obchodovn s cennmi papry) očekvat, že budou moci uplatnit ztrtu z prodeje cennch paprů v nsledujcch třech letech jako vdaj ve smyslu 23 odst. 1 zkona o danch z přjmů. V důsledku napadenho ustanoven se však každ jednotliv ztrta z prodeje akci stala daňově neuznatelnou a stejně tak již nebylo možno při prodeji vce akci ve zdaňovacm obdob kumulativně kompenzovat ztrty a zisky ve smyslu 24 zkona o danch z přjmů. Tento zvěr potvrzuje i průběh daňovho a soudnho řzen ve věci, kter dala podnět k rozhodovn stavnho soudu a ze kterho vyplv, že nen možn jin, tzn. stavně konformn vklad předmětnch ustanoven. Proto i tento postup zkonodrce v projednvan věci nutno považovat za porušen oprvněn důvěry daňovho poplatnka v prvo, neboť je nutno přihldnout k dalšm aspektům protistavnosti napadenho ustanoven (body 14 a 15). Ukld-li zkonodrce pltcům daně a četnm jednotkm např. povinnost dodržovat pravidla, kter si zvolili pro stanoven četn a zdaňovac obdob na jeho počtku (zde veden četnictv v určit soustavě, podvn daňovho přiznn na zkladě čtovn v předem zvolen soustavě, nemožnost podat dodatečn daňov přiznn v průběhu daňov kontroly, jak to plynulo ze zkona o četnictv, ze zkona o danch z přjmů a zkona o sprvě dan a poplatků, ve zněn platnm pro rok 2002, a z provděcch předpisů k nim vydanch), mus sm zkonodrce v podmnkch prvnho sttu tato pravidla pro takov obdob rovněž respektovat a neměnit je bez zvažnch důvodů k tži pltce daně, kter během tohoto četnho a zdaňovacho obdob jedn s důvěrou v prvo. Zkonodrce proto mus respektovat tuto zvlštnost daňovho prva s ohledem na to, jak potže by veden četnictv a vběru dan působilo odlišn hodnocen povahy daňově relevantnch skutečnost v průběhu četnho roku a zdaňovacho obdob. Přitom nutno zdůraznit, že stejně tak nemůže odlišn hodnocen prvnch skutečnost rozhodnch pro vpočet daně a daňovho zatžen založit pouze na tom, v jak četn soustavě vede daňov poplatnk sv četnictv.
17. Proto stavn soud nvrhu krajskho soudu vyhověl a podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu ustanoven čl. V odst. 1 věty druh zrušil. Rozhodnut bylo v souladu s ustanovenm 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu přijato se souhlasem častnků bez stnho jednn.