Ve věci návrhu na zrušení vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů 231/2000 účinný od 01.08.2000
| Schválené: | 21.06.2000 |
| Účinnost od: | 01.08.2000 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | SOUKROMÉ PODNIKÁNÍ., Ceny. Obchodní přirážky a srážky. Tvorba cen. Tarify. Oceňování., Nájemné. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 21. června 2000 v plénu o návrhu skupiny senátorů na zrušení vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Vyhláška Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem 31. 12. 2001.
Odůvodněn
Skupina 14 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky podala s poukazem na čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy Česk republiky (dle jen "stava") ve spojen s 64 odst. 2 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, nvrh na zrušen vyhlšky Ministerstva financ č. 176/1993 Sb., o njemnm z bytu a hradě za plněn poskytovan s užvnm bytu, ve zněn pozdějšch předpisů, v němž uvd, že Ministerstvo financ vydalo dne 17. června 1993 vyhlšku o njemnm z bytu a hradě za plněn poskytovan s užvnm bytu (dle jen "o njemnm z bytu"). Dnem 29. června 1993 nabyla tato vyhlška platnosti publikac ve Sbrce zkonů pod č. 176/1993 Sb. Dnem 1. července 1993 nabyla činnosti ustanoven 2 odst. 1 psm. c), odst. 2 a 3, 6 a 16 odst. 1 psm. b) a rovněž 8 a 10 pro pravu njemnho podle 6 a 16 odst. 1 psm. b). Ostatn ustanoven tto vyhlšky nabyla činnosti dnem 1. ledna 1994. K dnešnmu dni byla vyhlška č. 176/1993 Sb. přmo novelizovna čtyřmi novelami, a to vyhlškami Ministerstva financ č. 30/1995 Sb., č. 274/1995 Sb., č. 86/1997 Sb. a č. 41/1999 Sb.
Vyhlška Ministerstva financ č. 176/1993 Sb. byla vydna na zkladě zkonnho zmocněn obsaženho v ustanoven 20 odst. 1 psm. a) zkona č. 526/1990 Sb., o cench.
Ustanoven 20 zkona č. 526/1990 Sb., zmocňujc Ministerstvo financ k vydvn provděcch předpisů, bylo z tohoto zkona vypuštěno novelou - zkonem č. 135/1994 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgnů Česk republiky v oblasti cen, a měn zkon č. 526/1990 Sb., o cench.
Zkon č. 135/1994 Sb. s činnost od 29. června 1994 zrušil 20 zkona č. 526/1990 Sb., a to bez vslovnho určen jinho ustanoven v prvnm řdu Česk republiky, na zkladě něhož by byly vydvny a novelizovny nov nebo již platn a činn provděc předpisy, tedy i vyhlška č. 176/1993 Sb. vydan na zkladě vypuštěnho ustanoven 20 zkona č. 526/1990 Sb. Zkon č. 135/1994 Sb. ve svch přechodnch ustanovench problematiku derogace podzkonnch prvnch norem vslovně neřeš. Tato prvn prava může mt za nsledek logickou interpretaci, že zrušenm normy vyšš prvn sly dochz ke zrušen normy nižš prvn sly.
Přechod zmocňujcho ustanoven k vydvn obecně zvaznch prvnch předpisů v oblasti cen by bylo možn dovodit až z ustanoven vyhlšky Ministerstva financ č. 30/1995 Sb., kterou se měn a doplňuje vyhlška č. 176/1993 Sb., kter odkazuj na zmocňujc ustanoven 2 odst. 2 zkona č. 265/1991 Sb. Zmocňujc ustanoven 2 odst. 2 zkona č. 265/1991 Sb. bylo novelizovno zkonem č. 135/1994 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedn o zmocněn, kter je nekonkrtn a vslovně neřeš přechod vyhlšky č. 176/1993 Sb. pod režim zkona č. 265/1991 Sb., nelze z tohoto zmocněn dovozovat automatick podřazen vyhlšky č. 176/1993 Sb. pod prvn režim zkona č. 265/1991 Sb. V neposledn řadě je nutno konstatovat, že z obsahovho hlediska se jedn o zmocněn, kter nen obsahově totožn se zmocňujcm ustanovenm 20 zkona č. 526/1990 Sb.
Zmocňujc ustanoven 2 odst. 2 zkona č. 265/1991 Sb., ve smyslu změn provedench zkonem č. 135/1994 Sb., nesplňuje zkladn podmnky prvnho sttu a prvn jistoty, neboť toto zmocněn je obecn a paušln, čmž je v přmm rozporu s ustanovenm člnku 79 odst. 3 stavy. Člnek 79 odst. 3 stavy je třeba interpretovat restriktivně, což znamen, že zmocněn k vydvn podzkonnch prvnch předpisů mus bt konkrtn, jednoznačn a jasn. Z tohoto důvodu je nestavn i vyhlška č. 176/1993 Sb., neboť nem oporu ve vslovnm zkonnm zmocněn. Tm odporuje principu (na kter opakovaně poukazoval i stavn soud), že povinnosti lze stanovit pouze na zkladě zkona, v jeho mezch a v přpadě podzkonnch prvnch předpisů pouze na zkladě vslovnho zkonnho zmocněn.
Zkon č. 265/1991 Sb., v platnm zněn, upravuje pouze působnost vymezench orgnů Česk republiky v oblasti cen a taxativně stanov okruh společenskch vztahů, ve kterch tyto orgny mus vykonvat svoje pravomoci. Zkon č. 265/1991 Sb., ve zněn zkona č. 135/1994 Sb., pouze konkretizuje působnost orgnů v oblasti cen, nestanov však pravomoc těchto orgnů v oblasti cen.
S ohledem na vše uveden skutečnosti je možno současn stav interpretovat nsledujcmi způsoby:
1. zkon č. 135/1994 Sb. mlčky derogoval vyhlšku č. 176/1993 Sb., přičemž každ novelizace tto vyhlšky v budoucnosti je nečinn. Při tto interpretaci je nutno konstatovat, že pro čely prvn jistoty je třeba, aby derogačn klauzule jednoznačně stanovila, kter prvn předpisy byly zrušeny, nebo
2. zkon č. 135/1994 Sb. podřadil vyhlšku č. 176/1993 Sb. pod zkon č. 265/1991 Sb. V tomto přpadě lze však namtnout, že k tomuto podřazen došlo legislativně vadnm a nestavnm způsobem, nebo
3. zkon č. 135/1994 Sb. podřadil pod zkon č. 265/1991 Sb. pouze vyhlšky, kter nabyly platnosti po činnosti zkona č. 135/1994 Sb. (např. vyhlška č. 30/1995 Sb., vyhlška č. 274/1995 Sb., vyhlška č. 86/1997 Sb., vyhlška č. 41/1999 Sb.).
Z formlně prvnho hlediska tedy nen zřejm, zdali je vyhlška č. 176/1993 Sb. prvně činn a v jakm rozsahu. Skupina sentorů zastv prvn nzor, že protistavnost vyhlšky č. 176/1993 Sb. vyplv již z jejho vztahu k zkonu. Již z tohoto důvodu by měl stavn soud tuto vyhlšku zrušit (přiměřeně ustanoven 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb.).
Vyhlška Ministerstva financ č. 176/1993 Sb. stanov způsob určen maximln vše njemnho z bytu a hrady za plněn poskytovan s užvnm bytu a způsob sjednvn a placen njemnho a cen služeb mezi pronajmatelem a njemcem, v 2 vymezuje byty, na kter se nevztahuje, čmž tak celou skupinu bytů na byty s regulac njemnho a bez regulace njemnho rozšiřuje, a dle stanov způsob určen maximln vše njemnho z bytu a hrady za plněn poskytovan s užvnm bytu pro byty s regulac njemnho. V rmci tto skupiny bytů rozlišuje byty s maximlnm zkladnm njemnm a byty s věcně usměrňovanm njemnm.
Přloha vyhlšky č. 176/1993 Sb. stanov maximln zkladn njemn a věcně usměrňovan zkladn njemn a maximln njemn za vybaven bytu.
Vyhlška Ministerstva financ č. 176/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, je z věcnho (materilnho) hlediska v rozporu s jednotlivmi, dle uvedenmi, ustanovenmi Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").
Tento rozpor navrhovatel konstatuj z nsledujcch důvodů:
A) Vyhlška č. 176/1993 Sb. porušuje
- obecn princip rovnosti subjektů (v souvislosti s porušenm obecnho principu rovnosti vlastnickho prva), neboť podle čl. 3 odst. 1 Listiny "zkladn prva a svobody se zaručuj všem bez rozdlu pohlav, rasy, barvy pleti, jazyka, vry a nboženstv, politickho či jinho smšlen, nrodnho nebo socilnho původu, přslušnosti k nrodnostn nebo etnick menšině, majetku, rodu nebo jinho postaven.",
- obecn princip rovnosti vlastnickho prva, neboť podle čl. 11 odst. 1 Listiny "Každ m prvo vlastnit majetek. Vlastnick prvo všech vlastnků m stejn zkonn obsah a ochranu. Děděn se zaručuje."
Obecně plat, že obsahem vlastnickho prva je zejmna možnost věc držet, disponovat s n, užvat ji a brt z n požitky. Ustanoven zkona č. 526/1990 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, nelze interpretovat jako porušen principů rovnosti vlastnickho prva, ačkoli vlastnky omezuje při absolutnm vkonu vlastnickho prva. Stt prostřednictvm zkona č. 526/1990 Sb. se mimo jin snaž zamezit zneužvn postaven subjektů s monopolnm, dominantnm nebo vlučnm postavenm na trhu, a tm prakticky naplňuje ustanoven čl. 11 odst. 3 Listiny, kter zn: "Vlastnictv zavazuje. Nesm bt zneužito na jmu prv druhch anebo v rozporu se zkonem chrněnmi obecnmi zjmy. Jeho vkon nesm poškozovat lidsk zdrav, přrodu a životn prostřed nad mru stanovenou zkonem."
Zbož, u něhož se uplatňuje regulace cen, je registrovno v seznamu, kter se zveřejňuje v Cenovm věstnku. Na zkladě 10 zkona č. 526/1990 Sb. zařazuj rozhodnutm do seznamu zbož s regulovanmi cenami cenov orgny. Samotnm zařazenm ceny njemnho do seznamu zbož s regulovanmi cenami, platnmi pro fyzick i prvnick osoby, kter se v tuzemsku zabvaj prodejem a nkupem zbož v něm uvedenho, kromě zbož určenho pro vvoz, stt deklaroval svůj zjem chrnit njemce bytů proti zneužvn postaven ze strany vlastnků - pronajmatelů bytů.
Vyhlška č. 176/1993 Sb. však chrn pouze skupinu njemců v bytech s regulovanm njemnm. Zakld tak rozdl a nerovnost mezi vlastnky domů s njemnmi byty, v nichž jsou byty s regulovanm njemnm, a vlastnky domů s byty, ve kterch je njemn sjednvno dohodou smluvnch stran (pronajmatel - njemce). Dle tak zakld rozdl a nerovnost mezi njemci bytů v domech s njemnmi byty, v nichž jsou byty s regulovanm njemnm, a njemci bytů v domech s byty, ve kterch je njemn sjednvno dohodou smluvnch stran. V obou přpadech se tak děje na zkladě rozlišovn subjektů dle majetku.
Vyhlška č. 176/1993 Sb. se totiž nevztahuje na byty bytovch družstev zřzench po roce 1958, byty, se ktermi hospodař diplomatick servis, byty, je-li njemcem osoba, kter nem sdlo nebo trval pobyt na zem Česk republiky, a dle regulace njemnho neplat pro byty a domy postaven bez časti veřejnch prostředků, pro kter bylo vydno kolaudačn rozhodnut po 30. červnu 1993, byty, o nichž se sjednv njemn smlouva s novm njemcem; kromě přpadu zkonnho přechodu njmu.
Sama vnitřn struktura vyhlšky č. 176/1993 Sb. děl skupinu bytů s regulac njemnho na byty, u nichž je stanoveno maximln zkladn njemn, jakož i byty, u nichž je stanoveno věcně usměrňovan njemn (byty, jejichž vstavba nebo dostavba byla povolena po 30. červnu 1993 a na jejmž financovn se podlej veřejn prostředky, nebo kter byla povolena i před tmto datem a na jejmž financovn se od roku 1995 podlej veřejn prostředky). Vyhlška č. 176/1993 Sb. tak čin neodůvodněn rozdly mezi jednotlivmi byty a svmi normativnmi ustanovenmi tak čin rozdly ve skupině vlastnků bytů i ve skupině njemnků. Umožňuje pronajmateli bytu, na kter se nevztahuje regulace njemnho, uzavrat njemn smlouvy na zkladě voln tvorby cen pronajmatele bytu, na kter se regulace njemnho vztahuje, zavazuje dodržovat maximln cenu njemnho stanovenho touto vyhlškou. V konečnm důsledku tak zvhodňuje i njemnky v bytech s neregulovanm njemnm.
stavn soud ČR navzal svou rozhodovac činnost na judikaturu stavnho soudu ČSFR, kter ve svm nlezu z 8. řjna 1992 sp. zn. Pl. S 22/92 (č. 11 Sbrky usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR) stanovil: "Rovnost občanů před zkonem nebyla chpna jako abstraktn kategorie, ale vždy byla přičtna k určit prvn normě, pojmna ve vzjemnm poměru různch subjektů apod. Pokud bylo z rovnosti učiněno prvo, je každ jednotlivec oprvněn, aby stt v mezch svch možnost odstranil všechny faktick nerovnosti. Tato konstrukce však plat pouze tehdy, uvažujeme-li rovnost jako absolutn. Rovnost relativn, jak j maj na mysli všechny modern stavy, požaduje pouze odstraněn neodůvodněnch rozdlů." Dle navrhovatelů se v přpadě stanoven okruhu bytů, na něž se vztahuje regulace njemnho, jedn o stanoven neodůvodněnch rozdlů mezi jednotlivmi vlastnky bytů i njemnky. Princip rovnosti je zde neodůvodněně porušen, a tm se vyhlška č. 176/1993 Sb. ocit v přmm rozporu s citovanm nlezem stavnho soudu.
B) Vyhlška č. 176/1993 Sb. porušuje i ustanoven Listiny o omezen vlastnickho prva: Podle čl. 11 odst. 4 Listiny "Vyvlastněn nebo nucen omezen vlastnickho prva je možn ve veřejnm zjmu, a to na zkladě zkona a za nhradu." Existuje-li určit skupina zbož a služeb, u něhož je z hlediska veřejnho zjmu nutn regulace cen a takto zkonem stanoven regulovan cena nedosahuje vše ceny obvykl (tj. souhrn nkladů na pořzen, zpracovn a oběh zbož, přiměřen zisk a přslušnou daň, či jin dvky, povinně placen sttu) a stt rozdl mezi cenou zkonem regulovanou a cenou obvyklou nenahrazuje, lze vnmat takov omezen vlastnickho prva (regulace ceny njemnho) jako porušen čl. 11 odst. 4 Listiny.
Jak vyplv z oficilnch rozborů Ministerstva pro mstn rozvoj, regulovan ceny njemnho zjevně nedosahuj vše ceny obvykl, přičemž stt tento rozdl nenahrazuje. Na zkladě ustanoven vyhlšky č. 176/1993 Sb. dochz k nucenmu omezen vkonu vlastnickho prva u skupiny vlastnků bytů s regulac njemnho, přičemž však nen splněna podmnka existence veřejnho zjmu. Nelze souhlasit se situac vytvořenou nynějš prvn pravou, kdy je regulace cen njemnho povšena na veřejn zjem. Naopak, regulace cen njemnho je v rozporu s veřejnm zjmem, neboť neumožňuje tvorbu novho a udržovn stvajcho bytovho fondu (důsledkem je snižovn bytovho fondu), demotivuje subjekty podnikajc v oblasti njemnho bydlen, ztěžuje mobilitu pracovnch sil, brn vzniku fungujcho trhu s byty. V neposledn řadě regulace njemnho neadresně zvhodňuje nhodně vybranou skupinu občanů bez ohledu na jejich sociln poměry. Ochrana vlastnictv, jako stavně zaručen a chrněn veřejn zjem, je silnějš než nrok jednotlivce na bydlen, přpadně zjem sttu na blže nespecifikovan nosn sociln situace občanů - njemců. O tto skutečnosti napřklad svědč i rozhodnut Parlamentu Česk republiky z roku 1995, kdy tento legislativn orgn nezařadil prvo na bydlen do kategorie zkladnch prv a svobod. V přpadě řešen nosn sociln situace občanů - njemců se stt stanovenm regulace njemnho snaž přenst svoji povinnost a odpovědnost stanovenou mu čl. 30 odst. 2 Listiny k tži vlastnků bytů s regulac njemnho. Stt prostřednictvm regulace njemnho neoprvněně zvhodňuje njemce a nadřazuje jeho individuln zjem nad zjem vlastnka - pronajmatele. Čin tak omezenm vlastnickho prva (ve smyslu pronajmat byt za cenu obvyklou) při neexistenci veřejnho zjmu bez nhrady. Tm je tedy porušovn i princip proporcionality a zkazu svvole, kter je, podle ustlen judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva a podle evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, jednm ze zkladnch prv, kter vnitrosttn řd mus garantovat. Je tedy zřejm, že touto prvn pravou je zroveň porušena i zsada přiměřenosti zsahu podle čl. 4 odst. 4 Listiny: "Při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno jejich podstaty a smyslu. Takov omezen nesměj bt zneužvna k jinm čelům, než pro kter byla stanovena."
C) Vyhlška č. 176/1993 Sb. navc porušuje i ustanoven o svobodě podnikn. Podle čl. 26 odst. 1 Listiny "Každ m prvo na svobodnou volbu povoln a přpravu k němu, jakož i prvo podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost." Vyhlška č. 176/1993 Sb. svvolně a nepřiměřeně omezuje prvo svobodně podnikat v oblasti njemnho bydlen a navc nut vlastnky njemnch bytů k porušovn obecně zvaznch předpisů v oblasti bydlen tm, že nen možn zajistit udržovn bytů v zkonem stanovenm stavu z důvodu nedostatku finančnch prostředků. Některch prv je možno se dovolvat pouze na zkladě zkona a v jeho mezch. Podle čl. 26 odst. 2 "Zkon může stanovit podmnky a omezen pro vkon určitch povoln nebo činnost.", zroveň ale plat, že podle čl. 4 odst. 3 Listiny "Zkonn omezen zkladnch prv a svobod mus platit stejně pro všechny přpady, kter splňuj stanoven podmnky."
Navrhovatel spatřuj protistavnost vyhlšky č. 176/1993 Sb. v neodůvodněnm porušen principu svobody podnikn dle člnku 26 odst. 1 Listiny a rovnosti subjektů dle člnku 4 odst. 3 Listiny, při omezen možnosti svobodnho podnikn v oblasti pronjmu nemovitost vlastnků bytů s regulac njemnho. Vyhlška znevhodňuje tyto vlastnky proti skupině vlastnků bytů, na něž se regulace njemnho nevztahuje.
D) Vyhlška č. 176/1993 Sb., vydan na zkladě ustanoven 20 zkona č. 526/1990 Sb., stanovuje způsob určen maximln vše njemnho z bytu a hrady za plněn poskytovan s užvnm bytu a způsob sjednvn a placen njemnho a cen služeb mezi pronajmatelem a njemcem. Přitom však nerespektuje ustanoven zkona č. 526/1990 Sb., kter v 2 odst. 3 větě prvn stanov, že "Prodvajc nesm zneužvat svho hospodřskho postaven k tomu, aby zskal nepřiměřen hospodřsk prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnujc neoprvněn nklady nebo nepřiměřen zisk." Zroveň však plat i ustanoven věty druh, podle kter "Kupujc nesm zneužvat svho hospodřskho postaven k tomu, aby zskal nepřiměřen hospodřsk prospěch nkupem za sjednanou cenu vrazně nedosahujc oprvněnch nkladů."
I pouh rozpor vyhlšky č. 176/1993 Sb. se zkonem je dostatečnm důvodem pro zrušen tohoto podzkonnho prvnho aktu rozhodnutm stavnho soudu.
Vzhledem ke všem uvedenm skutečnostem skupina sentorů navrhuje, aby stavn soud vydal nlez, kterm vyslov, že vyhlška Ministerstva financ č. 176/1993 Sb., o njemnm z bytu a hradě za plněn poskytovan s užvnm bytu, ve zněn pozdějšch předpisů, porušuje ustanoven člnku 3 odst. 1, člnku 4 odst. 1, 2, 3 a 4, člnku 11 odst. 1 a 4, člnku 26 odst. 1 a člnku 30 odst. 2 Listiny, a z toho důvodu ji dnem, kter v nlezu urč, zrušuje.
Ministerstvo financ ve svm vyjdřen uvd, že nesouhlas s nvrhem skupiny sentorů, a navrhuje jej proto zamtnout, přičemž důvody k zamtnut spatřuje v dle uvedench skutečnostech. K nmitce, že napaden vyhlška porušuje čl. 3 odst. 1 Listiny, Ministerstvo financ konstatuje, že podle 5 odst. 5 zkona č. 526/1990 Sb. plat sttem regulovan ceny pro všechny prodvajc a kupujc určenho druhu zbož. Je-li určenm druhem zbož njem takovho bytu, kter nen vyhlškou č. 176/1993 Sb. z cenov regulace vyňat, plat cenov regulace pro všechny pronajmatele a njemce takovch bytů. Stt nezvhodňuje určitou skupinu pronajmatelů bytů podle uvedench kritri a ždnou skupinu pronajmatelů ani neznevhodňuje.
Ministerstvo financ m za to, že podstatou cenov regulace je vždy určit omezen sttem určen skupiny prodvajcch a kupujcch v prvu volně sjednat cenu svho zbož. Prvo na voln sjednn ceny nen zkladnm prvem nebo svobodou ve smyslu Listiny. Stt může podle 1 odst. 6 zkona č. 526/1990 Sb. toto prvo omezit v přpadech ohrožen trhu činky omezen hospodřsk soutěže, nebo pokud to vyžaduje mimořdn tržn situace. Ministerstvo financ se domnv, že vzhledem k nezastupiteln povaze njemnho bydlen a s tm souvisejc specifick ochraně njmu bytu předpisy občanskho prva splňoval trh njemnho bydlen po roce 1989 obě podmnky pro cenovou regulaci. Mimořdn tržn situace vyplvala z prvnho stavu, za kterho njemn v uzavřench njemnch smlouvch nepředstavovalo ekonomicky relnou cenu poskytovan služby, přičemž neexistovala možnost jednostrannho zvšen njemnho pronajmatelem, neboť smlouvu lze změnit pouze dohodou, jejhož dobrovolnho dosažen nebylo možno od njemce očekvat.
Aby stt umožnil pronajmatelům v platnch smlouvch zvšit njemn na ekonomicky nosnou roveň a zroveň ochrnil njemce před - pro většinu z nich finančně nenosnm - skokovm zvšenm njemnho, připustil 696 odst. 1 občanskho zkonku podle novely proveden zkonem č. 509/1991 Sb. jednostrann zvyšovn njemnho, ovšem na zkladě zvlštnho prvnho předpisu.
Ministerstvo financ usuzuje, že bylo nezbytn, aby maximln zvšen njemnho stt reguloval, neboť zvlštn povaha njemnho bydlen spojen s nedostatkem cenově odpovdajc nabdky neumožňovala njemci využt možnost hospodřsk soutěže ke sjednn ceny odpovdajc kvalitě poskytovan služby a jeho koupěschopnosti. Pronajmatel naopak mohl snadno zneužvat svho hospodřskho postaven k tomu, aby na njemci požadoval nepřiměřenou cenu. Njemn je přitom ve smyslu 877 občanskho zkonku cenou. Regulace cen obecně neurčuje konkrtn ceny, kter se sjednvaj, stanov pouze pravidla, resp. omezen pro jejich sjednvn. Totž plat pro njemn, u něhož vyhlška ve stanovench přpadech určuje maximln vši, resp. u věcně usměrňovanho njemnho stanov podmnky pro sjednvn ceny, mezi kter patř i zvazn postup při tvorbě ceny nebo při jej kalkulaci. Regulace njemnho v bytech spadajcch pod cenovou regulaci stanovuje cenu zbož určitho druhu bez rozdlu v tom, kdo je jeho prodvajcm nebo kupujcm. Nelze proto mluvit o diskriminaci určit skupiny obyvatel ve smyslu čl. 4 odst. 1 Listiny. Zkon č. 526/1990 Sb. umožňuje sttu regulovat ceny tam, kde došlo k ohrožen trhu činky omezen hospodřsk soutěže nebo kde to vyžaduje mimořdn tržn situace. Z vše uvedenho rozboru stavu trhu njemnho bydlen po roce 1989 vyplv, že stt shledal v njemnm bydlen existenci obou podmnek pro uplatněn cenov regulace. Cenovou regulaci naopak neuplatnil tam, kde se mohl pronajmatel s njemcem svobodně předem dohodnout na oboustranně přijatelnm njemnm (nov njemn smlouvy), nebo tam, kde nebyl důvod k ochraně njemce před skokovm zvšenm njemnho ("zahraničn" prvnick a fyzick osoby). Vedle stanoven maximlnho njemnho v přpadech, kdy njemce nem možnost ovlivnit cenu jemu poskytovan služby, byl zvolen odlišn způsob cenov regulace - věcn usměrňovn - tam, kde njemce buď m možnost určit kontroly nad nklady na bydlen ( 6a vyhlšky), nebo u novch njemnch smluv v bytech vybudovanch za časti veřejnch prostředků ( 6 vyhlšky), kde zachovn cenov regulace zohledňuje podporu sttu njemnmu bydlen. Obdobn cenov regulace plat pro byty ve vlastnictv bytovch družstev postaven v bval družstevn bytov vstavbě. Podle čl. 4 odst. 2 Listiny "Meze zkladnch prv a svobod mohou bt za podmnek stanovench Listinou upraveny pouze zkonem." I když prvo volně sjednat cenu zbož nen zkladnm prvem ani svobodou ve smyslu Listiny, je jeho omezen upraveno zkonem a v mezch zkona je regulovno vyhlškou.
Podle 5 odst. 5 zkona č. 526/1990 Sb. plat cenov regulace pro všechny prodvajc a kupujc určenho druhu zbož. Je-li určenm druhem zbož njem bytu vymezen vyhlškou č. 176/1993 Sb., plat jej ustanoven pro všechny pronajmatele a njemce takovch bytů. prava je plně v souladu s čl. 4 odst. 3 Listiny.
K aplikaci čl. 4 odst. 4 Listiny Ministerstvo financ konstatuje, že nen prvo na voln sjednn ceny zkladnm prvem ani svobodou ve smyslu Listiny. Přesto stt reguluje cenu jen v nezbytnch přpadech a respektuje smysl a podstatu takovch prv, kter mohou bt regulac ceny dotčena. Stt nem zjem na nzkm njemnm, ale umožňuje njemcům postupně překonvat rozdl vše njemnho existujc v době podpisu njemn smlouvy a vše njemnho u nově sjednvanch smluv. Zabraňuje přenesen zanedbanosti bytovho fondu pouze na njemce. Stt m zjem na spravedlivm njemnm, proto umožnil pronajmatelům jednostrannou změnu smlouvy v jejich prospěch. Stt sv kompetence nezneužv ani ve svůj prospěch, ani ve prospěch někter z dotčench stran.
K nmitce, že vyhlškou dochz k porušovn čl. 11 odst. 1, 3 a 4 Listiny, Ministerstvo financ uvd, že cenov regulace nezabraňuje vlastnit majetek ani nenastoluje rozdl mezi oprvněnmi plynoucmi z různch forem vlastnictv. Nenarušuje rovněž prvo majetek dědit. Regulace njemnho v ždnm přpadě nenarušuje oprvněn předmět vlastnictv držet, užvat a požvat jeho plody a užitky. Regulac njemnho se neomezuje ani možnost vlastnka s předmětem svho vlastnictv nakldat (může ho tedy prodat, pronajmout apod.), je však omezen stanovenmi pravidly při sjednvn ceny. Cenov orgn je však při regulaci cen omezen podmnkami stanovenmi v 1 odst. 6 zkona o cench. Znamen to, že postupem sttu se zabezpečuje dodržen ustanoven čl. 11 odst. 3 Listiny, podle něhož nesm bt vlastnictv zneužito na jmu prv druhch nebo v rozporu se zkonem chrněnmi zjmy.
Poukaz na ochranu jen některch skupin njemců nen dle Ministerstva financ rovněž důvodn. K regulaci njemnho je použvno regulace cen jak způsobem stanoven maximln ceny, tak způsobem věcnho usměrňovn. Nen pravdiv tvrzen, že regulace svědč jen některm njemcům. S vjimkou okrajovch přpadů bytů Sprvy služeb diplomatickmu sboru či bytů užvanch prvnickmi a fyzickmi osobami, kter maj sdlo či trval pobyt mimo zem Česk republiky, a njemnho, kter obě strany při rovnm postaven jako cenu volně sjednvaj (nov njemn smlouvy), plat cenov regulace formou věcnho usměrňovn ceny i pro byty uveden v 6a vyhlšky, pro byty nově stavěn s použitm veřejnch prostředků i pro byty bytovch družstev, pro kter je regulace způsobem věcně usměrňovan njemn upravena samostatnm prvnm předpisem. V obou poslednch přpadech je důvodem cenov regulace čast veřejnch prostředků na pořzen domů s byty ve vlastnictv jinch osob než sttu a možnost njemců konkrtn vši njemnho ovlivňovat. Tvrzen navrhovatelů o ochraně jen některch skupin njemců tak nen dle nzoru Ministerstva financ pravdiv.
K nmitce, že vyhlška porušuje rovn prva vlastnků, Ministerstvo financ poukazuje na nlez stavnho soudu ČSFR, kter se zabval pojmem rovnosti občanů před zkonem, kterou chpal nikoli jako abstraktn kategorii, nbrž jako rovnost relativn, kter požaduje pouze odstraněn neodůvodněnch rozdlů (rozhodnut č. 11/1992 Sbrky usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR). Ministerstvo financ poukazuje rovněž na řadu rozhodnut stavnho soudu ČR (např. nlez ze 17. 2. 1999 sp. zn. Pl. S 16/98 publikovan pod č. 68/1999 Sb., nlez z 24. 5. 1994 sp. zn. Pl. S 16/93 vyhlšen pod č. 131/1994 Sb., nlez ze 17. 5. 1994 sp. zn. Pl. S 36/93 vyhlšen pod č. 132/1994 Sb., nlez z 28. 2. 1996 sp. zn. Pl. S 9/95 vyhlšen pod č. 107/1996 Sb.). Souvislosti s předloženm nvrhem m rovněž nlez stavnho soudu z 22. 3. 1994 sp. zn. Pl. S 37/93 vyhlšen pod č. 86/1994 Sb. Cenov regulace nen vyvlastněnm ani nucenm omezenm vlastnickho prva podle 123 odst. 1 občanskho zkonku, za kter by vlastnku přslušela nhrada. V opačnm přpadě by cenov regulace postrdala jakkoliv smysl a stt by neměl možnost veřejn zjem na vyrovnanm trhu, zaručujcm spravedliv sjednn ceny, chrnit.
Pokud jde o čl. 26 odst. 1 Listiny, Ministerstvo financ je nzoru, že cenov regulace nezabraňuje nikomu podnikat ani provozovat jinou hospodřskou činnost. Každ m možnost svobodně se rozhodnout, zda za podmnek stanovench sttem bude v určit oblasti podnikat. Osoby podnikajc v tto oblasti tak mohou se znalost věci rozhodnout o sv dalš činnosti. Regulace njemnho se nevztahuje na nově uzavran njemn smlouvy, nebrn tedy nov bytov vstavbě.
Podle nzoru Ministerstva financ zabrnit možnosti požadovat na njemci v netržnm prostřed jakkoliv njemn z bytu, kter je jeho zkladn životn potřebou, nen otzkou povinnosti sttu pomoci v hmotn nouzi ve smyslu čl. 30 odst. 2 Listiny. Nelze rozumně požadovat od sttu, aby možnosti zneužit hospodřskho postaven nebrnil a vsledky tohoto počnn navc saturoval ze sttnch prostředků. Zanedbanost bytovho fondu a nerelnou vši njemnho v minulosti nezavinil njemce bytu. Stt mu proto umožnil, aby sv vdaje na bydlen upravil postupně tak, aby to pro něho neznamenalo finančn kolaps. Současně umožnil pronajmateli, aby měl prvn nrok na njemn vyšš, než bylo njemn původně sjednan v njemn smlouvě. Vyhlška Ministerstva financ č. 176/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, umožňuje postupn zvyšovn njemnho v dřve uzavřench njemnch smlouvch, tzn. tam, kde jsou splněny podmnky dan ustanovenm 1 odst. 6 zkona o cench. V nově uzavranch njemnch smlouvch njemn z bytu regulovno nen. Z argumentace uveden u jednotlivch ustanoven člnků Listiny tedy dle nzoru Ministerstva financ vyplv, že omezen prva na sjednn ceny se děje v souladu s stavnm pořdkem, tzn. v souladu se zkonem, na zkladě jeho vslovnho zmocněn a v jeho mezch. Cenovou regulac njemnho z bytů nejsou porušeny v nvrhu uveden člnky Listiny.
Podle čl. 79 odst. 3 stavy jsou ministerstva, jin sprvn řady a orgny zemn samosprvy oprvněny na zkladě a v mezch zkona vydvat prvn předpisy, jsou-li k tomu zkonem zmocněny.
Na zkladě zmocněn uvedenho v ustanoven 20 odst. 2 zkona č. 526/1990 Sb., o cench, byla vydna vyhlška č. 176/1993 Sb., o njemnm z bytu a hradě za plněn poskytovan s užvnm bytu, kter umožnila pronajmateli jednostranně požadovat na njemci maximln nebo věcně usměrňovan njemn ve smyslu 5 a 6 zkona č. 526/1990 Sb. Vyhlška č. 176/1993 Sb. je prvnm předpisem regulujcm vši ceny. Zkon č. 526/1990 Sb., o cench, v 1 odst. 7 a 8 stanov, že středn orgny sttn sprvy oprvněn k regulaci cen podle tohoto zkona (dle jen "cenov orgny") jsou určeny zvlštnmi předpisy a že zvlštn předpisy určuj, kter dalš orgny (dle jen "mstn orgny") jsou oprvněny regulovat ceny způsobem stanovenm tmto zkonem." Takovm zvlštnm předpisem je zkon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgnů Česk republiky v oblasti cen, ve zněn zkonů č. 135/1994 Sb. a č. 151/1997 Sb. Tento zkon v ustanoven 2 odst. 2 psm. b) zmocňuje Ministerstvo financ k vydvn prvnch předpisů pro regulaci a sjednvn cen.
Vyhlška č. 176/1993 Sb. přitom nepřekračuje meze zkona č. 526/1990 Sb. a uvd jen zkonem přpustn způsoby cenov regulace, byla vydna na zkladě zkona (č. 265/1991 Sb.) a v mezch zkona (č. 526/1990 Sb., viz 1 odst. 5). Z uvedenho je dle Ministerstva financ zřejm, že vyhlška č. 176/1993 Sb. a jej novely byly vydny v souladu s působnost Ministerstva financ upravenou zkonem č. 265/1991 Sb. Protože vyhlška současně umožňuje obcm zvolit maximln vši ceny, bylo jej novely nezbytn vydat prvě s odvolnm na zkon č. 265/1991 Sb., nikoliv s odvolnm na zkon č. 526/1990 Sb. Napadan nedostatek ustanoven 20 odst. 1 psm. a) zkona č. 526/1990 Sb., kter bylo zrušeno z důvodů nadbytečnosti, když působnost jednotlivch cenovch orgnů je v souladu s ustanovenm 1 odst. 7 a 8 zkona č. 526/1990 Sb. obsažena ve zvlštnm zkoně, a to v zkoně č. 265/1991 Sb., v platnm zněn, byl nahrazen ustanovenm zkona č. 265/1991 Sb. Ministerstvo financ m za to, že zvlštn povaha cenov regulace vyžadujc operativn zsahy sttu na trhu ohroženm omezenm hospodřsk soutěže nen slučiteln s detailnm vymezenm podmnek, ve kterch se mus rozhodovn sttnho orgnu pohybovat. Cenov regulace je natolik diferencovanou oblast, že podrobn prvn prava mez by se nepochybně minula s požadovanm činkem - rychlm a efektivnm zsahem sttu na nevyrovnanm trhu. Ministerstvo financ do budoucna předpokld zrušen formln regulace njemnho z bytu a již v minulm roce započalo s intenzivn přpravou novho zkona o njemnm z bytu. Zhodnotilo vsledky připomnkovho řzen k věcnmu změru nvrhu zkona, na kterm se podlely jak orgny veřejn sprvy, tak zstupci pronajmatelů a njemců, a věcn změr přslušnm způsobem upravilo. Lze očekvat zrušen formln regulace njemnho z bytu v průběhu roku 2002.
Ministerstvo prce a socilnch věc podalo k nvrhu skupiny sentorů vyjdřen, a to zejmna k socilnmu aspektu regulace njemnho a k některm obecnm prvnm otzkm.
V čsti II. nvrhu skupiny sentorů se dovozuje, že zrušenm zkona, kter obsahoval původn zmocněn k vydn vyhlšky č. 176/1993 Sb., došlo automaticky ke zrušen normy nižš prvn sly a dle že nov zmocněn obsažen v zkoně č. 135/1994 Sb. je nekonkrtn, a tudž v rozporu s čl. 79 odst. 3 stavy.
K těmto tvrzenm Ministerstvo prce a socilnch věc uvd, že pokud podzkonn prvn předpis byl řdně vydn na zkladě zkona, stal se součst prvnho řdu Česk republiky a touto součst je až do jeho vslovnho zrušen. Pokud byl v době svho vydn podzkonn prvn předpis vydn ve shodě s požadavky čl. 79 odst. 3 stavy, pak důvodem pro jeho zrušen (kromě vslovnho zrušen z věcnch či jinch důvodů dalšm prvnm předpisem) by mohl bt jen nesoulad se zkonem (tj. překročen "mez" zkona) v důsledku změny zkonn pravy, nikoliv to, že zmocněn je obsaženo v jinm zkoně, než bylo původně (důležit je rozsah zmocněn, nikoliv jeho "umstěn"; při formlnm zvěru o důležitosti "umstěn" zmocněn by pak např. musela bt vydna nov vyhlška v přpadě, že se změn kompetence ministerstev, neboť i přes vslovn ustanoven, že určit věc patř nyn do působnosti jinho ministerstva, by zmocněn znělo na jin ministerstvo). V danm přpadě je třeba zdůraznit, že nedošlo ke zrušen normy vyšš prvn sly, neboť zkon č. 526/1990 Sb. zrušen nebyl a plat stle, přičemž stle obsahuje ty principy, z nichž vyhlška č. 176/1993 Sb. vychz.
Pokud jde o formulaci zmocněn, je podle nzoru Ministerstva prce a socilnch věc věc zkonodrce, zda zmocněn je zcela konkrtn nebo obecnějš; z dikce 2 odst. 2 zkona č. 265/1991 Sb., ve zněn zkona č. 135/1994 Sb., plyne, že Ministerstvo financ m vydat prvn předpisy, a to i pro regulaci a sjednvn cen, přičemž zkladn prava regulace a sjednvn cen je obsažena v zkoně (zkon č. 526/1990 Sb., o cench). Z toho lze dovodit, že zmocněn k vydn vyhlšky je dno a že "meze zkona" jsou dny zejmna zkonem č. 526/1990 Sb., kter obsahuje zkladn principy, z nichž vyhlška č. 176/1993 Sb. vychz. K "mezm zkona" Ministerstvo prce a socilnch věc uvd, že podle jeho nzoru tyto meze nemusej bt dny jen tm zkonem, kter obsahuje zmocněn k vydn provděcho prvnho předpisu, nbrž že tyto meze zkona je třeba vzthnout k ostatnm zkonům; vyhlška mus bt v souladu nejen se zkonem, na jehož podkladě je vydvna, ale i s jinmi zkony - pojem "meze zkona" nelze proto vykldat čistě gramaticky (tj. v mezch jednoho zkona), nbrž smyslem čl. 79 odst. 3 stavy je soulad podzkonnho předpisu se zkony (tj. se všemi zkony). V tto souvislosti je třeba vzt v vahu tž ustanoven 696 odst. 1 občanskho zkonku, podle něhož způsob vpočtu njemnho, hrady za plněn poskytovan s užvnm bytu, způsob jejich placen, jakož i přpady, ve kterch je pronajmatel oprvněn jednostranně zvšit njemn, hradu za plněn poskytovan s užvnm bytu a změnit dalš podmnky njemn smlouvy, stanov zvlštn prvn předpis. Tmto zvlštnm prvnm předpisem je pak vyhlška č. 176/1993 Sb., kter tyto otzky upravuje. Rovněž se podle nzoru Ministerstva prce a socilnch věc nelze ztotožnit s tez, že zmocněn k vydn podzkonnho předpisu mus bt obsaženo jen v tom zkoně, kter obsahuje přslušnou meritorn pravu - tento zvěr nelze učinit ani z doslovnho zněn čl. 79 odst. 3 stavy (zde se nehovoř o proveden konkrtnho zkona, nbrž o vydvn prvnch předpisů na zkladě zkona, je-li k tomu v zkoně zmocněn); je tak zcela běžnou prax, že jedna vyhlška je vydvna na zkladě několika zmocněn obsažench v různch zkonech, tudž jedna vyhlška provd několik zkonů. Tak je tomu i s vyhlškou č. 176/1993 Sb., kter se vže ke dvěma zkonům, tj. k zkonu č. 526/1990 Sb. a zkonu č. 265/1991 Sb.
V čsti III. nvrhu skupiny sentorů se uvd, že princip regulace njemnho porušuje obecn princip rovnosti subjektů (čl. 3 Listiny) a princip rovnosti vlastnickho prva (čl. 11 Listiny), přičemž se však připoušt, že zkon č. 526/1990 Sb. nelze interpretovat jako porušen principu rovnosti. Nerovnost se spatřuje v tom, že v některch přpadech je njemn sjednvno dohodou a že vyhlška vytvř neodůvodněn rozdly mezi jednotlivmi byty a mezi skupinami vlastnků bytů a njemnků.
Podle nzoru Ministerstva prce a socilnch věc je předevšm nutno konstatovat, že pokud se vyhlška nevztahuje na byty bytovch družstev, nen to jej nedostatek a j založen nerovnost, neboť družstevn bydlen je odlišn od njemnho bydlen (srov. 685 odst. 2 občanskho zkonku).
Rozdly v postaven mezi vlastnky domů s njemnmi byty s regulovanm njemnm a vlastnky domů, ve kterch jsou byty, u nichž je njemn sjednvno dohodou smluvnch stran, jakož i mezi njemci bytů s regulovanm njemnm a njemci bytů v domech, ve kterch je njemn sjednvno dohodou smluvnch stran, hodnot navrhovatel jako rozdly neodůvodněn a porušujc stavn princip rovnosti v prvech. Dosavadn interpretace principu rovnosti v prvech obsaženho v čl. 1 stavy a čl. 1 Listiny stavnm soudem, vede k zvěrům o jeho relativnosti (nlez stavnho soudu ze 7. 6. 1995 sp. zn. Pl. S 4/95 vyhlšen pod č. 168/1995 Sb., nlez stavnho soudu ze 17. 5. 1994 sp. zn. Pl. S 36/93 vyhlšen pod č. 132/1994 Sb.) a o nutnosti současnho uplatněn principu spravedlnosti a přiměřenosti (nlez stavnho soudu z 21. 12. 1993 sp. zn. Pl. S 19/93 vyhlšen pod č. 14/1994 Sb.) jako pojmovch nležitost prvnho sttu. Ministerstvo prce a socilnch věc zastv nzor, že regulace njemnho je odůvodněna veřejnm zjmem na zajištěn bydlen jako zkladn životn potřeby širok skupiny obyvatelstva a že v tomto smyslu neporušuje princip rovnosti v prvech. Bližš argumentace ve prospěch tohoto nzoru bude zaměřena na osvětlen povahy njemnch vztahů v jejich společensko-historickm a prvnm kontextu poslednch deseti let transformace naš společnosti. Obdobně m za to, že regulace njemnho neporušuje čl. 11 Listiny chrnc vlastnick prvo.
Pro charakteristiku situace v oblasti njemnho bydlen považuje Ministerstvo prce a socilnch věc za podstatn nsledujc skutečnosti:
Na struktuře bytovho fondu v Česk republice se podl podle dajů ČS z roku 1998 vlastnick sektor přibližně 47 % (přičemž jen asi 5 % z toho je tvořeno jednotlivmi byty ve vlastnictv, zbytek sestv z rodinnch domků užvanch k bydlen majitelů), družstevn sektor 19 % (jde převžně o byty stavebnch bytovch družstev vzniklch v obdob let 1960 - 1990) a njemn sektor cca 31 %, kter sestv ze tř čtvrtin z bytovho fondu obc, tj. dřvějšho sttnho bytovho fondu, jednu čtvrtinu tvoř njemn domy ve vlastnictv fyzickch osob (předevšm restituentů) a ostatnch soukromch osob. V absolutnm vyjdřen je možno uvst, že v rmci njemnho bydlen existuje 1 134 tisc bytů, v nichž žije cca 1 097 tisc domcnost, což představuje tměř 3 miliny osob. Z tohoto počtu se regulace njemnho vztahuje na 97,7 % bytů.
Specifičnost njemnho sektoru spočv i v jeho zemnm rozmstěn; zhruba 55 % njemnch bytů je koncentrovno v obcch nad 50 tisc obyvatel, tměř 45 % je soustředěno v obcch nad 100 tisc obyvatel (v Praze je tměř 260 tisc bytů s regulovanm njemnm, v ostatnch obcch nad 100 tisc obyvatel přibližně 155 tisc těchto bytů). Njemn bydlen je tedy soustředěno do mst s vysokou koncentrac pracovnch přležitost, do historicky vzniklch průmyslovch a sprvnch center, přičemž ze socilnho hlediska je vznamn, že přibližně v 400 tiscch těchto bytů bydl důchodci a nezaměstnan.
V uplynulch deseti letech se podl njemnch bytů na celkovm bytovm fondu snižoval zejmna vlivem přeměny na nebytov prostory a transformac na byty družstevn (v menš mře na byty ve vlastnictv fyzickch osob), a to v nvaznosti na převeden tř čtvrtin původně sttnho bytovho fondu do vlastnictv obc (tento proces bv označovn jako privatizace bytů). bytek njemnch bytů nebyl v uplynulch letech kompenzovn vstavbou bytů novch (analza tohoto faktoru přesahuje kompetence Ministerstva prce a socilnch věc).
Transformace trhu njemnho bydlen charakteristick přesunem majetku sttu na nov vlastnky (vlivem restituc a převeden do vlastnictv obc) tedy probhala za současnho snižovn podlu njemnch bytů na celkovm bytovm fondu, při vše naznačen koncentraci do velkch aglomerac a při vznamnm podlu socilně ohrožench skupin na tomto typu bydlen způsobem, kter doposud neumožňoval a neumožňuje njemci využt možnosti hospodřsk soutěže ke sjednn ceny odpovdajc kvalitě služby a jeho koupěschopnosti.
V tto souvislosti Ministerstvo prce a socilnch věc poukazuje na zsadn deregulaci cen energi, vody a služeb spojench s bydlenm, kter proběhla v uplynulch letech. Vdaje na bydlen v Česk republice již nejsou v porovnn s vyspělmi zeměmi neměrně nzk a v roce 1996 představoval jejich podl na hrubm domcm produktu na 1 obyvatele 16,3 %, zatmco průměr 15 zem zpadn Evropy (tj. země EU bez Řecka a Lucemburska při zahrnut Švcarska a Norska) byl pouze 12,7 %. Podl vdajů na paliva a energie v celkovch nkladech na bydlen je v Česk republice nejvyšš ze sledovanch zpadoevropskch zem včetně čtyř středoevropskch transformujcch se zem. V absolutnm vyjdřen se vdaje na bydlen (njemn a vdaje spojen s užvnm bytu) v Česk republice od roku 1990 tměř ztrojnsobily.
Sociln zatžen domcnost bydlcch v njemnch bytech je nejvyšš v domcnostech důchodců (podl jejich vdajů na bydlen na čistch přjmech čin podle poslednch dajů roku 1999 29,4 %, přičemž u některch skupin důchodců v některch aglomeracch, zejmna v Praze, dosahuje tměř 40 %).
Prvn řd Česk republiky nedisponuje prvn pravou, kter by vymezila podl vdajů na bydlen na přjmu domcnosti, kter by neměl bt překročen. Jednoznačně je však možno podle jeho nzoru hranici sociln nosnosti transformačnho procesu v tto oblasti považovat za naplněnou u domcnost důchodců a vzhledem k již dosaženmu podlu vdajů na njemn bydlen (zejmna vlivem deregulac cen energi a souvisejcch služeb) nen ani u ostatnch skupin obyvatelstva dn širok prostor pro uvolněn cen njemnho, nem-li dojt k ohrožen takov zkladn sociln jistoty, jakou představuje bydlen. Nklady na bydlen představovaly v domcnostech zaměstnanců s dětmi v roce 1999 přibližně 18 % jejich čistch peněžnch přjmů. Stt podporuje v současn době domcnosti, jejichž přjem nedosahuje rovně 1,6nsobku životnho minima, přspěvkem na bydlen (zkon č. 117/1995 Sb.) a dvěma přspěvky reagujcmi dočasně - do 30. 6. a 31. 12. 2000 - na nhl zvšen cen njemnho a tepla (zkony č. 75/1997 Sb. a č. 132/1997 Sb.). Vše dvky s růstem přjmu kles a na rovni přjmu 1,6nsobku životnho minima je zanedbateln.
Evropsk praxe sociln politiky směřuje k sttnm zsahům v přpadech, kdy podl vdajů na bydlen přesahuje 25 - 30 % celkovch přjmů domcnosti. Přstup sttu k transformujcmu se trhu s njemnmi byty mus bt podle nzoru Ministerstva prce a socilnch věc vslednic řady opatřen; přitom však nelze cestou rozshlch plošnch zsahů realizovanch formou přjmově testovanch dvek podporovat přjem velkch socilnch skupin obyvatelstva. Důsledkem by bylo - vedle patrně nezvladatelnch rozpočtovch vdajů - i narušen sociln soudržnosti společnosti. Zvyšovn njemnho mus tedy odpovdat růstu přjmů podstatn čsti společnosti. Jestliže tedy stt reguluje cenu njemnho bydlen, vyjadřuje jednoznačn veřejn zjem na postaven širok skupiny obyvatelstva, jež do prvnch vztahů souvisejcch s njmem bytu vstoupila v naprost většině ještě před listopadem 1989. stavn soud ve svm nlezu z 22. 3. 1994 sp. zn. Pl. S 37/93 (č. 86/1994 Sb.) ve věci nvrhu na zrušen ustanoven 871 odst. 1 občanskho zkonku potvrdil stavnost ochrany všech dosavadnch uživatelů bytů při transformaci osobnho užvn bytu na chrněn njem k 1. 1. 1992. Vytvořen přijatelnho stavu prvn jistoty pro všechny dosavadn prvn vztahy k bytům označil stavn soud za veřejn zjem, kter by vyvžil přpadn znevhodněn vlastnků soukromch domů (kter ale stavn soud ani nedovodil).
Veřejn zjem na podřzen ceny njemnho bydlen pravidlům stanovenm prvnm předpisem v souhrnu je tedy dn vše uvedenmi charakteristikami njemnho bydlen, nedostatkem cenově odpovdajc nabdky, sociln situac njemců, stejně jako nutnost ochrany prv nabytch ve vztazch, kter ve většině přpadů vznikly za zcela odlišnch prvnch a společenskch okolnost.
Ministerstvo prce a socilnch věc zastv nzor, že pokud by cenov regulace neexistovala, dosahovalo by tzv. mstně obvykl njemn podle odhadu Ministerstva pro mstn rozvoj např. v Praze vše 155 Kč/m2 (nynějš cena je 32,70 Kč/m2) a v ostatnch obcch nad 100 tisc obyvatel by cena byla v rozmez 36 - 110 Kč/m2. Při zvšen njemnho v Praze, např. na 100 Kč/m2, by se současn nklady na bydlen jednočlenn domcnosti důchodce v bytě o 40 m2 zvšily o 98,6 %, takže podl nkladů na bydlen na čistch přjmech by představoval 77 %. V domcnostech zaměstnanců s dětmi by za stejnch okolnost převyšoval uveden podl průměr všech vyspělch zem. Důsledky tohoto razantnho zvšen by byly nstroji dvkovch systmů socilnho zabezpečen neřešiteln a vedly by k efektům chudoby a socilnho vyloučen. Stranou ponechv Ministerstvo prce a socilnch věc zvažn důsledky, kter by takov krok znamenal pro tržn ekonomiku obecně.
Ministerstvo prce a socilnch věc tedy tvrd, že regulace njemnho neporušuje stavn princip rovnosti, neboť respektuje veřejn zjem a veřejn blaho vyjdřen nejobecněji ždouc sociln soudržnost společnosti. Respektuje tž princip prvn jistoty jako středn princip prvnho sttu a neporušuje princip přiměřenosti zsahu.
Ve vztahu k navrhovateli tvrzenmu porušen čl. 11 Listiny je nutno dle nzoru Ministerstva prce a socilnch věc zkoumat, zda se prvo na vlastnictv nedostv do kolize s jinm zkladnm prvem, a to nejen v rozsahu ochrany lidskch prv danm Listinou, ale i v rozsahu, v němž je Česk republika vzna mezinrodnmi smlouvami o lidskch prvech a zkladnch svobodch podle čl. 10 stavy. Jestliže na jedn straně m každ prvo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny), zakazuje se zneužvn vlastnickch prv (čl. 11 odst. 2 Listiny) a připoušt se nucen omezen vlastnickho prva (čl. 11 odst. 4 Listiny) ve veřejnm zjmu, na straně druh existuje ochrana poskytovan prvu obvykle označovanmu jako "prvo na přiměřenou životn roveň". Ochrana poskytovan tomuto prvu v mezinrodnch smlouvch podle čl. 10 stavy (ktermi je Česk republika vzna) se jev širš než ochrana zaručen Listinou. stavn soud již několikrt aplikoval mluvy o ochraně socilnch prv, zejmna pokud jde o Mezinrodn pakt o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech č. 120/1976 Sb. (dle jen "Pakt"), a když vymezoval mezinrodn dokumenty obsahujc zkladn prva v sociln oblasti (nlez stavnho soudu z 23. 11. 1994 sp. zn. Pl. S 13/94 vyhlšen pod č. 3/1995 Sb.), uvedl, že jimi jsou (mimo jin) Všeobecn deklarace lidskch prv a Evropsk sociln charta. Všeobecn deklarace lidskch prv v čl. 25 vyhlašuje prvo každho "na takovou životn roveň, kter zajist jeho zdrav a blaho i zdrav a blaho jeho rodiny, včetně potravy, ošacen, bydlen, lkařsk pče a nezbytnch socilnch služeb . . . ." I při vědom, že Deklarace m pouze doporučujc povahu, m nesporně značn prvně interpretačn vznam i vznam pro formulaci univerzlnch standardů lidskch prv. Zjevně inspirovn Deklarac Pakt v čl. 11 zakld prvo "každho jednotlivce na přiměřenou životn roveň pro něj a jeho rodinu, zahrnuje v to dostatečnou vživu, šatstvo a byt, a na neustl zlepšovn životnch podmnek." Smluvn stt Paktu se zavazuje podniknout odpovdajc kroky, aby zajistil uskutečněn tohoto prva. Česk republika je Paktem vzna a v judikatuře stavnho soudu lze nalzt oporu pro jeho jednoznačnou klasifikaci jako mezinrodn smlouvy o lidskch prvech podle čl. 10 stavy, kter je bezprostředně zvazn a m přednost před zkonem.
Česk republika ratifikovala dne 3. 11. 1999 Evropskou sociln chartu, Dodatkov protokol k Evropsk sociln chartě ratifikovala 17. 11. 1999, Protokol pozměňujc Evropskou sociln chartu ratifikovala dne 17. 11. 1999 - ten ale zatm nevstoupil v platnost. Evropsk sociln charta nabyla pro Českou republiku platnosti 3. 12. 1999, Dodatkov protokol k n 17. 12. 1999. Evropsk sociln charta je dokumentem Rady Evropy a nejvznamnějšm nstrojem ochrany socilnch prv na evropsk rovni. Uznv se za protějšek Evropsk mluvy na ochranu lidskch prv a zkladnch svobod v sociln oblasti.
Člnek 16 Evropsk sociln charty zajišťuje prvo rodiny na sociln, prvn a hospodřskou ochranu. Smluvn strany se v něm zavazuj podporovat ekonomickou, prvn a sociln ochranu rodinnho života takovmi prostředky, jako jsou rodinn dvky, daňov opatřen, poskytovnm bydlen pro rodiny, dvek novomanželům a jinmi vhodnmi prostředky. Sociln ochrana poskytovan tmto člnkem Evropsk sociln charty zahrnuje jako vznamnou součst opatřen směřujcch k podpoře rodin tž opatřen tkajc se bydlen; zkladnm smyslem je zvazek sttu působit v těch oblastech, kde se potřeby rodin v důsledku omezench prostředků, kter maj na pokryt těchto potřeb k dispozici, stvaj obzvlště nalhav. Vbor nezvislch expertů, kter posuzuje zprvy smluvnch stran o plněn jednotlivch zvazků Charty, napřklad požaduje podrobn informace o podlu rodinnho přjmu na njemnm podle různch socilněprofesnch kategori njemnků proto, aby mohl usoudit, zda smluvn strana svůj zvazek dodržuje. Dodatkov protokol k Chartě zmiňuje v čl. 4 tkajcm se sociln ochrany staršch osob nutnost poskytnut bydlen přiměřenho jejich potřebm nebo dostatečn podpory za čelem přizpůsoben jejich bydlen. Všechny uveden zvazky Česk republika v Evropsk sociln chartě a v Dodatkovm protokolu ratifikovala.
Pro naznačen trendů, jimiž Rada Evropy směřuje k ochraně socilnch prv, je nutno uvst, že Revidovan Evropsk sociln charta z roku 1996 stanov explicitn prvo na bydlen v čl. 31 a bydlen považuje za součst ochrany nejohroženějšch skupin (osob se zdravotnm postiženm, rodin, staršch osob). Rada Evropy se věnuje otzkm prva na bydlen soustavně i v ostatnch instrumentech; lze napřklad zmnit Doporučen Parlamentnho shromžděn 1074 (1988), o rodinn politice, Doporučen Vboru ministrů RE R (94) 124, o souhrnn rodinn politice, Rozhodnut (68) 37 z 24. 11. 1968, o prvn pravě za čelem kompenzace rodinnch zvazků nebo Rozhodnut 70 (1998), o sociln kohezi ve městech (přijat Kongresem regionlnch a mstnch autorit v Evropě). V těchto aktech lze nalzt řadu doporučen přmo se vztahujcch k opatřenm řešcm přstup rodin i ostatnch členů společnosti k bydlen.
Česk republika tm, že ve svm katalogu zkladnch prv neuvedla explicitně mezi socilnmi prvy prvo na ochranu přiměřen životn rovně, včetně bydlen, nevybočila přliš z evropsk praxe. Takov prvo nalzme pouze v stavch Belgie, Portugalska, Španělska a Nizozem. Přesto zastv Ministerstvo prce a socilnch věc nzor, že ze zvazků vyplvajcch z mezinrodnch smluv o zkladnch lidskch prvech podle čl. 10 stavy lze ochranu bydlen na rovni zkladnho lidskho prva dovozovat i pro Českou republiku.
Nalzaj-li se přitom v kolizi dvě zkladn lidsk prva, nejde o situaci neobvyklou a stavn soud ve sv judikatuře již dostatečně osvětlil, jak takov střet poměřovat (nlez stavnho soudu z 12. 10. 1994 sp. zn. Pl. S 4/94 vyhlšen pod č. 214/1994 Sb.).
Ve světle kritri, kter stavn soud označuje v posledně citovanm nlezu za určujc pro poměřovn takov kolize, opatřen spočvajc v regulaci ceny za užvn bytu umožňuje doshnout sledovan cl, tj. sociln ochranu skupiny njemnků, kteř nemohou sjednat cenu odpovdajc sv koupěschopnosti; jde tedy o opatřen podle jeho nzoru vhodn. Poněvadž stejnho cle nelze doshnout prostředky, kter by nepřmo nezashly vnosy plynouc z existence vlastnickho prva k bytům, jde i o opatřen potřebn. Z hlediska zvažnosti v kolizi stojcch prv je nutno podle nzoru Ministerstva prce a socilnch věc přihldnout k tomu, že bydlen představuje jednu z esencilnch životnch podmnek a jistot nezbytnch k přežit.
Ministerstvo prce a socilnch věc tedy dochz k zvěru, že opatřen učiněn ve veřejnm zjmu spočvajc v regulaci njemnho (navc v rmci prvnch vztahů vzniklch v obdob před rokem 1994, ve většině přpadů pak před rokem 1989) respektuj stavněprvn limity omezen vlastnickho prva obsažen v čl. 11 odst. 3 Listiny ve vztahu k čl. 4 odst. 3 Listiny.
Pro plnost argumentace poukazuje Ministerstvo prce a socilnch věc na judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva, kter posuzoval, zda postup některch smluvnch stran Evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (č. 209/1992 Sb.) je konformn s čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě v přpadě snžen njemnho stanovenho smlouvou (rozsudek ve věci Mellacher a ost. z roku 1989, A - 169). Soud shledal, že je v souladu s čl. 1 Dodatkovho protokolu, když v rmci sv politiky zkonodrce rozumně rozhodne, že njemn stanoven smlouvou na zkladě tržnch podmnek je nepřijateln z hlediska sociln spravedlnosti. Judikatura k člnku 1 Dodatkovho protokolu potom vznamně osvětluje, jak Evropsk soud nahlž otzky obecnho zjmu, veřejn prospěšnosti, proporcionality a spravedliv rovnovhy spojen s pravou užvn majetku v souladu s obecnm zjmem.
Pro ucelenost pohledu na věc předloženou k rozhodnut stavnmu soudu zmiňuje Ministerstvo prce a socilnch věc, že i prvorepublikov předpisy obsahovaly vznamnou ochranu njemnků (např. 8 zkona č. 130/1922 Sb., 8 a 9 zkona č. 44/1928 Sb. nebo 7 vldnho nařzen č. 228/1938 Sb.).
Ministerstvo prce a socilnch věc m ze všech uvedench hledisek za to, že nvrh skupiny sentorů na zrušen vyhlšky č. 176/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, nen důvodn, a navrhuje proto jeho zamtnut.
Ministerstvo pro mstn rozvoj uvd ve svm vyjdřen, že nvrh skupiny sentorů na zrušen vyhlšky Ministerstva financ č. 176/1993 Sb., o njemnm z bytu a hradě za plněn poskytovan s užvnm bytu, ve zněn pozdějšch předpisů, nen důvodn, a navrhuje, aby byl zamtnut.
Nvrh předevšm nebere podle jeho nzoru v vahu specifickou povahu bydlen, kter jako jedna ze zkladnch potřeb m svou nezastupitelnou hodnotu. Řešen bytovch potřeb občanů je zjmem soukromm i veřejnm a nelze je přenechat jen živelnmu působen trhu. Proto mus bt trh s byty sttem usměrňovn. Tento princip sttn bytov politiky je v souladu s prvem na bydlen, kter je obsaženo zejmna v Mezinrodnm paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, jakož i v dalšch mezinrodnch dokumentech. Deregulaci njemnho včetně cen za služby spojen s bydlenm je nezbytn spojit s realizac celkov koncepce bytov politiky sttu.
Ministerstvo pro mstn rozvoj m za to, že regulaci njemnho je třeba posuzovat v kontextu s dosavadnm vvojem a současnm stavem prvn pravy njmu bytu. V roce 1991 bylo v rmci rozshl novelizace občanskho zkonku přistoupeno k nov prvn pravě njmu bytu. Byl odstraněn dosavadn direktivn způsob hospodařen s byty, nerovn postaven vlastnků domů a provedeny dalš pravy směřujc k větš smluvn volnosti njemnch vztahů. Současně však bylo považovno za nezbytn umožnit jednostrannou pravu vše njemnho s clem dosažen rovnovžn tržn hladiny njemnho. Jin přstup by s ohledem na smluvn charakter njmu bytu vedl u transformovanch njmů k zablokovn stvajcch cen bez možnosti dalš deregulace. Vzhledem k tomu, že njemn nebylo v podstatě od roku 1964 zvyšovno, byla disproporce mezi njemnm vybranm na zkladě platnch njemnch vztahů a njemnm tržnm značn. čelem platn prvn pravy je umožnit njemcům postupn překonvn rozdlu mezi vš původně sjednanho njemnho a vš předpokldanho rovnovžnho njemnho při současnm zohledněn zjmů pronajmatelů na postupnm narovnvn cen. Protože občansk zkonk jako stabiln norma, kter by neměla podlhat častm změnm, nen optimln pro podrobnějš pravu sjednvn cen njemnho, bylo do zkona začleněno zmocněn k vydn zvlštnho předpisu, kter by oblast cen njemnho upravoval.
Toto pojet se dle Ministerstva pro mstn rozvoj zkonitě promt i do oblasti ceny za bydlen, kterou je ve smyslu 877 občanskho zkonku tak njemn. Za současn situace m pronajmatel na trhu njemnho bydlen svou nabdkou určit monopoln postaven. Pružnost njemnho sektoru s cenově dostupnmi byty je pro njemce velmi omezen, neboť zpravidla nenalezne jin njemn bydlen s njemnm odpovdajcm jeho možnostem, i když je ochoten svůj byt vyměnit za menš, odpovdajc jeho možnostem. Tato situace, kter u ns trv několik desetilet, neumožňuje njemcům využt hospodřsk soutěže ke sjednn ceny, kter by odpovdala kvalitě služby a schopnosti poptvky. Bylo proto zapotřeb nezbytn mry zsahu sttu do smluvn volnosti při stanoven cen njemnho. Regulace njemnho byla v minulosti provděna direktivnm způsobem jednak předpisy o tzv. stop njemnm, jednak pevnmi a jednotnmi cenami stanovenmi podle kategorie bytu. Regulace sama o sobě však nemůže bt protistavn, regulace cen je uplatňovna u cel řady dalšch cen v našem prvnm řdu stejně jako v drtiv většině platnch prvnch prav v zahranič. Typicky pak njemn z bytů je i v zahranič ve většině sttů v určit mře regulovno.
Současn způsob regulace njemnho neurčuje konkrtn ceny, kter pronajmatel sjednv s njemcem, ale stanov pravidla pro jejich sjednvn v zvislosti na způsobu financovn vstavby a rozlišuje mezi dřve uzavřenmi smlouvami a novmi smlouvami, kter se sjednvaj s novmi njemci, kde regulace neplat. U dřve uzavřench smluv bylo nutn respektovat požadavek prvn jistoty častnků existujcch občanskoprvnch vztahů a zajistit dostatečnou stabilitu těchto prvnch vztahů před zsahy sttn moci a v neposledn řadě i jejich kontinuitu. Ta byla zajištěna ustanovenm 871 občanskho zkonku transformačn povahy, na zkladě kterho se dosavadn prvo osobnho užvn k bytům přeměnilo na njem bytu. Současně bylo třeba zajistit, aby njem bytu byl chrněn do doby, než dojde k vytvořen plně fungujcho trhu s byty.
Ministerstvo pro mstn rozvoj m za to, že z vše uvedenho vyplv, že v ždnm přpadě nejde o porušen rovnosti subjektů vlastnickho prva ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny, neboť regulace cen je vzna na byty, a nikoli na osoby.
Pokud se jedn o rozpor s člnkem 4 odst. 1, 2, 3 a 4, zkonn zmocněn obsažen v občanskm zkonku je prvě tm ustanovenm, kter m na mysli zmněn člnek Listiny, aby byl zachovn soulad prvnho řdu s Listinou.
prava njemnho v njemnch vztazch vzniklch z prva užvn bytů nezasahuje podle nzoru Ministerstva pro mstn rozvoj do podstaty prva vlastnit majetek, držet jej, disponovat s nm a brt z něj požitky. Vlastnk, kter disponuje s domem s njemnmi byty, bere na sebe břmě povinnost vyplvajcch z platn prvn pravy njemnho vztahu. Tento vztah je chrněn, a jak již bylo vše uvedeno, postupn deregulace je v zjmu vlastnka, neboť neumožněnm jednostrannch prav vše njemnho by došlo k jeho zmrazen.
Podle člnku 26 odst. 1 Listiny m každ prvo na svobodnou volbu povoln a přpravu k němu, jakož i prvo podnikat a provozovat jinou hospodřskou činnost. Souvislost s vyhlškou č. 176/1993 Sb. nen v tomto přpadě zcela zřejm. Podmnky uvolněn obsazench bytů jsou dny občanskm zkonkem, a nikoli vyhlškou a u volnch bytů je jejich dalš využit zcela věc vlastnka.
K otzce, zda je platn prvn prava v rozporu s čl. 30 odst. 2 Listiny, ministerstvo konstatuje, že regulace vše njemnho je vzna na byt, a nikoli na osobu, a proto nelze řci, že dochz ke zvhodňovn určit skupiny osob.
Potřebn zmocněn k vydn zvlštnho předpisu k regulaci njemnho z bytů a hrad za plněn poskytovan s užvnm bytu obsahuje přmo občansk zkonk. Vydn napaden vyhlšky je v souladu se zkonem o cench a zkonem o působnosti orgnů Česk republiky v oblasti cen. O tom, že v naš republice dosud neexistuje zcela funkčn trh bytů, jistě nikdo nepochybuje. Proto třeba považovat za sprvn, že njemn je regulovno zvlštnm předpisem a zařazeno do Seznamu zbož s regulovanmi cenami. Obdobn regulace je předmětem vyhlšky č. 176/1993 Sb. a vyhlšky č. 85/1997 Sb., o njemnm z bytů pořzench v družstevn bytov vstavbě a hradě za plněn poskytovan s užvnm těchto bytů, i pro zmiňovan družstevn byty.
Ministerstvo pro mstn rozvoj upozorňuje na to, že nen bez zajmavosti, že podle 696 občanskho zkonku zvlštn předpis uprav přpady, v nichž může pronajmatel zvšit njemn jednostrannm prvnm konem. Bude-li tento zvlštn předpis zrušen, aniž by byl dosavadn systm nahrazen novou prvn pravou, pak zůstane njemn z bytů prakticky zmrazeno na rovni stvajcch njemnch smluv. Nastane tedy situace, kter je v přmm protikladu s clem, kterho zcela zřejmě chtěli navrhovatel doshnout.
Konečně pak argumentem, nikoliv prvnm, přesto však dokreslujcm, je podle nzoru Ministerstva pro mstn rozvoj skutečnost, že vlda připravuje v souladu s novou koncepc bytov politiky schvlenou dne 18. 10. 1999 nvrh novho zkona o njemnm, kter by s činnost od 1. 1. 2002 zrušil dosavadn administrativn a tvrdou (absolutn) regulaci njemnho z bytů a nahradil ji již standardnm systmem smluvn ceny. Tento systm umožn samostatn a tržně autentick vvoj ceny njemnho, současně však činnou ochranu njemce jako spotřebitele před nepřiměřenmi cenovmi skoky a nepřiměřenmi požadavky pronajmatele. Přprava zkona je inspirovna německou prvn pravou.
Z těchto všech důvodů je Ministerstvo pro mstn rozvoj toho nzoru, že je nezbytn, aby stavn soud shora uveden nvrh sentorů zamtl.
Vyhlška Ministerstva financ č. 176/1993 Sb. byla vydna na podkladě ustanoven 20 odst. 1 psm. a) zkona č. 526/1990 Sb., podle kterho Federln ministerstvo financ, Ministerstvo financ Česk republiky a Ministerstvo financ Slovensk republiky vydaj společně obecně zvazn prvn předpisy k metodice sjednvn cen, k vymezen nepřiměřenho hospodřskho prospěchu a neoprvněnho majetkovho prospěchu zskanho porušenm cenovch předpisů, k postupu při regulaci cen, cenov evidenci, poskytovn cenovch informac a k cenov kontrole. Zkonem č. 135/1994 Sb. bylo citovan ustanoven 20 sice vypuštěno, vypuštěn tohoto ustanoven nemůže však mt samo o sobě za nsledek protistavnost napaden vyhlšky proto, že již nem oporu v zkonnm zmocněn. Vypuštěnm zmocňujcho zkonnho ustanoven nemůže dojt k automatickmu zrušen vyhlšky vydan na zkladě tohoto zmocněn, nen-li tak v zkoně vslovně uvedeno, takže napaden vyhlška zůstv platnou součst českho prvnho řdu, a to zejmna v situaci, kdy toto zmocněn, a to v tomto směru duplicitně, je obsaženo i v pozdějšm zkoně Česk nrodn rady č. 265/1991 Sb., o působnosti orgnů Česk republiky v oblasti cen, a to v jeho ustanoven 2 odst. 2.
Pokud jde o věcn aspekty, podle nzoru stavnho soudu cl ochrany njemnků, a to i pokud jde o zvyšovn njemnho, je kontinuitně sledovn již od 20. let (zkony č. 275/1920 Sb., č. 130/1922 Sb. a č. 44/1928 Sb. - pln zněn poslze uvedenho zkona bylo vyhlšeno vyhlškou ministra sociln pče č. 62/1934 Sb.) a poslze i v povlečnm obdob, kupř. vydnm občanskho zkonku č. 141/1950 Sb., č. 40/1964 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů. V tto souvislosti neobstoj jako relevantn odkaz navrhovatelů na to, že Parlament ČR nezařadil prvo na bydlen do kategorie zkladnch prv a svobod, naopak všechny dosavadn pravy jev se bt v souladu s tm, co bv v mezinrodnch smlouvch o lidskch prvech a zkladnch svobodch, jimiž je Česk republika podle čl. 10 stavy bezprostředně vzna, označovno jako "prvo každho jednotlivce na přiměřenou životn roveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujce v to dostatečnou vživu, šatstvo, byt, a na neustl zlepšovn životnch podmnek" (čl. 11 odst. 1 Paktu). Obdobně řeš otzku bydlen i čl. 16 Evropsk sociln charty a čl. 4 Dodatkovho protokolu k Chartě, jež byly Českou republikou ratifikovny a vyhlšeny (čl. 10 stavy). Prvo na dostatečn (přiměřen) bydlen (čl. 11 odst. 1 Paktu) zahrnuje podle Obecnch poznmek Vboru pro hospodřsk, sociln a kulturn prva č. 4 z roku 1991 mimo jin i aspekt schopnosti placen njmu. Vše hrady njmu jednotlivcem nebo nklady na užvn bytu by měly bt na takov rovni, jež neohrožuje nebo nepodkopv uspokojovn jinch podstatnch potřeb. Smluvn stty by měly obecně postupovat tak, aby procento nkladů připadajcch na bydlen nebylo v nepoměru k přjmům. Smluvn stty by proto měly upravit přspěvky na njem ve prospěch těch, kteř nemaj prostředky na placen njmu, i modality a vši hrady njmu, kter věrně reflektuj potřeby v tto otzce. V souladu s principem respektovn schopnosti platit njem by měli bt njemnci chrněni vhodnmi opatřenmi proti excesivnm njmům nebo proti excesivnmu zvyšovn njmu. Toto prvo zakotven v čl. 11 Paktu považuje stavn soud z uvedench důvodů za nezpochybniteln, za cl, k němuž ve zněn tohoto člnku i nš stt je povinen podnikat "odpovdajc kroky". Srovnateln prva, byť zžen ve prospěch rodiny, resp. starch osob, obsahuj čl. 16 Evropsk sociln charty (Prvo rodiny na sociln, prvn a hospodřskou ochranu), jež se stala pro Českou republiku platnou dne 3. 12. 1999 a byla vyhlšena pod č. 14 Sbrky mezinrodnch smluv, a čl. 4 odst. 2 psm. a) (Prvo starch osob na sociln ochranu) Dodatkovho protokolu k Evropsk sociln chartě z 5. 5. 1998, kter vstoupil pro Českou republiku v platnost dne 17. 12. 1999 a byl publikovn ve Sbrce mezinrodnch smluv pod č. 15/2000. Obdobnou problematikou se ostatně zabval i Evropsk soud pro lidsk prva, a to konkrtně v přpadě Mellacher a ost. v. Rakousko (19. 12. 1989, A - 169). V rmci svho rozhodnut, v němž neshledal porušen čl. 1 Dodatkovho protokolu č. 1 k mluvě v přpadě stžnosti několika vlastnků nemovitost proti zaveden regulace, a tedy i faktickmu snžen njemnho, tento soud vyslovil někter obecn zvěry aplikovateln i v danm přpadě. Předevšm dospěl k zvěru, že opatřen směřujc k regulaci njemnho nelze považovat za formln ani faktick vyvlastněn, neboť zde nedošlo ani k převodu majetku stěžovatelů, ani nebyli zbaveni prva jej užvat, pronajmat nebo prodvat. Napaden opatřen, kter je nepochybně zbavila čsti vnosu z jejich majetku, lze za danch okolnost chpat jako kontrolu užvn tohoto majetku. Druh odstavec čl. 1 Dodatkovho protokolu č. 1 poskytuje sttům prvo přijmat takov zkony, kter považuj za nezbytn ke kontrole užvn majetku v souladu s obecnm zjmem ("general interest"). Takov zkony jsou obzvlště potřebn a obvykl v oblasti bydlen, kter se v modernch společnostech stv středn otzkou sociln a hospodřsk politiky. Aby bylo možno takovou politiku uskutečňovat, legislativa mus mt širok prostor k vaze (hodnocen) ("margin of appreciation"), a to jak při zjišťovn, zda existuje veřejn zjem opravňujc k uplatněn usměrňujcch (kontrolnch) opatřen, tak rovněž co se tče vběru podrobnch pravidel pro uskutečněn takovch opatřen. Jak soud zdůraznil v přpadě James and others, zasahovn sttu mus respektovat princip přiměřen (spravedliv) rovnovhy ("fair balance") mezi požadavkem obecnho zjmu společnosti a požadavkem na ochranu zkladnch prv jednotlivce. Hledn tto rovnovhy se promt do struktury čl. 1 jako celku, a tudž i do čl. 1 odst. 2 Dodatkovho protokolu č. 1 k mluvě, jinmi slovy, mus zde existovat rozumn (opodstatněn) vztah proporcionality mezi použitmi prostředky a sledovanmi cli.
Je pravdou, že Listina, coby stavn zkon, neuvedla mezi vyhlšenmi socilnmi prvy vslovně prvo na ochranu přiměřen životn rovně, včetně bydlen. Tato okolnost však nikterak nediskvalifikuje stavn relevanci tohoto prva zakotvenho v uvedench mezinrodnch smlouvch. V souladu s ustlenm principem jsou stavn a smluvn katalogy lidskch prv komplementrn a působ ve vzjemn harmonii. Tento princip explicitně vyjadřuj jak jednotliv mezinrodn smlouvy o lidskch prvech, tak i modern stavy. Lze uvst čl. 60 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, kter stanov, že "Nic v tto mluvě nebude vykldno tak, jako by omezovalo nebo rušilo lidsk prva a zkladn svobody, kter mohou bt uznny zkony každ Vysok smluvn strany nebo každou jinou mluvou, jž je stranou", stejně jako čl. 32 Evropsk sociln charty, podle něhož "Ustanoven tto Charty nebudou na jmu těm ustanovenm domcho prva nebo jakkoli dvoustrann nebo mnohostrann smlouvy, kter již plat nebo vstoup v platnost, podle kterch je chrněnm osobm poskytovno přznivějš zachzen". Mezi stavnmi texty lze uvst např. stavu Rusk federace z r. 1993, jejž čl. 55 uvd, že stavn katalog zkladnch prv a svobod nesm bt vykldn způsobem, kter by popřel nebo omezil ostatn všeobecně uznan prva a svobody. Obdobn ustanoven obsahuj např. čl. 43 armnsk stavy z r. 1996 nebo čl. 17 odst. 2 albnsk stavy z r. 1998. Z uvedenho principu plyne, že neuveden určitho prva (v tomto přpadě prva na ochranu přiměřen životn rovně, včetně bydlen) v Listině nesm bt vykldno jako omezen tohoto prva zaručenho jednotlivci podle mezinrodnch smluv o lidskch prvech a zkladnch svobodch, přičemž m jednotlivec zaručeno "přznivějš zachzen" (v tomto přpadě podle mezinrodn smlouvy).
Zcela stranou podstaty věci zde jde proto v tto souvislosti argumentace navrhovatelů, že vyhlška č. 176/1993 Sb. chrn pouze skupinu njemců v bytech s regulovanm njemnm, a zakld tak rozdl a nerovnost mezi vlastnky domů s njemnmi byty, v nichž jsou byty s regulovanm njemnm, a vlastnky domů s byty, ve kterch je njemn sjednvno dohodou smluvnch stran, stejně jako mezi njemci bytů v domech s njemnmi byty, v nichž jsou byty s regulovanm njemnm, a njemci bytů v domech s byty, ve kterch je njemn sjednvno dohodou smluvnch stran. To, že napaden vyhlška vzhledem k ustanoven 2 odst. 2 psm. a), b) vylučuje regulaci njemnho v tomto ustanoven taxativně vymezench přpadech, lze považovat podle nzoru stavnho soudu za zcela přirozen a logick, neboť v obou zde vymezench přpadech jde o "vstupy" do smluvnho vztahu, vstupy řdc se v podstatě principem smluvn autonomie. Kdyby tomu tak v zsadě nemohlo a nesmělo bt, potom by kupř. prvo podnikat v oblasti njemnho bydlen, tedy prvo, jež ve sv všeobecn podobě je zakotveno v čl. 26 odst. 1 Listiny, bylo pouhm "prvem na papře".
Podle nzoru stavnho soudu princip přiměřen (spravedliv) rovnovhy byl však v projednvan věci dotčen v jednom ze zkladnch momentů, jenž nelze oddělit od napaden vyhlšky jako celku, a to potud, že napadenou vyhlškou nebyl vzat zřetel na proces destrukce vlastnickho prva po noru 1948. Již občansk zkonk č. 141/1950 Sb. zavedl rozlišen mezi tzv. osobnm a soukromm vlastnictvm ( 105, 106) a v ustanoven 110 zakotvil ideologick slogan o tom, že vlastnick poměry k půdě jsou založeny na zsadě "půda patř těm, kdož na n pracuj". Proces destrukce vlastnickho prva byl prohlouben přijetm občanskho zkonku č. 40/1964 Sb., jenž zavedl institut tzv. osobnho užvn bytů, jinch mstnost a pozemků, posunul pravu soukromho vlastnictv mezi zvěrečn ustanoven a i v dalšch směrech omezil a zpochybnil vlastnick prvo způsobem odporujcm obecnm prvnm zsadm uznvanm civilizovanmi nrody. K uvedenmu procesu destrukce vrazně přispěla i podzkonn prava njemnho obsažen ve vyhlškch č. 411/1950 . l., č. 371/1952 . l., č. 60/1964 Sb. a č. 217/1988 Sb. Zatmco totiž prvorepublikov zkonodrstv v tto oblasti upravovalo pouze zvyšovn njemnho, aniž by se jinak dotklo vše již smluvenho njemnho, vyhlška Ministerstva prce a sociln pče č. 411/1950 . l., o pravě njemnho z bytů a jinch mstnost dokončench po 5. 5. 1945, v ustanoven 2 kategoricky stanovila, a to jako zkladn ustanoven, že njemn lze požadovat a platit toliko ve vši určen podle tto vyhlšky. Vyhlška ministra financ č. 371/1952 . l., o odvděn njemnho z budov na zvlštn čty u sttnch spořitelen, učinila pak z vlastnka spše rukojmho v rukou sttu, když v ustanoven 1 stanovila povinnost vlastnka budovy za v tomto ustanoven blže vymezench podmnek založit u sttn spořitelny zvlštn čet njemnho, v ustanoven 4 povinnost vlastnka odvdět vybran čtvrtletn nebo měsčn njemn spořitelně na tento zvlštn čet a v ustanoven 5 s touto povinnost vlastnka korespondujc povinnost spořitelny s tm, že v ustanovench 10 a 11 byly současně stanoveny podmnky pro uvolňovn čstek potřebnch na hradu nkladů na opravy budovy, placen vlastnkovch veřejnoprvnch zvazků apod. Povinnost odvděn njemnho na zvlštn čty njemnho byla ponechna i vyhlškou Ministerstva financ, cen a mezd Česk socialistick republiky č. 217/1988 Sb. Všechna tato omezen vlastnickho prva, jež byla vyvolna tendenc politickho systmu zlikvidovat tzv. soukrom vlastnictv jako potenciln zdroj určit ekonomick autonomie, vedla k tomu, že od 50. let začalo v masivnch rozměrech dochzet k darovnm, zejmna njemnch, domů jejich vlastnky sttu, což v podmnkch fungujcho demokratickho sttu je stěž představiteln. Naopak po listopadovch udlostech roku 1989 a po vydn zkona č. 87/1991 Sb., o mimosoudnch rehabilitacch, byly rovněž ve značnm počtu přpadů uplatněny restitučn nroky na vrcen těchto objektů jejich bvalm vlastnkům, resp. jejich prvnm nstupcům. Je všeobecně znmou skutečnost, že nespočet těchto nemovitost byl těmto bvalm vlastnkům, resp. jejich prvnm nstupcům vydn ve značně zchtralm stavu, takže určit kategorie vlastnků, tedy zejmna vlastnků njemnch domů, nemohly dostt ani sv zkladn povinnosti pronajmatele obsažen v ustanoven 687 odst. 1občanskho zkonku . Při řešen disproporce mezi kontinuitn ochranou njemnků a konstatovanmi destruktivnmi vlomy do vlastnickho prva v obdob 50. - 80. let postupovala tedy napaden vyhlška zcela jednostranně. Aby již konstatovanm povinnostem vlastnci njemnch domů mohli dostt a aby se tak relně dostalo ke slovu i prvo jednotlivce na řdn bydlen ve smyslu čl. 11 Paktu, mohla bt kupřkladu zvolena cesta, kterou šlo již prvorepublikov zkonodrstv, kter v ustanoven 9 odst. 4 zkona č. 32/1934 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, umožňovalo zvšen njemnho z důvodu hrady nkladu učiněnho na občasn nebo mimořdn nutn opravy a obnovy domu.
Souhrnně vyjdřeno, to, že již počnaje prvorepublikovm zkonodrstvm byla vcelku důsledně prosazovna ochrana njemnků, a to i pokud jde o zvyšovn njemnho, zatmco na druh straně od počtku 50. až do konce 80. let bylo podstatnm způsobem zpochybňovno a v řadě vlastnkovch oprvněn eliminovno vlastnick prvo, vyžadovalo odstraněn již konstatovan diskriminace některch kategori vlastnků, a to tak, aby bylo naplněno jejich prvo na pokojn užvn majetku ve smyslu čl. 1 Dodatkovho protokolu č. 1 k mluvě, jakož i prvo zakotven v čl. 11 odst. 1 Listiny. Podstatou již uveden diskriminace je totiž skutečnost, že, na rozdl od jinch vlastnků, jsou poslze uveden kategorii vlastnků nejen uprna někter z podstatnch oprvněn tvořcch obsah jejich vlastnickho prva, ale že navc jsou vmanvrovvni do situace, kdy v cel řadě přpadů, zejmna tehdy, kdy kupř. v njemnch domech je zdrojem vnosu jen njemn z bytů, ve skutečnosti jsou nuceni ze svho dotovat to, co se stavnmu soudu ukazuje jako věc celospolečensk povahy a odpovědnosti, tedy jako břemeno, jehož odstraněn nen v silch jen určit sociln skupiny a jehož zvažnost a povaha vyžaduje, jak je konstatovno v Obecnch poznmkch Vboru pro hospodřsk, sociln a kulturn prva č. 4 z roku 1991 (prava přspěvků na njem), skutečně odpovědn a vyvžen přstup i ze strany sttu a cel společnosti. Jak již bylo konstatovno kupř. v nlezu stavnho soudu Pl. S 4/95 uveřejněnm ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu ČR ve svazku 3 ročnk 1995 - I. dl pod poř. č. 29, nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity zpochybňujc, alespoň v určitm směru, již samu podstatu rovnosti. Tak se zpravidla děje tehdy, je-li s porušenm rovnosti spojeno i porušen jinho zkladnho prva, např. prva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny. Zatmco totiž svoboda je obsahově dna přmo podstatou jednotlivce, vyžaduje rovnost zpravidla "mezičlnky", relaci k jin sociln hodnotě. Podle nzoru stavnho soudu jde o takov porušen rovnosti v již konstatovanm pojet i v projednvan věci, neboť napadenou vyhlškou je porušeno vlastnick prvo stavně zaručovan v čl. 1 Dodatkovho protokolu č. 1 k mluvě, jakož i v čl. 11 odst. 1 Listiny. To proto, že kategorii vlastnků ve skutečnosti "dotujcch" njemn - a do tto kategorie dnes již v řadě přpadů spadaj i obce vlastnc i njemn domy - je, na rozdl od ostatnch vlastnků, obsah i vkon řady zkladnch oprvněn vlastnka, kter tvoř obsah vlastnickho prva, nezdůvodnitelně zpochybněn a odepřen. Jakkoli nen pochyb o tom, že tak tyto diskriminovan kategorie vlastnků jsou povinny, pokud jde o otzku zvyšovn njemnho, se podřditi určitm omezenm, může se tak stt jen při splněn podmnek vyplvajcch z čl. 4 odst. 3, 4 Listiny. Podle odstavce 3 uvedenho člnku zkonn omezen zkladnch prv a svobod mus platit stejně pro všechny přpady, kter splňuj stanoven podmnky, zatmco podle odstavce 4 tohoto člnku při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno jejich podstaty a smyslu. Tak tomu však v projednvan věci nen a napaden vyhlška je podle nzorů stavnho soudu v rozporu i s čl. 4 odst. 3, 4 Listiny, neboť určit kategorie vlastnků jsou nuceny se podrobit podstatnm omezenm jejich vlastnickho prva, zatmco jin nikoli, a k tomuto omezen dochz napadenou vyhlškou způsobem, jenž m sotva co společnho se šetřenm podstaty vlastnickho prva.
Podle nzoru stavnho soudu princip přiměřen (spravedliv) rovnovhy vyžaduje, aby při respektovn požadavků obsažench v čl. 11 Paktu byl vzat zřetel na proces destrukce vlastnickho prva, zejmna pokud se tče vlastnků njemnch domů, diskriminovanch v poměru k ostatnm vlastnkům, kupř. tzv. rodinnch domků tm, že je jim odepřeno požvat plody a užitky svho vlastnictv, neboť ve skutečnosti vzhledem k vši njemnho a vši nkladů nezbytnch k provozu, často v katastrofickm stavu se nachzejcch nemovitost, jsou čst njemnho, jak by jinak s přihldnutm ke všem okolnostem bylo možno považovat za přiměřen, nuceni hradit ze svho. Jinmi slovy, v důsledku dosavadn prvn pravy existuj dnes v naš společnosti sociln skupiny či subjekty, kter hrad ze svho to, co v zjmu naplněn již konstatovanho čl. 11 Paktu m zajišťovat stt. Cenov regulace, nem-li přeshnout meze stavnosti, nesm evidentně snžit cenu tak, aby vzhledem ke všem prokzanm a nutně vynaloženm nkladům eliminovala možnost alespoň jejich nvratnosti, neboť v takovm přpadě by vlastně implikovala popřen čelu a všech funkc vlastnictv.
Pokud jde konečně o navrhovateli namtan porušen čl. 26 odst. 1 Listiny, m i stavn soud za to, že cenov regulace nezabraňuje nikomu podnikat ani provozovat jinou hospodřskou činnost, neboť každ m možnost se svobodně rozhodnout, zda za danch podmnek v určit oblasti podnikat bude. Nadto regulace njemnho se nevztahuje na nově uzavran njemn smlouvy, a nestoj tedy v cestě podnikatelsk aktivitě.
stavn soud dospěl k zvěru, že vyhlška Ministerstva financ č. 176/1993 Sb. je v rozporu s čl. 1 Dodatkovho protokolu č. 1 k mluvě, čl. 11 odst. 1, čl. 4 odst. 3 a 4 Listiny a čl. 1 stavy, a proto ji podle 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. zrušil dnem 31. prosince 2001, aby legislativě poskytl dostatek času k vytvořen novho kvalitnho prvnho předpisu.
Odlišné stanovisko zaujal k rozhodnutí pléna podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce JUDr. Vladimír Paul.