Ve věci návrhu na zrušení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů 226/2010 účinný od 23.07.2010

Schválené: 04.05.2010
Účinnost od: 23.07.2010
Autor: Ústavního soudu
Oblast: TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Ohrožení utajované skutečnosti. Ohrožení státního tajemství.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů 226/2010 účinný od 23.07.2010
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 226/2010 s účinností od 23.07.2010
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

226/2010 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl dne 4. května 2010 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský a Michaela Židlická o návrhu Městského soudu v Praze na zrušení § 58 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn

I.

Předmět řzen a argumentace navrhovatele

1. Nvrhem, kter byl stavnmu soudu doručen dne 23. dubna 2009 podle čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen „stava“) a podle ustanoven 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „zkon o stavnm soudu“), se Městsk soud v Praze, za kter jedn JUDr. Luboš Vrba, předseda sentu (dle jen „navrhovatel“), domhal zrušen ustanoven 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovanch informac a o bezpečnostn způsobilosti, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen „zkon č. 412/2005 Sb.“).

2. V nvrhu navrhovatel uvedl, že v rmci projednvn trestn věci L. P. a Ing. J. T. pod sp. zn. 42 T 22/2008 se obžalovan Ing. J. T. měl dopustit trestnho činu ohrožen utajovan informace podle 106 zkona č. 140/1961 Sb., trestn zkon, ve zněn pozdějšch předpisů, tm, že jako pracovnk Ministerstva obrany Česk republiky vyzradil čst obsahu směrnice Organizace Severoatlantick smlouvy (dle jen „NATO“), kter pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 12. března 1999 a byla vyhlšena ve Sbrce zkonů pod č. 66/1999 Sb., č. AEP 54 L. P., kter měla využt tyto informace při obchodn činnosti společnosti POHORELEC, s. r. o., zabvajc se mimo jin vvojem a prodejem ochrannch protichemickch prostředků pro Armdu Česk republiky. Součst spisovho materilu jsou i dvě přlohy, ktermi se navrhuje proveden důkazu v hlavnm lčen ve stupni Dvyhrazen“ a „důvěrn“, přičemž se jedn o utajovan informace ve vztahu k NATO. Obhjci obou obžalovanch namtaj zkrcen prva svch klientů na obhajobu z důvodu, že jim byla s odkazem na ustanoven 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb. odmtnuta možnost seznmit se s listinnm materilem, kter tvoř přlohovou součst spisovho materilu, a to s odůvodněnm, že obhjci ani obžalovan nejsou držiteli platnho osvědčen Nrodnho bezpečnostnho řadu pro přstup k utajovan informaci ciz moci. Navrhovatel m za to, že podmiňovat přstup obviněnho k utajovanm skutečnostem v rmci probhajcho trestnho řzen drženm platnho osvědčen Nrodnho bezpečnostnho řadu je nepřpustn a v přpadech trestnch činů podle 105 a 106 trestnho zkona dokonce absurdn. Dotazy na Českou advoktn komoru a Nrodn bezpečnostn řad navrhovatel zjistil, že nedisponuj evidenc advoktů, kteř jsou držiteli přslušnch bezpečnostnch oprvněn. Nen proto možn v přpadě nutn obhajoby, aby byl ustanoven takto prověřen obhjce na čst hlavnho lčen, kde bude projednvna utajovan skutečnost, ani možnost volby takovhoto obhjce obviněnm podle ustanoven 33 odst. 1 a 37 odst. 2 zkona č. 141/1961 Sb., o trestnm řzen soudnm (trestn řd), ve zněn pozdějšch předpisů.

3. Navrhovatel dle uvedl, že podle ustanoven 51b trestnho řdu, ve zněn zkona č. 413/2005 Sb., o změně zkonů v souvislosti s přijetm zkona o ochraně utajovanch informac a o bezpečnostn způsobilosti, jsou-li v trestnm řzen projednvny utajovan informace, mus bt tlumočnk, obviněn, zkonn zstupce obviněnho, obhjce, zčastněn osoba, poškozen, zmocněnec poškozenho, zmocněnec zčastněn osoby, důvěrnk obžalovanho, znalec, osoby podvajc odborn vyjdřen, jakož i dalš osoby, kter se podle zkona mus zčastnit trestnho řzen, předem poučeny podle ustanoven 58 odst. 5 zkona č. 412/2005 Sb. Osoby uveden v ustanoven 51b trestnho řdu, pokud nejsou držiteli platnho osvědčen fyzick osoby pro přslušn stupeň utajen, maj možnost bt seznmeny s obsahem utajovanch informac pot, co jsou poučeny podle ustanoven 9 zkona č. 412/2005 Sb. Tento postup však nelze aplikovat k utajovan informaci, kter se tk „ciz moci“ ve smyslu ustanoven 2 psm. g) zkona č. 412/2005 Sb., neboť to napaden ustanoven 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb. pojmově vylučuje. Podle nzoru navrhovatele nen možn za platn prvn pravy, aby se v průběhu trestnho řzen, ve kterm jsou projednvny utajovan informace ciz moci, obžalovan a jejich obhjci, pokud nejsou držiteli platnho osvědčen vydanho Nrodnm bezpečnostnm řadem, seznamovali s listinnmi důkazy. Navrhovatel proto považuje takovouto pravu v rmci trestnho řzen za nepřpustnou, neboť je v rozporu s Listinou zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“), a to konkrtně s čl. 38 odst. 2, kter stanov, že každ m prvo, aby jeho věc byla projednna v jeho přtomnosti, a aby se mohl vyjdřit ke všem provděnm důkazům, dle s čl. 40 odst. 3 Listiny, kter garantuje prvo obviněnho, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přpravě obhajoby a aby se mohl hjit sm nebo prostřednictvm obhjce, a tak s čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny, podle něhož m každ prvo na prvn pomoc v řzen před soudy od počtku řzen a všichni častnci jsou si v řzen rovni. Zroveň napaden ustanoven koliduje podle zvěrů učiněnch navrhovatelem s evropskou mluvou o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen „mluva“), kter v čl. 6 odst. 3 psm. c) zaručuje každmu prvo obhajovat se osobně nebo za pomoci obhjce podle vlastnho vběru, a s čl. 14 odst. 3 psm. d) Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech [vyhlšenho pod č. 120/1976 Sb. (dle jen „Mezinrodn pakt“)], kter stanov, že každ, kdo je obviněn z trestnho činu, m bt souzen za sv přtomnosti a obhajovat se osobně nebo prostřednictvm obhjce, kterho si sm zvol.

4. Navrhovatel m za to, že napaden ustanoven 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb., kter m bt při řešen věci aplikovno a jehož užit je v dan trestn věci rozhodn pro rozhodovn o vině a trestu, je v rozporu s stavnm pořdkem. Napaden ustanoven podle tvrzen navrhovatele znemožňuje jednak prvo obžalovanch na obhajobu, a tudž na spravedliv proces jako takov, a jednak proveden důkazů podlhajcch přslušnmu stupni utajen ciz moci v hlavnm lčen jejich čtenm. Proto navrhovatel usnesenm ze dne 5. nora 2009 sp. zn. 42 T 22/2008 přerušil trestn řzen obou obžalovanch a celou věc předložil stavnmu soudu ke zvžen a rozhodnut o zrušen napadenho ustanoven.

II.

Aktivn legitimace navrhovatele

5. stavn soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny formln předpoklady věcnho posouzen nvrhu, a zabval se tak i otzkou, zda navrhovatel je v danm přpadě aktivně legitimovn k podn tohoto nvrhu.

6. Podle čl. 95 odst. 2 stavy, o kter se nvrh opr, dojde-li soud k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu. stavn soud konstatuje, že v posuzovanm přpadě je nezbytn přm aplikace napadenho ustanoven navrhovatelem. Nvrh byl tedy podn oprvněnm navrhovatelem.

III.

Dikce napadenho ustanoven prvnho předpisu

7. Napaden ustanoven 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb., kter bylo do zkona č. 412/2005 Sb. vloženo zkonem č. 119/2007 Sb., kterm se měn zkon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovanch informac a o bezpečnostn způsobilosti, s činnost od 24. května 2007 zn:

„Osoby uveden v odstavcch 1 a 4 nemaj, s vjimkou prezidenta republiky, předsedy Sentu Parlamentu, předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu, předsedy vldy a ministra zahraničnch věc, přstup k utajovan informaci ciz moci.“.

IV.

Popis legislativn procedury přijet zkona č. 119/2007 Sb.

8. Z vyjdřen obou komor Parlamentu Česk republiky, přiložench přloh a z dokumentů dostupnch elektronickou cestou na www.psp.cz stavn soud zjistil:

- vlda předložila Poslaneck sněmovně nvrh zkona dne 9. listopadu 2006

- 1. čten se uskutečnilo dne 28. listopadu 2006 na 7. schůzi Poslaneck sněmovny

- vbor pro obranu Poslaneck sněmovny projednal nvrh zkona a vydal 23. ledna 2007 usnesen doručen poslancům jako tisk 84/1 (pozměňovac nvrhy)

- 2. čten se uskutečnilo dne 30. ledna 2007 na 11. schůzi Poslaneck sněmovny, podan pozměňovac nvrhy byly zpracovny jako tisk 84/2, kter byl rozesln dne 31. ledna 2007

- 3. čten proběhlo dne 7. nora 2007 na 11. schůzi Poslaneck sněmovny, nvrh zkona byl schvlen (hlasovn č. 133, usnesen č. 219)

- Poslaneck sněmovna postoupila dne 15. nora 2007 nvrh zkona Sentu jako tisk 23/0

- nvrh byl projednn dne 8. března 2007 na 4. schůzi Sentu, Sent nvrh zkona vrtil sněmovně s pozměňovacmi nvrhy

- o nvrhu zkona vrcenm Sentem bylo hlasovno dne 24. dubna 2007 na 14. schůzi Poslaneck sněmovny. Poslaneck sněmovna zkon přijala (hlasovn č. 41, usnesen č. 271)

- prezident republiky zkon podepsal dne 11. května 2007

- zkon byl vyhlšen dne 24. května 2007 ve Sbrce zkonů v čstce 44 pod č. 119/2007 Sb.

stavn soud konstatuje, že k přijet a vydn zkona č. 119/2007 Sb. došlo předepsanm způsobem.

9. Po tomto zjištěn přistoupil stavn soud k posouzen obsahu napadenho ustanoven zkona č. 412/2005 Sb. z hlediska jeho souladu s stavnm pořdkem Česk republiky [čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy].

V.

Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnků řzen, Ministerstva obrany Česk republiky, Nrodnho bezpečnostnho řadu a Bezpečnostn informačn služby

10. Podle 42 odst. 4 a 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky.

11. Předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Ing. Miloslav Vlček ve vyjdřen ze dne 25. zř 2009 popsal zkonodrnou proceduru přijet zkona č. 119/2007 Sb. a uvedl, že posouzen souladu napadenho ustanoven s stavnm pořdkem Česk republiky je věc stavnho soudu.

12. Předseda Sentu Parlamentu Česk republiky MUDr. Přemysl Sobotka ve vyjdřen ze dne 7. řjna 2009 uvedl, že v rozpravě k novele zkona č. 412/2005 Sb. na schůzi Sentu nebylo předmětn tma, tj. vyloučen obžalovanch a jejich obhjců z přstupu k utajovanm informacm ciz moci při dokazovn v trestnm řzen, pokud nemaj speciln osvědčen, přmo vůbec otevřeno. Zstupce vldy na vod projednvn připomněl, že clem novely byla zsadn redukce osob s privilegovanm přstupem k utajovanm informacm ciz moci, tj. zejmna Severoatlantick aliance a Evropsk unie (osvobozeni zůstvaj jen prezident, předsedov komor Parlamentu, předseda vldy a ministr zahranič). V vodu bylo rovněž připomenuto, že novelizace byla reakc na kritiku ze strany Bezpečnostnho řadu NATO po proveden inspekce plněn zvazků Česk republiky z Dohody mezi smluvnmi stranami Severoatlantick smlouvy o bezpečnosti informac uveřejněn sdělenm Ministerstva zahraničnch věc č. 75/2001 Sb. m. s. (dle jen „Dohoda o bezpečnosti informac“). Vlda v důsledku toho představila svou reakci v podobě legislativn iniciativy jako opatřen mimořdně nalhav. Zpravodajsk zprva k novele zkona pak pouze v poznmce odkzala k jistmu vědom o tom, že v předchozm legislativnm procesu se objevily ve stanovisku předsedy legislativn rady vldy k nvrhu zkona jist připomnky tkajc se jeho stavnosti. V tomto smyslu šlo o připomenut pravidla z čl. 6 mluvy s upozorněnm, že nvrh na vyloučen soudce, obhjce, častnka řzen, znalce apod. z přstupu k některm utajovanm informacm ciz moci důležitm pro soudn řzen nemus bt s tmto pravidlem v souladu. Z předchoz rozpravy vboru pro zahraničn věci, obranu a bezpečnost lze pak vzpomenout zmnky o tom, že přijet zvlštn pravy pro utajovan informace ciz moci může mt problematick konsekvence. Je zmněno, že nelze nijak „dosadit“ soudce nebo „vyloučit“ zvolenho obhjce pro určit přpad s poukazem na to, že prvn z nich m a druh nem osvědčen pro přstup k utajovanm informacm, o regulaci postaven obviněnho v tomto smyslu nemluvě. Byly zde zmněny otzky řešen již dřve z pohledu stavnho soudu, např. zda lze podrobit advokty „sttnmu souhlasu“ (rozumějme zvlštnmu osvědčen) pro vkon prvnho zastupovn v přpadech s utajovanmi informacemi, nebo otzka tzv. specilnch soudů či soudců pro utajen, odporujc zsadě, že nikdo nesm bt odňat svmu soudci. Uveden poznmky z vborovho jednn se nicmně nsledně ocitly mimo hlavn směr uvažovn Sentu o danm nvrhu zkona. Sent projednal předmětnou novelu zkona č. 412/2005 Sb., v jehož rmci se stalo platnm rovněž napaden ustanoven, v přesvědčen, že tak čin v mezch stavou stanoven kompetence a stavně stanovenm způsobem. Je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost nvrhem napadenho ustanoven a rozhodl.

13. stavn soud doručil v souladu s ustanovenm 48 odst. 2 zkona o stavnm soudu nvrh Ministerstvu obrany Česk republiky a Bezpečnostn informačn službě k zaujet jejich stanoviska.

14. Ve stanovisku, kter k nvrhu doručilo Ministerstvo obrany stavnmu soudu dne 6. řjna 2009, je uvedeno, že napaden ustanoven 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb. bylo doplněno zkonem č. 119/2007 Sb. na zkladě kontrolnho zjištěn NATO Office of Security v roce 2006 (č. j. D9/2008/DP-2015-NATO), v jehož rmci bylo zjištěno, že bylo umožněno přibližně 5 000 fyzickch osob seznamovat se s utajovanmi informacemi ciz moci přmo ze zkona, tj. bez platnho osvědčen fyzick osoby. Možnost zvlštnho přstupu širokho okruhu fyzickch osob bez prověřen k utajovanm informacm NATO, kter umožňovalo zněn 58 zkona č. 412/2005 Sb. před jeho novelou provedenou zkonem č. 119/2007 Sb., byla považovna za rozpornou se zněnm čl. 3 odst. 1 Dohody o bezpečnosti informac, jenž zn: „Smluvn strany zajist, aby všechny osoby, kter maj jejich sttn přslušnost a plněn jejich služebnch povinnost vyžaduje přstup, nebo osoby, kter mohou mt přstup k informacm označenm stupněm utajen DŮVĚRN a vyššm, byly před plněnm svch povinnost přslušně prověřeny.“, tedy s mezinrodnmi zvazky Česk republiky k NATO. Vzhledem k tomu, že pro NATO byla tato situace a princip, tj. možnost širokho okruhu fyzickch osob mt přstup k utajovanm informacm NATO bez platnho osvědčen fyzick osoby, zcela nepřijateln, byl tento legislativn nedostatek napraven radiklnm snženm možnosti přstupu fyzickch osob bez prověřen k utajovanm informacm ciz moci (pět stavnch činitelů). V rmci zkrcenho meziresortnho připomnkovho řzen, kter proběhlo k nvrhu zkona, kterm se měn zkon č. 412/2005 Sb., vychzelo Ministerstvo obrany z přesvědčen, že předkldan nvrh je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky i jejmi mezinrodnmi zvazky.

15. Bezpečnostn informačn služba ve svm vyjdřen ze dne 16. řjna 2009 stavnmu soudu sdělila, že čelem vložen napadenho ustanoven do zkona č. 412/2005 Sb. bylo vyhovět požadavkům, kter na Českou republiku kladou zvazky mezinrodnho prva a prvo Evropsk unie. Jde zejmna o Dohodu o bezpečnosti informac a o bezpečnostn standardy NATO - bezpečnostn směrnice C-M (2002) 49 - Bezpečnost v rmci NATO z dubna 2002 (dle jen „Bezpečnostn směrnice NATO“). Z předpisů Evropsk unie jsou to rozhodnut Rady Evropsk unie 2001/264/EC, jmž se přijmaj bezpečnostn směrnice Komise, a rovněž nařzen Rady č. 1958/3, kterm se provd čl. 24 Smlouvy o založen Evropskho společenstv pro atomovou energii. Zrušen napadenho ustanoven by znamenalo, že by Česk republika těmto svm zvazkům nedostla. Zroveň by vedlo ke snžen důvěryhodnosti sttnch orgnů Česk republiky, kter jsou přjemci utajovanch informac poskytovanch orgny ciz moci. Při nakldn s těmito informacemi se totiž uplatňuje princip původce, kter znamen, že přjemce informace respektuje pokyny původce ohledně toho, kdo a za jakch podmnek se s poskytnutou informac seznm. Napaden ustanoven přitom vjimku z nutnosti bt držitelem platnho osvědčen pro přstup k utajovanm informacm nepřipoušt nejen u fyzickch osob v rmci trestnho řzen, občanskho soudnho řzen a soudnho řzen sprvnho, ale tak u osob uvedench v 58 odst. 1 zkona č. 412/2005 Sb. Neexistence zvlštnho přstupu k utajovanm informacm ciz moci pro tyto osoby ale nen v ždnm vztahu k tvrzenm porušenm v nvrhu uvedench ustanoven Listiny, mluvy a Mezinrodnho paktu, neboť všechna tato ustanoven ochraňuj prvo na spravedliv proces. Pro přpad, že by stavn soud dospěl k nzoru, že napaden ustanoven v platnm zněn je ve střetu s ochranou prv častnků řzen před soudem, Bezpečnostn informačn služba navrhla, aby v napadenm ustanoven byla zrušena pouze slova „a 4“ a zbytek ustanoven byl ponechn v platnosti.

16. Bezpečnostn informačn služba vzhledem k tomu, že zkon č. 412/2005 Sb. spad do gesce sprvnho řadu, kterm je Nrodn bezpečnostn řad, poždala o vyjdřen i tento řad. Nrodn bezpečnostn řad ve svm stanovisku ze dne 14. řjna 2009 uvedl, že přijet zkona č. 412/2005 Sb. se zakotvenm možnosti přstupu k utajovanm informacm takto rozshlho okruhu fyzickch osob bez platnho osvědčen fyzick osoby přslušnho stupně utajen se stalo okamžitě terčem pozornosti bezpečnostnch orgnů NATO (dle jen „NOS NATO“). Tyto orgny prvn pravu i praktick provděn ochrany utajovanch informac v jednotlivch členskch sttech pozorně sleduj, neboť zajištěn určitho minimlnho standardu ochrany utajovanch informac je nezbytnou podmnkou pro to, aby přslušnmu sttu mohly bt v přpadě nutnosti bez obav z kompromitace poskytnuty utajovan informace NATO, a tento stt tak mohl plnit zvazky vyplvajc z jeho členstv k NATO a podlet se odpovdajcm způsobem na jeho činnosti tak, jak je stanoveno Severoatlantickou smlouvou. Během bezpečnostn inspekce NOS NATO, kter se konala v dubnu 2006, tak bylo Nrodnmu bezpečnostnmu řadu vytčeno nedostatečn respektovn principu původce, což je jedna z hlavnch zsad ochrany utajovanch informac předpokldajc, že utajovanm informacm zpřstupněnm či předanm původcem těchto informac bude poskytnuta alespoň takov roveň ochrany, jakou jim poskytuje tento původce (v tomto přpadě NATO). V přpadě Česk republiky však bezpečnostn orgny NATO nespatřovaly zruku, že by se utajovan informace NATO, přpadně členskch sttů NATO poskytnut do Česk republiky, nedostaly do rukou fyzickm osobm nesplňujcm podmnky pro přstup, neboť naše prvn prava umožňovala přstup k těmto informacm nejen zhruba třem tiscům představitelů sttnch orgnů (podle ustanoven 58 odst. 1 zkona č. 412/2005 Sb.), ale tak předem neurčenmu okruhu dalšch neznmch osob v rmci různch řzen, na jejichž procesn pravu odkazovalo ustanoven 58 odst. 4 zkona č. 412/2005 Sb. Dohoda o bezpečnosti informac přitom takov vjimky z platnosti bt pro přstup k utajovanm informacm NATO držitelem osvědčen nezn a neznaj je ani provděc bezpečnostn předpisy NATO (viz zejmna Bezpečnostn směrnice NATO, přloha C - Směrnice k otzkm personln bezpečnosti). V praxi bv tolerovn přstup k utajovanm informacm bez platnho osvědčen fyzick osoby přslušnho stupně utajen pouze u vrcholnch představitelů sttu. Z vše uvedench důvodů přistoupil Nrodn bezpečnostn řad k novelizaci 58 zkona č. 412/2005 Sb. a zkonem č. 119/2007 Sb. byl do tohoto ustanoven doplněn odstavec 6. Smyslem 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb. je tedy zajištěn co nejvyšš rovně ochrany utajovanch informac ciz moci prostřednictvm maximlnho omezen přstupu k těmto informacm bez platnho osvědčen fyzick osoby. Prvě z důvodu nutnosti promtnut mezinrodnch zvazků Česk republiky v oblasti ochrany utajovanch informac do nrodn prvn pravy zkonodrce neučinil v přstupu k utajovanm informacm ciz moci vjimku jako v přpadě přstupu k „nrodnm“ utajovanm informacm. Ve vztahu k ustanoven 51b odst. 1 trestnho řdu je tedy ustanoven 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb. nutno chpat jako ustanoven speciln, stejně jako je zkon v tomto ohledu předpisem specilnm k trestnmu řdu. Osobě, kter nesplňuje podmnku přstupu k utajovanm informacm ciz moci stanovenou zkonem, nelze k těmto utajovanm informacm přstup umožnit. S ohledem na vše uveden se Nrodn bezpečnostn řad domnv, že zrušen napadenho ustanoven, jak požaduje navrhovatel, by představovalo nepřiměřen zsah do prvn pravy zajišťujc plněn mezinrodnch zvazků Česk republiky, plynoucch předevšm z členstv v NATO. Navc by v přpadě zrušen celho napadenho ustanoven došlo k rozšřen zvlštnho přstupu k utajovanm informacm ciz moci bez platnho osvědčen fyzick osoby nejen na osoby realizujc procesn prva, ale i na dalš osoby uveden v ustanoven 58 odst. 1 zkona č. 412/2005 Sb. U těchto osob se přitom v ždnm přpadě nejedn o realizaci prva na spravedliv proces, takže přednost by jednoznačně mělo mt plněn mezinrodnch zvazků Česk republiky v oblasti ochrany utajovanch informac. Nrodn bezpečnostn řad se proto domnv, že nvrhu na zrušen napadenho ustanoven tak, jak je podn, nelze vyhovět. Takov zsah do prvn pravy by vyvolal neždouc činky v uvedenm smyslu, a proto by byl nepřiměřen. Pokud by pak stavn soud shledal nezbytnm řešit namtan rozpor ustanoven 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb. s ustanovenm 51b trestnho řdu, a to z hlediska garance procesnch prv častnků trestnho řzen, domnv se Nrodn bezpečnostn řad, že tento rozpor by bylo možn vyřešit, pokud by z předmětnho ustanoven 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb. byla vypuštěna pouze slova „a 4“, odkazujc na ustanoven 58 odst. 4 zkona č. 412/2005 Sb., řešc problematiku přstupu k utajovanm informacm v rmci realizace procesnch prv. Zvěrem svho stanoviska Nrodn bezpečnostn řad uvedl, že s ohledem na skutečnost, že vykonv podle 136 odst. 1 zkona č. 412/2005 Sb. sttn sprvu v oblasti ochrany utajovanch informac a bezpečnostn způsobilosti, považuje za nezbytn, aby si stavn soud vyždal v dan věci i jeho samostatn vyjdřen.

17. K vzvě stavnho soudu doplnil Nrodn bezpečnostn řad dne 18. prosince 2009 sv vyjdřen, v němž zopakoval již vyjdřen stanovisko ze dne 14. řjna 2009 a potvrdil, že na něm nadle setrvv.

VI.

Upuštěn od stnho jednn

18. Podle 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu může stavn soud se souhlasem častnků od stnho jednn upustit, nelze-li od něj očekvat dalš objasněn věci. Protože jak navrhovatel, tak i častnci řzen vyjdřili svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn, bylo od stnho jednn v předmětn věci upuštěno.

VII.

Obsahov soulad napadenho zkonnho ustanoven s stavnm pořdkem

19. Pot, co stavn soud posoudil argumenty navrhovatele obsažen v nvrhu a konfrontoval je s napadenm ustanovenm 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb. a s ustanovenm 51b odst. 1 trestnho řdu, dospěl k zvěru, že nvrh nen důvodn.

20. Navrhovatel ve svm nvrhu uvd, že napaden ustanoven 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb. při jeho aplikaci v rmci trestnho řzen je nepřpustn, neboť dan prava znemožňuje, aby se v trestnm řzen, ve kterm jsou projednvny utajovan informace ciz moci, obžalovan a jejich obhjci mohli seznamovat s utajovanmi listinnmi důkazy bez specilnho osvědčen fyzick osoby, a je proto v rozporu s prvem na obhajobu. Sv zvěry navrhovatel podporuje zejmna tvrzenm, že neexistuje evidence advoktů se specilnm osvědčenm. Navrhovatel tak vychz z priority ochrany prva na obhajobu, se zdůrazněnm principu nezvislosti advokta na sttu, před veřejnm zjmem na zajištěn ochrany utajovanch informac ciz moci.

21. Prvo na obhajobu je jednm z nejdůležitějšch zkladnch prv osob, proti nimž se trestn řzen vede, a směřuje k dosažen spravedlivho rozhodnut vydanho nejen v zjmu trestně sthan osoby, ale nepochybně tak v zjmu demokratickho prvnho sttu, založenho na ctě k prvům a svobodm člověka a občana. Prvo na obhajobu je upraveno ve všech zkladnch mezinrodnch dokumentech zabvajcch se zkladnmi lidskmi prvy a svobodami. Podle čl. 37 odst. 2 Listiny každ m prvo na prvn pomoc v řzen před soudy, jinmi sttnmi orgny či orgny veřejn sprvy, a to od počtku řzen. Podle čl. 40 odst. 3 Listiny m obviněn prvo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přpravě obhajoby a aby se mohl hjit sm nebo prostřednictvm obhjce. Podle čl. 6 odst. 3 psm. b) a c) mluvy každ, kdo je obviněn z trestnho činu, m mj. prvo na přiměřen čas a možnost k přpravě sv obhajoby a prvo obhajovat se osobně nebo za pomoci obhjce podle vlastnho vběru. Uveden ustanoven zakotvuj někter zkladn procesn zruky prva na spravedliv řzen, kter jsou nepominutelnou součst pojmu prvnho sttu. Stt proto mus zajistit takov podmnky, aby uveden principy bylo možn realizovat cestou přslušnch procesnch zruk postaven obhjce i obviněnho [srov. nlez stavnho soudu ze dne 3. dubna 2008 sp. zn. II. S 2445/07, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen „Sbrka rozhodnut“), svazek 49, nlez č. 65, str. 15]. stavn soud se prvem na obhajobu zabval v řadě svch rozhodnut, ve kterch konstatoval, že stavně zaručen prvo na obhajobu spolu s presumpc neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny) jsou zkladnmi podmnkami spravedlivho trestnho procesu, a tyto stavn zruky se promtaj i do trestnho řdu, kter je ve shodě s stavou budovn na zsadě priority volby obhjce ( 33 odst. 1, 37 odst. 2 trestnho řdu), kterou je obviněn oprvněn uplatnit v ktermkoli stadiu neskončenho řzen ( 37 odst. 2 trestnho řdu). Pokud by pak byly v trestnm řzen provedeny důkazy, se ktermi by nebyli obhjce a obviněn seznmeni, nemohlo by k nim bt pro porušen fair procesu přihlženo.

22. Problematikou ochrany utajovanch informac [dřve utajovanch skutečnost podle zkona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovanch skutečnost a o změně některch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen zkon č. 148/1998 Sb.)] se stavn soud ve svch nlezech rovněž zabval, a to zejmna v nlezu ze dne 28. ledna 2004 sp. zn. Pl. S 41/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 32, nlez č. 10, str. 61, vyhlšen pod č. 98/2004 Sb.), v nlezu ze dne 11. nora 2004 sp. zn. Pl. S 31/03 (Sbrka rozhodnut, svazek 32, nlez č. 16, str. 143, vyhlšen pod č. 105/2004 Sb.) a v nlezu ze dne 26. dubna 2005 sp. zn. Pl. S 11/04 (Sbrka rozhodnut, svazek 37, nlez č. 89, str. 207, vyhlšen pod č. 220/2005 Sb.).

23. V nlezu sp. zn. Pl. S 41/02 projednval stavn soud nvrh Okresnho soudu v Přerově na zrušen ustanoven 42 odst. 1 zkona č. 148/1998 Sb. stavn soud v tto věci tkajc se bezpečnostnch prověrek advoktů nvrh zamtl, neboť aplikoval princip priority stavně konformn interpretace před derogac, přičemž ve vroku II. judikoval, že prověřovn obhjců v trestnm řzen za čelem seznamovn se s utajovanmi skutečnostmi bezpečnostn prověrkou Nrodnm bezpečnostnm řadem je v rozporu s čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3 Listiny a s čl. 6 odst. 3 psm. c) mluvy. stavn soud zde zevrubně řešil otzku zpřstupněn utajovan skutečnosti obviněnmu a jeho obhjci a rovněž zde připomněl řešen tto otzky v občanskm soudnm řdu a soudnm řdu sprvnm, a nenašel důvod, proč by tyto intence neměly platit pro všechna soudn řzen. stavn soud v tomto nlezu současně uvedl, že „... jako negativn zkonodrce může v rmci svch kompetenc rozhodnout pouze o zrušen zkonů nebo jejich jednotlivch ustanoven, jsou-li v rozporu s stavnm pořdkem. V danm přpadě došlo ke kolizi dvou principů, a to principu ochrany zjmů sttu a mezinrodnch zjmů v bezpečnostn oblasti, tedy veřejnho zjmu na zajištěn ochrany utajovanch informac a principu ochrany lidskch prv a svobod, konkrtně prva na obhajobu, tedy zajištěn prva na obhajobu v trestnm řzen, jehož součst je prvo obviněnho na seznmen se s listinnmi důkazy a na svobodnou volbu advokta. Sleduje-li posuzovan jednoduch prvo na straně jedn ochranu určit z stavně chrněnch hodnot, na straně druh však jinou omezuje, pro vyvozen zvěru v přpadě kolize zkladnch prv, přpadně veřejnho dobra jako principů, na rozdl od přpadnho konfliktu norem jednoduchho prva, se stavn soud řd přkazem optimalizace, tj. postultem minimalizace omezen zkladnho prva a svobody, přp. veřejnho dobra. Jeho obsahem je maxima, dle nž v přpadě zvěru o opodstatněnosti priority jednoho před druhm ze dvou v kolizi stojcch zkladnch prv, resp. veřejnch statků je nutnou podmnkou konečnho rozhodnut rovněž využit všech možnost minimalizace zsahu do jednoho z nich. Přkaz k optimalizaci lze normativně odvodit z čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod, tudž analogicky rovněž v přpadě jejich omezen v důsledku jejich vzjemn kolize.“. stavn soud tedy dospěl k zvěru o stavn neakceptovatelnosti bezpečnostnch prověrek advoktů za čelem přpustnosti seznamovn se s utajovanmi skutečnostmi v roli obhjců v trestnm řzen a zroveň o přijatelnosti těch podmnek seznamovn obhjců s utajovanmi skutečnostmi, jež jsou zakotveny v trestnm řdu a jež neomezuj zkladn prva na obhajobu, rovnost zbran a prva vyjadřovat se ke všem důkazům.

24. Soudn kontrolou bezpečnostnho prověřovn se pak stavn soud zabval v nlezu sp. zn. Pl. S 11/04 (viz vše), ve kterm na zkladě nvrhu Krajskho soudu v Brně zrušil ustanoven 77k odst. 6 zkona č. 148/1998 Sb. a uvedl, že „... zajištěn bezpečnosti sttu je jistě legitimnm clem, přičemž projednvan věc je nahlžena z pohledu nutnho uvžen veřejnho zjmu na bezpečnosti s ochranou individulnch prv a svobod.“. stavn soud rovněž konstatoval, že „... považuje soudn přezkum procesu bezpečnostnho prověřovn za slučiteln se zjmem na bezpečnosti Česk republiky a se zjmem na jej mezinrodn důvěryhodnosti, přičemž si lze představit pravu, kter při omezovn přstupu k utajovanm informacm při soudnm přezkumu v souladu s principem proporcionality zvol diferenciovan přstup, aby přpadn rozsah omezen zkladnho prva v konkrtnm přpadě v nejvyšš možn mře korespondoval se stupněm zvažnosti chrněnho zjmu. Utajovan skutečnosti probran při přezkumu mus bt zroveň efektivně chrněny, avšak z nepřstupnosti utajovanch skutečnost soudnmu přezkumu lze stěž učinit pravidlo.“.

25. V nlezu sp. zn. Pl. S 31/03 (viz vše) byl projednvn nvrh veřejnho ochrnce prv na zrušen ustanoven bodu 18 přlohy č. 3 nařzen vldy č. 246/1998 Sb., kterm se stanov seznamy utajovanch skutečnost, pro jeho rozpor s ustanovenm 3 zkona č. 148/1998 Sb. stavn soud nvrhu nevyhověl, neboť podle jeho nzoru navrhovatel vyšel z „nepřpustně zženho pojmu demokratickho prvnho sttu. Prvn jistotu a předvdatelnost aktů veřejn moci je třeba zachovat i ve vztahu k jinm subjektům mezinrodnho prva. [...] ,Předvdateln‘ pro tyto jin stty bude takov prvn rmec postupu orgnů veřejn moci Česk republiky, kter bude způsobil vst k dodržen jejch mezinrodnch zvazků v oblasti utajen. ,Nepředvdatelnm‘ bude naopak takov rmec, kter utajen skutečnost, k jejichž ochraně se Česk republika mezinrodně prvně zavzala, nebude schopen ve všech přpadech zajistit. Česk republika přitom ovšem nese mezinrodn odpovědnost vůči spojencům až za ,vsledek‘: svůj zvazek poruš v okamžiku, kdy nezajistila ochranu určit individuln skutečnosti, kter podlhala utajen podle mezinrodn smlouvy.“. stavn oporou pro tento vklad, na jehož zkladě neshledal, že by napaden ustanoven bylo v rozporu s stavnm pořdkem, byl čl. 1 odst. 1 a 2 stavy.

26. Vychzeje ze zvěrů uvedench ve vše citovanch nlezech, od kterch nem stavn soud důvodu odchylovat se ani v posuzovanm přpadě, lze konstatovat, že do kolize prva na obhajobu a zjmu sttu na ochraně utajovanch informac vstupuje stavněprvn povinnost stanoven v čl. 1 odst. 1 a 2 a v čl. 10 stavy, tj. povinnost Česk republiky dodržovat zvazky, kter pro ni vyplvaj z mezinrodnho prva.

27. V Dohodě o bezpečnosti informac se smluvn strany NATO zavzaly chrnit a zabezpečovat utajovan informace, jež maj původ v NATO (čl. 1 bod I), a zajistit, aby všechny osoby, kter maj jejich sttn přslušnost a plněn jejich služebnch povinnost vyžaduje přstup, nebo osoby, kter mohou mt přstup k informacm označenm stupněm utajen DŮVĚRN a vyššm, byly před plněnm svch povinnost přslušně prověřeny (čl. 3 odst. 1). Česk republika, kter převzala vůči svm spojencům mezinrodn zvazky stran utajen některch důležitch a citlivch informac, splnila svoji povinnost tm, že přenesla tyto sv mezinrodn zvazky napadenm ustanovenm do vnitrosttnho prva, aby zajistila jeho pomoc utajen odpovdajcch informac ciz moci. V danm přpadě je tedy nezbytn vzjemně poměřit prvo na obhajobu a zjem sttu na utajovn určitch informac i s mezinrodnm zvazkem Česk republiky, vyplvajcm z jejho členstv v NATO.

28. Z důvodov zprvy k nvrhu zkona č. 119/2007 Sb., kterm bylo do zkona č. 412/2005 Sb. vloženo napaden ustanoven, i z vše uvedench vyjdřen se podv, že smyslem přijet napadenho ustanoven bylo omezit přstup k utajovanm informacm ciz moci osobm bez platnho osvědčen. To vede k zvěru, že čelem napadenho ustanoven je prvně zajistit utajovan informace ciz moci, a tm i dodržet zvazky vyplvajc z mezinrodnho prva, a nikoliv krtit prvo na obhajobu. stavn soud přitom již v nlezu sp. zn. Pl. S 31/03 (viz vše) vyložil, že: „Česk republika převzala vůči svm spojencům mezinrodn zvazky stran utajen některch důležitch a citlivch skutečnost. Je povinna tyto sv mezinrodn zvazky přenst do vnitrosttnho prva a zajistit jeho pomoc utajen odpovdajcch skutečnost. Aby Česk republika byla schopna dostt svm mezinrodnm zvazkům v dan oblasti, mus jej orgny disponovat oprvněnm posoudit, zda určit skutečnost m bt podle mezinrodn smlouvy utajena či nikoli. Nebude-li Česk republika schopna z důvodu určitho obsahu svho vnitrosttnho prva takov konkrtn posouzen a nsledn utajen plně zajistit, je pro smluvn partnery jej chovn ,nepředvdateln‘ a narušuje prvn jistotu v mezinrodněprvnch vztazch. Smluvn partneři pak nemus určit citliv skutečnosti Česk republice sdělit, přpadně k jmě jej bezpečnosti nebo jinch jejch zkladnch zjmů chrněnch čl. 1 odst. 1 stavy.“.

29. Pokud došlo ke transpozici čsti Dohody o bezpečnosti informac do prvnho řdu Česk republiky, je nezbytn, aby Česk republika byla s to dostt svm mezinrodněprvnm zvazkům, kter na sebe v rovině mezinrodnho smluvnho prva převzala. Umožněnm přstupu k utajovanm informacm ciz moci jinm osobm, než jsou ty, kter vymezuje napaden ustanoven (tedy prezident republiky, předseda Sentu Parlamentu a předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu, předseda vldy a ministr zahraničnch věc) bez platnho osvědčen, může dojt k porušen zvazku, kter pro Českou republiku vyplv z Dohody o bezpečnosti informac.

30. Při vzjemnm poměřovn obou rozpornch ustanoven, kdy, jak je uvedeno v bodu 26, ke vzjemn kolizi stojcch stavnch hodnot, tedy principu ochrany lidskch prv a svobod, konkrtně zajištěn prva na obhajobu v trestnm řzen, jehož součst je prvo obviněnho na seznmen se s listinnmi důkazy a na svobodnou volbu advokta, a principu ochrany zjmů sttu na utajovn určitch informac, přistupuje i mezinrodn zvazek Česk republiky v bezpečnostn oblasti, nelze než zohlednit zvažnost zsahu do existujcho veřejnho zjmu na dodržen mezinrodněprvnho zvazku.

31. stavn soud může uplatňovat sttn moc jen v přpadech a mezch stanovench zkonem, a to způsobem, kter zkon stanov (srov. čl. 2 odst. 3 stavy, čl. 2 odst. 2 Listiny). Pravomoc stavnho soudu je dna čl. 87 stavy a v jeho rmci zkonem o stavnm soudu. stavn soud již mnohokrt zdůraznil, že k zkladnm argumentačnm metodm postupu stavnho soudu v řzen o kontrole norem patř princip priority stavně konformn interpretace před derogac, podle něhož v situaci, kdy určit ustanoven prvnho předpisu umožňuje dvě různ interpretace, přičemž jedna je v souladu s stavnm pořdkem a druh je s nm v rozporu, nen dn důvod zrušen tohoto ustanoven. Při aplikaci danho prvnho předpisu je pak kolem všech sttnch orgnů interpretovat jej stavně konformnm způsobem. Tato metoda vychz z principu dělby moci a s n spojenho principu zdrženlivosti, tj. z principu, dle něhož, lze-li zajištěn stavnosti doshnout alternativnmi prostředky, stavn soud vol ten, jenž moc zkonodrnou omezuje v mře nejmenš (srov. nlez stavnho soudu ze dne 29. ledna 2008 sp. zn. Pl. S 69/06, Sbrka rozhodnut, svazek 48, nlez č. 22, str. 243, vyhlšen pod č. 269/2008 Sb.). stavn soud v tto souvislosti zdůrazňuje, že důvodem protistavnosti zsadně nejsou přpadn interpretačn potže při vkladu zkona.

32. Podle ustlen judikatury stavnho soudu poskytuje řešen kolize zkladnch prv, přpadně stavnm pořdkem chrněnch veřejnch statků, princip proporcionality. V nlezu ze dne 1. března 2007 sp. zn. Pl. S 8/06 (Sbrka rozhodnut, svazek 44, nlez č. 39, str. 479, vyhlšen pod č. 94/2007 Sb.) stavn soud opakovaně konstatoval, že v přpadech střetů zkladnch prv či svobod s veřejnm zjmem, resp. jinmi zkladnmi prvy či svobodami: „... je třeba posuzovat čel (cl) takovho zsahu ve vztahu k použitm prostředkům, přičemž měřtkem pro toto posouzen je zsada proporcionality (přiměřenosti v širšm smyslu), jež může bt tak nazvna zkazem nadměrnosti zsahů do prv a svobod. Tato obecn zsada zahrnuje tři kritria posuzovn přpustnosti zsahu. Prvnm z nich je princip způsobilosti naplněn čelu (nebo tak vhodnosti), dle něhož mus bt přslušn opatřen vůbec schopno doshnout zamšlenho cle, jmž je ochrana jinho zkladnho prva nebo veřejnho statku. Dle se pak jedn o princip potřebnosti, dle něhož je povoleno použit pouze nejšetrnějšho - ve vztahu k dotčenm zkladnm prvům a svobodm - z vce možnch prostředků. Třetm principem je princip přiměřenosti (v užšm smyslu), dle kterho jma na zkladnm prvu nesm bt nepřiměřen ve vztahu k zamšlenmu cli, tj. opatřen omezujc zkladn lidsk prva a svobody nesměj, jde-li o kolizi zkladnho prva či svobody s veřejnm zjmem, svmi negativnmi důsledky přesahovat pozitiva, kter představuje veřejn zjem na těchto opatřench.“. Povinnost respektovat princip proporcionality se nevztahuje pouze na zkonodrce, ale tž na orgny veřejn moci při jejich rozhodovac činnosti.

33. Z uvedenho plyne, že stavněprvn posouzen je založeno na aplikaci jednak principu proporcionality a jednak principu priority stavně konformnho vkladu před derogac.

34. stavn soud m za to, že ustanoven omezujc přstup k utajovanm informacm ciz moci osobm bez platnho osvědčen je jistě legitimnm clem a napaden ustanoven je způsobil dostt požadavkům stanovenm Preambul a čl. 1 stavy.

35. Zkoumat je však dle třeba potřebnost zvolenho prostředku z pohledu jeho šetrnosti ve vztahu k zkladnm prvům, kter jsou podle nzoru navrhovatele porušena, tj. k prvu na obhajobu a zvolen si obhjce. Z pohledu principu potřebnosti, dle něhož je povoleno použit pouze nejšetrnějšho z vce možnch prostředků, kdy ve vztahu k zjmu sttu na utajovn určitch informac ciz moci přistupuje zajištěn respektovn mezinrodněprvnch zvazků, je možno konstatovat, že v předmětn věci je dno racionln spojen mezi clem a prostředky vybranmi k jeho prosazen. Prostředky použit k dosažen cle jsou prostředky šetrnmi a nezbytnmi.

36. Z hlediska třetho kritria, tedy kritria přiměřenosti (v užšm smyslu), dle kterho jma na zkladnm prvu nesm bt nepřiměřen ve vztahu k zamšlenmu cli, tj. opatřen omezujc zkladn lidsk prva a svobody nesměj, jde-li o kolizi zkladnho prva či svobody s veřejnm zjmem, svmi negativnmi důsledky přesahovat pozitiva, kter představuje veřejn zjem na těchto opatřench, stavn soud neshledal, že by napaden ustanoven v porovnn s jinmi opatřenmi umožňujcmi doshnout stejnho cle nestavnm postupem omezovalo prvo obviněnho na spravedliv proces či bylo v rozporu s stavnm pořdkem. Zkonodrce měl samozřejmě prostor k vaze, kterm osobm umožn přstup k utajovan informaci ciz moci, přičemž byl povinen dbt na to, aby zvolen postup byl založen na objektivnch a rozumnch důvodech (legitimn cl zkonodrce) a aby mezi tmto clem a prostředky k jeho dosažen (prvn vhody) existoval vztah přiměřenosti. stavn soud uznv, že novela učiněn zkonem č. 119/2007 Sb. znamenala podstatn změny v přstupu osob k utajovanm informacm ciz moci bez platnho osvědčen fyzick osoby, tyto změny však nejsou v ždnm přpadě v rozporu s přiměřenost použitch prostředků ve vztahu k zkonem požadovan mře ochrany zjmů sttu a s ohledem na stavn princip dodržovn zvazků, kter pro Českou republiku vyplvaj z mezinrodnho prva. Podle ustlen judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva nen smyslem čl. 6 odst. 1 mluvy vytvořit nov hmotn prva postrdajc zkonn podklad v danm sttě, nbrž poskytnout procesn ochranu prvům přiznanm vnitrosttnm prvem, přičemž tento člnek sm o sobě nezajišťuje prvům a zvazkům zajišťovanm prvnm řdem smluvnch sttů ždn konkrtn věcn obsah. Z hlediska třetho principu přiměřenosti (v užšm smyslu) lze konstatovat, že v předmětn věci zvolen opatřen jsou přiměřen ve vztahu k zamšlenmu cli.

37. stavn soud nezjistil, že by ustanoven 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb. princip proporcionality ve vztahu ke všem třem posuzovanm komponentům porušovalo, ani že by v důsledku jeho aplikace došlo ke zneužit prva chrněnho stavnm pořdkem. stavn soud konstatuje, že napaden ustanoven sleduje legitimn cl, jmž je ochrana utajovanch informac ciz moci, tedy ochrana zjmů sttu a mezinrodnch zjmů v bezpečnostn oblasti.

38. Vychzeje z naznačench hledisek stavnho posouzen dan problematiky za situace, kdy nebyl shledn rozpor napadenho ustanoven s stavnm pořdkem Česk republiky, dospěl stavn soud k zvěru, že vklad předestřen navrhovatelem nemůže bt akceptovn. Zrušenm napadenho ustanoven by se totiž vůbec neotevřel prostor pro zpřstupněn utajovanch informac NATO, ty by byly i nadle pod ochranou platn mezinrodn smlouvy a z n vyplvajcho zvazku podle čl. 1 odst. 2 stavy. Nelze než konstatovat, že i pro projednvan přpad plat principy spravedlivho procesu a presumpce neviny, takže orgny činn v trestnm řzen nemohou použt jako důkaz nic, k čemu by odepřely obhajobě přstup, což mimochodem plat i o soudu samotnm, pro kter nelze v danm přpadě s ohledem na jasnou dikci smlouvy uplatnit ani ustanoven 58 odst. 1 psm. e) zkona č. 412/2005 Sb. Mezinrodn zvazek podle Dohody o bezpečnosti informac m přednost a je na orgnech činnch v trestnm řzen, zda dokž vst trestn řzen i při jeho zachovn, anebo od takovho řzen budou muset upustit.

39. stavn soud připoušt, že aplikace napadenho ustanoven může v konkrtnch přpadech vyvolvat jist problmy a pochybnosti tak, jak tomu bylo v přpadě navrhovatele, nelze však pominout, že za čelem zajištěn spravedlivho procesu mus bt v průběhu celho trestnho řzen přihlženo k tomu, aby u obviněnho nedošlo k omezen jeho procesnho prva na obhajobu. Za situace, kdy se prvo obviněnho na seznmen se s listinnmi důkazy vztahuje k důkazům, kter jsou součst spisu, jsou to orgny činn v trestnm řzen, kter rozhoduj, s ohledem na povahu a zvažnost trestnho činu, jak důkazy se ve spisu ponechaj a kter vylouč, či kter provedou a zda je vyhodnot jako pro řzen použiteln či nikoliv ( 2 odst. 5 trestnho řdu), tak, aby ke kolizi napadenho ustanoven s přslušnmi ustanovenmi trestnho řdu nedošlo a aby byla obviněnmu poskytnuta ochrana všech jeho procesnch prv.

40. Při shrnut vše uvedenho stavn soud nvrh na zrušen ustanoven 58 odst. 6 zkona č. 412/2005 Sb. podle ustanoven 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.

Načítávám znění...
MENU
Hore