Sp. zn. Pl. ÚS 22/13 ve věci návrhu na zrušení části šesté zákona č. 494/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony 22/2014 účinný od 07.02.2014
| Schválené: | 12.11.2013 |
| Účinnost od: | 07.02.2014 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., SPRÁVNÍ PŘESTUPKY. SPRÁVNÍ DELIKTY., EVIDENCE OBYVATELSTVA. REGISTR OBYVATEL., Policie. Četnictvo. Sbor národní bezpečnosti (SNB)., Ústavní soud., Maření výkonu úředního rozhodnutí., Cizinecký režim., Právní postavení cizinců. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 22/13 dne 12. listopadu 2013 v plénu ve složení Stanislav Balík, Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Jan Filip, Vlasta Formánková, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Vladimír Sládeček, Kateřina Šimáčková, Milada Tomková a Michaela Židlická (soudce zpravodaj) o návrhu Okresního soudu v Liberci na zrušení části šesté (ÚČINNOST) čl. VI zákona č. 494/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony, takto:
Část šestá zákona č. 494/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., a některé další zákony, se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn
I.
Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
1. Okresn soud v Liberci učinil u stavnho soudu nvrh na zrušen čsti šest (ČINNOST) čl. VI zkona č. 494/2012 Sb., kterm se měn zkon č. 200/1990 Sb., o přestupcch, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 40/2009 Sb., trestn zkonk, ve zněn zkona č. 306/2009 Sb., a někter dalš zkony. Uvedl, že u Okresnho soudu v Liberci byl pod sp. zn. 4 T 251/2012 podn nvrh na potrestn M. K. pro přečin mařen vkonu řednho rozhodnut a vykzn podle 337 odst. 1 psm. e) zkona č. 40/2009 Sb., trestn zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen „tr. z.“), jehož se měl dopustit tm, že ačkoliv byl rozsudkem Okresnho soudu v Liberci č. j. 1 T 197/2009-128 ze dne 28. 3. 2012, jenž nabyl prvn moci dne 17. 7. 2012, ve spojen s usnesenm Krajskho soudu v st nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 55 To 323/2012-140 ze dne 17. 7. 2012 odsouzen pro trestn čin zanedbn povinn vživy podle 213 odst. 1 trestnho zkona k nepodmněnmu trestu odnět svobody v trvn 8 měsců se zařazenm do věznice s ostrahou a dne 10. 10. 2012 osobně převzal vzvu k nastoupen trestu s tm, aby tak učinil ve lhůtě deseti dnů od převzet, na vzvu nereagoval až do 27. 11. 2012, kdy byl dodn do vkonu trestu.
2. Prvn kvalifikace v nvrhu na potrestn podle 337 odst. l psm. e) tr. z. vychz ze zněn trestnho zkonku před jeho novelizac provedenou zkonem č. 494/2012 Sb. Zkonem č. 494/2012 Sb. byl člnkem V novelizovn trestn zkonk v ustanoven 337 odst. l tak, že „se za psmeno c) vkld nov psmeno d), kter zn: ,d) porušuje zkaz pobytu uložen podle jinho prvnho předpisu,‘. Dosavadn psmena d) až i) se označuj jako psmena e) až j).“ V čsti šest (ČINNOST) čl. VI zkon č. 494/2012 Sb. stanovil, že „Tento zkon nabv činnosti dnem 1. července 2012.“; ve Sbrce zkonů však byl tento zkon vyhlšen v čstce 186 pod čslem 494/2012 Sb., kter byla rozeslna dne 31. prosince 2012.
3. V posuzovanm přpadě by skutek, pro kter byl podn nvrh na potrestn, měl bt posouzen podle 337 odst. l psm. f) trestnho zkonku, ve zněn zkona č. 494/2012 Sb., protože skutek měl bt spchn v obdob od 21. 10. 2012 do 27. 11. 2012, tedy po deklarovan činnosti zkona č. 494/2012 Sb. od 1. července 2012, přestože tento zkon byl publikovn až dne 31. 12. 2012. Podle zněn trestnho zkonku do novely proveden zkonem č. 494/2012 Sb. by skutek měl bt posouzen podle 337 odst. l psm. e) tr. z. Okresn soud nebyl oprvněn pominout předmětn ustanoven o činnosti zkona č. 494/2012 Sb. a nemohl tedy postupovat tak, jako kdyby toto ustanoven o činnosti zkon č. 494/2012 Sb. neobsahoval, a aplikovat trestn zkonk v předchozm zněn. Okresn soud v Liberci tedy nemohl bez dalšho aplikovat trestn zkonk ve zněn před novelou provedenou zkonem č. 494/2012 Sb., jestliže novela obsahuje vslovn ustanoven o sv činnosti, jejž datum skutku předchz. Současně však skutečnost, že zkon č. 494/2012 Sb. byl vyhlšen až v době po skutku, kter je předmětem trestnho sthn, brn aplikaci ustanoven trestnho zkonku, ve zněn zkona č. 494/2012 Sb.
4. Okresn soud v Liberci tak shledal, že v dan trestn věci nelze při rozhodovn o vině a trestu aplikovat předmětn ustanoven trestnho zkonku, neboť tomu brn zmněn ustanoven o činnosti zkona č. 494/2012 Sb., kter stanov činnost dnem 1. července 2012, kter však předchz vyhlšen zkona ve Sbrce zkonů dne 31. 12. 2012. Navrhovatel proto s ohledem na rozpor uvedenho ustanoven o činnosti zkona č. 494/2012 Sb. s čl. 2 odst. 4 stavy Česk republiky (dle jen „stava“), čl. 52 odst. l stavy a čl. 2 odst. 3 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“) navrhuje jeho zrušen.
II.
Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, Sentu Parlamentu Česk republiky a veřejnho ochrnce prv
5. Předseda vldy Česk republiky se s přihldnutm k relevantn judikatuře Nejvyššho sprvnho soudu (rozsudek sp. zn. 4 Ans 5/2007) vzdal svho prva vstoupit do řzen.
6. Předsedkyně Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen popsala průběh legislativnho procesu a konstatovala, že zkon byl schvlen potřebnou většinou poslanců Poslaneck sněmovny. Po jeho zamtnut Sentem Poslaneck sněmovna nvrh zkona znovu projednala a schvlila hlasy 105 poslanců. Po vrcen nvrhu zkona prezidentem hlasovalo pro nvrh zkona 101 poslanců. Schvlen zkon byl doručen k podpisu premirovi 21. 12. 2012 a publikovn ve Sbrce zkonů v čstce 186 pod čslem 494/2012 Sb. Předmětn zkon byl vyhlšen (nabyl platnosti) dne 31. prosince 2012 a nemohl tak nabt činnosti již k 1. červenci 2012. Předsedkyně Poslaneck sněmovny označila uveden stav za nepochybně velmi neždouc s tm, že je nezbytn takovmu stavu předchzet. Je tedy na stavnm soudu, aby v souvislosti s nvrhem Okresnho soudu v Liberci posoudil stavnost napadenho ustanoven a vydal přslušn rozhodnut.
7. Předseda Sentu Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen rekapituluje průběh legislativnho procesu. Uvd, že Sent projednal předmětn nvrh zkona v mezch stavou stanoven kompetence stavně stanovenm způsobem a nvrh zkona zamtl dne 25. dubna 2012, přičemž sentn projednvn zkona vyznvalo převžně v neprospěch nvrhu na ukldn zkazu pobytu v přestupkovm řzen. Sentn projednvn předmětnho nvrhu zkona se nedotklo pravy činnosti zkona a Sent je zastncem nepřijatelnosti prav retroaktivity činků každ prvn pravy. Zvěrem svho vyjdřen předseda Sentu ponechv posouzen stavnosti podnm napadenho ustanoven zcela na uvžen stavnho soudu.
8. Veřejn ochrnce prv, kter do řzen vstoupil jako vedlejš častnk, se ve svm vyjdřen ztotožnil s nzorem navrhovatele ohledně namtan protistavnosti na zrušen předkldanho ustanoven. Připomn nzor Nejvyššho sprvnho soudu (rozsudek sp. zn. 4 Ans 5/2007), že stanov-li prvotvorce nabyt činnosti prvnho předpisu dnem předchzejcm jeho publikaci, je takov ustanoven absolutně neaplikovateln, a proto je třeba s takovm prvnm předpisem zachzet, jako by ustanoven o nabyt jeho činnosti absentovalo. Z vybranch nlezů stavnho soudu veřejn ochrnce prv připomn, že mezi zkladn principy prvnho sttu patř zsada předvdatelnosti zkona, jeho srozumitelnost a zsada jeho vnitřn bezrozpornosti. Prvnmu sttu je imanentn princip předvdatelnosti prva a zkaz vkonu libovůle orgny veřejn moci. Princip předvdatelnosti prva jakožto důležit atribut prvnho sttu podstatnm způsobem souvis s principem prvn jistoty a je nezbytnm předpokladem obecn důvěry občanů v prvo. Ustanoven 3 odst. 1 a 2 zkona č. 309/1999 Sb., o Sbrce zkonů a o Sbrce mezinrodnch smluv, (dle tak jen „zkon o Sbrce zkonů“) prakticky vylučuje, aby zkonnou formou přijat prvn předpis působil zamšlen činky dřve, než byl vyhlšen. Pakliže tedy zkon působ retroaktivně, lze dle okolnost hovořit o nezkonnosti, přpadně protistavnosti, a to zejmna ve vztahu k principu prvn jistoty (čl. 2 odst. 4 stavy a čl. 2 odst. 3 Listiny). Ještě silněji tato skutečnost vyznv prvě na tomto konkrtnm přpadu při novelizaci trestněprvnch předpisů. S poukazem na judikaturu stavnho soudu veřejn ochrnce prv zdůrazňuje nepřpustnost retroaktivity prvnch norem. V posuzovanm přpadě nelze nesoulad danho ustanoven prvnho předpisu s stavnm pořdkem řešit volbou stavně konformn interpretace z vce možnch interpretac, a je nutno přistoupit k jeho zrušen. V dan věci je přitom nepodstatn, zda mohlo ke stanoven zpětn činnosti zkona dojt např. pochybenm v rmci legislativnho procesu (nepozornost zkonodrce při hlasovn nebo jeho nedostatečn znalost materie). V zkonodrnm procesu vystupuje do popřed požadavek stlosti, přesvědčivosti a nezbytnosti prvnch aktů, na nichž prvn stt, a souvztažně tak život občanů v něm, spočv. Takovchto aktů, a tak dosažen potřebn autority zkonodrnch sborů, nelze však dosci jinak než respektem k pravidlům - zsadm legislativn činnosti [nlez sp. zn. Pl. S 5/02 ze dne 2. 10. 2002 (N 117/28 SbNU 25; 476/2002 Sb.)]. Je tak zcela na odpovědnosti Parlamentu (jako celku) a jm nastavench pravidlech, aby zajistil přijet kvalitativně vyhovujcho prvnho předpisu, a to jak po strnce věcn, tak po strnce legislativně-technick. Na zkladě vše uvedenho veřejn ochrnce prv shrnuje, že Parlament (jako „svrchovan“ zkonodrce) přijal prvn předpis s retroaktivn působnost, přičemž tuto skutečnost nelze překlenout stavně konformnm vkladem. Nese proto vlučnou odpovědnost za přijet protistavnho prvnho předpisu (či jeho čsti), a to včetně nslednch negativnch důsledků. Zroveň v obecn rovině veřejn ochrnce prv podotk, že v přpadech, kdy dojde ke zrušen prvnho předpisu stavnm soudem, nebrn nic zkonodrnmu sboru přijmout „novou“ prvn pravu, reflektujc nzor uveden ve zrušujcm nlezu. Naopak, je to prvě Parlament, kter nesm rezignovat na svoji povinnost chrnit zkladn prva a svobody a zůstat nečinn, jsou-li zkon nebo jeho jednotliv ustanoven zrušeny nlezem stavnho soudu [nlez sp. zn. I. S 1696/09 ze dne 8. 2. 2011 (N 13/60 SbNU 127)]. Nad rmec vše uvedenho připojuje veřejn ochrnce prv krtk vyjdřen k legislativnmu procesu předmětnho zkona, včetně nzoru na jeho věcnou strnku.
III.
Upuštěn od stnho jednn
9. stavn soud předevšm uvžil, že nen třeba ve věci konat stn jednn, neboť to by nepřineslo dalš, resp. lepš a jasnějš objasněn věci, než jak se s n seznmil z psemnch konů častnků řzen. S ohledem na ustanoven 44 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, (s připomenutm v tto souvislosti - ve zněn po novele proveden zkonem č. 404/2012 Sb., činnm od 1. 1. 2013) se již proto stavn soud nemusel dotazovat častnků, zda souhlas s upuštěnm od stnho jednn, a ve věci rozhodl bez konn stnho jednn.
IV.
Předpoklady přezkumu
10. Formlně bezvadn nvrh byl podn Okresnm soudem v Liberci podle čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů. K projednn nvrhu je stavn soud přslušn a jedn se o nvrh přpustn.
11. stavn soud byl nucen nejprve vzt v vahu, zda je v posuzovan věci oprvněn přezkoumat (a přpadně tž zrušit) samotnou novelu zkona či jej čst. Podle ustlen judikatury stavnho soudu nen zsadně možno nvrhem brojit proti novelizujcmu prvnmu předpisu, neboť takov prvn předpis nem obecně samostatnou prvn existenci; tu zskv až jako součst prvnho předpisu novelizovanho; stavnmu soudu by proto měl bt postoupen k posouzen novelizovan prvn předpis [srov. např. usnesen sp. zn. Pl. S 25/2000 ze dne 15. 8. 2000 (U 27/19 SbNU 271), dostupn tž na http://nalus.usoud.cz].
12. Uveden však neznamen, že nvrh směřujc proti novele zkona či jej čsti (jako je tomu v projednvan věci) by nemohl bt stavnm soudem podroben meritornmu přezkumu vůbec. Vjimkou dovolujc takov přezkum je ověřovn stavnosti procedury přijet novelizujcho prvnho předpisu [srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 77/06 ze dne 15. 2. 2007 (N 30/44 SbNU 349; 37/2007 Sb.)], dle je to situace, v nž jsou napadena přechodn ustanoven novelizujcho prvnho předpisu [srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 6/13 ze dne 2. 4. 2013 (112/2013 Sb.), dostupn tž na http://nalus.usoud.cz]. Takovou vjimku pak nepochybně představuje tak situace, jež nastala i v projednvan věci, v nž je napadeno ustanoven o činnosti novely zkona, neboť předmětn ustanoven o činnosti novelizujcho prvnho předpisu normativně existuje prvě a jen jako jeho součst a součst prvnho předpisu novelizovanho se nestv. Za tohoto stavu a s přihldnutm ke skutečnosti, že i aplikac ustanoven o činnosti novely lze zashnout do stavně garantovanch prv, shledal stavn soud podan derogačn nvrh projednatelnm. Na zkladě takto vyložench důvodů mohl stavn soud přistoupit k přezkumu napadenho ustanoven.
V.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele
13. Nvrh na zrušen ustanoven o činnosti zkona č. 494/2012 Sb. podal Okresn soud v Liberci podle čl. 95 odst. 2 stavy a 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, a to v souvislosti s trestnm řzenm vedenm pod sp. zn. 4 T 251/2012 ve shora uveden věci. Tm je dna i aktivn legitimace navrhovatele.
VI.
stavn konformita kompetence a legislativnho procesu
14. stavn soud v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., je v řzen o kontrole norem povinen posoudit, zda bylo napaden ustanoven (resp. zkon, jehož je toto ustanoven součst) přijato v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
15. Ze sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv, jakož i vyjdřen předsedkyně Poslaneck sněmovny a předsedy Sentu Parlamentu Česk republiky bylo zjištěno, že Poslaneck sněmovna schvlila nvrh zkona č. 494/2012 Sb. v hlasovn č. 103 (usnesen č. 1090) ve třetm čten na sv 36. schůzi dne 21. března 2012; z přtomnch 179 poslanců hlasovalo pro nvrh zkona 94 a proti 77 poslanců. Poslaneck sněmovna postoupila dne 2. dubna 2012 nvrh zkona Sentu, kter nvrh zkona na sv 21. schůzi dne 25. dubna 2012 projednal a usnesenm č. 582 zamtnul. O nvrhu zkona vrcenho Sentem hlasovala Poslaneck sněmovna na 40. schůzi dne 5. června 2012, svm hlasovnm setrvala na svm nvrhu zkona; z přtomnch 192 poslanců hlasovalo pro nvrh zkona 105, proti 63 (hlasovn č. 13). Prezident republiky zkon nepodepsal a vrtil jej zpět Poslaneck sněmovně, kter zkon vrcen prezidentem dne 19. prosince 2012 na 49. schůzi Poslaneck sněmovny projednala, setrvala na svm nvrhu zkona (usnesen č. 1438) a z přtomnch 183 poslanců hlasovalo pro nvrh zkona 101 a proti 78 poslanců (hlasovn č. 279). Schvlen zkon byl doručen k podpisu premirovi 21. prosince 2012, kter jej podepsal. Zkon byl vyhlšen v čstce 186 Sbrky zkonů pod č. 494/2012 Sb. dne 31. 12. 2012.
16. stavn soud konstatuje, že zkon č. 494/2012 Sb., jehož je napaden ustanoven součst, byl přijat a vydn v mezch stavně stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
VII.
Meritorn přezkum napadenho ustanoven
17. Zkladn otzkou v dan věci je posouzen předmětnho ustanoven o činnosti zkona č. 494/2012 Sb. z hlediska jeho souladnosti s stavou, a zda předmětn ustanoven stanovenm činnosti dnem 1. července 2012 ve svm důsledku (ne)zapřčiňuje, že ustanoven zkona č. 494/2012 Sb. působ retroaktivně, což je zvlšť zvažn v přpadě novelizace hmotněprvnch ustanoven trestnho zkonku a zkona o přestupcch.
18. stavn soud při posuzovn dan věci plně respektuje princip dělby moci zakotven v čl. 2 odst. 1 stavy a stavn pravidlo, dle něhož sttn moc lze uplatňovat jen v přpadech, v mezch a způsoby, kter stanov zkon (čl. 2 odst. 3 stavy). Uveden stavn pravidlo zkonnho vkonu sttn moci je třeba tm spše vzthnout na zkonnost legislativnho procesu, a to včetně požadavků legislativně-technickch.
19. Podle čl. 52 odst. l stavy je k platnosti zkona třeba, aby byl vyhlšen. Podle odstavce 2 tohoto člnku stavy způsob vyhlšen zkona a mezinrodn smlouvy stanov zkon. Tmto zkonem ve smyslu čl. 52 odst. 2 stavy je zkon č. 309/1999 Sb., o Sbrce zkonů a o Sbrce mezinrodnch smluv, ve zněn pozdějšch předpisů. Podle 3 odst. l zkona o Sbrce zkonů prvn předpisy nabvaj platnosti dnem jejich vyhlšen ve Sbrce zkonů. Podle 3 odst. 2 tohoto zkona je dnem vyhlšen prvnho předpisu den rozesln přslušn čstky Sbrky zkonů, uveden v jejm zhlav, a podle odstavce 3, pokud nen stanovena činnost pozdějš, nabvaj prvn předpisy činnosti patnctm dnem po vyhlšen (obecn
vacatio legis
). Vyžaduje-li to nalhav obecn zjem, lze vjimečně stanovit dřvějš počtek činnosti, nejdřve však dnem vyhlšen. Uveden ustanoven stavy a zkona o Sbrce zkonů vylučuj, aby zkonnou legislativn procedurou přijat prvn předpis působil zamšlen činky dřve, než byl vyhlšen.20. Zkon č. 494/2012 Sb. byl publikovn v čstce 186 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 31. prosince 2012. Jestliže tedy v čsti šest (ČINNOST) čl. VI je uvedeno, že tento zkon nabv činnosti dnem 1. července 2012, pak je zcela zjevn, že činnost zkona je stanovena v rozporu s čl. 52 odst. l stavy a 3 odst. 3 zkona o Sbrce zkonů. Pokud tedy zkon č. 494/2012 Sb. stanovil nabyt sv činnosti na den předchzejc jeho publikaci, tedy působ zamšlen činky dřve, než byl vyhlšen, působ tak se zpětnou činnost. činnost tohoto prvnho předpisu předchz jeho platnosti a prvn předpis stanov zvazn pravidla chovn zpětně k době, kdy zkon nebyl publikovn a adresti prvn normy tedy ani neměli možnost se s takovm pravidlem seznmit. Nebyla tak naplněna povinnost sttu zajistit každmu možnost seznmit se s textem prvn normy (formln publikace). Neumožněn seznmit se s prvn normou vylučuje možnost uplatněn zsady
ignorantia legis non excusat
, tedy zsady neznalost zkona neomlouv, neboť tato prvn zsada je postavena prvě na předpokladu formln publikace. S tm souvis i zsada tvorby prvapro futuro
, tedy nov prvn prava působ do budoucnosti, upravuje chovn adrestů prva do budoucna. Retroaktivn ustanoven, resp. retroaktivn prvn předpis tedy vlastně požaduje po adrestech plněn povinnost, kter jim v dan době ještě nebyly vůbec uloženy, a s jejich neplněnm spojuje nepřzniv prvn nsledky. Stanovenm činnosti zkona č. 494/2012 Sb. v čsti šest dnem 1. července 2012 při vyhlšen tohoto zkona ve Sbrce zkonů dne 31. prosince 2012 tak zapřčiňuje, že předmětn zkon působ retroaktivně, tedy představuje stav označovan jako prav retroaktivita, kdy prvn předpis působ i do doby před svou platnost.21. Česk republika je podle čl. 1 odst. 1 stavy svrchovan, jednotn a demokratick prvn stt založen na ctě k prvům a svobodm člověka a občana. V demokratickm prvnm sttě, kter je chpn jako materiln prvn stt, nelze připustit užit zkonnho ustanoven způsobem, kter odporuje někter z fundamentlnch stavnch zsad [srov. nlez sp. zn. Pl. S 19/98 ze dne 3. 2. 1999 (N 19/13 SbNU 131; 38/1999 Sb.)]. K definičnm znakům materilnho prvnho sttu patř zejmna princip prvn jistoty, jenž v sobě subsumuje předevšm efektivn ochranu prv všech prvnch subjektů a předvdatelnost postupu sttu a jeho orgnů vůči prvnm subjektům, zejmna pokud jde o uplatněn sankce v přpadě, že prvn subjekt porušil prvn předpis. Každ prvn prava mus vyjadřovat respekt k obecnm principům prvnm jako je důvěra v prvo, prvn jistota a předvdatelnost prvnch aktů, kter strukturuj prvn řd demokratickho prvnho sttu, resp. jsou z něj odvoditeln [viz např. nlezy stavnho soudu sp. zn. I. S 287/04 ze dne 22. 11. 2004 (N 174/35 SbNU 331), sp. zn. I. S 431/04 ze dne 22. 2. 2005 (N 31/36 SbNU 347), sp. zn. I. S 420/09 ze dne 3. 6. 2009 (N 131/53 SbNU 647)]. Z hodnoty prvn jistoty vyplv princip ochrany důvěry občanů v prvo, tedy důvěry, že prvo bude plnit funkce, pro něž bylo vytvořeno [srov. nlez stavnho soudu sp. zn. II. S 296/01 ze dne 26. 11. 2002 (N 145/28 SbNU 287)]. Součst principu prvn jistoty je tak předvdatelnost postupu zkonodrce při tvorbě prva a zkaz retroaktivity prvnch norem, resp. jejich retroaktivnho vkladu [srov. nlez sp. zn. IV. S 215/94 ze dne 8. 6. 1995 (N 30/3 SbNU 227)]. Vznam zkazu retroaktivity prvnch norem zdůraznil ve sv judikatuře již stavn soud ČSFR v nlezu sp. zn. Pl. S 78/92 ze dne 10. 12. 1992 (nlez č. 15 Sbrky usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, Praha: Linde Praha, a. s., 2011, str. 92), kdy zdůraznil, že principy prvnho sttu, prvn jistoty, kter je možno vyvodit z požadavku demokratickho uspořdn sttu, vyžaduj každ stavně možn princip retroaktivity zakotvit
expressis verbis
v stavě, resp. v zkoně s clem vyloučit možnost retroaktivn interpretace zkona.22. Otzkami retroaktivity se stavn soud zabval v řadě svch nlezů. Snad nejobshleji se touto problematikou zabval v nlezu sp. zn. Pl. S 21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), kdy vedle vymezen prav a neprav retroaktivity zdůraznil, že je nutno rozlišovat přpady, ve kterch lze soulad ustanoven prvnho předpisu s stavnm pořdkem zabezpečit jeho stavně konformn interpretac, a kdy tak učinit nelze a je nutno přistoupit k jeho zrušen. Soud přitom nen absolutně vzn doslovnm zněnm zkonnho ustanoven, nbrž se od něj sm a mus odchlit v přpadě, kdy to vyžaduje ze zvažnch důvodů čel zkona, historie jeho vzniku, systematick souvislost nebo někter z principů, jež maj svůj zklad v stavně konformnm prvnm řdu jako vznamovm celku. V nyn posuzovan trestn věci, kdy explicitn stanoven činnosti v zkoně č. 494/2012 Sb. před jeho platnost vylučuje, aby tento prvn předpis vůbec působil zamšlen činky, však možnost přistoupit k vkladu, jenž by byl stavně souladn, nepřipad v vahu.
23. Zkaz zpětn činnosti trestnho prva je uznvn ve všech novodobch prvnch pravch a je považovn za stěžejn princip trestnho prva. Znamen, že čin je trestn, jen pokud byla trestnost zkonem stanovena dřve, než byl spchn ( 1 trestnho zkonku). Tento zkaz v českm prvnm řdu nachz svůj odraz zejmna v tzv. časov působnosti trestnho zkona, upraven v čl. 40 odst. 6 Listiny a potažmo 2 trestnho zkonku. Podle těchto ustanoven se trestnost činu posuzuje a trest ukld podle zkona činnho v době, kdy byl čin spchn (zsada zkonnosti trestnho prva -
nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege
). Pro dalš odvětv prva, jejichž ustanoven zkon č. 494/2012 Sb. rovněž novelizuje, je nutno zkaz retroaktivity dovodit z čl. 1 stavy a principu prvn jistoty [nlez sp. zn. Pl. S 31/94 ze dne 24. 5. 1995 (N 25/3 SbNU 175; 164/1995 Sb.)]. Zpětn (časov) činnost zkona nen vyloučena u prvnch norem, kter nepředstavuj zsah do prvn jistoty a jedn se o prvn pravuin favorem
dotčench osob, jak je tomu v přpadě čl. 40 odst. 6 věty druh Listiny či 2 odst. 1 věty za střednkem trestnho zkonku, podle nichž se pozdějšho zkona použije, jestliže je to pro pachatele přznivějš. To ale nen přpad, kter by bylo možno vzthnout na nyn posuzovan nvrh, kdy v zkoně č. 494/2012 Sb. stanoven činnost předchz platnosti tohoto zkona a jeho ustanoven je tedy zpětně působc ze zkona, a nikoli z pouhho porovnn dvou po sobě postupně nsledujcch prvnch prav. Zkon č. 494/2012 Sb. stanov prvn nsledky pro takov skutkov podmnky, k jejichž vzniku došlo ještě před datem platnosti těchto ustanoven. stavn soud si je vědom, že obecn soudy již řešily situace, kdy zkonodrce stanovil nabyt činnosti prvnho předpisu dnem předchzejcm jeho publikaci. Obecn soudy v těchto situacch postupovaly tak, jako by ustanoven o nabyt činnosti v textu přslušnho prvnho předpisu absentovalo (srov. např. rozsudek Nejvyššho sprvnho soudu sp. zn. 4 Ans 5/2007 ze dne 28. 11. 2008). Tento postup stavn soud tmto svm rozhodnutm nehodl revidovat či odmtnout. V posuzovanm přpadě se však jedn o speciln situaci, neboť popsan chyba zkonodrce zasahuje do oblasti trestn, v nž plat speciln stavn zsada, obsažen ve vše citovanm čl. 40 odst. 6 Listiny. V posuzovanm přpadě tedy stavn soud přistoupil ke zrušen napadenho ustanoven, neboť s odkazem na specifikum posuzovn trestnosti činu nebyl v tto věci možn stavně konformn vklad.24. Při posuzovn stavn souladnosti způsobu stanoven činnosti zkona č. 494/2012 Sb. považuje stavn soud za nepodstatn důvody, kter vedly k tomuto pochyben v rmci legislativnho procesu v Parlamentu Česk republiky a k nimž se ve svm vyjdřen ždn z komor Parlamentu nepřihlsila. Je zcela na odpovědnosti Parlamentu a jm nastavench pravidlech, aby zajistil přijet kvalitativně vyhovujcho prvnho předpisu, a to jak po strnce věcn, tak po strnce legislativně-technick. Jak konstatoval stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 23/04 ze dne 14. 7. 2005 (N 137/38 SbNU 9; 331/2005 Sb.), kolem stavnho soudu nen interpretovat vsledky hlasovn a pravidla legislativn techniky, jeho kolem je vklad stavnho textu ve vztahu k zkonům vyhlšenm ve Sbrce zkonů. Podpis předsedy Poslaneck sněmovny jako podpis veřejnoprvnho aktu m proto nejen oznamovac, nbrž i identifikačn a verifikačn funkci. Jeho kolem je s pomoc dalšch orgnů sněmovny (zpravodajov, ověřovatel) a apartu kancelře sněmovny zajistit, aby konečn projev vůle sněmovny byl formulovn v souladu s požadavky kladenmi na zkon v podmnkch demokratickho prvnho sttu (určitost, jasnost, přehlednost, srozumitelnost, jednoznačnost, nerozpornost, jazykov a stylistick bezvadnost a respektovn zkazu zpětn činnosti).
VIII.
Zvěr
25. Lze tedy shrnout, že napaden ustanoven čsti šest (ČINNOST) čl. VI zkona č. 494/2012 Sb., kter stanov činnost zkona na den, kter předchz o půl roku den vyhlšen tohoto zkona, je v rozporu nejen s ustanovenm 3 odst. 3 zkona o Sbrce zkonů a čl. 52 odst. 2 stavy, kter na zkon o Sbrce zkonů deleguje pravu způsobu vyhlšen zkona a mezinrodn smlouvy, ale je v rozporu i s stavně chrněnmi principy zkazu retroaktivity a prvn jistoty (čl. 1 odst. 1 stavy). Stanoven činnosti prvnho předpisu dnem předchzejcm jeho publikaci způsobuje zpětnou činnost prvnch ustanoven zkona č. 494/2012 Sb. a čin ustanoven tohoto zkona absolutně neaplikovateln. Z těchto důvodů stavn soud nvrhu vyhověl a ustanoven čsti šest (ČINNOST) zkona č. 494/2012 Sb. zrušil podle ustanoven 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., a to dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů. Zrušenm předmětnho ustanoven o činnosti se uplatn ustanoven 3 odst. 3 věty prvn zkona o Sbrce zkonů, podle něhož, pokud nen stanovena činnost pozdějš, nabvaj prvn předpisy činnosti patnctm dnem po vyhlšen.