Sp. zn. Pl. ÚS 14/09 ve věci návrhu na vyslovení rozporu § 22 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném do 31.7.2011, s ústavním pořádkem 22/2012 účinný od 20.01.2012

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 14/09 dne 25. října 2011 v plénu ve složení Pavel Rychetský (předseda soudu), Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil (soudce zpravodaj), Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Krajského soudu v Ostravě podaném podle článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky na vyslovení rozporu ustanovení § 22 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném do 31. 7. 2011, s ústavním pořádkem, za účasti 1. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 2. Senátu Parlamentu České republiky, takto:

Návrh se zamítá.

Odůvodněn�

I.

Rekapitulace n�vrhu a argumentace navrhovatele

1. N�vrhem podan�m v souladu s čl�nkem 95 odst. 2 �stavy Česk� republiky (d�le jen „�stava“), jenž byl �stavn�mu soudu doručen dne 4. června 2009, splňuj�c�m obsahov� i form�ln� n�ležitosti podle z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen „z�kon o �stavn�m soudu“), se samosoudce Krajsk�ho soudu v Ostravě Mgr. Ondřej Mr�kota (d�le jen „navrhovatel“) dom�hal zrušen� ustanoven� � 22 odst. 4 z�kona č. 200/1990 Sb., o přestupc�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen „z�kon o přestupc�ch“).

2. Ustanoven� � 22 odst. 4 z�kona o přestupc�ch (platn� do 31. 7. 2011) znělo:

„Pokuta od 25 000 Kč do 50 000 Kč a z�kaz činnosti od jednoho roku do dvou let se ulož� za přestupek podle odstavce 1 p�sm. c), d), e) bodů 1 a 5, a p�sm. h).“.

3. Navrhovatel se domn�v�, že v těch př�padech, v nichž pachatel je v přestupkov�m ř�zen� st�h�n za přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemn�ch komunikac�ch podle ustanoven� � 22 odst. 1 p�sm. e) bodu 1 z�kona o přestupc�ch (ve zněn� platn�m do 31. 7. 2011), jehož „se dopust� ten, kdo v provozu na pozemn�ch komunikac�ch - ř�d� motorov� vozidlo a - nen� držitelem př�slušn� skupiny nebo podskupiny řidičsk�ho opr�vněn�,“ jsou sankce předepsan� v ustanoven� � 22 odst. 4 t�hož z�kona v rozporu s �stavn�mi předpisy.

4. Navrhovatel m� za to, že takto z�konem určen� sankce odporuj� principům pr�vn�ho st�tu, zakotven�m v preambuli a v čl�nku 1 �stavy. Takto pevně a kogentně stanoven� sankce pr� porušuj� princip proporcionality a jsou v rozporu se z�kazem nadměrnosti z�sahů do z�kladn�ch pr�v a svobod.

5. Porušen� �stavn�ho principu rovnopr�vnosti občanů, zakotven�ho v preambuli �stavy, spatřuje navrhovatel v tom, že napaden� pr�vn� �prava přikazuje uložit pachatelům deliktů kvalifikovan�ch jako přestupek př�snějš� sankci než pachatelům skutkově analogick�ch deliktů kvalifikovan�ch jako trestn� čin; přitom přestupek je typově m�ně z�važn� než trestn� čin, a zasluhoval by tud�ž m�rnějš� sankci.

6. Tento �dajn� nepoměr navrhovatel dokumentuje t�m, že porovn�v� ustanoven� � 22 odst. 1 p�sm. e) bodu 1 z�kona o přestupc�ch (ve zněn� platn�m do 31. 7. 2011) s ustanoven�m � 180d z�kona č. 140/1961 Sb., trestn� z�kon, (ve zněn� platn�m do 31. 12. 2009), v němž byl upraven trestn� čin „ř�zen� motorov�ho vozidla bez řidičsk�ho opr�vněn�“. Definice deliktn�ho jedn�n�, tj. ř�zen� bez řidičsk�ho opr�vněn�, je pr� v obou ustanoven�ch zcela identick�. Zjevnou disproporci sankc� spatřuje navrhovatel zejm�na v tom, že doln� hranice peněžit� pokuty je v citovan�m ustanoven� z�kona o přestupc�ch stanovena na č�stku 25 000 Kč, zat�mco podle � 53 odst. 1 trestn�ho z�kona čin� spodn� hranice peněžit�ho trestu pouh�ch 2 000 Kč. Dalš� zjevn� disproporce m� pr� spoč�vat v tom, že z�kon o přestupc�ch přikazuje vždy uložit kumulativně jak pokutu, tak z�kaz činnosti, zat�mco trestn� z�kon připoušt� t�ž samostatn� uložen� toliko jednoho trestu.

7. Navrhovatel pokl�d� za �stavně relevantn� vadu napaden� pr�vn� �pravy tak� skutečnost, že se j� omezuje možnost spr�vn�ho uv�žen� při vyměřov�n� sankce. Je t�m pr� ohrožena individualizace sankce a možnost přihl�dnout ke konkr�tn�m okolnostem př�padu, zejm�na k z�važnosti deliktu a k vlastnostem pachatele. T�m by mohlo doj�t ke krajn� nespravedlnosti.

8. Konečně poukazuje navrhovatel na to, že napaden� �prava, umožňuj�c� uložit z�kaz činnosti, může v�st k dotčen� čl�nku 26 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod („Každ� m� pr�vo na svobodnou volbu povol�n� a př�pravu k němu, jakož i pr�vo podnikat a provozovat jinou hospod�řskou činnost.“). Vysok� peněžit� pokuta může pr� představovat tak intenzivn� z�sah do majetkov�ch poměrů jednotlivce, že porušuje �stavn� ochranu vlastnictv�, zaručenou čl�nkem 11 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod. Jak uložen� pokuty, tak uložen� z�kazu činnosti pr� může m�t pro pachatele a členy jeho dom�cnosti „likvidačn� charakter“. Proti�stavnost takov�ch „likvidačn�ch“ sankc� dovozuje navrhovatel z argumentace uveden� v n�lezu �stavn�ho soudu ze dne 13. 8. 2002 sp. zn. Pl. �S 3/02 (N 105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.).

II.

Průběh předchoz�ho ř�zen�, z něhož vzešlo pod�n� n�vrhu

9. Z obsahu spisu Krajsk�ho soudu v Ostravě sp. zn. 58 Ca 31/2008, kter� si �stavn� soud vyž�dal, se zjišťuje, že pan R. V. byl rozhodnut�m Magistr�tu města Ostravy ze dne 14. května 2008 č. j. DSČ/17918/08/SŘ-KLU uzn�n vinn�m sp�ch�n�m přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemn�ch komunikac�ch podle � 22 odst. 1 p�sm. e) bodu 1 z�kona o přestupc�ch (ve zněn� platn�m do 31. 7. 2011). Přestupku se měl dopustit t�m, že dne 12. 7. 2007 ř�dil po ulici N�dražn� v Ostravě osobn� automobil Škoda Favorit, přestože nen� držitelem př�slušn�ho řidičsk�ho opr�vněn�. Řidičsk� opr�vněn� mu bylo předt�m odňato rozhodnut�m Okresn�ho �řadu Opava ze dne 26. dubna 2001, kter�m mu byla uložena sankce z�kazu ř�zen� motorov�ch vozidel na 14 měs�ců. Tuto dř�ve uloženou sankci z�kazu ř�zen� motorov�ch vozidel na 14 měs�ců sice pan R. V. již dnem 18. 6. 2002 vykonal, pot� však p�semně nepož�dal o vr�cen� řidičsk�ho opr�vněn�, jak bylo jeho povinnost� vypl�vaj�c� z ustanoven� � 102 z�kona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemn�ch komunikac�ch a o změn�ch někter�ch z�konů, takže v době silničn� kontroly dne 12. 7. 2007 platn� řidičsk� opr�vněn� neměl, a ř�dil tud�ž bez řidičsk�ho opr�vněn�. Je třeba dodat, že podm�nkou pro vr�cen� řidičsk�ho opr�vněn� po v�konu trestu nebo sankce z�kazu činnosti (kterou R. V. nesplnil), vypl�vaj�c� z ustanoven� � 102 odst. 5 z�kona č. 361/2000 Sb., v tehdy platn�m zněn�, bylo opětovn� prok�z�n� odborn� a zdravotn� způsobilosti. Za sp�ch�n� tohoto přestupku mu byla podle � 22 odst. 4 z�kona o přestupc�ch uložena pokuta ve v�ši 25 000 Kč a sankce z�kazu činnosti spoč�vaj�c� v z�kazu ř�zen� motorov�ch vozidel na dobu 12 měs�ců.

10. Proti rozhodnut� Magistr�tu města Ostravy ze dne 14. 5. 2008 podal R. V. odvol�n�, kter� bylo rozhodnut�m Krajsk�ho �řadu Moravskoslezsk�ho kraje ze dne 24. 6. 2008 č. j. MSK 93021/2008 zam�tnuto.

11. Žalobou podanou u Krajsk�ho soudu v Ostravě dne 4. 7. 2008 se R. V. dom�hal zrušen� rozhodnut� Krajsk�ho �řadu Moravskoslezsk�ho kraje ze dne 24. 6. 2008, jakož i zrušen� rozhodnut� Magistr�tu města Ostravy ze dne 14. 5. 2008, popř. zm�rněn� uložen�ch sankc�. V žalobě tvrdil, že k přestupku, jehož sp�ch�n� nepop�r�, došlo z jeho strany nevědomky jeho form�ln� chybou spoč�vaj�c� v tom, že nepož�dal o vr�cen� řidičsk�ho opr�vněn�. Je si vědom, že vyt�kan�m jedn�n�m se dopustil přestupku, ale souběžn� uložen� dvou sankc� - pokuty ve v�ši 25 000 Kč a sankce z�kazu ř�zen� motorov�ch vozidel na dobu dvan�cti měs�ců - považuje za neadekv�tn� a nepřiměřen�. M� za to, že jde o kumulov�n� nepřiměřeně tvrd�ch trestů, neproporcion�ln� ke společensk� nebezpečnosti přestupku. Pouk�zal na to, že z�kon o přestupc�ch nerozlišuje, zda pachatel tohoto přestupku dř�ve vlastnil, či nikdy nevlastnil řidičsk� opr�vněn�, a na to, že v�še sankc� je nepřiměřen� ve srovn�n� s tresty ukl�dan�mi v trestn�ch věcech pachatelům dopravn�ch nehod, v jejichž důsledku došlo k ubl�žen� na zdrav� s n�sledkem smrti. Pouk�zal tak� na to, že je v současn� době evidov�n jako nezaměstnan� na �řadu pr�ce, nem� řidičsk� opr�vněn�, což mu snižuje možnost pr�ci z�skat; jemu uložen� sankce pro něj maj� z�važn� existenčn� důsledky.

12. Za t�to procesn� situace dospěl Krajsk� soud v Ostravě k z�věru, že ustanoven� � 22 odst. 4 z�kona o přestupc�ch (ve zněn� platn�m do 31. 7. 2011), jež by mělo b�t v j�m veden�m ř�zen� aplikov�no, je v rozporu s �stavn�m poř�dkem, a proto věc předložil podle čl�nku 95 odst. 2 �stavy �stavn�mu soudu s n�vrhem na zrušen� tohoto ustanoven�. Usnesen�m ze dne 3. 8. 2009 č. j. 58 Ca 31/2008-43 krajsk� soud ř�zen� ve věci sp. zn. 58 Ca 31/2008 přerušil.

III.

Vyj�dřen� �častn�ků ř�zen� a dalš�ch st�tn�ch org�nů k n�vrhu

13. Podle � 69 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu byl stejnopis n�vrhu zasl�n oběma �častn�kům ř�zen�. Předsedov� obou komor Parlamentu Česk� republiky popsali ve sv�ch vyj�dřen�ch postup legislativn�ho procesu při schvalov�n� napaden�ch ustanoven� z�kona. Vyj�dřili přesvědčen�, že tato ustanoven� jsou souladn� s �stavn�mi předpisy. Oba vyslovili souhlas s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n� před �stavn�m soudem.

14. Na v�zvu �stavn�ho soudu se k n�vrhu vyj�dřila ministryně spravedlnosti JUDr. Daniela Kov�řov�. Ve sv�m vyj�dřen� ze dne 30. 9. 2009 připoušt�, že stanoviska obsažen� v n�vrhu zč�sti koresponduj� s n�zory obsažen�mi v judikatuře obecn�ch soudů. Zmiňuje zejm�na usnesen� Nejvyšš�ho soudu ze dne 10. 12. 2008 sp. zn. 7 Tdo 1529/2008, v němž se porovn�vaj� skutkov� podstaty trestn�ho činu ř�zen� motorov�ho vozidla bez řidičsk�ho opr�vněn� dle � 180d trestn�ho z�kona (ve zněn� platn�m do 31. 12. 2009) a přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemn�ch komunikac�ch podle � 22 odst. 1 p�sm. e) bodu 1 z�kona o přestupc�ch (ve zněn� platn�m do 31. 7. 2011) a v němž se uv�d�, že „rozd�l mezi oběma delikty sp�chan�mi v �mysln� formě spoč�v� jen ve stupni jejich nebezpečnosti pro společnost“. Ministryně spravedlnosti přitak�v� n�zoru, že trestn� z�kon poskytuje soudům širš� možnosti individualizace a diferenciace trestů, než tak čin� z�kon o přestupc�ch. Odstraněn� t�to disproporce by však vyžadovalo hlubš� legislativn� z�sah do z�kona o přestupc�ch; navrhovan� zrušen� ustanoven� � 22 odst. 4 z�kona o přestupc�ch tento probl�m nemůže vyřešit. Ministryně upozorňuje, že nov� trestn� z�kon�k (z�kon č. 40/2009 Sb., trestn� z�kon�k; �činn� od 1. 1. 2010) již neobsahuje ž�dn� trestn� čin, kter� by byl identick� s trestn�m činem podle � 180d dř�vějš�ho trestn�ho z�kona, takže komparace obou ustanoven�, o niž se op�r� argumentace navrhovatele, je již obsoletn�.

15. Ministr vnitra Ing. Martin Pecina ve sv�m vyj�dřen�, kter� �stavn�mu soudu došlo dne 8. 10. 2010, vyslovuje nesouhlas s argumenty navrhovatele a doporučuje zam�tnut� n�vrhu. Poukazuje na z�važnost jedn�n� spoč�vaj�c�ho v ř�zen� motorov�ho vozidla bez řidičsk�ho opr�vněn�; na nebezpečnost tohoto jevu se upozorňuje i v dokumentech Evropsk� unie. Sankce předpokl�dan� v napaden�m ustanoven� z�kona o přestupc�ch pln� důležitou preventivn� roli.

16. Magistr�t města Ostravy, odbor dopravně spr�vn�ch činnost�, ve sv�m vyj�dřen� ze dne 29. 7. 2009 pouk�zal na značnou typovou společenskou nebezpečnost dan�ho přestupku a na „alarmuj�c� stav na česk�ch silnic�ch“. Sankce stanoven� v napaden�m � 22 odst. 4 z�kona o přestupc�ch splňuj� požadavky gener�ln� a individu�ln� prevence.

17. Krajsk� �řad Moravskoslezsk�ho kraje, odbor dopravy a silničn�ho hospod�řstv�, ve sv�m vyj�dřen� ze dne 29. 7. 2009 podpořil n�vrh na zrušen� ustanoven� � 22 odst. 4 z�kona o přestupc�ch a ztotožnil se s argumenty navrhovatele. Vyslovuje n�zor, že spodn� hranice sankce stanoven� v napaden�m ustanoven� nesplňuje požadavek, aby byla „adekv�tn� pro všechny př�pady, na kter� bude aplikov�na“, a spr�vn�mu org�nu de facto neumožňuje přihl�dnout adekv�tně ke krit�ri�m pro v�měru sankce, uveden�m v � 12 odst. 1 z�kona o přestupc�ch. Krajsk� �řad konstatuje, že „zdejš� spr�vn� org�n se ve sv� rozhodovac� praxi často setk�v� s t�m, že tyto sankce maj� až likvidačn� charakter“.

18. Dne 2. 5. 2011 obdržel �stavn� soud sdělen� Nejvyšš�ho spr�vn�ho soudu, z něhož vypl�v�, že před n�m prob�h� pod sp. zn. 9 As 88/2010 jin� ř�zen�, jehož předmětem je analogick� problematika jako ta, jež je řešena v t�to věci před �stavn�m soudem. T�ž v ř�zen� před Nejvyšš�m spr�vn�m soudem nam�t� jin� pachatel nedbalostn�ho dopravn�ho přestupku (j�mž bylo způsobeno lehk� ubl�žen� na zdrav�), že sankce, kter� mu byla uložena v přestupkov�m ř�zen�, je př�snějš� než ta, jak� by mu mohla b�t uložena za trestn� čin ubl�žen� na zdrav� z nedbalosti v trestn�m ř�zen�. Pot�, co se Nejvyšš� spr�vn� soud dozvěděl, že �stavn� soud v tomto ř�zen� pod sp. zn. Pl. �S 14/09 řeš� analogickou problematiku, sv� ř�zen� ve věci sp. zn. 9 As 88/2010 podle � 48 odst. 2 p�sm. f) z�kona č. 150/2002 Sb., soudn� ř�d spr�vn�, ve zněn� z�kona č. 127/2005 Sb., přerušil a vyčk�v� na rozhodnut� �stavn�ho soudu.

IV.

Replika navrhovatele a jeho n�sledn� doplněn� n�vrhu

19. Vyj�dřen� zm�něn� shora v č�sti III odůvodněn� n�lezu zaslal �stavn� soud navrhovateli k sezn�men� a k eventu�ln� replice. Sdělen�m ze dne 12. 11. 2009 navrhovatel ozn�mil, že pr�va repliky nevyuž�v� a vyslovil souhlas s upuštěn�m od �stn�ho jedn�n� před �stavn�m soudem.

20. Př�pisem, kter� byl �stavn�mu soudu doručen dne 13. 9. 2011, doplnil navrhovatel petit sv�ho n�vrhu. Konstatoval, že v době po pod�n� n�vrhu došlo ke změně pr�vn� �pravy, neboť s �činnost� od 1. 8. 2011 bylo ustanoven� � 22 z�kona o přestupc�ch zrušeno čl�nkem III bodem 1 z�kona č. 133/2011 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemn�ch komunikac�ch a o změn�ch někter�ch z�konů (z�kon o silničn�m provozu), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a někter� dalš� z�kony. Prakticky v totožn�m zněn� však bylo zněn� zrušen�ho ustanoven� � 22 odst. 4 z�kona o přestupc�ch převzato čl�nkem I bodem 45 z�kona č. 133/2011 Sb. do nov�ho zněn� � 125c odst. 4 p�sm. a) a odst. 5 z�kona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemn�ch komunikac�ch a o změn�ch někter�ch z�konů (z�kon o silničn�m provozu), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, �činn�ho od 1. 8. 2011.

21. Navrhovatel dod�v�, že podle jeho n�zoru z čl�nku 95 odst. 2 �stavy vypl�v�, že povinnost� �stavn�ho soudu je přezkoumat �stavnost napaden�ho ustanoven� z�kona, i když již bylo zrušeno (změněno), a to za podm�nky, že adres�tem tvrzen�ho důvodu proti�stavnosti je veřejn� moc, tedy nikoli subjekt soukrom�ho pr�va, a za podm�nky, že napaden� ustanoven� z�kona m� b�t při řešen� dosud neskončen� věci použito obecn�m soudem. Domn�v� se, že tyto podm�nky jsou v projedn�van� věci splněny, a proto navrhuje, aby �stavn� soud vyslovil proti�stavnost zrušen�ho ustanoven� � 22 odst. 4 z�kona o přestupc�ch, ve zněn� platn�m a �činn�m do 31. 7. 2011.

V.

Upuštěn� od �stn�ho jedn�n�

22. Projedn�van� pr�vn� problematika i všechny skutkov� okolnosti př�padu byly dostatečně zřejm� z listinn�ch podkladů. Protože se od �stn�ho jedn�n� nedalo oček�vat dalš� objasněn� věci, �stavn� soud od něj se souhlasem všech �častn�ků upustil podle � 44 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu.

VI.

Přezkoum�n� důvodů pro eventu�ln� zastaven� ř�zen�

23. Vzhledem k tomu, že s �činnost� od 1. 8. 2011 bylo napaden� ustanoven� � 22 odst. 4 z�kona o přestupc�ch zrušeno čl�nkem III bodem 1 z�kona č. 133/2011 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemn�ch komunikac�ch a o změn�ch někter�ch z�konů (z�kon o silničn�m provozu), ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a někter� dalš� z�kony, �stavn� soud zvažoval, zda nejsou splněny podm�nky pro zastaven� ř�zen� před �stavn�m soudem podle � 67 odst. 1 z�kona o �stavn�m soudu, a dospěl k z�věru, že v nynějš� věci nen� nam�stě ř�zen� zastavit, n�brž povinnost� �stavn�ho soudu je o n�vrhu rozhodnout.

24. �stavn� soud setrv�v� na z�věrech vysloven�ch v předchoz� judikatuře [viz např. n�lez sp. zn. Pl. �S 33/2000 (N 5/21 SbNU 29; 78/2001 Sb.), dostupn� t�ž na http://nalus.usoud.cz]. Interpretac� čl�nku 95 odst. 2 �stavy �stavn� soud dovodil, že je opr�vněn a povinen přezkoum�vat soulad z�kona s �stavn�m poř�dkem i pot�, co z�kon pozbyl platnosti před skončen�m ř�zen� o kontrole norem v těch věcech, v nichž ř�zen� bylo zah�jeno na n�vrh soudu a z�kon m� b�t aplikov�n v dosud neskončen�m ř�zen� před obecn�mi soudy. Takov� situace existuje t�ž v nynějš� věci.

25. Posouzen� souladnosti napaden� pr�vn� �pravy s �stavn�m poř�dkem je ž�douc� t�ž z toho důvodu, že pr�vn� �prava obsažen� v nov�m zněn� ustanoven� � 125c odst. 4 p�sm. a) a odst. 5 z�kona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemn�ch komunikac�ch a o změn�ch někter�ch z�konů (z�kon o silničn�m provozu), ve zněn� �činn�m od 1. 8. 2011, je identick� s předchoz� (zrušenou) �pravou a jej� aplikace by mohla vzbuzovat stejn� pochybnosti jako �prava předchoz�.

VII.

�stavn� konformita legislativn�ho procesu

26. Podle � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu posuzuje �stavn� soud nejprve ot�zku, zda napaden� pr�vn� předpis byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem. Z p�semn�ch podkladů, kter� �stavn�mu soudu předložili předsedov� obou komor Parlamentu Česk� republiky, �stavn� soud zjistil, že dotyčn� ustanoven� napaden�ho z�kona bylo vyd�no �stavně konformn�m způsobem.

VIII.

Obsahov� posouzen� napaden�ch ustanoven� z�kona

27. N�mitky, jimiž navrhovatel zdůvodňuje �dajnou proti�stavnost napaden�ho z�konn�ho ustanoven�, lze shrnout do tř� bodů:

a) sankce, kter� z�kon o přestupc�ch stanov� za sp�ch�n� přestupků, jsou pr� za určit�ch okolnost� př�snějš� než sankce, kter� stanov� trestn� z�kon za sp�ch�n� skutkově analogick�ch trestn�ch činů; přestupkov� z�kon, na rozd�l od trestn�ho z�kona, neobsahuje možnost mimoř�dn�ho sn�žen� sankc� či upuštěn� od potrest�n�; zat�mco trestn� ř�d umožňuje různ� varianty odklonů, z�konn� �prava ř�zen� o přestupc�ch takovou možnost neobsahuje; to vše pr� zakl�d� nerovnost mezi pachateli přestupků a pachateli trestn�ch činů;

b) pevně stanoven� rozpět� sankčn�ch sazeb za sp�ch�n� přestupku a povinnost uložit kumulativně obě sankce (pokutu a z�kaz činnosti) pr� znemožňuje spravedlivě diferencovat v�ši sankc� s přihl�dnut�m ke konkr�tn�m okolnostem skutku a k osobě pachatele; mezi z�važnost� deliktu a v�š� sankce může vznikat neodůvodněn� disproporce, ukl�dan� sankce mohou b�t nespravedliv�;

c) uložen� těchto sankc� pr� může m�t pro pachatele a členy jeho dom�cnosti „likvidačn� charakter“.

28. �stavn� soud konstatuje, že ž�dn� z těchto n�mitek nen� opr�vněn�, nem� �stavněpr�vn� relevanci ani nedokl�d� rozpor napaden� pr�vn� �pravy s �stavn�m poř�dkem.

29. �stavn� soud předevš�m zdůrazňuje, že pr�vn� �prava sankcionov�n� trestn�ch činů a přestupků je ve v�lučn� kompetenci z�konod�rce a je obsažena v „obyčejn�ch“ („pod�stavn�ch“) z�konech. Pokud jde o trestn� činy, je z�sada nulla poena sine lege obsažena explicite př�mo v �stavn�ch předpisech (viz čl. 39 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod: „Jen z�kon stanov�, kter� jedn�n� je trestn�m činem a jak� trest, jakož i jak� jin� �jmy na pr�vech nebo majetku, lze za jeho sp�ch�n� uložit.“). Pokud jde o sankce za přestupky a jin� spr�vn� delikty, v �stavn�ch předpisech takto explicitně formulovan� pravidlo nenalezneme. Z ustanoven� čl�nku 2 odst. 3 �stavy („St�tn� moc slouž� všem občanům a lze ji uplatňovat jen v př�padech, v mez�ch a způsoby, kter� stanov� z�kon.“), jakož i z ustanoven� čl�nku 2 odst. 2 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod („St�tn� moc lze uplatňovat jen v př�padech a v mez�ch stanoven�ch z�konem, a to způsobem, kter� z�kon stanov�.“) a z čl�nku 4 odst. 1 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod („Povinnosti mohou b�t ukl�d�ny toliko na z�kladě z�kona a v jeho mez�ch a jen při zachov�n� z�kladn�ch pr�v a svobod.“) lze dovodit �stavn� pravidlo, že rovněž sankce za přestupky může stanovit toliko z�kon.

30. �stavn� předpisy obsahuj� jen několik m�lo explicitn�ch ustanoven� o sankc�ch a upravuj� sp�še jen nepřekročiteln� limity trest�n�. Takovou povahu m� např. ustanoven� čl�nku 6 odst. 3 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod („Trest smrti se nepřipoušt�.“) nebo ustanoven� čl�nku 7 odst. 2 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod („Nikdo nesm� b�t mučen ani podroben krut�mu, nelidsk�mu nebo ponižuj�c�mu zach�zen� nebo trestu.“).

31. Podobně sporadick� je explicitn� �prava sankcionov�n� v mezin�rodn�ch �mluv�ch o lidsk�ch pr�vech. V �mluvě o ochraně lidsk�ch pr�v a z�kladn�ch svobod (d�le jen „�mluva“) nalezneme takov� ustanoven� v čl�nku 3 („Nikdo nesm� b�t mučen nebo podrobov�n nelidsk�mu či ponižuj�c�mu zach�zen� anebo trestu.“). Stejn� ustanoven� obsahuje tak� Mezin�rodn� pakt o občansk�ch a politick�ch pr�vech v čl�nku 7. Protokol č. 6 k �mluvě obsahuje v čl�nku 1 z�kaz trestu smrti.

32. Někter� krit�ria pro pr�vn� �pravu sankc� lze odvodit z obecn�ch ustanoven� �stavy (preambule a čl�nek 1) a Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (čl�nek 1), zejm�na z principu rovnosti občanů v důstojnosti i v pr�vech.

33. V souladu s �stavn�m vymezen�m kompetenc� �stavn�ho soudu podle čl�nku 83 �stavy („�stavn� soud je soudn�m org�nem ochrany �stavnosti.“) může �stavn� soud podle čl�nku 95 odst. 2 �stavy v dan� věci posuzovat toliko to, zda sankce stanoven� z�konem za sp�ch�n� přestupku nejsou rozporn� s �stavn�mi předpisy (eventu�lně s �stavn�mi principy).

34. �vahy o tom, zda určit� z�vadn� jedn�n� maj� b�t trestn� nebo beztrestn� (kriminalizace nebo naopak dekriminalizace jedn�n�), definov�n� skutkov�ch podstat deliktů (trestn�ch činů, přestupků) a stanoven� druhu a v�še sankc� (intenzita trestn� a spr�vn� represe) jsou podm�něny mnoha soci�ln�mi determinantami, kter� se v průběhu historick�ho v�voje měn�. Nen� nič�m neobvykl�m, že jedn�n� dř�ve beztrestn� prohl�s� z�konod�rce novou z�konnou �pravou za trestn� (kriminalizace jedn�n�), nebo naopak dř�ve trestn� jedn�n� je dekriminalizov�no. Nezř�dka se měn� tak� z�konn� kategorizace deliktů - dř�vějš� trestn� činy začnou b�t novou �pravou kvalifikov�ny jako přestupky nebo naopak dř�vějš� přestupky se stanou trestn�mi činy. Sledov�n�m v�voje z�konn� �pravy za delš� časov� obdob� lze snadno zjistit, že tak� stanoven� druhu a v�še sankc� za sp�chan� delikty podl�h� poměrně dynamick�m změn�m.

35. Legislativn� �prava všech těchto ot�zek je ve v�lučn� kompetenci z�konod�rce, kter� se ř�d� krimin�lně politick�mi krit�rii, např. hlediskem gener�ln� prevence, četnost� v�skytu deliktů v dan� historick� době, intenzitou rizika deliktn�ho jedn�n� a z toho plynouc�m stupněm ohrožen� spoř�dan�ho lidsk�ho soužit� („pr�vn�ho m�ru“), proměnami v axiologick�m naz�r�n� veřejnosti na v�znam individu�ln�ch a společensk�ch hodnot a pr�vn�ch statků poškozovan�ch deliktn�m chov�n�m pachatelů apod.

36. �stavn� soud, respektuj�c� �stavn� princip dělby moci, nen� povol�n k tomu, aby posuzoval vhodnost (�čelnost) jednotliv�ch druhů sankc�, z�konem stanoven� sazby sankc� (jejich v�ši), možnost alternativn�ho či kumulativn�ho ukl�d�n� sankc� apod. Do z�konn� �pravy těchto ot�zek by �stavn� soud mohl zas�hnout pouze v př�padě, že by z�konod�rce překročil �stavněpr�vn� limity. V t�to věci však nebyl zjištěn ž�dn� rozpor napaden� pr�vn� �pravy s �stavn�m poř�dkem.

37. �stavn� soud nesd�l� navrhovatelův n�zor, že proti�stavnost napaden�ho ustanoven� lze dovozovat z toho, že sankce stanoven� za sp�ch�n� přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemn�ch komunikac�ch podle ustanoven� � 22 odst. 1 p�sm. e) bodu 1 z�kona o přestupc�ch (ve zněn� platn�m do 31. 7. 2011) jsou �dajně př�snějš� než sankce stanoven� za sp�ch�n� skutkově analogick�ho trestn�ho činu ř�zen� motorov�ho vozidla bez řidičsk�ho opr�vněn� podle � 180d z�kona č. 140/1961 Sb., trestn� z�kon, (ve zněn� platn�m do 31. 12. 2009).

38. Takov� komparace nen� korektn� již z toho důvodu, že krit�rium „př�snosti“ navrhovatel posuzuje toliko podle d�lč�ch elementů z�konem předepsan�ch sankc�, totiž pouze podle spodn� hranice peněžit� pokuty (2 000 Kč za trestn� čin versus 25 000 Kč za přestupek) a podle toho, že z�kon o přestupc�ch přikazuje vždy uložit kumulativně jak pokutu, tak z�kaz činnosti, zat�mco trestn� z�kon připoušt� t�ž samostatn� uložen� toliko jednoho trestu.

39. K v�stižn�mu srovn�n� př�snosti sankc� je třeba posoudit komplexně cel� obsah a rozsah sankčn�ch ustanoven� u obou deliktů:

- za uveden� přestupek bylo nutno uložit pokutu od 25 000 Kč do 50 000 Kč a z�roveň z�kaz činnosti od jednoho roku do dvou let;

- za uveden� trestn� čin bylo možno uložit trest odnět� svobody až na jeden rok nebo peněžit� trest od 2 000 Kč do pěti milionů Kč nebo z�kaz činnosti na jeden rok až deset let (přičemž tyto druhy trestů bylo možno uložit buď samostatně, nebo kumulativně).

Takov� komplexn� porovn�n� všech elementů sankc� ukazuje, že tresty za trestn� čin jsou nepochybně př�snějš� než sankce za koresponduj�c� přestupek.

40. Syst�my trestn�ho trest�n� na jedn� straně a spr�vn�ho trest�n� na straně druh� spolu sice souvisej�, avšak z�roveň jsou do značn� m�ry autonomn�. Liš� se v tom, že chr�n� do značn� m�ry odlišn� druhy soci�ln�ch vztahů (u spr�vn�ch deliktů jde zejm�na o ochranu ř�dn�ho v�konu veřejn� spr�vy; ochrann� funkce trestn�ch deliktů se vztahuje na mnohem širš� okruh společensk�ch hodnot).

41. I když obecně plat�, že stupeň společensk� nebezpečnosti (škodlivosti) trestn�ho činu je zpravidla typově vyšš�, než jak je tomu u spr�vn�ho deliktu, neb�v� tomu tak vždy. Mnoho spr�vn�ch deliktů je vysoce škodliv�ch, na druh� straně existuje mnoho bagateln�ch trestn�ch činů.

42. Kategorizace deliktů na trestn� činy a spr�vn� delikty b�v� v z�konod�rstv� ovlivněna tak� pragmatick�mi a praktick�mi zřeteli, přihl�ž� např. ke kapacit�m justičn�ch a spr�vn�ch org�nů, k jejich kvalifikovanosti (odbornosti) pro řešen� dan�ho typu delikvence, k n�kladnosti procesn�ho ř�zen� apod.

43. Při posuzov�n� hlediska př�snosti sankc� nelze přihl�žet toliko ke kvantitativn�mu srovn�v�n� v�še sankčn� sazby, n�brž je třeba zohlednit t�ž kvalitativn� odlišnost trestn�ch a spr�vn�ch sankc�. Obecně se uzn�v�, že trestn� činy a sankce za ně uložen� jsou spojeny s tzv. soci�lněetick�m odsudkem a mor�ln� zavržen�hodnost� a maj� difamuj�c� �činek (v německ� nauce je tento atribut trestn�ho činu označov�n jako „die Verwerflichkeit“ - viz Jescheck, H.-H.: Lehrbuch des Strafrechts. Allgemeiner Teil. 5. Aufl. Berlin: Duncker & Humblot 1996, str. 58). U spr�vn�ch deliktů takov� odsudek absentuje, jsou naz�r�ny jako eticky neutr�ln�, jejich sp�ch�n� nen� v soci�ln�m prostřed� odsuzov�no jako mor�lně z�vadn� a nevede zpravidla k poklesu soci�ln� prestiže pachatele. Potrest�n� za trestn� čin vyvol�v� i jin� pro pachatele t�živ� n�sledky, zejm�na evidov�n� v evidenci Rejstř�ku trestů a ztr�tu způsobilosti pro v�kon někter�ch zaměstn�n� a činnost�, u nichž je vyžadov�na bez�honnost. Proto mechanick� srovn�v�n� toliko sazeb spr�vn�ch a trestn�ch sankc� nen� pro posouzen� jejich př�snosti v�stižn�.

44. Neobstoj� ani n�mitka �dajně „likvidačn�ho charakteru“ peněžit� pokuty od 25 000 Kč do 50 000 Kč a z�kazu činnosti od jednoho roku do dvou let. Uložen� těchto sankc� nen� obecně způsobil� (ve standardn�ch př�padech) způsobit „likvidačn�“ n�sledky, tj. ohrozit existenci či důstojnost člověka. Je samozřejm�, že uložen� t�to sankce je pro pachatele nepř�jemn� a �korn�, avšak takov� �činek je přirozenou a dokonce ž�douc� vlastnost� jak�koli sankce - pokud by tomu tak nebylo, vytratil by se gener�lně preventivn� smysl sankc�.

45. �stavn� soud při rozhodov�n� v t�to věci vzal v �vahu, že ve sv� předchoz� judikatuře, zejm�na v n�lezech sp. zn. Pl. �S 3/02 (viz v�še) a Pl. �S 12/03 ze dne 10. 3. 2004 (N 37/32 SbNU 367; 300/2004 Sb.), dospěl k z�věru o proti�stavnosti z�konem stanoven� sazby pokuty (peněžit�ho trestu) z toho důvodu, že pokuta, byť uložena v minim�ln� př�pustn� v�měře, zasahuje do majetkov�ch poměrů jedince se značnou intenzitou a m� likvidačn� charakter, spoč�vaj�c� např. v tom, že „znič�“ majetkovou z�kladnu pro dalš� podnikatelskou činnost. Tyto z�věry, od nichž nen� důvodu se odch�lit ani nyn�, byly ovšem vysloveny v situaci, kdy tehdy posuzovan�m pr�vn�m předpisem byla za sp�ch�n� stavebn�ho přestupku stanovena spodn� hranice pokuty ve v�ši 500 000 Kč, resp. 200 000 Kč. V nynějš� věci t�kaj�c� se sankc� za zcela jin� delikt čin� spodn� hranice pokuty 25 000 Kč, tedy č�stku, kter� je ř�dově nesrovnatelně nižš� než dř�ve posuzovan�. T�ž s přihl�dnut�m k současn�m cenov�m a v�dělkov�m poměrům nelze stanovenou č�stku 25 000 Kč pokl�dat obecně za „likvidačn�“. Nynějš� n�lez se nedost�v� s v�še citovan�mi n�lezy do rozporu.

46. Byla posouzena t�ž ot�zka, zda stanoven�m spodn� z�konn� hranice pokuty a d�lky z�kazu činnosti nen� zasažen princip spr�vn�ho uv�žen�, pokud rozhoduj�c� org�n nemůže v konkr�tn� kauze dostatečně přihl�dnout k soci�ln�m a majetkov�m poměrům pachatele a n�ležitě diferencovat v�měru sankce a nemůže uložit pokutu a z�kaz činnosti pod hranic� sazby nebo od jej�ho uložen� zcela upustit. Požadavek diferenciace sankc� je vysloven např. v n�lezu �stavn�ho soudu sp. zn. Pl. �S 38/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 36/32 SbNU 345; 299/2004 Sb.).

47. �stavn� soud dospěl k z�věru, že napaden� pr�vn� norma požadavek diferenciace sankc� respektuje již t�m, že je stanoveno rozpět� pokuty od 25 000 Kč do 50 000 Kč a rozpět� z�kazu činnosti od jednoho roku do dvou let. �stavn� předpisy nevyžaduj�, aby z�konod�rce při z�konn�m stanoven� sankčn� sazby vždy upustil od spodn�ho ohraničen� v�měry sankce. Typov� z�važnost (škodlivost) deliktn�ho jedn�n� dan�ho druhu může b�t obecně tak vysok�, že nepřipoušt� ani v individu�ln�m př�padě stanovit „nulovou“ hodnotu v�měry sankce. Posouzen� spodn� hranice sankčn� sazby je z�sadně věc� z�konod�rce. �stavn� předpisy neobsahuj� ohledně ot�zky doln� hranice sankčn� sazby ž�dnou direktivu - mus� b�t ovšem dodržen př�kaz proporcionality mezi typovou z�važnost� deliktn�ho jedn�n� a v�š� sankčn� sazby. V posuzovan� věci se �stavn� soud ztotožnil s n�zory obsažen�mi ve vyj�dřen� ministra vnitra a Magistr�tu města Ostravy - totiž s t�m, že současn� stav nek�zně řidičů v silničn�m provozu, projevuj�c� se mj. i ve značn�m v�skytu ř�zen� bez řidičsk�ho opr�vněn� a ve znepokojiv�m stavu dopravn� nehodovosti, opravňuje z�konod�rce k tomu, aby stanovil př�snějš� požadavky na všechny řidiče bez v�jimky a aby vyloučil „nulovou“ v�měru trestu. T�m lze dos�hnout i sekund�rn�ch pozitivn�ch v�sledků - totiž omezen� interpretačn� libovůle policejn�ch a spr�vn�ch org�nů při praktick� aplikaci předpisů a omezen� korupčn�ho jedn�n� při vyměřov�n� sankc�.

48. Ke stejn�m z�věrům jako v předchoz�m bodě dospěl �stavn� soud tak� v ot�zce, zda princip diferenciace sankc� a jejich přiměřenost neporušil z�konod�rce t�m, že přikazuje kumulativn� ukl�d�n� dvou druhů sankc� - pokuty a z�kazu činnosti. Ani v tomto způsobu pr�vn� regulace neshledal �stavn� soud nic proti�stavn�ho. Stanoven� několika druhů sankc�, ať již alternativně nebo kumulativně, je zcela pravideln�m způsobem pr�vn� �pravy sankcionov�n� jak v oboru trestn�ho, tak spr�vn�ho pr�va. Z�konod�rce j�m zpravidla vhodně kombinuje represivn� a preventivn� �čel sankc�: kromě citeln�ho postihu nedisciplinovan�ch pachatelů t�ž např. znemožněn� v�konu nebezpečn�ch a ohrožuj�c�ch činnost� a ochranu veřejn�ch z�jmů. Ani v t�to věci neporušil z�konod�rce princip proporcionality.

49. �stavn� soud se zab�val tak� ot�zkou, zda napaden� ustanoven� � 22 odst. 4 z�kona o přestupc�ch (ve zněn� platn�m do 31. 7. 2011) neporušilo �stavněpr�vn� princip proporcionality t�m, že stejnou sazbu sankc� stanovilo pro pět rozd�ln�ch skutkov�ch podstat přestupků, popsan�ch v � 22 odst. 1 p�sm. c), p�sm. d), p�sm. e) bodech 1 a 5 a p�sm. h) z�kona o přestupc�ch (ve zněn� platn�m do 31. 7. 2011).

Konkr�tně jde o tyto skutkov� podstaty:

- kdo ř�d� vozidlo nebo jede na zv�řeti ve stavu vylučuj�c�m způsobilost, kter� si přivodil požit�m alkoholick�ho n�poje nebo užit�m jin� n�vykov� l�tky,

- kdo se přes v�zvu podle zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu odm�tne podrobit vyšetřen�, zda při ř�zen� vozidla nebo j�zdě na zv�řeti nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou n�vykovou l�tkou, ačkoliv takov� vyšetřen� nen� spojeno s nebezpeč�m pro jeho zdrav�,

- kdo ř�d� motorov� vozidlo a nen� držitelem př�slušn� skupiny nebo podskupiny řidičsk�ho opr�vněn�,

- kdo pozbyl jako řidič, kter� je držitelem řidičsk�ho průkazu Evropsk�ch společenstv�, řidičsk�ho průkazu vydan�ho ciz�m st�tem, mezin�rodn�ho řidičsk�ho průkazu vydan�ho ciz�m st�tem, pr�vo k ř�zen� motorov�ho vozidla na �zem� Česk� republiky,

- porušen�m zvl�štn�ho pr�vn�ho předpisu způsob� dopravn� nehodu, při kter� je jin�mu ubl�ženo na zdrav�.

�stavn� soud konstatuje, že typov� z�važnost (společensk� nebezpečnost) těchto přestupků je druhově natolik shodn�, že stanoven�m stejn�ch sankc� neporušil z�konod�rce princip proporcionality ani princip rovnosti pachatelů těchto přestupků.

IX.

Obiter dictum

50. �stavn� soud přitak�v� navrhovatelově n�mitce, že dř�vějš� z�konn� �prava trestn�ho činu ř�zen� motorov�ho vozidla bez řidičsk�ho opr�vněn� podle � 180d z�kona č. 140/1961 Sb., trestn� z�kon, (ve zněn� platn�m do 31. 12. 2009) nebyla vhodn� zejm�na proto, že popis skutkov� podstaty tohoto trestn�ho činu byl fakticky identick� s č�st� skutkov� podstaty přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemn�ch komunikac�ch podle ustanoven� � 22 odst. 1 p�sm. e) bodu 1 z�kona o přestupc�ch (ve zněn� platn�m do 31. 7. 2011). Takov� způsob pr�vn� regulace, při n�ž z�konod�rce pod�v� identickou definici dvou skutkov�ch podstat - jak přestupku, tak trestn�ho činu - odporuje požadavku pr�vn� jistoty a požadavku určitosti pr�vn� normy a způsobuje z�važn� interpretačn� pot�že při aplikaci (hroz� nebezpeč� aplikačn� libovůle). Je pravda, že aplikačn� praxe se s t�mto probl�mem uspokojivě vypoř�dala v judikatuře. Shora citovan� usnesen� Nejvyšš�ho soudu ze dne 10. 12. 2008 sp. zn. 7 Tdo 1529/2008 zdůraznilo nutnost diferencovat pr�vn� kvalifikaci podle stupně společensk� nebezpečnosti, což umožňovalo tehdy platn� ustanoven� � 3 odst. 2 trestn�ho z�kona („Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrn�, nen� trestn�m činem, i když jinak vykazuje znaky trestn�ho činu.“). Jako relevantn� hlediska pro posouzen� stupně společensk� nebezpečnosti mohly sloužit např. krit�rium d�lky p�ch�n� deliktu (jednor�zov� nebo dlouhodob� trv�n�), riskantn� j�zda, paraleln� způsoben� škodliv�ho n�sledku, důvod ztr�ty řidičsk�ho opr�vněn� apod.

51. Předchoz� z�konn� �prava trestn�ho činu ř�zen� motorov�ho vozidla bez řidičsk�ho opr�vněn� podle � 180d trestn�ho z�kona byla nevhodn� tak� proto, že do jedn� skutkov� podstaty zahrnula různorod� jedn�n� rozd�ln�ho stupně z�važnosti. Postihovala stejně jak toho, kdo nikdy nebyl držitelem řidičsk�ho opr�vněn�, tak toho, kdo řidičsk� opr�vněn� pozbyl rozhodnut�m soudu nebo spr�vn�ho org�nu (uložen�m trestu nebo sankce z�kazu činnosti, pozastaven�m řidičsk�ho opr�vněn� jako předběžn�ho opatřen�), vzd�n�m se řidičsk�ho opr�vněn� apod. Tato pr�vn� �prava byla v odborn� literatuře kritizov�na jako přep�n�n� trestn� represe, odporuj�c� z�sadě subsidi�rn� role trestn�ho pr�va. Opr�vněnost těchto n�mitek se mj. potvrdila t�m, že okamžitě po zakotven� t�to skutkov� podstaty do trestn�ho z�kona (z�konem č. 411/2005 Sb., kter�m se měn� z�kon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemn�ch komunikac�ch a o změn�ch někter�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 200/1990 Sb., o přestupc�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, z�kon č. 247/2000 Sb., o z�sk�v�n� a zdokonalov�n� odborn� způsobilosti k ř�zen� motorov�ch vozidel a o změn�ch někter�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, a někter� dalš� z�kony; novelizac� �činnou od 1. 7. 2006) došlo k masivn�mu n�růstu počtu st�han�ch trestn�ch činů ř�dově o desetitis�ce - v roce 2007 bylo pro tento trestn� čin st�h�no 18 098 skutků, v roce 2008 bylo st�h�no 18 752 skutků (zdroj: Evidenčně statistick� syst�m kriminality Policie Česk� republiky). Naštěst� nov� trestn� z�kon�k tento trestn� čin nepřevzal, nově jsou trestn� pouze př�pady ř�zen� motorov�ho vozidla pot�, co pachateli byl předt�m uložen z�kaz ř�zen� nebo mu bylo odňato př�slušn� opr�vněn� (jako trestn� čin mařen� v�konu �ředn�ho rozhodnut� podle � 337 trestn�ho z�kon�ku). Ostatn� (m�ně z�važn�) př�pady ř�zen� motorov�ho vozidla bez řidičsk�ho opr�vněn� jsou dnes st�h�ny jako přestupek podle ustanoven� � 125c odst. 4 p�sm. a) a odst. 5 z�kona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemn�ch komunikac�ch a o změn�ch někter�ch z�konů (z�kon o silničn�m provozu), v platn�m zněn�.

52. �stavn� soud konstatuje, že takov� způsob z�konn� �pravy, jak� byl dř�ve obsažen v ustanoven� � 180d trestn�ho z�kona, je krajně než�douc� a mohl by v�st k z�věru o proti�stavnosti a k eventu�ln�mu derogačn�mu z�sahu �stavn�ho soudu. V tomto ř�zen� ovšem nejsou pro takov� postup splněny podm�nky - jednak proto, že ustanoven� � 180d trestn�ho z�kona již bylo zrušeno dnem 1. ledna 2010 po nabyt� �činnosti nov�ho trestn�ho z�kon�ku (z�kona č. 40/2009 Sb.), jednak proto, že toto ustanoven� nebylo předmětem nynějš�ho ř�zen� před �stavn�m soudem (nebude ani aplikov�no navrhuj�c�m krajsk�m soudem).

53. �stavn� soud si je d�le vědom toho, že současn� pr�vn� �prava spr�vn�ch deliktů a spr�vn�ch sankc� trp� mnoha nedostatky, na něž je v odborn� literatuře pr�vem poukazov�no [viz např. Pr�škov�, H.: Spr�vn� trest�n�. In: Hendrych, D. a kol.: Spr�vn� pr�vo. Obecn� č�st. 7. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009; Pr�škov�, H.: V�chodiska budouc� pr�vn� �pravy spr�vn�ho trest�n�. (1. č�st). Pr�vn� praxe č. 6/1999; (2. č�st) Pr�vn� praxe č. 7/1999; Mikule, V.: Pozn�mky k česk�mu trestn�mu pr�vu spr�vn�mu. In: Pocta prof. JUDr. Otovi Novotn�mu k 70. narozenin�m. Praha: Codex Bohemia, 1998; Mazanec, M.: Několik pozn�mek k reformě spr�vn�ho trest�n�. Spr�vn� pr�vo č. 1/2002; Vop�lka, V.: C�le spr�vy a spr�vn� tresty. Spr�vn� pr�vo č. 1/2002]. �stavn� soud vyslovuje naději, že z�konod�rce bude na tuto opr�vněnou kritiku reagovat budouc� komplexn� a dokonalejš� �pravou spr�vn�ho trest�n�.

54. Bylo by ž�douc�, aby z�konod�rce brzdil pozorovatelnou legislativn� expanzi spr�vn� deliktn� odpovědnosti t�m, že trestnost omez� toliko na př�pady z�važnějš�ch porušen� pr�vn�ch povinnost�. Toho lze doc�lit např. tak, že z�konod�rce ve skutkov� podstatě patřičně vymez� materi�ln� znaky svědč�c� o škodlivosti deliktu, např. respektov�n�m podm�nky, že deliktn� odpovědnost nen� založena jak�mkoliv porušen�m jin�ho pr�vn�ho předpisu, n�brž až vyvol�n�m stavu ohrožen� nebo způsoben�m škodliv�ho �činku. Ž�douc� je konkretizace a diferenciace skutkov�ch podstat spr�vn�ch deliktů a sankc�, což umožn� přesně rozlišit stupeň z�važnosti deliktn�ho jedn�n� a podle toho t�ž diferencovat v�ši sankc�. Takov�to způsob pr�vn� �pravy l�pe vyhovuje hledisku z�konnosti a �stavnosti.

55. Zat�mco současnou pr�vn� �pravu sankc� ukl�dan�ch za přestupky je možno pokl�dat za vcelku vyhovuj�c�, �prava sankc� za jin� spr�vn� delikty je velmi špatn� a chaotick�; zejm�na v�še sankčn�ch sazeb nen� často proporcion�ln� ve vztahu k typov� z�važnosti deliktu.

56. V současn� �pravě chyb� někter� obecn� instituty spr�vn�ho trest�n�, např. �prava souhrnn�ho a �hrnn�ho trestu (sankce) při sp�ch�n� v�ce deliktů.

57. �stavn� soud d�v� z�konod�rci k �vaze, zda de lege ferenda neupravit t�ž v oblasti sankcionov�n� spr�vn�ch deliktů (včetně přestupků) obecn� instituty zm�rněn� sankc� pod spodn� hranici sazby a upuštěn� od potrest�n�, kter� jsou v trestn�m pr�vu zn�my. �stavn� soud si je ovšem vědom odlišnost� institucion�ln�ch a procesn�ch poměrů ve spr�vn�m a trestn�m ř�zen� (rozd�ln� �roveň soudn� kontroly a kontroly ze strany veřejnosti, rozd�ln� �roveň pr�vn� kvalifikace spr�vn�ch org�nů a org�nů činn�ch v trestn�m ř�zen�, absence �časti st�tn�ho z�stupce na spr�vn�m ř�zen�, rozd�ln� opravn� prostředky atd.). M�-li se zabr�nit tomu, aby při aplikaci těchto institutů nedoch�zelo k libovůli, excesům a k pokusům o korupčn� praktiky, musela by se zvolit specifick� hmotněpr�vn� a procesn� �prava, kter� by zabr�nila jejich zneužit�.

X.

Z�věr

58. S ohledem na shora uveden� �stavn� soud neshledal důvody pro vysloven� proti�stavnosti n�vrhem napaden�ho z�konn�ho ustanoven�. Proto byl n�vrh podle � 70 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu zam�tnut.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Eliška Wagnerová a Ivana Janů.